CZ287517B6 - Thermal cracking process of hydrocarbons - Google Patents

Thermal cracking process of hydrocarbons Download PDF

Info

Publication number
CZ287517B6
CZ287517B6 CZ19942833A CZ283394A CZ287517B6 CZ 287517 B6 CZ287517 B6 CZ 287517B6 CZ 19942833 A CZ19942833 A CZ 19942833A CZ 283394 A CZ283394 A CZ 283394A CZ 287517 B6 CZ287517 B6 CZ 287517B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
reaction
heating
zones
gas
zone
Prior art date
Application number
CZ19942833A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ283394A3 (en
Inventor
Arthur Gough
Colin Ramshaw
Original Assignee
Ici Plc
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Ici Plc filed Critical Ici Plc
Publication of CZ283394A3 publication Critical patent/CZ283394A3/cs
Publication of CZ287517B6 publication Critical patent/CZ287517B6/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C10PETROLEUM, GAS OR COKE INDUSTRIES; TECHNICAL GASES CONTAINING CARBON MONOXIDE; FUELS; LUBRICANTS; PEAT
    • C10GCRACKING HYDROCARBON OILS; PRODUCTION OF LIQUID HYDROCARBON MIXTURES, e.g. BY DESTRUCTIVE HYDROGENATION, OLIGOMERISATION, POLYMERISATION; RECOVERY OF HYDROCARBON OILS FROM OIL-SHALE, OIL-SAND, OR GASES; REFINING MIXTURES MAINLY CONSISTING OF HYDROCARBONS; REFORMING OF NAPHTHA; MINERAL WAXES
    • C10G9/00Thermal non-catalytic cracking, in the absence of hydrogen, of hydrocarbon oils
    • C10G9/14Thermal non-catalytic cracking, in the absence of hydrogen, of hydrocarbon oils in pipes or coils with or without auxiliary means, e.g. digesters, soaking drums, expansion means
    • C10G9/18Apparatus
    • C10G9/20Tube furnaces
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C10PETROLEUM, GAS OR COKE INDUSTRIES; TECHNICAL GASES CONTAINING CARBON MONOXIDE; FUELS; LUBRICANTS; PEAT
    • C10GCRACKING HYDROCARBON OILS; PRODUCTION OF LIQUID HYDROCARBON MIXTURES, e.g. BY DESTRUCTIVE HYDROGENATION, OLIGOMERISATION, POLYMERISATION; RECOVERY OF HYDROCARBON OILS FROM OIL-SHALE, OIL-SAND, OR GASES; REFINING MIXTURES MAINLY CONSISTING OF HYDROCARBONS; REFORMING OF NAPHTHA; MINERAL WAXES
    • C10G9/00Thermal non-catalytic cracking, in the absence of hydrogen, of hydrocarbon oils
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C10PETROLEUM, GAS OR COKE INDUSTRIES; TECHNICAL GASES CONTAINING CARBON MONOXIDE; FUELS; LUBRICANTS; PEAT
    • C10GCRACKING HYDROCARBON OILS; PRODUCTION OF LIQUID HYDROCARBON MIXTURES, e.g. BY DESTRUCTIVE HYDROGENATION, OLIGOMERISATION, POLYMERISATION; RECOVERY OF HYDROCARBON OILS FROM OIL-SHALE, OIL-SAND, OR GASES; REFINING MIXTURES MAINLY CONSISTING OF HYDROCARBONS; REFORMING OF NAPHTHA; MINERAL WAXES
    • C10G47/00Cracking of hydrocarbon oils, in the presence of hydrogen or hydrogen- generating compounds, to obtain lower boiling fractions
    • C10G47/22Non-catalytic cracking in the presence of hydrogen
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y10TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC
    • Y10STECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y10S585/00Chemistry of hydrocarbon compounds
    • Y10S585/919Apparatus considerations
    • Y10S585/921Apparatus considerations using recited apparatus structure
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y10TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC
    • Y10STECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y10S585/00Chemistry of hydrocarbon compounds
    • Y10S585/919Apparatus considerations
    • Y10S585/921Apparatus considerations using recited apparatus structure
    • Y10S585/924Reactor shape or disposition
    • Y10S585/926Plurality or verticality

