Způsob dělení kyseliny isokyanaté ze směsi této kyseliny a amoniaku
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu dělení kyseliny isokyanaté ze směsi této kyseliny a amoniaku.
Odděluje se adiční produkt kyseliny isokyanaté a terciárního aminu nebo kyseliny isokyanaté a etheru.
Dosavadní stav techniky
Směsi isokyanaté kyseliny a amoniaku se používají například jako výchozí materiál pro výrobu melaminu a získávají se tepelným rozkladem močoviny, například podle Evropského patentového spisu č. 124 704.
K tomuto účelu se roztavená močovina vstřikuje pod tlakem 4,6 až 26,6 kPa do vířivé vrstvy z inertního materiálu nad vstupem pro plyn a paralelně s ním.
Podle US č. 3 950 497 je možno připravit kyanáty alkalických kovů a kovů alkalických zemin tak, že se nejprve rozloží močovina v plynné směsi amoniaku a kyseliny (iso)kyanaté, potom se tato směs přivádí do vodného roztoku soli alkalického kovu nebo kovu alkalických zemin, například v hydroxidu sodném. Výsledky tohoto postupu však nejsou uspokojivé.
Kyselina isokyanatá jako taková byla užívána jako cenný, reaktivní stavební kámen o 1 atomu uhlíku pro syntézu celé řady organických sloučenin. Její použití k tomuto účelu je však omezené vzhledem k tomu, že je nestálá a snadno polymeruje na lineární a cyklické polymery. Mimoto je způsob její výroby nákladný. V Chemical Abstracts, sv. 81 (1974) 172444m a sv. 82 (1975) 173135u se popisuje výroba kyseliny isokyanaté tepelným rozkladem močoviny za současného odvádění amoniaku, čímž vzniká pevná látka, kyselina kyanurová, kterou je nutno rozložit při teplotě 330 až 600 °C na kyselinu isokyanatou. Je známo, že tento rozklad probíhá jen pomalu a neúplně vzhledem k tomu, že kyselina kyanurová je ve srovnání s kyselinou isokyanatou velmi stálá.
Nyní bylo zjištěno, že při oddělování kyseliny isokyanaté z její plynné směsi s amoniakem je možno obejít cestu přes kyselinu kyanurovou v případě, že se ke směsi kyseliny isokyanaté a amoniaku přidá terciární amin nebo ether a vzniklá plynná reakční směs se zchladí a kondenzuje. V tomto případě se neočekávaně tvoří přes přítomnost amoniaku v reakční směsi nikoliv isokyanát amonný, ale adiční produkt kyseliny isokyanaté s použitým terciárním aminem nebo použitým etherem. Amoniak zůstává plynný a je možno jej odvádět. Adiční produkty kyseliny isokyanaté a terciárního aminu nebo kyseliny isokyanaté etheru jsou stálejší, než volná kyselina isokyanatá. Tyto adiční produkty je možno použít k dalším reakcím s různými substráty.
-1CZ 280732 B6
Podstata vynálezu
Předmětem vynálezu je způsob dělení kyseliny isokyanaté z plynné směsi kyseliny isokyanaté a amoniaku, přičemž se do plynné směsi kyseliny isokyanaté a amoniaku při teplotě 250 až 600 °C přivádí na 1 mol kyseliny isokyanaté 1 až 7 mol terciárního aminu nebo etheru a vzniklá plynná reakční směs se uvádí do ředidla, inertního za reakčních podmínek, a chladí se za současné kondenzace adičního produktu kyseliny isokyanaté a terciárního aminu nebo etheru.
Směs kyseliny isokyanaté a amoniaku, která je výchozí látkou pro způsob podle vynálezu, je možno získat například rozkladem močoviny a popřípadě ředit nosným plynem, jako dusíkem, argonem nebo amoniakem. Potom se přidá ke směsi terciární amin nebo ether.
Vhodnými terciárními aminy jsou například N-alkylpiperidin nebo aminy obecného vzorce NRfR2R3, v nichž zbytky Rf, R2 a R3 znamenají nezávisle alkylové zbytky o 1 až 5 atomech uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, fenyl, benzyl nebo cyklohexyl .
Z přímých nebo rozvětvených alkylových zbytků jde například o alkylové zbytky s 1 až 5 atomy uhlíku, jako methyl, ethyl, propyl, butyl a isomery, jako isopropyl, isobutyl, terč.butyl.
