CZ260595A3 - Secondary (2,3) alkylsulfate surface active substances in mixed surface active particles - Google Patents

Description

Sekundární (2,3) a 1 ky 1 su1fátové povrchově^' aktivní Tatky^ve / směsných povrchově aktivních částicích ··—. ~·' /

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká povrchově aktivních částic obsahujících sekundární (2,3) a 1 ky1su1fátové povrchově aktivní látky a jednu nebo více dalších doprovodných povrchově aktivních látek. Doprovodné povrchově aktivní látky ruší krystalizaci sekundárních (2,3) alkylsulfátů a tím zvyšují rozpustnost částic ve vodě. Rozpustné částice jsou -výhodně používány jako součásti granulí pracích prostředků určených i pro praní ve studené vodě.

Dosavadní stav techniky

Běžné granulované detergentní přípravky obsahují směsi různých čistících povrchově aktivních látek které odstraňují z povrchů širokou škálu nečistot a skvrn. Jsou to například různé aniontové alkylbenzensulfonáty neiontové povrchově povrchově aktivní odstraňující částečky aktivní látky, jako látky, jako nečistot a různé a 1ky1ethoxyláty a alkylfenolethoxyláty odstraňující mastné nečistoty. Sekundární povrchově aktivních látek s emulgačními vlastnostmi, získat jako mazlavé náhodné alkylsulfáty patří do skupiny s omezeným využitím v přípravcích Běžné sekundární alkylsulfáty lze směsi su 1 fatovaných lineárních a/nebo částečně rozvětvených alkanů. Takové materiály nenalezly širší využití v pracích přípravcích, neboť nepřinášejí žádné výhody ve srovnání s alkylbenzensulfonáty. Navíc mají nižší teplotu vzplanutí než alkylbenzensulfonáty.

Moderní granulované prací prostředky bývají připravovány v kondenzované formě, což je výhodné jak pro výrobce tak pro spotřebitele. Pro spotřebitele je přínosem menši balení kondenzovaných výrobků usnadňující používání i skladování. Pro výrobce jsou výhodou nižší poplatky za skladování, transport a balení menších objemů.

Výroba přijatelných kondenzovaných granulovaných detergentú se neobejde bez obtíží. Typický kondenzovaný výrobek neobsahuje tzv. inertní přísady, jako např. síran sodný. Tyto přísady však zvyšují rozpustnost detergentních částic; u kondenzovaných přípravků tedy často bývají potíže právě s rozpustností. Navíc běžné granule detergentú s nízkou hustotou jsou běžně 'připravovány vstřikovacím-vysoušecím postupem, který vede ke vzniku porézních částic snadno rozpustných v prostředí pracích roztoků. Naproti tomu kondenzované přípravky jsou typicky tvořeny podstatně méně porézními detergentními částicemi o vysoké hustotě a špatné rozpustnosti. Celkově tedy platí, že ačkoli kondenzovaná forma granulovaných detergentú obsahuje částice s vysokým obsahem čistících složek, poskytuje málo prostoru pro činidla zvyšující rozpustnost, a protože též výrobní postup vede záměrně k velkým hustým částicím, je výsledný efekt kondenzovaných přípravků vzhledem k nízké rozpustnosti při použiti nevyhovující.

Dále lze zdůraznit obtíže spojené se slepováním nebo hrudkováním granulovaných detergentú jak běžných, připravených vstřikovacím-vysoušecím postupem, tak kondenzovaných, pokud obsahují směsi různých povrchově aktivních látek a doprovodných povrchově-, aktivních látek. Křehká, volně tekutá forma granulovaných detergentú tedy zůstává výzvou pro výrobce.

Nedávno bylo objeveno, že určitá skupina látek třídy sekundárních a 1 ky 1 su1fátů, zde označovaná jako sekundární (2,3) alkylsulfáty (SAS), přináší postatné výhody pro výrobce i spotřebitele detergentních přípravků. Sekundární (2,3) alkylsulfáty lze například získat jako suché práškovité pevné látky, které jsou rozpustnější ve vodném prostředí než odpovídající primární alkylsulfáty o srovnatelných délkách řetězce. Z toho vyplývá, že je lze použít pro přípravu snadno rozpustných vysoce účinných” částic pro granulované prací prostředky. Nedávno bylo potvrzeno, že rozpustnost vykazují zvýšenou v přítomnosti sekundárních (2,3) alkylsulfátů ve formě částic umožňuje přípravu koncentrovaných granulí o vysoké hustotě, což odpovídá současnému trendu výroby granulovaných pracích prostředků.. Náležitým pracovním postupem lze připravit sekundární (2,3) alkylsulfáty ve formě pevných částic, které lze za sucha smísit s granulovanými detergentními přípravky a vyhnout se tak jinak nezbytné vstřikovací-vysoušecí operaci. K uvedeným výhodným vlastnostem sekundárních (2,3) alkylsulfátů přistupuje nedávno pozorovaný další přínos, sice aerobní i anaerobní degradabi 1 i ta, což vyhovuje podmínkám ekologického použití. Dále tyto látky kompatibilitu s enzymovými detergenty, zvláště vápenatých iontů.

Nedávno bylo objeveno, že částicovou formu sekundárních (2,3) alkylsulfátů lze kombinovat s různými doprovodnými povrchově aktivními látkami, což umožňuje tvorbu vysoce účinných směsí částic povrchově aktivních látek, které jsou volně tekuté a mají snížený sklon k vytváření slepenin nebo hrudkování. Dále bylo zjištěno, že podstatný vliv na vysokou rozpustnost ve studené vodě má smísení sekundárních (2,3) alkylsulfátů (SAS) s různými doprovodnými povrchově aktivními látkami, jako jsou například amidy po 1yhydroxylových mastných kyselin (PFAS), a 1ky 1 ethoxy1áty (AE) a primární alkylsulfáty (AS), tedy tvorba směsných částic SAS/PFAS/AE/AS. Zdá se, bez ohledu na teorii, že vzrůst rozpustnosti je vyvolán schopností doprovodných povrchově aktivních látek narušovat tvorbu krystalů SAS. Ať už je příčina jakákoli, výrazným přínosem je podstatné zlepšení rozpustnosti ve studené vodě (tj. při teplotách v rozmezí 5 až 30 °C), tedy v podmínkách kde je rozpustnost běžných granulovaných detergentů problematická. Je zřejmé, že uvedené zlepšení rozpustnosti je přínosem i v oblasti tvorby moderních kompaktních detergentnich granulí o hustotě, kde je rozpustnost rovněž problémem. Směsné které poskytuje předkládaný vynález, lze použít k granulovaných pracích přípravků o nízké i vysoké vysoké částice, př i pravě hustotě. Pro přípravu granulí existují různé prostředky a aparatury jak je uvedeno v literatuře a některé z nich byly použity i v oblasti detergentů. Viz například: U.S. 5 133 924; EP-A-367 339; EP-A-390 251; EP-A-340 013; EP-A-327 963; EP-A-337 330; EP-B-229 671; GB-B-2 191 396; JP-A-6 106 990; EP-A-342 043; GB-B-2 221 695; EP-B-240 356; EP-B-242 138; EP-A-242 141; U.S. 4 846 409; EP-A-420 317; U.S. 2 306 698; EP-A-264 049; U.S. 4 238 199; DE 4 021 476.

Detergentní přípravky obsahující rozvětvené alkylsulfáty jsou popsány např. U.S. 2 900 346, Fowkes a 3 468 805, Grifo a kolií, 23.9.1969, a kol . , 25 . 1 1 . 1 969 , U.S. 3 681 424 U.S. 4 052 342, Fernley a kol., 4 Mills a kol. , 1 4.3. 1 978; U.S. 4

25.11.1980; U.S. 4 529 541, Wilms různé sekundární a v různých patentech; kol . ,.á 1 8.8.1959, U.S. U.S. 3 480 556, DeWitt

Bloch a kol . , 1.8.1 972; 10.1977; U.S. 4 079 020, 235 752, Rossal1 a kol., a kol.

614 612, Rei 1 ly kol ., 14.1 1.1 989;

6.7. 1 985 ; U.S. a kol., 30.9.1986; U.S. 4 880 569, Leng U.S. 5 075 041, Lutz a kol., 24.12.1991;

818 367, Bataafsche Petroleum, 12.8.1959;

585 030, Shell, 18.2.1981;GB 2 179 054A, Leng a (vztahující se k GB 2 155 031). U.S.

25.2.1987

234 258, Morris, 8.2.1966 se týká sulfatace alfa provedné reakcí H2SO4 s

U.K.

kol., Patent o 1ef i nů olefinickým reaktantem v nízkovroucím neiontovém organickém krystalizačním mediu.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález se týká použití pevných povrchově aktivních sekundárních (2,3) alkylsulfátů k přípravě vysoce účinných povrchově aktivních částic rozpustných ve vodě, obsahujících podle jednoho provedení vynálezu nejméně 80 % hmot. a podle jiného provedení vynálezu nejméně 35 % hmot. směsi čistících povrchově aktivních látek, které zahrnují uvedené povrchové aktivní sekundární (2,3) alkylsulfáty v kombinaci s jednou nebo více doprovodnými povrchově aktivními látkami napomáhajícími rozpustnosti ve vodě.

Předkládaný vynález tedy zahrnuje povrchově aktivní částice obsahující z nejméně 80 % hmot. celkového množství povrchově aktivních látek uvedené povrchově aktivní látky, tvořené směsí:

(a) C10-C20 sekundární (2,3) alkylsulfátové povrchově aktivní látky; a (b) nejméně 1 % hmot. doprovodných povrchově aktivních látek napomáhajících rozpustnosti ve vodě.

Výhodné částice uvedeného typu výhodně obsahují nejméně 40 % hmot., výhodněji nejméně 75 % hmot., C14-C18 sekundárních (2,3) a 1ky1su lfátových povrchově aktivních látek nebo jejich směs i.

Jeden typ částic předkládaného vynálezu obsahuje jako doprovodnou povrchově aktivní látku ne iontovou povrchově aktivní látku, která výhodně obsahuje maximálně 25 % hmot. směsi povrchově aktivních látek. Vhodné neiontové doprovodné povrchově aktivní látky pocházejí ze skupiny zahrnující ethoxylované alkoholy, ethoxylované alkylfenoly, amidy po 1yhydroxy 1 ových mastných kyselin, a 1 ky lpo1yglykosidy a mastné ethano 1 amidy.

Mezi další vhodné doprovodné povrchově aktivní látky obsažené ve zmiňovaných částicích patří např. alkylethoxysulfáty a primární alkylsulfáty. Podle jiného provedení může doprovodná povrchově aktivní látka obsahovat směs amidů polyhydroxylových mastných kyselin, primární alkylsulfát a a 1 ky1ethoxysu1fát, typicky v poměru 1:1:1.

Výhodné nelepivé, volně tekuté částice předkládaného vynálezu obsahují méně než 20 % hmot. vody v povrchově aktivních s ložkách.

Lze poznamenat, že je někdy žádoucí použít ve směsi povrchově aktivních látek větší množství neiontové povrchově aktivní látky (nad 20 % hmot.). Začleněni tohoto vyššíno množství může pozitivně ovlivnit rozpustnost přípravku, ale je často obtížné realizovatelné vzhledem ke kapalné povaze neiontové povrchové aktivní látky, nebo omezené rozpustnosti pevné neiontové povrchové aktivní látky.

Použití suchých pevných sekundárních (2,3) a 1ky 1 su1 tátových povrchové aktivních látek v přípravcích

- 6 s vyšším obsahem (nad 20 % hmot.) ne iontových povrchově aktivních látek, usnadňuje tvorbu částic a rozpustnost obou složek, ale často vyžaduje přísadu dalších pomocných suchých složek napomáhajících vzniku volně tekutých částic. V takových případech bývá nutné použít 20 % až 50 % hmot. nadbytek těchto látek vzhledem ke hmotnosti částic.

Předkládaný vynález dále zahrnuje aglomerované povrchově aktivní částice rozpustné ve vodě obsahující nejméně 35 % hmot. složek (vzhle-dem k celkovému . množství povrchově aktivních látek), které^ zahrnu jí:

(a) nejméně 35 % hmot., výhodně nejméně 40 % hmot. z celkového množství povrchově aktivních látek C10-C20, výhodně C14-C18 sekundárních (2,3) a 1ky1su1fátových povrchově aktivních látek;

(b) nejméně 20 % hmot. z celkového množství povrchově aktivních látek doprovodné povrchově aktivní látky usnadňující rozpustnost;

(c) rovnovážné zastoupení složek v aglomerovaných částicích obsahujících běžné práškové detergentní přísady a plnidla.

Tyto aglomerované částice obsahují doprovodné povrchově aktivní látky pocházející ze skupiny zahrnující neiontové ethoxylované alkoholy, ethoxylované alkylfenoly, amidy polyhydroxylových mastných kyselin, \a1ky1 po 1yg1ykosidy, mastné ethanolamidy a jejich směsi, nebo aniontové primární a 1 ky 1 su1fáty, a 1 ky1ethoxysu1fáty a jejich směsi nebo směsi uvedených neiontových i aniontových doprovodných povrchově aktivních látek.

Výhodně aglomeráty obsahují jako práškovou složku (c) látku volenou ze skupiny obsahující zeolitovvé stavební složky, vrstevnaté silikátové stavební složky a jejich směsi. Jako. prášková složka (c) slouží dále běžná pevná plnidla jako je talek, různé nehygroskopické silikáty, uhličitan sodný, síran sodný a pod.

Předkládané povrchově aktivní částice výhodně obsahují povrchově aktivní látku a doprovodnou povrchově aktivní látku v poměrech mezi 10:1 a 1:1, výhodně 7:1 až 3:1.

Jako materiál narušující zvyšující rozpustnost povrchové aktivních ethoxylované C12-C18 alkoholy a pod. Takovéto materiály krystalizační schopnosti a řadu doprovodných například různé jako jsou Ci4(E0)5 a Ci6(E0)3 jsou však bohužel často kapalné přípravků lze použít látek. Jsou to a mají sklon k vytváření lepivých směsných částic. Pokud jsou tyto materiály použity, nesmí jejich množství přesahovat 20 % hmot. vzhledem k celkové hmotnosti částic.

Mezi obzvláště výhodnou skupinu neiontových doprovodných povrchově aktivních látek patří amidy po 1yhydroxy1ových mastných kyselin (PFAS), např. C12-C18 NC1-C6 a 1ky1g1ukamidy, které jsou podrobněji popsány dále. Tato třída neiontových povrchové aktivních látek má při laboratorní teplotě výhodnou formu mírně voskovitých pevných sekundárními (2,3) alkylsulfáty lepivost konečných směsných částic. Další látek. Ve směsi s pevnými nezvyšují materiály PFAS vhodné doprovodné povrchově aktivní látky z hlediska zvýšení rozpustnosti jsou primární Ci2—Cie alkylsulfáty. Řadu konkrétních vhodných příkladů lze nalézt ve standartních recepturách. Rovněž lze použít binární, ternární, kvartérní atd. směsi 'sekundárních (2,3) alkylsulfátů a doprovodných povrchové aktivních látek.

