CZ285110B6 - Způsob a zařízení pro ustavování tabule skla vzhledem k nástrojům pro zakřivování a/nebo jiné tepelné zpracování - Google Patents

Abstract

Tabule (2) skla, zahřátá nad teplotu měknutí, se posouvá naplocho po dopravníku (3), načež se zastaví pod horním dílcem (8) ve tvaru formy, proti které se přitlačuje, načež se uvolní na dolní dílec (10), pomocí něhož tvarování pokračuje. Zařízení je tvořeno nejméně jednou zarážkou (12) upevněnou přímo na horním dílci (8) nebo uloženou na ústrojí (9) neseném s tímto horním dílcem (8), přičemž tato zarážka (12) určuje jednu z krajních poloh okrajů tabule (2) skla pod horním dílcem (8). ŕ

Description

(57) Anotace:

Zařízení je určeno k polohovému ustavování na lince na ohýbání a/nebo další tepelná zpracování skla vzhledem k nejméně jednomu nástrojovému prvku (8, 180), přičemž linka obsahuje dopravník (3) pro přesun skleněných tabulí, zahřátých nad teplotu měknutí, naplocho pod horním nástrojovým prvkem (8), obsahujícím prostředky pro tvarově a/nebo tepelně zpracovávací pochod na skleněné tabuli, a uzpůsobeným pro převzetí skleněných tabulí z dopravníku, a pro uvolňování skleněné tabule na dolní nástrojový prvek (180) pro pokračování tváření a/nebo přesun skla k jinému zařízení, zejména chladicímu zařízení pro tepelné tvrzení. Dopravník (3) je opatřen zastavovacím ústrojím posunu tabule pod horním nástrojovým prvkem (8, 14) a zařízení obsahuje prostředky pro polohové ustavování skleněné tabule pod horním nástrojovým prvkem (8), které Jsou tvořeny nejméně Jednou zarážkou (12) nesenou horním nástrojovým prvkem (8) v poloze, která je ve směru posunu slďeněných tabulí (2) po délce dopravníku (3) pevná, a která určuje krajní polohu předního okraje skleněné tabule (2) pod horním nástrojovým prvkem (8).

Zařízení pro ustavování skleněné tabule na výrobní lince na ohýbání a/nebo další tepelná zpracování skla

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro ustavování skleněné tabule na výrobní lince na ohýbání a/nebo další tepelná zpracování skla vzhledem k nejméně jednomu nástrojovému prvku, přičemž linka obsahuje dopravník pro přesun skleněných tabulí, zahřátých nad teplotu měknutí, naplocho pod horním nástrojovým prvkem, vytvořeným jako manipulační prostředek a/nebo obsahujícím prostředky pro tvarově a/nebo tepelně zpracovávací pochod na skleněné tabuli, a uzpůsobeným pro převzetí skleněných tabulí z dopravníku, a pro uvolňování skleněné tabule na dolní nástrojový prvek pro pokračování tváření a/nebo přesun skla kjinému zařízení, zejména chladicímu zařízení pro tepelné tvrzení, přičemž dopravník je opatřen zastavovacím ústrojím posunu tabule pod horním nástrojovým prvkem, přičemž zařízení obsahuje prostředky pro polohové ustavování skleněné tabule pod horním nástrojovým prvkem.

Dosavadní stav techniky

Při technologiích ohýbání skla naplocho se ohřev skleněných tabulí provádí v peci, jíž skleněné tabule procházejí při dopravování na válečkové trati. Volba zvýšených výrobních rychlostí vede současně k velkým rychlostem dopravování a k velkým délkám pecí. V těchto podmínkách není možné předvídat, jaká bude orientace skleněné tabule na výstupu z pece. Toto vyloučení možnosti přesného předvídání se samozřejmě rozumí jako relativní, protože poloha skleněných tabulí není samozřejmě vystavena zcela nahodilostem, avšak zbývající nejistota je dostatečná ktomu, aby vedla k tvarovým vadám, a to bud’ nerespektování požadovaného zakřivení nebo k vytváření otiskových stop prvků zařízení. K tomu dochází proto, že požadovaná přesnost polohy pod horním nástrojovým prvkem je menší než 1 mm a činí obvykle okolo 1/10 až několika desetin milimetru.

