CZ282511B6 - Způsob regulace jednotlivých nebo veškerých činitelů ovlivňujících spalování na roštu topeniště - Google Patents

Abstract

Pro provádění způsobu regulace jednotlivých nebo veškerých činitelů ovlivňujících spalování na roštu (1) topeniště (3) je použito radarové měřicí zařízení (22), určené pro zjišťování trojrozměrného rozložení hmoty paliva (24) na alespoň jedné výhodné části roštu (1). Vedle něho je umístěna infračervená kamera (23), která poskytuje informace o průběhu hoření paliva (24) na roštu (1). Pomocí měřených veličin z těchto obou zařízení je možno v regulační jednotce odvodit akční veličiny pro ovlivnění rychlosti pohybu roštu (1), zavážecícho zařízení (2), množství primárního vzduchu, složení primárního vzdchu, množství sekundárního vzduchu, složení sekundárního vzduchu, frekvenci otáčení válce (25) pro odvádění strusky a teplotu předehřívacího zařízení vzduchu, aby se výkon topeniště (3) přizpůsobil požadovanému výkonu páry. ŕ

Description

Způsob regulace jednotlivých nebo veškerých činitelů ovlivňujících spalování na roštu topeniště

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu regulace jednotlivých nebo veškerých činitelů ovlivňujících spalování na roštu topeniště, při němž se sleduje rozmístění hmoty paliva a vznikající změny rozmístění hmoty paliva se použijí jako regulační veličina pro ovlivňování různých činitelů.

Dosavadní stav techniky

Ze spisu PCT 91/17394 je známé prostřednictvím videokamery, která je namířena na spalovací lože pod přímým úhlem, provádět porovnávání obrysu ideálního průběhu spalovacího lože, uloženého v paměti, se sejmutým obrysem palivového lože. Při tomto názorném porovnávání není možno znázornit přesný trojrozměrný průběh obrysu spalovacího lože, nýbrž je možno porovnávat vždy pouze podle nasměrování videokamery promítané plochy podobně jako u stínohry. Proto je možné u promítané plochy sledovat jen nejvyšší a nejnižší hodnoty, zatímco přesné snímání skutečného průběhu obrysu spalovacího lože není možné.

Z DE-OS 42 20 149 je známé regulování výkonu topeniště spalovacích zařízení tím, že hoření paliva na roštu topeniště se pozoruje infračervenou kamerou a podle rozložení teplot zjištěného infračervenou kamerou se reguluje přívod vzduchu do jednotlivých oblastí. Tento způsob regulace sice oproti dřívějším způsobům vede k podstatně lepším výsledkům, avšak není ještě zcela dokonalý, protože tyto způsoby umožňují pouze zjišťování teplot a neumožňují žádné zpětné ovlivňování množství energie uvolněné spalováním v jednotlivých oblastech, takže přizpůsobení výkonu topeniště požadavkům na množství odebírané páry není provedeno citlivě a dosti rychle.

Vedle této známé regulace průběhu spalování na základě zjišťování teplot pro dosažení určitého výkonu topeniště je známé regulování výkonu topeniště v závislosti na obsahu kyslíku zjištěného ve spalinách nebo rovněž v závislosti na proudu vyráběné páry.

Všechny tyto tři možnosti regulace způsobují, že při poklesu výhřevnosti paliva dodávaného na rošt dochází k tendenci přesypání roštu. Jestliže například stoupne obsah kyslíku ve spalinách, nemusí regulační mechanismus rozeznat, jestli je to způsobeno snížením výhřevnosti nebo snížením množství přidávaného paliva, takže přiváděné množství paliva se zvýší. Při regulaci v závislosti na teplotě a proudu páry jsou souvislosti takové, že při snížení teploty spalin a při zmenšení proudu páry vychází regulační zařízení rovněž z toho, že na rošt topeniště se přidává příliš málo paliva, takže toto množství přidávaného paliva se zvýší. Protože průběžné sledování výhřevnosti v zařízeních na spalování odpadků není možné, dochází často k přesypání roštu topeniště vzhledem k právě objasněným souvislostem.

