CZ28781U1

CZ28781U1 - Zubní implantát pro čelistní kost s koronálním závitem a apikálním samořezným závitem

Info

Publication number: CZ28781U1
Application number: CZ2012-26975U
Authority: CZ
Inventors: Stefan Ihde
Original assignee: Biomed Est.
Priority date: 2011-11-07
Filing date: 2012-11-07
Publication date: 2015-11-10
Also published as: BG1911U1; DE202012002636U1; UA82462U; RU131604U1; WO2013068088A1; CH705687A2; RU2622377C2; RU2012147253A

Description

DE 3918309 C2 a EP 0320740 B1 Bauer (Bauer K.S.I.) představuje zubní implantát pro čelistní kost s kompresním závitem, jehož jádro a plášť vybíhají kónicky do špičky od koronálního konce k apikálnímu a jádro mezi chody závituje provedeno konkávně. Díky konkávním chodům závitu zůstává kostní substance zachována také mezi nimi. Tím je dosaženo především upevnění implantátu ve spongiózní kosti díky nepřetržité radiální kompresi kostní substance během zašroubovávání kónického zubního implantátu, přičemž implantát je okamžitě po implantaci relativně dobře zatížitelný, aniž by se muselo čekat na jeho zhojení. V DE 3918309 C2 je navíc uvedeno, že poměr mezi vrcholovým úhlem vnějšího pláště kužele a jádrem kužele se pohybuje mezi 1,177 a 1,666.

DE 202011001474 U1 Biomed obsahuje zubní implantát pro čelistní kost, který má jeden nebo dva samořezné závity, které po zašroubování implantátu probíhají v distální a příp. proximální kortikální kosti. Díky radiálně relativně hlubokým závitovým chodům je dosaženo hlavně upevnění implantátu v kortikální kosti na základě axiálního tvarového styku. Zde se musí před silným zatížením nejprve vyčkat na fázi zhojení, po které je však implantát více zatížitelný, než u předchozího uvedeného implantátu firmy Bauer.

DE 10251469 AI Brasseler GmbH představuje zubní implantát pro čelistní kost se třemi různými úseky závitu v enoseální oblasti, přičemž apikální úsek závitu má velkou hloubku závitu se strmými boky, střední část závitu má kónické jádro a cylindrickou křivku na válcové ploše a koronální úsek závituje lichoběžníkový závit s malou hloubkou závitu. Tři úseky závitu jsou přitom přibližně stejně dlouhé.

DE 202007004943 U1 Champions-Implants GmbH představuje zubní implantát pro čelistní kost s dvěma různými úseky závitu v enoseální oblasti, přičemž apikální úsek závitu je samořezný kónický kompresní závit a koronální úsek závitu je kónický mikrozávit, přičemž oba kužely se směrem k apikálnímu konci zužují.

US 5588838 A Hansson a Holmén představuje zubní implantát pro čelistní kost se dvěma různými úseky závitu v enoseální oblasti, přičemž apikální úsek závituje samořezný válcový řezný závit a koronální úsek závituje kónický mikrozávit, který se směrem k apikálnímu konci zužuje.

DE 69017349 T2 (= EP 0424734 Bl) Vrespa představuje zubní implantát pro čelistní kost se dvěma nebo třemi různými úseky závitu v enoseální oblasti, přičemž apikální úsek závitu je samořezný kónický trojúhelníkový řezný závit, střední úsek závitu je v jádře kónický, avšak na vnějším průměru válcový lichoběžníkový závit a koronální úsek závitu je opět samořezný válcový kortikální závit.

DE 10356920 B4 Lippe představuje zubní implantát pro čelistní kost se třemi různými úseky závitu v enoseální oblasti, přičemž apikální úsek závituje samořezný válcový řezný závit, střední úsek závitu je nesamořezný válcový kompresní závit a koronální úsek závitu je samořezný válcový kortikální závit, přičemž mezi kortikálním závitem a kompresním závitem existuje odstupňování průměru, stejně jako mezi kompresním závitem a apikálním řezným závitem.

EP 1527749 A2 Lippe představuje zubní implantát velmi podobný s DE 10356920 B4, avšak mezi úseky závitu nejsou žádné stupně. Průměr jádra a vnější průměr řezného závitu a kompresního závitu mohou směrem ke špičce probíhat také kónicky.

