CZ258398A3

CZ258398A3 - Způsob snižování emisí NOx ze spalovacího zařízení

Info

Publication number: CZ258398A3
Application number: CZ982583A
Authority: CZ
Inventors: Soren Hundebol
Original assignee: F. L. Smidth & Co. A/S
Priority date: 1996-02-14
Filing date: 1997-01-22
Publication date: 1998-12-16
Also published as: AU1540297A; UA49875C2; CA2240442C; KR19990082334A; BR9707516A; ZA97975B; CZ295517B6; WO1997030003A1; DE69704657T2; US5975891A; TW410263B; DE69704657D1; RU2168687C2; AU702018B2; KR100450040B1; DK0880481T3; CA2240442A1; JP2000504665A; EP0880481A1; JP4302185B2

Description

Způsob snižování emisí N0_x ze spalovacího zařízení

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu snižování emisí N0_x u spalovacího zařízení, ve kterém jsou používána slabě těkavá paliva pro tepelné zpracování surových materiálů a ve kterém může být palivo pro spalovací zařízení spalováno alespoň ve třech oddělených pásmech. V jednom z těchto nejméně tří pásem je spalován podíl (c) paliva, ve druhém z těchto pásem je spalován podíl (b) paliva, přičemž do tohoto druhého pásma jsou též přiváděny odpadní plyny obsahující NO z ostatních nejméně dvou pásem. Ve zbývající části těchto nejméně tří pásem je spalováno palivo v množství (a) a s plynem obsahujícím kyslík je přiváděna alespoň část surových materiálů. Celkové množství paliva (b) + (a), spalované ve druhém a v posledním pásmu, je určeno potřebou nutnou pro zpracování surových materiálů, a množství paliva, (b) a (a), spalovaná ve druhém (2) a posledním pásmu, jsou regulována směrem nahovu a dolů, dokud není dosaženo minimálního obsahu NO ve výstupních plynech z druhého pásma.

Dosavadní stav techniky

Oxidy dusíku, N0_x, jsou tvořeny během hoření v důsledku oxidace dusíku z paliva a následkem oxidace dusíku ze spalovacího vzduchu. V případě, že teplota ve spalovací zóně je nižší než 1200°C, jsou N0_x tvořeny pouze z dusíku přítomného v palivu. Tento typ spalin je nazýván spaliny N0_x. Pokud teplota vystupuje na úroveň přes 1200 °C, jsou oxidy dusíku tvořeny též ze spalovacího vzduchu. Tento typ • · · · • · · · spalin nazýván termické spaliny NO_X. Přibližně 95 % oxidů dusíku vzniklých jako spaliny N0_x a termické spaliny N0_xsestává z oxidu dusnatého, NO.

V systému, ve kterém je spalováno palivo obsahující dusík, dochází k těmto typům reakcí:

(1) Npaliv + 0 -> NO (2) Npaliv + NO —> N2 + O

Reakce (1) ukazuje, že tvorba NO v daném pásmu bude záviset na obsahu dusíku v palivu a na obsahu kyslíku v plynech přítomných v tomto pásmu. Reakce (2) ukazuje, že pokud je NO již přítomen v plynu přiváděném do tohoto pásma, množství NO přítomného v dodávaném plynu bude sníženo pomocí sloučenin dusíku uvolněných z paliva. Čistá produkce NO tedy závisí též na obsahu NO v přiváděném plynu a protože reakční rychlost reakce (2) vzrůstá s teplotou rychleji než reakční rychlost reakce (1), vzrůst teploty povede celkově ke snížení množství N0_x emitovaného z kalcinačního pásma. Ve spojitosti s vysokoteplotním spalováním v kalcinátoru je známo, že pokud je teplota zvýšena přibližně o 100 °C, je možné snížení NO_X odváděných z kalcinátoru o 10 až 15 L Horní hranice výhodnosti je 1200 °C, přičemž při této teplotě tvorba NO_X ze spalovacího vzduchu převýší snížení NO reakcí (2).

Pokud je spalovací zařízení použito pro výrobu slínkového cementu, sestává tepelné zpracování surových minerálních materiálů z předehřívání, kalcinace, slinování a chlazení.

