CZ285133B6 - Plyn obsahující nosná konstrukce pro uložení výrobku - Google Patents

Abstract

Nosná konstrukce (11) pro umístění výrobku ve vnějším přepravním kontejneru je ve formě plastické vzdušnice, na jejíž jedné straně je vytvarováno vybrání (13), jehož vnitřní rozměry lícují s vnějšími rozměry výrobku a jejíž druhá strana je vytvarována s vnějšími rozměry lícujícími s vnitřními rozměry přepravního kontejneru. Vzdušnice může být svisle nebo vodorovně umístěným prvkem a zpravidla je používána ve dvojicích v jednom kontejneru. Vzdušnice je kompaktní a může být po použití vyřazena s minimálním dopadem na životní prostředí. Vzdušnice je z plastického materiálu jako je polyethylen a je vyráběna tvarováním vyfukováním do formy, což ji činí zvlášť vhodnou pro recyklaci po použití. ŕ

Description

Nosná konstrukce se vzdušnicí pro uložení výrobku

Oblast techniky

Vynález se týká nosné konstrukce se vzdušnicí pro uložení výrobku, umístěného uvnitř vnějšího přepravního kontejneru, kde nesený výrobek má předem určenou konfiguraci alespoň ve své předem určené části, a kde vnější přepravní kontejner má předem určenou konfiguraci alespoň na své předem určené části pro umístění nosné konstrukce.

Dosavadní stav techniky

Při přepravování křehkých výrobků je žádoucí je chránit proti vnějšímu nárazu. Tato ochrana je co možná nejúplnější a současně minimalizuje jak balicí, tak přepravní náklady. Dříve byly pro tyto účely se značným úspěchem používány vložky jak z lehčeného, pěnového polystyrenu, tak polyurethanu nebo polyethylenu - pružné pěny. V posledních letech však zájem o životní prostředí překonal jak pěnový polystyren, tak pružné pěny. Oba materiály mají velkou objemnost a zaplňují tedy skládky příliš rychle. Jakýkoliv lehčený nebo zpěněný plastický výrobek je kromě toho obtížné a nákladné regenerovat nebo recyklovat do jeho původního nenapěněného stavu. Existuje tedy vzrůstající potřeba nových balicích postupů, které poskytnou nejen odpovídající ochranu výrobkům proti vnějšímu nárazu a minimalizují jak balicí, tak přepravní náklady, ale také přinesou minimální ekologické problémy při nakládání s balicím materiálem poté, co posloužil svému účelu.

Podstata vynálezu

Nedostatky stavu techniky do značné míry odstraňuje nosná konstrukce podle vynálezu, jejíž podstata spočívá v tom, že zahrnuje vytvarovanou polotuhou samonosnou monolitní plyn obsahující vzdušnici o průměrné tloušťce stěny okolo 0,8 mm pro zachování její předem určené konfigurace a rozměrů, když je přetlak uvnitř vzdušnice přibližně nulový, kterážto vzdušnice má část pro přijetí výrobku, tvořící její první oblast tvaru, negativně odpovídajícího tvaru výrobku, dále má část pro styk s přepravním kontejnerem, tvořící druhou oblast vzdušnice, odlehlou od první oblasti akní protilehlou, tvaru, negativně odpovídajícího tvaru vnějšího přepravního kontejneru.

Vynález má obecně tvar podpěrné - nosné - konstrukce pro umístění a uložení výrobku uvnitř vnějšího přepravního kontejneru. V souladu se základním aspektem vynálezu je konstrukce samonosná aje také schopná podpírání či nesení zátěže na sobě, tím se stává hlavním nosným prvkem, a dále používá plyn, jako je vzduch, jako další hlavní nosný prvek. Podle výhodného provedení zahrnuje nosná konstrukce specifický plyn obsahující měch nebo vzdušnici s vnějším vybráním na jedné své straně nebo ve své první oblasti. Vybrání je tvarováno tak, aby lícovalo s vnější předem určenou konfigurací a s rozměry výrobku a na druhé straně nebo ve druhé protilehlé oblasti aby lícovalo svým vnějškem s vnitřními rozměry přepravního kontejneru nebo přepravního obalu. Vzdušnice může být buď svislým nebo vodorovným prvkem a zpravidla může být používána v soupravách jako dvojice - vrch a spodek - v jednom vnějším přepravním kontejneru. Vzdušnice poskytuje výrobku jak oporu, tak ochranu před nárazem během skladování a přepravy a po použití může být snadno vypuštěna. Po vypuštění a splasknutí je vzdušnice kompaktní a může být po určitou dobu znovu používána předtím, než se nakonec recykluje a není třeba ji vyřazovat do odpadu, čímž se minimalizuje dopad na životní prostředí. Před sestavením pro přepravu vyžaduje vzdušnice poměrně malý skladovací prostor a i vytvarované vzdušnice se mohou skladovat buď zcela nebo zčásti vypuštěny, aby se ušetřilo místo.