Úkolem vynálezu je vytvořit způsob regulace jednotlivých nebo veškerých činitelů ovlivňujících proces spalování se zlepšeným zjišťováním rozmístění hmoty paliva, aby tím výkon topeniště mohl být lépe přizpůsoben požadavkům na odběr páry. Tímto způsobem by rovněž mělo být umožněno ovlivňování složení spalin, zejména z hlediska obsahu oxidů dusíku a jiných škodlivých látek.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje způsob regulace jednotlivých nebo veškerých činitelů ovlivňujících spalování na roštu topeniště, při němž se sleduje rozmístění hmoty paliva a vznikající změny rozmístění hmoty paliva se použijí jako regulační veličina pro ovlivňování různých činitelů, podle vynálezu, jehož podstatou je, že trojrozměrné rozmístění hmoty paliva na alespoň jedné přednostní části roštu topeniště se zjišťuje snímáním obrysu hmoty paliva prostřednictvím radaru a získané signály se použijí jako regulační veličina pro ovlivňování různých činitelů.

Takové snímání obrysu hmoty paliva je možné provádět radarem zvlášť přesně, přičemž je možno získat zvlášť přesnou regulační veličinu, protože tato regulační veličina představuje nikoli rozdíl v zobrazení předem stanovené promítané plochy a promítané plochy zjištěné videokamerou, nýbrž představuje přesný obrys. Tímto opatřením je možno nezávisle na použité referenční veličině pro regulaci průběhu spalování, to znamená nezávisle na tom, zda se průběh spalování reguluje v závislosti na teplotě spalin, v závislosti na obsahu kyslíku ve spalinách nebo v závislosti na velikosti proudu spalin, odvodit zpětné působení na energii uvolněnou spalováním. Samozřejmě je tato možnost regulace o to přesnější, čím větší je část roštu topeniště, jehož trojrozměrné rozložení hmoty paliva se monitoruje. Jestliže se například monitoruje trojrozměrné rozložení hmoty paliva pouze na úzce vymezené části přímo za vsázkou paliva, potom slouží způsob podle vynálezu v podstatě jako „nouzová brzda“ k tomu, že rošt se při snížení výhřevnosti nepřesype, což ovšem nutně vede ke snížení výkonu topeniště. Jestliže se naproti tomu v opačném extrémním případě monitoruje celý rošt a zjišťuje se trojrozměrné rozložení hmoty paliva na celém roštu, potom je možno jednotlivé činitele ovlivňující proces spalování regulovat tak, že v příčném směru roštuje umožněno nastavení co nej rovnoměrnějšího výkonu topeniště a v podélném směru roštu nastavení co nej ideálnějšího průběhu spalování. Tím je možno požadovaný výkon topeniště co nejpřesněji přizpůsobit požadovanému výkonu páry.

Výhodného vylepšení způsobu podle vynálezu se dosáhne zjišťováním rozložení teplot hmoty paliva nacházejícího se na roštu topeniště. Zjišťování rozložení teplot a zjišťování rozložení hmoty umožňuje totiž velmi přesné zpětné ovlivňování průběhu spalování, zejména množství energie uvolňované místně, takže je možno provádět příslušná regulační opatření z hlediska činitelů ovlivňujících proces spalování.

Podle výhodného provedení vynálezu se rozložení teplot zjišťuje alespoň jednou infračervenou kamerou nasměrovanou na spalovací lože. Touto infračervenou kamerou je možno zjišťovat hoření, tedy v prvé řadě záření žhavicí hmoty paliva, čímž se obdrží komponenty podstatné pro posouzení průběhu spalování.

Kombinací zjišťování obrysu hmoty paliva se zjišťováním teplot hmoty paliva v jednotlivých místech se obdrží obě podstatné komponenty, které umožní přesný výrok o množství energie uvolněné v jednotlivých místech, čímž je možno provést příslušná opatření pro zlepšení nebo pro utlumení průběhu spalování v jednotlivých místech.