V minulosti byly navrženy různé způsoby ustavování skleněných tabulí. Z evropského patentového spisu EP-B-146 442 je tak například známé vkládací zařízení, zaručující správnou výchozí polohu při vstupu do pece. Jsou též známy prostředky pro ustavování polohy skleněné tabule uvnitř pece nebo na výstupu z ní, přičemž hlavní obtíž spočívá v tom, že čím více se blíží sklo k hornímu nástrojovému prvku, tím měkčí se stává a v důsledku toho jakékoli působení na něj může vyvolávat optické vady.

Vzhledem k požadavkům na optickou kvalitu a k dovolené toleranci zakřivení v závislosti na pozdější montáži zasklení, například do karosérie automobilového vozidla, je zapotřebí dokonalé ustavování předního okraje skleněné tabule, tj. její přesné čelní ustavování.

Z evropské patentové přihlášky EP-A-267 120 je známé orientovat skleněnou tabuli tak, že se přední okraj nechá narážet na zasunutelnou plochou zarážku (nebo eventuálně tmy), uloženou napříč dopravníku, přičemž tato zarážka zadržuje skleněnou tabuli, zatímco dopravník pokračuje v jejím unášení a nutí tak skleněnou tabuli vyřizovat se vůči ploché zarážce. Takové zařízení však přináší obtíže při své činnosti, jakmile přední okraj tabulí není orientován rovnoběžně s válečky, k čemuž dochází často u trojúhelníkových skel, potřebných například pro postranní okna.

K tomuto nedostatku, který je možné odstranit zlepšením vysouvacích prostředků, přistupuje ještě podstatnější nedostatek spočívající v tom, že referenční plocha skleněné tabule se vztahuje výlučně k dopravníku. Autoři vynálezu zjistili výchylky v ustavovaní polohy horního nástrojového prvku. Přes svou značnou hmotnost totiž horní nástrojový prvek zaujímá proměnlivou

- 1 CZ 285110 B6 polohu vzhledem ke svislici, orientované na dopravník, a to úměrně ke svislým posunům, vyplývajícím ze zvýšených teplot, jimž je vystaven. Nejedná se přitom o výchylky velké velikosti, ale tyto výchylky mají význam z hlediska požadované přesnosti ustavování.

Kromě toho má seřizování polohy skleněné tabule smysl pouze tehdy, když se tabule zastaví přesně v požadovaném okamžiku. Ve výše uvedené evropské patentové přihlášce EP-A-267 120 se tohoto zastavování dosahuje se seříditelným zpožděním okamžiku zastavení dopravníku poté, co se sklo setkalo s detekčním ustrojím typu popsaného v evropském patentovém spisu EP-B217 708. Polohové ustavování a zastavování skleněných tabulí jsou tak dva nezávislé pochody, takže vzniká riziko, že orientace skleněné tabule se změní mezi působením ploché zarážky a zastavením dopravníku. Pohnul-li se horní nástrojový prvek vzhledem k tomuto dopravníku, je poloha zastavení vždy nesprávná.

K tváření prostřednictvím horního nástrojového prvku se konečně připojuje i zpracovaní na dolním nástrojovém prvku, například v podobě pokračování tvarování a nebo odvádění k chladicímu ústrojí. Jestli se horní nástrojový prvek pohne, poloha skla na dolním nástrojovém prvku již nemůže být určena předem a vznikají opět vady ohýbání nebo tvorba otiskových značek na skle.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky odstraňuje zařízení pro ustavování skleněné tabule na výrobní lince na ohýbání a/nebo další tepelná zpracování skla vzhledem k nejméně jednomu nástrojovému prvku, přičemž linka obsahuje dopravník pro přesun skleněných tabulí, zahřátých nad teplotu měknutí, naplocho pod horním nástrojovým prvkem, vytvořeným jako manipulační prostředek a/nebo obsahujícím prostředky pro tvarově a/nebo tepelně zpracovávací pochod na skleněné tabuli, a uzpůsobeným pro převzetí skleněných tabulí z dopravníku, a pro uvolňování skleněné tabule na dolní nástrojový prvek pro pokračování tváření a/nebo přesun skla kjinému zařízení, zejména chladicímu zařízení pro tepelné tvrzení, přičemž dopravník je opatřen zastavovacím ústrojím posunu tabule pod horním nástrojovým prvkem, přičemž zařízení obsahuje prostředky pro polohové ustavování skleněné tabule pod horním nástrojovým prvkem, jehož podstatou je, že prostředky pro polohové ustavování jsou tvořeny nejméně jednou zarážkou nesenou horním nástrojovým prvkem v poloze, která je ve směru posunu skleněných tabulí po délce dopravníku pevná, a která určuje krajní polohu předního okraje skleněné tabule pod horním nástrojovým prvkem. Je tak umožněno zajistit ustavování polohy skleněné tabule vzhledem k hornímu nástrojovému prvku pro ohýbání nebo jiná tepelná zpracování.