Pro účely této přihlášky vynálezu se užití pojmu nahuštěný týká plynu uvnitř vzdušnice, nebo jiného plyn obsahujícího měchu a značí, že jde o plyny uvnitř tohoto měchu. Plyn může mít tlak okolí - nulový přetlak - nebo může být poněkud vyšší nebo nižší než nulový přetlak. Obecně není vzdušnice ani při výrobě, ani v době užití záměrně nahuštěna nad atmosférický tlak. Příslušně tomu odpovídá pojem vypuštěná tomu, že vzdušnice je splasklá s malým množstvím vzduchu, který zůstal uvnitř. Podle toho značí pojem polonahuštěná nebo polosplasklá, že vzdušnice je zčásti splasklá s odpovídajícím množstvím vzduchu uvnitř.

Podle dalšího aspektu vynálezu sestává vzdušnice z plastické hmoty, jako je polyethylen, a je vyráběna tvarováním vyfukováním. Tvarování ve formě vyfukováním zahrnuje vytlačování polotuhé trubice plastického materiálu do formy, která má tvar vnějších stěn výrobku. Po uzavření formy nutí proud vzduchu z trysky plastický materiál, aby se rozpínal až ke styku s kovovými stěnami formy. Plastická pryskyřice se ochladí a tvrdne téměř okamžitě, protože forma se udržuje studená prouděním vody zabudovanými vnitřními dutinami. Tvarování vyfukováním je dobře známé a je procesem voleným při výrobě mnoha druhů výrobků, jako jsou velké láhve na nealkoholické nápoje, nádoby na pohonné hmoty i odpadní nádoby. Použití plastického materiálu, tvarovaného vyfukováním do formy, je výhodné zejména z hlediska životního prostředí vzhledem k tomu, že vynález umožňuje recyklaci s minimálními náklady nebo problémy. Kromě toho nejsou použity při výrobě z hlediska životního prostředí nebezpečné látky nebo rozpínavé prostředky. Nadto může být materiál vzdušnice samotné vyráběn z materiálu moderními recyklačními technologiemi, prakticky stoprocentně recyklovatelného.

Podle významného aspektu vynálezu může vzdušnice obsahovat větší počet vnitřních komor nebo oddělení. Jsou-li vytvořeny takové vnitřní komory, poskytují místně kontrolovatelné tlumení způsobem rozdělení absorbentů vzduchového nárazu do oblastí, jako jsou rohy, potenciálně vystavené větším nárazům. Když je mezi komorou a další komorou vytvořen průchod, velikost průchodu je řízena škrcením a má přímý vliv na rychlost, kterou se tyto komory vyfukují pod zatížením. Poskytuje se tím vysoký stupeň řízeného tlumení. Alternativně mohou být četné komory vzdušnice zcela utěsněny jedna od druhé pro maximální oddělení, je-li třeba vyhovět požadavkům na směrové zatížení. Jsou-li komory vzdušnice utěsněny jedna od druhé tímto způsobem, při procesu vyfukování do formy se používá zvláštní vyfukovací trysky pro každou komoru. Tento aspekt vynálezu poskytuje ochranné balicí technologii další kontrolovatelný konstrukční prvek, který umožňuje menší a účinnější ochranné balicí kontejnery nebo přepravní obaly.

Tlumení se také uskutečňuje díky zvýšenému tlaku plynu uvnitř vzdušnice. Mohou být použity speciální plyny, jako fluorid sírový, aby se maximalizovala tlumicí kapacita plynu. Dále se tlumicí efekt získává také jako výsledek poddajnosti plastické hmoty, tvořící vzdušnici, a také poměrně malého rozsahu pružnosti této plastické hmoty. Z hlediska tlumení je nežádoucí, aby plastický materiál byl příliš pružný, protože tato přílišná pružnost by mohla způsobit vratný pohyb materiálu k podpíranému výrobku. Jiné plyny, které mohou být použity, jsou například oxid uhličitý, dusík, argon a krypton.

Podle ještě dalšího aspektu vynálezu může být vzdušnice dále nahuštěna vzduchem nebo jinými plyny podle potřeby buď před utěsněním vzdušnice nebo po něm, a dokonce i po sestavení výrobku a vzdušnice v přepravním kontejneru. Tak může být vzdušnice, je-li potřeba, nahuštěna po výrobě jen částečně nebo i zcela vypuštěna, což umožňuje, že vzdušnice samotná zaujímá během své přepravy méně prostoru a také usnadňuje konečné sestavení a vložení výrobku a jedné nebo více vzdušnic do kontejneru. Po konečném sestavení mohou být vnějším kontejnerem protlačeny nafukovací jehly v jednom nebo větším počtu bodů nafukování, kde tyto jehly proniknou do určených komor vzdušnice a nahustí je na určenou tlakovou úroveň.

Nosná konstrukce je polotuhý samonosný monolit, který je vyroben z poměrně tlustého polyethylenového plastického materiálu nebo z podobného materiálu, s výhodou tvarováním vyfukováním. Nosná konstrukce byla konstruována s tím, že se braly v úvahu vlastnosti typických polyethylenových plastických hmot. Polyethylenová plastická hmota o tloušťce asi 0,8 mm je poddajná a mírně pružná a je také dostatečně tuhá pro udržení znatelného zatížení, jeli použita vhodně konstruovaná nosná struktura.

