CZ240494A3 - Shell with all-metal jacket and deepened nose - Google Patents

Description

Oblast vynálezu

6 X U

I I oi§oa

Jiektilů, „

Vynález se obecně týká střel a zvláště prcrj ^k^ijlů, ς o malém kalibru, s dutou špičkou a celokovovým pláštějn.

•ro

Dosavadní stav techniky

Opláštěné střely jsou dobře známé ze stavu techniky. Střela je obyčejně vyrobena ze slitiny olova a má plášť, který je obyčejně vyrobený ze slitiny mědi a kryje alespoň část ohnutí a válcovité tělové části střely. Tento typ opláštěné střely poskytuje kontrolovanější expanzi v měkké tělové tkáni než neopláštěná olověná střela. Další expanze může být získána po počátečním vniknutí do cíle vytvořením dutiny v čelním konci střely. Čelní konec může být rovněž vytvořen s řezy a/nebo žebry v plášti, nebo s řezy nebo žebry v jádře uvnitř duté špičky, aby se dále řídila expanze po pěchování střely v měkké tkáni.

Typická opláštěná střela s dutou špičkou je popsána v patentu US 3 157 137 uděleného přihlašovateli předloženého vynálezu. Tento patent popisuje opláštěnou střelu s rozetovítou dutou špičkou, která je celá vytvořena z otevřeného plášťového konce. Jiný je patent US 3 349 711, který má vnější řezy v ohnuté části celokovového pláště kolem dutého vrcholu. Jiným příkladem je patent US 4 550 662. U tohoto patentu je dutý vrchol vytvořen s axiálně se rozkládajícími žebry v měkkém kovovém jádru.

Jiná opláštěná střela s dutou špičkou, využívající hliník pro plášť, je popsána v patentu US 4 610 061, jehož majitelem je přihlašovatel předloženého vynálezu. V tomto patentu plášť zasahuje pouze částečně do dutiny a částečné řezy jsou vytvořeny v plášti u okraje duté špičky.

Všechny tyto střely zajišťují relativně očekávané zakřivení zadní části pláště po rozpěchování střely v měkké tkáni. Plátky vytvořené segmenty pláště se loupaj í zpět zakřivené přes 180, ohnuté pod expandující hlavou střely, kolem její válcovité části. Řezný záběr v měkké tkáni je pak v podstatě určen vnějším průměrem expandované hlavy rozpěchované střely.

Maximální expanze hlavy je požadovány, aby se minimalizovalo krvácení a poškození tkáně. Tato maximalizovaná expanze maximalizuje smrtonosnost u lovné' zvěře. Když však hlava expanduje příliš, rozdělí se střela /

do segmentů, což omezuje vniknutí. V souvislosti s tím, aby se získala dostatečná hloubka vniknutí, musí hmota střely zůstat za hlavou.

Pokud je vytvořen zvláštní projektil pro použití k vynucení práva, musí být věnována pozornost schopnosti pronikání skrz různé překážkové vrstvy, jako jsou tkaniny, sklo a plátový kov. Se všemi těmito překážkami nemůže být počítáno pro jedno provedení projektilu. Aby se získala požadovaná hloubka vniknutí skrz známé překážky s požadovaným tvarem rozpěchováním, nejsou dosud používány střely s dutou špičkou.

Střela s dutou špičkou je optimalizována pro dosažení požadovaného rozpěchovaného tvaru po proniknutí skrz v ^c‘/?í podstatě měkký materiál, nejčastěji simulovaný prostřednictvím vody nebo želatiny. Pokud je před měkkou tělovou tkání překážka, jako je například plátový kov nebo kus skla, deformuje se střela s dutou špičkou okamžitě, což změní vniknutí do tělové tkáně. Bylo by však žádoucí mít střelu, která by pronikla skrz známé překážky a stále by se pěchovala a expandovala způsobem, který maximalizuje poškození tkáně.

Podstata vynálezu

Cílem vynálezu je vytvořit střelu, která by způsobila lepší poškození tkáně v měkké tělové tkáni bez podstatného oddělování pláště od jádra střely.

