CZ285589B6 - Deriváty kyseliny pipekolinové, způsob jejich výroby a farmaceutické prostředky s jejich obsahem - Google Patents

Abstract

Řešení se týká derivátů kyseliny pipekolinové obecného vzorce I, způsobu jejich výroby a farmaceutických prostředků na jejich bázi, vhodné pro léčení infekce HIV u člověka. ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká derivátů kyseliny pipekolinové, které jsou účinné proti určitým retrovirům, způsobu výroby těchto sloučenin a farmaceutických prostředků s jejich obsahem, které je možno použít k léčení některých infekcí, způsobených retroviry.

Dosavadní stav techniky

V roce 1983 bylo zjištěno, že retrovirus, známý jako virus lidské imunodeficience, typ 1, (HIV-1) je příčinou získaného syndromu imunodeficience u lidí, AIDS, jak bylo popsáno v publikaci R. C. Gallo a L. Montagnier, Scientific Američan, 259 (4), 40, 1988. Toto zjištění bylo velmi znepokojivé, navíc byl v pozdější době identifikován jako další příčina téhož onemocnění ještě blízce příbuzný virus, virus lidské imunodeficience typ 2 (HTV-2).

Identifikace viru lidské imunodeficience HTV jako příčiny uvedeného onemocnění a vývoj metod pro pěstování tohoto viru ve větším množství umožnily objevovat sloučeniny, schopné způsobit inhibici replikace HTV in vitro. Nejdůležitější skupina dosud známých sloučenin tohoto typu je skupina dideoxynukleosidů, z nichž je užíván 3'-azido-3'-deoxythymidin (známý jako zidovudin nebo AZT) a v poslední době také 2',3'-dideoxyinosin (známý také jako didanosin nebo DDI) k léčení některých nemocných s příznaky infekce HIV. Bylo zjištěno, že uvedená skupina sloučenin zasahuje do životního cyklu HIV tak, že způsobuje inhibici reverzní transkriptázy tohoto viru. Uvedený enzym převádí RNA viru na deoxyribonukleovou kyselinu DNA s dvojitým řetězcem a je tedy podstatným enzymem pro replikaci HTV. Kromě inhibice reverzní transkriptázy je možno ovlivnit také jiné stupně životního cyklu HTV a tak získat látky, použitelné k léčení syndromu AIDS. Jedním z cílových míst, kterému je v poslední době věnována zvýšená pozornost, je proteáza HIV, jde o enzym, pro nějž je virus HTV kódovým řetězcem. Tento enzym, stejně jako reverzní transkriptáza vzniká expresí genu pol a je nezbytný pro růst HIV. Je zodpovědný za uskutečnění pochodů, při nichž dochází k rozštěpení bílkovin v oblasti gag (p55) nebo gag-pol (pl 80) za současného uvolnění strukturních bílkovin, například p 17 a p24, a enzymů, které je možno nalézt ve zralých infekčních virionech. To znamená, že inhibitory proteázy HIV mohou blokovat životní cyklus tohoto viru.

Zvýšená pozornost, která byla věnována proteáze HTV v průběhu několika posledních let, měla za následek zvýšený počet zpráv, týkajících se objevu různých látek, jimiž je možno tento enzym blokovat. Souhrnný článek, týkající se inhibitorů proteázy, je například publikace D. W. Norbeck a D. J. Kempf, Annual Reports in Medicinal Chemistry, 26, 141,1991. Jak je v tomto souhrnném článku uvedeno a jak je rovněž uvedeno v publikacích D. H. Rich a další, J. Med. Chem., 33, 1285, 1990 a N. A. Roberts a další, Science, 248, 358, 1990, byly zjištěny dvě účinné skupiny inhibitorů proteázy HIV tak, že byl analog přechodného stavu hydroxyethylaminu, TSA, uložen do peptidů, obsahujícího místo štěpení v oblasti pl7/p24. Biologická sledování sloučenin z publikace Robertse a dalších jsou shrnuta v publikacích H. A. Overton a další, Virology, 179, 508, 1990, J. A. Martin a další, Biochem. Biophys. Res. Commun., 176, 180, 1991 a J. C. Craig a další, Antiviral Chemistry and Chemotherapy, 2, 181, 1991.

Z dalších publikací, týkajících se inhibitorů proteázy HTV s hydroxyethylaminem TSA je možno uvést:

B. K. Handa a další, EP 346 847, zveřejněn 20. prosince 1989,

- 1 CZ 285589 B6

G. B. Dreyer a další, EP 352 000, zveřejněn 24. ledna 1990,

D. J. Kempf a další, EP 402 646, zveřejněn 19. prosince 1990,

K. E. B. Parkes a další, kanadská patentová přihláška č. 2 030 415, zveřejněna 12. června 1991, a

J. A. Martin a S. Redshaw, EP 432 695, zveřejněn 19. června 1991.

Nyní bylo neočekávaně zjištěno, že některé deriváty kyseliny pipekolinové s obsahem TSA ethylaminu jsou účinnými inhibitory proteázy HIV. Mimoto byla pro tyto sloučeniny prokázána schopnost způsobit inhibici cytoních účinků, které byly vyvolány v lidských buňkách infekcí HIV. To znamená, že vzhledem k těmto vlastnostem a mimoto k poměrně selektivnímu účinku a navíc k téměř nulové toxicitě je uvedené deriváty možno použít k výrobě farmaceutických prostředků, určených k léčení infekce HTV.

Podstata vynálezu

Podstatu vynálezu tvoří deriváty kyseliny pipekolinové obecného vzorce 1

kde

X znamená skupinu R³OC(O), R³C(O) nebo R³NR⁴C(O), kde

R³ znamená

i) nižší alkyl, ii) nižší cykloalkyl, iii) fenyl, fenyl, monosubstituovaný atomem halogenu, hydroxyskupinou, nižším alkylem nebo nižší alkoxyskupinou nebo disubstituovaný fenyl, v němž se substituenty nezávisle volí z nižších alkylových skupin nebo atomů halogenu, iv) nižší fenylalkyl, v němž je aromatická část popřípadě monosubstituována atomem halogenu, hydroxyskupinou, nižším alkylem nebo nižší alkoxyskupinou,

v) 1-naftyl nebo 2-naftyl, vi) (Het) nebo (Het)-nižší alkyl, kde Het znamená jednovazný heterocyklický zbytek o 5 až 6 členech, obsahující jeden nebo dva heteroatomy ze skupiny dusík, kyslík a síra, nebo

-2CZ 285589 B6 vii) 2-chinolyl nebo 3-chinolyl a

R⁴ znamená atom vodíku nebo nižší alkyl, nebo znamená X skupinu R^3AOCH₂C(O), kde R^3A je fenyl nebo monosubstituovaný, disubstituovaný nebo trisubstituovaný fenyl, v němž se substituenty nezávisle volí z nižších alkylových zbytků a atomů halogenu,

B chybí nebo znamená dvojvazný zbytek -NHCHR⁵C(O)-, v němž R⁵ znamená nižší alkyl, nižší cykloalkyl, nižší cykloalkylnižšíalkyl, fenylmethyl nebo nižší alkyl, monosubstituovaný hydroxyskupinou, karboxyskupinou, nižší alkoxykarbonylovou nebo aminokarbonylovou skupinou, nižší alkylaminokarbonylovou skupinou nebo di—(nižší alkyl)aminokarbonylovou skupinou,

R¹ znamená atom vodíku, atom halogenu, hydroxyskupinu, nižší alkyl nebo nižší alkoxyskupinu,

R² znamená nižší alkyl a

Y znamená nižší alkyl, nižší cykloalkyl, fenyl, popřípadě monosubstituovaný atomem halogenu, hydroxyskupinou, nižší alkylovou skupinou nebo nižší alkoxyskupinou a dále fenylmethyl, popřípadě monosubstituovaný atomem halogenu, hydroxyskupinou, nižší alkylovou skupinou nebo nižší alkoxyskupinou, nebo skupinu W(CH₂)_nZ, v níž W znamená oxoskupinu, thioskupinu, sulfínylovou nebo sulfonylovou skupinu, Z znamená nižší alkyl, fenyl, popřípadě monosubstituovaný atomem halogenu, hydroxyskupinou, nižší alkylovou skupinou nebo alkoxyskupinou nebo (Het) ve svrchu uvedeném významu a n znamená celé číslo 0 nebo 1, jakož i z farmaceutického hlediska přijatelné adiční soli těchto sloučenin s kyselinami.

Výraz „B chybí“ ve vzorci 1, znamená, že ze symbolu B zbývá kovalentní vazba, spojující X se sekundární aminoskupinou, která by jinak byla spojena se symbolem B.

Výhodnou skupinu sloučenin podle vynálezu tvoří ty sloučeniny obecného vzorce 1, v nichž X znamená skupinu R³OC(O), R³C(O) nebo R³NR⁴C(O), kde R³ znamená nižší alkyl, fenyl, 2,4dimethylfenyl, 2,6-dimethylfenyl, 2,4-dichlorfenyl, 2,5-dichlorfenyl, 2,6-difluorfenyl, 5-fluor2-methylfenyl, fenyl(nižší)alkyl, fenyl(nižší)alkyl, v němž je poloha 4 fenylového kruhu substituována atomem chloru, fluoru, hydroxyskupinou, methylovým zbytkem nebo methoxyskupinou, 1-naftyl, 2-naftyl, 2-furyl, 2-thienyl, 2-pyridinyl, 4-pyridinyl, 2-pyridinylmethyl, 4thiazolylmethyl nebo 2-chinolinyl a R⁴ znamená atom vodíku nebo nižší alkyl, nebo

X znamená skupinu R^3AOCH₂C(O), kde R^3A znamená fenyl nebo fenyl, mono-, di- nebo trisubstituovaný nižšími alkylovými zbytky nebo atomu halogenu v poloze nebo polohách, které se volí z poloh 2, 4 a 6,

B chybí nebo znamená dvojvazný zbytek -NHCHR⁵C(O)-, kde R⁵ znamená nižší alkyl, popřípadě monosubstituovaný hydroxyskupinou, nižší alkoxykarbonylovou nebo aminokarbonylovou skupinou, nižší alkylaminokarbonylovou nebo di(nižší)alkylaminokarbonylovou skupinou,

R¹ znamená atom vodíku, chloru, bromu nebo fluoru,

R² znamená 1-methylethyl, 2-methylpropyl nebo 1,1-dimethylethyl a

Y znamená nižší cykloalkyl, fenyl, 4-chlorfenyl, 4—bromfenyl, 4-fluorfenyl, 4—methylfenyl, 4-methoxyfenyl, fenylmethyl, (4-fluorfenyl)-methyl nebo (4-methylfenyl)-methyl nebo

-3CZ 285589 B6 skupinu W(CH₂)_nZ, kde W a n mají svrchu uvedený význam a Z znamená nižší alkyl, fenyl, 2-furyl, 2-thienyl, 2-pyridinyl, 3-pyridinyl, 4-pyridinyl, 4-thiazolyl, 2-pyrimidinyl, 4methyl-2-pyrimidinyl, 4,6-dimethyl-2-pyrimidinyl nebo 2,6-dimethyl—4-pyrimidinyl, jakož i z farmaceutického hlediska přijatelné adiční soli těchto sloučenin s kyselinami.

Velmi výhodnou skupinu sloučeniny podle vynálezu tvoří deriváty obecného vzorce 1, v nichž X znamená terc.-butyloxykarbonyl, (2,6-dimethylfenyl)karbonyl, (2,4-dichlorfenyl)karbonyl, (2,5-dichlorfenyl)karbonyl, (2,6-difluorfenyl)karbonyl, (5-fluor-2-methylfenyl)karbonyl, benzyloxykarbonyl, (4-chlorfenyl)methoxykarbonyl, (4-hydroxyfenyl)methoxykarbonyl, (4-methoxyfenyl)methoxykarbonyl, acetyl, benzoyl, 1-naftalenylkarbonyl, 2-naftalenylkarbonyl, (2pyridinylmethoxy)karbonyl, 2-chinolinylkarbonyl, benzylaminokarbonyl, N-(2-pyridinylmethyl)aminokarbonyl, N-methyl-N-(2-pyridinylmethyl)aminokarbonyl, fenoxyacetyl, (2methylfenoxy)acetyl, (2,4-dimethylfenoxy)acetyl, (2,6-dimethylfenoxy)acetyl, (2,4,6-trimethylfenoxy)acetyl, (4-chlorfenoxy)acetyl nebo (4-fluor-2,6-dimethylfenoxy)acetyl,

B chybí nebo znamená dvojvazný zbytek -NHCHR⁵C(O)-, kde R⁵ znamená 1-methylethyl, 1,1-dimethylethyl, 1-methylpropyl, 2-methylpropyl, 1-hydroxyethyl, (methoxykarbonyl)methyl, (ethoxykarbonyl)methyl, (aminokarbonyl)methyl, nebo /(methylamino)karbonyl/methyl,

R¹ znamená atom vodíku nebo atom fluoru,

R² znamená 2-methylpropyl nebo 1,1-dimethylethyl a

Y znamená cyklohexyl, fenyl, 4-chlorfenyl, 4-fluorfenyl, 4-methoxyfenyl, benzyl, (4methoxyfenyl)methyl, 2-methylpropoxyskupinu, fenoxy-, 2-pyridinyloxy-, 3pyridinyloxy-, 4-pyridinyloxy-, 2-pyrimidinyloxy-, (4-methyl-2-pyrimidinyl)oxy-, (4,6dimethyl-2-pyrimidinyl)oxy-, (2,6-dimethyM—pyrimidinyl)oxy-, benzyloxy-, 2pyridinylmethoxy-, 3-pyridinylmethoxy-, 4-pyridinylmethoxy-, 4-thiazolylmethoxy- nebo fenylthioskupinu, fenylsulfinyl, fenylsulfonyl, 2-pyridinylthio-, 3-pyridinylthio-, 4pyridinylthio-, 2-pyrimidinylthio-, (4-methyl-2-pyrimidinyl)thio-, (2,6-dimethyl-4pyrimidinyl)thio-, (4,6-dimethyl-2-pyrimidinyl)thio- nebo benzylthioskupinu, benzylsulfmyl, benzylsulfonyl, (2-pyridinylmethyl)thioskupinu, (3-pyridinylmethyl)thioskupinu nebo (4-pyridinylmethyl)thioskupinu, jakož i z farmaceutického hlediska přijatelné adiční soli těchto sloučenin s kyselinami.

Nejvýhodnější skupinu sloučenin podle vynálezu je možno vyjádřit obecným vzorcem 1, v němž X znamená terc.butyloxykarbonyl, benzyloxykarbonyl, acetyl, (2,6-dimethylfenyl)karbonyl, 2naftalenylkarbonyl, (2-pyridinylmethoxy)karbonyl, 2-chinolinylkarbonyl nebo /N-methyl-N(2-pyridinylmethyl)amino/karbonyl, B znamená valyl, terc.butylglycyl, isoleucyl, threonyl nebo asparaginyl, R¹ znamená atom vodíku nebo fluoru, R² znamená 1,1-dimethylethyl a Y znamená fenyl, benzyl, fenoxyskupinu, 2-pyrimidinyloxy-, (2,6-dimethyl-4-pyrimidinyl)oxy-, 2pyridinylmethoxy-, 3-pyridinylmethoxy-, 4-pyridinylmethoxy-, fenylthioskupinu, fenylsulfinyl, fenylsulfonyl, 2-pyridinylthio-, 3-pyridinylthio-, 4-pyridinylthio-, 2-pyrimidinylthio(4,6-dimethyl-2-pyrimidinyl)thio-, (2-pyridinylmethyl)thio-, (3-pyridinylmethyl)thio- nebo 4(pyridinylmethyl)thioskupina, jakož i z farmaceutického hlediska přijatelné adiční soli těchto sloučenin s kyselinami.