Podpěrná - nosná konstrukce, nesoucí zatížení, musí nést statické vertikálně směřující zatížení (celou nebo alespoň část tíhy výrobku), i vertikálně směřující dynamické zatížení, vyvolané vertikálním pohybem výrobku nebo vnějšího obalu, dále musí, nést horizontálně orientované (ve zbývajících dvou rozměrech) dynamické zatížení, vyvolané vodorovným pohybem výrobku nebo vnějšího obalu a musí se deformovat, aby polštářově tlumila výrobek při vysokých zrychlujících nebo zpomalujících silách s takovou deformací, která se uskutečňuje po co možná největší dráze, aby se minimalizovaly síly, přenášené na výrobek a tedy jím absorbované.

Nosná konstrukce pro podepření, opření a nesení výrobku podle vynálezu byla konstruována tak, aby měla dostatečně tlusté stěny, aby snesla statické zatížení několika kilogramů, takže výrobek může být nesen jen samotnou pevností stěn, a také aby absorbovala mimořádné síly, způsobené dynamickým zatížením.

Nosná konstrukce pro podepření, opření a nesení výrobku podle vynálezu byla také konstruována tak, aby měla stěny dostatečně tenké, aby byly alespoň zčásti deformovatelné při typických zatěžovacích podmínkách, takže celá konstrukce se zdeformuje a tím absorbuje sílu zatížení na poměrně velké dráze, alespoň po tak dlouhé, jak je účelně možné. Tak velká deformace pomáhá minimalizovat zpomalovací síly, vyplývající z pokládání zátěže a z tlumení pohybu dynamického zatížení.

Stěny musejí být dostatečně tenké, aby byly poddajně a poněkud pružně deformovatelné, takže se konstrukce působením statických nebo dynamických sil, způsobených tíhou materiálu, nezdeformuje trvale a pohyb materiálu se absorbuje bez stálé deformace tohoto materiálu. Pružnost umožňuje, aby se nosná konstrukce v rámci mezí vrátila do svého původního tvaru poté, co byla deformována. Jsou-li stěny příliš tlusté, pak se nosná konstrukce nedeformuje dostatečně a není tedy schopna minimalizovat zrychlující a zpomalující síly na ni vyvozované. Dále je nosná konstrukce méně poddajná a je pravděpodobnější, že při deformování se alespoň do určité míry zdeformuje trvale, a pak bude méně pravděpodobný pružný návrat do původního tvaru. Vynálezu lze lépe porozumět z následujícího podrobnějšího popisu několika specifických provedení, objasňujících výkresy a patentové nároky.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 znázorňuje plyn obsahující vzdušnici jako vertikální koncovou čepici pro nesení výrobku, která zahrnuje různé aspekty vynálezu, obr. 2 je půdorys, znázorňující detaily vzdušnice jako koncové čepice z obr. 1, obr. 2A, 2B a 2C jsou řezy vzdušnicí jako vertikální čepicí, naznačené na obr. 2, obr. 2D je bokorys vzdušnice, znázorněné na obr. 2, obr. 3 znázorňuje vzdušnici, představující horizontální mezidno pro nesení výrobku, která zahrnuje různé aspekty vynálezu, obr. 4 znázorňuje nafukovací pistoli pro nahuštění vzdušnice, zahrnující různé aspekty vynálezu, obr. 4A znázorňuje podrobněji homí část nafukovací pistole z obr. 4, obr. 5 je přerušený izometrický pohled dalšího konkrétního provedení vynálezu, znázorňující nosnou konstrukci, spolupracující s rohem výrobku a s rohem vnějšího obalu, a obr. 6 jé průřez nosnou konstrukcí z obr. 5.

-3 CZ 285133 B6

Příklady provedení vynálezu

Aby bylo možné správně porozumět vynálezu, je nutné nejdříve pochopit fyzikální poměry, kdy trpí rázy vnější obal, obsahující výrobek, a také nosná konstrukce a samotný výrobek. V podstatě jsou dva typy situací. První situace zahrnuje vnější obal v pohybu, který narazil do vnějšího objektu, který se mohl, ale nemusel pohybovat, a který zpomalí obal. Druhá situace zahrnuje obal, který se může, ale nemusí pohybovat a do něhož narazí vnější pohybující se objekt, který naopak zrychlí obal. První případ je obvyklejší při zacházení s obaly a při jejich přepravě nebo naloďování a typicky se vyskytuje, když se obal upustí. V každém případě jde o změnu rychlosti obalu a výrobku v něm.

V první situaci se setrvačné síly přenášejí z výrobku na nosiče, na vnější obal a na vnější objekt. Nosná konstrukce absorbuje co možná nejvíce těchto sil. Nosná konstrukce přenáší síly na výrobek, což způsobuje zpomalení výrobku. Ve druhé situaci jsou zrychlující síly přenášeny z vnějšího objektu na vnější obal, na nosiče a pak na výrobek. Nosná konstrukce absorbuje co možná nejvíce těchto sil. Část sil se přenáší na výrobek, což výrobek zrychluje.

Ve kterémkoliv případě existují síly, které se přenášejí na výrobek a výrobek musí absorbovat energii, která je na něj těmito silami přenášena. Jsou-li tyto síly příliš velké, může z toho vyplynout poškození výrobku. Je tedy nutné snížit tyto síly, které se přenesou na výrobek, na minimum tak, aby výrobek nebyl poškozen.