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Oil, Petroleum & Natural Gas (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Thermal Sciences (AREA)
  • Production Of Liquid Hydrocarbon Mixture For Refining Petroleum (AREA)
  • Carbon And Carbon Compounds (AREA)
  • Materials For Medical Uses (AREA)
  • Glass Compositions (AREA)
  • Physical Or Chemical Processes And Apparatus (AREA)
  • Catalysts (AREA)
  • Hydrogen, Water And Hydrids (AREA)

Description

Způsob tepelného krakování uhlovodíků
Oblast techniky
Vynález se týká tepelného krakování a zejména tepelného krakování uhlovodíků.
Dosavadní stav techniky
Uhlovodíky obsahující 2 nebo více atomů uhlíku, například ethan, propan, butan, kapalný topný plyn a těžký benzin, se krakují na olefiny tak, že se směs uhlovodíku a páry vede trubkami bez vnitřní náplně, vyhřívanými na vysokou teplotu v peci bez přítomnosti katalyzátoru. Trubky mají obvykle vnitřní průměr 25 až 100 mm nebo více a směs přiváděného výchozího materiálu a páry prochází trubkami vysokou průtokovou rychlostí, takže průtok trubkami je extrémně turbulentní, což má za důsledek dobrý převod tepla. Průtoková rychlost odpovídá obvykle Reynoldsovu číslu řádově 500 000 nebo více.
Přítomnost páry napomáhá převodu tepla ze stěn pece na uhlovodík. Teplota stěn trubek, které jsou v kontaktu s procesním proudem, je obvykle 100 °C nebo více nad teplotou plynu. Pára také snižuje tvorbu koksu a působí jako ředidlo ke snížení parciálního tlaku (protože krakovací reakce na olefiny je příznivě ovlivněna nízkými parciálními tlaky uhlovodíků). Obvykle se používá 0,3 až 0,5 tun páry na tunu přiváděného výchozího materiálu a výstupní tlak je obvykle nižší než 0,25 MPa, například v rozmezí 0,17 až 0,21 MPa.
Použití páry je však tepelně neúčinné a způsobuje ekologické problémy. Pára není za použitých podmínek zcela inertní. Obvykle proud vystupující z krakování obsahuje malý podíl organických oxidovaných sloučenin, jako acetaldehyd, aceton, karboxylové kyseliny a fenoly, jako produkt reakce páry s uhlovodíkem. Po krakovací reakci se výstupní plyn ochladí, aby zkondenzovala pára, a v důsledku toho některé sloučeniny přejdou do kapalné vodní fáze. Zatímco se většina vody recykluje, aby se vytvořila další pára, přítomnost uvedených sloučenin vyžaduje přídavek alkalických materiálů, jako amoniaku, do vody, aby se omezila na nejmenší možnou míru koroze. Část vody se také ztrácí jako výplach k zamezení tvorby nežádoucích komponent. Tento výplach, který obvykle činí 10% kondenzované vody, se před likvidací musí upravit, aby se zabránilo ekologickým problémům.
Trubky krakovací jednotky jsou obvykle vyrobeny z oceli obsahující podíl niklu, aby bylo dosaženo potřebných mechanických vlastností za provozních podmínek. Nikl a do určité míry některé další složky oceli katalyzují reakci uhlovodíků s párou a katalyzují jejich rozklad na koks, který lne k povrchům trubek a snižuje tak převod tepla. K odstranění těchto problémů se obvykle přidávají do přiváděné výchozí suroviny některé sloučeniny síry, které snižují katalytickou aktivitu niklu tím, že působí jako katalyzátorový jed. Sloučeniny síry však musí být následně odstraněny z výstupního provozního plynu. To se často provádí pomocí skrubru, ve kterém přichází provozní plyn do styku s vodným roztokem alkálie. Avšak likvidace výsledného alkalického odpadu způsobuje také ekologické problémy.
Podstata vynálezu
Nyní bylo zjištěno, že se tyto problémy mohou odstranit, provádí-li se krakovací reakce v podstatě bez přítomnosti páry. Aby krakovací reakce mohla uspokojivě proběhnout, je třeba provést různé změny v krakovacím procesu.
Předmětem vynálezu je způsob tepelného krakování uhlovodíků, jehož podstata spočívá v tom, že se výchozí materiál, obsahující nasycené uhlovodíky s alespoň 2 atomy uhlíku a méně než
-1 CZ 287517 B6
0,1 hmotnostního dílu páry najeden hmotnostní díl uhlovodíků ve výchozím materiálu, vede bezkatalyzátorovou zónou zevně zahřívanou na teplotu 700 až 1100°C, která má poměr zahřívaného povrchu k objemu vyšší než 3 cm'1, takovou rychlostí, že proudění skrze reakční zónu má laminámí charakter definovaný Reynoldsovým číslem nižším než 3000.