Uvedené částice jsou volně tekuté. Podle jednoho způsobu provedení mohou být ještě navíc potaženy jemně mletými napomáhajícímu volné tekutosti. Potah bývá volenými ze část i cemi činidla tvořen činidly zeolity, vrstevnaté silikáty, skupiny s i 1 i káty, látek obsahující sekundární (2,3) a 1 ky 1 su 1 fátové povrchově aktivní látky ve formě částic a směsi uvedených látek, potah může být též nečásticové povahy například želatina a po 1yv iny 1 a 1 koho 1 .

Všechny údaje v procentech, poměry a k hmotnosti, pokud neni určeno jinak, dokumenty jsou uvedeny v odkazech.

podíly se vztahují Všechny citované

Podrobný popis vynálezu

Sekundární (2,3) alkylsulfátové povrchové aktivní látky

Pro pohodlí výrobce, následující údaje identifikují a zdůrazňují rozdíly mezi předkládanými a běžnými a 1ky1su1fátovými povrchově aktivními látkami. Běžné alkylsulfátové povrchově aktivní látky jsou sloučeniny obecného vzorce

ROSOa-M* kde R je typicky lineární C1Q-C20 uhlovodíková skupina a M je kationt způsobující rozpustnost ve vodě. Známé jsou rovněž rozvětvené alkylsulfátové povrchově aktivní látky (tj. rozvětvené PAS) obsahjící 10-20 atomů, uhlíku; viz, např. Evropská patentová přihláška 439 3 16, Smith a kol.,, podaná 21.01.91.

U běžných sekundárních a 1ky1su1fátových povrchově aktivních látek je sulfátová skupina distribuována náhodně podél uhlovodíkové kostry molekuly. Takové látky lze znázornit obecným vzorcem

CH₃ (CH2 )n (CHOSOs-M* )(CHz )mCHs kde m a n jsou celá čísla od 2 výše a součet m + n je typicky 9 až 17, M je kationt způsobující rozpustnost ve vodě.

Narozdíl od výše uvedených sekundární (2,3) alkylsulfátové struktury obecných vzorců A a B údajů mají předkládané povrchově aktivní látky (A) CH₃(CH₂)x(CH0SO₃-M*)CH₃ a (B) CHs (CH₂ )_y (CH0S0₃-M⁺ )CH₂CH₃ pro 2-sulfáty respektive 3-sulfátyv Lze použít i směs 2- a 3-sulfátů. V obecných vzorcích A a B představují x a (y+1) celá čísla rovna nejméné 6, nebo pocházející z intervalu 7 až 20, výhodně 10 až 16. M představuje kationt, jako je kationt alkalického kovu, amonný, a 1 kánolamonnný, kovu alkalické zeminy a podobně. Typickým kationtem ve vodě rozpustných (2,3) alkylsulfátů je sodný ion, ale lze též použít ionty ethano1 amonné, d i ethanolamonné, triethano lamonné, draselné, amonné a podobně. Jako (2,3) alkylsulfáty jsou vhodné látky obsahující 10 až 20 atomů uhlíku. Pro účely pracích prostředků jsou vhodné C14-C13 sloučeniny.

Předkládaný vynález ukazuje, jak překvapivé různorodé jsou fyzikální vlastnosti uváděných alkylsulfátů, zejména z některých hledisek podstatných pro výrobce granulovaných detergentních přípravků. Například primární alkylsulfáty mohou nevýhodně interagovat (dokonce být vysráženy) s kovovými kationty jako jsou např. ionty vápenaté a hořečnaté. Tvrdost vody tedy podstatně výrazněji negativně reaguje s primárními alkylsulfáty než se sekundárními (2,3) alkylsulfáty. Z toho vyplývá, že ' sekundám i (2,3) alkylsulfáty jsou výhodnější pro použití v prostředí vápenatých iontů a obecně v prostředí s vyšší tvrdostí vody, nebo v tzv. ”under-bui 11 situaci, která může nastat při aplikaci monofosfátových činidel.

Navíc rozpustnost primárních alkylsulfátů je nižší než rozpustnost sekundárních (2,3) alkylsulfátů. Bylo tedy dokázáno, že je výhodnější vycházet při tvorbě vysoce účinných, volně tekutých, rozpustných povrchově aktivních částic ze sekundárních (2,3) alkylsulfátů než z primárních a 1 ky 1 su 1 fátů .

Náhodné sekundární alkylsulfáty (alkylsulfáty obsahující sulfátovou skupinu v polohách 4, 5, 6, 7, atd.) jsou lepkavé pevné látky nebo častěji pasty. Tyto sekundární alkylsulfáty tedy nepřinášejí při tvorbě směsných detergentních částic výhody charakteristické pro sekundární (2,3) alkylsulfáty ve smyslu předkádaného vynálezu. Je výhodné, pokud sekundární (2,3) alkylsulfáty v podstatě neobsahují (tj. obsahují méně než 20 % hmot., výhodně méně než 10 % hmot., nejvýhodněji méně než 5 % hmot.) náhodných sekundárních alkylsulfátů.

Další výhodnou vlastností sekundární (2,3) alkylsulfátů ve srovnání s jinak polohovanými nebo náhodnými sekundárními alkylsulfáty je lepší schopnost redeponovat nečistoty při praní tkanin. Jak je uživateli dobře známo, prací detergenty uvolňuji nečistoty z tkanin a suspedují ji v pracích roztocích. Jak je však výrobcům dobře známo, určitá část nečistot se může ukládat na tkaninu zpět. Tedy někdy během praní nastává přerozděleni nebo-li redeponování nečistot na všechny prané tkaniny. Tento jev, samozřejmě velmi nežádoucí, bývá nazýván šednutím tkanin. (Jednoduchý test redeponování nečistot při použití konkrétního prostředku se prování vložením bílé neznečištěné stopovací tkaniny do praných znečištěných tkanin. Po vyprání lze fotometricky, nebo Drostým pozorováním stanovit rozdíl ve zbarvení stopovací tkaniny od původní bílé barvy. Čím bělejší zůstane stopovací tkanino, tím menší nastalo redeponování nečistot.)

Nedávno bylo uvedeným postupem stopovací tkaniny potvrzeno, že předkládané sekundární (2,3) alkylsulfáty jako součásti pracích přípravků vykazují menší sklon k redeponování nečistot, než jiné sekundární polohové nebo náhodné izomery, Volba sekundárních (2,3) alkylsulfátů z hledisek předkládaného vynálezu tedy překvapivě řeší i problém reďeponování nečistot, a to v dosud nepoznaného rozsahu.

Je nutno poznamenat, že zde uváděné sekundární (2,3) alkylsulfáty se v několika důležitých rysech podstatně liší oci sekundárních olefinických sulfonátů (např. U.S. Patent

064 076, Klisch a kol, 12/20/77); sekundární sulfonáty tedy nejsou předmětem zájmu předkládaného vynálezu.

Příprava sekundárních (2,3) alkylsulfátů zde uváděného typu zahrnuje adici H2SO4 na olefiny. Typický syntetický postup vycházející z α-olefinů a kyseliny sírové je uveden v U.S. Patentu 3 234 258, Morris nebo v U.S. Patentu

075 041, Lutz, uděleném 24.12.1991. Výsledkem syntézy, prováděné v prostředí rozpouštědel, z kterých se při ochlazení vylučují sekundární (2,3) alkylsulfáty a po odstranění nezreagovaných materiálů, náhodně su1fatovaných produktů, nesu lfatovaných vedlejší ch- produktů jako jsou alkoholy C10 a vyšší, sek-und^fárηích olefinických sulfonátů a jiných, jsou z více než 90 % hmot; 2- a 3-sulfáty (z 10 % hmot. bývá přítomen síran sodný), látky pevného skupenství, bílé barvy, nelepivé, zjevné krystalické. Dále mohou být přítomny 2,3-disulfáty, ale v množství vzhledem k mono-su1fátů názvem DAN

Pokud nepřesahujícím 5 % hmot. sekundárních (2,3) alkyl Tyto materiály jsou dostupné pod obchodním , např. DAN 200 Shell Oil Company.

je požadována zvýšená rozpustnost krystalických celkovému množství sekundárních (2,3) alkylsulfátových povrchově aktivních lái může výrobce použít směsi povrchové aktivních látek s různě dlouhými alkylovými řetězci. Směs C12-C18 alkylových řetězci!

ma vyšší rozpustnost než sekundární (2,3) alkylsulfáty s jednotnou délkou alkylových řetězců, např. výhradně Cí e .

Pokud je to nutné, lze sekundární (2,3) alkylsulfáty dále purifikovat odstraněním nežádoucího síranu sodného. Ke snížení obsahu síranu sodného v sekundárních (2,3) alkylsulfátech vede několik postupů. Například po ukončení adice H2SO4 na olefiny se nezreagovaná H2SO4 pečlivě odstraní před krokem neutralizace sekundárních (2,3) a 1 ky1su1 tátových skupin. Podle jiného postupu lze síran sodný odstranit promytím sodné soli sekundárních (2,3) alkylsulfátů vodou při teplotě blízké nebo nižší než je Kraftova teplota. Tato operace odstraňuje síran sodný s minimální ztrátou žádaných sodných solí sekundárních (2,3) alkylsulfátů. Samozřejmě lze oba postupy kombinovat, napřed provést pre-neutra1 izační krok a poté post-neutralizační krok.

Zde použitý výraz Kraftova teplota je běžný termín známý pracovníkům v oblasti techniky povrchově aktivních látek. Kraftova teplota byla popsána K. Shinodou v práci Přincip1 es of Solution and Solubility - Podstata rozpouštění a rozpustnosti přeložené ve spolupráci s Paul Becherem, vydané Marcel Dekker, Inc. 1978, str. 160-161. Stručně řečeno, rozpustnost povrchově aktivních činidel ve vodě pomalu roste se vzrůstající teplotou až do Kraftova bodu, tj. Kraftova teplota, a po jeho překročení se rozpustnost náhle výrazně zvýší. Při teplotě přibližně 4 °C nad Kraftovou teplotou vede rozpouštění téměř jakékoli sloučeniny ke vzniku homogenní fáze. Výše Kraftovy teploty pro daný typ povrchově aktivní látky, jako jsou například uváděné sekundární (2,3) alkylsulfáty obsahující aniontovou hydrofilní sulfátovou skupinu hydrofobní uhlovodíkovou skupinu, závisí na délce řetězce uhlovodíkové skupiny. Tato závislost je dána změnou rozpustnosti ve vodě způsobenou uhlovodíkovou částí povrchově aktivní molekuly.

Podle předkládaného vynálezu může výrobce promývat vodou sekundární (2,3) alkylsulfáty kontaminované síranem sodným při teplotě nepřevyšující nebo mírně nižší, než je Kraftova teplota pro konkrétní sekundární (2,3) alkylsulfáty. Tyto podmínky postačí k dostatečnému odstranění síranu sodného při minimálních ztrátách sekundárních (2,3) alkylsulfátů.

V případě že sekundární (2,3) a 1ky 1 suIfátové povrchově látky jsou tvořeny směsí alkylových řetězců různých není Kraftova teplota jeden bod, ale spíše se jedná aktivní délek, o Kraftovo odborní kům dobře známy, sekundárních teplotách pod teplotní rozmezí. v oboru rozpustností . V každém případě (2,3) alkylsulfátů od síranu sodného při Kraftovým teplotním rozmezím, výhodně pod Kraftovou teplotou pro/ nejkratší alkylový řetězec povrchově aktivní látky přítomné ve směsi, neboť se tak lze vyhnout nadměrným ztrátám sekundárních (2,3) alkylsulfátů v promývacím roztoku. Například Cie sekundární (2,3) a 1ky1su1fátové povrchové aktivní látky je vhodné promývat při teplotě nižší než 30 °C, výhodně nižší než 20 °C. Dále je nutné si uvědomit, se mění

Uvedené souvislosti jsou povrchově aktivních látek je vhodnější promývat směs ze se změnou kationtu sekundárních (2,3) alkylsulfátů; nutné pečlivě adjustovat.

Promývací operace lze provádět dávkově, suspendováním suchých sekundárních (2,3) alkylsulfátů v dostatečném množství vody, tj. tak aby suspenze obsahovala 10 až 50 % pevných látek, typicky po dobu 10 minut při teplotě 22 °C (pro Ci e sekundární (2,3) alkylsulfáty) a konečnou tlakovou filtrací. Výhodné je, pokud suspenze obsahuje poněkud méně než 35 % hmot. pevné fáze, neboť tato konsistence jě volně tekutá a lze ji během promývání dobře míchat.

Další výhodou promývací operace je organických kontaminujících složek sekundární alkylsulfáty zmiňované již výše.

rovněž Kraftova teplota promývací teplotu je tedy též snížení množství jako jsou náhodné

Doprovodné povrchově axtivní látky

Uváděné směsné detergentní částice obsahují různé aniontové, neiontové, atd. doprovodné povrchově aktivní látky. Tyto doprovodné povrchové aktivní látky typicky tvoři 5 až 50 % hmot. z celkového množství částic. Příkladem těchto doprovodných povrchově aktivních látek jsou běžné Cii —Cis a 1 ky 1 benzensu 1 fonáty a primární a náhodné a 1ky1su1fáty (nezanedbatelné pro rozpustnost a sklon k lepivosti, jak bylo zmíněno výše), Cio-Cia alkylalkoxysulfáty (zvláště EO 1-5 ethoxysuIfáty ) , Cio-Cie a 1ky1 a 1koxykarboxy1áty (zvláště EO 1-5 ethoxykarboxy 1áty), C10-C18 alkyl polyglykosidy a odpovídající sulfatované polyglykosidy, C12-C18 a 1fa-su1fony 1 ováné estery mastných kyselin, C12-C18 alkyl a alkylfenolalkoxyláty (zvláště ethoxyláty a směsné ethoxy/propoxy), C12-C18 betainy a sulfobetainy (su1 ta iny), C10-C1B aminoxidy, apod. Ostatní běžné používané povrchově aktivní látky jsou uvedeny ve standartní literatuře. Výhodné částice předkládaného vynálezu v podstatě neobsahují a 1ky1benzensu1fonáty. Tento rys je ve skutečnosti výhodným přínosem předkládaného vynálezu, sice že poskytuje náhradu těchto povrchově aktivních látek v pracích přípravcích.

