CZ291829B6

CZ291829B6 - Způsob tvrdého pájení kovových materiálů, tavidlo k pájení kovových materiálů a způsob jeho přípravy

Info

Publication number: CZ291829B6
Application number: CZ19953405A
Authority: CZ
Inventors: Heinz Joachim Belt; Alfred Borinski; Rüdiger Sander; Werner Rudolph
Original assignee: Solvay Fluor Und Derivate Gmbh
Priority date: 1995-01-24
Filing date: 1995-12-20
Publication date: 2003-06-18
Also published as: HUT73267A; US6221129B1; CZ340595A3; JP3913284B2; HU9503669D0; EP0723835A1; US6264096B1; PT723835E; RU2145272C1; HU217858B; US5980650A; JPH08224690A; ES2156225T3; ATE200997T1; DK0723835T3; EP0723835B1

Abstract

Zp sob tvrd ho p jen kovov²ch materi l , obzvl Üt lehk²ch kov za pou it tavidla na b zi alkalick²ch sol , s v²hodou sol draseln²ch, komplexn ch fluorohlinitan , spo vaj c v tom, e se pou v tavidla obsahuj c ho nevratn dehydrovan² K.sub.2.n.AlF.sub.5 .n.pentafluorohlinitan draseln², kter² se z sk vysuÜen m K.sub.2.n.AlF.sub.5.n..H.sub.2.n.O za teploty nad 228 .degree.C. Tavidlo k p jen kovov²ch materi l , obzvl Üt lehk²ch kov , na b zi alkalick²ch sol komplexn ch fluorohlinitan , obsahuje nevratn dehydrovan² pentafluorohlinitan draseln² K.sub.2.n.AlF.sub.5.n., s v²jimkou tavidla tvo°en ho nevratn dehydrovan²m pentafluorohlinitanem draseln²m K.sub.2.n.AlF.sub.5.n.. Zp sob p° pravy tavidla, podle kter ho se tavidlo obsahuj c vratn dehydrovan² K.sub.2.n.AlF.sub.5.n..H.sub.2.n.O, nebo p°edstupe takov ho tavidla podrobuje tepeln mu zpracov n vysokou teplotou, p°i kter se alespo st komplexn ch chlorid hlin ku p°evede na dehydrovan² K.sub.2.n.AlF.sub.5.n., a p° padn se p°im s jemn pr Ükovit² p jec kov, s v²hodou k°em k.\

Description

Způsob tvrdého pájení kovových materiálů, tavidlo k pájení kovových materiálů a způsob jeho přípravy

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu tvrdého pájení kovových materiálů, vodné tavidlové suspenze a nového tavidla k tvrdému pájení a způsobu výroby nového tavidla.

Dosavadní stav techniky

Při tvrdém pájení se spojují kovové materiály při teplotě nad 500 °C pomocí roztaveného přídavného kovu (pájky). Tavící teplota pájky je nižší než tavící teplota spojovaných materiálů, takže pájené spoje mnoha kovů se mohou novým roztavením pájky bez porušení oddělit.

Při pájení jsou problémem oxidy a jiné rušivé povrchové vrstvy na povrchu kovu: povrh musí být kovově čistý, aby se dosáhlo bezvadného pájeného spoje. K. tomu se používá tavidel, která se většinou nanášejí na materiál štětcem, nástřikem nebo jako opláštění pájky.

Obzvláště dobře se osvědčují tavidla na bázi alkalických solí, především solí draselných, obzvlášť dobře se hodí komplexní alumíniumfluoridy, například k pájení lehkých kovů, obzvláště legovaných (například hořčíkem) nebo nelegovaných slitin hliníku, jelikož nejsou korozivní a hygroskopické. Jsou už známa tavidla, kterými jsou například směsi fluorohlinitanu draselného KA1F₄ a K₃AIF₆ nebo směsi KAIF4 a K.2AIF5, přičemž K2AIF5 může být případně ve tvaru hydrátu.

Čisticí účinek tavidla na povrchu se projevuje například v tom, že pájka se po tavení na povrchu součásti, případně součástí rozteče. Čím lépe je povrch součásti tavidlem očištěn, tím snáze se na něm pájka rozlije.

