CZ202011A3 - Kompresor a zařízení chladícího cyklu - Google Patents

Abstract

U kompresoru (12) je množina koncovek (24) připevněna k jednomu axiálnímu konci nádoby (20) tak, že střed každé koncovky je umístěn v půdorysném pohledu v rámci úhlového rozmezí (R1) 180° nebo méně, definovaného prostřednictvím první přímky (L1), procházející středem (P0) nádoby (20) a středem (P1) první koncovky (24a), a druhé přímky (L2), procházející středem (P0) nádoby (20) a středem (P2) druhé koncovky (24b). Množina spojovacích drátů (26) elektricky spojuje uvnitř nádoby (20) množinu koncovek (24) a elektromotor. Množina spojovacích drátů (26) je vyvedena ven od množiny koncovek (24) do úhlového rozmezí (R1).

Description

elektromotor pro pohánění kompresního mechanizmu;

nádobu pro uložení kompresního mechanizmus a elektromotoru;

množinu koncovek, zahrnující první koncovku a druhou koncovku, které jsou připevněny k jednomu axiálnímu konci nádoby, přičemž střed každé koncovky je umístěn v půdorysném pohledu v úhlovém rozmezí 180° nebo méně, definovaném prostřednictvím první přímky, procházející středem nádoby a středem první koncovky, a druhé přímky, procházející středem nádoby a středem druhé koncovky; a množinu spojovacích drátů, které elektricky spojují uvnitř nádoby množinu koncovek a elektromotor, a které jsou vyvedeny ven od množiny koncovek do úhlového rozmezí v půdorysném pohledu.

Výhodné účinky vynálezu

U předmětného vynálezu každý spojovací drát, který elektricky spojuje každou koncovku a elektromotor, je vyveden ven do úhlového rozmezí 180° nebo méně, definovaného prostřednictvím první přímky, procházející středem nádoby a středem první koncovky, a druhé přímky, procházející středem nádoby a středem druhé koncovky, v půdorysném pohledu.

Proto tedy délka každého spojovacího drátu může být zkrácena.

Objasnění výkresů

Vynález bude dále podrobněji vysvětlen na základě jeho příkladných výhodných provedení, jejichž popis bude podán s přihlédnutím k přiloženým obrázkům výkresů, kde:

obr. 1 znázorňuje schéma okruhu u zařízení chladicího cyklu podle prvního provedení;

obr. 2 znázorňuje schéma okruhu u zařízení chladicího cyklu podle prvního provedení;

obr. 3 znázorňuje pohled v podélném řezu na kompresor podle prvního provedení;

obr. 4 znázorňuje pohled v příčném řezu na kompresor podle prvního provedení;

obr. 5 znázorňuje půdorysný pohled na část kompresoru podle prvního provedení;

obr. 6 znázorňuje pohled v podélném řezu na část kompresoru podle prvního provedení;

obr. 7 znázorňuje pohled v částečném podélném řezu na část kompresoru podle prvního provedení;

obr. 8 znázorňuje boční nárysný pohled na část kompresoru podle prvního provedení;

obr. 9 znázorňuje pohled zespodu na část kompresoru podle prvního provedení;

obr. 10 znázorňuje schematický pohled, zobrazující způsob zapojení spojovacích drátů při montáži kompresoru podle prvního provedení;

obr. 11 znázorňuje schematický pohled, zobrazující způsob zapojení spojovacích drátů při montáži kompresoru podle srovnávacího příkladu;

obr. 12 znázorňuje půdorysný pohled na část

-2CZ 2020 - 11 A3 kompresoru podle prvního provedení;

obr. 13 znázorňuje půdorysný pohled na část kompresoru podle srovnávacího příkladu;

obr. 14 znázorňuje graf, udávající výsledek porovnání velikosti deformace v závislosti na vnitřním tlaku v horní části nádoby u kompresoru podle prvního provedení a u kompresoru podle srovnávacího příkladu;

obr. 15 znázorňuje půdorysný pohled na část kompresoru podle druhého provedení;

obr. 16 znázorňuje pohled v podélném řezu na kompresor podle třetího provedení; a obr. 17 znázorňuje pohled v podélném řezu na kompresor podle čtvrtého provedení.

Příklady uskutečnění vynálezu

Nyní budou dále popsána provedení předmětného vynálezu s odkazem na přiložené výkresy.

Stejné nebo odpovídající součásti jsou označovány stejnými vztahovými značkami na všech výkresech.

Vysvětlení stejných nebo ekvivalentních součástí bude příslušně vynecháno nebo zjednodušeno při popisu jednotlivých provedení.

Je nutno zdůraznit, že předmětný vynález není nikterak omezen pouze na dále popsaná provedení, neboť různé modifikace jsou možné v případě nutnosti.