Podle dalšího znaku vynálezu je zarážka vedena na horním nástrojovém prvku v poloze, která je pevná vzhledem ke směru posunu skleněných tabuli po délce dopravníku, vysouvatelně do polohy před předním okrajem skleněné tabule a zatahovatelně mimo tuto polohu.

Zarážka může být osazena přímo na horním nástrojovém prvku nebo na ústrojí, pevně neseném na tomto horním nástrojovém prvku.

Zarážka podle vynálezu je vystavena přesně stejným posunům, jako horní nástrojový prvek. Skleněná tabule se tak zastavuje pod skutečnou polohou horního nástrojového prvku, aniž by bylo zapotřebí tuto polohu samostatně předem určovat. Kromě toho je znemožněno tím, že zarážka slouží současně jako stavítko k zastavování a jako ustavovací prostředek k ustavování polohy skla vůči hornímu nástrojovému dílu, aby docházelo kjakýmkoli posunům skleněné tabule mezi okamžikem jejího polohového ustavení a okamžikem zastavení.

Skleněná tabule se tak s výhodou zastavuje ve svém posunu zarážkou, z čehož vyplývá, že dopravník je v tomto okamžiku stále v činnosti. Je však výhodné, je-li rychlost posunu skleněné

-2 CZ 285110 B6 tabule malá, aby se omezila tření vůči válečkům. V každém případě se dopravník zastaví poté, co byla skleněná tabule spolehlivě zablokována.

S výhodou se působení válečků na skleněnou tabuli zmírňuje použitím prostředků schopných převzít část hmotnosti tabule. Tyto odlehčovací prostředky jsou vytvářeny například vyfukováním teplého vzduchu nebo sáním. S výhodou jsou tyto odlehčovací prostředky stejného typu jako prostředky použité pro zvedání a přikládání skleněné tabule proti hornímu nástrojovému prvku, takže v oblasti horního nástrojového prvku jsou tak podle dalšího znaku vynálezu umístěny prostředky schopné převzetí části hmotnosti skleněné tabule během jejího ustavování, tvořené například pneumatickými sacími nebo foukacími prostředky pro zvedání skleněné tabule.

Podle dalšího znaku vynálezu je ústrojí, nesené horním nástrojovým prvkem, tvořeno skříňovým krytem v němž je uložen horní nástrojový' prvek, a který nese zarážku. Tento skříňový kryt je s výhodou upraven tak, že usměrňuje sací účinek na obvod horního nástrojového prvku pro účely ohýbání, při kterém zdvih skleněné tabule a její záběr do horního nástrojového prvku jsou dosahovány podtlakem vytvářeným v blízkosti obvodu skleněné tabule, jak je to známé například z francouzského patentového spisu FR-B-2 085 464, evropského patentového spisu EP-A240 418 a evropského patentového spisu EP-A-241 335. V takovém případě je uložení zarážky zařízené podle vynálezu obzvláště jednoduché, vzhledem k tomu, že stěny skříňového krytu odpovídají obvodu skleněné tabule. Je proto dostačující prodloužit odpovídající stěnu skříňového krytu za účelem získání zarážky pro přední okraj skleněné tabule.

Podle dalšího znaku vynálezu je pod horním nástrojovým prvkem při jeho okraji, na němž přiváděné skleněné tabule vstupují pod horní nástrojový prvek, umístěn bezkontaktní detektor pro snímání průchodu předního okraje skleněné tabule, spřažený s ovládáním zastavování dopravníku.