Způsob podle vynálezu se provádí v podstatě bez přítomnosti páry, ačkoliv není vyloučena přítomnost malých množství páry, např. až do 0,1 hmotnostních dílů páry na hmotnostní díl uhlovodíkového výchozího materiálu. S výhodou obsahuje proud reaktantů méně než 0,05 hmotnostních dílů páry na hmotnostní díl uhlovodíkového výchozího materiálu.
Reakce se může provádět za podobných parciálních tlaků uhlovodíků, jaké jsou obvykle používány. Popřípadě se může použít ředidlo jako vodík nebo methan, je však možné a často výhodné krakovat uhlovodíkovou výchozí surovinu v nepřítomnosti ředidla.
Reakční teplota je obvykle v rozmezí všeobecně používaného rozmezí teplot pro krakování uhlovodíků. S výhodou se reakční zóna zahřívá na teplotu v rozmezí 700 až 1100 °C, zejména 700 až 900 °C.
Aby krakovací reakce mohla být provedena efektivně a aby bylo dosaženo dobrého převodu tepla, provádí se reakce tak, že plyn prochází v podstatě laminámím způsobem reakční zónou, která má vysoký poměr vyhřívaného povrchu k objemu. V trubkovém reaktoru, tj., kde se krakování provádí v trubkách, je poměr povrchu k objemu 4 : d, kde d je vnitřní průměr trubek. Jak shora uvedeno, provádí se krakování obvykle v trubkách o vnitřním průměru v rozmezí 25 až 100 mm. V těchto trubkách je poměr povrch k objemu v rozmezí 0,4 až 1,6 cm1. Podle vynálezu je použitý poměr povrchu k objemu mnohem vyšší, např. nad 3 cm1 a s výhodou v rozmezí 4 až 20 cm1. V důsledku zvýšeného poměru povrchu k objemu je teplotní rozdíl mezi povrchem reaktoru a plynem procházejícím reaktorem nižší. Také průtoková rychlost je taková, že průtok je v podstatě laminámí, tj. má Reynoldsovo číslo nižší než 3000.
Vzhledem k malému podílu nebo nepřítomnosti páry je důležité minimalizovat tvorbu koksu. Protože tvorba koksu je katalyzována niklem a jinými kovy, jsou povrchy reaktoru, vystavené styku s krakovaným plynem, s výhodou inertní, tj. nemají při reakční teplotě v zásadě žádnou katalytickou účinnost pro reakce uhlovodíků. Toho se může dosáhnout konstrukcí reaktoru z katalyticky inertního materiálu, jako například z oxidu křemičitého nebo karbidu křemíku nebo z kovů, jako je měď, které při použitých podmínkách nemají žádnou katalytickou účinnost, nebo tím, že se vhodný konstrukční materiál, jako ocel, opatří neporézním povlakem uvedených materiálů. Dosavadní povlaky inertního matriálu, jako oxidu křemičitého, nebyly příliš úspěšné pro brusný účinek turbulentních proudů plynu a značnou těkavost oxidu křemičitého v páře při vysokých teplotách. Vzhledem k laminámímu průtoku a k nepřítomnosti páry u způsobu podle vynálezu jsou vhodné uvedené povlaky. Alternativně se může do proudu reaktantů, přiváděného do reaktoru, přidat inhibitor koksování. V nepřítomnosti páry se tyto inhibitory koksování mohou účinněji zachytit na povrchu reaktoru.
Podle vynálezu má reaktor povrchy, které se zahřívají zevně, tj. zahřívacím médiem procházejícím zahřívací zónou přilehlou k reakční zóně a oddělenou od reakční zóny poměrně tenkou stěnou. Zahřívacím médiem může být produkt spalování vhodného paliva. Alternativně může zahřívací zóna mít na svých površích povlak katalyzátoru spalování a zahřívací zónou je vedena směs paliva se vzduchem, takže nejméně část tepla se vytvoří spalováním, ke kterému dochází v zahřívací zóně. Alternativně může být zahřívacím médiem horké helium z chladicího systému jaderného reaktoru.
Aby se dosáhlo užitečného výkonu, použije se s výhodou řady paralelních reakčních zón. Reaktor může mít například voštinovou strukturu, takže voštinové průchody jsou střídavě reakčními zónami a zahřívacími zónami, kterými je vedeno zahřívací médium.
-2CZ 287517 B6