Tři pásma, ve kterých je spalováno palivo obsahující dusík, jsou ve slinovacím pásmu, v peci, a ve dvou místech v kalcinačním pásmu, v kalcinátoru a nejméně v jednom • < · ♦ » · · 4 • · · · • · · 4 spalovacím prostoru. Ve shodě s popisem tohoto vynálezu je „spalovací prostor pásmo, ve kterém je spalováno palivo a kam jsou zároveň přiváděny materiály pro zpracování. „Kalcinátor je spalovací komora, umístěná v místě vedení pecních plynů, kde plyny odváděné z pece procházejí touto komorou.

Teplota ve spalovacím zařízení pro výrobu slínkového cementu přesahuje 1200 °C pouze v samotné sintrovací peci. Potřebná teplota a doba zdržení v peci závisí na charakteristikách zpracovávaných surových materiálů. Surový materiál se špatnými spalovacími charakteristikami bude tedy vyžadovat vysokou teplotu a/nebo delší dobu zdržení. Takové podmínky s vysokou teplotou plamene do 2000 °C budou podstatně zvyšovat podíl emise NO_X.

Měření ukázala, že obsah těkavých látek v použitém palivu a teplota, při které je prováděna kalcinace, jsou faktory mající vliv na tvorbu N0_x v kalcinačním pásmu. Čím je vyšší obsah těkavých látek v palivu, tím nižší se jeví množství Np_aiiv , které je přeměněno na NO_X.

Všeobecně je známo, že je možno dosáhnout nej různějcích výhod vhodným konstruováním kalcinačního pásma vybaveného přídavnou spalovací komorou, která je umístěna takovým způsobem, že do této spalovací komory je přiváděn výhradně terciální vzduch z chladiče. Takovou spalovací komoru je možno považovat za součást kalcinačního pásma, pokud byly do této komory přidávány surové materiály.

Zařízení tohoto typu je popsáno v evropském patentu

č. 103 423 (F. L. Smidth & Co. A/S, odpovídající DK-C151319). Odtud je známo zařízení (SLC-S) pro kalcinaci surových cementových materiálů, ve kterém byl vzat v úvahu ten aspekt, že může být obtížné dosažení kompletní• · ··· ·· ·· ···· · • « · ···· ··· «··· · Λ · · *· ·· ·· ho spálení paliva používaného v kalcinátoru. V tomto zařízení je surové melivo, poté co prošlo cyklonovým předehřívačem (18, 18', 19, 20, 21) přiváděno do spalovací komory (4), ve které je surový materiál kalcinován horkým vzduchem z chladiče (2). Následně po předehřívání je surové melivo vedeno do kalcinačního pásma ve dvou místech: ve spalovací komoře (4) a ve vedení plynu v peci (28) nebo v retenční komoře (29). Jak je ukázáno v nároku 4, je možno dodávat palivo do vedení plynu v pecei (28) pomocí hořáku (45) , ale podle sloupce 6, řádek 13 až 27, toto přídavné palivo je dodáváno za tím účelem, aby bylo zajištěna možnost zvýšení množství surového meliva ve vedení plynu v peci.

Z patentu Spojených států amerických č. 4 014 641 (Mitsubishi) je známo zařízení pro kalcinaci surových cementových materiálů, ve kterém je množství oxidu dusnatého ve výstupních plynech z pece sníženo vytvořením oblasti v plynovém vedení pece, do které je přiváděn redukující plyn. Horký vzduch z chladiče (přes odtah (5)) a horký vzduch z pece (přes odtah (13)) jsou směřovány do cyklonového předehřívače (14, 15, 16, 17), ve kterém je protiproudně předehříván surový materiál horkým plynem z chladiče a pece. V této oblasti odtahu plynů v peci, který je umístěn pod pomocným odtahem (5) z chladiče, jsou vytvořeny redukční podmínky zavedením redukujících plynů prostřednictvím vedení roury (12) . Redukující plyny jsou vytvářeny v kalcinátoru (8), přičemž objem vzduchu, který je dodáván do kalcinátoru, je dostačující pro zplynění paliva v kalcinátoru, ale nedostačující pro kompletní spálení paliva v kalcinátoru (sloupec 4, řádky 1 až 5). Zásadní nevýhoda tohoto zařízení spočívá v tom, že nemohou být použita paliva, která jsou obtížné spalitelná a která jsou pomalu hořící, jako jsou například ropný koks, antracit a další typy uhlí s nízkým obsahem plynu, neboť se při tomto postupu mohou produkovat množství nespálených koksových zbytků, které se mohou hromadit v rotační peci, následkem čehož mohou zapříčinit problémy při vytěsňování síry a při spékání.