Zarážka je například vytvořena plochou hradící deskou nebo dvěma dorazy. Tyto dorazy ve tvaru například kroužků mohou vyplňovat přesně tytéž funkce jako hradící deska (klapka), přičemž současně působí menším třením při zdvíhání skleněné tabule. Tyto dorazy jsou eventuelně vhodně rozmístěny po délce stěny skříňového krytu obklopujícího horní nástrojový prvek.

Druhý typ ustavování navrhovaný podle vynálezu se vztahuje na ustavování dolního dílce vzhledem k hornímu nástrojovému prvku, jinými slovy se vztahuje na záruky správného ustavování polohy skleněné tabule na dolním nástrojovém prvku, která je do jisté míry neurčitá, jak bylo uvedeno výše. Podle vynálezu je toto zajištěno tím, že horní nástrojový prvek je dále opatřen ústrojím pro ustavování vzájemné polohy horního nástrojového prvku a dolního nástrojového prvku, tvořeným nejméně jednou dvojicí zasouvacích prostředků, zasouvatelných jeden do druhého, z nichž jeden je upevněn k hornímu nástrojovému prvku a druhý je upevněn k dolnímu nástrojovému prvku a které definují jejich zasunutím do sebe jedinou vzájemnou polohu horního nástrojového prvku a dolního nástrojového prvku.

Dvojice zasouvacích prostředků mohou být uloženy ve dvou navzájem kolmých osách. Podle výhodného provedení dvojice zasouvacích prostředků ke vzájemnému zasouvání do sebe sestává z vnitřního zasouvacího prostředku ve formě nože, zasouvajícího se mezi ramena vidlice jako vnějšího zasouvacího prostředku. Mezi rameny vidlice je na dolním nástrojovém prvku s výhodou upevněna zarážka, proti níž dosedá čelo nože a vymezující dolní krajní polohu horního nástrojového prvku.

Obě navrhovaná ustavování podle vynálezu, vztahující se k poloze horního nástrojového prvku, jsou navzájem doplňková, ale přinášejí každé podstatné zlepšení kvality vyráběných zasklení.

-3 CZ 285110 B6

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 schematický podélný řez zařízením pro ohýbání skleněných tabulí se zarážkou přidruženou k hornímu nástrojovému prvku, obr. 2 zvětšený detail horního nástrojového prvku a jeho zarážky a obr. 3 schematický příčný řez, ukazující horní nástrojový prvek a dolní nástrojový prvek, opatřené dvojicemi vzájemně zasouvacích prostředků, uspořádaných křížově na podélné ose a příčné ose horního a dolního dílce.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 je schematický řez zařízením pro ohýbání skleněných tabulí používajícím horní nástrojový prvek. Podrobnosti takových zařízení jsou známé zejména zvýše uvedeného francouzského patentového spisu FR-B-2 085 464 a z evropských patentových spisů EP-A240 418 a EP-A-241 335.

Takové zařízení obsahuje vkládací stanici 1, na níž jsou skleněné tabule 2 ukládány na dopravník 3, v daném případě tvořený tratí hnaných válečků 4. Tímto dopravníkem 3 jsou skleněné tabule 2 zaváděny do pece 5 uzavřené clonou 6. V této peci se skleněné tabule postupně zahřívají, přičemž se postupně posouvají jedna za druhou. Na konci pece 5 přicházejí skleněné tabule na ohýbací stanici 7.

Ohýbací stanice 7 obsahuje horní nástrojový prvek 8, pod nímž se skleněná tabule 2 znehybní. Tento horní nástrojový prvek 8 je zde tvořen ohýbací formou, jejíž zakřivení odpovídá celému zakřivení nebo části zakřivení definitivního tvaru, který se má udělit skleněné tabuli. V určitých případech může být zakřivení odlišné od požadovaného tvaru nebo dokonce může být tvar horního nástrojového prvku plochý, tedy bez zakřivení, aniž by se tedy usilovalo o předtvarování skleněné tabule a horní nástrojový prvek 8 může být využit například pro překládání tabulí mimo dopravník 3 na jiné zařízení nebo dopravník. Ohýbací forma horního nástrojového prvku 8 je uložena do skříňového krytu 9 bez dna, jehož spodní otvor odpovídá rozměrům skleněné tabule s mírným přesahem, aby se dovolilo skleněné tabuli vniknout do skříňového krytu 9.