Jiným úkolem vynálezu je vytvořit střelu s kontrolovaným vniknutím, která má zvětšený účinný průměr /

hlavy po rozpěchování po proniknutí skrz překážku.

Jiným cílem vynálezu je vytvořit opláštěnou střelu, která po proniknutí skrz látkovou překážku do měkké tělové tkáně vytváří plášťové plátky s radiálně směrem ven se rozprostírajícími zašpičatělými výčnělky.

Dále je úkolem vynálezu vytvořit opláštěnou střelu se zlepšenou přilnavostí pláště k jádru.

Ještě dalším úkolem vynálezu je vytvořit opláštěnou střelu, která po rozpěchování produkuje směrem ven ohnuté plášťové plátky, které mají zakřivené zadní části napojující se na radiálně směrem ven se rozkládaj ící zašpičatělé výčnělky ve vyztužené přechodové oblasti.

Střela s celokovovým pláštěm podle vynálezu je v podstatě válcovité opláštěné tělo s v podstatě lomenou čelní částí a otevřeným vybráním na předním konci. Vybrání má přednostně kuželovitou čelní část a válcovou zadní část. Plášť střely se rozprostírá přes vybrané ústí ve vyztužené přechodové oblasti a zasahuje do kuželové čelní části otevřeného vybrání na čelním konci.

Část kovového pláště ve vybrání má množství od sebe vzdálených axiálních zářezů, rozkládajících se ve vybraném ústí skrz tloušťku pláště a zasahuj ících směrem dozadu ke středové ose, aby se vytvořily od sebe vzdálené zašpičatělé výčnělky, každý nasměrovaný dozadu podél stěny vybrání ke středové ose střely. Každý výčnělek má u základny každého zářezu vyztužuj ící zaoblení, v přechodové oblasti u ústí vybrání, což vyztužuj e výčnělek. Vybrání má v podstatě válcovitou axiální nastavenou část, která se rozkládá za /

špičky plášťových výčnělků.

Tyto zářezy a výčnělky nutí plášť, aby se po rozpěchování loupal zpět do od sebe vzdálených plátků. Každý plátek má zakřivenou část, odpovídající materiálu pláště tvarovanému přes zlom střely, přechodovou část, odpovídající materiálu pláště v ústí vybrání, a zašpičatělý výčnělek, odpovídající materiálu pláště ve vybrání. Přechodová část je vyztužena a má zpevňuj ící žebra nebo zaoblení, která v podstatně zabraňuj í ohýbání v průběhu rozpěchování.

Ostré zašpičatělé výčnělky, vytvořené na koncích plátků, se neohýbají odlišně od zakřivených částí plátků. Výčnělky se neohýbají od přechodové oblasti. Tak, jak se plátky neohýbají, zasahují výčnělky spíše radiálně směrem

ven, než aby se křivily zpět s plátkovým materiálem. Důsledkem je rozpěchovaný tvar, který má jádro střely rozpěchované směrem ven přes ohnutou zadní část plášťových plátků a směrem ven vystupuj ící výčnělky plášťového materiálu, směřující ven za rozpěchovanou hlavu.

Protože střela rotuje, když vstupuje do měkké tělové tkáně lovené zvěře, činný průměr hlavy je podstatně zvětšen výčnělky. To podstatně zvětší řezací záběr rozpěchované střely. Navíc rozpěchovaná hlava zavedená do měkké tkáně bude pokračovat ve způsobování krvácení a další vnitřní poškození zvířete, protože zvíře se pohybuje v důsledku těchto ven nasměrovaných výčnělků. To urychlí úmrtí poraněného zvířete a proto zvětší smrtonosnost střely.

U přednostního provedení zahrnuje vybrání nastavení středového vybrání. Toto nastavení je v podstatě válcové slepé vrtání, rozkládající se směrem dozadu od dna vybrání.

Z

Toto nastavení zajišťuje řádnou expanzi plátků a průchod skrz materiál překážky, jako je těžký oděv a jelení kůže.