Další nejvýhodnější skupinou sloučenin jsou sloučeniny obecného vzorce 1, v němž X znamená (2-methylfenoxy)acetyl, (2,4-dimethylfenoxy)acetyl, (2,6-dimethylfenoxy)acetyl nebo (2,4,6dimethylfenoxy)acetyl, B chybí, R¹ znamená atom vodíku a R² a Y mají význam, uvedený v předchozím odstavci, jakož i z farmaceutického hlediska přijatelné adiční soli těchto sloučenin s kyselinami.

-4CZ 285589 B6

Ve sloučeninách obecného vzorce 1, v nichž B znamená dvoj vazný zbytek -NHCHR⁵C(O)-, se asymetrický atom uhlíku, kteiý nese substituent R⁵ s výhodou nachází v konfiguraci (S).

Podstatu vynálezu tvoří také farmaceutické prostředky pro léčení infekce HTV u lidí, které obsahují sloučeninu obecného vzorce 1 nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl a farmaceutický nosič.

Tyto farmaceutické prostředky je možno použít k léčení infekcí HIV u člověka, podává se účinné množství sloučeniny obecného vzorce 1 nebo její soli, přijatelná z farmaceutického hlediska.

Farmaceutické prostředky podle vynálezu je možno použít k ochraně lidských buněk proti ním vlivům HIV, k tomuto účelu se podává množství sloučeniny obecného vzorce 1 nebo její farmaceuticky přijatelné soli, která je účinné proti uvedenému viru.

Podstatu vynálezu tvoří také způsob výroby derivátů obecného vzorce 1, který bude dále podrobněji popsán.

Zkratky, které jsou v průběhu přihlášky vynálezu použity k označení aminokyselin a ochranných skupin, jsou použity podle doporučení IUPAC-IUB Commission of Biochemical Nomenclature, podle publikace European Joumal of Biochemistry, 138, 9, 1984. Například zkratky Val, Ile, Thr, Asn a Leu znamenají zbytky L-valinu, L-isoleucinu, L-threoninu, L-asparaginu a Lleucinu.

Pod pojmem „nižší alkyl“ jako samostatná skupina nebo jako část jiné skupiny se v průběhu přihlášky rozumí alkylový zbytek s přímým řetězcem, obsahujícím 1 až 6 atomů uhlíku nebo alkylový zbytek s rozvětveným řetězcem obsahující 3 nebo 4 atomy uhlíku, může tedy jít například o methyl, ethyl, propyl, butyl, hexyl, 1-methylethyl, 1-methylpropyl, 2-methylpropyl, 1,1-dimethylethyl.

Pod pojmem „nižší cykloalkyl“ se v průběhu přihlášky rozumí jako samostatná skupina nebo jako součást jiné skupiny nasycený cyklický uhlovodíkový zbytek, obsahující 3 až 6 atomů uhlíku, jde tedy o cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl a cyklohexyl.

Pod pojmem „nižší alkoxyskupina“ s v průběhu přihlášky rozumí alkoxyskupina s přímým řetězcem, obsahující 1 až 6 atomů uhlíku nebo alkoxyskupina s rozvětveným řetězcem, obsahující 3 nebo 4 atomy uhlíku, může tedy jít například o methoxyskupinu, ethoxyskupinu, propoxyskupinu, hexoxyskupinu, 1-methylethoxyskupinu, butoxyskupinu a 1,1-dimethylethoxyskupinu. Poslední z uvedených skupin se obvykle běžně označuje jako terc.butyloxyskupina.

Pod pojmem „atom halogenu“ se v průběhu přihlášky rozumí atom bromu, chloru, fluoru nebo jodu.

Pod pojmem „zbytek“ se v případě aminokyseliny rozumí zbytek, odvozený od odpovídající alfa-aminokyseliny odštěpením hydroxylové části z karboxylové skupiny a jednoho atomu vodíku z alfa-aminoskupiny.

Pod pojmem „terc.butylglycyl“ se rozumí zbytek kyseliny 2(S)-amino-3,3-dimethylbutanové a pod pojmem „N⁴-methylasparaginyl“ se rozumí zbytek kyseliny 2(S)-amino-4-methylamino-4oxobutanové.

Pod pojmem „Het“ se v průběhu přihlášky rozumí jednovazný zbytek, odvozený odštěpením atomu vodíku z pětičlenného nebo šestičlenného nasyceného nebo nenasyceného heterocyklu, obsahujícího 1 až 2 heteroatomy ze skupiny dusík, kyslík a síra. Heterocyklická skupina může

-5 CZ 285589 B6 nést jeden nebo dva substituenty, například nižší alkyl, nižší alkoxyskupinu, atom halogenu, aminoskupinu nebo nižší alkylaminoskupinu. Příkladem vhodných heterocyklických a případně substituovaných heterocyklických zbytků mohou být pyrrolidin, tetrahydrofuran, thiazolidin, pyrrol, lH-imidazol, 1-methyl-lH-imidazol, isoxazol, thiazol, 2-methylthiazol, 2aminothiazol, piperidin, 1,4-dioxan, 4-morfolin, pyridin, 2-methylpyridin, pyrimidin, 4-methylpyrimidin a 2,4—dimethylpyrimidin.

Pod pojmem „farmaceutický nosič“ se v průběhu přihlášky rozumí netoxické, obvykle inertní nosné prostředí pro účinnou složku, které tuto účinnou složku nijak nepříznivě neovlivní.

Pod pojmem „účinné množství“ se rozumí předem stanovené množství sloučeniny podle vynálezu, které je dostatečné pro požadovaný účinek proti HIV in vivo.

Způsob výroby účinných látek

Obecně je možno uvést, že nové sloučeniny obecného vzorce 1 je možno připravit známými postupy při použití reakčních podmínek, o nichž je známo, že jsou vhodné pro použité reakční složky. Podrobnější popis těchto obecných postupů je možno nalézt v běžných učebnicích, například v Annual Reports In Organic Synthesis - 1990, K. Tumbull a další, Eds, Academie Press, lne., San Diego, CA, USA, 1990 a také v předchozích výročních zprávách, dále v publikaci Vogel's Textbook of Practical Organic Chemistry, B. S. Fumiss a další, Eds., Longman Group Limited, Essex, Velká Británie, 1986 a The Peptides: Analysis, Synthesis, Biology, E. Grass a další, Eds., Academie Press, New York, NY, USA, 1979 - 1987, sv. 1-9.

Sloučeniny obecného vzorce 1 je například možno připravit tak, že se

a) uvede do reakce epoxid obecného vzorce 2

kde X a R¹ mají svrchu uvedený význam, s piperidinkarboxamidem obecného vzorce 3

kde R² a Y mají svrchu uvedený význam, za vzniku odpovídající sloučeniny obecného vzorce 1, v němž X, R¹, R² a Y mají svrchu uvedený význam a B chybí, nebo se

-6CZ 285589 B6

b) uvede do reakce sloučenina obecného vzorce 4

kde R¹, R² a Y mají svrchu uvedený význam, s reaktivním derivátem karboxylové kyseliny obecného vzorce

X-OH kde X znamená skupinu R³C(O) nebo R^3AOCH₂C(O) ve svrchu uvedeném významu, za vzniku odpovídající sloučeniny obecného vzorce 1, v němž X znamená R³C(O) nebo

R^3AOCH₂C(O) a R¹, R² a Y mají svrchu uvedený význam a B chybí, nebo se

c) naváže sloučenina obecného vzorce 4, v níž R¹, R² a Y mají svrchu uvedený význam na alfaaminokyselinu vzorce

X-NHCHR⁵COOH kde X a R⁵ mají svrchu uvedený význam, v přítomnosti činidla, napomáhajícího vazbě za vzniku odpovídající sloučeniny 1, v níž X, R¹, R² a Y mají svrchu uvedený význam a B znamená dvoj vazný zbytek obecného vzorce -NHCHR⁵C(O)-, v němž R⁵ má svrchu uvedený význam, nebo se

d) uvede do reakce sloučenina obecného vzorce 5

kde R¹, R², R⁵ a Y mají svrchu uvedený význam, s reaktivním derivátem karboxylové kyseliny

X-OH kde X znamená skupinu R³C(O) nebo R^3AOCH₂C(O) ve svrchu uvedeném významu,

-7CZ 285589 B6 za vzniku odpovídající sloučeniny obecného vzorce 1, v němž X znamená skupinu R³C(O) nebo R^3AOCH₂C(O) ve svrchu uvedeném významu, R¹, R² a Y mají svrchu uvedený význam a B znamená dvojvazný zbytek vzorce -NHCHR⁵C(O)-, v němž R⁵ má svrchu uvedený význam a

e) popřípadě se převede sloučenina vzorce 1, získaná v některém z postupů a), b), c) nebo d) na odpovídající farmaceuticky přijatelnou adiční sůl s kyselinou.

Je nutno uvést, že sloučeniny obecného vzorce 1, v němž X znamená běžně užívanou ochrannou skupinu na dusíkovém atomu, například Boc, Z, Fmoc nebo p-methoxybenzyloxykarbonyl je možno nejsnáze a nejpohodlněji získat postupy a) a c). Snadnost výroby těchto látek způsobuje, že tyto sloučeniny je možno použít jako meziprodukty pro postupy b) a d) za vzniku těch sloučenin obecného vzorce 1, v němž X má význam, odlišný od běžně užívané ochranné skupiny na atomu dusíku. Tyto sloučeniny obecného vzorce 1, užité jako meziprodukty je proto nutno zbavit ochranné skupiny a výsledné volné aminy se pak užijí jako sloučeniny obecného vzorce 4 nebo vzorce 5 v postupech b) nebo d) v závislosti na tom, zda B chybí nebo zda sloučenina tuto skupinu obsahuje, čímž se získají sloučeniny obecného vzorce 1, v němž X má význam, odlišný od běžně užívané ochranné skupiny na atomu dusíku a znamená například 2-pyridinylmethoxykarbonyl nebo 2-chinolinylkarbonyl.

Při provádění postupu a) je možno připravit sloučeniny obecného vzorce 1, v němž B chybí pomocí N-alkylační reakce, která zahrnuje adici epoxidu obecného vzorce 2 na piperidinkarboxamid obecného vzorce 3. Reakce se snadno uskuteční tak, že se obě reakční složky uvedou do styku v inertním rozpouštědle, například ethanolu, tetrahydrofuranu nebo dimethylformamidu při teplotě v rozmezí 20 až 110°C. Doba reakce závisí na teplotě a na povaze reakčních složek, avšak obvykle se pohybuje v rozmezí 2 až 24 hodiny.

Při provádění postupu b) je možno získat sloučeniny obecného vzorce 1, v němž B chybí tak, že se nechá reagovat odpovídající sloučenina obecného vzorce 4 s reaktivním derivátem karboxylové kyseliny X-OH. Vhodnými reaktivními deriváty jsou acylační činidla, obsahující příslušný acylový zbytek X -CO a zahrnující například odpovídající halogenidy kyselin, s výhodou chloridy nebo bromidy, aktivní estery, anhydridy nebo směsné anhydridy. Reakce se provádí známými postupy za známých podmínek pro provádění takové reakce včetně prostředků pro dosažení selektivnosti reakce volbou správných poměrů reakčních složek nebo dočasným zavedením známých ochranných skupin v případě potřeby na jakékoliv další reaktivní skupiny, které by se mohly účastnit reakce, při níž mají reagovat jen určité reaktivní skupiny. Reakce se obvykle provádí v inertním rozpouštědle, jako tetrahydrofuranu, dimethylformamidu nebo methylendichloridu při teplotě 0 až 50 °C, doba reakce se pohybuje v rozmezí 15 minut až 24 hodin.

Při provádění postupu c) je možno připravit sloučeniny obecného vzorce 1, v němž B znamená dvojvazný zbytek -NHCHR⁵C(O)-, v němž R⁵ má svrchu uvedený význam vazbou sloučeniny obecného vzorce 4 a aminokyseliny obecného vzorce X-NHCHR^SCOOH v přítomnosti činidla pro usnadnění vazby. Použití vazného činidla k usnadnění vazby volné karboxylové skupiny jedné reakční složky s volnou aminoskupinou druhé reakční složky za vzniku molekuly vody je známé například z publikace The Peptides: Analysis, Synthesis, Biology, sv. 1 až 8, tak jak již byla svrchu uvedena. Příkladem vhodných vazných činidel mohou být l,l'-karbonyldimidazol nebo Ν,Ν'-dicyklohexylkarbodiimid. Příkladem dalších činidel mohou být 1-hydroxybenzotriazol v přítomnosti Ν,Ν'-dicyklohexylkarbodiimidu nebo N-ethyl-N'-/(3.dimethylamino)propyl/karbodiimid. Velmi vhodným a použitelným vazným činidlem je běžně dodávaný (benzotriazol-l-yl-oxy)tris-(dimethylamino)fosfoniumhexafluorfosfát jako takový nebo v přítomnosti 1-hydroxybenzotriazolu. Dalším velmi vhodným a použitelným činidlem je běžně dodávaný 2-(lH-benzotriazol-l-yl)-N,N,N',N'-tetramethyluroniumtetrafluorboritan.

-8CZ 285589 B6

Vazná reakce se provádí v inertním rozpouštědle, jako methylendichloridu, acetonitrilu nebo dimethylformamidu. Přidává se přebytek organického aminu, jako diisopropylethylaminu nebo N-methylmorfolinu k udržení hodnoty pH reakční směsi vyšší než 8. Reakční teplota je v rozmezí -20 až 30 °C a doba reakce 15 minut až 8 hodin.

Postup d) se provádí obdobným způsobem jako postup b) s tím rozdílem, že se jako výchozí látka užije sloučenina vzorce 5 místo sloučeniny vzorce 4.

Epoxidy vzorce 2, užité jako výchozí látky při postupu a) jsou známé neboje možno je připravit známými postupy. Výroba epoxidů vzorce 2 byla popsána v EP 346 847, zveřejněna 20. prosince 1989 (B. K. Handa a další), neboje tyto látky možno získat obdobnými postupy.

Další výchozí látky, to znamená piperidinkarboxamidy vzorce 3 a sloučeniny obecných vzorců 4 a 5 jsou nové a rovněž tvoří součást podstaty vynálezu. Vhodné postupy pro výrobu sloučenin obecných vzorců 4 a 5 již byly svrchu uvedeny. Třetí skupinu nových meziproduktů, piperidinkarboxamidy obecného vzorce 3 je možno připravit tak, že se volí příslušné 4substituované piperidinové deriváty, z nichž řada je známa nebo je možno je připravit obdobně jako známé 4-substituované piperidinové deriváty a podrobit je známým postupům pro zavedení karboxamidové funkce do polohy 2 piperidinu. Vhodné postupy pro uskutečnění popsané transformace budou dále uvedeny v příkladové části přihlášky.

Sloučeninu obecného vzorce 1 podle vynálezu je možno připravit ve formě farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou. Jako příklad takových solí je možno uvést soli s organickými kyselinami, například s kyselinou octovou, mléčnou, jantarovou, benzoovou, salixylovou, methansulfonovou nebo p-toluensulfonovou a také s některými polymemími kyselinami, například s kyselinou tříslovou nebo s karboxymethylcelulosou, použít je možno také soli s anorganickými kyselinami, jako jsou kyseliny halogenovodíkové, například kyselina chlorovodíková nebo také kyselina sírová nebo kyselina fosforečná. V případě potřeby je možno určitou adiční sůl s kyselinou převést na jinou adiční sůl s kyselinou, například na netoxickou, z farmaceutického hlediska přijatelnou sůl s použitím vhodného iontoměniče, například iontoměničové pryskyřice, tak jak bylo například popsáno v publikaci R. A. Boissonnas a další, Helv. Chim. Acta, 43, 1849, 1960.

Obecně je možno uvést, že terapeuticky použitelné soli peptidů obecného vzorce 1 jsou biologicky zcela ekvivalentní samotným peptidům.

Biologická účinnost

Inhibiční vlastnosti na proteázu HIV a ochranný účinek na buňky proti patogenetickým změnám, vyvolaným HIV je pro sloučeniny obecného vzorce 1 nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli možno prokázat pomocí biochemických, mikrobiologických a biologických postupů.