Jednotlivými činiteli, ovlivňujícími proces spalování, jsou množství vzduchu, a sice celkové množství vzduchu, které se přivádí do procesu spalování, rozložení množství vzduchu na primární podíl a sekundární podíl, složení spalovacího vzduchu, v němž se koncentrace kyslíku může měnit přimícháváním kyslíku nebo zpětným vedením spalin, teplota předehřívání vzduchu, přidávané množství paliva, přidávané množství vztaženo na různé podélné dráhy roštu topeniště, rychlost prohrabávání celého roštu topeniště, rychlost místního prohrabávání roštu topeniště, rychlost prohrabávání v různých drahách roštu a pracovní rychlost zařízení pro odvádění strusky na konci roštu.

Všechny tyto činitele, jejichž výčet nemusí být považován za konečný, mohou být jednotlivě nebo ve své celistvosti podle potřeby požadovaným způsobem ovlivněny základním opatřením

-2CZ 282511 B6 podle nároku 1 a se zvláštní výhodou ve spojení s opatřením podle nároku 2 vynálezu, totiž zjišťováním trojrozměrného rozložení hmoty paliva a zjišťováním rozložení teplot. Pokud je nutno z cenových důvodů upustit od zvlášť dobrého optimalizování, používá se přednostně zjišťování trojrozměrného rozložení hmoty paliva.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladu provedení spalovacího zařízení, schematického sestavení různých vzájemně se ovlivňujících činitelů a schematického příkladu kombinace různých regulačních veličin, podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje svislý řez schematicky naznačeným spalovacím zařízením, obr. 2 graf výšky spalovacího lože, vztaženo na šířku a délku roštu topeniště, obr. 3 momentální snímek pomocí infračervené kamery, který ukazuje rozložení teplot palivového lože, obr. 4 schéma zjišťování měřených veličin a jejich fyzikálně technických závislostí, a obr. 5 regulační schéma spalovacího zařízení.

Příklady provedení vynálezu

Spalovací zařízení, znázorněné na obr. 1, obsahuje rošt 1, zavážecí zařízení 2, topeniště 3 s připojeným plynovým průduchem 4 a horním vratným prostorem 5, v němž jsou spaliny vedeny do dolů směřujícího plynového průduchu 6, z něhož jsou potom vedeny do dalších agregátů, zejména vyvíječe páry a zařízení pro čištění spalin, které jsou obvykle zařazeny za spalovacím zařízením.

Rošt 1 sestává z jednotlivých roštových stupňů 7, které jsou zase vytvořeny z jednotlivých vedle sebe uspořádaných roštových tyčí. Každý druhý roštový stupeň 7 roštu 1, vytvořeného jako vratně se pohybující rošt 1, je spojen s pohonem 8, který umožňuje nastavení rychlosti prohrabování. Pod roštem 1 jsou upraveny dolní větrné komory 9.1 až 9.5, které jsou rozděleny jak v podélném směru, tak i v příčném směru, a které jsou napájeny primárním vzduchem jednotlivými potrubími 10.1 až 10.5.

Na konci roštu 1 vypadává vypálená struska přes válec 25 do padací šachty 11, do níž se popřípadě dostanou i těžší pevné podíly vyloučené ze spalin v dolním vratném prostoru 12.

Do topeniště 3 ústí několik řad trysek 13, 14 a 15 pro přívod sekundárního vzduchu, které jsou určeny pro regulované spalování spalitelných plynů a částic paliva 24 nacházejících se ve vznosu.

Tyto řady trysek 13, 14, 15 pro přívod sekundárního vzduchu je možno regulovat odděleně, protože v různých částech topeniště existují rozdílné podmínky.

Zavážecí zařízení 2 sestává z násypky 16, podávacího skluzu 17, podávacího stolu 18 a jednoho nebo několika podávačích pístů 19, uspořádaných vedle sebe a ovládaných popřípadě nezávisle na sobě, které odpadky z podávacího skluzu 17 posunují přes podávači hranu 20 podávacího stolu 18 do topeniště 3 na rošt 1.