Tento skříňový kryt 9 je spojen s jednou nebo více sacími trubicemi 10, umožňujícími vytvořit podtlak ve skříňovém krytu 9, schopný zdvihnout skleněnou tabuli a přitlačit ji k formě horního nástrojového prvku 8. Skříňový kryt 9 a forma horního nástrojového prvku 8 jsou dva prvky uložené pevně jeden vůči druhému, ale které oba mohou být společně zdviženy tak, že dolní nástrojový prvek 180 ve formě přesouvatelné šablony, posouvající se po kolejích 11, může být zaveden pod horní nástrojový prvek 8, aby převzal ohnuté sklo, které se na něj posléze spustí, za účelem jeho opětovného převzetí a například jeho dopravování ke chladicímu ústrojí pro tepelné tvrzení. Na skříňovém krytu 9, který tvoří ústrojí 90 pevně nesené s horním nástrojovým prvkem 8 ve smyslu definice předmětu vynálezu, je osazena zarážka 12, která zabraňuje skleněné tabuli 2 pokračovat dále dopředu v její dráze na dopravníku 3.

Na obr. 2 je znázorněna skleněná tabule během jejího ustavování. Z obrázku je patrné, že otvor sacího skříňového krytu 9 je o něco větší, než je skleněná tabule 2 před jejím ohýbáním a že tedy existuje přesah d určený k vyloučení rizika vytlačení otiskové značky, zejména tehdy, když stěny skříňového krytu 9 vystupují dolů o dostatečnou velikost pro obklopení celého horního nástrojového prvku 8 nebo jeho části, což není znázorněno v tomto obrázku avšak což je v souladu s variantami těchto způsobů ohýbání, např. podle francouzského patentového spisu FR-B2 085 464.

-4CZ 285110 B6

Podle vynálezu je na přední straně skleněné tabule 2 tento přesah d využit pro umístění zarážky 12, tvořené s výhodou dvěma kroužky upevněnými k dolním konci stěny sacího skříňového krytu 9 a jejíž tloušťka odpovídá přesahu d. Když skleněná tabule 2 dosedne ke dvěma kroužkům zarážky 12, je tedy dokonale ustavena pod horním nástrojovým prvkem.

Ustavování a zastavování skleněné tabule se provádějí následovně. Skleněná tabule 2, posouvající se na dopravníku 3 je detekována bezkontaktním detektorem 13,. Tento detektor zpomalí dopravník 3 a posléze vyvolá jeho zastavení po uplynutí doby dostatečné k tomu, aby přední okraj skleněné tabule mohl ještě projít dráhu X. Tato dráha X se volí o něco větší, než je dráha Y, kterou zbývá skleněné tabuli projít pro dosažení zarážky 12, přičemž rozdíl X-Y je s výhodou menší než 100 mm. Rozdíl X-Y musí být větší nebo rovný největšímu posunu předního okraje, ke kterému kdy došlo, za účelem systematického nového orientování každé skleněné tabule. Bez ohledu na polohu skříňového krytu 9 a horního nástrojového prvku 8, který je mu přiřazen, je tak skleněná tabule vždy dokonale polohově ustavena vůči tomuto hornímu dílci 8.

Je třeba poznamenat, že lehké tření předního okraje skleněné tabule během vzestupu k hornímu nástrojovému prvku překvapivě nepůsobí žádné vady na skle. Na skleněné tabuli nevznikají rušivé otiskové značky. Toto tření však působí mírné zpoždění při zdvihu předního okraje vzhledem k zadnímu okraji, avšak toto nevede k ohýbání a nebo optické vadě.

Je možné použít pohyblivé zarážky 12 ve formě pohyblivých dorazů, které jsou potom sdruženy s prostředky pro jejich zatažení do strany v případě potřeby, například pracovními válci nebo protizávažím.