Zvláště vhodným postupem pro průkaz inhibičních vlastností na proteázu HTV je pro sloučeniny obecného vzorce 1 nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli postup, který se stanoví rekombinantní proteáza HIV pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografíe, HPLC. Postup je založen na schopnosti sloučenin způsobit inhibici enzymatického štěpení proteázou HIV, štěpení se týká jako substrátu dekapeptidu s řetězcem aminokyselin, který obsahuje známé místo štěpení pro proteázu HTV z polyproteinu HTV podle publikace H. G. Krusslich a další, Proč. Nati. Acad. Sci., USA, 86, 807, 1989. Podrobnosti tohoto postupu spolu s výsledky, které byly získány pro některé vybrané sloučeniny obecného vzorce 1 budou popsány v příkladové části.

Schopnost sloučenin obecného vzorce 1 nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí chránit buňky proti infekci HIV je možno prokázat mikrobiologickými postupy pro vyhodnocení inhibičního účinku zkoumaných látek na cytoitu HIV na lidskou buněčnou linii T4-buněk.

-9CZ 285589 B6

Typický postup byl popsán v publikaci S. Harada a N. Yamamoto, Jpn. J. Cancer Res., (Gann), 76, 432, 1985 a S. Harada a další, Science, 229, 563, 1985. Zkoušky, založené na tomto postupu budou popsány v příkladové části.

V případě, že se sloučeniny podle vynálezu nebo její farmaceuticky přijatelná sůl užije ve formě farmaceutického prostředku k léčení infekce HIV u člověka, je možno peptid podávat perorálně, místně nebo parenterálně v nosném prostředí, obsahujícím jeden nebo větší počet farmaceuticky přijatelných nosičů, jejichž podíl je určován rozpustností a povahou účinné látky, zvoleným způsobem podání a běžnou biologickou praxí. Pro perorální podání je možno účinnou látku nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl zpracovat na lékové formy s obsahem jednotlivých dávek, například na kapsle nebo na tablety, z nichž každá obsahuje předem stanovené množství účinné složky, které se pohybuje v rozmezí 5 až 150 mg spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem. Pro místní podání je možno účinnou sloučeninu zpracovávat spolu s farmaceuticky přijatelným nosným prostředím, které pak obsahuje 0,01 až 2, s výhodou 0,05 až 1 % hmotnostní účinné sloučeniny. Prostředky, které jsou určeny pro místní podání mohou mít formu krému, tablety, určené k uložení pod jazyk nebo s výhodou formu náplasti, z níž se účinná látka může vstřebávat kůží nebo pro vstřebávání ústní sliznicí. Pro parenterální podání je možno sloučeniny vzorce 1 podávat nitrožilně, podkožně nebo ve formě nitrisvalové injekce jako farmaceutické prostředky, obsahující farmaceuticky přijatelný nosič nebo nosné prostředí. V případě injekčního podávání je výhodné použít sloučeniny podle vynálezu ve formě roztoku ve sterilním vodném prostředí, v němž mohou být rozpuštěny ještě další látky, například pufry nebo konzervační prostředky nebo dostatečné množství farmaceuticky přijatelných solí nebo glukosy tak, aby roztok byl isotonický.

Vhodná nosná prostředí nebo nosiče pro farmaceutické prostředky svrchu uvedeného typu je možno nalézt v běžných farmaceutických příručkách, například v Remingtonů Pharmaceutical Sciences, 18. vydání, Mack Publishing Company, Easton, Penn., 1990.

Dávky účinných látek se budou měnit v závislosti na způsobu podání a také na zvolené účinné látce. Mimoto se použité dávky mohou měnit v závislosti na hostiteli, který má být léčen. Obvykle se léčení zahájí malými dávkami které jsou podstatně nižší než optimální dávky peptidu. Pak se dávkování postupně pomalu zvyšuje tak dlouho, až se dosáhne optimálního účinku za daných okolností. Obecně je žádoucí, aby účinná látka byla podávána v koncentracích, které za obvyklých podmínek mohou poskytnout protivirovou účinnost, aniž by současně došlo k jakýmkoliv nežádoucím nebo škodlivým vedlejším účinkům.

V případě perorálního podání se účinná látka nebo její farmaceuticky přijatelná sůl podává v rozmezí dávek 0,5 až 15 mg na kg tělesné hmotnosti za den, výhodně rozmezí dávek je 0,5 až 5 mg na kg hmotnosti. Pokud jde o systemické podání, podávají se sloučeniny obecného vzorce 1 v dávkách 1 až 100 mikrogramů na kg tělesné hmotnosti za den, přestože může ze svrchu uvedených důvodů dojít k odchylkám.

Přestože jsou svrchu uvedené prostředky účinné a při léčení infekce HTV poměrně bezpečné, není vyloučeno současné podávání těchto prostředků s dalšími farmaceutickými prostředky nebo látkami s protivirovým účinkem. Takové protivirové prostředky nebo sloučeniny jsou například rozpustný CD4, zidovudin, didanosin, zalcitabin, fosfonomravenčan sodný, ribavarin, acyclovir nebo interferony s protivirovým účinkem, jako alfa-interferon nebo interleukin-2.

Praktické provedení vynálezu bude osvětleno následujícími příklady, v nichž jsou procentuální údaje nebo poměry objemové, není-li uvedeno jinak. Teplotní údaje jsou uváděny ve °C. Protonová nukleární magnetická resonance NMR byla zaznamenána na spektrometru Bruker při 200 MHz. Chemické posuny jsou uváděny v dílech na milion dílů, ppm. Dalšími použitými zkratkami jsou Boc: terč.butyloxykarbonyl, BOP; (benzotriazol-l-yloxy)tris-(dimethylamino)

-10CZ 285589 B6 fosfoniumhexafluorfosfát, Bu‘: terc.butyl, Bzl: benzyl, DIEA: diisopropylamin, DMF: dimethylformamid, HEPES: kyselina N-2-hydroxyethylpiperazin-N'-2-ethansulfonová, Et₂O: diethylether, EtOAc: ethylacetát, EtOH: ethanol, HPLC: vysokotlaká kapalinová chromatografíe, MeOH: methanol, Ph: fenyl, THF: tetrahydrofuran, Z: benzyloxykarbonyl.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Příprava l-(terc.butyloxykarbonyl)-4-(fenylthio)piperidinu

Roztok 3,0 g, 14,9 mmol l-(terc.butyloxykarbonyl)-4-piperidinolu ve 30 ml THF se chladí na teplotu 0 °C. Do roztoku se přidá 3,2 ml, 1,5 ekv triethylaminu a postupně se přidává 1,26 ml, 1,1 ekv. methylsulfonylchloridu. Vzniklá reakční směs se 2 hodiny míchá při teplotě 0 °C. Po přidání 30 ml diethyletheru a 20 ml vody se sloučenina při teplotě 0 °C míchá dalších 30 minut. Směs se zředí 200 ml diethyletheru, organická vrstva se promyje vodou, 10% vodnou kyselinou citrónovou, dvakrát nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a nasyceným roztokem chloridu sodného. Organické vrstvy se suší nad síranem hořečnatým a odpařuje se za sníženého tlaku za vzniku 4,0 g (96 %) l-(terc.butyloxykarbonyl)-4-piperidinolmethylsulfonátu. Vzniklá nažloutlá pevná látka.

'H-NMR (CDC1₃): 4,90 (m, 1H), 3,72 (ddd, J = 4,3, 6,5, 13,5 Hz, 2H), 3,32 (ddd, J = 4,3, 8,1,

13.5 Hz, 2H), 3,05 (s, 3H), 1,47 (s, 9H).

Vzniklý produkt, methylsulfonát, se bez dalšího čištění použije pro přípravu výsledné sloučeniny. Do suspenze 334 mg, 14,3 mmol hydridu sodného v 8 ml DMF se při teplotě 0 °C pomalu přidá 1,84 ml, 17,9 mmol thiofenolu. Směs se míchá 20 minut. Do směsi se přidá 2,0 g, 7,17 mmol meziproduktu, methylsulfonátu, v 6 ml DMF a vzniklá směs se míchá 18 hodin při teplotě místnosti 20 až 22 °C. Směs se zředí diethyletherem a organická vrstva se promyje třikrát 1 M vodným NaOH a nasyceným roztokem chloridu sodného. Organická vrstva se suší nad síranem hořečnatým a odpařuje za sníženého tlaku. Zbytek je čištěn rychlou chromatografií na sloupci oxidu křemičitého při eluci směsi ethylalkoholacetátu a hexanu v poměru objemů 1:9a pak 1 : 6. Vzniklo 1,82 g, 86 % výsledné sloučeniny jako oleje, který stáním tuhnul.

'H-NMR (CDClj): 7,48-7,2 (2m, 2H + 3H), 3,97 (m, 2H), 3,22 (m, 1H), 2,80 (ddd, J = 3,8, 10,5, 13,5 Hz, 2H), 1,47 (s, 9H).

Hmotové spektrum m/z: 294 (M + H)⁺.

Příklad 2

Příprava d,l-cis-N-terc.butyl-l-(terc.butyloxykarbonyl)-4-(fenylthio)piperidin-2-karboxamidu

Roztok 3,57 g, 12,2 mmol výsledné sloučeniny příkladu 1 v 60 ml diethyletheru se zchladí na teplotu -78 °C. Do chlazeného roztoku se přidá 4,6 ml Ν,Ν,Ν',Ν'-tetramethylendiaminu a pak se přidá 12,0 ml, 1,3 ekv., 1,3 M sek.butyllithia v cyklohexanu. Směs se míchá při teplotě -78 °C

3.5 hodiny. Po rychlém přidání 2,1 ml, 1,5 ekv. terc.butylisokyanátu se reakční směs míchá 40 minut při teplotě -78 °C. Do reakční směsi se přidá 10% vodná kyselina citrónová a reakční směs se nechá ohřát na teplotu místnosti. Organická vrstva je oddělena a vodná fáze je extrahována diethyletherem. Sloučené organické fáze se promyjí nasyceným vodným roztokem

-11CZ 285589 B6 hydrogenuhličitanu sodného a nasyceným roztokem chloridu sodného, suší se nad síranem hořečnatým a odpařuje se za sníženého tlaku. Zbytek se čistí rychlou chromatografii na sloupci oxidu křemičitého při eluci směsí hexanu a ethylacetátu v poměru 6:1a pak 4:1. Vzniklo 4,34 g, 90 % bezbarvého oleje, který táním tuhnul.

’Η-NMR (CDC1₃: 7,42 (m, 2H), 7,28 (m, 3H), 5,85 (široký s, 1H), 4,43 (dd, J = 4,0, 7,0 Hz, 1H), 3,92 (ddd, J = 3,5, 5,0, 13,5 Hz, 1H), 3,49 (m, 1H), 3,32 (ddd, J = 4,0, 11,5. 13,5 Hz, 1H), 1,48 (s, 9H), 1,39 (s, 9H).

FAB hmotové spektrum: m/z: 393 (M + H)⁺.

Příklad 3

Příprava d,l-cis-N-terc.butyl-l-(terc.butyloxykarbonyl)-4-(2-piperidinyloxy)piperidin-2karboxamidu

Roztok 5,2 g, 25,9 mmol l-(terc.butyloxykarbonyl)-4-piperidinolu, 4,07 g, 1,05 ekv. terc.butyldimethylsilylchloridu a 2,7 g, 1,5 ekv. imidazolu ve 20 ml DMF e 16 hodin míchá. Po ředění diethyletherem se roztok promyje dvakrát vodou, 10% vodnou kyselinou citrónovou a nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a nasyceným vodným roztokem chloridu sodného. Organická vrstva se suší a odpařuje. Zbytek se čistí HPLC za použití zařízení pro preparativní chromatografii Waters^RLC-500 (dvě sloupce oxidu křemičitého, eluce směsí hexanu a ethylacetátu v poměru objemů 19: 1, Millipore Corporation, Milford, MA, USA). Vzniklo 7,54 g (92 %) l-(terc.butyloxykarbonyl)-4—(terc.butyldimethylsilyloxy)piperidinu.

’Η-NMR (CDClj): 3,87 (m, 1H), 3,61 (ddd, J = 3,5, 7,5, 13,0 Hz, 2H), 3,24 (ddd, J = 3,7, 8,0, 13,0 Hz, 2H), 1,48 (s, 9H), 0,88 (s, 9H), 0,07 (s, 6H).

Podle postupu uvedeného v příkladu 2 a za použití l-(terc.butyloxykarbonyl)-4-(terc.butyldimethylsilyloxy)piperidinu namísto l-(terc.butyloxykarbonyl)-4-(fenylthio)piperidinu vznikl d,l-cis-N-terc.butyl-l-(terc.butyloxykarbonyl)-4-(terc.butyldimethylsilyloxy)piperidin-2karboxamid.

’Η-NMR (CDC1₃): 5,70 (s, 1H), 4,47 (dd, J = 2,7, 8,0 Hz, 1H), 4,07 (m, 1H), 3,83 (m, 1H), 3,22 (ddd, J = 5,4, 10,5, 13,5 Hz), 1,48 (s, 9H), 1,35 (s, 9H), 0,88 (s, 9H), 0,1 a 0,08 (2s, 6H).

Do roztoku 700 mg, 1,69 mmol vzniklého meziproduktu v 10 ml THF se přidá 2,15 ml, 1,25 ekv. 1M fluoridu tetrabutylamonného v THF. Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 30 minut, a pak se zředí diethylesterem. Vzniklá směs se promyje dvakrát vodou a jedenkrát nasyceným roztokem chloridu sodného. Organická vrstva se suší nad síranem hořečnatým a odpařuje se z sníženého tlaku. Zbytek se čistí rychlou chromatografii na sloupci oxidu křemičitého při eluci směsí hexanu a ethylacetátu 1 : 1, získá se 386 mg, 76% d,l-cis-N-terc-butyl-l-(terc.butyloxykarbonyl)-4-hydroxypiperidin-2-karboxamidu jako bílé pevné látky.

FAB hmotové spektrum m/z: 301 (M + H)⁺.

Do roztoku zchlazeného na teplotu 0 °C, 220 mg, 0,73 mmol d,l-cis-N-terc.butyl-l-(terc.butyloxykarbonyl)-4-hydroxypiperidin-2-karboxamidu, 244 mg, 2 ekv. kyseliny 4-nitrobenzoové a 288 mg, 1,5 ekv. trifenylfosfinu ve 13 ml směsi benzenu a THF v poměru 5:1 se přidá 173 mikrolitrů, 1,5 ekv. diethylazodikarboxylátu. Reakční směs se nejprve míchá 30 minut při teplotě 0 °C a následně 3 hodiny při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku a zbytek se čistí rychlou chromatografii na oxidu křemičitém, jako eluční činidlo se užije směs hexanu a ethylacetátu 4:1, čímž se získá 280 mg d,l-trans-N-terc.butyl-l-(butyloxy

-12CZ 285589 B6 karbonyl)-4-(4-nitrobenzyloxy)-2-karboxamidu, obsahujícího přibližně 25 až 30 % nečistoty (produkt eliminace). Výsledný produkt se užije v následujícím stupni bez dalšího čištění.

Směs 404 mg, 0,9 mmol svrchu získaného produktu a 28 mg, 0,2 ekvivalentu uhličitanu draselného v 9 ml methanolu se míchá 18 hodin při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku. Odparek se rozpustí v chloroformu a výsledný roztok se promyje vodou, vysuší se síranem hořečnatým a odpaří dosucha za sníženého tlaku. Odparek se čistí rychlou chromatografií na oxidu křemičitém při použití směsi hexan u a ethylacetátu 1:1a pak 1:2 jako elučního činidla, čímž se získá 194 mg, 71% d,l,-trans-terc.butyl-l-(N-terc.butyloxykarbonyl)-4-hydroxypiperidin-2-karboxamidu.