Všechny výše uvedené zubní implantáty umožňují ihned po implantaci, tedy také po určité době hojení, více či méně dobré držení v čelistní kosti, avšak opakovaně dochází k přetížení a zubní implantát se uvolní nebo dokonce vylomí. Přitom jsou právě u cylindrických nebo mírně kónic

- 1 CZ 28781 U1 kých kompresních závitů šroubovací síly relativně vysoké, takže převládá nebezpečí zlomení v oblasti nejtenčího průměru, tudíž např. v oblasti krku mezi koronální oblastí a prvním úsekem závitu nebo bezprostředně před apikálním úsekem závitu.

Podstata technického řešení

Úkolem tohoto vynálezu je zabránit těmto nevýhodám a zdokonalit dále zubní implantát tohoto druhu na základě výše uvedeného stavu techniky EP 1527749 A2 tak, aby se snížila pravděpodobnost zpětného točení, aby se zvýšila zatížitelnost přímo po implantaci a také po určité době hojení, a aby se doba hojení zkrátila.

Důležité přitom je, že axiální délka kompresního závitu odpovídá alespoň dvojnásobku +/- 25 % axiální délky řezného závitu a že radiální hloubka řezného závitu je větší než radiální hloubka kompresního závitu 4, přednostně 1,5 x +/- 25 %, a že úhel zešikmení šroubovic kompresního závituje větší než úhel zešikmení šroubovic řezného závitu, přednostně 1,5 x +/- 25 %.

Tím je dosažena výhoda, že se používají obě v podstatě známé formy ukotvení zubních implantátů, jednak pomocí silové komprese spongiózní kostní substance prostřednictvím kompresního závitu a jednak silovým zaříznutím do kortikální kostní substance prostřednictvím samořezného závitu. Kostní substance komprimovaná kompresním závitem se tedy nejprve nařízne jako řezný závit a poté se stlačí. Vzniká tak zlepšená komprese při současném zachování snížené síly potřebné pro zašroubování. Po proniknutí spongiózní kostní substance probíhá řezný závit v protilehlé kostní kůře. Zde se daří jednoduché ukotvení díky dobrým řezným vlastnostem apikálního řezného závitu.

Výhodou vlastnosti, že axiální délka kompresního závitu odpovídá přibližně dvojnásobku +/- 25 % axiální délky řezného závitu, je, že kompresní závit je zcela uchycen ve spongiózní kostní substanci a řezný závit v kortikální kostní substanci, čímž je zaručena optimální kombinace mezi silovým a tvarovým stykem ve spongiózní a kortikální kostní substanci. Tím se implantát stane enormně stabilně zatížitelný bezprostředně po implantaci.

Výhodou vlastnosti, že maximální vnější průměr kompresního závituje menší než vnější průměr řezného závitu, přednostně zhruba 1,2 x až 2 x +/- 10 %, je, že řezný závit kost rozřízne a následně se opře v kortikalis. Kostní substance rozříznutá řezným závitem, avšak stále souvislá, se poté opět stlačí kompresním závitem, stabilizuje se a zhutní. Je tak snazší komprimovat kostní substanci, takže se musí vynaložit menší ruční síla při zašroubovávání implantátu. Řezný závit musí mít větší průměr, než kompresní závit ve spodní apikální oblasti. Díky tomuto rozdílu v průměrech závitu se snižuje pravděpodobnost zpětného točení.

Výhodou vlastnosti, že maximální vnější průměr kompresního závituje větší než řezného závitu, přednostně 1,2 x až 2 x +/- 10 %, je, že zašroubování implantátu je výrazně snazší, aniž by docházelo k velkým lézím, což vede ke snížení doby hojení. Kostní substance rozříznutá řezným závitem, avšak stále souvislá přes periferii kosti se poté komprimuje a stabilizuje kompresním závitem. Kost v blízkosti implantátu se díky tomuto implantátu tedy vícenásobně strukturálně poškodí, což se (kupodivu) projeví na životnosti implantátu tím, že je umožněna dlouhá doba bez iniciální remodelace v blízkosti implantátu. Implantát tak zůstane delší dobu primárně stabilně ukotven, to znamená, že se značně prodlužuje časový interval do protetického dlahování (můstkem). To představuje enormní výhodu, protože někdy nemůže dentální laboratoř protetické ošetření včas poskytnout, čímž se zvyšují rizika uvolnění implantátu.