Například dvě nebo více z dále popsaných provedení může být prakticky uskutečněno v kombinaci.

Alternativně jedno provedení nebo kombinace dvou či více provedení z dále popsaných provedení mohou být prakticky uskutečněny.

První provedení

Toto první provedení bude nyní popsáno s odkazem na obr. 1 až obr. 14.

* * * Popis uspořádání * * *

Uspořádání zařízení 10 chladicího cyklu podle tohoto provedení bude nyní popsáno s odkazem na obr. 1 a obr. 2.

Obr. 1 znázorňuje chladicí okruh 11 chladivá během operace chlazení.

Obr. 2 znázorňuje chladicí okruh 11 chladivá během operace ohřívání.

Zařízení 10 chladicího cykluje u tohoto provedení tvořeno zařízením pro klimatizaci vzduchu.

Avšak zařízení 10 chladicího cyklu může být tvořeno jiným zařízením, než je klimatizační zařízení, a to například může být tvořeno chladicím zařízením nebo zařízením cyklu tepelného čerpadla.

Zařízení 10 chladicího cyklu obsahuje chladicí okruh 11 chladivá, ve kterém cirkuluje chladivo.

-3 CZ 2020 - 11 A3

Zařízení 10 chladicího cyklu dále obsahuje kompresor 12, čtyřcestný ventil 13, první tepelný výměník 14, který představuje venkovní tepelný výměník, expanzní mechanizmus 15, který představuje expanzní ventil, a druhý tepelný výměník 16, který představuje vnitřní nebo pokojový tepelný výměník.

Kompresor 12, čtyřcestný ventil 13, první tepelný výměník 14, expanzní mechanizmus 15, a druhý tepelný výměník 16 jsou zapojeny do chladicího okruhu 11 chladivá.

Kompresor 12 stlačuje chladivo.

Čtyřcestný ventil 13 přepíná směr, ve kterém chladivo proudí, a to tak, že směr při operaci chlazení se liší od směru při operaci ohřívání.

Během operace chlazení potom první tepelný výměník 14 pracuje jako kondenzátor, pro rozptylování tepla chladivá, stlačeného kompresorem 12.

To znamená, že první tepelný výměník 14 zajišťuje výměnu tepla s využitím chladivá, stlačeného kompresorem 12.

Během operace ohřívání potom první tepelný výměník 14 pracuje jako výpamík pro ohřívání chladivá prostřednictvím výměny tepla mezi venkovním vzduchem a chladivém, expandovaným prostřednictvím expanzního mechanizmu 15.

Expanzní mechanizmus 15 zajišťuje expandování chladivá, ze kterého bylo teplo rozptýleno v kondenzátoru.

Během operace ohřívání potom druhý tepelný výměník 16 pracuje jako kondenzátor pro rozptylování tepla chladivá, stlačeného kompresorem 12.

To znamená, že druhý tepelný výměník 16 zajišťuje výměnu tepla s využitím chladivá, stlačeného kompresorem 12.

Během operace chlazení potom druhý tepelný výměník 16 pracuje jako výpamík pro ohřívání chladivá prostřednictvím výměny tepla mezi vnitřním vzduchem a chladivém, expandovaným pomocí expanzního mechanizmu 15.

Zařízení 10 chladicího cyklu dále obsahuje řídicí ústrojí T7.

-4CZ 2020 - 11 A3

Řídicí ústrojí 17 je například vytvořeno jako mikropočítač.

Přestože na obr. 1 a obr. 2 je znázorněno pouze spojení mezi řídicím ústrojím 17 a kompresorem 12, tak řídicí ústrojí 17 může být připojeno nejenom ke kompresoru 12, avšak rovněž k jiné součásti, zapojené v chladicím okruhu 11 chladivá, která je odlišná od kompresor 12.

Řídicí ústrojí 17 monitoruje a řídí stav každé součásti, připojené k řídicímu ústrojí 17.

Jako chladivo, které cirkuluje v chladicím okruhu 11 chladivá, je využíváno chladivo na bázi HFC, jako například

R32,

R125,

R134a,

R407C, neboR410A.

Alternativně je využíváno chladivo na bázi HFO, jako například

R1123,

R1132 (E),

R1132 (Z),

R1132a,

R1141,

R1234yf,

R1234ze (E), nebo

R1234ze (Z).

Alternativně je využíváno přírodní chladivo, jako je

R290 (propan),

R600a (isobutan),

R744 (oxid uhličitý), nebo

R717 (čpavek).

Alternativně je využívána směs dvou nebo více typů se shora uvedených chladiv.

„HFC“ představuje zkratku pro hydrofluorkarbon.

„HFO“ představuje zkratku pro hydrofluorolefm.

