CZ292489B6

CZ292489B6 - Střednětlaký víceválcový lis k mletí zrnitých materiálů

Info

Publication number: CZ292489B6
Application number: CZ1999999A
Authority: CZ
Inventors: Jiří Ing. Csc. Zegzulka; Karel Voit; Peter Ing. Paramonov; Jiří Doc. Ing. Skařupa; Stanislav Ing. Podzimný; Zdeněk Ing. Konečný
Original assignee: Psp Engineering A. S.
Priority date: 1999-03-19
Filing date: 1999-03-19
Publication date: 2003-10-15
Also published as: CZ9900999A3; WO2000056458A1; BR0010772A; SK284707B6; SK14182001A3

Abstract

Lis podle řešení je tvořen jediným poháněným válcem (4) a alespoň trojicí nepoháněných mlecích válců (1, 2, 3), z nichž každý je opatřen prostředky pro jejich přítlak směrem k ose (40) poháněného válce. Jejich průměry (d) jsou rovny nejvýše polovině průměru (D) poháněného válce (4) a jsou uloženy tak, že mezi jejich povrchem a jemu přivráceným povrchem poháněného válce (4) jsou vytvořeny klidové štěrbiny (11, 21, 31), z nichž každá je ve směru (R) otáčení poháněného válce (4) menší. Podélné osy (10, 20, 30) mlecích válců (1, 2, 3) leží v rovinách (100, 200, 300), které prochází podélnou osou (40) poháněného válce (4) a jsou odkloněny od vertikální roviny (400), která také prochází osou (40) poháněného válce (4) ve směru (R) jeho otáčení. Při provedení se třemi mlecími válci (1, 2, 3) leží tyto úhly v intervalech .alfa. = 0.degree. až 15.degree., .beta. = 35.degree. až 55.degree., .gama. = 75.degree. až 90.degree. a jejich úhlová poloha může být dále jednotlivě, nebo ve skupině přestavitelná.ŕ

Description

Střednětlaký víceválcový lis k mletí zrnitých materiálů

Oblast techniky

Vynález se týká střednětlakého víceválcového lisu k mletí zrnitých materiálů, zejména materiálů s rozdílnou melitelností a rozdílnou velikostí zrn, tvořeného poháněným válcem a alespoň dvěma mlecími válci, jejichž osy jsou rovnoběžné s osou poháněcího válce.

Dosavadní stav techniky

K jemnému mletí materiálů různé tvrdosti a zrnitosti, jako jsou kupříkladu suroviny pro výrobu cementu, cementářský slínek, vápno, vápenec, rudy a pigmenty, se v současné praxi zpravidla používají trubnaté-kulové mlýny, nebo vertikální kotoučové mlýny, které se kombinují se současnou fází sušení mleté suroviny.

Nevýhodou kulových-trubnatých mlýnů je zejména nesystematický proces mletí, který je způsoben nedefinovatelným stykem mlecí náplně s pancéřováním mlýna a melivem, popřípadě s dalšími tělesy, které zvyšují počet mlecích kontaktů. S tím je spojena i špatná energetická účinnost mletí.

Použitím stávajících vertikálních kotoučových mlýnů je sice možno mlecí účinnost zvětšit, avšak k dosažení požadovaných konečných parametrů musí být melivo podáváno pod mlecí kotouče opakovaně. Související zařízení jsou navíc rozměrná, těžká a přesycená značným množstvím z velké části zbytečně recirkulovaného materiálu. Průběh mletí se navíc nutným pneumatickým nebo mechanickým odváděním meliva, případně kombinací obou těchto způsobů, prodlužuje a současně se zvyšuje i energetická náročnost zařízení.