Ustavovací zařízení podle vynálezu může být s výhodou použito v ohýbacím zařízení se zvýšenou kapacitou, majícím možnost současného ohýbání několika tabulí, jaké je popsáno v evropském patentovém spise EP-A-267 121. K tomuto účelu stačí pouze spustit sestavu nesoucí horní nástrojové prvky poté, co předposlední skleněná tabule prošla za oblast, která musí být zaujmuta zarážkou posledního horního nástrojového prvku, takže sled horních nástrojových prvků a skleněných tabulí roste ve směru posunu skleněných tabulí. Ve všech těchto případech je vzdálenost mezi skleněnými tabulemi přiměřená k tomu, aby ke spuštění zarážky mohlo dojít bez rizika poškození skla.

Výše byl vysvětlen případ horního nástrojového prvku, tvořeného zakřivenou ohýbací formou, uloženou v sacím skříňovém krytu o větších rozměrech, než má skleněná tabule. Je možné použít jiných ohýbacích prostředků, aniž by se opustil rámec vynálezu. Je známo používat sací zvon o menších rozměrech, než má skleněná tabule, a to dokonce menší, než je ohýbací forma. V stomto případě zarážky nebudou umístěny uvnitř, ale vně sacího zvonu při použití odpovídajících příchytek.

Kromě toho byl konkrétně popisován případ, kdy pro ohýbání je horní nástrojový prvek systematicky sdružen s prostředkem tvořícím s ním celek, a to jmenovitě sacím skříňovým krytem. Tento skříňový kryt však může sloužit pouze jako podpora pro zarážky podle vynálezu, k čemuž dochází, když se použije horního nástrojového prvku, opatřeného nasávacími otvory nebo když je skleněná tabule zdvíhána vzestupným proudem teplého vzduchu. Konečně není důležité, je-li horní dílec zakřivený či nikoliv. Když to ohýbací forma umožňuje, mohou být navíc zarážky uloženy přímo na ní pomocí příchytek upevněných k zadní části nebo ke stranám ohýbací formy.

Obr. 3 ukazuje ustavování horního nástrojového prvku 14 vzhledem k dolnímu nástrojovému prvku J8. Je zde patrný horní nástrojový prvek 14, tvořící ohýbací formu, upevněný na rámu 15. Eventuelně je tato ohýbací forma horního nástrojového prvku 14 obklopena podtlakovou skříní 16 bez dna. Na rámu 15 jsou upevněny nože 17a tvořící horní zasouvací prostředky 17. Tomuto hornímu nástrojovému prvku 14 odpovídá dolní nástrojový prvek 18 tvořený s výhodou rámem

-5CZ 285110 B6 otevřeným ve svém středu a na kteiý musí být skleněná tabule uvolněna. Na tomto dolním nástrojovém prvku 18 jsou upevněny vidlice 19a tvořící dolní zasouvací prostředky 19 mezi jejichž ramena se mohou vsunout nože 17a tvořící odpovídající horní zasouvací prostředek 17. Ramena vidlic 19a mají konce 20 rozšířené tak, že mohou nože 17 navádět do vsunutí.

S výhodou se používá tří nebo čty ř dvojic nožů a vidlic. V případě čtyř dvojic zasouvacích prostředků 17, 19 jsou tyto dvojice uspořádány s výhodou po dvou na dvou středových osách nástrojových prvků, uložených navzájem vůči sobě kolmo.

Je možné použít jiné typy takových prvků, jako tmy, avšak soustavy nožů a vidlic jsou nej výhodnější, neboť i poté, co bylo provedeno ustavení, dovolují různé dilatace horního dílce a dolního dílce. S výhodou nejméně jedna z vidlic 19a obsahuje zarážku 21 proti níž naráží konec nože 17a horního dílce 14, takže horní prvek nemůže sestoupit za danou výšku.

Ustavování horního nástrojového prvku vůči dolnímu nástrojovému prvku se s výhodou spojuje s ustavováním skleněné tabule vůči tomuto hornímu nástrojovému prvku.