Je třeba si uvědomit, že se v podstatě přenáší kinetická energie na výrobek. Narazí-li do vnějšího obalu pohybující se vnější předmět, musí být kinetická energie tohoto vnějšího předmětu absorbována. Když se vnější obal upustí a následně narazí na povrch, jako je podlaha, kinetická energie vlastního výrobku v čase nárazu musí být z výrobku absorbována nosnou konstrukcí, a tak dál.

Aby se kinetická energie absorbovala při přenesení minimálního rozsahu síly na výrobek, je nutné časově rozložit absorbování energie co možná nejvíc a udržet zrychlení a zpomalení výrobku co nejblíže konstantě. Aby se toho dosáhlo, je mimo jiné nutné maximalizovat dráhu, na níž zrychlení probíhá. Tím je výhodná poměrně poddajná nosná konstrukce.

Při použití, když je nějaký předmět vložen na nosnou konstrukci, poměrně tuhá, ale přece jen poddajná plastická hmota, tvořící nosnou konstrukci, nese původní tíhové zatížení předmětu na ní uloženého. Protože větší část tíhy předmětu je nesena nosnou konstrukcí, způsobí tíha předmětu deformaci nosné konstrukce a příslušně tomu způsobí zvýšení tlaku plynu uvnitř nosné konstrukce. Protože se zvýšil tlak plynu uvnitř nosné konstrukce, poskytuje plyn příslušně zvýšenou oporu pro zatížení. Pokračuje pružná deformace nosné struktury, až síly odporu, vyvozované nosnou konstrukcí, a zvýšený tlak plynu uvnitř jsou stejné a opačné vůči zatížení nosné konstrukce, tedy až je dosaženo rovnováhy. Tímto postupem je možná poměrně velká dráha nosné konstrukce před dosažením rovnováhy, z čehož vyplývají poměrně nízké zatěžující nebo tlumicí síly pro nesený předmět.

Při dynamické zatěžovací situaci nesou nosná konstrukce a tlak plynu uvnitř měnící se zatížení neseného předmětu analogickým způsobem k postupu shora popsanému.

Je-li nosná konstrukce nahuštěna na přetlak asi 0,014 - 0,034 MPa, pak tlak plynu v nosné konstrukci pomůže nést tíhu zatížení, umístěného na nosnou konstrukci, okamžitě, jakmile se zatížení na ni umístí. To znamená, že je poměrně menší dráha nosné konstrukce, když je na ni zatížení umístěno a příslušně tomu se zatížení netlumí po tak velké dráze - to znamená, že energie z neseného výrobku se absorbuje během krátké dráhy a tedy během poměrně krátkého časového úseku, což by naopak způsobilo poměrně velké síly, přenášené na výrobek, což může být nežádoucí.

-4CZ 285133 B6

Při srovnání s tím, kdyby nosná konstrukce neměla přetlak, pak by se deformovala po větší dráze poté, co na ni bylo vloženo zatížení, a to při absorbování energie během deformace vlivem poddajnosti plastu. Do té doby byl tlak vzduchu dostatečně vysoký, aby pomohl držet zatížení, přičemž by energie, vyplývající z umístění zatížení, byla již částečně absorbována a příslušně 5 tomu by se na výrobek přenášely menší síly.

Obr. 1 znázorňuje typické uplatnění vynálezu. V průmyslu ochranných obalů se vertikální balicí elementy obvykle označují jako koncové čepice, zatímco horizontální balicí elementy se obvykle označují jako mezidna. Obr. 1 ukazuje jednu z dvojice koncových čepic, které mohou 10 být například použity při balení osobních počítačů. Na obr. 1 je znázorněna plyn obsahující vzdušnice 11, tvořící koncovou čepici s vybráním 13, obráceným k pozorovateli, které je určeno k uložení výrobku. Vzdušnice 11 je specifickým výrobkem v tom smyslu, že jakmile je jednou vytvarována, specifická koncová čepice přijme jen výrobek s vnějšími rozměry, lícujícími s vnitřními rozměry vybrání 13. a bude uložena do přepravních obalů, lícujících s jejími 15 vlastními vnějšími rozměry. Tak podle znázorněného provedení bok osobního počítače může být uložen do vybrání 13 dvojice vzdušnicových koncových čepic a celá sestava může být zasunuta do krabice z vlnité lepenky (není znázorněna), která slouží jako vnější přepravní kontejner. Alternativně, například když je žádoucí vnitřní kontejner pro uložení většího počtu výrobků, může být vnitřní rozměr vybrání 13 vyroben tak, aby lícoval s vnějšími rozměry tohoto vnitřního 20 kontejneru. Taková alternativa může být žádoucí, když se má více výrobků balit do jednoho vnitřního kontejneru, kterému pak poskytuje ochrannou podporu a držení vnější přepravní kontejner. V širším smyslu se pak stává naplněný vnitřní kontejner výrobkem, který má být skladován nebo přepravován.