Úkolem vynálezu je poskytnout takové tavidlo, které zlepší roztěkání pájky na povrchu kovových materiálů, obzvláště na bázi lehkých kovů, jako je hliník. Dalším úkolem je uvést odpovídající vodnou suspenzi tavidla a udat postup výroby tavidla. Vynález tyto úkoly řeší.

Podstata vynálezu

Způsob tvrdého pájení kovových materiálů, obzvláště lehkých kovů za použití tavidla na bázi alkalických solí, s výhodou solí draselných, komplexních fluorohlinitanů spočívá podle vynálezu vtom, že se používá tavidla obsahujícího nevratně dehydrovaný pentafluorohlinitan draselný K2AIF5.

Používaný výraz „nevratně dehydrovaný pentafluorohlinitan draselný K₂A1F₅“ je v dalším textu vysvětlen.

Tepelné chování hydratovaného pentafluorohlinitanu draselného (K2AIF5. H₂O) bylo už několikrát předmětem vědeckého bádání. Zkoumalo se odvodňování hydrátu při teplotách až do 200 °C (Bukovec a Bukovec, Thermochimica Acta 92, str. 689 až 692, 1985). Je známo (Tanaev a Nekhamkina, Izvest. Sektora Fiz. -Khim. Anal. Akad. Nauk S.S.S.R., str. 227 až 237, Chemical Abstracts sv. 48, 1954, referát 8012a), že hydrát vykazuje vthermogramu při 145 až 165 °C endothermický jev, který je přičítán odvodnění a při 230 až 260 °C exothermický jev, který je přičítán rekrystalizací soli prosté vody. Byl již také proveden rentgenograflcký a termický průzkum tepelného odvodňování monohydrátu pentafluorohlinitanu draselného K.2AIF5 .H₂O (Wallis a Bentrup, Z. Anorg. und Allg. Chem. 589, str. 221 až 227, 1990), přičemž se zjistilo, že

-1 CZ 291829 B6 hydrát se vratně přeměňuje při teplotách 90 až 265 °C na tetragonálně krystalizující K2AIF5. Při teplotě 265 (± 10) °C se tvoří nevratně ortorombicky krystalizující K2AIF5 (označovaný v uvedené publikaci jako „fáze II“). Za quasi izobarických podmínek se nevratně dehydratovaný produkt fáze II vyskytoval už při teplotě 228 °C. Takový orthorombicky krystalizující pentafluorohlinitan draselný K₂A1F₅ se zde označuje jako „nevratně dehydrovaný K₂A1F₅“.

Výsledky vědeckého bádání však nikterak nepronikly do techniky výroby tavidel. V patentovém spise US 4 428 920 (Willenberg) se popisuje příprava tavidla slučováním kyseliny fluorohlinité a (postechiomericky nasazené) sloučeniny draslíku, například hydroxidu draselného. Teploty tavení byly zjištěny na výrobcích, které se vysoušely při teplotě 120 °C. V patentovém spise US 4 579 605 (Kawase) se popisuje tavidlo k pájení hliníku, jež sestává z KAIF4, z K2AIF5.H2O nebo K2AIF5. Příprava tohoto tavidla probíhá například rozpouštěním hydroxidu hlinitého v kyselině fluorovodíkové a přidáním sloučenin draslíku. Teplota sušení 100 °C se uvádí jako postačující. V patentovém spise US 5 318 764 (Meshri) se popisují různé způsoby přípravy tavidla na bázi draselných solí komplexních fluorohlinitanů; například sloučením trihydrátu oxidu hlinitého s fluoridem draselným, nebo s hydrogenfluoridem draselným KHF2 a fluorovodíkem HF, trihydrátu oxidu hlinitého s fluoridem draselným, nebo s hydrogenfluoridem draselným KHF₂ nebo také sloučením trihydrátu oxidu hlinitého s hydroxidem draselným a s následujícím přidáním fluorovodíku HF. Podle příkladů se suší při 150 °C.

Je předností použití tavidel, obsahujících podle vynálezu nevratně dehydratovaný K₂AIF₅, že pájka vykazuje daleko lepší roztěkání než při použití tavidel bez uvedené složky.