Jednou zvláště výhodnou třídou neiontových doprovodných povrchově aktivních látek předkládaného vynálezu jsou amidy po 1yhydroxylových mastných kyselin (PFAS) obecného vzorce:

R²-C(O)-N(R¹)-Z (I) kde R¹ je H, C1 -Ce 2-hydroxypropy 1, nebo jejich výhodněji C1 nebo C2 alkyl, a R² je uhlovodíkový methyl); řetězec C1 1-C19 uhlovodík, 2-hydroxyethyl, směs, výhodně C1-C4 alkyl, nejvýhodněji C1 alkyl (tj. zbytek C5-C32, výhodně přímý

C7-C19 alkyl nebo alkenyl, výhodněji přímý řetězec alkyl nebo alkenyl, polyhydroxylový uhlovodíkový uhlovodíkový řetězec s nejméně nebo jejich směs; a Z je zbytek obsahující lineární (g 1 ycera 1dehyd) nebo nejméně hydroxy1ovými skupinami (jiné redukující cukry) přímo spojený s řetězcem nebo jeho alkoxylovaným derivátem (výhodně ethoxy1 ováným nebo propoxy1 ováným). Z je výhodně odvozeno od redukujícího cukru reduktivní aminací; výhodněji je Z glycitylová skupina. Vhodnými redukujícími cukry jsou glukóza, fruktóza, maltóza, laktóza, galaktóza, manóza a xylóza, stejně jako g 1 ycera 1 dehyd. Stejné jako uvedené jednotlivé cukry lze použit surové materiály, např. obilný syrup s vysokým obsahem dextrózy, obilný syrup s vysokým obsahem fruktózy, obilný syrup s vysokým obsahem maltózy. Uvedené obilné syrupy mohou poskytovat směs cukerných složek představujících Z. Uvedený výčet nevylučuje použití i dalších vhodných surových materiálů. Z lze výhodně volit ze skupiny obsahující -CH2-(CHOH)n-CH2OH, -CH-(CH2OH)-(CHOH)n- 1-CH2OH, -CHz-(CHOH)2-(CHOŘ’ ) (CHOH)-CH2OH, kde n je celé číslo z intervalu 1 až 5 včetně a R’ je H. nebo cyklický mono- nebo polysacharid a jeho a.lkoxylový der i vát. Nej výhodně jš í jsou glycityly, kde n je 4, konkrétně -ČH2-(CHOH)4-CH2OH.

Ve vzorci I je R¹ např. N-methyl, N-ethyl, N-propyl, N-isopropyl, N-butyl, N-isobutyl, N-2-hydroxyethy1 nebo N-2-hydroxypropy1. Pro vyšší pěnivost je R¹ výhodně methyl nebo hydroxyalkyl. Pokud je vyžadována nižší pěnivost je R¹ výhodně Cz-Ce alkyl, zvláště n-propyl, iso-propyl, n-butyl, iso-butyl, pentyl, hexyl a 2-ethyl hexyl.

R²-C-N < může být např. kokamid, stearamid, oleamid, lauramid, myristamid, kaprikamid, palmitamid, tallowamid, atd.

Při přípravě amidů po 1yhydroxy1ových mastných kyselin postupem dle Schwarze, U.S. 2 703 798, může nastat problematická kontaminace cyklickými vedlejšími produkty a jinými barevnými materiály. Tento problém řeší alternativní postupy příprav uvedené ve WO-9 206 154 a WO-9 206 984, které vedou k vysoce .kva 1 i tn í.m am i dům polyhydroxy lových mastných kyselin. Tyto prostupy zahrnují: reakci N-a 1 ky lam i nopo 1 yo 1 ů s výhodně methylestery mastných kyselin v rozpouštědle, s alkoxidovým katalyzátorem, při teplotě 85 °C, s výtěžkem 90 až 98 % hmot. amidů po 1yhydroxy1ových mastných kyselin, které mají nízký obsah nežádoucích (typicky méně než 1,0 % hmot.) cyklických vedlejších produktů s nevyhovující degradabi 1 i tou, zlepšenou barvu a barevnou stabilitu, např. Gardner Colors níže než 4, výhodně mezi 0 a 2. (V případě pužiti sloučenin jako jsou butyl, iso-butyl a n-hexyl poskytuje methanol zaváděný do reakční směsi jako součást katalyzátoru nebo vznikající během reakce dostatečně fluidní prostředí, takže použití dalších reakčních rozpouštědel není nutné.) Pokud je to žádoucí lze libovolný nezreagovaný N-a1ky 1 aminopo1yo1 přítomný v produktu acylovat andhydridem kyseliny, např. anhydridem kyseliny octové, maleinové a pod., kvůli snížení celkového obsahu residuálních aminů v produktu. Zbylé výchozí mastné kyše 1 iny, které mohou potlačovat pěnivost, lze ze směsi produktů odstranit například reakcí s triethano1aminem.

Výrazem cyklické vedlejší produkty jsou míněny nežádoucí reakční produkty primární reakce, při níž zřejmě mnohočetné hydroxylové skupiny amidu po 1yhydroxy1ové mastné kyseliny mohou vytvářet kruhové struktury, většinou málo biodegradabi 1 ηí. Odborníci v oboru jistě ocení že uváděná příprava amidů po 1 yhydroxy1ových mastných kyselin vycházející z di- a vyšších sacharidů, jako je maltóza, vede k tvorbě amidů po 1 yhydroxy 1 ových mastných kyselin v nichž lineární substituent Z (který obsahuje mnohočetné hydroxylové substituenty) je přirozeně kapován” polyhydroxylovými kruhovými strukturami. Tyto struktury však nejsou výše zmiňovanými cyklickými vedlejšími produkty.

Popisované amidy po 1yhydroxy 1 ových mastných kyselin lze též sulfatovat, např. reakcí s SO3 v pyridinu a výsledné sulfáty použít jako aniontové doprovodné povrchově aktivní látky.

Směsné částice

Vynikající vlastnosti sekundárních (2,3) alkylsulfátů týkající se volné tekutosti a rozpustnosti ve vodě, dovolují výrobci připravovat vysoce účinné detergentní částice obsahující směs sekundárních (2,3) alkylsulfátů s jednou nebo dvěma doprovodnými povrchově aktivními látkami.

účinné částice mohou obsahovat 35 % hmot. a 31 % hmot. a více směsi sekundárních (2,3) povrchově aktivními látkami, přípravu částic typicky tvoři nejméně 50 %

Tyto vysoce více, výhodně alkylsulfátů Takové směsi nejméně 40 % k hmotnosti s doprovodnými používané pro hmot., výhodně sekundárních (2 látky a směs i hmot. vzhledem 3) alkylsulfátů, doprovodné povrchově aktivní doprovodných povrchově aktivních látek soolu vytvářejí vyvážený obsah přípravku.

Výrobce samozřejmé pozná, že některé určité typy povrchově aktivních látek mají sklon k lepivosti. Jiné povrchově aktivní látky jsou hygroskopické a vystaveny vysoké vlhkosti se mohou stát lepivými. V takových případech mohou výsledné směsné vysoce účinné částice vykazovat sníženou tekutost. Výrobce tento problém může překonat potažením povrchu částic činidlem podporujícím volnou tekutost, jako je jemně mletý zeolitový prášek nebo dokonce nedávno objevené jemné mleté práškové sekundární (2,3) alkylsulfáty.

Výrobce též pozná,, že některé doprovodné povrchově aktivní látky způsobují, že celková rozpustnost vysoce účinných částic vyžaduje další zvýšení, zvláště ve velmi chladné vodě nebo v případě granulí s vysokou hustotou. V takových případech lze do částic inkorporovat další so 1 ubi 1 izační činidla, typicky v množství 5 až 20 % hmot. vzhledem k celkové hmotnosti částic. Pro tento účel lze použít libovolný vysoce rozpustný materiál, typické jsou neškodné anorganické soli jako je síran sodný, hydrogenuhličitan sodný, výše uvedená stavební činidla, apod.

Uváděné směsné částice mohou obsahovat například: sekundární (2,3) alkylsulfáty a primárni Cio-Cia alkylsulfáty; sekundární (2,3) alkylsulfáty a alkylethoxykarboxyláty; sekundární (2,3) alkylsulfáty a povrchově aktivní amidy polyhydroxylových mastných kyše 1 in ''popsané dále; sekundární (2,3) alkylsulfáty a alkylethoxysulfáty; sekundární (2,3) alkylsulfáty a primární alkylsulfáty a amidy polyhydroxylových mastných kyselin; sekundární (2,3) alkylsulfáty a alkylethoxysulfáty a amidy polyhydroxylových mastných kyselin; sekundární (2,3) alkylsulfáty a primární alkylsulfáty a alkylethoxysulfáty a amidy polyhydroxylových mastných kyselin; sekundární (2,3) alkylsulfáty q-su1fonované methylestery mastných kyselin; a C10-C18 a 1 k y 1 po 1 yg 1 y kos i dy ; a a α-su1fono váné methylestery sekundární (2,3) alkylsulfáty sekundární (2,3) alkylsulfáty mastných kyselin a amidy polyhydroxylových mastných kyselin. Dále lze připravit částice obsahující sekundární (2,3) alkylsulfáty a běžná C10-C18 mýdla. Předcházející příklady jsou ilustrativními příklady uváděných směsných částic nikterak neomezující další možnosti, jaké mohou napadnout zkušeného výrobce.

Uváděné částice obsahující sekundární (2,3) alkylsulfáty lze připravit řadou dobře známých postupů. Částice lze například připravovat aglomerací, při níž jsou pevné látky (včetně sekundárních (2,3) al.kylsulfátů) ztlačovány, míchány a spojovány pojivém. Vhodnými aparaturami pro aglomeraci jsou mixery na suché prášky, fluidní lože a turbilizery, dostupné u výrobců jako je Lodige, Eric, Bepex a Aeromatic.

Jiný postup přípravy částic zpočívá v protlačování. Podle tohoto postupu jsou pevné látky jako sekundární (2,3) alkylsulfáty ztlačovány dohromady pumpováním vlhkého prášku při relativně vysokých tlacích a vysokých energetických vstupech malými otvory razidlové desky. Výsledkem tohoto postupu jsou tyčinkovité částice, které lze dělit na částice libovolné požadované velikosti. Aparatura zahrnuje axiální nebo radiální protlačovací stroje, například stroje výrobců Fuji, Bepex a Te1edyne/Readco.

Jiným postupem přípravy částic je hrudkování. Podle tohoto postupu je kapalná směs obsahující požadované složky (tj. jednou složkou jsou sekundární (2,3) alkylsulfátové částice) pumpována pod vysokým tlakem a rozprašována do chlazeného vzduchu. Při ochlazování rozstřikované kapičky tuhnou a tak vznikají částice. Tuhnutí nastává díky fázovému přechodu roztaveného pojivá na pevnou látku, nebo díky vázání volné vlhkosti do krystalicky vázané formy některými hydratovatě 1 nými látkami obsaženými v původní kapalné směsi.

Další postup přípravy částic zpočívá v lisování. Tento postup připomíná přípravu tablet; částice (tj. sekundární (2,3) alkylsulfátové) vznikají vtlačováním zdrojového prášku pevných látek do matrice/formy na válcích nebo plochých deskách.

Jiný postup přípravy částic zpočívá v chladnutí taveniny. Podle tohoto postupu vznikají částice ochlazením taveniny sekundárních (2,3) alkylsulfátů a libovolné vhodné přísady, například ve formě nebo jako kapičky.

Pro zvýšení integrity a pevnosti částic lze někdy předcházející postupy doplnit o přísadu pojivá. Vhodným pojivém pro sekundární (2,3) alkylsulfáty je samotná voda, k rozpouštění některých sekundárních (2,3) a tím k projevu jejich vazebné schopnosti.

Dalšími vhodnými pojivý jsou např. škroby, po 1yakry 1 áty , karboxymethy1ce1u1óza a pod. V literatuře zabývající se tvorbou částic je uvedena řada použita, jejich obsah se typicky neboť ' vede a 1ky1su1f átů pojiv. Pokud jsou pojivá pohybuje v rozmezí 0,1 až % hmot. vzhledem k hmotnosti hotových částic.

Jak bylo uvedeno výše, podle jednoho provedení vynálezu lze do směsi Částic přidat různé přísady, jako např. plnidla jako hydratovate1 né a nehydratovate1 né soli, krystalické a sklovité pevné látky, různé přísady s čistícími účinky jako jsou zeolity apod. Uvedená plnidla jsou typicky obsažena v množství do 40 % hmot. vzhledem k hmotností částic.

Částice připravené uvedenými postupy lze následně sušit nebo chladit kvůli adjustování pevnosti, fyzikálním vlastnostem a konečnému obsahu vody, podle přání výrobce.

Tvorba částic

Jeden způsob přípravy částic obsahujících sekundární (2,3) a 1ky1su1fátové povrchově aktivní látky a doprovodné povrchové aktivní látky zahrnuje smíchání taveniny sekundárních (2)3) alkylsulfátů s taveninou jedné nebo v.íce doprovodných povrchově aktivních látek a tvarování výsledné tuhnoucí taveniny do částic nebo hrudek požadované velikosti. Vhodné velikosti lze dosáhnout např. v míchadlech např. obchodní značky OSTER nebo ve velkokapacitních mlýnech např. obchodní značky WILEY.

Podle alternativního postupu lze taveninu obsahující směsné povrchově aktivní látky a doprovodné povrchově aktivní látky rozstřikovat tryskou za vniku kapiček, které tuhnou na částice požadované velikosti.

Jiný postup zahrnuje rotující disk, který rozstřikuje kapičky taveniny obsahující směsné povrchově aktivní látky a doprovodné povrchové aktivní látky. Kapičky chladnutím

Pokud směsné povrchově aktivní přípravku, pohybuje tuhnou a mohou být dále prosávány síty k zajištění požadované velikosti. Podle jiného postupu lze použít hrudkovací věže, která poskytuje částice v rozmezí velikostí blížícímu se k určené hodnotě.

Další postup zahrnuje tuhnutí homogenní taveniny obsahující směsné povrchově aktivní látky a doprovodné povrchově aktivní látky a rozdrcení ztuhlé směsi na částice. Při vysoce účinném drcení lze použít kladiva, tyčí a kulových mlýnů. Jiný postup používá méně účinné drcení, např. protlačování síty o určité velikosti ok.

povrchově aktivní látky látky tvoří hlavní část se velikost částic typicky až 1 600 um. Pokud se částice sekundárních (2,3) alkylsulfátů používají k potahování větších částic tvořených uvedenými směsnými povrchově aktivními látkami a doprovodnými povrchově aktivními látkami, bývají podstatně jemnější, typicky 0,1 až 5 um. Ve všech případech lze výslednou velikost částic upravit použitím standartních sít.

a doprovodné detergentn í ho v rozmezí 400

Granulovací zařízení

Přípravě granulovaných částic a detergentních přípravků předkládaného vynálezu slouží různé prostředky a zařízení. Podle současné průmyslové praxe v této oblasti jsou vhodnými prostředky rozprašovací-sušící věže, které vyrábějí granulované prací prášky s hustotou nižší než 550 g/1. Běžnou techniku rozstřikování a sušení lze tedy považovat za obecný postup v rámci předkládaného vynálezu. Pokud se chce výrobce vyhnout ro zstřikovacímu a sušícímu postupu, může použít komerčně dostupná míchací, zahušťovací a granulovací zařízení. Následující popis zahrnuje příklady zařízení vhodných pro předkládané účely, v žádném případě’není omezujícím výčtem.