Ve stropě 21, který zakrývá horní vratný prostor 5, je instalováno jedno radarové měřicí zařízení 22 a jedna infračervená kamera 23. Pomocí radarového měřicího zařízení 22 je možno zjišťovat trojrozměrné rozložení paliva 24 na roštu L zatímco pomocí infračervené kamery 23 je možno zjišťovat teplotní rozložení hmoty hořícího paliva 24. nacházejícího se na roštu J. Přitom se jedná o teplotní rozložení hmoty paliva 24 na roštu 1 a nikoli teplotního rozložení spalin. Touto infračervenou kamerou 23 je tedy možno sledovat hoření paliva 24 na roštu 1.

-3CZ 282511 B6

Palivo 24 nasypané na roštu 1 se nad dolní větrnou komorou 9.1 předsuší a zářením panujícím v topeništi 3 ohřeje a vznítí. V oblasti dolních větrných komor 9.2 a 9.3 je hlavní oblast hoření, zatímco v oblasti dolních větrných komor 9.4 a 9.5 se vypaluje vytvořená struska, která se potom odvádí do padací šachty 11. Plyny stoupající ze spalovacího lože obsahují ještě spalitelné podíly, které se úplně spalují přívodem sekundárního vzduchu tryskami 13, 14 a 15. Regulace množství přiváděného paliva 24, množství primárního vzduchu do jednotlivých oblastí a jeho složení z hlediska obsahu kyslíku, jakož i sekundárního vzduchu a jeho složení z hlediska obsahu kyslíku, se provádí v závislosti na hoření, které je závislé na výhřevnosti paliva 24, a které při spalování odpadků má velké výkyvy, přičemž pro zjišťování potřebných regulačních veličin slouží radarové měřicí zařízení 22 a infračervená kamera 23. Samozřejmě je možné upravit ještě další měřicí zařízení, jako měřicí zařízení 27 pro zjišťování obsahu kyslíku ve spalinách, měřicí zařízení 28 pro měření obsahu oxidu uhelnatého ve spalinách, kromě dalších zařízení, například pro měření obsahu oxidů dusíku. Rovněž pro měření teploty roštových tyčí je možno upravit další měřicí zařízení.

Na obr. 1 jsou schematicky naznačena různá regulační zařízení, a to regulační zařízení 29 pro ovlivňování rychlosti pohybu roštu 1, regulační zařízení 30 pro ovlivňování frekvence otáčení válce 25 pro vynášení strusky, regulační zařízení 31 pro ovlivňování rychlostí roštu 1 z hlediska různých drah, regulační zařízení 32 pro spínací a vypínací frekvenci, respektive rychlost pohybu podávačích pístů 19, regulační zařízení 33 pro regulaci množství primárního vzduchu, regulační zařízení 34 pro regulaci složení primárního vzduchu z hlediska obsahu kyslíku, regulační zařízení 35 pro regulaci množství sekundárního vzduchu, regulační zařízení 36 pro regulaci složení sekundárního vzduchu z hlediska obsahu kyslíku a regulační zařízení 37 pro regulaci teploty předehřívacího vzduchu, jakož i primárního vzduchu a sekundárního vzduchu.

Nyní bude blíže objasněn způsob podle vynálezu s odkazem na obr. 2 až 5.