Alternativně a s výhodou je reaktor vytvořen ve formě souboru, např. svazku, paralelních desek. Uhlovodíkový výchozí materiál a zahřívací médium jsou střídavě vedeny střídavými prostory mezi deskami. Uhlovodíkový výchozí materiál je tedy veden mezi jednou dvojicí desek, zatímco zahřívací médium je vedeno prostorem na obou stranách této dvojice desek. Použije-li se tedy jako zahřívací zóny desek opatřených povlakem katalyzátoru spalování, mají desky katalyzátor spalování na jedné straně a jsou uspořádány tak, že povrchy opatřené povlakem katalyzátoru jsou obráceny k sobě. Prostory mezi protilehlými, katalyzátorem potaženými povrchy je vedena směs paliva se vzduchem, takže alespoň část tepla se vytvoří katalytickým spalováním, ke kterému dochází na těchto površích, a teplo je převáděno deskami na uhlovodíkový výchozí materiál procházející prostorami mezi povrchy desek, které jsou prosté katalyzátoru spalování. V případě, že se používají desky opatřené katalyzátorem spalování, je výhodné opatřit příslušné povrchy povlakem katalyzátoru po vytvoření souboru desek.
Aby bylo dosaženo vysokého poměru zahřívaného povrchu k objemu pro oblast, ve které má docházet ke krakovací reakci, v takovém reaktoru deskové struktury, jsou desky, vymezující oblast, kterou prochází uhlovodíkový výchozí materiál, vzdáleny od sebe 1 až 5 mm. Při těchto vzdálenostech je dosahován poměr povrchu k objemu přibližně 4 až 20 cm'1. Vzdálenost mezi deskami vymezující prostor, kterým prochází zahřívací medium, může být podobně velká, avšak ne nutně stejná jako vzdálenost mezi deskami, kudy prochází uhlovodíkový výchozí materiál.
Zahřívací médium může proudit souproudně, protiproudně nebo příčně k proudu uhlovodíkové výchozí suroviny. Avšak vzhledem k tepelným požadavkům pro krakovací reakci je souproudé proudění výhodnější. I když to může usnadnit konstrukci, může proudění v příčném směru k proudění uhlovodíkové výchozí suroviny způsobovat problémy, protože jedna strana reaktorového souboru bude mít tendenci mít mnohem vyšší teplotu nežli druhá strana.
Jedna forma konstrukce deskového reaktoru pro použití při provádění způsobu podle vynálezu je znázorněna na přiložených výkresech, kde obr. 1 je pohled shora na soubor desek a rozpěmých vložek, obr. 2a je půdorys jedné desky a jí přidružených rozpěmých vložek a obr. 2b je půdorys desky a jejích rozpěmých vložek, přímo sousedící s deskou a rozpěmou vložkou z obr. 2a.
Jak je zřejmé z obrázků, je reaktor vytvořen z řady pravoúhelníkových desek JO, z nichž každá má odříznuty rohy, a rozpěmých vložek 11 mezi sousedícími deskami. Každá rozpěmá vložka má dvě ramena J2, 13 odpovídající délce a šířce desek až k uříznutým rohům a nedílný člen 14 spojující obě ramena 12, 13. Dvě rozpěmé vložky 11a. 11b jsou spojeny s každou deskou a jsou upraveny tak, že jedna rozpěmá vložka 1 la sahá podél dvou přilehlých krajů desky a přes uříznutý roh, zatímco druhá rozpěmá vložka 1 lb sahá podél protilehlých krajů desky a přes protilehlý roh. Každá deska tak se svou dvojicí rozpěmých vložek vytváří strukturu na způsob tácu s mezerami u jedné dvojice protilehlých rohů. Rozpěmé vložky patricí další sousední desce jsou upraveny tak, že mezery jsou u druhé dvojice protilehlých rohů desky. K rohům souboru jsou připojena neznázoměná potrubí umožňující průtok reaktantů diagonálně přes strukturu jedné desky na způsob tácu od vstupního potrubí pro reaktanty v jednom rohu k výstupnímu potrubí pro produkt v diagonálně protilehlém rohu a průtok zahřívacího média diagonálně přes tácovité struktury sousedních desek nad a pod uvedenou jednou deskou od vstupního potrubí pro zahřívací médium v jednom rohu souboru k výstupnímu potrubí pro zahřívací medium v diagonálně protilehlém rohu.
Je výhodné, aby desky a tedy reakční a zahřívací zóny, měly prodlouženou pravoúhelníkovou strukturu, spíše nežli čtvercovou, se vstupy a výstupy pro reakční proudy a zahřívací médium umístěnými v diagonálně protilehlých rozích svých příslušných zón a aby vstupy byly v sousedních rozích jedné z kratších stran pravoúhelníku. Obě přívodní potrubí jsou tedy v sousedních rozích kratších krajů pravoúhelníků. Jak patrno z obr. 2a, proudí tedy zahřívací médium ve směru
-3CZ 287517 B6 šipky 15a, zatímco proud reaktantů postupuje obvykle souproudně ve směru šipky 16b na přerušované čáře na každé straně desky. Podobně, jak patrno na obr. 2b, proud reaktantů postupuje ve směru šipky 16b. zatímco zahřívací médium proudí ve směru šipky 15ana přerušované čáře na každé straně desky.