Z patentu Spojených států amerických č. 5 364 265 (CLE) je znám další obdobný systém, ve kterém je emise N0_xomezena tvorbou redukujících plynů, totiž CO a H, ve spalovací komoře(20). Koks vytvořený v této spalovací komoře během provádění procesu má zcela odlišné reaktivní vlastnosti. Nicméně optimalizace této metody je relativně obtížná, pokud se týká zajištění minimální emise NO_X , poněvadž během provádění této operace může být nastaveno jen několik parametrů. Množství paliva spalovaného v této spalovací komoře závisí jenom na požadovaném stupni kalcinace surového meliva.

Podstata vynálezu

Cílem předmětného vynálezu je poskytnutí způsobu, kterým by bylo možno dosáhnout snížení emisí NO_X v plynech ze spalovacích zařízení, dovolující zároveň využití paliv s nízkou reaktivitou, jako jsou například ropný koks, antracit a další druhy uhlí s nízkým obsahem plynu, v zónách s relativně nízkou teplotou. Při výrobě slínkového cementu jsou pásma s relativně nízkou teplotou umístěna v kalcinační(ch) jednotce(kách) před zavedením surového meliva do pece.

Podle tohoto vynálezu je uvedeného cíle dosaženo tím, že množství paliva (b), které je použito pro spalování v pásmu, do kterého jsou přiváděny odpadní plyny obsahující

NO, a množství paliva (a), které je použito pro spalování v zóně, do které jsou přiváděny surové materiály a plyn obsahující kyslík, jsou navzájem nastavovány směrem nahoru i dolů, dokud není dosaženo minima obsahu NO ve výstupních plynech z pásma, do kterého jsou přiváděny výstupní plyny obsahující NO z ostatních spalovacích pásem. Teploty v zónách, kde je spalováno palivo (b) a (a), se pohybují v rozmezí mezi 900 až 1200 °C.

Ve skutečnosti tento způsob, při kterém se provádí spalování paliva ve spalovací komoře umístěné v terciálním vedení vzduchu a v kalcinátoru, který představuje spalovací komoru umístěnou ve vedení pecních plynů, je kombinací zařízení ILC (In-Line-Calciner) a zařízení SLC-S (SeparateLine-Calciner-Single preheater string). Vzhledem k výše uvedenému by bylo oprávněné předpokládat, že emise NO_X z takové kombinace zařízení by měla představovat střední hodnotu emise NO_X ze zařízení ILC a zařízení SLC-S odpovídající kapacity. Podle předmětného vynálezu se ovšem zcela překvapivě ukázalo, že emise NO_X ze zařízení provozovaného podle postupu popsaného v v tomto vynálezu je nižší, než je emise dosažitelná kterýmkoliv z obou tradičních postupů ILC a SLC-S.

Rovněž je třeba poznamenat, že je velmi jednoché převést jakékoliv existující zařízení typu ILC na zařízení, které může být provozováno podle postupu popsaného v ttomto popisu, což značí, že bude možné využití paliv, která jsou obtížně spalovitelná v kalcinačním pásmu.

V existujících zařízeních SLC-S, popsaných v evropském patentu č. 103 423, je již možno spalovat palivo ve vedení pecních plynů za účelem vytvoření redukčního pásma a tedy uvedený vynález může být v těchto zařízeních využit bez

nutnosti jakýchkoliv větších konstrukčních změn na zařízení tohoto typu.

Dokonce i když je ve vedení pecních plynů spalováno malé množství paliva (b), tedy okolo 10 % celkového množství paliva použitého v kalcinačním pásmu, bude možné dosažení významného snížení emisí N0_x z kalcinačního pásma, ale pokud množství paliva (b) spalovaného v kalcinátoru bude mezi 25 a 75 %, dosáhne se minimálního množství emisí NO_X z kalcinačního pásma.