Plášť na střele podle vynálezu je rovněž povlečen vrstvou oxidu kovu, která zvyšuje povrchovou přilnavost olověného jádra k vnitřnímu povrchu pláště. Toto opatření podstatně zvyšuje tečení materiálu jádra směrem ven s vytvářením plášťových plátků po rozpěchování.

Přehled obrázků na výkresech

Tyto podrobnosti, znaky a výhody předloženého vynálezu budou více zřejmé po prostudování následujícího podrobného popisu, je-li posuzován ve spojení s připojenými výkresy, na který představuj e obr. 1 boční zvětšený pohled na nábojnici obsahující střelu podle prvního provedení vynálezu, obr. 2 pohled z konce na střelu prvního provedení vynálezu \ vyjmutou z nábojnicového pouzdra z obr. 1, obr. 3 pohled v podélným příčném řezu na střelu podle vynálezu podle roviny 3-3 z obr. 2, obr. 4 pohled na konec plástového jádra střely před formováním zahnuté nosové části střely znázorněné na obrázcích 1 až 3, obr. 5 podélný pohled v řezu podél roviny 5-5 z obr. 4 na opláštěné jádro, /

obr. 6 pohled v řezu na rozpěchovanou střelu podle prvního pr ove d ení vynálezu, obr. 7 perspektivní pohled na střelu podle vynálezu, znázorněnou na obr. 6 , obr. 8 boční zvětšený pohled na nábojnici obsahující střelu podle druhého přednostního provedení vynálezu, obr. 9 pohled v podélném příčném řezu podél roviny 9-9 z obr. 10 na druhé provedení střely podle vynálezu, obr. 10 pohled z konce na střelu podle vynálezu odstraněnou z nábojnicového pouzdra z obr. 8, obr. 11 částečný podélný pohled v řezu podél roviny 11-11 na střelu podle vynálezu z obrázku 10, v

obr. 12 koncový pohled na opláštěné jádro střely před tvarováním ohnuté nosové části druhého provedení znázorněného na obrázcích 8 až 11, obr. 13 podélný pohled v řezu podél roviny 13-13 z obr. 12 na opláštěné jádro, obr. 14 perspektivní pohled na rozpěchovanou střelu podle vynálezu, znázorněnou na obrázcích 8 až 11, po rozpěchování v simulované měkké tělové tkáni po proniknutí skrz několik vrstev vláknitého překážkového materiálu a obr. 15 podélný příčný řez druhým provedením střely podle /

vynálezu, která má rozbíhající se vybrání.

Příklady provedení vynálezu

První provedení celokovové střely 10 s prohloubenou špičkou, která je vytvořená podle vynálezu, je znázorněné na obr. 1, přičemž zde je střela 10 upravená v nábojnicovém pouzdru 12, a dále na obr. 2 a 3.

Střela má v podstatě válcovou jádrovou tělovou část 14. v podstatě lomenou čelní koncovou část 16 a duté otevřené vybrání nebo dutinu 18, která se rozprostírá axiálně do čelní koncové části 16.. Tělové části 14, 16 jsou přednostně vytvořeny z tvárného kovu, jako je olovo nebo slitina olova.

Celokovový plášť 20 kryje nejméně hlavní část válcovité jádrové tělové části 14, celou lomenou čelní koncovou část 16 a rozprostírá se úplně do prohloubené otevřené dutiny 18, aby uzavřel čelní koncovou část 16.. V Plášť je vytvořen z tvárného kovu, jako je měď nebo slitina mědi.

Množství radiálních zářezů 22 v plášti se rozprostírá skrz tloušťku stěny celokovového pláště a zasahuje axiálně ze špičky 24 vybrané otevřené dutiny 18 uvnitř dutiny k ústí 26 dutiny. Části pláště v dutině 18 tedy tvoří bodové plášťové výčnělky 28 mezi zářezy 22, které se sbíhají ve špičce 24 ve střední ose A.

Čelní koncová část 16 je přednostně ve tvaru komolého kužele. Dutina 18 může mít ohnutý profil nebo může mít v /

podstatě kuželový profil s přímou boční stěnou. Volba záleží na kalibru a přesnosti obrábění, které je nezbytné pro vytvoření dutiny. Každý výčnělek 28 může být spojen s ostatními výčnělky 28 ve špičce 24, nebo může být oddělen, a to opět v závislosti na přesnosti nástrojů, vytvářejících zářezy v plášťovém jádře.