Roztok 145 mg, 0,48 mmol získané látky, 68 mg, 1,5 ekvivalentu 2-hydroxypyridinu a 187 mg,

1,5 ekv. trifenylfosfinu ve 12 ml směsi benzenu a THF 5:1 se zchladí na 0 °C. K roztoku se přidá 114 mikrolitrů, 1,5 ekv. diethylazodikarboxylátu. Směs se míchá 1,5 hodiny při teplotě 0 °C a pak 30 minut při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku. Odparek se čistí rychlou chromatografií na oxidu křemičitém při použití směsi hexanu a ethylacetátu 2:1 jako elučního činidla, čímž se získá 70 mg, 38 % výsledného produktu.

*H-NMR (CDCI3): 8,12, 7,43, 6,85 a 6,62 (4m, 4H), 5,72 (s, 1H), 5,39 (m, 1H), 4,63 (m, 1H), 4,05 (m, 1H), 3,29 (m, 1H), 1,48 (s, 9H), 1,36 (s, 9H).

Příklad 4

Příprava d,l-cis-N-terc.butyl-l-(terc.butyloxykarbonyl)-4-(fenylsulfonyl)piperidin-2-karboxamidu

Směs 1,68 g, 4,28 mmol výsledné sloučeniny z příkladu 2 a 2,2 g, 12,83 mmol kyseliny 3chlorperoxybenzoové ve 20 ml dichlormethanu se míchá 18 hodin při teplotě místnosti. Reakce se zastaví přidáním 10% vodného roztoku siřičitanu sodného, a pak se zředí, promyje nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného. Po sušení nad síranem hořečnatým se odpařuje za sníženého tlaku. Pevný zbytek se rozetře se směsí 18 ml hexanu a 12 ml ethylacetátu. Filtrací se oddělí 1,57 g (86 %) výsledné sloučeniny jako bílé pevné látky.

’Η-NMR (CDCI3): 7,90 (m, 2H), 7,75-7,55 (m, 3H), 5,95 (s, 1H), 4,07 (dd, J = 8,0, 9,5 Hz, 1H), 3,88 (dt, J = 5,4, 13,5 Hz, 1H), 3,32 - 3,05 (m, 2H), 1,45 (s, 9H), 1,35 (s, OH).

FAB hmotové spektrum, m/z: 425 (M + H)⁺.

Podle postupu uvedeného v tomto příkladu, ale za použití jednoho molámího ekvivalentu kyseliny 3-chlorperbenzoové vznikl d,l-cis-N-terc.butyl-l-(terc.butyloxykarbonyl)—4-{fenylsulfinyl)piperidin-2-karboxamid.

Příklad 5

Příprava N-terc.butyl-l-/3-(S)-(terc.butyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamidu (vzorec 1, X = Boc, B zde chybí, R¹ = H, R₂ = C(CH₃)₃ a Y = PhS)

a) d,l-cis-N-terc.butyl-4-(fenylthio)piperidin-2-karboxamid, piperidinkarboxamid vzorce 3, kde R² je C(CH₃)₃ a Y je PhS, se připraví podle následujícího postupu: Roztok 3,04 g, 7,76 mmol

-13CZ 285589 B6 odpovídajícího derivátu piperidinkarboxamidu chráněného zbytkem Boc (výsledná sloučenina z příkladu 2) v 6N kyseliny chlorovodíkové v dioxanu se míchá 20 minut při teplotě místnosti, a pak se odpařuje za sníženého tlaku. Vznikne požadovaný piperidinkarboxamid o obecném vzorci, ve kterém R² je C(CH₃)₃ a Y je PhS.

b) Směs vyrobeného piperidinkarboxamidu v 50 ml ethylacetátu a 20 ml 2N vodného roztoku hydroxidu sodného se míchá 15 minut při teplotě místnosti. Organická vrstva se oddělí, promyje malým množstvím vody a nasyceného roztoku chloridu sodného. Po sušení nad síranem hořečnatým a odpařování za sníženého tlaku je vzniklý olej sušen ve vysokém vakuu po dobu asi 45 minut. Olej se smíchá s epoxidem obecného vzorce 2, 2,45 g, 9,36 mmol 3(S)-(terc.butyloxykarbonylamino)-l,2(R)-epoxy-4-fenylbutanu (B. K. Handa a další, jak je výše uvedeno), a se 40 ml absolutního ethanolu. Směs se 18 hodin zahřívá pod refluxem. Po přidání 600 mg epoxidu se směs zahřívá pod refluxem 4 hodiny, a pak byla odpařována za sníženého tlaku. Surový produkt se čistí HPLC za použití zařízení pro preparativní chromatografii WATERS^R LC-500 (2 sloupce oxidu křemičitého, eluce směsí hexanu a ethylacetátu v poměru 6 :4, Millipore Corporation, Milford, MA, USA). Vznikne 1,46 g, 34 % požadovaného, více polárního isomeru jako bílá pěna.

FAB hmotové spektrum m/z: 556 (M + H)⁺.

Postup podle příkladu 5, může být zachován při přípravě ostatních sloučenin obecného vzorce 1, kde B chybí, X, R¹, R² a Y jsou dále definovány. Například záměnou 3(S)-(terc.butyloxykarbonylamino)-l,2(R)-epoxy—4-fenylbutanu za 3(S)-(terc.butyloxykarbonylamino)-l,2(R)epoxy-4-(4-fluorfenyl)butan se vyrobí N-terc.butyl-l-(3(S)-((benzyloxykarbonylamino)2(R)-hydroxy—4-fenylbutyl/-4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid, o hodnotě (M + H)⁺ při provedení FAB hmotové spektra m/z: 608.

Ostatní příklady, které vedou k syntéze sloučenin jsou uvedeny v tabulce I. Pro každý příklad je použito ekvivalentní množství epoxidu o obecném vzorci 2, namísto epoxidu o obecném vzorci 2 použitém v příkladu 5. Ekvivalentní množství piperidinkarboxamidu obecného vzorce 3, uvedeného v tabulce, se použije namísto piperidinkarboxamidu obecného vzorce 3 použitého v příkladu 5.

Tabulka I

slouč. č.	epoxid obecného	piperidinkarboxamid	produkt. N-terc.bu-
	vzorce 2	obec. Vzor. 3	tyl-l-/3(S)-/(X)amino/-2®-hydroxy— 4-fenylbutyl/-Ypiperidin-2(S)-karboxamid
	X R1	R2 Y	X//Y

1	Z	H	Bu*	Ph	benzyloxykarbonyl/ /4(R)-fenyl (558)x
2	Z	H	Bu‘	Bzl	benzyloxykarbonyl/- /4(R)-benzyl (572)
3	z	H	Bu'	SO2Ph	benzyloxykarbonyl/ /4(R)-(fenylsulfonyl) (662)

-14CZ 285589 B6

Tabulka I - pokračování

slouč. č.	epoxid obecného vzorce 2	piperidinkarboxamid obec. Vzor. 3	produkt. N-terc.butyl-l-/3(S)-/(X)amino/-2®-hydroxy— 4-fenylbutyl/-Ypiperidin-2(S)-karboxamid X//Y
X	R'
R2	Y
4	Z	H	Bu‘	SPh	benzyloxykarbonyl/ /4(R)-fenylthio) (590)
5	Z	H	Bu'	OPh	benzyloxykarbonyl/ /4(R)-fenoxy (574)
6	z	H	Bu'	O-(2- Pyridyl)	benzyloxykarbonyl/ /4(R)-(2-pyridinyloxy)(575)
7	z	H	Bu*	cyklohexyl	benzyloxykarbonyl/ /4(R)-cyklohexyl (564)
8	z	H	Bu‘	S-(2-pyridinyl)	benzyloxykarbonyl/ (4(R)-(2-pyridinylthio)(591)
9	z	H	Bu*	S-(4-pyridinyl)	benzyloxykarbonyl/ /4(R)-(4-pyridinylthio)(591)
10	z	H	Bu*	S-(2-pyrimidinyl)	benzyloxykarbonyl/ /4(R)-(2-pyrimidinylthio) (592)
11	z	H	Bu*	S-(4,6dimethyl-2-pyrimidi- yi)	benzyloxykarbonyl/ /4(R)-(4,6-dimethyl-2-pyrimidinylthio) (620)

12	Z	H	Bu'	SCH2Ph	benzyloxykarbonyl/ /4(R)-benzylthio (604)
13	Z	H	Bu'	S-(4-pyridinylmethyl)	benzyloxykarbonyl/ /4(R)-/(4-pyridinylmethyl)thio/ (605)
14	z	H	Bu'	S-(3-pyridinylmethyl)	benzyloxykarbonyl/ /4(R)-/(3-pyridinylmethyl)thio/ (605)

-15CZ 285589 B6

Tabulka I - pokračování

slouč. č.	epoxid obecného vzorce 2 X R1	piperidinkarboxamid obec. Vzor. 3	produkt. N-terc.butyl-l-/3(S)-/(X)amino/-2®-hydroxy— 4-fenylbutyl/-Ypiperidin-2(S}-karboxamid X//Y
R2	Y
15	Boc H	Bu*	O-(2-py.	terc.butyloxykarbo-
			ridinyl-	xykarbonyl//4(R)~
			methyl)	(2-pyridinylmethoxy)

(555)

Boc H

Bu*

S-(2-py- terc.butyloxykarbonyl/ ridinyl- /4(R)-/(2-pyridinylmethyl) methyl)thio/ (571)

17	Boc	H	Bu‘	O-(2-pyrimidinyl)	terč .butyloxykarbonyl//4(R)-(2-pyrimidinyloxy) (542)
18	Boc	H	Bu*	O-(4,6dimethyl-2-pyrimidinyl)	terč .butyloxykarboxykarbonyl//4(R)/(4,6-dimethyl-2pyrimidinyl)oxy/ (570)
19	Boc	H	Bu‘	O-(4methyl-2-pyrimidinyl)	terc.butyloxykarbonyl//4(R)-/(4-methyl-2-pyrimidinyl)oxy/ (556)
20	Boc	H	Bu1	0-2,6dimethyl-4-pyrimidinyl)	terc.butyloxykarbonyl//4(R)-/(2,6-dimethyl-4-pyrimidinyl)oxy/ (570)
21	Boc	H	Bu'	S-(2,6dimethyl4-pyrimidinyl)	terč .buty loxykarbonyl//4(R>-/(2,6-dimethyl—4-pyrimidinyl)thio/ (586)

22	Boc	H	Bu‘	S-(4-me-	terc.butyloxykar-
				thyl-2-	bonyl//4(R}-/(4-
				pyrimi-	methyl-2-pyrimidi-
				dinyl)	nyl)thio/ (572)

* Číslo v závorkách za označením produktu znamená hodnotu (M + H)⁺ naměřenou při provedení

FAB hmotového spektra pro daný produkt.

-16CZ 285589 B6

Příklad 6

Příprava sloučeniny obecného vzorce 1, kde B je dvojvazný zbytek -NHCHR⁵C(O), kde R⁵ je uvedeno níže, je rozdělena na postup 6A výhodný pro sloučeniny, kde B je odlišné od Asn a dále na postup 6B pro sloučeniny, kde B je Asn.

A: N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(terc.butyloxykarbonyl)valyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (vzorec 1, X = Boc, B = Val, R¹ = H, R² = C(CH₃)₃, Y = PhS).

Roztok 1,14 g, 2,04 mmol sloučeniny o vzorci 1, kde X je Boc, B chybí, R¹ = H, R² = C(CH₃)₃, Y = PhS (tj. výsledná sloučenina příkladu 5) v 10 ml 6N kyseliny chlorovodíkové v dioxanu se míchá 20 minut při teplotě místnosti. Vzniklý zbytek jako pevná bílá látka se rozetře s diethyletherem, oddělí se filtrací a suší se. Vznikne 1,06 g, 98% odpovídajícího aminu, zbaveného ochranných skupin, jako hydrochloridu.

Ve 3,5 ml methylenchloridu se rozpustí 341 mg, 0,645 mmol vzniklého hydrochloridu. Do roztoku soli se přidá 225 mikrolitrů, 1,29 mmol DIEA, 145 mg, 0,667 mmol chráněné aminokyseliny Boc-Val-OH a 342 mg, 0,774 mmol BOP. Za stálého míchání směsi 3,5 hodiny při teplotě místnosti se přivede pH směsi na pH 8 přidáním DIEA a opakovaným ověřováním. Reakční směs se ředí přidáním ethylacetátu, promyje se dvakrát nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného. Organická vrstva se suší nad síranem hořečnatýma odpařuje se za sníženého tlaku. Zbytek se čistí rychlou chromatografií (sloupec oxidu křemičitého, eluce směsí hexanu a ethylacetátu v poměru 1:1). Vznikne výsledná sloučenina podle stupně A tohoto příkladu jako 338 mg, 80 % bílé pevné látky. Hodnota (M + H)⁺ produktu při provedení FAB hmotového spektra m/z: 655,3.

B: Příprava N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(terc.butyloxykarbonyl)asparaginyl/amino/-2(R)hydroxy—4-fenylbutyl/-4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamidu (vzorec 1, X = Boc, B = Asn, R¹ = H, R² = C(CH₃)₃, Y = PhS)

Do roztoku 6,7 ml, 16,08 mmol Ν,Ν'-dicyklohexylkarbodiimidu, 2,4mmol/ml v methylenchloridu, a 45 ml THF chlazeného na teplotu 0 °C se přidá 1,97 g, 14,57 mmol 1-hydroxybenzotriazolu. Směs se míchá 15 minut a pak se přidá 3,38 g 14,57 mmol chráněné aminokyseliny Boc-Asp-OH a 3,30 g, 7,24 mmol roztoku odpovídajícího aminu výsledné sloučeniny z příkladu 5, zbaveného ochranných skupin, ve 40 ml DMF.

(Pozn.: amin zbavený ochranných skupin je získán podle popsaného postupu v příkladu 6A, a přeměnou hydrochloridu na volnou bázi). Směs se nechá pomalu ohřát na teplotu místnosti a pak se míchá 18 hodin. Po zředění ethylacetátem a vodou se organická část oddělí, promyje nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného. Sušením nad síranem hořečnatým a odpařováním za sníženého tlaku vznikne pevný zbytek, který se čistí rychlou chromatografií (sloupec oxidu křemičitého, eluce směsí chloroformu a methanolu v poměru 97,5 : 2,5). Vznikne 3,56 g 73 % výsledné sloučeniny části B příkladu 6, jako bílé pevné látky, jejíž hodnota (M + H)⁺ při provedení FAB hmotového spektra m/z je 670.

Postup podle příkladu 6 může být zachován při přípravě ostatních sloučenin obecného vzorce 1, kde B je dvojvazný zbytek -NHCHR⁵C(O)- R⁵, X, R¹, R² a Y mají svrchu uvedený význam. Například s odkazem na část A tohoto příkladu, záměnou výsledné sloučeniny z příkladu 5 za ekvivalentní množství N-terc.butyl-l-/3(S)-/(benzyloxykarbonyl)amino/-2(R)-hydroxy-4

-17CZ 285589 B6 fluorfenyl)butyl/—4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamidu, popsaného v příkladu 5 se vyrobí N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2(R)-hydroxy—4-(4-fluorfenyl)butyl/-4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid o hodnotě (M + H)⁺ při provedení hmotového spektra, m/z: 707.

Ostatní příklady, které vedou k syntéze těchto sloučenin, jsou uvedeny v tabulce II. Pro každý příklad je použito ekvivalentní množství počáteční sloučeniny obecného vzorce 1, kde B chybí, namísto sloučeniny obecného vzorce 1, ve kterém B chybí a jehož příprava je popsána v příkladu 6, a namísto chráněné aminokyseliny popsané v příkladu 6 odpovídající množství chráněné 10 aminokyseliny obecného vzorce PG-AA-OH (blíže definován v tabulce Π), kde PG je ochranná skupina na alfa-aminoskupině a AA označuje zbytek aminokyseliny obecného vzorce NHCHR⁵C(O), kde R⁵ má svrchu uvedený význam.