Pájení se provádí známým způsobem. Tavidlo se účelně nanese v podobě vodné suspenze, které se vynález rovněž týká, na jeden kovový materiál nebo na více kovových materiálů určených ke spojení. Je výhodné, obsahuje-li suspenze hmotnostně 3 až 60 % tavidla; zbytek do 100 % tvoří voda a případné nečistoty. Suspenze podle vynálezu vytvoří po nanesení na materiál nebo na materiály, případně na součásti obzvláště kyprou vrstvu, která se vzhledem podobá sněhu. Z hlediska použití je taková volná vločkovitá vrstva pokrývající bez mezer požadovanou část výrobku, velmi výhodná. Kovové materiály se pak zahřejí, například v peci nebo hořákem, přičemž se napřed roztaví tavidlo a pak pájka a vytvoří se pájený spoj. Popřípadě lze při tom pracovat v ochranné atmosféře, například v atmosféře dusíku. Pájet je však možno také na vzduchu.

Pájení lze podle vynálezu také modifikovat. Například je možno podle patentového spisu číslo WO 92/12 821 přimísit ktavidlu kov, který je s výhodou ve formě prášku (například v podobě částic o velikosti pod 1000 pm, s výhodou o velikosti 4 až 80 pm) a který vytváří s jedním nebo s oběma pájenými kovovými povrchy pájitelné eutektikum. Obzvlášť vhodný je křemík, hodí se však také měď a germanium. Lze tak aplikovat tavidlo, které obsahuje na 100 hmotnostních dílů fluorohlinitanů 10 až 500 hmotnostních dílů jemně práškovitého kovu. Případně lze přimísit ještě další jemně práškovité kovy, které modifikují povrchové vlastnosti pájených dílů, případně tvořícího se eutektika. Lze také, jak je popsáno ve shora citovaném světovém patentovém spise, přimíchávat práškovité železo, mangan, nikl, zinek, vizmut, stroncium, chrom, antimon nebo vanad. Podle patentového spisu číslo WO 93/15 868 je možno nanášet také na spojované kovové díly kovový povlak, do něhož je tavidlo začleněno. Velmi vhodnými jsou příklad vrstvy zinku nebo vrstvy slitin zinek-hliník.

Vynález se rovněž týká tavidla obsahujícího nevratně dehydrovaný pentafluorohlinitan draselný (K₂AIF₅ ). Jelikož je již znám (publikace Wallise a Bentrupa) čistý nevratně dehydrovaný pentafluorohlinitan draselný K₂A1F₅ ve formě ortorombických krystalů, nezahrnuje vynález tavidlo, sestávající z tohoto čistého nevratně dehydrovaného, ortorombicky krystalizujícího pentafluorohlinitanu draselného K₂A1F₅, pokud není v podobě křehkých nepravidelných krystalů. Příprava takového produktu s nepravidelnými krystaly je popsána dále (rázové odpaření vody při odpovídající vysoké teplotě).

-2CZ 291829 B6

Výhodné tavidlo obsahuje tak nevratně dehydrovaný pentafluorohlinitan draselný K₂A1F₅v podobě křehkých nepravidelných krystalů, nebo z něj nesestává.

Tavidlo obsahuje s výhodou hmotnostně 1 až 97 % KAIF₄, 1 až 20 % nevratně dehydrovaného pentafluorohlinitanu draselného K₂A1F₅, 0 až 15 % vratně dehydrovaného pentafluorohlinitanu draselného K₂A1F₅, 0 až 15 % K₂A1F₅.H₂O a 0 až 10 % K_:,A1F₆. Obzvlášť výhodné je tavidlo obsahující hmotnostně 86 až 97% KAIF4, 3 až 14% nevratně dehydrovaného pentafluorohlinitanu draselného K₂A1F₅ 0 až 8 % rehydrovatelného pentafluorohlinitanu draselného K₂A1F₅, 0 až 8 % K₂A1F5.H₂O a 0 až 4 % K3AIF6 nebo tavidlo z těchto složek sestávající. Kromě toho může být přítomna ještě chemicky nevázaná voda (vlhkost), například hmotnostně 0 až 7 %.