Pro předkládané postupy lze použít vysokootáčkový mixer/zahušťovadlo. Vyhovující je například zařízení prodávané pod obchodní značkou Lodige CB30 Recycler, které obsahuje statický cylidrický mixovací buben s centrální rotační osou vybavenou míchacími/řezacími čepelemi. Při použití jsou složky detergentního přípravku umístěny do bubnu a rotační osa s čepelemi je spuštěna na rychlost 100 až 2500 ot/min, což vede k důkladnému promíchán i/zahuštěn i. Další vyhovující zařízení je prodáváno pod obchodní značkou Shugi Granulator nebo Drais K-TTP 80. Podle požadovaného stupně zahuštění a/nebo aglomerace mohou zahrnovat výrobní stupně ještě další zahušťovací operace. Vybavení pro tyto kroky je dostupné pod obchodní značkou Lódige KM300 Mixer” nebo Lodige P loughshare. Takové zařízení typicky pracuje v rozmezí otáček 40 až 160 ot/min. Další vhodné zařízení je Drais K-T 160”.

Jinou vhodnou možnost provádění granulace dává zařízení využívající míchání na fluidním loži. Podle tohoto postupu jsou různé složky finálního přípravku spojeny do husté vodné suspenze a rozstřikovány do fluidního lože částic obsahujících sekundární (2,3) alkylsulfáty a doprovodné povrchové aktivní látky, což vede k tvorbě finálních detergentních granulí. Podle alternativního provedení lze hustou suspenzi rozstřikovat do fluidního lože zeolitových částic nebo částic vrstevnatého silikátu, nebo do směsi částic obsahujících sekundární (2,3) alkylsulfáty a doprovodné povrchově aktivní látky a zeolit a/nebo vrstevnatý silikát. V těchto postupech je prvním krokem mixováni husté suspenze v přístrojích Lodige CB30 nebo Flexomix 160,. dodávaných firmou Shugi. Dále lze použít fluidní /nebo pohyblivé l.oie vyráběné pod obchodní značkou Escher Wyss.- Další zpracujících strojů jsou uvedeny L. Hel ler, 29 . 1 2. 1 942.

typy vhodných v U.s. Patentu granulačních 2 306 898, G.

Podmínky pro zahušťovací operace

Výhodným rysem předkládaného vynálezu při formování částicového charakteru částic obsahujících sekundární (2,3) alkylsulfáty a doprovodné povrchově aktivní látky je možnost využít široké spektrum zpracujících strojů a výrobních postupů vedoucích k detergentnim přípravkům s nízkou hustotou, nebo výhodněji s vysokou hustotou, vysokou rozpustností a volnou tekutosti granuli. Uvedené výrobní postupy granulí o hustotě vyšší než 550 g/1 (pod hovořit jako o nízkohustotních částicích), 650 g/1.

umožňují přípravu touto hranicí lze výhodně vyšší než sekundární (2,3) látky v rotačním

Podle jiného provední lze předkládané přípravky vyrábět kombinací rostřikovacího/sušícího postupu s míchacím/ zahušťovacím postupem. Podle tohoto postupu je vodná hustá suspenze různých tepelně stabilních složek finálního detergentního přípravku formována do homogenních granulí běžným postupem v rozstřikovací/sušící věži. Vzniklé granule se poté smísí s částicemi obsahujícími alkylsulfáty a doprovodné povrchově aktivní mixeru/zahušťovací aparatuře, míšení probíhá 1 až 5 min při rychlosti otáček 500 až 1500 ot/min. Modifikace tohoto postupu umožňuje přidání tepelně labilních složek detergentního přípravku jako jsou čistící enzymy a bělidla až ve stupni mí cháni/zahušťování.

Podle jiného provedení lze přípravky vyrábět a zahušťovat v soustavě po sobě následujících zařízení pro míchání a pro zahušťování. Tak lze například zvolené složky přípravku mísit v mixeru Lodige po dobu 0,1 až 1,0 min a potom zahušťovat v jiném mixeru Lodige po dobu 1 až 5 minut.

Ještě jiný postup přípravy zahuštěných granulí přípravku předcházejících postupů a doplňuje je mletých částic (typicky v rozmezí um) obsahujících buď čisté sekundární nebo jejich směs s doprovodnými povrchově Tento postup vede k přítomnosti částic alkylsulfátů na povrchu zahuštěných granulí, což zvyšuje jejich volnou tekutost a snižuje spékáni.

Ještě dalšim alternativním postupem je rozstřikování vodné husté suspenze (obsahující typicky 80 % hmot. pevných složek) obsahující zvolené detergentní složky do fluidního lože částic obsahujících sekundární (2,3) alkylsulfáty a doprovodné povrchové aktivní látky (o typické velikosti 400 až 1 200 um). Vzniklé částice lze dále zahustit v aparatuře Lodige, jak již bylo uvedeno výše.

využívá kterýkoliv z krokem přidání jemně velikostí 0,1 až (2,3) alkylsulfáty aktivními látkami, sekundárních (2,3)

Dodatečné přísady

Předkládané detergentní přípravky obsahují kromě částic sekundárních (2,3) alkylsulfátů a doprovodných povrchově aktivních látek různé další dodatečné přísady. Následují příklady těchto přísad, konkrétní výběr se však nemusí omezovat pouze na ně.

Enzymy - enzymy lze přidávat 'do detergentních přípravků kvůli mnoha výhodám ježfcpřinášejí v oblasťi pracích účinků, což představuje odsť-řaňován í skvrn na bázi bílkovin, uhlovodíků nebo triglyceridů, zabránění odbarvování barevných tkanin a regeneraci vláken. Vhodnými enzymy jsou proteázy, amylázy, lipázy, celulázy a peroxidázy a jejich směsi. Lze zařadit i další typy enzymů, různého původu, např. rostlinného, živočišného, bakteriálního, enzymů pocházejících z hub nebo droždí. Výběr enzymů však musí respektovat určitá kriteria, například závislost aktivity na pH a/nebo optimum stability, tepelnou stabilitu, stabilitu v prostředí aktivních detergentů, stavebních složek přípravku atd. Z tohoto hlediska jsou výhodné enzymy pocházející z bakterií a hub, například bakteriální amylázy a proteázy a celulázy z hub.

Enzymy jsou obvykle obsaženy v množsví do 5 mg, výhodněji 0,01 až 3 mg aktivního enzymu v~ jednom. gramu přípravku. Vyjádřeno jinak _h přípravky obsahují· 0,001 až 5 % hmot., výhodněji 0,01 až 1 % hmot. komerčního enzymového preparátu. Proteázy jsou obvykle obsaženy v množství poskytujícím aktivitu 0,005 až 0,1 Ansonových jednotek (AU) na gram přípravku.

Vhodnými proteázami jsou subtilsiny připravované z některých kmenů B.subtilis a B . 1 icheniforms. Jiné vhodné proteázy mající maximum aktivity při pH 8 až 12, pocházejí z kmene Bacillus. Tyto proteázy vyvinula a prodává firma Novo Industries A/S pod registrovanou obchodní značkou ESPERASE. Přípravu těchto a analogických enzymů uvádí v popise Britská patentová přihláška č. 1 243 784, Novo. Mezi vhodné komerčně dostupné proteo1ytické enzymy patří enzymy prodávané pod obchodními značkami ALCALASE a SAVINASE vyráběné Novo Industries A/s (Dánsko) a MAXATASE vyráběné International Bio-Synthetics, lne. (Nizozemsko). Další vhodné proteázy jsou Proteáza A (viz Evropská patentová přihláška 130 756, vydaná 9.1.1985) a Proteáza B (viz Evropská patentová přihláška poř. č. 87303761.8, podaná 28.4.1987 a Evropská patentová přihláška 130 756, Bott a kol., vydaná 9.1.1985).

Vhodnými amylázami jsou např. α-amylázy popsané v popise Britské patentové přihlášky č. 1 296 839 (Novo), RAPIDASE, International Bio-Synthetics, lne a TERMAMYL, Novo Industries.

Celulázy vhodné pro předkládaný vynález jsou jak bakteriální celulázy, tak celulázy pocházející z hub. Je výhodné pokud jejich aktivitní maximum spadá do rozmezí pH 5 až 9,5. Vhodné celulázy jsou popsány v U.S. Patentu 4 435 307, Barbesgoard a kol., vydaném 6.3.1984. Patent popisuje houbové celulázy produkované kmenem Humicola insolens a Humicola DSM1800, nebo celulázy 212 - produkované houbami rodu Aeromonas a celulázy extrahované z hepatopankreasu mořských měkýšů (Dolabella Auricula Solander). Vhodné celulázy jsou rovněž popsány v GB-A-;2 075 028 ; GB-A-2 095 275 a DE-OS-2 247 832.

Lipázy vhodné pro použití v detergentních přípravcích jsou lipázy produkované mikroorganismy skupiny Pseudomonas, např. Pseudomonas stutzeri ATTC 19.154, jak uvádí Britský patent 1 372 034. Dále lipázy uvedené v Japonské patentové přihlášce 53-20487, uveřejněné 24.2.1978. Tuto lipázu vyrábí Amano Pharmaceuti ca 1 Co. Ltd., Nagyoa, Japonsko, pod obchodní značkou Lipase P Amano“, dále zmiňována jako Amano-P“. Další komerční lipázy zahrnují Amano-CES, lipázy pocházející z Chromobacter viscosum, lipolyticum NRRL3 3673, dále lipázy Corp., USA a

Japonsko; a B i ochem i ca 1 pocházející předk ládaný např. Chromobacter viscosum var. dodávané Toyo Jozo Co., Tagata, z Chromobacter viscosum z U.S. Disoynth Co., Nizozemsko a lipázy z Pseudomonas gladioli. Výhodnou lipázou pro vynález je LIPOLASE pocházející z Humicola lanuginosa vyráběná Novo (viz též EPO 341 947).

Peroxidázy se používají v kombinaci se zdroji kyslíku, příslušné oblasti křenu, lignináza, bromo-perox i dáza.

např. peroxyuh1 iči taný, peroxybori taný , peroxysíraný, peroxid vodíku, atd. Jsou používány jako bělící roztok tj. roztok zabraňující přenosu barev nebo pigmentů mezi různými substráty během praní. Mezi peroxidázy známé v techniky patří například peroxidáza z ha 1operoxidázy jako jsou chloro- a

Detergentní přípravky obsahující peroxidázy jsou uvedeny např. v PCT mezinárodní přihlášce WO 89/099813, vydané 19.10.1989, O. Kirk, Novo Industries A/S. * ΐ

Řada enzymů a způsoby jejich začlenění do syntetických detergentních granulí je též uvedena v U.S. Patentu 3 553 139, vydaném 5.1.1971, McCarty a kol. Oblastí enzymů se dále zabývají dokumenty: U.S. Patent 4 101 457, Plače a kol., vydaný 18.7.1978 a U.S. Patent 4 507 219, Hughes a kol., vydaný 26.3.1985. Enzymatickými materiály použitelnými do detergentních přípravků a způsoby jejich začlenění do těchto přípravků se též zabývá U.S. Patent 4 261 868, Horn a kol., vydaný 14.4.1981. Enzymy určené do detergentních přípravků lze stabilizovat různými způsoby. Postupy stabilizace enzymů se zabývají U.S. Patent 4 261 868, Horn a kol., vydaný 14.4.1981, U.S. Patent 3 600 319, Gedge a kol., vydaný 17.8.1971 a vydání Evropské patentové přihlášky č. 0 1 99. 405, přihláška č. 86200586.5, publikovaná 29.10.1986, Venegas. Enzymové stabilizační systémy jsou též popsány např. v U.S. Patentech 4 261 868, 3 600 319 a 3 519 570.

Stabilizátory enzymů - enzymy využívané v předkládaném vynálezu jsou stabilizovány přítomností ve vodě rozpustných zdrojů vápenatých iontů ve finálních výrobcích, jež aodávají enzymům vápenaté ionty. Dodatečný stabilizační efext může poskytovat přítomnost různých dalších stabilizátorů známých v této oblasti techniky, zvláště látky na bázi boritanů: viz Severon U.S. 4 537 706, jak je uvedeno výše. Typický detergent obsahuje 1 až 30, výhodně 2 až 20, výhodněji 5 až 15 12 mmol/1 vápenatých iontů ve finálním obsah se může měnit podle množství přítomného enzymu a jeho odpovědi na vápenaté ionty. Hladina vápenatých iontů v přípravku by měla být volena tak, aby bylo a nejvyhodněji 8 až přípravku. Aktuální vápenatý, mravenčan vápenatých iontů, stále k disposici minimální množství iontů pro enzym, po komplexaci stavebními složkami, mastnými kyselinami atd. Zdrojem vápenatých iontů může být libovolná vévodě rozpustná vápenatá sůl, např. chlorid vápenatý, síran vápenatý, hydroxid vápenatý a octan vápenatý. Malé množství běžně 0,05 až 0,4 mmol/1, je vždy v přípravku přítomno ve vodě jež je součásti enzymové suspenze a složkou přípravku. Pevné detergentní přípravky předkládaného dostatečné množství ve vodě rozpustných iontů, aby poskytovaly uvedené vhodné prostředky

Alternativně může postačovat uváděná množství vápenatývch vynálezu obsahují zdrojů vápenatých hladiny pro prací přirozená tvrdost vody.

Je nutné si uvědomit, že iontů jsou postačující pro stabilizaci enzymů. Další přídavky vápenatých iontů se do přípravků zavádějí, aby se zvýšila schopnost odstraňování mastných nečistot. Z toho tedy vyplývá, že přípravky obsahují 0,5 až 2 % hmot. ve vodě rozpustných zdrojů vápenatých iontů. Aktuální obsah se může měnit s množstvím a typem enzymu použitého v přípravku.

Předkládané přípravky případně, ale výhodně, dále obsahují různé další stbi 1 izátory , zvláště stabilizátory na bázi Doritanů. Typicky bývají tyto stabilizátory zastoupeny v přípravku v množství 0,25 až 10 % hmot., výhodně 0,5 až 5 % hmot., výhodněji 0,75 až 3 % hmot. kyseliny borité nebo jiného uvolňovat v boritanbu schopného (vypočteno pro kys i když vhodné jsou přípravku kyselinu boritou boritou). Kyselina boritá je výhodná, i další sloučeniny bóru jako je oxid ortho-, metaMísto kyseliny (např.

boritý, borax a boritany alkalických kovů (např a pyroborítan sodný a pentaboritan sodný), borité lze též použít substituované kyseliny borité kyselina fenylboritá, butanboritá a p-bromfenylboritá).

Vedle enzymů, mohou předkládané přípravky dále obsahovat jednu nebo více přídavných detergentních látek, nebo jiných materiálů, které zvyšují čistící vlastnosti, zlepšují praní čištěného substrátu, nebo modifikují estetické vlastnosti detergentni ho přípravku (např. parfémy, barviva, atd.). V následující části jsou uvedeny ilustrativní příklady přídavných materiálů.

Stavební složky - předkládané přípravky někdy obsahují detergentní stavební složky ovlivňující tvrdost vody. Lze použít stavební složky anorganické i organické povahy. Stavební složky v pracích přípravcích napomáhají odstraňování nečistot částicového charakteru.