Výhodou vlastnosti, že radiální hloubka řezného závituje větší než radiální hloubka kompresního závitu 4, přednostně 1,5 x +/- 25 %, je, že tím již během zašroubování implantátu dochází k radiální a vertikální předběžné kompresi spongiózní kostní substance pomocí řezného závitu s hladkým povrchem, takže povrchově zdrsněný kompresní závit musí komprimovat podstatně méně spongiózní kostní substance, což vede k významně snazšímu zašroubování implantátu.

Výhodou vlastnosti, že úhel zešikmení šroubovic kompresního závituje větší než úhel zešikmení šroubovic řezného závitu, přednostně 1,5 x +/- 25 %, je, že tím řezný závit zanechá axiálně spon

-2CZ 28781 U1 giózní kostní substanci, která je poté vypuzena kompresním závitem, čímž vznikne velmi velký axiální tvarový styk.

Mezi chody kompresního závitu je materiál implantátu přednostně vyhlouben v okrouhle konkávním tvaru, takže je tak dosaženo optimálního radiálního zhuštění spongiózní kostní substance. Mezi chody kompresního závitu však mohou být provedeny také jiné konkávní tvary.

Kompresní závit je přednostně natřen a/nebo opatřen prostředkem zvětšujícím a zdrsňujícím povrch, čímž se zvyšuje adhezní tření a zlepšuje přilnavost krve. Z hygienických důvodů ale řezný závit toto povrchové zdrsnění nemá a preferuje se jeho hladký povrch, zejména leštěný. Tato vlastnost je proto obzvláště prospěšná, protože vynalezený implantát je zpravidla zvolen tak, aby řezný závit probíhal v protilehlé kostní kůře nebo z této kostní kůry mírně vyčníval - např. do čelistní dutiny nebo do nosní dutiny.

Po provedené implantaci probíhá koronální oblast kompresního závitu přednostně v koronální kortikální kostní substanci, díky tomu může také v koronální kortikální kostní substanci docházet k určité, i když malé radiální kompresi, čímž se zlepšuje upevnění. Celý kompresní závit ale může také po provedené implantaci probíhat výhradně ve spongiózní kostní substanci, takže krk implantátu leží v koronální kortikální kostní substanci relativně bez vedení, protože hlavní upevnění zajišťuje kompresní závit ve spongiózní kostní substanci a řezný závit v apikální kortikální kostní substanci. Mezi krkem implantátu a kompresním závitem by také samozřejmě mohl být další řezný závit, např. identický s apikálním řezným závitem, aby se vytvořil další tvarový styk v koronální kortikální kostní substanci.

Mezi kompresním závitem a řezným závitem je přednostně oblast bez závitu, která je válcová nebo kónická a má stejný průměr a příp. stejnou kuželovitost, jako oblasti před a za touto oblastí. Tato oblast bez závitu slouží pouze k lepšímu provedení implantátu, protože tím jsou jasně vymezeny obě oblasti závitu a lze tak provést oddělené výrobní kroky, zejména co se týče povrchové úpravy. Kompresní závit má mít co nej drsnější povrch, řezný závit co nejvíce hladký.

Závěrem lze konstatovat:

Implantát má v oblasti, v níž v čelistní kosti prochází, kompresní závit, na který se napojuje samořezný ostrý závit, který se zavádí do protilehlé kortikální oblasti. Tento ostrý závit nesmí mít zvětšený povrch, protože je možné (chirurg to nemůže zkontrolovat), že se závit zašroubuje skrz protilehlou kortikalis ven např. do patra nebo čelistní dutiny. Zde by bylo nevýhodou, kdyby byl závit drsný, protože tyto oblasti jsou znečištěné/nesterilní. Zdrsněné části implantátu by zde podporovaly infekce. Zdrsněné části v kosti vedou k dobrému přilnutí kosti.

Tento implantát má tedy dvě zcela odlišné formy ukotvení: v kónické oblasti dochází k boční kompresi kosti (to je známý fakt), zatímco v kortikální oblasti je kortikální ukotvení. Výhodou je extrémně vysoká primární stabilita a skutečnost, že jsou využívány obě formy ukotvení.

Zde představený implantát je vyroben z jednoho kusu s hlavou. Technické řešení se neomezuje na jednodílné implantáty, v enoseální oblasti lze takto vytvořit také běžné dvoudílné implantáty.