Tabulka II

slouč. č.	slouč. č. vyrobená ze slouč. obec. Vzorce 1 v tabulce I příkl. 6	chráněná aminokyselina vzorce PG-AA-OH	produkt: N-terc.butyl-1-/3(S)-//N-PG-AA/amino/-2(R)-hydroxy-4— fenylbutyl/-Y-piperidin-2(S)-karboxamid PG-AA//Y
PG	AA
1	1	Z	Val	(benzyloxykarbonyl)valyl//4(R)(fenylthio) (689x)
2	1	Z	Asn	(benzylkarbonyl)asparaginyl//4(R)-(fenylthio) (704,3)
3	1	Boc	Asn	(terc.butyloxykarbonyl)asparaginyl//4(R)-(fenylthio) (670)
4	2	Z	Val	(benzyloxykarbonyl)valyl/ /4(R)-fenyl (657)
5	2	Z	Ile	(benzyloxykarbonyl)isoleucyl//R(R)fenyl (671)
6	2	Z	Asn	(benzyloxykarbonyl)asparaginyl//4(R)-fenyl (672)
7	3	z	Val	(benzyloxykarbonyl)valyl/ /4(R)-benzyl(671)
8	4	z	Val	(benzyloxykarbonyl)valyl/ /4(R)-(fenylsulfonyl) (721)
9	4	z	Asn	(benzyloxykarbonyl)aspa-

raginyl//4(R)-(fenylsulfonyl) (736)

-18CZ 285589 B6

Tabulka II - pokračování

slouč. č.	slouč. č. vyrobená ze slouč. obec. Vzorce 1 v tabulce I příkl. 6	chráněná aminokyselina vzorce PG-AA-OH	produkt: N-terc.butyl-1-/3(S)-//N-PG-AA/amino/-2(R)-hydroxy—4fenylbutyl/-Y-piperidin-2(S)-karboxamid PG-AA//Y
PG	AA
10	5	Z	Val	(benzyloxykarbonyl)valyl/ /4(R)-fenoxy (673)
11	5	Z	Asn	(benzyloxykarbonyl)asparaginyl//4(R)fenoxy (688)
12	6	Z	Val	(benzoyloxykarbonyl)valyl//4(R)-(2-pyridinyloxy)(674)
13	7	Z	Val	(benzyloxykarbonyl)valyl/ /4(R)-cyklohexyl (663)
14	8	Z	Val	(benzyloxykarbonyl)valyl/ /4(R)-(2-pyridinylthio) (690)
15	9	Z	Val	(benzyloxykarbonyl)valyl/ /4(R)-(4-pyridinylthio) (690)
16	10	Z	Val	(benzyloxykarbonyl)valyl/ /4(R)-(2-pyrimidinylthio) (691)
17	11	Z	Val	(benzyloxykarbonyl)valyl/ /4(R)-/(4,6-dimethyl-2-pyrimidinyl)thio/ (719)
18	12	Z	Val	(benzyloxykarbonyl)valyl/ /4(R)-(benzylthio) (703)
19	13	Z	Val	(benzyloxykarbonyl)valyl/ /4(R)-/(4-pyridinylmethyl)thio/(704)
20	14	Z	Val	(benzyloxykarbonyl)valyl/ /4(R)-/(3-pyridinylmethyl)thio/ (704)
21	16	Z	Val	(benzyloxykarbonyl)valyl/ /4(R)-/(2-pyridinylmethyl)thio/(704)

^x Číslo v závorkách za označením produktu znamená hodnotu (M + H)⁺ naměřenou při provedení

-19CZ 285589 B6

FAB hmotového spektra pro daný produkt.

Příklad 7

N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4—fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/-4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (vzorec 1, X = 2-chinolinylkarbonyl, B = Val, R¹ = H, R^{2 3 4} = C(CH₃)₃, Y = PhS)

Roztok 167 mg, 0,255 mmol výsledné sloučeniny části A příkladu 6 ve 2,0 ml 6N roztoku kyseliny chlorovodíkové v dioxanu se míchá 20 minut při teplotě místnosti. Po odstranění rozpouštědla za sníženého tlaku se vzniklý zbytek, v podobě bílé pevné látky, suší 20 minut ve vysokém vakuu. Vznikne odpovídající amin zbavený ochranných skupin jako hydrochlorid, který se rozpustí ve 2 ml methylenchloridu. Do roztoku soli se přidá 89 mikrolitrů, 0,510 mmol DIEA, 48,6 mg, 0,280 mmol 2-chinolinkarboxylové kyseliny a 135 mg 0,306 mmol BOP. Reakční směs se míchá 3,5 hodiny při teplotě místnosti a během této doby se upraví pH směsi na pH 8 přidáním DIEA a opakovaným ověřováním. Po zředění přidáním ethylacetátu a promytím dvakrát nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, dvakrát vodou a jedenkrát nasyceným chloridem sodným se organická vrstva suší nad síranem hořečnatým a odpařuje se za sníženého tlaku. Vzniklý bezbarvý olej se čistí rychlou chromatografií (sloupec oxidu siřičitého, eluce směsí hexanu a ethylacetátu v poměru 2 :3). Vznikne 161 mg, 89% bílé pevné látky výsledné sloučeniny. Hodnota (M + H)⁺ naměřená při provedení hmotového spektra, m/z: 710.

Podle postupu v příkladu 7 nebo podle postupu vazné reakce z části B příkladu 6, v případě, že jde o sloučeninu obecného vzorce 1, kde B je Asn, ale záměnou výsledné sloučeniny z části A, příkladu 6, respektive výsledné sloučeniny příkladu 5, s odpovídajícím množstvím sloučeniny obecného vzorce 1, kde B je dvojvazný zbytek -NHCHR⁵C(O)-, (R⁵ je svrchu definováno), X označuje obecně používanou ochrannou skupinu vázanou na atom dusíku, Y, R¹ a R² jsou svrchu definované zbytky. Namísto 2-chinolinkarboxylové kyseliny, respektive chráněné aminokyseliny Boc-Asn-ΌΗ (v části B příkladu 6) se použije odpovídající množství karboxylové kyseliny obecného vzorce X - OH, (X je svrchu definováno). Vzniknou výsledné sloučeniny obecného vzorce 1, které jsou uvedeny v tabulce III.

Tabulka III slouč. produkt: N-terc.butyl-l-/3(S)-/N-/PG-AA/amino/č. -2(R)-hydroxy—4-fenylbutyl/-Y-piperidin-2(S)-karboxamid

PG-AA//Y (2-chinolinylkarbonyl)asparaginyl//4(R)-fenoxy (709)* (2-chinolinylkarbonyl)asparaginyl//4(R)-(fenylsulfonyl) (757) (2-chinolinylkarbonyl)asparaginyl//4(R)-(fenylthio) (725) (2-naftalenkarbonyl)valyl//4(R)-{fenylthio) (709) (2-naftalenylkarbonyl)asparaginyl//4(R)-(fenylthio) (724) ^x Číslo v závorkách za označením produktu znamená hodnotu (M + H)⁺ naměřenou při provedení FAB hmotového spektra pro daný produkt.

-20CZ 285589 B6

Příklad 8

Příprava N-terc.butyl—1-/2(R)—hydroxy—4—fenyl-3(S)-//N-(2-pyridinylmethoxy)karbonyl)isoleucyl/amino/butyI/-4(R)-fenylpiperidin-2(S}-karboxamidu (vzorec 1, X = 2-pyridinylmethoxykarbonyl, B = Ile, R¹ = H, R² = C (CH₃)₃ a Y = PhS)

Hydrogenolýzou za přítomnosti 5% palladia na aktivním uhlí, 0,1 MPa, methanol, 2 hodiny, z 0,605 mg, 0,108 mmol N-terc.butyl-l-/3(S)-benzyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy—4fenylbutyl/-4(R)-fenylpiperidin-2(S)-karboxamidu (sloučenina č. 1, tabulka I), vznikl Nterc.butyl-l-/3(S)-amino)-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)-fenylpiperidin-2(S)-karboxamid, který se rozpustí v 1,6 ml DMF. Do roztoku se přidá 586 mg, 0,228 mmol lithiové soli N-/(2pyridinylmethoxy)karbonylisoleucinu, 32 mg, 0,237 mmol 1-hydroxybenzotriazolu a 45,4 mg, 0,237 mmol N-ethyl-N'-/3-(dimethylamino)propyl/karbodiimidu. Směs se míchá 18 hodin při teplotě místnosti. Reakční směs se ředí diethyletherem, promyje se vodou, nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného dvakrát a nasyceným roztokem chloridu sodného. Po sušení nad síranem hořečnatým a odpařování se vzniklý žlutý olej čistí rychlou chromatografií na sloupci oxidu křemičitého, při eluci směsí chloroformu a methanolu v poměru 97,5 : 2,5 a pak 95 : 5. Vzniklo 58,7 mg pevné bílé látky výsledné sloučeniny. Hodnota (M + H)⁺ naměřená při provedení hmotového spektra: m/z: 672.

Příklad 9

N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-3(S)-/N-//N-(2-pyridinylmethyl)amino/karbonyl/valyl/—4— fenylbutyl/—4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (vzorec 1, X = R³NR⁴C(O), B = Val, R¹ = H, R² = C(CH3)3, R³ = (2-pyridinylmethyl) a R⁴ = CHS, Y = PhS)

Do suspenze 1,0 g, 5,96 mmol H-Val-OCH₃+HCl se přidá 9,41 ml, 17,89 mmol 1,9 M fosgenu v toluenu. Reakční směs se refluxuje 2 hodiny pod chladičem chlazeným suchým ledem, pak se zchladí na teplotu místnosti. Po 1,5 hodině energického probublávání dusíkem se odpařuje za vzniku zbytku, do kterého se přidá 5 ml toluenu. Roztok se odpařuje za vzniku methylesteru kyseliny (S)-2-isokyanát-3-methylbutanové. Produkt se suší 5 minut ve vysokém vakuu, a pak se použije podle dále uvedeného postupu.

’Η-NMR (CDC1₃): 3,95-3,94 (d, J =3,82 Hz, 1H), 3,81 (s, 3H), 2,35-2,22 (m, 1H), 1,04 1,02 (d, J = 6,8 Hz, 3H), 0,91 - 0,89 (d, J = 6,74 Hz, 3H).

V 5 ml toluenu se rozpustí 471 mg, 3,00 mmol vzniklého produktu. Do roztoku se přidá 366 mg, 3,00 mmol N-methyl-N-(2-pyridinylmethyl)aminu, jehož syntéza je popsána A. Fischerem a dalšími, Can. J. Chem., 56, 3059, 1978. Vzniklá směs se míchá pod dusíkem při teplotě 90 °C po dobu 16 hodin. Rozpouštědlo se odstraní odpařováním za sníženého tlaku a zbytek se čistí po absorpci na sloupec oxidu křemičitého rychlou chromatografií při eluci směsí ethylacetátu a methanolu v poměru 24 : 1. Vzniklo 616 mg, 73% oranžového oleje methylesteru /N-//Nmethyl-N-(2-pyridinylmethyl)amino/karbonyl/valinu.

’Η-NMR (CDC1₃): 8,58-8,55 (d, 1H), 7,72-7,65 (t, 1H), 7,29-7,19 (m, 2H), 6,20-6,05 (široký s, 1H), 4,55 (s, 2H), 4,45-4,40 (m, 1H), 3,71 (s, 3H), 3,04 (s, 3H), 2,21 - 2,12 (m, 1H), 1,0-0,92 (dd, 6H).

Do energicky míchaného roztoku 400 mg, 1,43 mmol vzniklého esteru ve 4 ml dioxanu a 1 ml vody se při teplotě místnosti během 3 hodin přidá pomocí injekční stříkačky 1,72 ml, 1,72 mmol IN hydroxidu lithného. Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 18 hodin a pak se odpařuje. Zbytek se práškuje a suší nad oxidem fosforečným ve vysokém vakuu za vzniku 390 mg, 100 % lithné soli /N-//N-methyl-N-(2-pyridinyl)amino/karbonyl/valinu.

Vzniklá lithná sůl se sloučí sN-terc.butyl-l-/3(S)-amino-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamidem, jehož příprava je uvedena jako sloučenina č. 1, tabulky II, podle postupu uvedeného v příkladu 8 za vzniku výsledné sloučeniny. Hodnota (M + H)⁺ vzniklého produktu získaná při měření FAB hmotového spektra, m/z: 703.

Příklad 10

Příprava N-terc .buty 1-1 -/3 (S)-//(2,6-dimethy lfenoxy)acety l/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)-/(3-pyridinylmethyl)thio/piperidin-2(S)-karboxamidu (vzorec 1, X = (2,6-dimethylfenoxy)acetyl, B zde chybí, R¹ = H, R² = C(CH₃)₃, Y = (2-pyridinylmethyl)thio)

Odpovídající N-Boc derivát produktu popsaného jako sloučenina č. 14, tabulky I, příkladu 5, se převede na odpovídající primární amino vzorce N-terc.buty 1-1-(3 (S)-amino)-2(R)-hydroxy-4fenylbutyl)-4(R)-/(3-pyridylmethyl)thio/piperidin-2(S)-karboxamid odstraněním Boc ochranné skupiny. Primární amin se izoluje ve formě hydrochloridu. Ve 4 ml bezvodého DMF se smíchá 154 mg, 0,27 mmol právě vzniklé sloučeniny, 55,1 mg, 0,31 mmol kyseliny (2,6-dimethylfenoxy)octové a 147 mg, 0,33 mmol BOP. Do směsi se přidá 185 mikrolitrů, 1,06 mmol DIEA a směs se míchá 10 minut při teplotě místnosti. Po přidání dalšího podílu 95 mikrolitrů, 0,55 mol DIEA při stejné teplotě se směs míchá 18 hodin při teplotě místnosti. Reakční směs se zředí 25 ml ethylacetátu, dostatečně se promyje nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného. Po sušení nad síranem hořečnatým a odpařování se vzniklý zbytek čistí po absorpci na sloupec plněný oxidem křemičitým rychlou chromatografii při eluci gradientem koncentrací směsi ethanolu a ethylalkoholacetátu od 0,1 % do 5 %. Vznikne 107 mg, 64 % bleděžluté pevné sloučeniny. Hodnota (M + H)⁺ naměřená při provedení FAB hmotového spektra, m/z: 633.

Příklad 11

Vysokotlaká kapalinová chromatografie proteázy rekombinantního HIV

Enzym: K expresi proteázy dochází v E. coli (konstrukce pBRT prt+, podle publikace W. G. Farmerie a spol. Science, 236, 305, 187), podle následujícího protokolu:

Použité roztoky jsou roztoky vodnými, pokud není uvedeno jinak.

i) Fermentace

Buňky E. coli, obsahující plasmid pBRT prt+ jsou naočkovány do živného prostředí pro očkovací kulturu se složením bujónu Luria-Bertani obsahující 100 pg/ml ampicilinu.