Výhodnými terciárními aminy jsou aminy obecného vzorce NR1R2R3' v němž Ri' r2 a r3 3sou stejné a znamenají alkylové zbytky. Výhodné jsou alkylové zbytky o 1 až 5 atomech uhlíku, jde tedy například o trimethylamin, triethylamin, tripropylamin, tributylamin a triisopentylamin. Zvláště jde o trimethylamin, triethylamin nebo o triisopentylamin.
Výhodnými ethery jsou ethery obecného vzorce Rf-O-R2, v nichž Rf a R2 jsou stejné a znamenají alkylové zbytky o 1 až 4 atomech uhlíku nebo fenylové zbytky nebo se jako ether užije diethoxyethan.
Terciární aminy nebo ether se přivádějí do horké plynné směsi kyseliny isokyanaté a amoniaku bud v plynné formě po zahřátí, popřípadě spolu s nosným plynem, nebo v kapalné formě vstřikováním nebo přidáváním po kapkách, přičemž terciární amin nebo ether v tomto případě je nutno převést vysokou teplotou na plynnou formu.
Terciární amin nebo ether je možno přidávat ke kyselině isokyanaté přibližně v ekvimolárním množství nebo se užije přebytek terciárního aminu nebo etheru.
Na 1 mol kyseliny isokyanaté se užije 1 až 7 mol, s výhodou 1,5 až 4 mol aminu nebo etheru.
Teplota, při níž se terciární amin nebo ether přidává do plynné směsi kyseliny isokyanaté a amoniaku, je 250 až 600, s výhodou 300 až 450 a zvláště 320 až 380 °C.
-2CZ 280732 B6
Přidáním terciárního aminu nebo etheru do plynné směsi kyseliny isokyanaté a etheru vzniká horká plynná reakční směs. Doba styku plynných reakčních složek v reakční směsi je závislá na velikosti zařízení a na rychlosti proudu plynu, obvykle stačí reakční doba několik sekund.
Vzniklá horká, plynná reakční směs se potom přivádí do kapalného, inertního ředidla jako do předlohy.
Jako inertní ředidlo je možno užít například alifatické uhlovodíky, jako pentan, hexan, heptan, aromatické uhlovodíky, jako benzen, toluen, xylen, halogenované alifatické uhlovodíky, jako methylenchlorid, chloroform, tetrachlormethan, ethylchlorid, ethylenchlorid, halogenované aromatické uhlovodíky, jako chlorbenzen, trichlorbenzen, amidy karboxylových kyselin, jako dimethylformamid, N-methylpyrrolidon nebo ethery, jako diethylether, diisopropylether, dibutylether, ethylmethylether, dioxan, diethoxyethan, tetrahydrofuran nebo směsi uvedených ředidel. Výhodné jsou aromatické uhlovodíky, halogenované alifatické uhlovodíky, amidy karboxylových kyselin a ethery, zvláště výhodný je toluen, chloroform, N-methylpyrrolidon a ethery, tvořící adiční produkty s kyselinou isokyanatou. V tomto případě je ether současně reakční složkou a také inertním ředidlem.
Při přivádění horké plynné směsi do kapalného inertního ředidla se horká plynná reakční směs zchladí nebo je také možno horkou plynnou reakční směs předchladit před jejím přívodem do kapalného inertního ředidla, například pomocí výměníku tepla. Plynná reakční směs se například vede do kapalného inertního ředidla přes kolony nebo promývací zařízení. V tomto případě je možno kapalné inertní ředidlo užít jako předlohu ve zchlazeném stavu, například při použití výměníku tepla.
V ředidle dochází ke kondenzaci adičního produktu kyseliny isokyanaté a terciárního aminu nebo kyseliny isokyanaté a etheru, zatímco amoniak se odvádí v plynném stavu. K úplnému odstranění amoniaku je možno užít inertního nosného plynu, jako dusíku nebo argonu, který se prohání vzniklým roztokem nebo suspenzí.
Ve výhodném provedení se do směsi kyseliny isokyanaté a amoniaku při teplotě 320 až 380 ’C vhání plynný trimethylamin, triethylamin, triisopentylamin nebo dioxan, diisopropylether, difenylether, diethoxyethan, potom horký proud plynu je přiváděn do promývacího zařízení se zchlazeným toluenem, chloroformem, N-methylpyrrolidonem, dioxanem, diisopropyletherem, difenyletherem nebo diethoxyethanem spolu s dusíkem. Tím dojde ke kondenzaci adičního produktu a plynný, popřípadě rozpuštěný amoniak se odvede pomocí proudu dusíku.