Podle dimenzování radarového měřicího zařízení 22 je možno monitorovat buď pouze oblast přiřazenou dolní větrné komoře 9.2, nebo celý rošt 1 a zjišťovat a znázornit trojrozměrné rozložení hmoty paliva 24, jak je znázorněno na obr. 2. Radarovým měřicím zařízením 22 je možno získat při jeho vhodném provedení trojrozměrné rozložení hmoty paliva 24 ve čtyřech oblastech a v závislosti na výšce spalovacího lože vyvodit závěr, zda došlo k přesypání, to znamená přeplnění, zejména přední oblasti roštu 1. Dále je samozřejmě možné zjistit i to, zda došlo k zešikmení spalovacího lože, které je například vidět na obr. 2 z větší tloušťky vrstvy paliva 24 na dráze 2 oproti tloušťce vrstvy paliva 24 na dráze 1 roštu L Z těchto měřených veličin, tedy tloušťky a zešikmení spalovacího lože, a přesypání roštu 1 je možno odvodit akční veličiny pro rychlosti prohrabávání roštu 1 pro různé rychlosti prohrabávání pro dráhu 1 a dráhu 2 a pro frekvenci, respektive rychlost pohybu podávačích pístů 19. Dále je možno regulovat i frekvenci otáčení válce 25 pro vynášení strusky, znázorněného na obr. 1, který podle své frekvence otáčení provádí rychlejší nebo pomalejší odvádění strusky. Jestliže je například tloušťka hmoty paliva 24 v oblastech 1 až 4, znázorněných na obr. 2, celkově příliš velká, potom se ve spojení s jinými opatřeními například vedle zvýšení množství přiváděného primárního vzduchu zvýší i rychlost prohrabávání a frekvence otáčení válce 25, aby se toto přesypání roštu 1 opět zmenšilo. Při zešikmení spalovacího lože, které je znázorněno rovněž na obr. 2, větším nahromaděním paliva 24 na dráze 2 oproti dráze 1, se podávané množství paliva 24 pro dráhu 2 vůči podávanému množství pro dráhu 1 zmenší. Měření tloušťky vrstvy samotné, zejména tehdy, když se provádí pouze u přední části roštu 1, slouží pro zabránění přesypání roštu 1, protože z této získané řídicí veličiny může být přiměřeně nastaveno zavážecí zařízení 2, rychlost prohrabávání roštu 1 i frekvence otáčení válce 25 pro odvádění strusky.

Pomocí infračervené kamery 23 se podle obr. 3 získá přehled o hoření, přičemž na snímku na obr. 3 znamenají světlejší oblasti intenzivnější hoření oproti tmavším oblastem. Snímek pomocí infračervené kamery 23, který je znázorněn na obr. 3, umožňuje určit to, že na dráze 1 dochází k intenzivnějšímu hoření, což při porovnání s obr. 2 znamená, že na dráze 1 je menší výška

-4I spalovacího lože. Získá se tedy akční veličina k tomu, aby se množství přiváděného paliva 24 na dráhu 2 zmenšilo a zvětšilo množství primárního vzduchu a popřípadě i jeho obsah kyslíku, aby na této dráze 2 bylo dosaženo rovněž dobrého hoření. Z kombinace poznatků podle obr. 2 a 3 je možno odvodit závěr o vlhkosti přiváděných odpadků, neboť když se radarovým měřením zjistí menší výška spalovacího lože a současně se infračervenou kamerou 23 v tomto místě registruje tmavší oblast, z čehož se usuzuje na horší hoření, dojde se k poznatku, že zde přes menší výšku spalovacího lože hoření neodpovídá předem daným ukazatelům, což ukazuje na vlhčí přiváděné odpadky nebo na odpadky s mnoha nespalitelnými podíly. Nespalitelné podíly v odpadcích tlumí hoření stejně jako vyšší obsah vody, protože tyto podíly musí být nahřívány energií uvolněnou ze spalitelných podílů.

Pomocí dalšího radarového měření je možné rovněž zjišťovat koncentraci prachu ve spalinách a iychlost částic, z čehož je možno odvodit místní rychlost proudění plynů. Tím se získá popřípadě i přídavná akční veličina pro ovlivnění přiváděného primárního vzduchu a/nebo přiváděného sekundárního vzduchu.