Množství stavební složky v přípravku je proměnlivé, závisí na konečném použití přípravku a požadované finální formě. Pokud jsou stavební složky v představují množství nejméně 1 ž hmot.

přípravku zahrnuty, vzhledem k hmotnosti přípravku. Granulované přípravky typicky obsahují 10 až 80 % hmot., typičtěji 15 až 50 % hmot. detergentní stavební složky. Přípustné jsou však nižší i vyšší hladiny.

Mezi anorganické stavební složky patří např. (ale nejen tyto) látky: soli alkalických kovů, amonné a a 1 káno 1 amonné s polyfosfáty (např. trifosfáty, pyrofosfáty a sklovité polymerní meta-fosfáty), fosfonáty, kyselina fytová, silikáty, uhličitany (včetně kyselých uhličitanů a sem iuh1 ičitanů), sírany a hlinitokřemičitany. V některých oblastech jsou vyžadovány nefosfátové stavební složky. Je podstatné, že předkládané přípravky jsou funkční i v případě, že obsahují tzv. slabé“ stavební složky (ve srovnání s fosfáty), jako je např. citrát, nebo v tzv. underbuilt podmínkách,. které nastávají v případech kdy přípravěk obsahuje zeolit nebo vrstevnatou silikátovou stavební složku. Sekundární (2,3) sulfáty spolu s enzymovými složkami mají dokonce lepší vlastnosti v přítomnosti slabých nefosfátových stavebních složek, které umožňují přítomnost volných vápenatých iontů.

Příkladem silikátových stavebních složek jsou silikáty alkalických kovů, zvláště sloučeniny s poměrem SiOz ku Na20 v rozmezí 1,61 až 3,2:1 a vrstevnaté silikáty, jako je např. vrstevnatý silikát sodný popsaný v U.S. Patentu 4 664 839, vydaný 12.5.1987, H.P. Rieck. NaSKS-6 je obchodní značka pro krystalický vrstevnatý silikát vyráběný firmou Hoechst (běžně označovaný jako SKS-6). Narozdíl od zeolitových stavebních složek Na SKS-6 silikátová stavební složka neobsahuje hliník. Na SKS-6 má delta-Na2Si0s morfologickou formu vrstevnatého s i 1 i kátu. Lze DE-A-3 417 649 přípravky silikáty jej připravit postupy uvedenými v Německém a DE-A-3 742 043. SKS-6 je pro předkládané velmi výhodný, jako

NaMS íx 02 x + 1 .yH2O, napr kde M i jiné vrstevnaté obecného vzorce nebo vodík, x je pro předkládaný vznález i další způsobuje kyslíkatá nejmene bezvodého lze však použít sloučeniny představuje sodík číslo od 1,9 do 4, výhodně 2a y je čislo od 0 do 20, výhodné 0. Mezi různé další vrstevnaté silikáty firmy Hoechst patří NaSKS-5, NaSKS-7 a NaSKS-11, v alfa, beta a gama formách. Jak již bylo uvedeno výše, nejvýhodnější jsou de1ta-Na2SiOs (NaSKS-6 forma). Vhodné jsou silikáty, například magnézium silikát, který křehkost granulovaných přípravků, stabilizuje bělidla a je složkou systému ovlivňujícího pěnivost přípravku.

Příkladem uhličitanových stavebních složek jsou uhličitany alkalických kovů a kovů alkalických zemin, uvedené v Německé patentové přihlášce č. 2 321 001, vydané 15.11.1973.

Pro předkládaný vynález mají velmi vhodné vlastnosti a 1 um i nos i 1 i katové stavební složky. V současné době mají tyto a 1 um i nos i 1 ikáty velký význam ve vysoce účinných granulovaných detergentních přípravcích. Mezi aluminosilikátové stavební složky lze zahrnout látky empirického vzorce:

Mz ( zA102.yS i O2 ) kde M představuje iont sodný, draselný, amonný, nebo substituovaný amonný, z je číslo z intervalu 0,5 až 2, a y je 1, tento materiál má kapacitu pro výměnu hořečnatých iontů 50 mi 1igramekvivalentů tvrdosti CaCO3 na a 1 um i nos i 1 ikátu. Výhodnými a 1 um i nos i 1 ikáty zeolitové stavební složky vzorce:

Na_z [ (A102 )z (SÍ02 )y ] .XH2O kde z a y jsou celá čísla nejméně 6, molárni poměr z ku v rozmezí 1 až 0,5 a x je celé číslo v intervalu 15 až 264.

Vhodné a 1 um i nos i 1 1kátové iontoměniče jsou komerčně strukturního hlediska mohou být ve formě mohou být Důvodu přírodního přípravy gram jsou y je nebo amorfní Postupem dostupné. Ze krysta1ické i syntetické, iontoměničů se zabývá U.S. Patent 12.10.1976. Krystalické syntetické aluminosili katových 3 985 669, Krummel a kol, a 1 um i nos i 1 ikáty vhodné pro předkládaný vynález jsou komerčně dostupné pod názvem Zeolit A, Zeolit P (B), a Zeolit X. Velmi výhodného provedení vynálezu používá a 1 um i nos i 1 ikátový iontoměnič vzorce:

Nai2(A102)l2(SÍ0z)l2].XH20 kde x je 20 až 30, výhodně 27. Tento materiál je znám pod označením Zeolit A. Výhodně mají a 1 um i nos i 1 ikáty částice o průměru 0,1 až 10 t/m.

Mezi organické detergentní stavební složky vhodné pro předkládaný vynález lze -zahrnout (ale nejen ,tyto) řadu různých užívaný vyraz které nesou více 3. Po lykarboxylové pólykarboxylových sloučenin. Zde polykarboxyláty se týká sloučenin, karboxylových skupin, výhodně nejméně stavební složky lze do přípravku přidávat ve formě kyselin nebo neutralizované jako soli. Pokud je volena forma solí, vhodné jsou soli alkalických kovů jako sodné, draselné, lithné nebo a 1 kánolamonné.

Mezi karboxy 1átové stavební složky lze zahrnout různé kategorie vhodných materiálů. Jednou důležitou kategorií jsou etherové po 1ykarboxy 1 áty, včetně oxysukcinátu uvedeného Bergem v U.S. Patentu 3 128 287, 7.4.1964 a Lambertim a kol. v U.S.

18.1.1972. Viz též stavební složky a kol. v U.S. Patentu 4 663 071, etherové polykarboxyláty jsou cyklické alicyklické /isloučeniny uvedené např.

Patentu 3 635 830, TMS/TDS uvedené Bushem 5.5.1987. Další vhodné sloučeniny, konkrétně

U.S. Patentech ‘3 923 678,- 3 835 1 63, 4 1 58 635, 4 1 20 875 a 4 1 0 2 9 0 3 . ³

Další vhodné stavební složky detergentů jsou etherové hydroxypo1ykarboxy 1 áty, kopolymery ma1einanhydridu s ethylennebo v inylmethy1-etherem, 'kysel ina 1,3,5,-trihydroxybenzen-2,4,6-trisu1fonová, kyselina karboxymethy1oxyjantarová, různé alkalické, amonné a substituované amonné.soli polyacetátů jako je např. kyselina ethylendiamintetraoctová a kyselina nitri 1otrioctová, dále po 1 ykar boxy 1 áty jako kyselina melitová, jantarová, benzen-1,3,5-trikarboxylová, a rozpustné soli uvedených kyselin.

Významnými po 1 ykarboxyTátovým i oxydijantarová, po 1yma1ei nová, karboxymethy loxyjantarová stavebními složkami předkládaného vynálezu kyselina citrónová a vzhledem ke snadné a biodegradabi 1 i tě. Citráty lze v použít v kombinaci se zeolitovými složkami vrstevnatéko silikátu.

jsou citrátové stavební složky, např. její rozpustné soli (hlavně sodná), dostupnosti z obnovitelných zdrojů granulovaných přípravcích stavebními složkami, nebo Oxidi suke ináty jsou rovněž velmi vhodné pro uvedené přípravky a kombinace.

Další vhodné složky pro předkládané detergentní přípravky jsou 3,3-di karboxy-4-oxa-1,6-hexandioáty a příbuzné sloučeniny uvedené v U.S. Patentu 4 566 984, Bush, 28.1.1986. Mezi vhodné sukcinátové stavební složky lze zahrnout kyseliny C5-C20 alkyl a alkenyl jantarové a jejich soli. Velmi výhodnou sloučeninou tohoto typu je kyselina dodecenyljantarová. Specifickými příklady sukcinátových stavebních složek jsou laurylsukcinát, myri sty 1 suke inát, pa 1mi ty 1 suke inát, 2-dodecenyIsukcinát (výhodný), 2-pentadeceny1 suke inát, apod. Velmi výhodnou stavební složkou uvedené skupiny je patentové přihlášce

v	Evropské
5 ,	,11.	1 986 .
		Další
4	1 44	226 ,
3	308	067
3	723	322 .

laurylsukcinát, uvedený 86200690.5/0 200 263,

Crutchfield a kol.,

Diehl, 7.3.1967. Viz též sou uvedeny v U.S. Patentu 13.3.1979 a U.S. Patentu Diehl, U.S. Patent

K posílení stavební aktivity lze do přípravků dále včlenit mastné kyseliny, buď samotné nebo v kombinaci s výše uvedenými stavebními složkami, zvláště s citráty a/nebo sukcináty. Výrobce by měl vzít v úvahu, že použití mastných kyselin obecně vede ke snížení pěnivosti.

V situacích, které umožňují použití stavebních složek na bázi fosforu lze volit různé alkalické fosfáty, jako dobře známý tri po 1 yfosforečnan sodný, pyrofosforečnan sodný a ortofosforečnan sodný. Též lze použít ethan-1-hydroxy-1 ,1difosfonát a jiné známé fosfonáty (viz např. U.S. Patenty 3 159 581, 3 213 030, 3 422 021, 3 400 148 a 3 422 137).

Bělidla - bělící činidla a aktivátory

Předkládané detergentní přípravky případně dále obsahují bělící činidla nebo bělící přípravky obsahující bělící činidlo a jeden nebo více bělících aktivátorů. Pokud jsou bělidla v přípravku obsažena ,’ je j i ch množství se pohybuje v rozmezí 1 až 30 % hmot., typičtěji 5 až 20 % hmot. vzhledem k hmotnosti přípravku, zvláště v případě přípravků určených na praní. Pokud jsou v přípravku obsaženy tmelící aktivátory, jejich množství se pohybuje v rozmezí 0,1až 60 % hmot., typičtěji 0,5 až 40 % hmot. vzhledem k bělícímu přípravku zahrnujícímu bělící činidlo plus aktivátor.

Bělící činidla vhodná pro předkládaný vynález jsou činidla určená pro čištění textilu, tvrdých povrchů a pro další čistící účely. Mezi tato bělící činidla patří kyslíkatá činidla a další. Vhodné jsou perboritany, např. perboritan sodný (např. mono-, nebo tetra-hydrát).

Zvláštní kategorií bělících činidel, jež lze použít bez jakýchkoli omezení jsou perkarboxylově kyseliny a jejich soli. Vhodnými příklady této třídy činidel jsou magnézium monoperoxyfta lát hexahydrát, horečnatá sůl meta-ch1orperbenzoové kyseliny, kyselina 4-nony1amino-4-oxoperoxymáse1ná a kyselina diperoxydodekandiová. Tato bělící činidla, jsou uvedena v U.S. Patentu 4 483 781, ?flartman, 20.11.1984, U.S. Patentové přihlášfcé 740 446, Burns a ko 1., 20.2 . 1985 a -v U.S. Patentu 4 412 934, Chung a kol. 1.11.1983. Vysoce výhodným bělícím činidlem je 6-nonylamino-6-oxoperoxykapronová kyselina uvedená v U.S. Patentu 4 634 551, Burns a kol., 6.1.1987.

Dalšími vhodnými bělícími činidly jsou peroxidová činidla. Příkladem těchto činidel jsou uhličitan sodný peroxyhydrát a ekvivalentní peruh1 ičitanová bělidla, pyrofosfát sodný peroxyhydrát, močovina peroxyhydrát a peroxid sodný. Též lze použit persulfátová bělidla (např. OXONE, vyráběný firmou DuPont).

Dále lze použít směsi bělících činidel.

Peroxidová bělidla, perboritany, peruh1 iči taný atd. lze výhodně kombinovat s bělícími aktivátory, které vedou ve vodném prostředí k in sítu uvolňování perkyseliny odpovídající použitému aktivátoru. Různé příklady aktivátorů (neomezující možný výběr) jsou uvedeny v U.S. Patentu 4 915 854, Mao a kol., 10.4.1990 a v U.S. Patentu 4 412 934. Typickými aktivátory jsou nonanoyloxybenzen sulfonát (NOBS) a tetraacetyl diamin (TAED), vhodná je i jejich směs. Další typické aktivátory pro předkládané přípravky jsou uvedeny v U.S. Patentu 4 634 551.

V této oblasti techniky jsou dále známa bělící činidla, nepůsobící na bázi peroxidů, vhodná pro předkládaný vynález. Jedním významným typem nekys1íkatých bělidel jsou činidla na bázi sulfonátů zinku a/nebo aluminium fta 1ocyaniny, viz U.S. Patent 4 033 718, Holcombe a kol., 5.7.1977. Pokud jsou tyto látky v přípravku obsaženy, jejich množství se pohybuje v rozmezí 0,025 až 1,25 % hmot., zvláště vhodný je ftalocyanin zinku.

Polymerní činidla uvolňující nečistoty

Přípravky předkládaného kterékoliv polymerní činidlo odborníkům v oboru. Polymerní mají hydrofilní část, která vynálezu mohou obsahovat uvolňující nečistoty známé činidla uvolňující nečistoty způsobuje hydrofilitu povrchu hydrofobních vláken např. polyesterových a nylonových, a hydrofobní část, která se ukládá na povrchu hydrofobních vláken a zůstává na nich adherována v průběhu všech pracích slouží jako kotva hydrofilních částí, lze skvrny, které odolají činidlu v prvním pracím cyklu, snadněji a máchacích cyklů a tak Díky této vlastnosti uvolňujícímu nečistoty odstranit v následujících cyklech.