Jak je ukázáno na obr. 1, vybrání 13 k uložení výrobku ve vzdušnici 11 je ohraničeno čtyřmi příslušnými rohovými prvky 15, 17. 19 a 21 a dvěma příslušnými bočními stěnami 23 a 25. Ačkoliv mnoho příkladů vzdušnice 11 bude mít rohové elementy, potřeba bočních stěn bude záviset ve značné míře na specifickém použití. Poměrně velký výrobek může například vyžadovat boční stěny mezi rohovými prvky 15 a 17 a mezi rohovými prvky 19 a 21,. Na druhé 30 straně poměrně malý výrobek nemusí dokonce potřebovat ani boční stěny 23 a 25.

Vzdušnice 11 podle obr. 1 sestává v souladu s důležitými aspekty vynálezu z vhodného plastického materiálu, jako je polyethylen, a je vyráběna procesem tvarování vyfukováním do formy pro vytvoření znázorněné koncové čepice. V tomto procesu je polotuhá trubice 35 plastického materiálu vytlačována do formy, která má tvar vnějších stěn výrobku. Podle znázorněného příkladu, jsou tímto tvarem vnější stěny osobního počítače. Poté, co se forma uzavře, vefoukne se vysokotlaký vzduch jedním nebo více otvory ve stěně formy, a tím se plastická trubice rozepne a dolehne na kovové stěny formy. Plastická pryskyřice se pak ochladí a vytvrdí, protože forma je chlazena vodou, cirkulující vnitřními dutinami ve formě. Při 40 provedení, znázorněném na obr. 1, je vzdušnice 11 koncové čepice nahuštěna během tvarovacího procesu na přetlak asi 0,020 - 0,034 MPa.

Obr. 2 je půdorys vzdušnice 11 koncové čepice z obr. 1, svou stranou, tvořící vybrání 13., nasměrovanou k pozorovateli. Obr. 2 znázorňuje několik detailů, neznázoměných na obr. 1, 45 přičemž jedním z nich je rozdělení vzdušnice 11 na dvě odděleně utěsněné hlavní komory 27 a 29, ohraničené vnějšími rozměry vzdušnice 11 a bočními stěnami 31 a 33. které jsou znázorněny čárkovaně. Komory 27 a 29 jsou tak odděleny jedna od druhé ve svislé rovině z důvodu vertikální orientace vzdušnice TI· Bez oddělení by tíha výrobku (podle příkladu počítače) stlačila vzduch ve spodní komoře 29 do horní komory 27, z čehož by vyplynulo 50 částečné zborcení spodní boční stěny 25 a spodních rohových prvků 17 a 21.

Ačkoliv hlavní komory 27 a 29 ve vzdušnici 11 podle obr. 2 jsou utěsněny jedna od druhé, vynález umožňuje vytvoření podkomor uvnitř hlavních komor 27 a 29. Takové podkomory jsou částečně odděleny od jiných komor, aby se vytvořil kontrolovatelný účinek tlumení nárazu.

-5CZ 285133 B6

Příklady takových podkomor jsou rohové prvky 15, 17. 19 a 21 na obr. 2. Rohový prvek 15 je vytvarován do rohové tlumicí podkomory, určené vnějšími stěnami vzdušnice 11 a výdutěmi 35 a37, zasahujícími zvnějšku vzdušnice 11 dovnitř, až se téměř vzájemně dotýkají. Mezera 39, ponechaná mezi výdutěmi 35 a 37, dovoluje průchod vzduchu mezi rohovými tlumicími komorami a hlavní komorou 27, ale jen poměrně malou rychlostí. Stupeň oddělení podkomor, tvořících rohový prvek 15, je řízen velikostí mezery 39. Jak je znázorněno na obr. 2, zbývající rohové prvky 17, 19, 21 jsou konstruovány podobně a vytvářejí rohové tlumicí podkomory, které fungují podobným způsobem. Ochrana proti mimořádnému nárazu je poskytnuta tímto způsobem v příslušných rozích vnějšího přepravního balení. Pro lepší zřetelnost jsou vztahové značky 35, 37 a 39 použity k označení odpovídajících částí ve všech čtyřech rohových prvcích na obr. 2.

Obr. 2A je řez vzdušnicí 11 z obr. 2 podél čáry A-A, která je ve středu lomena, aby se znázornily detaily jak vnější, tak vnitřní konstrukce. Výřez 41 na obr. 2A vyznačuje konec bočních stěn 31, 33, oddělujících vzájemně horní komoru 27 a spodní komoru 29. Výdutě 37 vyznačují konce podobně očíslovaných průniků do těchto komor, aby vytvořily omezený proud vzduchu mezi horní komorou 27 a spodní komorou 29 a jejich příslušnými rohovými podkomorami - elementy 12, 21,

Obr. 2B je další řez vzdušnicí 11 z obr. 2, a to podle čáry B-B. Zde jsou dělicí stěny 31. 33 od sebe maximálně vzdáleny. Jsou znázorněny části horní komory 27 a spodní komory 29, jako je výřez 41 na dalším konci vzdušnice 11,

Obr. 2C je ještě další řez vzdušnicí H, a to podle čáry C-C. Zde jsou znázorněny konce výdutí 35, 37 do vnitřku vzdušnice 11, podélně s mezerou 39, která je vytvořena mezi nimi pro poskytnutí omezeného proudu vzduchu, potřebného pro rohové tlumení.