Střela 10 vytvořena z plášťového polotovaru 30. znázorněného na obr. 4a 5. Válcový jádrový polotovar 32 olova je napěchován nebo nalisován uvnitř plášťového polotovaru 34 opatřeného plochým dnovým uzávěrem, aby se vytvořil plášťový polotovar 30.. Kuželovitý průbojník mající radiálně umístěné vykrojené hrany je pak stlačena proti plochému dnu plášťového polotovaru 30, aby se vytvořil zakřivený nebo kuželovitý vrub s radiálními zářezy 22 skrz plást 20 ve dně polotovaru 30.. Tento vroubkovaný polotovar je pak zatlačen do kuželovité dutiny tvářecího nástroje, aby se stisklo dno plástového polotovaru 30 pro vytvoření čelní koncové části 16 v podstatě ve tvaru komolého kužele s otevřenou dutinou 18 se sbíhajícími se výčnělky 28., jak je znázorněno na obr. 1 až 3. Zároveň je zadní konec 36 plástového polotovaru 34 olemován přes zadek jádrového polotovaru 32, aby se bezpečně utěsnilo a uzavřelo jádro 14 uvnitř pláště 20.

Způsob vytvoření celokovové střely 10 s prohloubenou špičkou, která má lomenou čelní koncovou část 16 s v ní dopředu otevřenou dutinu 18 podle vynálezu zahrnuje tyto kroky:

a) vytažení plochého kovového polotovaru do pláštového polotovaru 34. který má tvaru šálku, plynulé ploché dno a v podstatě stěny o jednotné tlouštce;

b) upravení tvárného kovového jádra 32 do pláštového ✓

polotovaru 34 šálkového tvaru proti dnu pomocí pěchování nebo lisování jádra přímo do polotovaru;

c) vrubování dna pláštového polotovaru;

d) vystřižení množství radiálních zářezů 22 skrz stěnu pláště do vrubovaného dna buďto zvlášt nebo současně s vrubováním dna a

e) zatlačení konce polotovaru 30 obsahujícího jádro proti vrubovanému dnu polotovaru do konkávní dutiny tvářecího nástroje, aby se deformoval konec polotovaru do lomené čelní koncové části 16 střely 10 a dno do otevřené dutiny 18 se zářezy 22 skrz plášt 20, který zůstal v otevřené dutině 18.

Konečně je zadní konec 36 polotovaru 30 olemován přes zadek jádra 32 pro jeho uzavření v daném místě a zajištění,

že jádro 14 zůstane úplně vloženo v předním konci pláště 20.

Obrázky 6 až 7 znázorňuj í rozpěchování střely 10 podle v

vynálezu a rozložení výčnělků 28., když je první provedení střely podle vynálezu střeleno do měkké tělní tkáně. Pěchovaná střela 10 tvoří rozpěchovanou hlavu 38 v přední části v podstatě válcovité tělové části 39 . protože měkké olovo je tlačeno dopředu a ven v průběhu vnikání a zpomalování.

Výčnělky 28 se oddělují radiálně, protože hlava 38 způsobuje, že se přední konec pláště rozdělí a vytvoří plátky 40, které jsou ohnuty dozadu. Tyto plátky 40. zajišťují oporu pro výčnělky a nutí je vystupovat směrem ven od ohnutých plátků 40. Každý výčnělek 28 vystupuje z přechodové oblasti 42 plátku 40 odpovídaj ící původně plášťovému materiálu v ústí 26 dutiny. Tento přechod je oblastí obráběním vytvrzeného kovu, k čemuž dojde z důvodu vytvrzování, které se uskuteční v průběhu zužování vrubovaného konce polotovaru 30, když se vytváří čelní koncová část 16 ve tvaru komolého kužele.