Pro minimalizaci emise NO_X během procesu výroby slínkového cementu je výhodné, jestliže proces ve spalovacím prostoru a v kalcinátoru je prováděn při relativně vysoké teplotě, poněvadž reakční rychlost reakce (2) je zvýšena vzhledem k reakční rychlosti reakce (1). Navíc spálení pomalu hořících paliv, jako jsou ropný koks nebo antracit je vyšší při vyšších teplotách. Horní limit provozních teplot, jestliže je tento proces použit pro výrobu cementu, je okolo 1200 °C. Pokud je teplota okolo 1200 °C, začíná tvorba kapalné fáze v surovém melivu, což zapříčiňuje, že surové melivo se stává lepkavým.

Výhodným způsobem regulace teploty v kalcinátoru a ve spalovacím prostoru je dodávání surového meliva do kalcinačního pásma kontrolovaným způsobem. Ukázalo se tedy zvláště výhodným rozdělit surové melivo dodávané do kalcinačního pásma do tří podproudů, neboli jednotlivých dílčích proudů. Tyto jednotlivé dílčí proudy jsou poté dodávány do kalcinátoru v místě před ním a za ním přídavně k zaváděnému surovému melivu do tohoto spalovacího prostoru. V souvislosti s tímto rozdělením je teplota nastavena na 1000 až 1150 °C v té části kalcinačního pásma, jež následuje bezprostředně po smíchání výstupních plynů z pece, výstupních plynů a částečně kalcinovaných surových materiálů ze spalovacího prostoru a paliva kalcinátoru, ale před přidáním zbývajících surových materiálů. Toto teplotní pásmo zajišťuje příznivý rozklad N0_x, rovněž v případech, kdy je použito těžko hořlavé palivo, jako jsou ropný koks a antracit.

Popis obrázků

Vynález bude nyní popsán detailněji s pomocí odkazů na obrázky, na kterých :

Obrázek 1 znázorňuje příklad zařízení, pomocí kterého je možno provádět postup předmětného vynálezu,

Obrázek 2 graficky znázorňuje emise N0_x z řady ILC zařízení jako funkci množství N0_x vstupujícího do kalcinátoru,

Obrázek 3 graficky znázorňuje emise N0_x z kalcinátoru jako funkci množství paliva přidaného do kalcinátoru ve vztahu k celkovému množství paliva přidaného do kalcinačního pásma.

Spalovací zařízení na obrázku 1 je spalovací zařízení pro výrobu slínkového cementu. Toto zařízení sestává z pece JL, kalcinátoru 2 a spalovací komory 3. Za pecí 1 je zařazen chladič slínku 4, ze kterého je horký vzduch odváděn pomocí odtahu _5 do kalcinačního pásma. Horký vzduch je dělen mezi dva odtahy 5a a 5b, které vedou vzduch do kalcinátoru 2_ do spalovací komory 3. Do kalcinátoru 2 jsou trubkou 6 zavedeny výstupní plyny z pece 1 a trubkou 1_ horké výstupní plyny smíšené s částečně kalcinovaným materiálem ze spalovací komory 2·

Kalcinovaný materiál je v podobě suspenze odváděn z kalcinátoru 2 trubkou 8. do oddělovacího cyklonu 9. V tomto oddělovacím cyklonu 9 je suspenze materiálu a plynu rozdělená na proud kalcinovaného materiálu a proud horkého plynu. Kalcinovaný materiál je odtahem 10 veden do rotační pece _1, a horký proud plynu je odváděn odtahem 11 do předehřívače suspenze s několika cyklony. Na obrázku 1 je z předehřívače zobrazen pouze nej spodnější cyklon 12.

Předehřátý surový materiál z cyklonu 12 je směřován skrze trojcestný dělič 13 zpět do kalcinačního pásma pomocí tří trubek 14, 15 a 16. Pomocí trubky 14 se přivádí surový materiál do místa za kalcinátorem nebo do vlastního kalcinátoru 2, pomocí trubky 15 se přivádí surový materiál do výstupních plynů z pece 1, přičemž surové melivo je vedeno do kalcinátoru 2 a pomocí trubky 16 se vede surový materiál do spalovací komory 3. Tato trubka 16 může buďto odvádět materiál přímo do spalovací komory _3 nebo do vedení 5 terciálního vzduchu, přičemž na obr. 1 je zobrazena tato druhá možnost.

Celkový proud surového materiálu je nepřetržitě kontrolovaným způsobem distribuován mezi do tří trubek 14, 15 a 16 a za zvláštních okolností je možno například zvolit přerušení toku materiálu skrze jednu nebo několik z trubek 14, 15 a 16.