Lahve byly inkubovány při teplotě 37 °C za míchání 17 hodin. Produkční láhve, obsahující sterilní bujón M9, doplněný 100 pg/ml ampicilinu byly naočkovány 1 % objemovým svrchu připravené očkovací kultury. Celkový objem v každé produkční láhvi byl 500 ml při velikosti

-22CZ 285589 B6 lahve 200 ml. Láhve byly inkubovány při teplotě 37 °C za míchání tak dlouho, až koncentrace buněk odpovídala optické hustotě 0,6 (lambda = 540 pm) bez ředění. Toto období obvykle trvalo 3 až 4 hodiny. Láhve pak byly doplněny 5 nM isopropylthiogalaktosidu (IPTG, Research Organics, Cleveland, Ohio, USA) a byly inkubovány tak dlouho, až koncentrace buněk dosáhla optické hustoty 0,2 při 16-násobném zředění. Pak bylo do každé láhve přidáno 1 mM fenylmethylsulfonylfluoridu (PMSF) a obsah byl rychle zchlazen na 4 °C. Při této teplotě byly bakteriální buňky odděleny odstředěním. Vlhká usazenina byla uložena při -70 °C.

ii) Extrakce a příprava enzymu s čistotou, dostatečnou pro provedení zkoušek

Všechny dále uvedené postupy byly prováděny při teplotě 4 °C, není-li uvedeno jinak. Roztáté buňky byly smíseny s pufrem A (50 mM tris(hydroxymethyl)aminoethynhydrochloridu o pH 7,4 0,6 mM kyseliny ethylendiamintetraoctové, EDTA, 0,375 M NaCl, 0,2 % Prostředku Nonidet P-40 (BDH Chemicals Ltd., Poole, Velká Británie), 1 mM PMSF), byl užit poměr jeden podíl buněk na 9 dílů pufru A. Pak byla přidána infusiorová hlinka (Celit 545®, John Manville, Lompoc, CA, USA) v poměru dva díly na 1 díl vlhké hmotnosti buněk. Výsledná suspenze byla homogenizována vysokou rychlostí přibližně 20 000 ot./min. na průmyslovém mísícím zařízení Waring® celkem 8 x 15sekundovými pulsy. Směs buněčné drti a Celitu byla oddělena odstředěním a usazenina byla extrahována 4,5 díly pufru A na jeden díl vlhkého pevného podílu při použití svrchu uvedeného homogenizačního postupu. Supematanty z obou homogenizačních stupňů byly spojeny a rozpustná bílkovina byla vysrážena přidáním pevného síranu amonného do konečného nasycení na 75 %. Směs byla ještě 60 minut míchána a pak byla sraženina oddělena odstředěním. Výsledná usazenina byla znovu uvedena do suspenze v pufru B (50 mM tris-HCl o pH 8, 30 mM NaCl, 1 mM DL-dithiothreitolu, DTT, 1 mM EDTA, 1 mM PMSF, 10% glyceroly) a suspenze byla dialyzována 18 hodin proti témuž pufru.

Podíl dialyzovaného extraktu s obsahem 150 mg bílkoviny byl nanesen na sloupec aniontoměniče Sephadex A25® (Pharmacia, Uppsala, Švédsko) s rozměry 70 x 2,5 cm. Eluce se provádí isokraticky při použití pufru B při lineárním průtoku 10 cm/h. Frakce s obsahem proteázy HIV (stanovení bude dále uvedeno) se spojí a rozpustná bílkovina se vysráží přidáním nasyceného vodného roztoku síranu amonného do celkového nasycení 85 %. Vysrážená bílkovina se odstraní odstředěním a výsledná usazenina se rozpustí v pufru C (50 mM kyseliny 2-(4-morfolin)ethansulfonové, MES o pH 5,5, 150 mM NaCl, 1 mM DTT, 1 mM EDTA, 10 % glycerolu). Tento materiál se dialyzuje 18 hodin proti pufru C a pak se zmrazí na -70 °C. Všechny surové extrakty se čistí chromatografií po podílech s obsahem 150 mg bílkoviny svrchu popsaným způsobem. Výsledné materiály z každé vsázky se spojí, rozdělí na podíly po 34 mikrolitrech a uloží při -70 °C. Výsledná bílkovina, izolovaná z 20 1 fermentačního prostředí má typicky hmotnost 300 mg a specifickou účinnost proteázy HTV 18,2 mmol rozštěpeného substrátu za minutu/mg.

Podíly se zředí v poměru 1:38 původní koncentrace pufrem tak, jak je dále uvedeno, těsně před použitím (vznikne pracovní roztok enzymu).

Substrát: VSFNFPQITL-NH₂, molekulová hmotnost 1164 (Krausslich a další, Proč. Nati. Acad. Sci. USA 86, 807 (1989) byl použit jako substrát. Substrát byl zředěn na 10 mM zásobní roztok v DMSO a skladován při teplotě 4 °C. Před použitím byl tento zásobní roztok zředěn pufrem na 400 μΜ roztok (pracovní roztok enzymu).

Pufr: MES (100 mM), KC1 (300 mM) a EDTA (5 mM) se rozpustí v destilované vodě (90 ml) a roztok se upraví na pH 5,5 koncentrovaným vodným roztokem NaOH. Tento roztok se pak zředí na 100 ml vodou, čímž se získá pufr, připravený k použití.

-23CZ 285589 B6

Postup:

1) Zkušební vzorek se připraví smísením 20 mikrolitrů pracovního roztoku substrátu, lOmikrolitrů roztoku zkoumané látky v 10% DMSO a 10 mikrolitrů pracovního roztoku enzymu.

2) Zkušební vzorek se inkubuje 30 minut při teplotě 37 °C.

3) Reakce se zastaví přidáním 200 mikrolitrů 2% vodného roztoku kyseliny trifluoroctové.

4) Substrát a produkty (tj. VSFNF a PQITL-NH₂) se od sebe oddělí tak, že se 100 mikrolitrů reakční směsi po zastavení reakce zpracuje pomocí HPLC při použití 3x3 CRC8 sloupce (Perkin Elmer lne., Norwalk, CT, USA) s níže uvedeným gradientem vymývacích roztoků při rychlosti průtoku 4 ml/min. Eluce probíhala podle následného schématu:

0,0 - 0,5 minut, 70% A / 30% B,

0,5 - 3,0 minut, 67% A / 33% B,

3,0 - 5,0 minut, 20% A / 30% B,

5,0 - 6,5 minut, 70% A / 30% B, kde A je 3 mM dodecylsíran sodný (0,05 % kyseliny fosforečné ve vodě a B je 0,05 % kyseliny fosforečné v acetonitrilu. Eluce se monitoruje při vlnové délce 210 nm.

5) Kontrolní směs (reakční směs bez zkoumané látky) byla současně podrobena zpracování od části postupu 2) do 4).

Zkoušky na inhibici: Štěpné produkty a zbývající původní substrát se stanoví kvantitativně podle výšky vrcholu nebo integrací příslušných vrcholů při HPLC. Přeměna substrátu se vypočítá při použití následujícího vztahu:

°/ Přeměna - součet výšek vrcholů nebo ploch vrcholů produktů j θθ součet výšek vrcholů nebo ploch vrcholů substrátu a produktů

Inhibice enzymu pro zkoumanou sloučeninu se vypočítá podle následujícího vztahu:

% přeměna reakční směsi % inhibice = 100--í----------------------x 100 % přeměna kontro In í směsi

Koncentrace zkoumané látky, která působí 50% inhibici proteázy rekombinantního HIV, tj. hodnota IC₅o, se určí takto:

Inhibice enzymu v procentech se stanoví pro alespoň tři rozdílné koncentrace zkoumané sloučeniny. Pak se IC₅₀ stanoví graficky vynesením inhibice enzymu v procentech proti koncentraci zkoumané sloučeniny.

V tabulce IV, která následuje po příkladu 12, jsou uvedeny hodnoty IC50, získané při HPLC pro proteázu rekombinantního HTV pro sloučeniny o obecném vzorci 1, jejichž syntéza je vysvětlena v příkladech.

-24CZ 285589 B6

Příklad 12

Následující protokol sleduje antivirové efekty sloučenin obecného vzorce 1. Je upraven podle zkoušky při užití plaků (Harald a spol.), které umožní rychlou replikaci HIV v buňkách.

1. Zkoumaná sloučenina se rozpustí v dimethylsulfoxidu do konečné koncentrace 5 mg/ml. Vzniklý roztok se může do doby dalšího použití uskladnit při teplotě 4 °C.

2. Vzniklý roztok se ředí vRPMI 1640 (Gibco Laboratories, St. Lawrence, MA, USA) čtyřnásobně (4x) do výsledné zkoumané koncentrace. Ředěný roztok v RPMI 1640 se ponechá na buněčné kultuře po dobu 4 hodin.

3. 4x (čtyřnásobně ředěný) se přidá do mikrotitrační plotny s 96 vyhloubeními ve trojím provedení. Do kontrolního vyhloubení se přidá 50 mikrolitrů RPMI.

4. Do všech vyhloubení se přidá 5 x 10⁴ C8166 buněk v 50 mikrolitrech prostředí RPMI 1640 (pH 7,2), 10% teplem inaktivované telecí sérum (FCS) a 12,5 mikrolitrů/ml gentamicinu.

5. Do všech vyhloubení se přidá 50x TCID₅₀ zásobního roztoku H9/HTLV-IIIB (uskladněn v kapalném dusíku ve formě supematantu buněčné kultury, v 50% FCS), ve 100 mikrolitrech úplného prostředí. Infekční titr zásobních roztoků viru je, jako v předešlém případě, stanoven koncovým bodem ředění na C8166 buňkách. Uskladnění -193 °C.

6. Mikrotitrační plotny jsou na 2 hodiny umístěny při teplotě 37 °C na ploché podnosy do inkubátoru s vlhčeným 5% CO2.

7. Po vyjmutí ploten se centra syncycií v každém vyhloubení počítala pomocí malého zvětšení světelného mikroskopu v kontrastní fázi. Každý shluk buněk, který se jeví jako syncycium, je počítáno jako centrum syncycia. Kontrolní vyhloubení by měla vykazovat 25 až 75 center na každé vyhloubení.

8. Inhibice tvorby syncycií v procentech se vypočítá podle vztahu:

% inhibice = 100 x / počet center syncycií \ / _{počet center ve zkou} v

I v kontrolních vyhlouJ I maných vyhloubeníc \ beních / \ / počet center v kontrolních'' vyhloubeních

Koncentrace zkoumané látky, která způsobí 50% inhibici tvorby syncycií, tj. hodnota EC50, se určí použitím techniky sériového ředění pracovního roztoku uvedené v části 3 a užitím nelineární analýzy regrese (SAS program). Pak se EC₅o stanoví graficky vynesením inhibice syncycií v procentech proti rozdílným koncentracím zkoumané sloučeniny.

V tabulce IV jsou uvedeny hodnoty IC₅₀ (nM) získané při HPLC pro proteázu rekombinantního HIV v příkladu 10 a EC₅₀ (nM) získané při zkoušce za použití plaků v příkladu 12 pro sloučeniny o obecném vzorci 1, jejichž syntéza je vysvětlena v příkladech. Pro některé sloučeniny, uvedené v tabulce nebyla hodnota EC₅₀ naměřena (ND).

-25CZ 285589 B6

Tabulka IV slouč. č.

název sloučeniny

N-terc.butyl-l-/3(S)-(benzyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy-4-(4-fluorfenyl)butyl/-4(R)-(fenylthio)-piperidin-2(S)-karboxamid (popis v příkladu 5)

N-terc .butyl-1 -/3 (S}-(benzyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)-fenylpiperidin-2(S)-karboxamid (tabulka I, sloučenina č. 1)

N-terc.butyl-l-/3(S)-(benzyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)-benzylpiperidin-2(S)-karboxamid (tabulka I, sloučenina č. 2)

N-terc.butyl-l-/3(S)-(benzyloxykarbonylamino)-2(R}-hydroxy—4-fenylbutyl/-4(R)-(fenylsulfonyl)piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka I, sloučenina č. 3)

N-terc .butyl-1 -/3 (S)-(benzyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka I, sloučenina č. 4)

N-terc. butyl-1 -/3 (S)-(benzyloxykarbonylamino)-2(R}-hydroxy-4-fenylbutyl/—4(R)-fenoxypiperidin-2(S)-karboxamid (tabulka I, sloučenina č. 5)

N-terc .butyl-1 -/3 (S)-(benzyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)-cyklohexylpiperidin-2(S)-karboxamid (tabulka I, sloučenina č. 7)

N-terc. butyl-1 -/3 (S)-//N-benzy 1 oxykarbonyl)valyl/amino/-2(R)-hydroxy—4-fenylbutyl/—4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka II, sloučenina č. 1)

N-terc .butyl-1-/3 (S)-//N-(benzyloxykarbonyl)asparaginyl/amino/-2(R)-hydroxy—4-fenylbutyl/-4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxatnid (tabulka II, sloučenina č. 2)

IC50 EC50 (nM)(nM)

9,5 ND

400 ND

460 ND

1400

800

ND

2100

ND

3,9 13

43

-26CZ 285589 B6

Tabulka IV - pokračování slouč. Č.

název sloučeniny

A-terc .butyl-1 -/3 (S)-//A-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2®-hydroxy-4-fenylbutyl)-4®-fenylpiperidin-2(S)-karboxamid (tabulka Π, sloučenina č. 4)

A-terc.butyl-l-/3(S)-//A-(benzyloxykarbonyl)isoleucyl/amino/-2®-hydroxy-4-fenylbutyl/—4®-fenylpiperidin-2(S)-karboxamid (tabulka III, slouč. Č. 5)

A-terc.butyl-l-/3(S)-/A-(benzyloxykarbonyl)asparaginyl/amino/-2®-hydroxy—4-fenylbutyl/—4®-fenylpiperidin-2(S)-karboxamid (tab. II, sl. 6)

A-terc.butyl-l-/3(S)-/A-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2®-hydroxy-4-fenylbutyl/-4®-benzylpiperidin-2(S)-karboxamid (tabulka II, sloučenina č. 7)

A-terc.butyl-l-/3(S)-/A-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2®-hydroxy-4-fenylbutyl/-4®~(fenylsulfonyl)-piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka II, sloučenina č. 8)

A-terc.butyl-l-/3(S)-/A-benzyloxykarbonyl)asparaginyl/amino/-2®-hydroxy-4-fenylbutyl/—4®-(fenylsulfonyl)piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka II, sloučenina č. 9)

A-terc.butyl-1-/3 (S)-/A-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2®-hydroxy—4-fenylbutyl/-4®-fenoxypiperidin-2(S)-karboxamid (tabulka II, sloučenina č. 10)

A-terc.butyl-l-/3(S)-/A-(benzyloxykarbonyl)asparaginyl/amino/-2®-hydroxy-4-fenylbuty 1/-4 ®-fenoxypiperidin-2(S)-karboxamid (tabulka II, sloučenina č. 11)

IC50EC50 (nM)(nM)

3,190

3,7 700

6,3 150

4,1 40

2,3 40

2,9 1270

2,7 150

2,5 42

-27CZ 285589 B6

Tabulka IV - pokračování slouč. Č.

název sloučeniny

N-terc.butyl-l-/3(S)-/N-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2(R)-hydroxy-4—fenylbutyl/—4(R)-(2-pyridinyloxy)piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka II, sloučenina č. 12)

N-terc .butyl-1-/3( S)-/N-(benzy loxykarbonyl)valyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)-cyklohexylpiperidin-2(S)-karboxamid (tabulka Π, slouč. č. 13)

N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-/(N-(2-chinolinylkarbony l)valyl/amino/butyl/-4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (výsledná sloučenina č. 7)

N-terc. butyl-1 -/2(R)-hydroxy—4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)asparaginyl/amino/butyl/-4(R)-fenoxypiperidin-2(S)-karboxamid (tabulka III, slouč. č. 1)

N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3 ( S)-//N-(2-chinol inylkarbonyl)asparaginyl/amino/butyl/-4(R)-(fenylsulfonyl)piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka III, slouč. č. 2)

N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-feny 1-3 (S)-//N-(2-chinoliny lkarbonyl)asparaginyl/amino/butyl/-4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka III, slouč. č. 3)

N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3 (S)-//N-(2-naftalenylkarbonyl)valy 1/am ino/butyl/-4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka III, slouč. č. 4)

5 N-terc. buty 1-1 -/2(R)-hydroxy-3 (S)-//N-(2-naftalenylkarbonyl)asparaginy 1/am ino/-4-fenylbutyl/-4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka III, slouč. č. 5)

IC50EC50 (nM)(nM)

1,856

200

3,1 12

5,4 15

4,7 450

1,8 10

2,3 16

1,9 33

-28CZ 285589 B6

Tabulka IV - pokračování slouč. Č. název sloučeniny

N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2(R)-hydroxy—4-(4-fluorfenyl)butyl/-4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (popsána v příkladu 6)