Polymerní činidla uvolňující v předkládaném vynálezu nečistoty, která máji:

nečistoty použitelná zahrnují taková činidla uvolňující (a) jednu nebo více neiontových hydrofilních složek obsahující především (i) po 1yoxyethy1enové segmenty o stupni polymerace nejméně 2, nebo (ii) oxypropy 1enové nebo po 1yoxypropy1enové segmenty o stupni polymerace 2 až 10, přičemž uvedený hydrofilní segment neobsahuje žádnou oxypropy1enovou jednotku která by nebyla na obou koncích vázána se sousední skupinou etherovou vazbou, nebo (iií) smés oxya1ky1enových jednotek obsahujících oxyethylenové jednotky a přičemž uvedená směs oxyethylenových jednotek až 30 oxypropy1enových jednotek, obsahuje dostatečné množství k zajištění zvýšené hydrofility povrchu běžných polyesterových syntetických vláken při deponování činidla uvolňujícího nečistoty na povrchu vláken, uvedené hydrofilní segmenty výhodně obsahují nejméně 25 % hmot. oxyethy1enových jednotek, výhodněji , specielně u složek obsahujících 20 až 30 oxypropy1enových jednotek, nejméně 50 % hmot. oxyethy1enových jednotek; nebo (b) jednu nebo více hydrofobních jednotek obsahujících (i) C3 oxya1ky1enterefta 1átové segmenty, které, pokud uvedené hydrofobní segmenty též obsahují oxyethylentereftalát, jsou zastoupeny v poměru oxyethylentereftalát ku C3 oxyalkylentereftalátům 2:1 nebo nižším, (ii) C4-C6 alkylenové nebo oxy C4-Cs alkylenové segmenty nebo jejich směs, (iií) poly(vinylesterové) segmenty, výhodně poly(vinylacetát) o stupni polymerace nejméně 2, nebo (iv) C1-C4 alkyl ethery nebo C4 hydroxyalkyletherové substituenty, nebo jejich směs, přičemž uvedené substituenty jsou přítomny ve formě C1-C4 alkyl etherových nebo C4 hydroxya1ky1 etherových derivátů celulózy, nebo jejich směsi a uvedené Upelulózové deriváty jsou amfifilní, tj. nfají dostatečné množství Ci-C4 a 1 ky 1 ether ových a/nebo C4 hydroxya 1 kyTetherových jednotek které se mohou deponovat na povrchu běžných syntetických vláken pro zvýšení hydrofilty povrchu; nebo uváděná polymerní činidla uvolňující nečistoty předkládaného vynálezu zahrnují kombinaci složek (a) a ( b ).

Typicky mají po 1 yoxyethy1enové segmenty zahrnuté pod bodem (a)(i) stupeň polymerace 2 až 200, i když lze použit i vyšší hladiny, výhodně 3 až 150, výhodněji 6 až 100. Vhodné C4-C6 alkylenové hydrofobní segmenty zahrnuji (ale nejen tyto) koncové kepováné polymerní činidla uvolňující nečistoty jako např. MO3S(CH2)nOCH2CH20-, kde M je sodík a n je celé číslo z intervalu 4 až 6, jak je uvedeno v U.S. Patentu 4 721 580,

Gosse 1 ink, 26.1.1988.

Polymerní činidla uvolňující nečistoty použitelná v předkládaném vynálezu též zahrnují deriváty celulózy jako např. hydroxyether celulózové polymery, kopolymerní bloky ethylentereftalátu nebo propylentereftalátu s polyethylenoxidnebo po 1ypropy1enoxid-terefta 1átem, apod. Tato činidla jsou komerčně dostupná a zahrnují hydroxyethery celulózy jako je METHOCEL (Dow). Celulozová činidla uvolňující nečistoty použitelná v předkládaných přípravcích též zahrnují činidla vybraná ze skupiny obsahující C-ι-C4 alkyl a C4 hydroxyalkyl celulózu; viz U.S. Patent 4 000 093, Nicol a kol., 28.12.1976.

Činidla uvolňující nečistoty charakteristická poly(vinylesterovými) hydrofobními estery zahrnují roubované kopolymery po 1 y(v iny1 esteru), např. Cí-Ce vinylestery, výhodně po 1y(v iny1actetát) roubovaný na po 1ya1ky1enovou kostru, jako je např. po 1 yethy1enoxidová kostra. Viz Evropská patentová přihláška 0 219 048, vydaná 22.4.1987, Kud a kol. Komerčně dostupná činidla uvolňující nečistoty tohoto typu zahrnují SOKALANové materiály, např. SOKALAN HP-22 dostupný u BASF (Německo) .

Vhodným typem činidla uvolňujícího nečistoty je kopolymer obsahující náhodně bloky ethylentereftalátu a polyethylenoxid (PED) tereftalátu. Molekulová hmotnost těchto polymerních činidel uvolňujících nečistoty se pohybuje v rozmezí 25 000 až 55 000, Viz U.S. Patent 3 959 230, Hays, 25.5.1976 a U.S. Patent 3 893 929, Basadur, 8.7.1975.

Jiným vhodným typem činidla uvolňujícího nečistoty je polyester tvořený opakujícími se jednotkami ethylentereftalátu obsahujícími 10 až 15 % hmot. ethy1enterefta 1átových jednotek spolu s 90 až 80 % hmot. po 1yoxyethy1enových jednotek odvozených od po 1yoxyethyleng1yko 1 u o průměrné molekulové hmotnosti 300 až 5 000. Příkladem uvedeného materiálu jsou komerčně dostupné ZELCON 5126 (Oupont) a MILEASE T (ICI). Viz též U.S. Patent - 702 857, 27.10.1987, Gosselink.

Jiným vhodným typem činidla uvolňujícího nečistoty je su1fony 1 ováný produkt v podstatě lineárních esterových oligomerů obsahujících oligomerní esterovou kostru opakujících a termináiní typ činidel U.S. Patentu se terefta 1oy1ových a oxya1ky1enových jednotek skupiny kovalentně vázané ke kostře. Tento uvolňujících nečistoty je podrobně popsán v

968 451, 6.11.1990, J.J. Scheibel a E.P. Gosselink.

Mezi další činidla uvolňující nečistoty terefta Tátové polyestery uvedené v U.S. Patentu 4 7 1 1 730, 8.12.1987, Gosselink a kol., aniontové koncově kepované estery uvedené v U.S. Patentu 4 721 580,

Gosselink, a blokové

Patentu patří o 1 i gomerní 26.1.1988, sloučeniny Gosse1 i nk. Mezi an iontové, uvedené v

-/v- .

•U.S polyesterové oligomerní 4 702 857, 27.1 0. 1 987 , výhodná činidla uvolňující konkrétně sulfoaroylové terefta látové estery uvedené v U.S.

31.10.1989, Malonado a kol..

Pokud jsou zmiňovaná činidla uvolňující nečistoty použita v předkládaných detergentních přípravcích, tvoří většinou 0,01 až 10,0 % hmot. vzhledem k celkové hmtotnosti přípravku, typicky 0,1 až 5 % hmot., výhodně 0,2 až 3,0 % hmot..

nečistoty též patří koncově kepované Patentu 4 877 896.

Chelatační činidla

Předkládané detergentní přípravky dále případně obsahují jedno nebo více činidel cheG atuj í c í jakový a/nebo mangan. Tato chelatační činidía jsou vybírána ze skupiny látek zahrnující aminokarboxy 1áty, aminófosfonáty, po 1yfunkčně-substituovaná aromatická chelatační činidla a jejich směsi, jak bude definováno níže. Nehledě na teorii lze předpokládat, že přínosem těchto materiálů je jejich výjimečná schopnost odstraňovat kovové a manganové ionty z pracích roztoků ve formě rozpustných chelátů.

Mezi vhodná aminokarboxy1ová chelatační činidla patří látky· jako jsou ethy 1 endiamintetraacetáty , N-hydroxyethylendiamintetraacetáty, nitri lotriacetáty , ethy1endiamin~ tetrapropionáty, triethy1entetraaminhexaacetáty , diethylentriaminpentaacetáty a ethano1dig1yciny a alkalické, amonné a substituované amonné soli uvedených látek a jejich směsí.

Mezi vhodná chelatační činidla dále patří aminofosfonáty, zvláště pro ty detergentní přípravky, které mohou obsahovat alespoň nízké množství fosforu. Jde například o látky jako ethylendiamintetrakis(methylenfosfonáty), nitrilotris(methy1enfosfonáty) a diethy1entriaminpentakis(methy1enfosfonáty) jako je DEQUEST. Tyto aminofosfonáty výhodně neobsahují alkylové nebo alkenylové skupiny s více než 6 atomy uhlíku.

Mezi vhodná chelatační činidla dále patří polyfunkčně-substituovaná aromatická chelatační činidla, viz U.S. Patent 3 812 044, 21.5.1974, Connor a kol.. Výhodnými sloučeninami tohoto typu v kyselé formě jsou dihydroxysulfobenzény jako je 1,2-dihydroxy-3,5-disu1fobenzen.

Výhodným biodegradabi 1 ηím chelatačním činidlem je ethylendiamindisukcinát (EDDS) uvedený v U.S. Patentu 4 704 233, 3.11.1987, Hartman a Perkins.

Pokud jsou zmiňovaná chelatační činidla použita přípravcích, tvoří většinou v předkládaných detergentních 0,01 až 10,0 % hmot. vzhledem výhodněji 0,1 až 3,0 % hmot..

k celkové hmotnosti přípravku,

Odstraňování hlinitých nečistot/anti-redepozitni činidla dále případně obsahují které mají schopnost jako anti-redepozitní

Přípravky předkládaného vynálezu ethoxylované aminy rozpustné ve vodě, odstraňovat hlinité nečistoty a působí činidla. Granulované přípravky, které tyto sloučeniny zahrnují, typicky obsahují 0,01 až 10,0 % hmot. těchto ethoxylovaných ve vodě rozpustných aminů.

Nejvýhodnějšim anti-redepozitním činidlem uvolňujícím nečistoty je ethoxylovaný tetraethylenpentamin. Příklady dalších ethoxylovaných aminů 4 597 898, VanderMeer, anti-redepozitních činidel odstraňujících jsou kationtové sloučeniny popsané v přihlášce 111 965, Oh a Gosselink, anti-redepozitní činidla odstraňující lze nalézt 1.7. 1 986.

v U.S Jinou

Patentu skupinou hlinité neč i stoty Evropské patentové

27.6.1984. Další hlinité nečistoty zahrnují polymerní ethoxylované aminy uvedené v Evropské patentové přihlášce 111 984, Gosselink, 27,6.1984; zwitteriontové polymery uvedené v Evropské patentové přihlášce 112 592, Gosselink, 4.6.1984; a aminoxidy uvedené vc U.S. Patentu 4 548 744, Connor, 22.10.1985. V předkládaných přípravcích lze užít i další anti-redepozitní činidla odstraňující hlinité nečistoty známé v této oblasti techniky. Jiným typem výhodných anti-redepozitních činidel odstraňujících hlinité nečistoty jsou karbqíxymethy 1 ce 1 u 1 ózové (CMC) materiály, v této;pblasti techniky rovněž dobře známé.

Polymerní disperzní činidla

Polymerní disperzní činidla lze výhodně použit v množství

0,1 až 7 % hmot. vzhledem přípravků, zvláště v vrstevnatých silikátových polymerní disperzní činidla k celkové hmotnosti předkládaných přítomnosti zeolitových a/nebo stavebních složek. Mezi vhodná patří polymerní polykarboxyláty a po 1yethy1eng1yko1y , i když lze použít i další látky známé v této oblasti techniky. Nehledě na teorii lze předpokládat, že polymerní disperzní činidla zvyšují celkové účinky stavebních složek, zvláště pokud jsou použity v kombinaci s jinými stavebními složkami (včetně ni zkomo1eku1árnich polykarboxylátů ), tím, že inibují růst krystalů, působí jako peptizační činidTo-při uvolňování část icových-nečistot a jako anti-redepozitní činidlo.

Polymerní po 1ykarboxylátové materiály lze připravit polymerací nebo kopolymerací vhodných nenasycených monomerů, výhodně v kyselé formě. Mezi nenasycené monomerní kyseliny, které lze polymerovat na vhodné polymerní polykarboxyláty patři kyselina akrylová, maleinová (nebo ma1einanhydrid) , fumarová, itakonová, akonitová, mesakonová, citrakonová a methy1enma1 onová. Je vhodné, pokud jsou v monomerních segmentech polymerních předkládaných po 1ykarboxy1átů eventuelně přítomny kar boxy 1átové radikály typu v iny1methy1 ether, styren, ethylen atd., aby množství těchto segmentů nepřesahovalo 40 % hmot..

Zvláště vhodnými polymerními polykarboxyláty jsou deriváty kyseliny akrylové. Vhodnými kyselými polymery na bázi akrylátů jsou po 1yakrylátové soli rozpustné ve vodě. Průměrná molekulová hmotnost těchto polymerů se pohybuje v rozmezí 2 000 až 10 000, výhodněji 4 000 až 7 000, nejvýhodněji 4 000 až 5 000. Tyto ve vodě rozpustné polyakryláty zahrnují např. soli alkalických kovů, amonné a substituované amonné soli. Rozpustné materiály uvedeného typu jsou v oblasti techniky známé. Jejich použití v detergentních přípravcích bylo popsáno např. v U.S. Patentu 3 308 067, 7.3.1967, Diehl.

Výhodnými disperzními/anti-redepozitními činidly jsou rovněž akrylové/maleinové kopolymery. Tyto materiály zahrnují ve vodě rozpustné soli kopolymerů akrylové a maleinové kyseliny. Průměrná molekulová hmotnost uvedených kopolymerů se pohybuje v rozmezí 2 000 až 100 000, výhodněji 5 000 až 75 000, nejvýhodněji 7 000 až 65 000 h.j. Poměr akrylátových ku maleinátovým segmentům se obvykle pohybuje v rozmezí 30:1 až 1:1, výhodněji 10:1 až 2:1. Ve vodě rozpustné soli uvedených akry1átových/ma1einátových kopolymerů zahrnují např. soli alkalických kovů, amonné a substituované amonné soli. Rozpustné akry 1 átové/ma1einátové kopolymery uvedeného typu jsou popsány v Evropské patentové přihlášce č. 66915, 15.12.1982.

Jiným vhodným polymerním materiálem je po 1 yethy1eng1yko 1 (PEG). PEG vykazuje účinky disperzního činidla i vlastnosti anti-redepozitni ho činidla odstraňujícího hlinité nečistoty. PEG vhodné pro zmiňované účely mají typicky molekulovou hmotnost v rozmezí 500 až 100 000, výhodné 1 000 až 50 000, výhodněji 1 500 až 10 000 h.j.

Dále lze použít i polyaspartáty a polyglutamáty, zvláště ve spojení se zeolitovými stavebními složkami.

Optická zjasňovad 1 a

Předkládané detergentní přípravky mohou obsahovat libovolné zjasňovadlo nebo bělici činidlo známé v této oblasti techniky, v množství 0,05 až 1,2 % hmot. vzhledem k hmotnosti přípravku. Komerční optická zjasňovadla použitelná pro předkládané přípravky lze roztřídit do podskupin, které zahrnují (ale nejen tyto látky): deriváty stilbenu, pyrazolin, kumarin, karboxylové kyseliny, methincyaniny, dibenzothifen-5,5-dioxid, azoly, heterocykly s 5- a 6-ti členným kruhem a další rozmanitá činidla. Příklady zjasňovadel jsou uvedeny v publikaci The Production and Application of Fluorescent Brightening Agents (Výroba a aplikace fluorescentních zjasňovadel),. M. Zahradník.;, vyd. John Wiley and Sons, New York (1982).