Způsob podle vynálezu se provádí kontinuálně nebo diskontinuálně, s výhodou kontinuálně.
Shora uvedeným způsobem se podle povahy použitého ředidla a podle povahy adičního produktu získá roztok nebo suspenze adičního produktu kyseliny isokyanaté s terciárním aminem nebo s etherem, které je možno užít k dalším reakcím s nejrůznějšími substráty. Je například možné užít suspenzi adičního produktu jako předlohu, přičemž z této suspenze se vysráží produkt, který
-3CZ 280732 B6 není adičnim produktem. V tomto případě se suspenze s výhodou před dalším použitím zfiltruje a vzniklý vedlejší produkt se oddělí. V případě adičního produktu kyseliny isokyanaté s etherem je možno čištění provádět popřípadě také pomocí destilace.
Reakcí adičního produktu v ředidle, inertním za reakčních podmínek při teplotě -20 ’C až teplotě varu použitého ředidla s primárním nebo sekundárním aminem je možno získat nesymetricky substituovanou močovinu, reakcí s alkoholem je možno získat karbamát, reakcí s thiolem lze získat thiokarbamát a reakcí se sloučeninou, obsahující jedno nebo dvě nekumulované olefinové dvojné vazby je možno získat substituovaný isokyanát.
Praktické provedení způsobu podle vynálezu bude osvětleno následujícími příklady.
Příklad 1
100 g močoviny se kontinuálně za 1 hodinu rozkládá a plyny, získané pyrolýzou se uvádí do reakce v trubici, zahřáté na 320 °C s 255 g triethylaminu za 1 hodinu, triethylamin se přivádí v plynné formě. Celkem se užije 213 g, 3,5 mol močoviny a 544 g, 5,4 mol triethylaminu. Reakční plyny se rychle zchladí na teplotu místnosti v promývacím zařízení v chloroformu, zchlazeném na -10 °C. Organická fáze se zfiltruje.
Tímto způsobem se ve výtěžku 66 % získá adiční produkt kyseliny isokyanaté a triethylaminu v chloroformovém roztoku.
IR: 2160 cm-1 (N=C=O), (ostré pásy).
Obsah adičního produktu v roztoku je možno stanovit hydrolýzou v kyselém prostředí se stanovením vzniklého oxidu uhličitého pomocí hydroxidu barnatého.
Příklad 2 g močoviny za 1 hodinu se kontinuálně rozkládá a vzniklé plyny po pyrolýze se v trubici, zahřáté na 320 °C uvádějí s 285 g plynného triethylaminu za 1 hodinu. Celkem se užije 71 g, 1,2 mol močoviny, a 388 g, 3,3 mol triethylaminu.
Reakční plyny se vedou do promývacího zařízení s obsahem toluenu, kde se rychle zchladí na teplotu místnosti.
Tímto způsobem se ve výtěžku 55 % získá adiční produkt kyseliny isokyanaté a triethylaminu ve formě suspenze v toluenu. Výtěžek se stanoví stejně jako v příkladu 1.
IR: 2 160 cm“1 (N=C=O), (ostré pásy).
Příklad 3
Postupuje se obdobným způsobem jako v příkladu 1, avšak užije se 100 g, 1,7 mol močoviny, 200 g, 1,98 molu triethylaminu
-4CZ 280732 B6 a N-methylpyrrolidon, zchlazený na -10 °C jako ředidla. Ve výtěžku 62 % získá adiční produkt kyseliny isokyanaté a triethylaminu. IR: 2 160 cm”1 (N=C=O), (ostré pásy).
Příklad 4
Postupuje se stejně jako v příkladu 1, avšak užije se 80 g, 1,3 mol močoviny, 160 g, 1,58 mol triethylaminu a n-hexan, zchlazený na -20 °C jako ředidla. Tímto způsobem se ve výtěžku 52 % získá adiční produkt kyseliny isokyanaté a triethylaminu.
IR: 2 160 cm-1 (N=C=O), ostré pásy.
Příklad 5
Postupuje se obdobným způsobem jako v příkladu 1, avšak užije se 252,2 g, 4,2 mol močoviny a 796 g, 3,5 mol triisopentylaminu. Po filtraci vzniklé suspenze se ve výtěžku 50 % získá adiční produkt kyseliny isokyanaté a triisopentylaminu.
IR: 2 160 cm-1 (N=C=O), ostré pásy.