V tomto zařízení může být palivo spalováno v kalcinátoru 2_ pomocí hořáku 17 (b kcal/kg slínku) , ve spalovací komoře 3 pomocí hořáku 18 (a kcal/kg slínku) a v peci 1_ pomocí hořáku 19 (c kcal/kg slínku).

Obrázek 2 ukazuje zaznamenaná data produkce NO v řadě ILC kalcinátorů jako funkci množství NO dodávaného do kalcinátoru z pece. Jelikož se data vztahují k měření z mnoha rozličných zařízení, ve kterých je spalování prováděno s celou řadou různých paliv co do kalorických • · • · hodnot a obsahu dusíku, byl zvolen bezrozměrný způsob zobrazení, kde

NO

VSTUP

X ” ————

N paliv _ NOyysT — NO VSTUP ” NT ¹ ’ paliv = konverzní poměr N_paii_V na NO.

- a NOvstup , NOvýst a N_pai_iv byly vypočteny jako kmol/h, nebo kg N-ekvivalentů/kg slínku.

Pokud je křivka přizpůsobena experimentálním hodnotám, potomplatí následující vztah:

y = 15-exp (-x) -1

Pokud je možno volit velikost x, měla by tato být zvolena tak, že y < 0, což znamená, že množství NO_X produkované v kalcinátoru je menší než to, které bylo do kalcinátoru dodáno. Pokud spalování může být vedeno ve třech místech spalovacího zařízení jak je popsáno v nároku 1, bude možno takovou x-hodnotu zvolit.

Pokud příklad výpočtu při použití výše uvedeného vzorce pro y je proveden pro zařízení, ve kterém je možno spalovat palivo v kalcinátoru i spalovací komoře, získá se křivka zobrazená na obrázku 3.

V tomto příkladu bylo spalováno ve spalovacím zařízení množství celkem 750 kcal/kg slínku a z toho (c)=300 kcal/kg slínku bylo spalováno v rotační peci. Pokud je jako palivo v rotační peci používán ropný koks, může být konverzní faktor Npaiiv na NO relativně nižší díky faktu, že teplota plamene ropného koksu není mimořádně vysoká a tedy množství produkovaných tepelných emisí NO_X bude velice malé, zatímco současně teplota v peci okolo 1400 °C • · · · • · • · · · je dostatečná k tomu, aby reakce (2) převažovala. Následkem toho bude konverzní poměr pro pec je upraven na y_pec = 0,3, který je typický pro rotační pece vytápěné ropným koksem.

V kalcinačním pásmu bylo spalování prováděno s množstvím (a)+(b) = 450 kcal/kg slínku, které je rozděleno na (b) kcal/kg slínku v kalcinátoru a 450- (b) kcal/kg slínku ve spalovací komoře. Pokud je teplota ve spalovací komoře udržována na zhruba 1100 °C, je pro ohřev prováděný ropným koksem typický konverzní poměr ve spalovací komoře

Vspal 0,5.

Následující vzorce se týkají kalcinátoru:

Υ kale

NO -NO ^1>'“'vYST,kalc VSTUP,kale

N, paliv,kale

Npaliv , kale ' Vkalc ^— NOvYST, kale NOvsTUP, kale

NvYST, kale ^— Npaliv, kale Vkalc + NO_V stup,kale —

NOvYST₍kalc — Npaliv,kale ' Vkalc + (NO_pec + NO_spal) ⁼ ^— Np_aii_Vf kale ’ Ykalc + (Np_aii_v,pec ‘ y_P ec + Npaliv , spal ' Vspal)

Emise NOvyst,kaic je zobrazena v obrázku 3 jako funkce (b) / (a) + (b) :

NvYST,kale b * Ykalc + npaliv,pec ’ y_P ec + Npaliv ,spal * Vspal = b·

1,5-exp

NO

-ί'¹'-'VSTUP, kale k Npaliv, kale /

Npaliv,pec Y pec Npaliv,spal Yspal = b· 1,5· exp

300 · 0,3 + (450-b)· 0,5

-1 + 300 · 0,3 + (450-b)· 0,5 • · ···· · · · · • · · · · · · ·· ··· ·· · • · · · · · · «··· ·· ·· ··

Pokud (b)/(a)+(b) = 0, je zařízení používáno jako za řízení SLC-S, přičemž NO_X jsou na nejvyšší možné úrovni. Pokud je (b)/(a) + (b) = 1, potom a = 0 a zařízení je používáno jako zařízení ILC.