Jednotlivé desky a rozpěmé vložky nemusí být nutně spolu ztaveny nebo svařeny. Tak například může být soubor spolu stažen společně s přívodními a výstupními potrubími a uložen v nádrži, do které je přiváděn vhodný plyn, například methan, tlaku mírně vyšším než je reakční tlak. Plyn o vyšším tlaku projde kterýmikoliv netěsnými cestami do příslušné reakční nebo zahřívací zóny a stane se tedy součástí reaktantů v příslušné zóně. Postupně dojde v těchto netěsných cestách k ukládání koksu a tím k minimalizaci takových netěsností.
Ačkoliv síra ve výchozí surovině není na škodu reakci, je výhodné, aby výchozí surovina neobsahovala síru nebo její sloučeniny. V tom případě odpadá použití pračky k odstranění síry. Z toho důvodu je výhodné použít jako výchozího materiálu ethanu, propanu, butanu, kapalného topného plynu nebo rafmátů z výroby aromatických uhlovodíků. Těžký benzin obvykle obsahuje značné množství síry, může však být použit, pokud se do procesu zařadí odsíření. Výchozí surovina obsahuje nasycené uhlovodíky se 2 nebo více atomy uhlíku, může však také obsahovat podíl nenasycených uhlovodíků. Surovina může též obsahovat vodík nebo/a methan jako ředidlo.
Je třeba si uvědomit, že část koksu se tvoří jako při obvyklém krakování. Koks se může odstranit jako v obvyklé praxi například odkoksováním při vyšších teplotách nebo vypálením plynem obsahujícím kyslík. Této poslední metodě se dává přednost tam, kde reakční zóny mají povlaky materiálů, jako například oxidu křemičitého, které jsou značně těkavé v páře.
Způsob podle vynálezu má řadu výhod. Nejsou odstraněny jen shora uvedené ekologické problémy, ale také skutečnost, že se nepoužívá provozní pára, umožňuje dosažení úspory investičních nákladů. Dalších investičních nákladů se dosahuje tím, že není zapotřebí pračky, použije-li se výchozí suroviny prosté síry. Tím, že není zapotřebí provozní páry, dosahuje se též energetických úspor.
Příklady provedení vynálezu
Vynález je ilustrován následujícími příklady. Pro každý z příkladů byla použita trubka 2 m dlouhá a o vnitřním průměru 2 mm. Poměr povrchu k objemu tedy byl 20 cm-1. Zahřívala se v peci s v podstatě stejnoměrným teplotním profilem. Výchozí materiály, které byly všechny prosté páry a síry, se nepředehřívaly. Tlak při výstupu z reaktoru byl 0,14 MPa a pokles tlaku od jednoho konce reaktoru ke druhému byl menší než 0,005 MPa. Průtoková rychlost byla taková, že Reynoldsovo číslo bylo asi 500.
Příklad 1
Teplota pece byla upravena na 890 °C a trubkou byl veden proud ethanu 2 hodiny rychlostí 84 g za hodinu. Produkt se rychle ochladil a zanalyzoval se v různých intervalech během pokusu. Typická analýza produktu je obsažena v níže uvedené tabulce. Po 2 hodinách se pokus ukončil, usazený koks se vypálil na vzduchu a vytvořený oxid uhličitý se změřil. Tím se ukázalo, že během dvouhodinového trvání reakce se usadilo 15 mg koksu. Extrapolace ukazuje, že reaktor by mohl za těchto podmínek zůstat v provozu 8 dní, dříve než by se průřez trubky zmenšil o 10 % následkem tvorby koksu.
-4CZ 287517 B6
Příklad 2
Příklad 1 se zopakoval s použitím propanového nástřiku, přiváděného rychlostí 79 g za hodinu, a teploty pece 975 °C. Množství usazeného koksu za 2 hodiny bylo stejně jako v příkladu 1 15 mg.
Příklad 3
Příklad 1 se zopakoval použitím teploty pece 840 °C a nástřiku 81 g za hodinu kapalné uhlovodíkové suroviny o průměrné molekulové hmotnosti 94 a následujícího přibližného složení:
n-parafíny 22 % hmotn.
isoparafíny 67 % hmotn.
cykloparafíny 4 % hmotn.
aromatické uhlovodíky 7 % hmotn.
Reakce se po 1 hodině zastavila a pak se stanovilo množství usazeného koksu jako v příkladu 1. Ukázalo se, že během jedné hodiny trvání reakce se usadilo 12 mg koksu. Extrapolace ukazuje, že by reaktor mohl zůstat v provozu za těchto podmínek asi 34 dní, dříve než by se průřez trubky zmenšil o 10 % v důsledku tvorby koksu.
Tabulka
Složení produktu (% hmotn.)
Příklad 1 Příklad 2 Příklad 3
vodík 3,84 1,41 0,83
methan 3,98 19,76 15,07
ethen 53,30 33,55 25,53
ethan 33,97 2,34 4,26
propen 1,07 17,25 17,32
propan 0,14 18,09 0,68
butadien 1,80 2,42 4,41
jiné sloučeniny se 4 atomy
uhlíku 0,45 1,56 8,30
benzen 0,35 0,86 3,10
topný olej 1,10 2,76 3,93
jiné 0,00 0,00 16,52
PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (10)