Při použití válcových lisů, ve kterých působí na mletý materiál obvykle síly 20 000 kN až 25 000 kN při jeho jednom průchodu mezi válci, produkují melivo v podobě slisků. Pro vytvoření meliva konečných požadovaných vlastností, tedy zejména meliva jemného se vzájemně oddělenými zrny, je nutno vytvořené slisky následně deaglomerovat, vytřídit a případně domlít, kupříkladu v kulových mlýnech. Soubor popsaných zařízení je navíc opět energeticky náročný. Kromě toho jsou válcové lisy použitelné jen pro materiály tvrdé, křehké a s nízkou vlhkostí.

Je znám způsob mletí materiálů s velikým rozsahem melitelností a s rozdílnou zrnitostí, který je realizován v několika na sebe navazujících krocích, a to soustavou několika střednětlakých lisů. Při realizaci tohoto způsobu se mletý materiál postupně v jednom kroku zaformuje, v následném kroku se předemele a výškově zkalibruje a ve třetím kroku domele. Přítlaky mlecích válců se přitom v jednotlivých mlecích krocích postupně zvětšují a velikosti klidových štěrbin se naopak postupně zmenšují.

Nevýhodou realizace tohoto způsobu soustavou známých jednoduchých, případně dvojitých válcových lisů je zejména nutnost použití přídavných mechanizmů pro přenos mletého materiálu mezi jednotlivými mlecími kroky, což do značné míry narušuje kontinuitu mlecího procesu.

Podstata vynálezu

Nevýhody posledně uvedeného způsobu mletí do značné míry odstraňuje předmět vynálezu, kterým je střednětlaký víceválcový lis k mletí zrnitých materiálů zejména materiálů s rozdílnou melitelností a rozdílnou velikostí zrn, tvořený poháněným válcem a alespoň dvěma mlecími válci, jejichž osy jsou rovnoběžné s osou poháněného válce.

-1 CZ 292489 B6

Podstatou vynálezu je, že mlecí válce nejsou opatřeny vlastním pohonem, jejich průměr je roven nejvýše polovině průměru poháněného válce a jsou mechanicky uloženy tak, že mezi povrchem každého z nich a jim přivráceným povrchem mlecího válce jsou vtvořeny klidové štěrbiny tak, že každá klidová štěrbina je ve směru otáčení poháněného válce menší, než jí předcházející klidová 5 štěrbina, a že každý z mlecích válců je opatřen prostředky pro jejich přítlak směrem k podélné ose poháněného válce.

Další podstatou vynálezu je, že podélné osy mlecích válců leží v rovinách, které prochází podélnou osou poháněného válce a jsou od vertikální roviny proložené osou poháněného válce, 10 odkloněny ve směru otáčení poháněného válce o postupně se zvětšující úhel α, β, γ, přičemž hodnoty úhlů a, β, γ, které svírají jednotlivé roviny, proložené podélnou osou příslušného mlecího válce a podélnou osou poháněného válce s vertikální rovinou leží v rozmezí a = 0° až 15°, β = 35° až 55° a γ = 75° až 90°.

Ve výhodném konstrukčním provedení je podle vynálezu soustava alespoň dvou z mlecích válců uložena na společném tělese, které je upraveno pro úhlové natáčení kolem podélné osy poháněného válce.

Podstatou vynálezu také je, že přítlačná síla mlecího válce, následného ve směru otáčení 20 poháněného válce je větší, než přítlačná síla předchozího mlecího válce. Ve výhodném provedení jsou velikosti přítlačných sil voleny tak, že přítlačná síla prvního mlecího válce je 15 % až 25 % a přítlačná síla druhého mlecího válce je 25 % až 50 % součtu přítlačných sil, které působí na všechny mlecí válce. Přitom může být alespoň jedna přítlačná síla periodicky proměněná.

Podstatou vynálezu konečně je, že alespoň jeden z mlecích válců je uložen vzhledem k poháněnému válci prostřednictvím samosvomého hydraulického obvodu.