Výhodná varianta tavidla obsahuje na každých 100 hmotnostních dílů sloučenin komplexních fluorohlinitanů, 10 až 500 hmotnostních dílů přimíšeného jemně práškovitého kovu, který vytváří sjedním povrchem kovu nebo s oběma povrchy při pájení eutektikum. Tavidlo pak může přídavně zahrnovat jeden nebo více shora jmenovaných kovů, které modifikují povrchové vlastnosti spojovaných kovových dílů.

Vedle zmíněného výhodného působení na tekutost pájky, vykazuje tavidlo velkou stálost při skladování. Kromě toho se vytvářejí suspenze při suspendování ve vodě. To je výhodné pro použití, jako shora zmíněná vločkovitá struktura na součástech.

Způsob přípravy tavidla podle vynálezu spočívá vtom, že se tavidlo obsahující vratně dehydrovaný K₂A1F₅.H₂O, nebo předstupeň takového tavidla podrobí tepelnému zpracování při vysoké teplotě, při které se alespoň část komplexních fluorohlinitanů převede na dehydrovaný K₂A1F₅, a případně se přimísí jemně práškovitý pájecí kov, s výhodou křemík.

Podle vynálezu se tedy připraví buď směs složek, přičemž se nevratně dehydrovaný pentafluorohlinitan draselný K₂A1F₅ smísí s ostatními složkami, nebo se přimísí ktavidlu už připravenému k použití. Alternativně je možno přimísit odpovídající nevratně dehydrovaný produkt a/nebo hydrátovou sloučeninu a pak je podrobit tepelnému zpracování, nebo se tepelnému zpracování podrobí materiál obsahující zmíněné předběžné produkty.

Podle jednoho způsobu provedení je možno připravit napřed hydrátovou sloučeninu nebo vratně dehydrovaný pentafluorohlinitan draselný K₂A1F₅, například způsobem popsaným Wallisem a Bentrupem vysrážením fluorovodíkového roztoku obsahujícího draslík a hliník ethanolem a následným vysušením. Získaný předběžný produkt se pak po postačující dobu zahřívá na zvýšenou teplotu, takže se nejméně část předběžného produktu přemění na nevratně dehydrovaný produkt. Hotový pentafluorohlinitan lze pak aplikovat jako takový, nebo je možno ho přidávat k jiným tavidlům připraveným k použití, nebo ho směšovat s jinými solemi alkalických kovů, s výhodou s draselnými solemi jiných komplexních fluorohlinitanů. Tak je například možno vyrábět směsi nevratně dehydrovaného produktu s KAIF4, s K₂A1F₅.H₂O, s vratně dehydrovaným pentafluorohlinitanem draselným a/nebo s K3AIF6. Takové směsi pak představují tavidlo podle vynálezu.

Podle jiného provedení způsobu podle vynálezu se přidává K₂A1F₅.H₂O a vratně dehydrovaný K₂A1F₅ do předproduktů tavidel, například do filtračního koláče, které při výrobě vznikají, nebo do tavidel připravených k použití. Takto vzniklé směsi se pak po postačující dobu udržuje zahříváním na zvýšenou teplotu, takže se hydrátová sloučenina nebo nevratně dehydrovaný produkt přemění alespoň zčásti na nevratně dehydrovaný produkt. Jde pak o tavidla podle vynálezu.

Dalším provedením způsobu podle vynálezu je přeměna tavidel, která jsou sama o sobě už připravena k použití, která obsahují vratně dehydrovaný pentafluorohlinitan nebo hydrátovou sloučeninu, tepelným zpracováním na zlepšený produkt podle vynálezu, za vzniku nevratně dehydrovaného K₂A1F₅.