Zkombinuj í-li se získané akční veličiny z radarového měření a z monitorování pomocí infračervené kamery 23, potom je možno z výšky spalovacího lože, to znamená tloušťky vrstvy paliva 24 v jednotlivých oblastech 1 až 4, z případného zešikmení spalovacího lože, z přesypání roštu £, z vlhkosti přiváděných odpadků, z koncentrace prachu ve spalinách a z rychlosti částic ve spalinách ve spojení se zjištěnými hodnotami jasnosti, které jsou patrné ze snímku infračervené kamery 23, regulovat přiváděné množství a rozložení paliva 24 na jednotlivých drahách, rychlost pohybu roštu 1, dobu setrvání paliva 24 na roštu £, která vyplývá z kombinace rychlosti pohybu roštu £ a frekvence otáčení válce 25, dále teplotu přiváděného spalovacího vzduchu jak ve formě primárního vzduchu, tak i sekundárního vzduchu, nadměrné množství vzduchu a složení spalovacího vzduchu z hlediska obsahu kyslíku, a rozložení jak množství primárního vzduchu, tak i množství sekundárního vzduchu po celé délce a šířce roštu £ z hlediska primárního vzduchu a z hlediska rozdělení sekundárního vzduchu v topeništi 3.

Další možnosti zásahů se získají měřením obsahu kyslíku ve spalinách, teploty v topeništi 3 a obsahu CO ve spalinách. Stoupne-li například obsah kyslíku ve spalinách, usoudí se v první řadě na posun poměru paliva 24 k množství spalovacího vzduchu, a proto na přebytek vzduchu. Může však jít i o ten případ, že při dostatečně velkém množství paliva 24, které vyplývá z radarového měření, jde o malý podíl spalitelných látek v odpadcích. Klesne-li například teplota v topeništi 3, může být toho příčinou horší spalování v důsledku přesypání a příliš vysoké vlhkosti odpadků. Aby bylo možno situaci zjistit přesněji, mohou se porovnat změřené hodnoty z radarového měřicího zařízení 22 a z infračervené kamery 23, aby se dospělo ke správným závěrům pro odpovídající regulační zásah. Další měřenou veličinou pro ovlivnění průběhu regulace je například teplota roštových tyčí. Stoupne-li například teplota roštových tyčí nad přípustnou mez, tak buď je výška vrstvy paliva 24 nacházejícího se v intenzivním hoření na roštu £ příliš malá, takže dochází k přímému záření tepla na roštové tyče, nebo je podíl kyslíku ve spalovacím vzduchu příliš velký, protože tím je spalování zvlášť silně podporováno. Může však rovněž existovat i příliš malé přivádění paliva 24 nebo příliš malá recirkulace paliva 24 nacházejícího se na roštu £. Veličinami získanými měřením radarovým měřicím zařízením 22 a infračervenou kamerou 23 je možno usoudit na pravou příčinu této příliš velké teploty roštových tyčí, z čehož je možno potom odvodit příslušná opatření, například přiškrcení přívodu vzduchu, snížení obsahu kyslíku, zvýšení přiváděného množství paliva 24, snížení rychlosti prohrabávání atd.

Vzroste-li například obsah CO ve spalinách, může to mít rovněž několik příčin, které nebylo možno pomocí dosavadních způsobů měření vždy správně zařadit. Vzroste-li například obsah CO, může toho být příčinou příliš malé množství primárního vzduchu, příliš malý obsah kyslíku v primárním vzduchu, přesypání roštu £ palivem 24 nebo příliš vysoká vlhkost hmoty paliva 24. Kombinací radarového měření s měřeními infračervenou kamerou 23 mohou být příčiny

-5II ohraničeny podstatně úžeji a provedena účinnější vhodná regulační opatření, protože pomocí těchto obou možností měření je možno zjistit výšku spalovacího lože, koncentraci prachu, rychlost částic a průběh hoření, takže je možno z těchto změřených veličin zjistit, zda se příliš velký obsah CO uvede opět na předem stanovenou požadovanou hodnotu zvýšením množství primárního vzduchu, zvýšením obsahu kyslíku, zmenšením přiváděného množství paliva 24 atd.

Zatímco z obr. 4 je možno vyčíst fyzikálně technické souvislosti jednotlivých měřených veličin a možnosti jejich zpětného ovlivňování řízením spalování na roštu 1 topeniště, je na obr. 5 znázorněno základní regulační schéma. Podle něho přijímá regulační jednotka RE měřené veličiny z radarového měřicího zařízení 22 a z infračervené kamery 23, tyto měřené veličiny vyhodnotí a vydá příslušné akční veličiny pro jednotlivá zařízení, která jsou určena pro ovlivňování průběhu spalování na roštu 1, a proto k přizpůsobení výkonu topeniště 3 požadavkům na parní výkon.