Použití střednětlakého víceválcového lisu podle vynálezu umožňuje vzhledem ke své kompaktnosti proti dosavadním konstrukčním provedením systematické mletí materiálu při současném 30 zvýšení energetické účinnosti mlecího procesu, a to zejména tím, že se melivo ve třech po sobě následujících kontinuálních krocích, tedy bez jeho přemísťování mezi jednotlivými kroky, před rozpojováním zaformuje, výška mleté vrstvy se systematicky postupně zmenšuje a působení mlecích sil se několikrát opakuje. Postupným nárůstem zatěžovacích sil s jejich následným uvolňováním se navíc zvyšuje počet aktivních kontaktů mezi zrny mletého materiálu, což se příznivě 35 projevuje v procesu dílčího zdrobňování, přičemž se nevytváří nežádoucí slisky, které je nutno při využití zařízení stávajících konstrukcí následně rozpojovat.

Přehled obrázků na výkresech

Příkladná konstrukční provedení střednětlakého víceválcového lisu podle vynálezu jsou schématicky znázorněna na připojených výkresech, kde je na obr. 1 znázorněn vertikální řez střednětlakým víceválcovým lisem se třemi nezávislými mlecími válci, na obr. 2 vertikální řez variantním konstrukčním řešením střednětlakého válcového lisu podle obr. 1, na obr. 3 je znázorněno 45 konstrukční řešení střednětlakého víceválcového lisu podle obr. 1 s trojicí spřažených mlecích válců a na obr. 4 vertikální řez střednětlakým víceválcovým lisem podle vynálezu a s mlecím válcem spřaženým se samosvomým hydraulickým obvodem.

Příklady provedení vynálezu

Příkladné základní konstrukční provedení střednětlakého víceválcového lisu podle vynálezu je schématicky znázorněno na obr. 1. Lis je tvořen poháněným válcem 4 o průměru Δ a s podélnou osou 40, která leží ve vertikální rovině 400. Poháněný válec 4 je uložen na souosé hřídeli 41

-2CZ 292489 B6 á jejím prostřednictvím pak spřažéri s neznázoměným mechanismem pro jeho nucený pohon pro otáčení ve směru šipky R.

Jak je dále znázorněno na obr. 1, je v pravém horním kvadrantu souose s poháněným válcem 4 uložena trojice nepoháněných, tedy volně otočných mlecích válců s v podstatě stejným průměrem d, a to první mlecí válec 1 s podélnou osou 10, druhý mlecí válec 2 s podélnou osou 20 a třetí mlecí válec 3 s podélnou osou 30. Podélné osy 10, 20 a 30 mlecích válců L 2, 3 definují společně s podélnou osou 400 poháněného válce 4 trojici rovin 100, 200 a 300, které jsou od vertikální roviny 400 odkloněny ve směru R otáčení poháněného válce 4 o úhly α, β a γ. Každý z mlecích válců L 2, 3 je otočně uložen a společně s tímto uložením spojen s neznázoměným mechanis- r mem, který zajišťuje požadovaný mlecí přítlak P_b P? a P3. Takovým mechanismem je kupříkladu přítlačný hydraulický mechanismus obvyklé konstrukce. Uložení mlecích válců je dále provede- » no tak, že při jejich krajní poloze ve směru přítlaků P_b P? a P3, tedy v poloze nejbližší poháněném válci 4, je mezi jeho povrchem a povrchem příslušného mlecího válce 1, 2, 3 vytvořena konstantní klidová štěrbina 11, 21, 31, a to tak, že se jejich velikost ve směru R otáčení poháněného válce postupně zmenšuje.

Průměr d mlecích válců L, 2, 3 je vždy menší, než průměr D poháněného válce 4, ve výhodném provedení se pohybuje v poměru D:d = 2 až 4.

Další součástí střednětlakého víceválcového lisu podle vynálezu je zásobník 5 s melivem 50 a výstupní štěrbinou 51. opatřenou výstupní hranou 510. Zásobník 5 je u popisovaného příkladného provedení uložen nad poháněným válcem 4, konkrétně v oblasti vertikální roviny 400.