1. Způsob tepelného krakování uhlovodíků, vyznačující se tím, že se výchozí materiál, obsahující nasycené uhlovodíky s alespoň 2 atomy uhlíku a méně než 0,1 hmotnostního dílu páry na jeden hmotnostní díl uhlovodíků ve výchozím materiálu, vede bezkatalyzátorovou zónou zevně zahřívanou na teplotu 700 až 1100 °C, která má poměr zahřívaného povrchu k objemu vyšší než 3 cm-1, rychlostí, kdy proudění skrze reakční zónu má laminámí charakter definovaný Reynoldsovým číslem nižším než 3000.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že plyn, který je krakován, vedený reakční zónou, obsahuje vodík nebo methan jako ředidlo.
-5CZ 287517 B6
3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že materiál povrchů reakční zóny vystavených plynu, který je krakován, je inertní pro reakce uhlovodíků při reakční teplotě.
4. Způsob podle nároku 3, vyzn ač u j ící se tí m , že materiálem povrchů reakční zóny vystavených plynu, kteiý je krakován, je oxid křemičitý, karbid křemíku nebo měď, nebo je materiál povrchů reakční zóny vystavených plynu, který je krakován, opatřen neporézním povlakem z oxidu křemičitého, karbidu křemíku nebo mědi.
5. Způsob podle kteréhokoliv z nároků laž4, vyznačující se tím, že reakční zóna je zahřívána průchodem zahřívajícího média k ní přiléhající zahřívací zónou, oddělenou tenkou stěnou.
6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že zahřívací zóna má na svých površích katalyzátor spalování a zahřívací zónou je vedena směs paliva se vzduchem, takže alespoň část tepla se tvoří spalováním, ke kterému dochází v zahřívací zóně.
7. Způsob podle kteréhokoliv z nároků lažó, vyznačující se tím, že se krakování provádí ve větším počtu reakčních zón, které jsou uspořádány paralelně.
8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že plyn, který je krakován, se vede souborem reakčních zón, které se střídají se zahřívacími zónami, přičemž zahřívací a reakční zóny jsou tvořeny prostory mezi sousedními deskami souboru paralelních desek oddělených rozpěmými vložkami.
9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že plyn, který je krakován, se vede souborem reakčních zón, které se střídají se zahřívacími zónami, přičemž zahřívací a reakční zóny jsou tvořeny prostory mezi sousedními deskami souboru paralelních desek, tvaru prodlouženého pravoúhelníku, oddělených rozpěmými vložkami, přičemž plyn, který je krakován, a zahřívací médium vstupují do příslušných zón na sousedních koncích jedné z kratších stran pravoúhelníku a vystupují vždy v diagonálně protilehlých rozích příslušných zón.
10. Způsob podle nároku 8 nebo 9, v y z n a č u j í c í se t í m , že plyn, který je krakován, se vede souborem reakčních zón, které se střídají se zahřívacími zónami, přičemž zahřívací a reakční zóny jsou tvořeny prostoiy mezi sousedními deskami souboru paralelních desek, oddělených rozpěmými vložkami, a tento soubor desek je stažen společně s přívodními a výstupními potrubími a uložen v nádrži, do které je přiváděn plyn k minimalizaci netěsností, za tlaku vyššího než je reakční tlak.
CZ19942833A 1992-05-19 1993-04-30 Thermal cracking process of hydrocarbons CZ287517B6 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
GB929210655A GB9210655D0 (en) 1992-05-19 1992-05-19 Thermal cracking