Konkrétní příklady optických zjasňovadel vhodných pro předkládané přípravky jsou látky uvedené v U.S. Patentu 4 790 856, Wixon, 13.12.1988. Mezí uvedená zjasňovadla patří serie látek PHORWHITE, firmy Verona; Tinopal UNPA, Tinopal CBS a Tinopal 5BM firmy Ciba-Geigy; Arctic White CC a Arctic White CWD firmy Hilton-Oavis (Itálie); 2-(4-styryl-fenyl)-2H-nafto 1[1,2-d]-triazo 1 y; 4,4’-bis(styry1)bisfeny1y a aminokumariny. Konkrétními příklady jsou např. látky 4-methyl-7-diethy1aminokumarin ; 1,2-bis(benzimidazo1-2-y1)ethy1en; 1,3-difeny1frazo1 iny ; 2,5-bis(benzoxazo1-2-y1)thiofen; 2-styryl-naft-[1,2-d]oxazol; a 2-(sti 1ben-4-y1)-2H-nafto[1,2-d]triazol. Viz též U.S. Patent 3 646 015, 29.2.1972, Hamilton.]

Činidla snižující pěnivost

Předkládané přípravky dále případně obsahují činidla snižující pěnivost. Činidla snižující pěnivost nabývají zvláštního významu v podmínkách praní v pračkách evropského typu s předním plněním, nebo v případě výroby koncentrovaných detergentních přípravků U.S. Patent 4 489 455 a 4 489 574, nebo pokud detergentní přípravky obsahují relativně velké množství pěnivých přídavných povrchově aktivních látek.

Jako činidla snižující pěnivost lze použit řadu materiálů, tento typ látek je v oblasti techniky dobře znám. Viz např. Kirk Othmer Encyclopedia of Chemical Technology, třetí vyd. díl 7, str. 430-447 (John Wiley and Sons, lne., 1979). Obzvláště významnou kategorii činidel snižujících pěnivost jsou mastné monokarboxylové kyseliny a jejich rozpustné soli. Viz U.S. Patent 2 954 347, 27.9.1960, Wayne St. John. Mastné monokarboxy1ové kyseliny a jejich soli používané jako činidla snižující pěnivost mají uhlovodíkový řetězec obsahující 10 až 24 atomů uhlíku, výhodně 12 až 18 atomů uhlíku. Mezi vhodné soli patří soli alkalických kovů jako je sodík, draslík a lithium, soli amonné a alkanolamonné.

Předkládané detergentní přípravky mohou též obsahovat činidla snižující pěnivost, která nejsou povrchově aktivní.

Jsou to například látky: parafín, estery mastných estery mastných a 1 i fat i cké kysel in) Cl 8 -C4o činidly snižujícími napr.

tr iaz jako např. monostearyl alkalická (Na, K, Li) sůl vysokomolekulární uhlovodíky jako je kyselin (např. triglyceridy mastných kyselin s monova1entnimi alkoholy, ketony (např. stearon), atd. Dalšími pěnivost jsou N-alkyl aminotriaziny jako hexa-alkylmelaminy nebo di- až tetra-a1ky1diaminch1ortriaziny připravené jako produkty reakce kyanurchloridu s dvěma nebo třemi moly primárního nebo sekundárního aminu obsahujícího 1 až 24 atomů uhlíku, propylenoxid a monosteary1 fosfáty alkohol fosfátový ester a dvojsytná monosteary1 fosfátu nebo fosfátových esterů. Uhlovodíky jako je parafin a halogenparafín lze použít v kapalné formě. Kapalné uhlovodíky jsou kapalné při laboratorní teplotě a atmosferickém tlaku, jejich teplota tečení se pohybuje v rozmezí -40 až 5 °C a minimální bod varu není

110 °C (při atmosferickém tlaku).

uhlovodíků, výhodně o voskov i tých Uhlovodíky snižujícími Uhlovodíková mzsi nez využití 100 °C. činidly v U.S.

Patentu

Též je známo bodu tání pod jsou výhodnou kategorií látek mezi pěnivost určenými do detergentních přípravků, činidla snižující pěnivost jsou uvedena např.

265 779, 5.5 . 1 98 1 ,

Gando 1 fo

Uhlovodíky tedy zahrnují alifatické, alicyklické, aromatické a heterocyk1ické nebo nenasycené uhlovodíky obsahující 12 až 70 atomů uhlíku. Výraz parafín používaný v souvislosti s činidly snižujícími pěnivost představuje směs skutečných parafínů a cyklických uhlovodíků.

Jinou výhodnou kategorií činidel snižujících pěnivost, nasycené která nejsou povrchově aktivní, jsou činidla na bázi silikonu

Sem patří látky typu polydimethylsiloxan, polyorganosiloxanových po 1yorganosi 1oxanů s polyorganosiloxanových olejů, např.

disperse nebo emulze olejů nebo pryskyřic a kombinace křemičitými částicemi na něž jsou zmiňované po 1yorganosi 1oxany chemisorbovány nebo nataveny. Silikonová činidla snižující pěnivost jsou v oblasti techniky dobře známa a jsou např. uvedena v U.S. Patentu 4 265 779, 5.5.1981, Gandolfo a kol., a v Evropské patentové přihlášce č. 89307851.9. 7.2.1 990, Stárch, M.S. .

Další silikonová čiříidla snižující pěnivost jsou uvedena v U.S. Patentu 32 455 839, který se týká přípravků a postupů odstraňování pěn z vodných roztoků vycházejících z použití malých množství po 1 ydimethy1si 1oxanových kapalin.

Směsi silikonů a si lanízovaných křemičitanů jsou uvedeny např. v Německé patentové přihlášce DOS 2 124 526. Silikonové odpěňovače a činidla ovlivňující pěnivost určená pro použití v granulovaných detergentních přípravcích jsou uvedena v U.S. Patentu 3 933 672, Bartolotta a kol. a v U.S. Patentu 4 652 392, Baginski a kol., 24.3.1987.

Typické silikonové činidlo snižující pěnivost pro předkládaný vynález obsahuje vhodné množství:

(i) po 1ydimethy1siloxanové kapaliny o viskozitě v rozmezí 20.10“® až 1500..TO^-6 m^zs·¹ při 25 °C;

(ii) 5 až 5Θdílů na 100 dílůhmot. vzhledem k složce (i) siloxanových pryskyřic obsahujících jednotky (CH3)3SiOi/2 a jednotky SÍO2 v poměru 0,6:1 až 1,2:1; a (iii) 1 až 20 dílů na 100 dílů hmot. vzhledem k složce (i) pevného silikagelu.

Výhodná silikonová činidla snižující pěnivost pro předkládaný vynález obsahují rozpouštědlo zajištující fázovou homogennost na bázi polyethylen glykolů nebo kopolymerů po 1yethy1eng1yko1/po 1ypropy1eng1yko1 nebo jejich směsi (výhodné), nikoliv na bázi po 1 ypropy1eng 1 yko 1 u. Základní silikonová činidla snižující pěnivost jsou rozvětvená a/nebo zesítovaná, nelineární.

Typický prací pěnivost obsahuje obsahující činidla snižující 1, výhodně 0,01 až 0,7, ve vodě; množství a neobsahuje lze použít Patenty 8.1.1991 odst. 1 , výhodně prostředek 0,001 až nejvýhodněji 0,05 až 0,5 % hmot. těchto činidel, sestávajících z: (1) nevodnou emulzi základního protipěnivého činidla což je směs (a) po 1yorganosiloxanu, (b) siloxanové pryskyřice nebo silikonové sloučeniny tvořící silikonovou pryskyřici, (c) jemně mletého plnidla a (d) katalyzátoru vyvolávajícího reakci složek (a), (b) a (c) vedoucí k silanolátům; (2) nejméně jednu neiontovou silikonovou povrchově aktivní látku; a (3) po 1yethyleng1yko1 nebo kopolymer po 1yethy1eng1yko1u s polypropylenglykolem, který je z více než 2 % hmot. při laboratorní teplotě rozpustný polypropylenglykol. Obdobná v granulovaných přípravcích, gelech atd. Viz též U.S

978 471, Starch, 18.12.1990, 4 983 316 Starch, a U.S. Patenty 4 639 489 a 4 749 740, Aizawa a kol., řádka 46 až odst. 4, řádka 35.

Vhodná silikonová činidla snižující pěnivost obsahují po 1yethy1eng1yko1 a kopolymer po 1yethy1eng1yko1u s po 1ypropy 1 eng 1 yko1em, oba o průměrné molekulové hmotnosti menší než 1 000, výhodně 100 až 800 h.j.. Zde použitelné po 1yethy1eng 1 yko 1 a kopolymer po 1yethy1eng1yko1u s polypropylenglykolem mají rozpustnost ve vodě při laboratorní teplotě vyšší než 2 % hmot., výhodně vyšší než % hmot.

Výhodné rozpouštědlo pro použití v předkládaných přípravcích je po 1 yethy1eng1yko1 o průměrné molekulové hmotnosti menší než 1 000, výhodné 100 až 800, výhodněji 200 až 400 h.j. a kopolymer po 1yethy 1 eng1yko 1 u s po 1ypropy1eng1yko1em výhodné PPG 200/PEG 300. Výhodný hmotnostní poměr složek polyethylenglykol ku kopolymeru po 1yethy1eng 1 yko 1 s polypropylenglykolem je 1:1 až 1:10, výhodněj i 1:3 až 1:6.

Vhodná silikonová činidla snižující pěnivost pro použití v předkládaných přípravcích neobsahují propy1eng 1 yko 1 zejména o molekulové hmotnosti 4 000 h.j.. Též je vhodné, pokud neobsahuji blokové kopolymery ethylenoxidu s propylenoxidem jako je PLURONIC L101.

Jiná vhodná činidla snižující pěnivost pro použit' v předkládaných přípravcích (např. 2-a1ky1 a 1 káno 1y) a silikonovými oleji, jako jsou 4 798 679, 4 075 1 1 8, a EP zahrnují C s - C1 6 alkylalkoholy obsahují sekundární alkoholy směsi těchto alkoholů so silikony popsané v U.S. Patenít» 150 872. Sekundární alkoholy o řetězci Ci -Ciβ. Výhodný pro praní v pěnivost., aby aby výsledkem byl přípravek činidla kysel i ny č i n i d ! ř. snižuj i c i a jejich alkohol je 2-butyla1 káno 1, dostupný u firmy Condea pod obchodní značkou ISOFOL 12. Směsi sekundárních alkoholů jsou dostupné u firmy Enichéjm pod obchodní značkou ISALCHEM 123. Směsná činidla snižující pěnivost typicky obsahují směsi alkoholu + silikonu o hmotnostním poměru 1:5 až 5:1.

Každý detergentní přípravek určený automatických pračkách by měl mít sníženou vlivem pěnění nedocházelo k přetékání pračky. Množství použitých činidel snižujících pěnivost je v těchto přípravcích nazýváno “množstvím potlačujícím pěnivost. Výrazem “množství potlačující pěnivost je míněno, že výrobce může zvolit takové množství činidla snižujícího pěnivost jaké dostatečně ovlivňuje pěnivost přípravku tak, pro automatické pračky se sníženou pěnivostí.

Předkládané přípravky obsahují 0 až 5 % hmot snižujícího pěnivost. Pokud jsou jako pěnivost použity monokarboxy 1ové mastné soli, jsou typicky obsaženy v množství 5 % hmot., výhodně 0,5 až 3 % hmot. vzhledem k hmotnosti detergentni ho přípravku Silikonová činidla snižující pěnivost jsou typicky obsažena v množství do 2 % hmot. vzhledem k hmotnosti detergentního přípravku, i když možná jsou i vyšší množství. Horní hraní η θ je praktická z hlediska minimalizace ceny výrobku při účinnosti činidel efektivně snižovat pěnivost. Je výhodné použít silikonová činidla v množství 0,01 až 1 % hmot., výhodněji 0,25 až 0,5 %. Uvedená hmotnostní procenta zahrnuji všechen silikonový materiál použitý v kombi.<í s polyrganosiloxany, stejně jako libovolný přídavný materiál, který je eventuelně použit. Monostearylfosfátová činidlu snižující pěnivost bývají obsažena v množství 0,1 až 2 % hmot vzhledem k hmotnosti přípravku. Uhlovodíková činidla snižující pěnivost bývají typicky obsažena v množství 0,01 až 5 % hmot. vzhledem k hmotnosti přípravku, i když možná jsou i vyšší množství. Alkoholická činidla snižující pěnivost bývají typicky obsažena v množství 0,2 až 3 % hmot. vzhledem k hmotnosti finálného přípravku.

Vedle výše uvedených přísad obsahují předkládané přípravky případně řadu dalších přídavných složek přinášející přípravkům další výhodné vlastnosti v rámci předkládaného vynálezu. V následující části jsou uvedeny ilustrativní příklady těchto přídavnýchsložek.

Změkčovadla tkanin

Předkládané přípravky mohou obsahovat různá změkčovadla tkanin působící během celého pracího cyklu, zejména jemné smektitové jíly uvedené v U.S. Patentu 4 062 647, Storm a Nirschl, 13.12.1977, podobně i další jíly známé v této oblasti techniky. Tyto složky jsou typicky přítomny v množství vzhledem k hmotnosti přípravku a funčnímu Jílovitá změkčovadla lze použít v kombinaci s aminovými a kationtovými změkčovadly, jak je např. uvedeno v U.S. Patentu 4 375 416, Crisp a kol. 1.3.1983 a U.S. Patentu 4 291 071, Harris a kol., 22.9.1981.

0,5 až 10% hmot přínosu při praní

Ostatní složky

Předkládané přípravky mohou dále obsahovat řadu dalších užitečných složek, tj. jiná aktivní činidla, nosiče, pomocná činidla při výrobě, barviva nebo pigmenty. Pokud jsou žádoucí přípravky se zvýšenou pěnivostí, lze do přípravku zahrnout činidla podporující pěnivost jako jsou Cio-Cib a 1 káno 1amidy, typicky v množství 1 až 10 % hmot. Typickým příkladem třídy činidel podporujících pěnivost jsou Cio-Ci4 monoethanol a diethanol amidy. Výhodné je použití těchto činidel podporujících pěnivost v kombinaci s vysoce pěnivými přídavnými povrchově aktivními látkami jako jsou aminoxidy, betainy a sultainy uvedené výše. Pokud je to žádoucí, lze přidat další pěnivé přísady, typicky rozpustné hořečnaté soli jako je MgCl2, MgSCU a pod., v množství 0,1 až 2 % hmot.

Různé čistící složky obsažené v předkládaných přípravcích lze dále stabilizovat absorpcí těchto složek na porézní hydrofobní substrát a potažením tohoto substrátu hydrofobním potahem. Je výhodné čistící složku smísit s povrchově aktivní složkou před absorpcí na porézní substrát. Při použití se čistící složka ze substrátu uvolňuje do. vodných pracích roztoků, kde plní zamýšlenou čistící funkci/

Příklad podrobnější i 1ustrace uvedeného postupu: porézní hydrofobní křemík (obchodní značka SIPERNAT D10 DeGussa)· se smíchá s roztokem proteo1ytického enzymu obsahujícím 3 až 5 % hmot. Cí3-15 ethoxy1 ováných alkoholických EO(7) neiontových povrchově aktivních látek. Typicky tvoří roztok enzym/povrchově aktivní složka 2,5 násobek hmotnosti křemíku. Výsledný prášek je dále dispergován mícháním v silikonovém oleji (vhodné jsou různé silikonové oleje o viskozitě až 12 500. 10~⁶ m²s¹ ).

nebo jiným finální detergentní matrice. Uvedený způsob zaručuje ochranu nestabilních složek jako jsou výše zmíněné enzymy, bělidla, bělící aktivátory, Dělící katalyzátory, fotoaktivátory, barviva, fluorescenční složky, kondicionéry a povrchově aktivní .látky * podléhající hydrolýze, při použiti vdetergentech.

v rozmezí 500.10^{_ 6} disperze je emulsifikována

Vzniklá silikonová způsobem přidána do

Příklady provedení vynálezu

Částice rozpustné ve vodě připravené podle předkládaného vynálezuobsahují:

Příklad 1

Vysoce účinné, vysoce ve jvodé rozpustné detergentní částice byly připraveny společným tavením následujících složek a rozmělněním ztuhlé taveniny.