Zpěchovaná střela 10, která je znázorněna na obrázcích 6a 7 je důsledkem vniknutí do měkké tělní tkáně. Měkká tělesná tkáň je zde simulována vniknutím do želatiny. Úhel zahnutí, pod kterým se výčnělky odklánějí od tělové části po rozpěchování bude záviset na několika faktorech, jako je velikost projektilu určité vlastnosti plášťové slitiny.

U znázorněného prvního provedení byl plášť tažen tvarován z šálkovitě tvarovaného polotovaru. Polotovar byl vyroben z tombaku, což je slitina mosazi odpovídající ASTM B36. Jádro střely z olověné slitiny je napěchováno do tažením vytvarovaného polotovaru ve tvaru šálku. 10 mm dokončená střela byla běžným způsobem vložena do 10 mm pláště naplněného 5,2 zrny střelného prachu Bullseye č. 2 (podle Hercules Powder Co.).

Pět testovacích ran bylo vystřeleno z koltu model Delta Elitě automatic pistol do standardního želatinového modulu ze vzdálenosti kolem tří metrů při rychosti asi 100 metrů za sekundu. Želatinový testovací modul měl velikost 15 cm krát 15 cm krát 45 cm. Všech pět vzniklých pěchovaných střel vytažených z testovacích modulů mělo strukturu znázorněnou na obr. 6 a 7.

Rozdílný výsledek se dosáhne pokud je střela 10 vystřelena skrz překážkové materiály, jako je několik vrstev těžkého oděvu nebo jelení srst před vniknutím do měkké tělové tkáně. Průnik skrz takové překážkové materiály je vyžadován FBI a jinými zákon prosazujícími organizacemi pro /

obranné účely jejich členů. V takové situaci je dutina v nose prvního provedení předloženého vynálezu vyplněna překážkovým materiálem, jak dopadající průbojníky střely prochází překážkami. Materiál překážky podstatně omezuje zahloubení. Překážkový materiál tedy zabraňuje rozepnutí střely, když pak vnikne do měkké tkáně.

Bylo však zjištěno, že druhé provedení vynálezu, maj ící prázdné vybrané prodloužení za směrem dopředu otevřenou rozbíhající se částí vybrání kompenzuje tuto podmínku. Toto provedení je znázorněno na obrázcích 8 až 14. Podrobněji je toto druhé provedení střely 110 s celokovovým pláštěm a prohloubenou špičkou, která je vytvořena podle vynálezu, znázorněno uloženo do nábojnicového pouzdra 112 na obrázku 8 a odděleně na obrázcích 9 a 10.

Stejně jako u prvního provedení má střela 110 v podstatě válcové jádro 114. které má v podstatě lomenou čelní koncovou část 116 a duté otevřené vybrání 118. které se rozprostírá axiálně do čelní koncové části 116. Jádro 114 je přednostně vytvořeno z tvárného kovu, jako je olovo nebo slitina olova.

Celokovový plášť 120 kryje nejméně hlavní část válcového jádra 114. celou lomenou čelní koncovou část 116 a rozprostírá se zcela do duté rozbíhající se části 121 vybrání 118. aby bylo zakryto ústí 119 čelní koncové části 116. Plášť 120 je vytvořen z tvárného kovu, jako je měď nebo slitina mědi s přednostním obsahem přibližně 95% mědi a přibližně 5% zinku.

Plášť 120 má chemicky nanesenou vrstvu 123 oxidu mědi, znázorněnou na obr. 15, která je na jeho vnitřním i vnějším /

povrchu a je vytvořena pomocí alkalické oxidace. Povlak 123 je vytvořen ponořením šálku do vysokoteplotního roztoku hydroxidu draselného a chloritanu draselného. Tento povlékací proces byl vyvinut a je používán MBI Division of Hubert Halí, lne. Povlak 123 má drsný povlak, který na vnitřním povrchu třením spojuje jádrový materiál s pláštěm a tedy minimalizuje přetvoření olova v průběhu pěchování, jak je popsáno detailněji dále s odkazem na obrázek 14. Povlak 123 na vnějším povrchu je leštěný, aby se odstranily nerovnosti a poskytl hladký vzhled a namazání vnějšku střely 110.