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ283394A3 CZ283394A3 (en) 1995-03-15
CZ287517B6 true CZ287517B6 (en) 2000-12-13

Family

ID=10715712

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ19942833A CZ287517B6 (en) 1992-05-19 1993-04-30 Thermal cracking process of hydrocarbons

Country Status (22)

Country Link
US (1) US5728916A (cs)
EP (1) EP0641373B1 (cs)
JP (1) JP3501803B2 (cs)
KR (1) KR100255219B1 (cs)
CN (1) CN1032433C (cs)
AT (1) ATE145423T1 (cs)
AU (1) AU663953B2 (cs)
BR (1) BR9306383A (cs)
CA (1) CA2134209C (cs)
CZ (1) CZ287517B6 (cs)
DE (1) DE69306107T2 (cs)
DK (1) DK0641373T3 (cs)
ES (1) ES2093966T3 (cs)
GB (2) GB9210655D0 (cs)
HU (1) HU214224B (cs)
MY (1) MY107775A (cs)
RO (1) RO115532B1 (cs)
RU (1) RU2106385C1 (cs)
SK (1) SK280311B6 (cs)
TW (1) TW284782B (cs)
UA (1) UA27897C2 (cs)
WO (1) WO1993023498A1 (cs)

Families Citing this family (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US20040037760A1 (en) * 2002-08-21 2004-02-26 Abb Lummus Heat Transfer Steam reforming catalytic reaction apparatus
JP7352991B1 (ja) * 2022-08-18 2023-09-29 マイクロ波化学株式会社 分解装置、分解方法及び分解物の製造方法

Family Cites Families (6)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPS5760398B2 (cs) * 1974-01-14 1982-12-18 Babcock Hitachi Kk
US4636297A (en) * 1984-08-16 1987-01-13 Hakuto Chemical Co., Ltd. Method for preventing coking in hydrocarbon treatment process
FR2648145B1 (fr) * 1989-06-08 1991-10-04 Inst Francais Du Petrole Utilisation d'alliages a base de nickel dans un procede de craquage thermique d'une charge petroliere et reacteur pour la mise en oeuvre du procede
FR2662158B1 (fr) * 1990-05-17 1992-08-14 Inst Francais Du Petrole Procede de conversion thermique du methane et reacteur pour la mise en óoeuvre du procede.
US5270016A (en) * 1990-05-17 1993-12-14 Institut Francais Du Petrole Apparatus for the thermal conversion of methane
US5162599A (en) * 1991-09-19 1992-11-10 Exxon Research And Engineering Co. Rapid thermal pyrolysis of gaseous feeds containing hydrocarbon molecules mixed with an inert working gas