Průměr 1,8 až 2,2 mm na tenkém místě mezi závity kupodivu stačí k tomu, aby se zamezilo odlomení implantátu, např. by se mohl zlomit při implantaci.

V obzvláště užitečném spodním tvaru je řezný závit od kompresního závitu odsazen (a vzájemně spojen pouze srovnatelně tenkým místem) a chody řezného závitu mají na obou stranách (nahoře a dole) stále se zvyšující průměr. Maximální průměr řezného závitu je přitom uprostřed závitu. Tento konstrukční tvar má zvláštní výhodu, že zabraňuje zpětnému točení implantátu. Při zašroubovávání závitu je totiž kostní kůra vytlačována ven. Vrací se elasticky zpátky, jakmile závity proniknou hlouběji, a v kortikalis prochází menší průměr závitu nebo tenké spojující místo.

V dalším textu je vynález blíže vysvětlen jako příklad podle výkresů, z nichž vyplývají další vlastnosti.

-3CZ 28781 U1

Objasnění výkresu obrázek 1: radiální pohled na vynalezený zubní implantát se závitem;

obrázek 2: schematické zobrazení obrázku 1;

obrázek 3: axiální pohled obr. 2 z apikálního směru;

obrázek 4: axiální pohled obr. 2 z koronálního směru;

obrázek 5: zvětšené vyobrazení obrázku 1 v oblasti kompresního závitu;

obrázek 6: zvětšené vyobrazení obrázku 1 v oblasti řezného závitu.

Obrázky 1 a 2 ukazují vynalezený zubní implantát se závitem 1, jednou ve skutečném radiálním celkovém pohledu (obr. 1) a jednou ve schematickém vyobrazení (obr. 2) se schematicky zakreslenými závity 4 a 6 s neviditelnými a vnějšími obalovými liniemi. Také v hlavě implantátu 2 jsou zakresleny neviditelné linie.

Příklady uskutečnění technického řešení

Příklad 1

Na koronální hlavu 2 implantátu se napojuje krk 3 implantátu, na který se napojuje kompresní závit 4, následovaný přechodovou oblastí 5, která ústí do řezného závitu 6, který končí ve špičce 7 implantátu.

Hlava 2 implantátu kónicky zahrocená v koronálním směru má podle obrázku 4 tři zářezy 8 vzájemně odsazené nad pláštěm vždy o 120° pro stanovení nezobrazené zubní protézy nebo příslušné spodní konstrukce. Hlava 2 implantátu zde má axiální délku 7,2 mm a kužel cca 10° mezi vnějším průměrem od 2,65 mm do 3,91 mm.

Od krku 3 implantátu v apikálním směru má zubní implantát se závitem 1 kónické jádro, které je k podélné ose A konstruováno přednostně rotačně symetricky.

Krk 3 implantátu probíhající v apikálním směru vytváří zúžení mezi hlavou 2 implantátu a kompresním závitem 4, je zde dlouhý 3 mm a přechází z průměru 3,91 mm na hlavě 2 implantátu zpátky na 2,3 mm uprostřed krku 3 implantátu a opět na 3,7 mm na kompresním závitu 4, přičemž přechody jsou zaoblené.

Kompresní závit 4 probíhající v apikálním směru má axiální délku 15,2 mm a probíhá apikálně směrem do špičky kónicky z vnějšího průměru 3,7 mm na 2,5 mm, z čehož vyplývá vrcholový úhel kužele cca 4,92°. Průměr jádra kompresního závitu 4 probíhá ekvivalentně k vnějšímu průměru a má hloubku závitu 9 cca 0,52 mm, přičemž stoupání závitu 10 je okolo 1,5 mm (obr. 5). Mezi sousedními trojúhelníkovými chody závitu 1 la - 1 lj (obr. 1) je na průměru jádra provedeno vždy okrouhle konkávní vybrání 12 s radiální hloubkou 0,75 mm (měřeno z vnějšího průměru), které se táhne do výšky ke hrotům 18a, l_8b, přičemž vzniká úhel hrotu β = cca 60°. To výrazně zlepšuje zejména axiální kompresi spongiózní kostní substanci. Špičky 13a, 13b (obr. 5) na vnějším plášti chodů závitu jsou zaokrouhleny na 0,05 mm.

Oblast 5 probíhající v apikální oblasti bez závitu má opět délku 1,5 mm a sestupuje se zaoblením z vnějšího průměru 2,5 mm na kompresním závitu 4 na 1,5 mm.