Množství radiálních zářezů 122 v plášti se rozprostírá skrz tloušťku stěny pláště 120 a sahá směrem ven a axiálně od v podstatě válcové základny 124 rozbíhající se části 121

vybrání 118 k ústí 119 vybrání 118. Části pláště ve vybrání 118 vytváří od sebe vzdálené zašpičatělé plášťové výčnělky 126 mezi zářezy 122. které se sbíhají směrem ke středové ose AISouosá, v podstatě válcovitá nastavená část 128 vybrání 118 vystupuje směrem dozadu ze základny 124 rozbíhající se části 121 vybrání 118. Nastavená část 128 končí v kuželovité zahnutém nebo rovném dnu 129. Plášťové výčnělky 126 nevystupují do této nastavené části 128. takže jádrový materiál je vystaven vybranému nastavení 128.

Čelní koncová část 116 je přednostně ve tvaru komolého kužele, jak je znázorněno, nebo je ohnuta v mírném oblouku. Vybrané nastavení 128 se výhodně rozprostírá směrem dozadu k základně čelní koncové části 116. ale může se rozprostírat v libovolné velikosti v závislosti na požadovaném rozpěchování při pěchování.

Rozbíhaj ící se část 121 vybrání 118 může mít boční stěnu se zahnutým profilem jako na obr. 9, nebo může mít v podstatě kuželovitý tvar s přímou boční stěnou, jako na obr. 15. Volba závisí na kalibru, požadovaném vytvoření zpěchování a přesnosti opracování potřebného pro vytvoření vybrání 118. Na druhé straně má vybrané nastavení přednostně válcovitý nebo slabě rozbíhavý tvar, který je v první řadě dán extrakčními požadavky tvářecího nástroj e.

Každý výčnělek 126 má v podstatě trojúhleníkovitý tvar a končí v podstatě v místě umístěném u nebo v blízkosti základny 124 rozbíhaj ící se části vybrání 118. Výčnělky 126 jsou přednostně umístěné symetricky kolem středové osy A’ . Jak je lépe patrné z obr. 11, má každý výčnělek 126 na každé <

straně konce zářezu 122 zpevňující zaoblení 130 vytvářející výčnělek 126 v ústí 119 vybrání 118. Tato zaoblení 130 omezují ohnutí zadní části plášťového materiálu u ústí 119 v průběhu pěchování střely. Výsledem je formování ven směřujících výčnělků 126. jak jsou znázorněny na obrázku 14, po rozpěchování v měkké tělesné tkáni. V

Střela 110 je nejprve tvářena podobným způsobem, jako byl popsán výše pro první uspořádání, z plášťového polotovaru 132 znázorněného na obrázcích 12 a 13. Ale v tomto případě je plášťový šálek nejprve opatřen povlakem, jak bylo popsáno výše, hrubého oxidu měďného. Přídavně může mít plášťový šálek zeslabenou stěnu a základu, takže zpětný kuželový zámek je s jádrem vytvořen integrálně v průběhu výroby.

Jádro 114 je vloženo do šálku, aby se vytvořil polotovar 132. Tvářecí nástroj je pak zatlačen do dna /

polotovaru 132. aby se vytvořilo dovnitř prohnuté dno 134 a radiální zářezy 122. Jako u prvního provedení jsou zářezy 122 provedeny úplně skrz plášť 120 v ústí 119 a do čelní koncové části jádra 114. Navíc se zářezy 122 rozkládají zcela skrz plášť od ústi 119 ke střední ose A, aby se úplně vzájemně oddělily všechny výčnělky 126. Úhel sevřený mezi stěnami zářezu 122 je přednostně vytvořen tvářecím nástrojem o velikosti přibližně 45°, aby se optimalizovala zpevňující zaoblení 130 u základny výčnělků 126. tj . rozkládající se mezi výčnělky 126 a pláštěm 120 v ústí 119.

Polotovar 132 je potom odstraněn z lisovacího nástroje a druhý lisovací nástroj, který má kuželovitý vybrání se souose tvářejícím čepem jě spuštěn přes čelní konec štěrbinovitého polotovaru 132 znázorněného na obr. 12 a 13.