7 N-terc .buty 1-1 -/2(R)-hydroxy-4-fenyl-

-3(S)-//N-/(2-pyridinylmethoxy)karbonyl/isoleucyl/amino/butyl/-4(R)-fenylpiperidin-2(S)-karboxamid (výsledná sloučenina v příkladu 8)

N-terc.butyl-l-/3(S)-(benzyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)-(2-pyridinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka I, slouč. č. 8)

N-terc.butyl-l-/3(S)-(benzyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)-(4-pyridinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka I, slouč. č. 9)

0 N-terc .butyl-1 -/3 (S)-(benzyloxykar- bonylamino)-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/—4(R)-(2-pyrimidinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka I, slouč. č. 10)

N-terc.butyl-l-/3(S)-(benzyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)-(4,6-dimethyl-2-pyrimidinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka I, slouč. č. 11)

2 N-terc .butyl-1 -/3 (S)-(benzyloxykar bonylamino)-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)-(benzylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka I, slouč. č. 12)

N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/—4(R)-(2-pyridÍnylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka II, slouč. č. 14)

IC50EC50 (nM)(nM)

3,524

4,9 500

500

140

822

290

ND

3,2 11

-29CZ 285589 B6

Tabulka IV - pokračování

slouč. Č.	název sloučeniny	ic50 (nM)	EC50 (nM)
34	N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyLM(R)-(4-pyridinylthio)-piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka Π, slouč. č. 15)	2,5	11
35	N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/—4(R)-(2-pyrimidinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka II, slouč. č. 16)	3,7	15
36	N-terc. buty 1-1 -/3 (S )-//N-(benzy loxykarbonyl)valyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/—4(R)-{4,6-dimethyl-2-pyrimidinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka II, slouč. č. 17)	3,0	9
37	N-terc .buty 1-1 -/3 (S)-//N-(benzy loxykarbonyl)valyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)-(benzylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (tabulka II, slouč. č. 18)	2,3	7
38 5	N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-3(S)-/N-//N-methyl-N-(2-pyridinylmethyl)amino/karbonyl/valyl/—4-fenylbutyl/-4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid (výsledná sloučenina příkladu č. 9)	4,3	14

Další sloučeniny obecného vzorce 1, které byly způsobem podle vynálezu připraveny, jsou uvedeny v tabulkách V, VI a VII spolu s hodnotami pro hmotovou spektrometrii, uvedeny jsou rovněž hodnoty IC₅o (nM) a EC₅₀ (nM) na základě postupů z příkladů 11 a 12.

-30CZ 285589 B6

Tabulka V

slouč. č.	Sloučenina obecného vzorce 1 o vzorci N-terc.butyl-l-/2(R)Hydroxy-4-feny 1-3 ( S)-//N-(2-chiN ol iny lkarbonyl)valyl/amino/Butyl/-Y-piperidin-2-karboxamid (Y je níže definováno)	FAB/MS (m/z) (M+H)+	IC50 (nM)	EC50 (nM)
1	4(R)-(2-pyrimidinylthio)	712	3,6	7
2	4(R)-/(4-pyridinylmethyl)thio/	725	2,8	4
3	4(R)-(2-pyridinylmethoxy)	709	3,9	24
4	4(R)-/(4,6-dimethyl-2-pyrimidinyl)thio/	740	2,7	8
5	4(R)-(4-pyridinylthio)	711	1,5	3
6	4(R)-(2-pyridinylthio)	711	1,9	4
7	4(R)-fenoxy	694	3,4	14
8	4(R)-/(3-pyridinylmethyl)thio/	725	2,2	3
9	4(R)-/(2-pyridinylmethyl)thio/	725	4,2	5
10	4(R)-(2-pyrimidinyloxy)	696	3,2	25
11	4(R)-/(4,6-dimethyl-2-pyrimidinyl)oxy/	724	4,0	20
12	4(R)-/(4-methyl-2-pyrimidinyl)oxy/	710	4,5	44
13	4(R)-/(2,6-dimethyl-4-pyrimidinyl)oxy/	724	3,6	17
14	4(R)-(fenylsuIfonyl)	756	2,9	23
15	4(R)-/(4—fluorfenyl)oxy/	712	2,6	22
16	4(R)-(4-pyridinylmethoxy)	709	4,2	22
17	4(R)-/(2-pyridinylmethyl)sulfonyl/	757	2,4	33
18	4(R)-/(3-pyridinylmethyl)sulfonyl)	757	1,8	67
19	4(R)-/(4-pyridinylmethyl)sulfonyl/	757	4,6	73
20	4(R)-(2-pyridinylsulfonyl)	743	1,7	13
21	4(R)-(4-pyridinylsulfonyl)	743	1,7	25
22	4(R)-/(2,6-dimethyl—4—pyrimidinyl)-thio/	740	2,4	11
23	4(R)-/(4-methyl-2-pyrimidinyl)thio/	726	2,8	16
24	4(R)-(3-pyridinylmethoxy)	709	3,7	53

-31CZ 285589 B6

Tabulka VI slouč. č. sloučenina obecného vzorce 1 o vzorci N-terc.butyl-l-/2(R)-hy droxy—4-fenyl-3 (S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)-B/amino/butyl/-Y -piperidin-2-karboxamid (B a Y je níže definováno) B Y

FAB/MS IC₅₀ EC₅₀ (m/z) (nM) (nM) (M+H)⁺

1	-terc.butylglycyl	4(R)-(fenylthio)	724	3,0	12
2	Asparaginyl	4(R)-/(4,6-dimethyl-2-pyrimidinyl)thio/	755	2,2	42
3	Asparaginyl	4(R)-(2-pyrimidinylthio)	727	2,1	60
4	-(N4methyl)Asparaginyl	4(R)-fenoxy	723	3,7	13
5	-terc.butylGlycyl	4(R)-/(3-pyridinylmethyl)thio/	740	2,2	8
6	Threonyl	4(R)-(fenylsulfonyl)	744	2,6	61
7	-terč, buty 1Glycyl	4(R)-(4-pyridinylsulfonyl)	757	2,1	29
8	-terč.buty 1Glycyl	4(R)-(2-pyridinylsulfonyl)	757	2,9	44

Tabulka VII

sloučenina 0 obecném vzorci 1	FAB/MS	IC50	EC50
0 složení: N-terc.butyl-l-/3(S)-
-//X/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenyl-	(m/z)	(nM)	(nM)
butyl/-Y-piperidin-2(S)-karboxamid	(m+H)+

(X a Y je uvedeno níže)

X Y

lx	(2,6-dimethylfenyloxy)acetyl	4(R)-/(3-pyrid inylmethyl)thio/	633	2,7	35
2	(2,4,6-trimethyl-	4(R)-(4-pyridinyl-	633	3,7	47
	fenoxy)acetyl	thio)	633	3,7	47
3	Fenoxyacetyl	4(R)-(4-pyridinylthio)	591	34	ND
4	(2,6-dimethylfenyloxy)acetyl	4(R)-(4-pyridinylthio)	619	3,1	20

-32CZ 285589 B6

Tabulka VII - pokračování slouč. č. Sloučenina o obecném vzorci 1 o složení: N-terc.butyl-l-/3(S)-//X/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-Y-piperidin-2(S)-karboxamid (X a Y je uvedeno níže)

X Y

FAB/MS IC₅₀ (m/z) (nM) (m+H)⁺

EC50 (nM)

5	(2-methylfenoxy)Acetyl	4(R)-(4-pyridinylthio)	605	6,2	140
6	(2,4-dichlorfenyl)karbonyl	4(R)-(4-pyridinylthio)	629	5,4	340
7	(2,5-dichlorfenyl)karbonyl	4(R)-(4-pyridinylthio)	629	9,8	360
8	(2,6-difluorfenyl)karbonyl	4(R)-(4-pyridinylthio)	597	14	340
9	(5-fluor-2Methylfenyl)-	4(R)-(4-pyridinylthio)	593	6,8	ND

Karbonyl * Příprava sloučeniny 1 v tabulce Vlije popsána v příkladu 10.

Ostatní sloučeniny obecného vzorce 1 jsou:

N-terc.butyl-1-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-7/N—(2—chinolinylkarbonyl)asparaginyl/amino/butyl/-4(R)-(4-pyridinthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

N-terc.butyl-l-/4-(4-fluorfenyl)-2(R)-hydroxy-3(S)-//N-(2-nafitalenylkarbonyl)valyl/amino/butyl/-4(R)-(2-pyrimidinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

N-terc.butyl-l-/2(R}-hydroxy—4-fenyl-3(S)-//N-(2-pyridinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/15 4(R)-fenoxypiperidin-2(S)-karboxamid,

N-terc .buty 1-1 -/2(R)-hydroxy—4-feny 1-3 (S)-//N-(2-pyrid inylkarbonyl)asparaginyl/amino/butyl/-4(R)-fenoxypiperidin-2(S)-karboxamid.

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Deriváty kyseliny pipekolinové obecného vzorce 1 kde

   X znamená skupinu R³OC(O), R³C(O) nebo R³NR⁴C(O), kde R³ znamená

   i) nižší alkyl, ii) nižší cykloalkyl, iii) fenyl, fenyl monosubstituovaný atomem halogenu, hydroxyskupinou, nižším alkylem nebo nižší alkoxyskupinou nebo disubstituovaný fenyl, v němž se substituenty nezávisle volí z nižších alkylových skupin nebo atomů halogenu, iv) nižší fenylalkyl, v němž je aromatická část popřípadě monosubstituována atomem halogenu, hydroxyskupinou, nižším alkylem nebo nižší alkoxyskupinou,

   v) 1-naftyl nebo 2-naftyl, vi) (Het) nebo (Het)-nižší alkyl, kde Het znamená jednovazný heterocyklický zbytek o 5 až 6 členech, obsahující jeden nebo dva heteroatomy ze skupiny dusík, kyslík a síra, nebo vii) 2-chinolyl nebo 3-chinolyl a

   R⁴ znamená atom vodíku nebo nižší alkyl, nebo znamená

   X skupinu R^3aOCH₂C(O), kde R^3A je fenyl nebo monosubstituovaný, disubstituovaný nebo trisubstituovaný fenyl, v němž se substituenty nezávisle volí z nižších alkylových zbytků a atomů halogenu,

   B chybí nebo znamená dvojvazný zbytek -NHCHR⁵C(O)-, v němž R⁵ znamená nižší alkyl, nižší cykloalkyl, nižší cykloalkylnižší alkyl, fenylmethyl nebo nižší alkyl, monosubstituovaný hydroxyskupinou, karboxyskupinou, nižší alkoxykarbonylovou nebo aminokarbonylovou skupinou, nižší alkylaminokarbonylovou skupinou nebo di—(nižší alkyl)aminokarbonylovou skupinou,

   R¹ znamená atom vodíku, atom halogenu, hydroxyskupinu, nižší alkyl nebo nižší alkoxyskupinu,

   -34CZ 285589 B6

   R² znamená nižší alkyl a

   Y znamená nižší alkyl, nižší cykloalkyl, fenyl, popřípadě monosubstituovaný atomem halogenu, hydroxyskupinou, nižší alkylovou skupinou nebo nižší alkoxyskupinou a dále fenylmethyl, popřípadě monosubstituovaný atomem halogenu, hydroxyskupinou, nižší alkylovou skupinou nebo nižší alkoxyskupinou, nebo skupinu W(CH₂)_nZ, v níž W znamená oxoskupinu, thioskupinu, sulfmylovou nebo sulfonylovou skupinu, Z znamená nižší alkyl, fenyl, popřípadě monosubstituovaný atomem halogenu, hydroxyskupinou, nižší alkylovou skupinou nebo alkoxyskupinou nebo (Het) ve svrchu uvedeném významu a n znamená celé číslo 0 nebo 1, jakož i z farmaceutického hlediska přijatelné adiční soli těchto sloučenin s kyselinami, přičemž pod pojmem „nižší alkyl“ jako samostatná skupina nebo v kombinaci s jiným zbytkem se rozumí alkylový zbytek s přímým řetězcem, obsahující 1 až 6 atomů uhlíku nebo alkylový zbytek s rozvětveným řetězcem, obsahující 3 nebo 4 atomy uhlíku, pod pojmem “nižší cykloalkyl“ se jako samostatná skupina nebo v kombinaci s jiným zbytkem rozumí nasycený cyklický uhlovodíkový zbytek, který obsahuje 3 až 6 atomů uhlíku a pod pojmem „nižší alkoxyskupina“ se rozumí alkoxyskupina s přímým řetězcem, obsahující 1 až 6 atomů uhlíku nebo alkoxyskupina s rozvětveným řetězcem, která obsahuje 3 nebo 4 atomy uhlíku.
2. 2. Deriváty kyseliny pipekolinové obecného vzorce I podle nároku 1, v nichž X znamená skupinu R³OC(O), R³C(O) nebo R³NR⁴C(O), kde R³ znamená nižší alkyl, fenyl, 2,4-dimethylfenyl, 2,6-dimethylfenyl, 2,4-dichlorfenyl, 2,5-dichlorfenyl, 2,6-difluorfenyl, 5-fluor-2methylfenyl, fenyl(nižší)alkyl, fenyl(nižší)alkyl, v němž je poloha 4 fenylového kruhu substituována atomem chloru, fluoru, hydroxyskupinou, methylovým zbytkem nebo methoxyskupinou, 1-naftyl, 2-naftyl, 2-fuiyl, 2-thienyl, 2-pyridinyl, 4-pyridinyl, 2-pyridinylmethyl, 4-thiazolylmethyl nebo 2-chinolinyl a R⁴ znamená atom vodíku nebo nižší alkyl, nebo

   X znamená skupinu R^3AOCH₂C(O), kde R^3A znamená fenyl nebo fenyl, mono-, di- nebo trisubstituovaný nižšími alkylovými zbytky nebo atomu halogenu v poloze nebo polohách, které se volí z poloh 2,4 a 6,

   B chybí nebo znamená dvojvazný zbytek -NHCHR⁵C(O)-, kde R⁵ znamená nižší alkyl, popřípadě monosubstituovaný hydroxyskupinou, nižší alkoxykarbonylovou nebo aminokarbonylovou skupinou, nižší alkylaminokarbonylovou nebo di(nižší)alkylaminokarbonylovou skupinou,

   R¹ znamená atom vodíku, chloru, bromu nebo fluoru,

   R² znamená 1-methylethyl, 2-methylpropyl nebo 1,1-dimethylethyl a

   Y znamená nižší cykloalkyl, fenyl, 4-chlorfenyl, 4-bromfenyl, 4-fluorfenyl, 4-methylfenyl, 4-methoxyfenyl, fenylmethyl, (4-fluorfenyl)-methyl nebo (4-methylfenyl)-methyl nebo skupinu W(CH₂)_nZ, kde W a n mají svrchu uvedený význam a Z znamená nižší alkyl, fenyl, 2-furyl, 2-thienyl, 2-pyridinyl, 3-pyridinyl, 4-pyridinyl, 4-thiazolyl, 2-pyrimidinyl, 4methyl-2-pyrimidinyl, 4,6-dimethyl-2-pyrimidinyl nebo 2,6-dimethyl—4-pyrimidinyl, jakož i z farmaceutického hlediska přijatelné adiční soli těchto sloučenin s kyselinami, přičemž výraz „nižší“ má v nároku 1 uvedený význam.