Claims (13)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Zařízení pro ustavování skleněné tabule na výrobní lince na ohýbání a/nebo další tepelná zpracování skla vzhledem k nejméně jednomu nástrojovému prvku (8, 180; 14, 18), přičemž linka obsahuje dopravník (3) pro přesun skleněných tabulí, zahřátých nad teplotu měknutí, naplocho pod horním nástrojovým prvkem (8, 14), vytvořeným jako manipulační prostředek a/nebo obsahujícím prostředky pro tvarově a/nebo tepelně zpracovávací pochod na skleněné tabuli, a uzpůsobeným pro převzetí skleněných tabulí z dopravníku, a pro uvolňování skleněné tabule na dolní nástrojový prvek (180, 18) pro pokračování tváření a/nebo přesun skla k jinému zařízení, zejména chladicímu zařízení pro tepelné tvrzení, přičemž dopravník (3) je opatřen zastavovacím ústrojím posunu tabule pod horním nástrojovým prvkem (8, 14), přičemž zařízení obsahuje prostředky pro polohové ustavování skleněné tabule pod horním nástrojovým prvkem (8, 14), vyznačené tím, že prostředky pro polohové ustavování jsou tvořeny nejméně jednou zarážkou (12) nesenou horním nástrojovým prvkem (8, 14) v poloze, která je ve směru posunu skleněných tabulí (2) po délce dopravníku (3) pevná, a která určuje krajní polohu předního okraje skleněné tabule (2) pod horním nástrojovým prvkem (8).

2. Zařízení podle nároku 1, vyznačené tím, že zarážka (12) je vedena na horním nástrojovém prvku (8) v poloze, která je pevná vzhledem ke směru posunu skleněných tabulí (2) po délce dopravníku (3), vysouvatelně do polohy před předním okrajem skleněné tabule (2) a zatahovatelně mimo tuto polohu.

3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačené tím, že zarážka (12) je osazena přímo na horním nástrojovém prvku (8).

4. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačené tím, že zarážka (12) je osazena na ústrojí (90), pevně neseném na tomto horním nástrojovém prvku (8).

5. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků laž4, vyznačené tím, že v oblasti horního nástrojového prvku (8, 14) jsou umístěny prostředky schopné převzetí části hmotnosti skleněné tabule během jejího ustavování, tvořené například pneumatickými sacími nebo foukacími prostředky pro zvedání skleněné tabule (2).

-6CZ 285110 B6

6. Zařízení podle nároku 4 nebo 5, vyznačené tím, že ústrojí (90), nesené horním nástrojovým prvkem (8), je tvořeno skříňovým krytem (9), v němž je uložen homí nástrojový prvek (8), a který nese zarážku (12).

7. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků laž6, vyznačené tím, že pod horním nástrojovým prvkem (8) je při jeho okraji, na němž přiváděné skleněné tabule (2) vstupují pod homí nástrojový prvek (8), umístěn bezkontaktní detektor (13) pro snímání průchodu předního okraje skleněné tabule (2), spřažený s ovládáním zastavování dopravníku (3).

8. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků laž7, vyznačené tím, že zarážka (12) je tvořena plochou hradící deskou.

9. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků laž7, vyznačené tím, že zarážka (12) je tvořena dvěma samostatnými dorazy.

10. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků laž9, vyznačené tím, že homí nástrojový prvek (14) je dále opatřen ústrojím pro ustavování vzájemné polohy horního nástrojového prvku (14) a dolního nástrojového prvku (18), tvořeným nejméně jednou dvojicí zasouvacích prostředků (17, 19), zasouvatelných jeden do druhého, z nichž jeden je upevněn k hornímu nástrojovému prvku (14) a druhý je upevněn k dolnímu nástrojovému prvku (18) a které definují jejich zasunutím do sebe jedinou vzájemnou polohu horního nástrojového prvku (14) a dolního nástrojového prvku (18).

11. Zařízení podle nároku 10, vyznačené tím, že dvojice zasouvacích prostředků (17, 19) jsou uloženy ve dvou navzájem kolmých osách.

12. Zařízení podle nároku 10 nebo 11, vyznačené tím, že dvojice zasouvacích prostředků (17, 19) ke vzájemnému zasouvání do sebe sestává z vnitřního zasouvacího prostředku (17) ve formě nože (17a), zasouvajícího se mezi ramena vidlice (19a) jako vnějšího zasouvacího prostředku (19).

13. Zařízení podle nároku 12, vyznačené tím, že mezi rameny vidlice (19a) je na dolním nástrojovém prvku (18) upevněna zarážka (21), proti níž dosedá čelo nože (17a) a vymezující dolní krajní polohu horního nástrojového prvku (14).