Řezný závit 6 probíhající v apikálním směruje dlouhý 3 mm a stoupá z vnějšího průměru 1,5 mm na 3,55 mm, poté opět na délce 1,3 mm sestupuje na 3,4 mm a nakonec opět na vnější průměr 1,5 mm. Řezný závit 6 zde má vrcholový úhel kužele cca 3,58° zužující se v apikálním směru, což je však patrné kvůli jeho malé délce pouze na rozdílu průměrů 0,15 mm. Průměr jádra řezného závitu 6 probíhá ekvivalentně k vnějšímu průměru a má hloubku závitu 14 cca 0,875 mm, přičemž stoupání závitu 15 je zhruba 1,5 mm (obr. 6). Mezi dvěma sousedními trojúhelníkovými chody závitu 16a a 16b (obr. 1) je na průměru jádra zhotoveno vždy okrouhle konkávní vybrání 17 radiální hloubky 1,75 mm (měřeno z vnějšího průměru), přičemž boky chodů závitu 16a a 16b jsou provedeny rovně a vytváří mezi sebou úhel špičky a = cca 40°. To výrazně zdokonaluje

-4CZ 28781 U1 zejména axiální kompresi spongiózní kostní substance. Špičky 18a, 18b (obr. 6) na vnějším plášti chodů závitu nejsou zaoblené, ale ostré jako nůž s axiální šířkou cca 0,03 mm.

Špička 7 implantátu probíhající v apikálním směru má délku 1,5 mm, vnější průměr 1,4 mm a apikální zkosení na 0,68 mm.

Tvar závitů 11a - 1 l i u kompresního závitu 4 je přibližně stejný jako tvar závitů 16a, 16b u řezného závitu 6, jmenovitě trojúhelníkový. Rozdíl je však v tom, že závity 16a, 16b u řezného závitu 6 jsou axiálně strmější (vrcholový úhel kužele a = cca 40°) a radiálně hlubší (cca 1,5 x hlubší), než axiálně plošší (průměrný vrcholový úhel kužele β = cca 60°) a radiálně méně hluboké závity 11a - lij u kompresního závitu 4. To umožňuje snazší zašroubování implantátu i a kompresi spongiózní kostní substance také v axiálním směru, což bylo u současného stavu techniky dosud neznámé.

Výška závitu (axiální délka) u řezného závitu 6 je vždy stejná (to znamená nezávislá na tom, jak velká je délka kosti v implantátu 1) - přednostně je výška řezného závitu 6 zhruba 1,5 až 4 mm, zatímco enoseální kompresní podíl kompresního závitu 4 může být dlouhý 4 až 20 mm.

Důvodem je, že tato část řezného závitu 6 musí dosáhnout a proniknout pouze do protilehlé kortikalis, tato kortikalis je stále zhruba stejně tlustá, nezávisle na tom, jak vysoko je processus alveolaris, do něhož se poté zavede kompresní část šroubu 4 implantátu 1.

V principu stačí, pokud je tento řezný závit 6 ukotven v protilehlé kortikalis mezi 0,5 až 1 mm. Protože se však musí zdrsněný kompresní závit vždy kompletně zapustit do kosti (pokud by zdrsněné části zůstaly v oblasti sliznice nebo dokonce v ústní dutině, usazovaly by se na nich bakterie a došlo by k zánětu), a protože přesnou délku implantátu 1 často nelze dobře naplánovat, je žádoucí délka řezného závitu 6 1,5 až 4 mm, aby měl operatér určitý výběr a mohl použít optimální implantát nebo aby mohl kompenzovat chybu při plánování.

Příklad 2

Ve zvláště výhodném provedení je řezný závit 6 širší než nej širší místo kompresního závitu 4: řezný závit 6 může mít šířku například v rozmezí 5,5 až 7 mm, k použití v zadní horní a dolní čelisti, zatímco kompresní závit 4 má maximální průměr 4 až 4,5 mm. Tímto způsobem se děje toto: řezný závit 6 rozřízne kost během zašroubovávání a následně se opře v kortikalis. Kostní substance rozříznutá řezným závitem 6 (ale stále ještě souvislá) se poté opět stlačuje, stabilizuje a zhutňuje kompresním závitem 4. Je nutno vzít v úvahu, že se zhotoví základní otvor pro takový implantát např. 2,0 mm, poté se zavede řezný závit 6 o průměru např. 5 až 7 mm a jádro kompresního závitu (se jmenovitým průměrem max. 4,1 mm) je tlusté např. 3,6 mm. Proces je srovnatelný s pískováním: při něm se také povrch nejen obrušuje, ale zároveň i komprimuje.