   -35CZ 285589 B6
3. 3. Deriváty kyseliny pipekolinové obecného vzorce I podle nároku 2, v nichž X znamená tercbutyloxykarbonyl, (2,6-dimethylfenyl)karbonyl, (2,4-dichlorfenyl)karbonyl, (2,5-dichlorfenyl)karbonyl, (2,6-difluorfenyl)karbonyl, (5-fluor-2-methylfenyl)karbonyl, benzyloxykarbonyl, (4chlorfenyl)methoxykarbonyl, (4-hydroxyfenyl)methoxykarbonyl, (4-methoxyfenyl)methoxykarbonyl, acetyl, benzoyl, 1-naftalenylkarbonyl, 2-naftalenylkarbonyl, (2-pyridinylmethoxy)karbonyl, 2-chinolinylkarbonyl, benzylaminokarbonyl, N-(2-pyridinylmethyl)aminokarbonyl, N-methyl-N-(2-pyridinylmethyl)aminokarbonyl, fenoxyacetyl, (2-methylfenoxy)acetyl, (2,4— dimethylfenoxy)acetyl, (2,6-dimethylfenoxy)acetyl, (2,4,6-trimethylfenoxy)acetyl, (4-chlorfenoxy)acetyl nebo (4-fluor-2,6-dimethylfenoxy)acetyl,

   B chybí nebo znamená dvojvazný zbytek -NHCHR⁵C(O)_, kde R⁵ znamená 1-methylethyl, 1,1-dimethylethyl, 1-methylpropyl, 2-methylpropyl, 1-hydroxyethyl, (methoxykarbonyl)methyl, (ethoxykarbonyl)methyl, (aminokarbonyl)methyl, nebo /(methylamino)karbonyl/methyl,

   R¹ znamená atom vodíku nebo atom fluoru,

   R² znamená 2-methylpropyl nebo 1,1-dimethylethyl a

   Y znamená cyklohexyl, fenyl, 4-chlorfenyl, 4-fluorfenyl, 4-methoxyfenyl, benzyl (4methoxyfenyl)methyl, 2-methylpropoxyskupinu, fenoxy-, 2-pyridinyloxy-, 3-pyridinyloxy-, 4-pyridinyloxy-, 2-pyrimidinyloxy-, (4-methyl-2-pyrimidinyl)oxy-, (4,6dimethyl-2-pyrimidinyl)oxy-, (2,6-dimethyl-4-pyrimidinyl)oxy-, benzyloxy-, 2pyridinylmethoxy-, 3-pyridinylmethoxy-, 4-pyridinylmethoxy-, 4-thiazolylmethoxy- nebo fenylthioskupinu, fenylsulfinyl, fenylsulfonyl, 2-pyridinylthio-, 3-pyridinylthio-, 4pyridinylthio-, 2-pyrimidinylthio-, (4-methyl-2-pyrimidinyl)thio-, (2,6-dimethyl-4pyrimidinyl)thio-, (4,6-dimethyl-2-pyrimidinyl)thio- nebo benzylthioskupinu, benzylsulfinyl, benzylsulfonyl, (2-pyridinylmethyl)thioskupinu, (3-pyridinylmethyl)thioskupinu nebo (4-pyridinylmethyl)thioskupinu, jakož i z farmaceutického hlediska přijatelné adiční soli těchto sloučenin s kyselinami.
4. 4. Deriváty kyseliny pipekolinové obecného vzorce I podle nároku 3, v němž X znamená terc.butyloxykarbonyl, benzyloxykarbonyl, acetyl, (2,6-dimethylfenyl)karbonyl, 2-naftalenylkarbonyl, (2-pyridinylmethoxy)karbonyl, 2-chinolinylkarbonyl nebo /N-methyl-N-(2pyridinylmethyl)amino/karbonyl, B znamená valyl, terc.butylglycyl, isoleucyl, threonyl nebo asparaginyl, R¹ znamená atom vodíku nebo fluoru, R² znamená 1,1-dimethylethyl a Y znamená fenyl, benzyl, fenoxyskupinu, 2-pyrimidinyloxy-, (2,6-dimethyl-4-pyrimidinyl)oxy-, 2-pyridinylmethoxy-, 3-pyridinylmethoxy-, 4-pyridinylmethoxy-, fenylthioskupinu, fenylsulfinyl, fenylsulfonyl, 2-pyridinylthio-, 3-pyridinylthio-, 4-pyridinylthio-, 2-pyrimidinylthio-, (4,6— dimethyl-2-pyrimidinyl)thio-, (2-pyridinylmethyl)thio-, (3-pyridinylmethyl)thio- nebo 4(pyridinylmethyl)thioskupina, jakož i z farmaceutického hlediska přijatelné adiční soli těchto sloučenin s kyselinami.
5. 5. Deriváty kyseliny pipekolinové obecného vzorce I podle nároku 3, v nichž X znamená (2methylfenoxy)acetyl, (2,4-dimethylfenoxy)acetyl, (2,6-dimethylfenoxy)acetyl nebo (2,4,6dimethylfenoxy)acetyl, B chybí, R¹ znamená atom vodíku, R² znamená 1,1-dimethylethyl a Y znamená fenyl, benzyl, fenoxyskupinu, 2-pyrimidinyloxy-, (2,6-dimethyl-4-pyrimidinyl)oxy-, 2-pyridinylmethoxy-, 3-pyridinylmethoxy-, 4-pyridinylmethoxy-, fenylthioskupinu, fenylsulfinyl, fenylsulfonyl, 2-pyridinylthio-, 3-pyridinylthio-, 4-pyridinylthio-, 2-pyrimidinylthio, (4,6-dimethyl-2-pyrimidinyl)thio-, (2-pyridinylmethyl)thio-, (3-pyridinylmethyl)thio- nebo 4(pyridinylmethyl)thioskupina, jakož i z farmaceutického hlediska přijatelné adiční soli těchto sloučenin s kyselinami.

   -36CZ 285589 B6
6. 6. Deriváty kyseliny pipekolinové obecného vzorce I podle nároku 1 ze skupiny

   N-terc.butyl-l-/3(S)-(benzyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy-4-{4-fluorfenyl)butyl/-4(R)(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-(benzyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)fenylpiperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-(benzyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)benzylpiperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-(benzyloxykarbonylamino}-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)(fenylsulfonyl)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-(benzyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-(benzyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy—4-fenylbutyl/—4(R)fenoxypiperidin-2(S}-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-(benzyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)“ cyklohexylpiperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2(R}-hydroxy-4-fenylbutyl/4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)asparaginyl/amino/-2(R)-hydroxy-4fenylbutyl/—4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2(R}-hydroxy-4-fenylbutyl/4(R)-fenylpiperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc-butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)isoleucyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/4(R)-fenylpiperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)asparaginyl/amino/-2(R)-hydroxy-4fenylbutyl/-4(R)-fenylpiperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/4(R)-benzylpiperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/4(R)-(fenylsulfonyl)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)asparaginyl/amino/-2(R)-hydroxy-4fenylbutyl/-4(R)-(fenylsulfonyl)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/4(R)-fenoxypiperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)asparaginyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl4-fenylbutyl/-4(R)-fenoxypiperidin-2(S)-karboxamid,

   -37CZ 285589 B6

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2(R)-hydroxy—4-fenylbutyl/4(R)-(2-pyridinyloxy)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2(R>-hydroxy-^-fenylbutyl/4(R)-cyklohexylpiperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy—4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)asparaginyl/amino/butyl/—4(R)-fenoxypiperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2-(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)asparaginyl/amino/butyl/—4(R)-(fenylsulfonyl)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S}-//N-(2-chinolinylkarbonyl)asparaginyl/amino/butyl/-4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N—terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-naftalenylkarbonyl)valyl/amino/butyl/— 4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-3(S)-//N-(2-naftalenylkarbonyl)asparaginyl/amino/-4-fenylbutyl/—4(R)-(fenylthio)piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-(4-fluorfenyl)butyl/-4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-/(2-pyridinylmethoxy)karbonyl/isoleucyl/amino/butyl/-4(R)-fenylpiperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-(benzyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)-(2pyridinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-(benzyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)-(4pyridinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-(benzyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/—4(R)-(2pyrimidinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc .butyl-1 -/3 (S)-(benzyloxykarbony lamino)-2(R)-hydroxy-4-feny lbuty 1/—4(R)-(4,6dimethyl-2-pyrimidinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-(benzyloxykarbonylamino)-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)(benzylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/—2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/4(R)-(2-pyridinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2(R)-hydroxy—4-fenylbutyl/4(R)-(4-pyridinylthio)piperidin/-2(S)-karboxamÍd,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/—2(R)-hydroxy—4-fenylbutyl/4(R)-(2-pyrimidinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   -38CZ 285589 B6

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyL/4(R)-(4,6-dimethyl-2-pyriinidinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//N-(benzyloxykarbonyl)valyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/4(R)-(benzylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-3(S)-/N-//N-methyl-N-(2-pyridinylmethyl)amino/karbonyl/valyl/-4-fenylbutyl/-4(R)-(fenylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4—fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-(2-pyrimidinthio)piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4—fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-/(4-pyridinylmethyl)thio/piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-(2-pyridinylmethoxy)piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-^-fenyl-3(S)-//N-(2-chinoIinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-/(4,6-dimethyl-2-pyrimidinyl)thio/piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-(4-pyridinylthio)pipendin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-€hinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-(2-pyridinylthio)piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy—4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-fenoxypiperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-/(3-pyridinylmethyl)thio/piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy—4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-/(2-pyridinylmethyl)thio/piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-(2-pyrimidinyloxy)piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy—4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-/(4,6-dimethyl-2-pyrimidinyloxy/piperidin-2-karboxamid,

   N-terc .butyl-1 -/2(R)-hydroxy-4-feny 1-3 (S)-//N-(2-chinol inylkarbony l)valyl/amino/buty 1/4(R)-/(4-methyl-2-pyrimidinyl)oxy/piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-/(2,6-dimethyl-4-pyrimidinyl)oxy/piperidin-2-karboxamid,

   N-terc. buty l-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/buty 1/4(R)-(fenylsu!fonyl)piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy—4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-/(4-fluorfenyl)oxy/piperidin-2-karboxamid,

   -39CZ 285589 B6

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/buty 1/4(R)-(4-pyridinylmethoxy)piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-/(2-pyridinylmethyl)sulfonyl/piperidin-2-karboxamid,

   N-terc. butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino//butyl/4(R)-/(3-pyridinylmethyl)sulfonyl/piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/-4(R)-/(4-pyridinylmethyl)sulfonyl/piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4—fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-(2-pyridinylsulfonyl)piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-(4-pyridinylsulfonyl)piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-/(2,6-dimethyl—4-pyrimidinyl)thio/piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-chmolmylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-/(4-methyl-2-pyrimidinyl)thio/piperidin-2-karboxamid,

   N-terc. butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)valyl/amino/butyl/4(R)-(3-pyridinylmethoxy)piperidin-2-karboxamid,

   N-terc. butyl-l-/2(R)-hydroxy-A-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)-terc.butylglycyl/amino/butyl/-4(R)-(fenylthio)piperidin-2-karboxamid,

   N-terc .butyl-1 -/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3 (S)-//N-(2-ch mol inylkarbonyl)asparaginy 1/amino/butyl/-4(R)-/(4,6-dimethyl-2-pyrimidinyl)thio/piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S}-//N-(2-chinolinylkarbonyl)asparaginyl/amino/butyl/-4(R)-(2-pyrÍmidinylthio)piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyI)-(N⁴-methyl)asparaginyl/amino/butyl/—4(R)-fenoxypiperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)-terc.butylglycyl/amino/butyl/—4(R)-/(3-pyridinylmethyl)thio/piperidin-2-karboxamid,

   N-terc. buty 1-1 -/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3 (S)-//N-(2-chino 1 iny lkarbony l)threony 1/amino/butyl/—4(R)-(fenylsulfonyl)piperidin-2-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-(2-chinolinylkarbonyl)-terc.butylglycyl/amino/butyl/-4(R)-(4-pyridinylsulfonyl)piperidin-2-karboxamid,

   N-terc .buty 1-1 -/2(R)-hydroxy—4-feny 1-3 (S)-//N-(2-chino 1 inylkarbonyl)-terc .buty lglycyl/am ino/butyl/-4(R)-(2-pyridinylsulfonyl)piperidin-2-karboxamid,

   N-terc .butyl-1 -/3 (S)-//(2,6-dimethy Ifenoxy)acety l/amino-2(R)-hydroxy—4-fenylbuty 1/—4(R)/(3-pyridinylmethyl)thio/piperidin-2(S)-karboxamid,

   -40CZ 285589 B6

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//(2,4,6-trimethylfenoxy)acetyl/amino/-2(R>-hydroxy-4-fenylbutyl/4(R)-(4-pyridinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-/(fenoxyacetyl)amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)-(4-pyridinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S}-//(2,6-dimethylfenoxy)acetyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)(4-pyridinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//(2-methylfenoxy)acetyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)-(4pyridinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//(2,4-dichlorfenyl)karbonyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)(4-pyridinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//(2,5-dichlorfenyl)karbonyl/amino/-2(R>-hydroxy-4-fenylbutyl)-4(R)(4-pyridinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid,

   N-terc.butyl-l-/3(S)-//(2,6-difluorfenyI)karbonyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/-4(R)(4-pyridinylthio)piperidin-2(S)-karboxamid a

   N-terc .butyl-1 -/3 (S)-//(5-fluor-2-methylfenyl)karbonyl/amino/-2(R)-hydroxy-4-fenylbutyl/4(R)-(4—pyridinylthio)piperidin—2(S)-karboxamid.
7. 7. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že jako svou účinnou složku obsahuje deriváty kyseliny pipekolinové obecného vzorce I podle nároku 1 nebo jejich fyziologicky přijatelné soli spolu s farmaceutickým nosičem.
8. 8. Deriváty kyseliny pipekolinové obecného vzorce 1 podle nároku 6 nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli pro použití při léčení infekcí HIV u člověka.
9. 9. Způsob výroby derivátů kyseliny pipekolinové obecného vzorce 1 podle nároku 1, nebo farmaceuticky přijatelných adičních solí těchto látek skyselinami, vyznačující se tím, že se

   a) nechá reagovat epoxid obecného vzorce 2 (2) kde X a R¹ mají význam, uvedený v nároku 1, s piperidinkarboxamidem obecného vzorce 3

   -41CZ 285589 B6 kde R² a Y mají význam, uvedený v nároku 1,

   5 za vzniku odpovídající sloučeniny obecného vzorce 1, v němž X, R¹, R² a Y mají svrchu uvedený význam a B chybí, nebo se

   b) nechá reagovat sloučenina obecného vzorce 4 kde R¹, R² a Y mají svrchu uvedený význam, s reaktivním derivátem karboxylové kyseliny obecného vzorce X-OH, v němž X znamená 15 skupinu R³C(O) nebo R^3AOCH₂C(O) ve významu, uvedeného v nároku 1 za vzniku odpovídající sloučeniny obecného vzorce 1, v němž X znamená skupinu R³C(O) nebo R^3AOCH₂C(O) a R¹, R² a Y mají svrchu uvedený význam, B chybí, nebo se

   c) naváže sloučenina obecného vzorce 4, v němž R², R² a Y mají svrchu uvedený význam na 20 alfa-aminokyselinu obecného vzorce X-NHCHR⁵COOH, v němž X a R⁵ mají svrchu uvedený význam v přítomnosti činidla pro vznik vazby za vzniku odpovídající sloučeniny obecného vzorce 1, v němž X, R¹, R² a Y mají svrchu uvedený význam a B znamená dvoj vazný zbytek NHCHR⁵C(O)-, v němž R⁵ má svrchu uvedený význam, nebo se

   25 d) nechá reagovat sloučenina obecného vzorce 5 kde R¹, R², R⁵ a Y mají svrchu uvedený význam, s reaktivním derivátem karboxylové kyseliny X-OH, v němž X znamená skupinu R³C(O) nebo R^3AOCH2C(O) ve svrchu uvedeném významu za vzniku odpovídající sloučeniny vzorce 1, v němž X znamená R³C(O) nebo R^3AOCH2C(O) ve svrchu uvedeném významu, R¹, R² a Y mají

   -42CZ 285589 B6 svrchu uvedený význam a B znamená dvojvazný zbytek -NHCHR⁵C(O)-, kde R⁵ má svrchu uvedený význam, načež se

   e) popřípadě převede sloučenina vzorce 1 získaná podle odstavců a), b), c) nebo d) na 5 odpovídající farmaceuticky přijatelnou adiční sůl s kyselinou.