Příklad 6
Postupuje se jako v příkladu 2, avšak užije se 305 g, 2,4 molu Ν,Ν-dimethylcyklohexylaminu a chloroform, zchlazený na teplotu -10 °C jako ředidla. Po filtraci získané suspenze se ve výtěžku 52 % získá adiční produkt kyseliny isokyanaté
a Ν,Ν-dimethylcyklohexylaminu v chloroformovém |
roztoku. |
IR: 2 160 cm 1 |
(N=C=O), ostré |
pásy. |
Příklad 7 |
|
|
|
|
Postupuje |
se způsobem |
podle |
příkladu |
1, avšak užije se |
71 g, 1,2 mol |
močoviny a |
238 g, |
2,4 mol |
N-methylpiperidinu |
a chloroform, zchlazený na -10 °C jako ředidlo, čímž se ve výtěžku 51 % získá adiční produkt kyseliny isokyanaté a N-methylpiperidinu v chloroformovém roztoku. IR: 2 160 cm”1 (N=C=O), ostré pásy.
Přiklad 8 g močoviny za 1 hodinu se kontinuálně rozkládá a plyny, získané pyrrolýzou se uvádějí do reakce v trubici, zahřívané na 360 °C s 372 g N,N-dimethylanilinu za 1 hodinu, anilin se přivádí v plynné formě v proudu dusíku. Celkem se užije 135 g, 2,3 mol močoviny a 557 g, 4,6 mol N,N-dimethylanilinu. Reakční plyny se rychle zchladí v promývacím zařízení s obsahem chloroformu, zchlazeném na -15 °C. Vzniklá suspenze se zfiltruje. Ve výtěžku 68 % se získá adiční produkt kyseliny isokyanaté a N,N-dimethyl
-5CZ 280732 B6 anilinu v chloroformovém roztoku. Výtěžek se stanoví jako v příkladu 1.
IR: 2 160 cm1 (N=C=O), ostré pásy.
Příklad 9 g močoviny se kontinuálně za 1 hodinu rozkládá a plyny, vzniklé pyrolýzou se v trubici, zahřáté na 340 °C uvádějí do reakce s 217 g N-benzyldimethylaminu za hodinu, přiváděného v plynné formě pomocí dusíku.
Celkem se užije 96,1 g, 1,6 mol močoviny a 242 g, 2,0 mol N-benzyldimethylaminu.
Reakční plyny se zchladí v promývacím zařízení s obsahem chloroformu, zchlazeného na -15 °C a vzniklá suspenze se zfiltruje.
Tímto způsobem se ve výtěžku 61 % získá adiční produkt kyseliny isokyanaté a N-benzyldimethylaminu v chloroformovém roztoku. Výtěžek se stanoví jako v příkladu 1.
IR: 2 160 cm-1 (N=C=O), ostré pásy.
Příklad 10 g močoviny za 1 hodinu se kontinuálně rozkládá a plyny, získané pyrolýzou se v trubici, zahřáté na 360 ”C uvádějí do reakce se 120 g plynného dioxanu za 1 hodinu. Celkem se užije 400 g, 6,66 mol močoviny a 600 g, 6,81 mol dioxanu. Reakční plyny se chladí v promývacím zařízení s obsahem dioxanu s teplotou 10 “C. Vzniklý rozpuštěný adiční produkt se oddělí filtrací od vysrážené pevné látky.
Tím se získá 1 700 g roztoku, který obsahuje 24 % hmot, adičního produktu kyseliny isokyanaté a dioxanu, výtěžek je 47 % a je možno jej stanovit stejně jako v příkladu 1.
IR: 2 160 cm1 (N=C=O), ostré pásy.
Příklad 11 g močoviny za 1 hodinu se kontinuálně rozkládá a plyny, získané pyrolýzou se v trubici, zahřáté na 350 °C uvádí do reakce s 306 g plynného diisopropyletheru za 1 hodinu. Celkem se užije 160 g, 2,66 mol močoviny a 612 g, 5,99 mol diisopropyletheru. Reakční plyny se chladí v promývacím zařízení s obsahem diisopropyletheru a s teplotou 10 °C. Vzniklý rozpuštěný adiční produkt se filtrací oddělí od vysráženého pevného podílu. Získá se 1 700 g roztoku s obsahem 15 % hmot. adičního produktu kyseliny isokyanaté a etheru, výtěžek je 70 % a stanoví se jako v příkladu
1.
IR: 2 160 cm-1 (N=C=O), ostré pásy.