Konstrukce podle dalšího příkladného provedení střednětlakého víceválcového lisu podle vynálezu je schématicky znázorněna na obr. 2. Jak je zřejmé, je v základních konstrukčních rysech shodná s konstrukcí podle obr. 1. Liší se od něj tím, že rovina 100. ve které leží podélná osa 10 prvního nepoháněného mlecího válce 1, leží v tomto případě ve vertikální rovině 400, takže úhel a = 0° a odpovídající roviny 200, 300 druhého mlecího válce 2 a třetího mlecího válce 3 jsou od vertikální roviny 400 odkloněny o úhel β = 45° a γ = 90°. Dalším odlišným konstrukčním rysem je, že zásobník 5 meliva je odkloněn proti směru 4 otáčení poháněného válce 4. Zásada postupného zmenšování klidových štěrbin 11, 21, 31 popsaná u první příkladné konstrukce, zůstává také u tohoto provedení zachována.

Jak je na obr. 2 znázorněno čárkovaně, může být tato příkladná konstrukce doplněna třídicí soustavou 7 s třídičem 70, kupříkladu vzdušným třídičem a vratným transportním prvkem 700, který je zaveden do zásobníku 5.

Příkladné konstrukční provedení podle obr. 3 se od předchozích liší zásadně tím, že trojice vzájemně vzhledem k vertikální rovině 400 o úhly α, β, χ pootočeným mlecím válcům 1, 2 a 3 je společně uložena prostřednictvím tělesa 6, které je uloženo kyvně ve vztahu k podélné ose 40 poháněného válce 4. Těleso 6 s podstatou vynálezu nesouvisí a je opatřeno jednak neznázorněnými prostředky pro uložení mlecích válců 1, 2, 3, jednak pro nastavení úhlové polohy celku o úhel +-6 ve vztahu k vertikální rovině 400. Funkce opět nepoháněných mlecích válců, jejich přítlaky P_b P2, P3, realizované známými, kupříkladu hydraulickými prostředky, i nastavení jejich na obr. 3 nevyznačených klidových štěrbin zůstávají zachovány.

Je zřejmé, že konstrukce může být bez vlivu na podstatu vynálezu upravena pro vzájemné spřažení menšího počtu mlecích válců 1,2, 3.

Mlecí válce 1, 2. 3 jsou obecně volně otočné, ve variantním provedení, které není na obrázcích znázorněno, může být alespoň jeden z nich přibrzďován, a to mechanicky, nebo hydraulicky, elektricky apod.

-3CZ 292489 B6

Na obr. 4 je schématicky znázorněna příkladná konstrukční úprava pro regulaci přítlačné síly mlecího válce prostřednictvím samosvomého hydraulického obvodu 8, který je v podstatě vytvořen podle předmětu staršího autorského osvědčení 244 268. Pro zvýšení přehlednosti je tato úprava znázorněna a popsána jen ve vztahu k prvnímu mlecímu válci 1 a na něj působící přítlačné 5 sílePi.

K poháněnému válci 4 s podélnou osou 40 a hřídelí 41 je přivrácen první mlecí válec 1 s podélnou osou 10, který je otočně uložen na čepu 12. Přítlačná síla P_b působí stejně jako u předchozích příkladných konstrukcí, v rovině 100, definované podélnou osou 10 prvního 10 mlecího válce 1 a podélnou osou 40 poháněného válce 4. Na protilehlé straně poháněného válce 4 je souose s prvním hydraulickým válcem 13 umístěn přídavný hydraulický válec 81 s pístem 810 a pístnicí 811, která je opřena o závěs 80. propojený s neznázoměným tělesem lisu podle vynálezu, kupříkladu prostřednictvím hřídele 41 poháněného válce tak, jak je schématicky znázorněno na obr. 4. Prostory nad oběma písty, tedy nad pístem 130 prvního hydraulického 15 válce 13 a nad pístem 810 přídavného hydraulického válce 81 jsou vzájemně propojeny propojovacím potrubím 82, do kterého je zařazen přepínací prvek 820, kteiý s podstatou předmětu vynálezu nesouvisí a je na obr. 4 znázorněn jen schématicky.