A nakonec obr. 2D je bokorys vzdušnice 11 s boční stěnou 25 a rohovými prvky 17. 21 čelně k pozorovateli. Čárkované čáry 43 vyznačují spodek a konce vybrání 13 ve vzdušnici 11 pro uložení výrobku.

Obr. 3 znázorňuje další typické uplatnění vynálezu, tentokrát poskytující horizontální mezidna pro balení výrobku, jako je televizní přijímač. Na obr. 3 tvoří první vzdušnice 51 horní mezidno a druhá vzdušnice 53 spodní mezidno. Tato dvě vzdušnicová mezidna příslušně poskytují horní a spodní uložení výrobku 55 - znázorněného čárkovaně - v lepenkovém kartonu vnějšího přepravního kontejneru 57, rovněž znázorněného čárkovaně. Mezidna - vzdušnice 51, 53 - jsou znázorněna jako zrcadlový obraz v tomto příkladu provedení pro názornost, ale obecně nemusejí být shodná.

Na obr. 3 jsou otvory 59, 61 příkladem většího počtu otvorů, procházejících zcela příslušnými mezidny - vzdušnicemi 51, 53, aby zaškrtily průchod vzduchu mezi různými sekcemi jejich jednotlivých hlavních vnitřních komor vytvářením podkomor. Podobně jsou průniky 63, 65 příkladem průniků k podobnému účelu, zasahujících zčásti do příslušných meziden - vzdušnic 51, 53 jednak z vnějšku vzdušnic 51, 53, jednak z vybrání pro uložení výrobku 55. Na obr. 3 směřuje vybrání 67 pro uložení výrobku 55 ve spodním mezidnu - vzdušnici 53 nahoru, zatímco podobné vybrání (není patrné) v horním mezidnu - vzdušnici 51 směřuje dolů.

Při vodorovném uplatnění vynálezu, jak je znázorněno na obr. 3, je někdy výhodné vyrobit příslušná mezidna - vzdušnice 51, 53, původně mírně podhuštěné. Toto mírné podhuštěná zjednodušuje balicí proces tím, že podhuštěné vzdušnice 51, 53 mají poněkud pod míru a snadněji se ukládají do vnějšího lepenkového přepravního kontejneru 57. Poté, co se výrobek 55 a dvě mírně podhuštěná mezidna - vzdušnice 51, 53, instalují do kontejneru 57, kontejner 57 je zapečetěn, vzdušnice 51, 53 mohou být dále nahuštěny přímo skrz vlnitou lepenku kontejneru 57 nafukovací pistolí, jejíž příklad je znázorněn na obr. 4.

-6CZ 285133 B6

Nafukovací pistole 71 (obr. 4) je v podstatě vzduchový ventil, spojený s dutou jehlou, na níž je malý ohřívací prvek, instalovaný uvnitř horní části 73 nafukovací pistole 71. Nafukovací pistole 71 je spojena s neznázoměným regulovaným zdrojem vzduchu vzduchovým vedením 75 a s neznázoměným regulačním zdrojem elektrické energie elektrickým vedením 77 pro řízení teploty jehly. Spouštěcí mechanismus 79 na rukojeti nafukovací pistole 71 umožňuje uživateli spínání. Na rukojeti nafukovací pistole 71 je také uspořádán teplotní seřizovači knoflík 81 pro přesné řízení ohřívacího prvku horní části 73 nafukovací pistole 71. Kombinaci doplňují měřidlo 83 tlaku vzduchu a teploměr 85.

Detaily horní části 73 nafukovací pistole 71 z obr. 4 jsou znázorněny na obr. 4A. Horní část 73 sestává z neoprenového vlnovce 87, který obklopuje vzduchovou a ohřívací dutou jehlu 89 a ohřevnou cívku 91. Ohřevná cívka 91 obklopuje základnu duté jehly 89 a vlnovec 87 se stlačuje, aby vystavil dutou jehlu 89, když uživatel tlačí nafukovací pistoli 71 proti zamýšlenému cíli, jako je například vnější kontejner 57 na obr. 3.

V době nevyužívání nafukovací pistole 71 zůstává dutá jehla 89 z obr. 4A prakticky na teplotě asi o deset procent vyšší než je teplota tavení plastického vzdušnicového materiálu. Vnější kontejner 57 z obr. 3 může být opatřen předtištěnými instrukcemi o bodě nafukování a může na něm být označeno místo, kde má být dutá jehla 89 protlačena kontejnerem 57 z vlnité lepenky do vzdušnice. Například v oblastech, kde je vytlačovaná plastická trubice odstřižena a zatavena, jsou stěny vzdušnice často třikrát až čtyřikrát tlustší než stěny zbývající části vzdušnice. Obecně jsou takové oblasti dobrými body huštění po sestavení. Spouštěcí mechanismus 79 na obr. 4 nahustí vzdušnici na předem stanovený tlak. Aby se zabránilo tomu, že dutá jehla 89 bude pokračovat v tavení vzdušnice a vytvářet nadmíru velký otvor během pěti až deseti sekund plnicí doby, snižuje přicházející vzduch teplotu duté jehly 89 rychle pod teplotu tání plastického vzdušnicového materiálu. Jakmile se dosáhne předem stanoveného tlaku a zastaví se přívod vzduchu, teplota duté jehly 89 se rychle vrátí na hodnotu, která umožňuje znovuroztavení plastické hmoty, což usnadní zpětné vytažení duté jehly 89. Po vytažení duté jehly 89 vtlačí vnitřní tlak ve vzdušnici část roztavené plastické hmoty do díry, zanechané dutou jehlou 89 a znovu utěsní vzdušnici.