-3CZ 291829 B6

Jiný způsob provedení výrobního postupu podle vynálezu je sloučení operace tepelného zpracování s postupem výroby tavidla na bázi alkalických solí komplexních fluorohlinitanů. Tavidlo se vysráží z vodného roztoku obsahujícího alkalické ionty, s výhodou ionty draslíku, 5 ionty hliníku a fluoru, případně se vysuší a podrobí se tepelnému zpracování. Například je možno vyrobit tavidlo postupem popsaným Willenbergem, Kawasem nebo Meshrim a podrobit ho tepelnému zpracování, takže se existující hydrátová sloučenina, popřípadě vratně dehydrovaný pentafluorohlinitan přemění částečně nebo zcela na nevratně dehydrovaný produkt. Jak je známo (Willenberg) provádí se vysrážení s výhodou při teplotě 70 až 90 °C. Vysrážený produkt reakce 10 se účelně oddělí od nadbytku tekutin, například v rotačním filtru nebo v odstředivce a pak se podrobí tepelnému zpracování. Při tom závisí teplota a doba tepelného zpracování obzvláště na zbytkovém obsahu vody (vlhkosti a v krystalech vázané vody) a na způsobu sušení. Provádí-li se sušení například po dávkách v jedné peci, přivede se materiál na teploty, při kterých dospěje k žádoucí nevratné dehydrataci. Účelnou teplotou pece je teplota nad 265 °C, obzvláště nad 15 300 °C. Při příliš vysokém ohřevu může dojít k vytváření produktů hydrolýzy (například hexafluorhlinitanutridraselného; takové hydrolyzní produkty mohou při některých aplikacích působit rušivě. Pokud jde o prodlevu při tepelném zpracování, je zřejmé, že závisí například na geometrii pece a na druhu naplnění pece sušeným produktem. Tepelné zpracování se provádí tak dlouho, až se dosáhne žádaného obsahu nevratně dehydrovaného produktu. Průběh přeměny lze 20 sledovat rentgenografickými analýzami. Při tom je při sušení obecně výhodné sušit při teplotách nad 375 °C, jelikož se pak vytvářejí například při nárazovém ohřevu malé, křehké krystalky nepravidelného tvaru, které jsou z hlediska použití velmi výhodné.

Tepelné zpracování je možno provádět také kontinuálně, například v rozprašovacím sušáku nebo 25 proudovém sušáku. Takové sušáky mají tu přednost, že dochází nárazově k odpaření obsažené vody a získají se výhodné křehké krystalky nepravidelného tvaru nevratně dehydrovaného produktu. Vzhledem k normálně velmi krátké prodlevě na teplotě může být teplota prostředí v sušáku také nad 500 °C. Také zde je možno průběh dehydratace sledovat pomocí rentgenografických analýz a nastavit žádaný stupeň dehydratace.

Tavidlo podle vynálezu a způsob jeho použití podle vynálezu je možno aplikovat pro účele, pro které se tavidla, případně pájení s komplexními fluorohlinitany používá. Velmi dobře se hodí k pájení hliníku, mědi nebo jejich slitin sjinými kovy. Následující příklady vynález blíže vysvětlují, aniž jeho rozsah jakkoli omezují. Procenta jsou vždy míněna hmotnostně, pokud není 35 uvedeno jinak.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Příprava tavidla podle vynálezu smísením

Způsobem podle Wallise a Bentrupa se připraví nevratně dehydrovaný K₂A1F₅ ohřevem odpovídající hydrátové sloučeniny na teplotu přibližně 280 °C. Ve hmotnostním poměru 95 ku 5 se smísí tetrafluorohlinitan draselný s práškovým nevratně dehydrovaným produktem za vzniku tavidla podle vynálezu.

-4CZ 291829 B6

Příklad 2

Výroba tavidla podle vynálezu z roztoku obsahujícího draslík, hliník a fluor integrovaným tepelným zpracováním

2.1 Příprava předproduktu vlhkého z filtrace

Předprodukt se vyrobí podle patentového spisu US 4 428 920 (Willenberg), příklad 2. Použije se kyseliny tetrafluorohlinité o koncentraci 21 % a roztoku hydroxidu draselného s 10 % hydroxidu draselného. Hydroxid draselný se přidá do roztoku kyseliny tetrafluorohlinité při teplotě 80 °C za míchání v průběhu jedné hodiny. Množství hydroxidu draselného se odměří tak, aby po ukončené přísadě byl v reakční směsi atomový poměr draslíku k hliníku 0,8 ku 1. Reakční směs se pak míchá dále bez přívodu tepla a vysrážený produkt reakce se odfiltruje. Převážná část vody se odstraní v odstředivce.