Pokud je krestální kortikalis silně mineralizována, může být výhodou, pokud se krestální chody závitu u vynalezeného implantátu nahradí známým mikrozávitem nebo mikrodrážkami. Tyto struktury mohou být v horní části (v blízkosti abutmentu) hladké, aby se zabránilo osídlení bakteriemi.

Obzvláště výhodné oproti současnému stavu techniky je u tohoto implantátu 1, že drsný kompresní závit 4 v součinnosti s řezným závitem, který se v obou směrech zužuje, obzvláště spolehlivě zabraňuje otáčení zpět i dopředu implantátu 1. Překvapivě se ukázalo, že vynalezený implantát potřebuje i při velmi krátkých částech závitu velmi vysoké síly pro zašroubování, což je známkou vysoké primární stability. Tato stabilita je vyšší než obě dílčí stability závitů, což bylo prokázáno při experimentu:

Šroubovací síla pro konstrukčně stejný kompresní šroub (enoseální délka 13 mm) bez apikálního řezného závitu: 50 Ncm.

Šroubovací síla pro šroub do kortikalis (pouze apikální řezný závit, 3mmh): 30 Ncm.

Šroubovací síla vynalezeného šroubu s kompresním a řezným závitem (enoseální délka 13 mm; plus 3mmh): 140 Ncm.

-5CZ 28781 U1

Design vynalezeného implantátu není omezen na jednodílné implantáty: takže lze úspěšně používat také vícedílné implantáty, které se skládají z enoseálního těla implantátu a spojujícího abutmentu, které přitom mají odlišné závity.

NÁROKY NA OCHRANU

Claims

NÁROKY NA OCHRANU

1. Zubní implantát (1) pro čelistní kost s koronálním kompresním závitem (4) se šroubovicemi (1 la-1 lj) a apikálním samořezným závitem (6) se šroubovicemi (16a, 16b), jejichž stoupání závitu (10, 15) je zhruba stejné, přičemž se na koronální hlavu závitu (2) apikálně napojuje kompresní závit (4) s koncovou polohou, alespoň ve spongiózní kostní substanci, na který se apikálně napojuje řezný závit (6) s koncovou polohou v apikální kortikální kostní substanci, přičemž jak průměr jádra, tak i vnější průměr kompresního závituju (4) se alespoň ve své apikální oblasti kónicky zužují ve směru z koronální do apikální části, vyznačující se tím, že axiální délka kompresního závitu (4) odpovídá zhruba dvojnásobku až patnáctinásobku +/- 25 % axiální délky řezného závitu (6) a že radiální hloubka (14) řezného závitu je větší než radiální hloubka (9) kompresního závitu v apikálním úseku (4), přednostně 1,5 x +/- 25 %, že úhel zešikmení (β) šroubovic (1 la-1 lj) kompresního závitu (4) je větší než úhel zešikmení (a) šroubovic (16a, 16b) řezného závitu (6), přednostně 1,5 x +/- 25 %.
2. Zubní implantát (1) dle nároku 1, vyznačený tím, že maximální vnější průměr kompresního závitu (4) je stejný nebo menší než průměr řezného závitu (6), přednostně 1,2 až 2 x +/-10 %.
3. Zubní implantát (1) dle nároku 1, vyznačený tím, že maximální vnější průměr kompresního závitu v krestálním úseku (4) je větší než řezný závit (6), přednostně 1,2 až 2 x +/-10 %.
4. Zubní implantát (1) dle některého z nároků laž3, vyznačený tím, že průměr jádra a/nebo vnější průměr řezného závitu (6) se alespoň ve své apikální části kónicky zužuje směrem z koronální části do apikální.
5. Zubní implantát (1) dle některého z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že průměr jádra a/nebo vnější průměr řezného závitu (6) se ve své koronální části kónicky zužuje směrem z apikální části do koronální.
6. Zubní implantát (1) dle některého z nároků laž3, vyznačený tím, že průměr jádra a/nebo vnější průměr řezného závitu (6) se ve své apikální části kónicky zužuje směrem z koronální části do apikální.
7. Zubní implantát (1) dle některého z nároků 1 až 6, vyznačený tím, že minimální průměr jádra kompresního závitu (4) je zhruba stejný +/- 10 % jako maximální průměr jádra řezného závitu (6).
8. Zubní implantát (1) dle některého z nároků laž7, vyznačený tím, že úhel zešikmení průměru jádra a vnějšího průměru kompresního závitu (4) a řezného závitu (6) je stejný a pohybuje se zejména v rozmezí cca 3,5° až 5° +/-10 %.
9. Zubní implantát (1) dle některého z nároků laž7, vyznačený tím, že úhel zešikmení průměru jádra a vnějšího průměru kompresního závitu (4) je stejný a pohybuje se zejména okolo cca 5° +/- 25 % a že úhel zešikmení průměru jádra a vnějšího průměru řezného závitu (6) je stejný a pohybuje se zejména okolo cca 3,5° +/- 25 %.
10. Zubní implantát (1) dle některého z nároků laž9, vyznačený tím, že mezi chody (lla-llj) kompresního závitu (4) je okrouhle konkávní vybrání (12) o průměru 0,75 mm +/- 25 %.