Střednětlaký víceválcový lis podle vynálezu pracuje v provedení podle obr. 1 následovně. Melivo 20 50 střední melitelnosti, tvořené kupříkladu materiálem stejného druhu, jako je cementový slínek se střední hodnotou 80 Hg (Hardgrowe) a se zrny v rozsahu velikostí 0,1 mm až 45 mm, získaný jako výstupní surovina z chladiče neznázoměné rotační pece, je uskladněno v zásobníku 5. Z něj je přirozenou cestou dávkováno směrem šipky T výstupní štěrbinou 51 na povrch poháněného válce 4, a to ve vrstvě, jejíž tloušťka je určena jednak vlastnostmi meliva, jednak součinností 25 rychlosti otáčení poháněného válce 4 a šířky výstupní štěrbiny 51 s výstupní hranou 510.

Otáčením poháněného válce 4 směrem šipky R a následným kontaktem s prvním mlecím válcem 1, který se při styku s melivem 50 začne otáčet směrem šipky S. je vstupní vrstva meliva 50 vtahována do první klidové štěrbiny 11, kde dochází vzájemným působením obou válců a přít30 laku Pí při k první mlecí fázi - zaformování. Dochází zde zejména k rozrušení větších zrn meliva

50, které pak vystupuje z oblasti prvního mlecího válce 1 ve vrstvě s menšími rozdíly velikostí zrn mletého materiálu a jejíž tloušťka odpovídá minimálně velikosti první klidové štěrbiny 11. Po průchodu prvním mlecím válcem 1 je tlak na zaformované melivo 50 uvolněn, jeho vrstva je unášena příslušnou částí povrchu poháněného válce 4 a přechází ke druhému mlecímu válci 2, 35 jehož klidová štěrbina 21 je menší, než u předešlého - prvního mlecího válce 1 a tedy menší, než je tloušťka vrstvy z předešlého mlecího stupně.

Druhý mlecí válec 2, který se opět otáčí směrem šipky S, působí na zaformované melivo 50 vzájemným působením povrchů poháněného válce 4 a druhého mlecího válce 2, menší klidové 40 štěrbiny 21 a vyššího přítlaku P? tak, že dojde kjeho předemletí a k lepšímu výškovému zkalibrování. Vystupující vrstva meliva 50 s menší tloušťkou přechází po opětném uvolnění od přítlaku P? ke třetímu mlecímu válci 3, kde dochází působením přítlaku P3, který je opět vyšší, než v předchozím stupni a vlivem opět menší klidové štěrbiny 31 ke konečnému domletí meliva 50, které pak volně odpadá směrem šipky U k dalšímu technologickému zpracování.

Vzájemným nastavením úhlových poloh jednotlivých mlecích válců 1, 2, 3 a změnou velikosti jejich přítlaků P_b P?. P₃ je možno upravit pracovní podmínky zařízení podle vynálezu tak, aby pracovalo optimálně s přihlédnutím na zpracované melivo a případné změny jeho charakteru, zejména změny rozsahu zrnitosti. Úpravu pracovních podmínek je možno realizovat i průběžně 50 podle okamžité situace, a to s použitím běžných regulačních prvků a obvodů.

Střednětlaký víceválcový lis podle obr. 2 pracuje v podstatě shodně s předchozím příkladným provedením. V tomto příkladném provedení je melivem kupř. struska s průměrnou melitelnosti 35 Hg a velikostmi zrn 0,1 mm až 5 mm. Vzhledem k větším vzájemným úhlovým vzdálenostem 55 mlecích válců 1. 2, 3, jejichž v podstatě krajní úhlové polohy jsou u tohoto variantního řešení

-4CZ 292489 B6 využity, je melivo 50 při přechodu mezi jednotlivými fázemi mletí unášeno směrem R rotace poháněného válce 4 delší dobu a je tedy odlehčeno od předchozí tlakové fáze déle, než tomu bylo u předchozího příkladu. Tato skutečnost přispívá k příznivější realizaci následného mlecího kroku, a to zejména v případech, kdy do procesu mletí vstupuje směs materiálů různé tvrdosti a různé zrnitosti jednotlivých druhů, kupříkladu v případě, že je melivem směs vysokopecní strusky, cementářského slínku a sádrovce při přípravě vysokopecního cementu.