Jak již vyplývá z uvedeného popisu, může přijímat regulační jednotka RE ještě další měřené hodnoty z měřicího zařízení 26 teploty topeniště 3, z měřicího zařízení 27 množství kyslíku ve spalinách a z měřicího zařízení 28 obsahu CO ve spalinách, aby informace pocházející z radarového měřicího zařízení 22 a z infračervené kamery 23 byly z hlediska vydávaných akčních veličin ještě podrobnější.

Jak vyplývá z obr. 5, je možno regulační jednotkou RE ovlivňovat regulační zařízení 29 rychlosti pohybu roštu 1, to znamená rychlost prohrabávání roštu 1, regulační zařízení 30 frekvence otáčení válce 25 pro vynášení strusky, regulační zařízení 31 rychlostí různých drah roštu 1, regulační zařízení 32 spínací a vypínací frekvence, respektive pracovní frekvence podávačích pístů 19, regulační zařízení 33 množství primárního vzduchu, regulační zařízení 34 složení primárního vzduchu z hlediska obsahu kyslíku, regulační zařízení 35 množství sekundárního vzduchu, regulační zařízení 36 složení sekundárního vzduchu z hlediska obsahu kyslíku a regulační zařízení 37 teploty v předehřívači vzduchu, jakož i teploty primárního vzduchu a teploty sekundárního vzduchu.

Claims (5)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob regulace jednotlivých nebo veškerých činitelů ovlivňujících spalování na roštu topeniště, při němž se sleduje rozmístění hmoty paliva a vznikající změny rozmístění hmoty paliva se použijí jako regulační veličina pro ovlivňování různých činitelů, vyznačující se tím, že trojrozměrné rozmístění hmoty paliva na alespoň jedné přednostní části roštu topeniště se zjišťuje snímáním obrysu hmoty paliva prostřednictvím radaru a získané signály se použijí jako regulační veličina pro ovlivňování různých činitelů.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se zjišťuje rozložení teplot hmoty paliva nacházejícího se na roštu.
3. 3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že rozložení teplot se zjišťuje alespoň jednou infračervenou kamerou namířenou na spalovací lože.
4. 4. Způsob podle jednoho z nároků laž3, vyznačující se tím, že jedním z regulovaných činitelů je celkové množství vzduchu přiváděného do spalovacího procesu.

   -6CZ 282511 B6

   5. Způsob podle jednoho z nároků laž4, vyznačující z činitelů je rozložení množství vzduchu u primárního vzduchu. s e tím, že jedním 6. Způsob podle jednoho z nároků laž5, vyznačující z činitelů je rozložení množství vzduchu u sekundárního vzduchu. s e tím, že jedním 7. Způsob podle jednoho z nároků laž6, vyznačující z činitelů je koncentrace kyslíku v primárním vzduchu. s e tím, že jedním 8. Způsob podle jednoho z nároků laž7, vyznačující z činitelů je koncentrace kyslíku v sekundárním vzduchu. s e tím, že jedním 9. Způsob podle jednoho z nároků laž8, vyznačující se tím, z činitelů je teplota předehřívání primárního vzduchu a/nebo sekundárního vzduchu. že jedním 10. Způsob podle jednoho z nároků laž9, vyznačující s e tím, že jedním

   z činitelů je množství zpět vedených spalin u primárního vzduchu a/nebo u sekundárního vzduchu.

   11. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že jedním z činitelů je množství přiváděného paliva.

   12. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že jedním z činitelů je množství přiváděného paliva, vztaženo na různé podélné dráhy roštu.

   13. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, z činitelů je rychlost prohrabávání celého roštu.

   14. Způsob podle jednoho z nároku 1 až 13, vyznačující se tím, z činitelů je rychlost místního prohrabávání roštu.

   15. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, z činitelů je rozdílná rychlost prohrabávání různých drah roštu.

   že jedním že jedním že jedním
5. 5 výkresů