Složka % (hmot.)

Cis SAS 80 Cíβ primární alkylsulfát 6 C14-16 N-methyIglukamid 10 C12-14 alkoholethoxylát (EO5) 4

Příklad 2

Vysoce účinné, vysoce ve vodě rozpustné detergentní částice byly připraveny aglomerací následujících složek. Obsah volné vlhkosti nepřesahuje 10 %.

Složka	% (hmot.
Cl 4 - 1 6 SAS	20
C14-16 N-methy1g1ukamid	10
Ci6 primární alkylsulfát	10
Zeolit A (1-10 um)	40
SKS-6.	15
Křemík* a minoritní složky	do 100

* Křemík (1 um) je rozprášen po povrchu částic pro usnadnění volné tekutosti.

Detergentní přípravky připravené podle předkládaného vynálezu jsou výhodně připravovány ze směsných částic povrchově aktivní 1átka/doprovodná povrchově aktivní látka a přídavných složek tak, aby během pracích operací měly prací vodné roztoky pH 6,5 až 11, výhodně 7,5 až 10,5. Udržovat pH na doporučené hladině lze pomocí pufrů, alkalií, kyselin atd., tyto způsoby jsou v oblasti techniky dobře známé.

Následuje typický příklad (neomezující rozsah vynálezu) ilustrující použití sekundárních (2,3) alkylsulfátů k přípravě detergentních přípravků podle předkládaného vynálezu.

Výhodný postup přípravy částicového přípravku zahrnuje tři hlavní stupně: (1) aglomerace složek vedoucí k vytvoření základního složení přípravku, (2) přimíšení různých přísad do aglomerátů vytvořených ve stupni (1) (např. peruh1 ičitanové bělidlo, bělící aktivátory, apod.); případně ale výhodně (3) postřik finálního výrobku materiály jako jsou např. parfémy.

Postup aglomerace vedoucí k základnímu složení výrobku je výhodnější než postup rozstřikování/sušení, vzhledem k.tomu, že předchází možné tepelné degradaci některých termolabiIních povrchově aktivních složek. Výsledným produktem je volně tekutá detergentní směs o vysoké hustotě (600 až 800 g/1), využitelná místo běžných pracích přípravků připravovaných obvyklým postupem rozstřikování/sušení.

Aglomerační postup podle stupně (1) zahrnuje čtyři kroky:

(A) příprava pasty povrchově aktivních látek s využitím mixerů jako jsou Readco Standard Sigma Mixer, T-Ser i es ;

(B) aglomerování práškových složek s pastou povrchově aktivních látek s využitím mixerů jako jsou Eirich Mixer, R-Series;

(C) sušení aglomerátů v aparaturách jako je vsádkové fluidní lože Aeromatic^· nebo kontinuální typ

statického Bepex nebo	nebo vibračního .fluidního Car.rier Companies); a	lože	(NIRO,
(D) potahování	aglomerátů v mixerech jako	jsou	Eirich
Mixer, R-Series.
V následující	části je uveden podrobnější	popis	•

ag1omeračního postupu:

Krok	(A), příprava pasty	povrchově	aktivních	látek.
Předmětem	operace je spojení	povrchově	aktivních	látek
a kapalin	v př í pravku do směsi,	která napomáhá rozpustnosti

povrchově aktivních látek a aglomeraci. V tomto kroku vznikají z povrchově aktivních látek směsné částice. Ostatní kapalné složky přípravku jsou míšeny s těmito částicemi v Sigma Mixeru při 60 °C při 40 ot/min po dobu 15 až 30 min, za vzniku pasty o konsistenci 20 000 až 40 000 centipoise. Pečlivě promíchaná pasta je uchována při 60 °C přípravku vstupujícími do (2,3) a 1 ky 1 su1fátových a doprovodných povrchově maleinátový polymer (o až do počátku kroku (B). Složkami kroku (A) jsou směs sekundárních povrchově aktivních látek aktivních látek, akrylátový/ molekulové hmotnosti 70 000 h.j.) a polyethylen glykol PEG 4 000-8 000.

Krok (B), aglomerace práškových složek s pastou povrchově aktivních složek. Účelem tohoto kroku je transformace složek základního složení přípravku do volně tekutých částic o střední velikosti v rozmezí 300 až 600 um. V tomto kroku jsou práškové složky (materiály jako je zeolit, citrát, citrátová stavební složka, vrstevnatá složka jako je SKS-6, ethylendiamindisukcinát, síran zjasňovadla) vneseny do Eirich silikátová uh 1 i č i tan hořečnatý a Mixeru (R-Series) stavební sodný, optická a krátce míchány (asi 5 až 10 s) při 1 500 až 3 000 ot/min, což vede k úplnému promíchání směsi. Poté je do mixeru přidána pasta povrchově aktivních látek připravená v kroku (A) a směs je dále míchána při 1 500 až 3 000 ot/min po dobu 1 min, výhodně 1 až 3 min při teplotě okolí. Míchání je přerušeno při vzniku hrubých aglomerátů (průměrná velikost částic 800 až 1 600 um). Krok (C) - účelem tohoto kroku ' je snížit aglomerovaných částic snížením/vysušením vlhkosti a velikost- částic na požadovanou finální úroveň velikost finálních částic se pohybuje v rozmezí

600 um, analyzováno pomocí sít) vneseny do fluidního lože při lepivost zmenš i t (střední 300 až

V tomto kroku jsou aglomeráty teplotě proudu vzduchu 41 až °C a sušeny 4 až 10 % hmot tak, aby konečný obsah vlhkosti byl v rozmezí

	Krok	(0) -	potahováni
	tekutosti	částic.	Účelem tol
	vel i kost i	částic	pohybující

aglomerátů a ovlivnění volné ito kroku je dosáhnout finální se v rozmezí 300 až 600 um a přimísit materiály k potahování aglomerátů, snížit sklon částic ke soékání a hrudkování a zajistit přijatelnou tekutost částic. V tomto kroku jsou vysušené aglomeráty z kroku (C) vneseny do Eirich Mixeru (R-Series) a míchány při rychlosi

500 az 3 000 ot/min, behem míchání je přidáváno 2 až 6 hmot. Zeolitu A (střední velikost částic 2 až 5 um). Míchání pokračuje až k dosažení požadované střední velikosti částic

pohybující se v	rozmezí 1	200
45 s ). V tomto	okamž i ku	je
přec ip itovaného	křemíku	(o

um) který napomáhá volné přerušeno.

až 400 um (typicky po dobu 5 až dále přidáno 0,1 až 1,5 % hmot,, průměrné velikosti částic 1 až tekutosti částic a míchání je

Následující příklady ilustrují detěrgentní přípravky ý?

připravené uvedeným postupem.

Příklad 3

Ag1omerovát:

Směsná povrchově aktivní látka/ doprovodná povrchově aktivní látka % hmot. ve finálním výrobku % hmot. v aglomerátu

Ci 4 - i 5 alkylsulfát, Na	5,8	6,8
Cie sekundární (2,3) alkylsulfát, Na	17,3	20,4
C12-C13 ethoxylovaný alkohol (E03)	4,7	5,5
C12-14 N-methy1g1ukamid	4,7	5,5
Akrylát/maleát kopolymer	6,2	7,3
Po 1yethy1eng1ykoŤ (4000)	1,4	1,7
Přísady:
Aluminosi1 i kát	8,8	10,3
Citrát sodný	1,9	2,2
Kys. citrónová/SKS-51	11,5	13,5
Uh1 i č i tan sodný	12,2	14,4
EDDS2	0,4	0,5
Síran hořečnatý	0,4	0,5
Zjashovadlo	0,1	0,1
Vlhkost	7,6	8,9
Křemík3	0,4	0,5
Doplněk (nezreagováný NazSCU)	1,6	1,9

Celkem aalomerátu:

85,0

100,0

Suchá směs

Peruh1 ičitan sodný (400-600 um) NOBS⁴

Si 1 ikon/PEG proti pěnění L ipoláza Sav i náza

7.8

5.9 0,3 0,3 0,3

Rozprašovat

Parfém 0,4

Celkem hotového výrobku: 100,0 ¹ Směsné částice kyseliny citrónové a vrstevnatého siliátu (poměr 2,0) ² Ethy1endiamin disukcinát ³ Hydrofobní precipitovaný křemík (obchodní značka SIPERNAT

D-11 ) ⁴ Nonanoy1oxybenzen sulfonát sodný

Příklad 4

Předkládaný granulovaný přípravek obsahuje následující složky:

Složka % hmot.

Sekundární (2,3) alkylsulfát*

C12-14 primární alkylsulfát, Na sůl Zeolit A (1-10 um)

Citrát sodný

Uhličitan sodný

Zjasnovad 1 o

Čistící enzym**

Síran sodný

Voda a minoritní složky

10,0

5,0

26,0 5,0

20,0

0,1

1,0

15,0

Doplněk do 100 * Průměrná délka řetězce Ci4-ia; Na sůl. Kombinovaná s částicemi primárních alkylsulfátů ** směs LIPOLASE/ESPERASE 1:1

Příklad 5

Další příklady částicových pracích směs směsné povrchově aktivní látky aktivní látkou zvláště ' vhodné pro běžně používané v Evropě prostředků obsahujících ,s doprovodnou povrchově p r a č k y š předním pín ě η í m

směsná povrchově aktivní látka/ doprovodná povrchově aktivní látka	A % hmot.	B % hmot.	C % hmot
Cie sekundární (2,3) alkylsulfát, Na	6,92	9,00	7,60
Cie/18 primární alkylsulfát	2,05	3,00	1 ,30
C12-15 alkylethoxy (1-3)sulfát	0,17	0,40	0,10
C14-15 a 1ky1ethoxylát (EO7)	4,02	5,00	1,30
Ci6-ia AE11 alkylethoxylát (E011)	1,10	1 ,40	.1,10
Cie-i8 AE25 alkylethoxylát (EO25) /	0,85	--	0,66
DimethylmonoethoXy C12-14 alkyl-
amoniuníehlorid	--	--	1,40
Stavební složky
C i trát	5 , 20	10,00	5,00
Zeolit 4A	20,50	37,20	17,90
Uhl ičitan (Na)	15,00	5,50	12,10
Amorfní silikát 2,0	3,00	2,00	3,10
SOKALAN CP51	4,00	4,90	3,20
Carboxymethylcelulóza	0,31	0,39	0,20

Bělidla

Perboritan monohydrát

8,77

Perboritan tetrahydrát	11,64	—	7,40
Potahovaný peruhličitan CO3/SO4	--	12,0	—
TAEO2	5,00	—	3,40
Ftalocyanin Zn	20 ppm	--	20 ppm
OEQUEST 2060 (Monsanto)	0,36	0,60	0,38
MgSO4	0,40	0,40	0,40
LIPOLASE (100 000 LU/g)	0,36	0,25	0,15
Savináza (4,0 KNPU)	1,40	1 , 60	1,40
Celuláza (1000 CEVU/g)	0, 13	0,13	0,26
Polymer uvolňující nečistoty3	0,20	0,20	0, 15
Aniontové zjasňovadlo	0,19	--	0, 15
Polyvinylpyrrolidon	--	0,15	—
Benton itový jí 1	--	--	12,50
Po 1yethy1eng1yko l4	--	--	0,30
Glycero1	--	__	0,62
Parfém	0,43	0,43	0,43
Silikon + dispersní činidlo	0,49	0,60	0,49
(snižující pěnivost)
Vlhkost, minoritní složky	- doplněk do	100 -
1 Kopolymer kys. akry 1ová/malei nová;	mo 1.	hmot.	v oblasti
		70 000;	Na sůl.

²Tetraacetylethylendiamin ³ Aniontový polyesterový reakční produkt kys. sulfobenzoové, tereftalové, propan-1, 2 1-di o 1u, ethy1eng 1 yko 1 u, kys. su1fo i softa 1ové per Malonado, ibid.

⁴ Mol. hmot. v oblasti 4 000 000

Výše uvedené příklady ilustrují praktické využití sekundárních (2,3) a 1ky1su1fátových povrchově aktivních látek a jiných, hlavně aniontových přídavných povrchově aktivních látek v detergentních přípravcích. Tyto přípravky případně dále obsahují různé přísady kat iontových povrchově aktivních látek a směsi kationtových a neiontových přídavných povrchově aktivních láte-k. Mezi vhodné kationtové přídavné povrchově aktivní látky patří C10-18 a 1ky1trimethy1amoni um halogenidy, Cio-ie alkyIdimethyl (Ci-e ) hydroxyalokylamoni um halogenidy,

Cio-18 cholinestery, apod. Pokud jsou uvedené kationtové povrchově aktivní látky používány, jsou v přípravcích obsaženy v množství 1 až 15 % hmot. vzhledem k hmotnosti přípravku.

Claims (5)

1. Povrchově aktivní částice, vyznačující t í m , že obsahuje nejméně množství povrchově aktivních aktivních látek sestávající z:

(a) C10-C20 sekundárních povrchově aktivních látek; a nejméně 1 % hmot. solubi1izační povrchově akt.ivní látky. :

80 % hmot. z celkového látek, směsi povrchově (2,3) (b) alkylsulfátových doprovodné

2.

Povrchově 1, v y z n nejméně aktivní částice podle nároku a č u j í c í se tím, že obsahuje 40 % hmot. C14-C18 sekundárních (2,

3) alkylsulfátových povrchově aktivních látek, nebo jejich směs i.

Povrchově aktivní 2, vyznačují části ce c í se podle nároku tím, že nebo obsahuje nejméně 75 % hmot. sekundárních (2,3) alkylsulfátů

4. Povrchově aktivní částice podle kteréhokoliv z nároků 1 a ž 3 , vyznačující povrchově aktivní látka povrchově aktivních látek, alkylsulfát a jejich směsi.

s e t í m , že doprovodná je ^ vybrána z neiontových alkylethoxysulfát, primární

5. Povrchově aktivní částice podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, v y z n a č u j í c í se t í m , že doprovodná povrchově aktivní látka je neiontová povrchově aktivní látka obsahující ne více než 25 % hmot. směsi povrchově aktivních látek, vybrané ze skupiny látek zahrnující ethoxylované alkoholy, ethoxylované alkylfenoly, amidy po 1yhydroxy1ových mastných kyselin, a 1ky1 po 1yg1ykos idy a mastné ethanolamidy.