Zpracované melivo vystupuje v podstatě volným pádem směrem šipky U a je opět odváděno k dalšímu technologickému kroku. V případě výskytu podílu větší frakce na výstupu, je vystupující melivo zavedeno do třídicí soustavy 7, jejíž třídič 70 oddělí žádanou jemnou frakci, která je odvedena opět směrem šipky U. Nežádoucí podíl hrubší frakce je pak vyveden mimo třídicí soustavu 7 a vratným transportním prvkem 700 vrácen do zásobníku 5, jak je na obr. 2 znázorněno čárkovaně. Větší vzájemná úhlová vzdálenost mlecích válců 1,2, 3 také umožňuje zavést jemnější frakci, vytříděnou třídicí soustavou 7, do jiného než prvního mlecího kroku. Umožňuje také zavést do takového kroku i některou samostatnou složku směsného meliva 50.

Činnost střednětlakého víceválcového lisu podle obr. 3 je v podstatě shodná s konstrukcí podle obr. 1. Tím, že je možno nastavit úhlovou polohu všech tří mlecích válců L 2, 3 jako celku úhlovým natočením tělesa 6 o úhel + χ je však možno přizpůsobit zejména vstupní podmínky do soustavy mlecích válců 1,2,3 menším průběžným změnám charakteru meliva 50.

Při realizaci požadovaného konstantního přítlaku, kupř. přítlačné síly Pi prostřednictvím samosvomého hydraulického obvodu podle obr. 4, je působení zde znázorněného obvodu podle autorského osvědčení 244 268 následující. Při otevřeném regulačním prvku 820 jsou vzájemně propojeny prostory prvního hydraulického válce 13 nad pístem 130 a prostor přídavného hydraulického válce 81 nad jeho pístem 810. Obvod je neznázoměnými prostředky natlakován tak, že píst 130 na první mlecí válec J působí přítlačnou silou P_b požadované velikosti. Znamená to také, že v celé popsané hydraulické soustavě je stejný měrný tlak. Při vstupu silnější vrstvy meliva 50 pod první mlecí válec 1 se posune píst 130 proti působící přítlačné síle Pj. Tím by se při použití obvyklé hydraulické přítlačné soustavy nežádoucím způsobem změnila její hodnota. K tomu však u soustavy podle obr. 4 nedojde, jelikož relativně velký pohyb přístup 130 prvního hydraulického válce 13 je kompenzován soustavou přídavného hydraulického válce 81.

Je zřejmé, že konstrukční řešení střednětlakého víceválcového lisu podle vynálezu není omezeno na zde popsaná příkladná provedení. Tak je kupříkladu možno beze změny podstaty vynálezu realizovat konstrukci s větším počtem mlecích válců, případně upravit konstrukci pro nezávislé nastavení úhlové polohy jednotlivých mlecích válců 1, 2, 3. Také je možno, zejména při výhodných vstupních podmínkách meliva 50 pod mlecí válce 1, 2, 3, kupříkladu když je průměr d některého z nich vzhledem k průměru D poháněného válce relativně velký a navíc není maximální velikost zrn meliva 50 velká, upravit uložení alespoň jednoho mlecího válce, kupříkladu druhého mlecího válce 2 tak, že bude přibrzďován. V takovém případě vzniká v oblasti mletí i smykové napětí, které přispívá k žádoucímu rozpojování zrn meliva 50. Také průměry d mlecích válců L 2, 3 nemusí být shodné a mohou být přizpůsobeny pracovním podmínkám v jednotlivých mlecích krocích.