-6CZ 28781 U1
11. Zubní implantát (1) dle některého z nároků 1 až 10, vyznačený tím, že mezi chody (16a, 16b) řezného závitu (6) je okrouhle konkávní vybrání (17) o průměru 1,75 mm +/- 25 %.
12. Zubní implantát (1) dle některého z nároků lažll, vyznačený tím, že povrch kompresního závitu (4) je zdrsněný, ale povrch řezného závitu (6) je hladký.
13. Zubní implantát (1) dle některého z nároků 1 až 12, vyznačený tím, že po provedené implantaci probíhá koronální oblast kompresního závitu (4) ve spongiózní kortikální kostní substanci nebo v krestální kostní substanci.
14. Zubní implantát (1) dle některého z nároků 1 až 13, vyznačený tím, že mezi krkem implantátu (3) a kompresním závitem (4) je další koronální řezný závit, např. identický s apikálním řezným závitem (6), který po provedené implantaci probíhá v koronální kortikální kostní substanci.
15. Zubní implantát (1) dle některého z nároků 1 až 14, vyznačený tím, že mezi kompresním závitem (4) a řezným závitem (6) je úsek bez závitu, který je konstruován ve válcovém nebo kónickém tvaru a který má stejný průměr a příp. stejný úhel zešikmení jako oblasti bezprostředně před a za touto oblastí.
16. Sada zubních implantátů (1) dle některého z nároků 1 až 15, vyznačená tím, že axiální délky řezného závitu (6) jsou u všech zubních implantátů (1) sady vždy zhruba stejné, a to v rozmezí cca 1,5 mm až 4 mm, a že axiální délky kompresního závitu (4) se u všech zubních implantátů (1) sady liší minimálně o 2 mm a pohybují se v rozmezí od 4 mm do 20 mm.
17. Zubní implantáty dle některého z výše uvedených nároků, vyznačené tím, že v horní části kompresního závituje závit konstruován jako mikrozávit nebo má cirkulámí mikrodrážky.
18. Zubní implantát dle nároku 17, vyznačený tím, že alespoň část mikrozávitu popřípadě mikrodrážek nemá žádné povrchové zvětšení.
19. Zubní implantát dle některého z výše uvedených nároků, vyznačený tím, že enoseální tělo implantátu a abutment tvoří dvě rozdílné části a že tyto části lze vzájemně sešroubovat nebo slepit.

1 výkres

Seznam vztahových značek:

1. Zubní implantát se závitem

2. Hlava implantátu

3. Krk implantátu

4. Kompresní závit

5. Oblast bez závitu

6. Řezný závit

7. Špička implantátu

8. Zářezy

9. Radiální hloubka závitu 4

10. Stoupání závitu 4

11. Šroubovice 11 a-11 j u závitu 4

12. Kruhové vybrání mezi 11

13. Špičky 13a-l3j na 11

14. Radiální hloubka závitu 6

15. Stoupání závitu 6

16. Šroubovice 16a a 16b u závitu 6

17. Kruhové vybrání mezi 16

18. Špičky 13a a 13 b na 16

A: Podélná středová symetrická osa pro myšlený vnitřní kužel a = úhel zešikmení 16 β = úhel zešikmení 11.