Pro konečné rozebrání poté, co přepravovaný výrobek dosáhl místa určení, mohou být použity grafické instrukce na samotné vzdušnici, které by instruovaly spotřebitele, aby probodl vzdušnici pro snadné vyjmutí výrobku a také by poskytly obecné nebo specifické instrukce pro nakládání s ní nebo recyklaci.

Další část popisu se týká obr. 5, který znázorňuje alternativní provedení vynálezu. V tomto alternativním provedení je pro umístění a nesení výrobku 102 ve vnějším přepravním kontejneru 104 použita nosná konstrukce 100. Zpravidla se celkem používá osm takových nosných konstrukcí 100, a to jedna v každém rohu výrobku 102. Nosná konstrukce 100 nese výrobek 102 na jeho předem určených částech. Nosná konstrukce 100 má předem stanovenou konfiguraci a rozměry, takže nese výrobek 102 na předem určených částech - jejichž konfigurace je předem stanovena. Dále, vnější přepravní kontejner 104 má předem stanovenou konfiguraci s nosnou strukturou pro umístění v jeho předem určených částech.

Když je použita nosná konstrukce 100 - v kombinaci s výrobkem 102 a vnějším přepravním kontejnerem 104 - zahrnuje tato nosná konstrukce 100 vzdušnici 110, která je opatřena částí 112 pro umístění výrobku 102 ve své první oblasti. Část 112 pro umístění výrobku 102 má předem stanovenou konfiguraci a rozměry pro součinnost s předem stanovenými částmi výrobku 102, aby část 112 přesně přijala svou předem stanovenou konfigurací předem stanovenou konfiguraci výroku 102. Předem stanovená konfigurace a rozměry nosné konstrukce 100 jsou přizpůsobeny předem stanovené konfiguraci předem stanovených částí výrobku 102. Zpravidla je předem stanovenou částí výrobku 102 část rohu výrobku 102.

-7CZ 285133 B6

Vzdušnice 110 je ve své druhé oblasti opatřena částí 114 pro uložení obalu. Druhá oblast je odlehlá od první oblasti a obecně je k ní protilehlá. Část 114 pro uložení obalu je přizpůsobena spolupráci s předem stanovenou konfigurací vnějšího přepravního kontejneru 104.

Nosná konstrukce 100 dostane předem stanovenou velikost a tvar při výrobě. Nosná konstrukce 100 se zpravidla vyrábí s tím, že je v ní proveden otvor 116. Zátka 118 je přizpůsobena pro utěsnění otvoru 116 a je do něj vložena buď bezprostředně po vyrobení nebo před použitím. Tak je proveden utěsnitelný otvor 116 ve vzdušnici 110. Když je v něm umístěna zátka, vzdušnice 110 je utěsněna vzhledem k okolí. Pro přepravní účely může být nosná konstrukce 100 10 přepravována bez zátky, v kterémžto případě je skládací nebo bortivá, je-li to třeba, nebo může být přepravována se zátkou 118 v otvoru 116,

Nosná konstrukce 100 si zachovává svou velikost a svůj tvar, když je přetlak plynu ve vzdušnici 110 nulový, bez ohledu na to, zdaje vzdušnice 110 utěsněna nebo otevřena okolí.

Nosná konstrukce 100 je schopna nést na sobě zatížení, i když je vnitřek vzdušnice 110 spojen s okolím tak, že umožňuje proudění tekutin ze vzdušnice 110 ven i do ní.

Vzdušnice 110 může být utěsněna tak, aby v ní byl přetlak plynu kolem nuly. To umožní 20 poměrně měkké polštářovité tlumení výrobku 102. Je také možné nahustit vzdušnici 110 na přetlak vyšší než nula, například v rozsahu asi 0,001 až 0,20 MPa. Takový přídavný tlak plynu způsobí, že vzdušnice 110 poskytuje pevnější tlumení výrobku 102.

V dalším alternativním provedení vynálezu může být předem stanovená konfigurace a rozměry 25 nosné konstrukce 100 přizpůsobena předem stanovené konfiguraci předem stanovené části výrobku 102, přičemž předem stanovenou částí výrobku 102 je jeho roh. Například dlouhý štíhlý předmět může být nesen ve svém středu, deska nebo buben na zvolených místech po jeho obvodě.

S výhodou je nosná konstrukce 100 vyrobena z plastického materiálu o průměrné tloušťce stěny řádově asi 0,7 mm. Materiál, který tvoří nosnou konstrukci 100, může být vybrán ze skupiny, sestávající z polyethylenu, polypropylenu a jejich kopolymerů, a také z vinylu, polyvinylchloridu nebo nylonu. Plynem uvnitř vzdušnice 110 je obvykle vzduch, ale může být také vybrán ze skupiny, sestávající z dusíku, oxidu uhličitého, fluoridu sírového, argonu a kryptonu.