2.2 Tepelné zpracování předproduktu vlhkého z filtrace

Předprodukt vlhkého z filtrace z operace 2.1 se vysuší v proudovém sušáku. Vstupní teplota sušáku je přibližně 570 °C, prodleva přibližně půl sekundy.

Získaný produkt se zkoumá rentgenovou difrakcí. Konstatuje se, že je přítomen vedle převažujícího KA1F₄ nevratně dehydrovaný K₂A1F₅. Podíl sloučeniny K₂A1F₅.H₂O v produktu je menší než Ί %. Reversně dehydrovaný pentafluorohlinitan nabyl prokázán. Celkový obsah vody (vlhkost + krystalizační voda) je nižší než hmotnostně 2,5 %, z čehož méně než hmotnostně 0,5% vázáno v krystalech. Přes zřejmý ještě existující obsah volné vody se nepozoruje rehydratace nevratně dehydrovaného pentafluorohlinitanu. Teplota tavení je přibližně 570 °C, podle analýz REM je tvar krystalů křehký a nepravidelný.

Příklad 3

Výroba suspenze

Produkt připravený podle příkladu 2 se suspenduje ve vodě, takže vznikne suspenze obsahující hmotnostně 29,7 % tavidla.

Příklad 4

Použití vodné suspenze tavidla podle vynálezu

Suspenze, připravená podle příkladu 3, se nastříkne na hliníkovou součást. Při ohřevu dojde k odpaření vody, takže vznikne velmi stejnoměrný povlak součásti tavidlem. Po vytvoření kontaktní plochy se na první součást přiloží druhá hliníková součást. Po přidání pájky a dalším ohřevu součásti na teplotu pájky se pozoruje její výtečné roztečení s důsledkem výtečného pájeného spoje.

Příklad 5

Výroba tavidla obsahujícího křemík a jeho použití

Produkt vyrobený podle příkladu 2.2 se smísí s práškovitým křemíkem tak, že na 2 hmotnostní díly fluorohlinitanu připadne 1 hmotnostní díl křemíku v hotovém tavidle.

-5CZ 291829 B6

Tavidlo se nanese na hliníkovou součást jako v příkladu 4; přidání pájky je zbytečné. Na povlečenou součást se přiloží druhá součást. Při ohřevu se obě součásti spolu spájí.