Tento tvářecí nástroj stiskne ústí 119 pláště 120 dohromady, { aby se vytvořil nos střely 110 tvaru komolého kužele nebo lomeného tvaru, jak je znázorněno na obrázcích 8 až 10, v

a proděruje prohloubené prodloužení 128 do jádra 114 ze základny 124 rozbíhavé části 121. Současně tento tvářecí čep oddělí špičky výčnělků 126. takže ty jsou umístěny kolem osy A\

Jako u prvního uspořádání stisknutí čelní koncové části 116 způsobí vyztužení pláště 120 v ústí 119. aby se vytvořil vyztužený přechod mezi výčnělky 126 a částí pláště 120 vně vybrání 118. Tento vytvrzený přechod rovněž zahrnuje zaoblení 130. Pak je přechod dvojitě zesílen proti ohýbání, které nastane po rozpěchování.

| Způsob tváření střely 110 s celokovovým pláštěm ΐ a prohloubenou špičkou podle tohoto provedení vynálezu, která má lomenou čelní koncovou část 116 se směrem dopředu otevřeným vybráním 118 pak zahrnuje následující kroky:

j a) vytaženi plochého kovového polotovaru do plášťového polotovaru, který má plynulé ploché dno a v podstatě stěny dna o jednotné tloušťce;

b) povlečení vnitřního a vnějšího povrchu polotovaru povlakem 123 oxidu mědi;

* c) vytvoření tvárného kovového jádra 114 do plášťového polotovaru šálkového tvaru proti dnu pomocí pěchování nebo lisování jádra přímo do polotovaru;

d) vrubování dna plášťového polotovaru;

e) vystřižení množství radiálních zářezů 122 skrz stěnu pláště do vrubovaného dna 134 buďto zvlášť nebo současně s vrubováním dna;

f) vytvoření množství zaoblení v plášti vedle jednoho konce zářezů;

g) zatlačení konce polotovaru 132 obsahujícího jádro 114 proti vrubovanému dnu 134 polotovaru do konkávni^ dutiny tvářecího nástroje, aby se deformoval konec polotovaru do lomené čelní koncové části 116 střely 110 a dno 134 do otevřené dutiny 118 se zářezy 122 skrz plášť 120 v rozbíhající se části vybrání 118: a

h) vytvoření prázdného vybraného nastavení 128 ve vybrání 118 směrem dozadu od rozbíhající se části 121. Na konec je zadní konec 136 polotovaru 132 olemován přes zadek jádra 114. aby se v tomto místě uzavřel a bylo zajištěno, že jádro 114 zůstane úplně vloženo v plášti 120.

Obrázek 14 znázorňuje rozpěchovanou hlavu 210 druhého provedení střely 110 podle vynálezu a nepřeložení výčnělků 126. když je střela vystřelena nejprve skrz složenou překážku, sestávající z vrstvy keprové tkaniny, vrstvy spodního vestového materiálu, flanelové košile a konečně bavlněné košile, a pak do měkké tělové tkáně. Tváření a rozpěchování nenastane v průběhu průniku překážkou.

Protože vytvrzene kruhovité ústi vstupuje do vrstev překážky, prstencovité záplatu překážkového materiálu. Tato rozbíhající se část vybrání 118. Protože

119 střely 110 ústí 119 probije záplata vyplní střela vstoupí do materiálu překážky a pokračuje do měkké tkáně, je snížena dopředná odolnost. To umožňuje setrvačnosti jádra 114. působící proti měkké tkáni odstranit ústí 119 z osy A ’ střely zatlačením výčnělků ven z vybrání jak nos expanduje, což vytlačí materiál překážky ven, zároveň způsobí, že jádrový materiál roztáhne ven nos střely 110. To přinutí výčnělky 126 rotovat směrem ven, protože jádrový, materiál vytváří rozpěchovanou hlavu 210. Je však ohýbajícími se plátky 138 zabráněno tomu, aby se výčnělky 126 ohnuly směrem dozadu, a to z důvodu vyztužujících zaoblení 130 ve vyztuženém přechodu 140. což odpovídá výše popsanému ústí 119.