Vzdušnice 110 může v sobě obsahovat větší počet oddělených komor, přičemž tyto oddělené komory jsou vzájemně propojeny malými otvory, které představují prostředky k omezení proudu plynu mezi komorami. Tyto otvory dovolují průchod malému množství plynu v daném času, tím poskytují tlumicí účinek, který nakonec pomáhá polštářovitému účinku vzdušnice 110. S 40 výhodou jsou ve vzdušnici 110 spojeny přilehlé komory jedna s druhou.

Další část popisu se týká obr. 6, který znázorňuje nosnou konstrukci 100 vynálezu, v níž je umístěn výrobek 102.

Je patrné, že část výrobku 102, která je nesena nosnou konstrukcí 100, je poněkud složitého tvaru a předem stanovená konfigurace a rozměry nosné konstrukce 100 jsou přizpůsobeny předem stanovené konfiguraci předem stanovené části tohoto výrobku 102. Když je výrobek 102 položen na nosnou konstrukci 100. pak samozřejmě působí statická síla, označená šipkou 120, ve směru dolů. Tato statická síla způsobí, že se nosná konstrukce 100 poněkud deformuje, jak je 50 znázorněno čárkovanými čárami 122. Pokud je jako obvykle vzdušnice 110 utěsněna, způsobí deformace vzrůst tlaku plynu uvnitř vzdušnice 110.

Je zřejmé, že popsaná provedení vynálezu jsou ilustrativní. Odborník může dobře odvodit četná další uspořádání a modifikace, která zůstanou v rámci podstaty vynálezu.

Claims (11)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Nosná konstrukce se vzdušnicí pro uložení výrobku umístěného uvnitř vnějšího přepravního kontejneru (57, 104), kde nesený výrobek (55, 102) má předem určenou konfiguraci alespoň ve své předem určené části a kde vnější přepravní kontejner (57, 104) má předem určenou konfiguraci alespoň na své předem určené části pro umístění nosné konstrukce (100),

   10 vyznačující se tím, že nosná konstrukce (100) zahrnuje vytvarovanou polotuhou samonosnou monolitní plyn obsahující vzdušnici (11, 51, 53, 110) o průměrné tloušťce stěny okolo 0,8 mm pro zachování její předem určené konfigurace a rozměrů, když je přetlak uvnitř vzdušnice (11, 51, 53, 110) přibližně nulový, kterážto vzdušnice (11, 51, 53, 110) má část pro přijetí výrobku (55, 102), tvořící její první oblast tvaru, negativně odpovídajícího tvaru výrobku 15 (55, 102), dále má část (15, 17, 19, 21, 114) pro styk s přepravním kontejnerem (57, 104), tvořící druhou oblast vzdušnice (11, 51, 53, 110), odlehlou od první oblasti akní protilehlou tvaru, negativně odpovídajícího tvaru vnějšího přepravního kontejneru (57, 104).
2. 2. Nosná konstrukce podle nároku 1, vyznačující se tím, že vzdušnice (11, 51, 53,

   20 110), obsahující plyn, je utěsněna vzhledem ke svému okolí.
3. 3. Nosná konstrukce podle nároku 1, vyznačující se t í m , že vzdušnice (11, 51, 53, 110), obsahující plyn, je opatřena utěsnitelným otvorem (116).

   25
4. 4. Nosná konstrukce podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že plyn ve vzdušnici (11, 51, 53, 110) má přetlak v rozsahu od 0,001 do 0,20 MPa nad okolní tlak.
5. 5. Nosná konstrukce podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se 30 t í m , že vzdušnice (11, 51, 53, 110), obsahující plyn, zahrnuje větší počet oddělených komor, které jsou vzájemně propojeny pro průchod tekutiny a dále zahrnuje prostředky pro omezení proudu plynu mezi komorami.
6. 6. Nosná konstrukce podle nároku 1, vyznačující se tím, že část vzdušnice (11, 51,

   35 53, 110) pro přijetí výrobku (55, 102) je tvořena vybráním (13, 67, 112).
7. 7. Nosná konstrukce podle nároku 1, v y z n a č uj í c í se t í m , že část vzdušnice (11, 51, 53, 110) pro styk s přepravním kontejnerem (57, 104) je tvořena rohovými prvky (15, 17, 19, 21, 114).
8. 8. Nosná konstrukce podle nároku 5, vyznačující se tím, že prostředky pro omezení proudu plynu mezi komorami jsou tvořeny clonícími prvky, například výdutěmi (35, 37).

   45
9. 9. Nosná konstrukce podle nároku 5, vyznačující se tím, že alespoň některé z oddělených komor jsou umístěny v rozích vzdušnice (11, 51, 53, 110).
10. 10. Nosná konstrukce podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že je z plastického materiálu, který je vybrán ze skupiny tvarovatelných plastických hmot.

    50 sestávající z polyethylenu, polypropylenu a jejich kopolymerů, a také z vinylu, polyvinylchloridu nebo nylonu.

    -9CZ 285133 B6
11. 11. Nosná konstrukce podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že plyn ve vzdušnici (11, 51, 53, 110) je vybrán ze skupiny stlačitelných plynů, sestávající ze vzduchu, dusíku, oxidu uhličitého, fluoridu sírového, argonu a kryptonu.