Průmyslová využitelnost

Tavidlo k pájení lehkých kovů, obzvláště hliníku obsahující nevratně dehydrovaný pentafluorohlinitan draselný K.2AIF5 vytváří stejnoměrný povlak tavidla na jedné součásti nebo na obou pájených součástech a vynikající tekutost pájky. Je vhodné pro pájení ve formě vodné suspenze.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob tvrdého pájení kovových materiálů, obzvláště lehkých kovů za použití tavidla na bázi alkalických solí, s výhodou draselných, komplexních fluorohlinitanů, vyznačující se tím, že se použije tavidla obsahujícího nevratně dehydrovaný pentafluorohlinitan draselný K2AIF5, který se získá tepelným vysušením K2AIF5.H2O za teploty nad 228 °C.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se používá tavidla obsahujícího KAIF4 a nevratně dehydrovaný pentafluorohlinitan draselný K₂A1F₅.
3. Způsob podle nároku 1 nebo2, vyznačující se tím, že tavidlo obsahuje hmotnostně 1 až 97 % KAIF4, 1 až 20 % nevratně dehydrovaného pentafluorohlinitanu draselného (K₂A1F₅), s výhodou 86 až 97% KA1F₄ a 3 až 14% nevratně dehydrovaného pentafluorohlinitanu draselného (K₂A1F₅).
4. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že tavidlo obsahuje jako příměs na 100 hmotnostních dílů alkalických solí komplexních fluorohlinitanů 10 až 500 hmotnostních dílů jemně práškovitého pájecího kovu, s výhodou křemíku.
5. Vodná suspenze tavidla kpoužití při způsobu podle nároků 1 až4, vyznačující se t í m , že zahrnuje tavidlo obsahující nevratně dehydrovaný pentafluorohlinitan draselný K2AIF5.
6. Tavidlo k pájení kovových materiálů, obzvláště lehkých kovů, na bázi alkalických solí komplexních fluorohlinitanů, vyznačující se tím, že obsahuje nevratně dehydrovaný pentafluorohlinitan draselný K2AIF5, s výjimkou tavidla tvořeného nevratně dehydrovaným pentafluorohlinitanem draselným K.2AIF5.
7. Tavidlo podle nároku6, vyznačující se tím, že obsahuje hmotnostně 1 až97% KAIF4, 1 až 20 % nevratně dehydrovaného fluoridu hlinitodraselného (K2AIF5), 0 až 15 % vratně dehydrovaného pentafluorohlinitanu draselného K₂A1F₅, 0 až 15 % monohydrátu K2AIF5.H2O a 0 až 10 % K₃A1F₆.
8. Tavidlo podle nároku 7, vyznačující se tím, že obsahuje hmotnostně 86 až 97 % KAIF4, z 3 až 14 % nevratně dehydrovaného fluoridu hlinitodraselného (K₂A1F₅), 0 až 8 % vratně dehydrovaného fluorohlinitanů draselného (K.2AIF5), 0 až 8 % monohydrátu K2AIF5.H2O a 0 až 4 % K.₃A1F₆.
9. Tavidlo podle nároků 6až 8, vyznačující se tím, že obsahuje jako příměs na 100 hmotnostních dílů alkalických solí komplexních fluorohlinitanů 10 až 500 hmotnostních dílů jemně práškovitého pájecího kovu, s výhodou křemíku.

-6CZ 291829 B6
10. Tavidlo k tvrdému pájení kovových materiálů, obzvláště lehkých kovů, na bázi alkalických solí, svýhodou draselných, komplexních fluorohlinitanů, vyznačující se tím, že obsahuje nevratně dehydrovaný pentafluorohlinitan draselný K2AIF5 v podobě nepravidelných krystalků, nebo z něho sestává.
11. Způsob přípravy tavidla podle nároků 6 až 10, vy z n a č u j í c í se t í m , že se tavidlo obsahující vratně dehydrovaný K2AIF5.H2O, nebo předstupeň takového tavidla podrobuje tepelnému zpracování vysokou teplotou, při které se alespoň část komplexních fluorohlinitanů převede na dehydrovaný K₂A1F₅, a případně se přimísí jemně práškovitý pájecí kov, s výhodou křemík.
12. Způsob přípravy tavidla podle nároků 6 až 10, vy z n a č u j í c í se t í m , že se smíchá nevratně dehydrovaný pentafluorohlinitan draselný K₂A1F₅ sjinými složkami tavidel, jako s KAIF4, s K₂A1F₅.H₂O a/nebo s vratně dehydrovaným K₂A1F₅, a/nebo se vratně dehydrovaný K₂A1Fí nebo K₂A1F₅.H₂O smíchá s jinými složkami tavidel, jako s KAIF4 a podrobí se tepelnému zpracování vysokou teplotou tak, že se alespoň část K₂A1F₅ nebo K₂A1F5.H₂O převede na nevratně dehydrovaný K₂A1F₅, nebo se vyrobí tavidlo vysrážením předproduktu na bázi alkalických solí komplexních fluorohlinitanů z vodného roztoku, který obsahuje alkalické ionty s výhodou ionty draslíku, ionty hliníku a fluoru a podrobí se případně předsušený předprodukt tepelnému zpracování tak, že se obsažený K₂A1F₅.H₂O, popřípadě vratně dehydrovaný K₂A1F₅přemění alespoň zčásti na nevratně dehydrovaný K₂A1F₅, a případně se přimísí jemně práškovitý pájecí kov, s výhodou křemík.
13. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že se předprodukt odvodní v odstředivce nebo ve filtračním lisu.
14. Způsob podle nároků 11 až 13, vyznačující se tím, že se tepelné zpracování provádí při teplotě nad 228 °C, s výhodou nad 265 °C.