Konečně plášť má zpětný kužel, který je nasměrován k zabránění dopředného pohybu jádra v průběhu pěchování. Rovněž vnitřní povlak 123 zabraňuj e j ádru klouzat dopředu v plášti v průběhu pěchování.

Ačkoli byl vynález ukázán a popsán s odkazem na dvě přednostní provedení, je i u jiných variant a úprav předpokládáno, že jsou v rozsahu vynálezu. Například zaoblení 130 mohou být umístěna jinak, než na konci zářezu u ústí 119. Zaoblení 130 může být umístěno mezi zářezy 122 pomocí vhodně uvnitř žebřováného pláště 120. V tomto případě by zaoblení byla přednostně vytvořena v průběhu tažení plášťového šálku nebo polotovaru před vložením jádra 114 prostřednictvím vhodně vrubovaného základového tvářecího nástroje. Rovněž mohou být použity různé tloušťky pláště a složení slitin a do pláště mohou být vyříznuty různé počty zářezů. Navíc tvar nosu, dutin nebo vybrání 18, 118 a ústí 26.119 může být tvarován odlišně, což změní množství tvářecího zpevňování pláště v oblasti ústí a proto polohu přechodové oblasti a tvar výčnělků může být vybraně různá. V souladu s tím je úmyslem, zahrnout všechny takové variace a úpravy, jak jsou definovány rozsahem připojených nároků.

cSObir. SfflíGŠ všetečka advokát

120 00 PRAHA 2, Háltova 2

Claims (6)

1. PATENTOVÉ

   NÁROKY

   Hdd

   JAJ.O IN1SV1A OHgAíTSAwgyd avy o

   7 6 . X '7 l

   01§0Q . Τ τ v s s o ;

   1. Střela (110), vyznačuj ící| se I l \ 2 tím, že sestává z tvárného kovového symetrického kolem jím procházející osy, přičemž tělo má na jednom konci dopředu otevřené vybrání (118), které má dopředu se rozbíhající část (121) a koaxiální nastavovací část (128), napojující se mezi rozbíhající se částí a prstencovou základnou, přičemž rozbíhající se část končí v ústí (119) uvedeného konce, a kovového pláště (120) přes hlavní část těla (114) včetně uvedeného jednoho konce, přičemž se plášt přes ústí rozprostírá úplně dovnitř rozbíhající se části vybrání a má v rozbíhající se části množství na obvodu umístěných radiálních zářezů (122), tvořících mezi nimi zašpičatělé výčnělky, z nichž každý má kolem ústí (119) zpevněnou přechodovou oblast a nejméně jedeno zpevňující zaoblení z výčnělků kolem ústí.

   (130) na nejméně jednom
2. 2. Střela podle nároku 1, vyznačující tím, že se každý ze zářezů (122) ve vybrání rozkládá úplně skrz plášt (120) vyznačuj ící
3. 3. Střela podle nároku 2, se tím, že každý z výčnělků (126) má u ústí vybrání (118) dvě zaoblení (130).
4. 4. Střela podle nároku 3, vyznačující se tím, že zaoblení (130) se rozkládají od špičky výčnělku (126) k místu na vnější přední straně (116) střely.

   5. Střela podle nároku 3, vyz načuj ící s e tím, ž e má na svém vněj ším i povrchu povlak (123) z oxidu mědi. v 6. Střela podle nároku 1, vyz načuj ící s e tím, ž e zaoblení (130) je dovnitř ohnutá

   okrajová část výčnělku (126) pláště (120) vedle zářezu (122) u ústí (119) vybrání (118).
5. 7. Střela podle nároku 1, vyznačující se tím, že nastavená část je válcovitá díra (128) , která se směrem od základny rozprostírá dozadu a má v podstatě zahnuté dno.
6. 8. Střela podle nároku 1, vyznačující se tím, že plášť dále obsahuje oxidový povlak (123) na vnitřním povrchu pláště (120) třením spojeného s j ádrem.