Also Published As

Publication number Publication date
AU4077393A (en) 1993-12-13
CA2134209A1 (en) 1993-11-25
CZ283394A3 (en) 1995-03-15
ATE145423T1 (de) 1996-12-15
US5728916A (en) 1998-03-17
WO1993023498A1 (en) 1993-11-25
JPH07506613A (ja) 1995-07-20
KR950701673A (ko) 1995-04-28
HU214224B (hu) 1998-01-28
ES2093966T3 (es) 1997-01-01
SK138694A3 (en) 1995-06-07
DE69306107T2 (de) 1997-04-03
CN1032433C (zh) 1996-07-31
TW284782B (cs) 1996-09-01
UA27897C2 (uk) 2000-10-16
GB9210655D0 (en) 1992-07-01
RO115532B1 (ro) 2000-03-30
MY107775A (en) 1996-06-15
SK280311B6 (sk) 1999-11-08
CA2134209C (en) 2004-07-27
RU94046001A (ru) 1996-09-20
RU2106385C1 (ru) 1998-03-10
CN1082092A (zh) 1994-02-16
HUT67844A (en) 1995-05-29
DE69306107D1 (de) 1997-01-02
EP0641373B1 (en) 1996-11-20
DK0641373T3 (da) 1997-04-28
HU9403090D0 (en) 1995-01-30
KR100255219B1 (ko) 2000-05-01
AU663953B2 (en) 1995-10-26
GB9308733D0 (en) 1993-06-09
BR9306383A (pt) 1998-09-15
EP0641373A1 (en) 1995-03-08
JP3501803B2 (ja) 2004-03-02

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US9126882B2 (en) Hydrocarbon pyrolysis method
WO2006069393A2 (en) Dehydrogenation process
US3557241A (en) Decoking of onstream thermal cracking tubes with h20 and h2
US20140058178A1 (en) Methane conversion apparatus and process using a supersonic flow reactor
US4599480A (en) Sequential cracking of hydrocarbons
JP2010051960A (ja) 反応器を使用して吸熱反応を経て原料を化学転化させるための方法
EP0839782B1 (en) Process for the inhibition of coke formation in pyrolysis furnaces
US5733438A (en) Coke inhibitors for pyrolysis furnaces
CZ287517B6 (en) Thermal cracking process of hydrocarbons
US20140056767A1 (en) Methane Conversion Apparatus and Process Using a Supersonic Flow Reactor
US6875338B2 (en) Process for endothermic conversion of hydrocarbons, its uses, and a unit for carrying out the process
CN113423804A (zh) 用于将烃原料催化转化为石油化工产品的分区流化方法
US20140058167A1 (en) Methane Conversion Apparatus and Process Using a Supersonic Flow Reactor
RU2186089C1 (ru) Способ получения высокооктановых бензиновых фракций и ароматических углеводородов
US20140058164A1 (en) Methane Conversion Apparatus and Process Using a Supersonic Flow Reactor
US20140058169A1 (en) Methane conversion apparatus and process using a supersonic flow reactor
US20140056771A1 (en) Methane conversion apparatus and process using a supersonic flow reactor
US20140058171A1 (en) Methane conversion apparatus and process using a supersonic flow reactor
SA93140003B1 (ar) التكسير الحراري thermal cracking
US20140058172A1 (en) Methane conversion apparatus and process using a supersonic flow reactor
US20140058163A1 (en) Methane Conversion Apparatus and Process Using a Supersonic Flow Reactor
US20140058177A1 (en) Methane Conversion Apparatus and Process Using a Supersonic Flow Reactor
IL26517A (en) Removal of carbon deposits formed in thermal cracking processes
PL87744B1 (en) Regeneration of coked catalyst from catalytic cracking - by fluidising with oxygen-contg gas[DE2330783A1]

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20070430