V neposlední řadě je možno upravit ústrojí pro vyvinutí požadovaných přítlaků £j, P2, P3, nebo alespoň jednoho z nich tak, že jeho hodnota bude periodicky proměnná.

Průmyslová využitelnost

Střednětlaké víceválcové lisy podle vynálezu lze výhodně použít jako součást technologických zařízení při velkovýrobě práškových materiálů, zejména při mletí materiálů s rozdílnou zrnitostí a velikým rozsahem melitenosti, kupříkladu jako součást výroby cementu, při výrobě cementářského slínku s příměsí strusky apod.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Střednětlaký víceválcový lis k mletí zrnitých materiálů, zejména materiálů s rozdílnou mělitelností a rozdílnou velikostí zrn, tvořený poháněným válcem a alespoň dvěma mlecími válci, jejichž osy jsou rovnoběžné s osou poháněného válce, vyznačující se tím, že mlecí válce (1, 2, 3) nejsou opatřeny vlastním pohonem, jejich průměr (d) je roven nejvýše polovině

10 průměru (D) poháněného válce (4) a jsou mechanicky uloženy tak, že mezi povrchem každého z nich a jim přivráceným povrchem mlecího válce (4) jsou vytvořeny klidové štěrbiny (11, 21, . 31) tak, že každá klidová štěrbina (21, 31) je ve směru (R) otáčení poháněného válce (4) menší, než jí předcházející klidová štěrbina (11, 21) a že každý z mlecích válců (1, 2, 3) je opatřen prostředky pro jejich přítlak k podélné ose (40) poháněného válce (4).
2. Střednětlaký víceválcový lis podle nároku 1, vyznačující se tím, že podélné osy (10, 20, 30) mlecích válců (1, 2, 3) leží v rovinách (100, 200, 300), které prochází podélnou osou (40) poháněného válce (4) a jsou od vertikální roviny (400), proložené osou (40) poháněného válce (4), odkloněny ve směru (R) otáčení poháněného válce (4) o postupně se zvětšující úhel

20 (α, β, γ).
3. Střednětlaký víceválcový lis podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že hodnoty úhlů (α, β, γ), které svírají jednotlivé roviny (100, 200, 300), proložené podélnou osou (10, 20, 30) příslušného mlecího válce (1, 2, 3) a podélnou osou (40) poháněného válce (4) s verti-

25 kalní rovinou (400) leží v rozmezí α = 0° až 15°, β = 35° až 55° a γ = 75° až 90°.
4. Střednětlaký víceválcový lis podle některého z nároků laž 3, vyznačující se tím, že soustava alespoň dvou z mlecích válců (1, 2, 3) je uložena na společném tělese (6), které je upraveno pro úhlové natáčení kolem podélné osy (40) poháněného válce (4).
5. Střednětlaký víceválcový lis podle některého z nároků laž 4, vyznačující se tím, že přítlačná síla (P₂, P₃) mlecího válce (2, 3) následného ve směru (R) otáčení poháněného válce (4) je větší, než přítlačná síla (P_b P₂) předchozího mlecího válce (1,2).

35
6. Střednětlaký víceválcový lis podle nároku 5, vyznačující se tím, že přítlačná síla (Pi) prvního mlecího válce (1) je 15 % až 25 % a přítlačná síla (P₂) druhého mlecího válce (2) je 25 % až 50 % součtu přítlačných sil (Pj, P₂, P₃), které působí na všechny mlecí válce (1, 2, 3).
7. Střednětlaký víceválcový lis podle některého z nároků laž 6, vyznačující se tím, 40 že alespoň jedna přítlačná síla (Pi) je periodicky proměnná.
8. Střednětlaký víceválcový lis podle některého z nároků laž 7, vyznačující se tím, že alespoň jeden z mlecích válců (1, 2, 3) je uložen vzhledem k poháněnému válci (4) prostřednictvím samosvomého hydraulického obvodu (8).