Jak je zřejmé z obrázku 3, minimální emise odpovídaj hodnotě (b)/(a) + (b) « 0,5.

Minimální hranice závisí v podstatě na množství NO_Xprodukovaných v peci. Čím je vyšší vstup NO_X z pece do kalcinátoru, tím nižší má být množství paliva spalovaného ve spalovací komoře.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob snižování emisí N0_x ze spalovacího zařízení pro tepelné zpracování surových materiálů, kde v tomto spalovacím zařízení může být spalováno palivo obsahující dusík alespoň ve třech oddělených pásmech;

v prvním z těchto nejméně tří pásem (1) je spalováno množství (c) paliva a do tohoto pásma je dodáván plyn obsahující kyslík;

ve druhém z těchto nejméně tří pásem (2) je spalováno množství (b) paliva a do tohoto druhého pásma jsou též trubkou (6), respektive (7) přiváděny odpadní plyny obsahující NO z ostatních nejméně dvou pásem (1, 3), přičemž výstupní plyny opouštějící toto pásmo jsou odstraněny ze spalovacího zařízení;

ve třetím z těchto nejméně tří pásem (3) je spalováno palivo v množství (a) a toto pásmo (3) je zásobováno plynem obsahujícím kyslík;

celkové množství paliva (b) + (a), spalované ve druhém a posledních pásmech (2, 3) je určeno energetickou potřebou pro získání požadovaného stupně tepelného zpracování surových materiálů dodávaných do prvního pásma a poměr paliv (b) a (a), jsou regulována pro dosažení minimálního obsahu NO ve výstupních plynech z druhého pásma (2);

kde proud surového materiálu z předehřívače (12) je dělen do tří proudů (14, 15 a 16) tak, aby byla regulována teplota ve druhém a ve třetím z těchto nejméně tří pásem v rozsahu 900 až 1200 °C, kde první z těchto proudů (15) je dodáván do výstupních plynů odváděných proudů (15) je dodáván do výstupních plynů odváděných z prvního pásma (1) do druhého pásma (2) trubkou (6) a druhý z těchto proudů (16) je dodáván do třetího pásma (3),vyznačující se tím, že třetí z těchto proudů (14) je zaváděn do toku materiálu skrze druhé pásmo ve směru ve směru za vedením(7), kterým se dodává částečně kalcinovaný materiál z třetího pásma (3).
2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že třetí z proudů (14) je dodáván do proudu materiálu v místě za druhým pásmem (2).
3. Způsob podle nároků 1 nebo 2, vyznačuj Ιοί se t í m, že prvním pásmem je pec (1), druhým pásmem je kalcinátor (2) a třetím pásmem je nejméně jedna spalovací komora (3).
4. Způsob podle nároků 1, 2 nebo 3, vyznačuj íc í se t í m, že surové materiály a plyn obsahující kyslík jsou dodávány do horní části spalovacího prostoru nebo spalovacích prostorů (3), přičemž palivo je spalováno rovněž v horní části spalovacího prostoru nebo spalovacích prostorů (3) a ze spodní části spalovacího prostoru nebo spalovacích prostorů (3) jsou získány alespoň částečně kalcinovaný materiál a výstupní plyny.
5. Způsob podle některého z předchozích nároků , v yznačující se tím, že teplota v kalcinátoru (2) je v rozsahu 900 až 1150 °C.
6. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že teplota ve spalovacím prostoru nebo spalovacích prostorech (3) je v rozsahu od 900 do 1200 °C.
7. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že teplota ve spalovacím • · · · prostoru nebo spalovacích prostorech (3) je v rozsahu od

1000 až 1200 °C.
8. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že teplota v kalcinátoru (2) je v rozsahu od 950 do 1150 °C.
9. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že teplota ve spalovacím prostoru nebo spalovacích prostorech (3) je v rozsahu od 1050 do 1200 ’C.
10. Způsob podle některého z předchozích nároků, v yznačující se tím, že teplota v kalcinátoru (2) je v rozsahu od 1000 do 1150 °C.