-6CZ 280732 B6
Příklad 12 g močoviny za 1 hodinu se kontinuálně rozkládá a plyny, získané pyrolýzou se uvádějí do reakce v trubici, zahřáté na 370 °C se 113 g plynného difenyletheru za 1 hodinu. Celkem se užije 160 g, 2,66 mol močoviny a 452 g, 3,51 mol difenyletheru. Reakční plyny se chladí v promývacím zařízení s obsahem chloroformu a s teplotou 10 °C. Vzniklá suspenze se odfiltruje od vysrážené pevné látky.
Získá se 2 000 g roztoku s obsahem 17 % hmot, adičniho produktu kyseliny isokyanaté a difenyletheru, výtěžek je 60 % a je možno jej stanovit jako v příkladu 1.
IR: 2 160 cm-1 (N=C=O), ostré pásy.
Příklad 13
120 g močoviny za 1 hodinu se kontinuálně rozkládá a plyny, získané pyrolýzou se uvádějí do reakce v trubici, zahřívané na 380 °C s 350 g plynného diethoxyethanu za 1 hodinu. Celkem se užije 120 g, 2 mol močoviny a 350 g, 3 mol diethoxyethanu. Reakční plyny se rychle zchladí v promývacím zařízení s obsahem diethoxyethanu a teplotou 10 ’C.
Roztok adičniho produktu kyseliny isokyanaté a diethoxyethanu v diethoxyethanu se potom podrobí destilaci.
Při destilaci se při teplotě v rozmezí 70 až 110 °C za atmosférického tlaku získá 270 ml frakce s obsahem 74 % hmot, adičniho produktu kyseliny isokyanaté a diethoxyethanu, výtěžek je 62 % a je možno jej stanovit jako v příkladu 1.
IR: 2 160 cm-1 (N=C=O), ostré pásy.
Příklad 14
Do 100 ml roztoku 10 g, 0,069 molu triethylamoniumisokyanátu v chloroformu, získaného podle příkladu 1 se po kapkách přidá při teplotě místnosti a za míchání roztok 14,1 g, 0,07 mol dodecylaminu ve 20 ml chloroformu. Po skončení přidávání se směs ještě 24 hodin míchá při teplotě místnosti a potom se 1 hodinu zahřívá na teplotu varu pod zpětných chladičem. Rozpouštědlo se odpaří a odparek se nechá překrystalizovat z chloroformu. Ve výtěžku 60 % se získá 9,45 g dodecylmočoviny.
Analýza:
vypočteno C 68,4, H 12,3, N 12,3 % nalezeno C 68,2, H 12,3, N 12,3 %.
-7CZ 280732 B6
Příklad 15
Do 100 ml roztoku 10,5 g, 0,073 molu triethylamoniumisokyanátu v chloroformu, získaného podle příkladu 1 se při teplotě místnosti za míchání po kapkách přidá 6,7 g, 0,146 mol ethanolu, potom se směs ještě 24 hodin míchá při teplotě místnosti, potom se 1 hodinu zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem.
Potom se rozpouštědlo odpaří a odparek se nechá překrystalovat z ethanolu, čímž se ve výtěžku 71 % získá 4,6 g ethylkarbamátu s teplotou tání 46 až 50 °C.
Příklad 16
Do 120 ml roztoku 28 g, 0,2 molu triethylamoniumisokyanátu v chloroformu, získaného podle příkladu 1 se po kapkách za míchání přidá roztok 18,5 g, 0,3 mol ethylmerkaptanu ve 30 ml chloroformu při teplotě 0 °C, potom se směs míchá ještě 1 hodinu při téže teplotě a potom 15 hodin při teplotě místnosti. Potom se reakční směs zahřívá 2 hodiny na teplotu varu pod zpětným chladičem. Rozpouštědlo se oddestiluje a olejovitý zbytek stáním krystalizuje a nechá se překrystalovat z vody.
Tímto způsobem se ve výtěžku 75 % získá 16 g, 0,15 mol S-ethylesteru kyseliny thiokarbamidové s teplotou tání 99 až 102 °C.
Příklad 17
Do 100 ml suspenze 11,4 g, 0,078 molu triethylamoniumisokyanátu v toluenu se za míchání po kapkách přidají 3 g, 0,25 mol α-methylstyrenu, směs se ještě 3 hodiny míchá při teplotě místnosti a potom se 4 hodiny zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem.
Tímto způsobem se získá roztok α,α-dimethylbenzylisokyanátu v toluenu.
Po destilaci při teplotě 40 až 45 °C a tlaku 133 Pa se získá ve výtěžku 55 % teoretického množství α,α-dimethylbenzylisokyanát s nD 25= 1,5048.