Uspořádání kompresoru 12 podle tohoto provedení bude popsáno s odkazem na obr. 3.

CZ 2020 - 11 A3

Obr. 3 znázorňuje pohled v podélném řezu na kompresor 12.

U tohoto provedení kompresor 12 představuje kompresor hermetického typu.

Kompresor 12 je zejména vytvořen jako víceválcový rotační kompresor.

Avšak kompresor 12 může být rovněž vytvořen jednoválcový rotační kompresor, spirálový kompresor nebo pístový kompresor s vratným pohybem.

Kompresor 12 obsahuje nádobu 20, kompresní mechanizmus 30, elektromotor 40, a klikový hřídel 50.

Nádoba 20 je zejména vytvořena jako hermetická nádoba.

Chladicí strojní olej 25 je uložen ve spodní části nádoby 20.

Sací trubka 21 pro nasávání chladivá do nádoby 20 a výtlačná trubka 22 pro vytlačování chladivá ven z nádoby 20 jsou připevněny k nádobě 20.

Elektromotor 40 je uložen v nádobě 20.

Elektromotor 40 je zejména umístěn v horním úseku uvnitř nádoby 20.

U tohoto provedení je elektromotor 40 vytvořen jako motor s koncentrovaným vinutím.

Avšak elektromotor 40 může být vytvořen jako motor s distribuovaným vinutím.

Kompresní mechanizmus 30 je uložen v nádobě 20.

Kompresní mechanizmus 30 je zejména umístěn ve spodním úseku uvnitř nádoby 20.

To znamená, že kompresní mechanismus 30 je umístěn pod elektromotorem 40 v nádobě 20.

Klikový hřídel 30 vzájemně spojuje elektromotor 40 a kompresní mechanizmus 30.

Klikový hřídel 50 vytváří olejovou dráhu pro přivádění chladicího strojního oleje 25 a tvoří otočný hřídel elektromotoru 40.

Společně s otáčením klikového hřídele 50 je chladicí strojní olej 25 čerpán prostřednictvím mechanizmu pro přivádění oleje, jako je olejové čerpadlo, uspořádané ve spodním úseku klikového hřídele 50.

Poté je chladicí strojní olej 25 přiváděn ke každému kluzně posuvnému úseku kompresního mechanizmu 30 pro mazání každého kluzně posuvného úseku kompresního mechanizmu 30.

Jako chladicí strojní olej 25 může být využíván

POE,

- 6 CZ 2020 - 11 A3

PVE,

AB, nebo podobně, z nichž každý představuje syntetický olej.

„POE“ představuje zkratku pro polyolester.

„PVE“ představuje zkratku pro polyvinyléter.

„AB“ představuje zkratku pro alkylbenzen.

Elektromotor 40 zajišťuje otáčení klikového hřídele 50.

Kompresní mechanizmus 30 je poháněn prostřednictvím otáčení klikového hřídele 50, a v důsledku toho stlačuje chladivo.

To znamená, že kompresní mechanizmus 30 je poháněn otáčivou silou elektromotoru 40, přenášenou prostřednictvím klikového hřídele 50, a tím stlačuje chladivo.

Chladivém je zejména nízkotlaké plynné chladivo, nasávané do sací trubky 21.

Vysokoteplotní a vysokotlaké plynné chladivo, které je stlačeno pomocí kompresního mechanizmu 30, je vytlačováno do prostoru uvnitř nádoby 20 z kompresního mechanizmu 30.

Klikový hřídel 50 obsahuje excentrický úsek 51 klikového hřídele 50, hlavní úsek 52 klikového hřídele 50, a vedlejší úsek 53 klikového hřídele 50.

Tyto součásti jsou uspořádány v axiálním směru DO v následujícím pořadí hlavní úsek 52 klikového hřídele 50, excentrický úsek 51 klikového hřídele 50, a vedlejší úsek 53 klikového hřídele 50.

To znamená, že hlavní úsek 52 klikového hřídele 50 je uspořádán na jedné axiální koncové straně excentrického úseku 51 klikového hřídele 50, a vedlejší úsek 53 klikového hřídele 50 je uspořádán na druhé axiální koncové straně excentrického úseku 51 klikového hřídele 50.

Každý z úseků, tj.

excentrický úsek 51 klikového hřídele 50, hlavní úsek 52 klikového hřídele 50, a vedlejší úsek 53 klikového hřídele 50

-7 CZ 2020 - 11 A3 má válcový tvar.

Hlavní úsek 52 klikového hřídele 50 a vedlejší úsek 53 klikového hřídele 50 jsou uspořádány tak, že středové osy těchto součástí jsou vzájemně souhlasné, to znamená, že hlavní úsek 52 klikového hřídele 50 a vedlejší úsek 53 klikového hřídele 50 jsou uspořádány souose.

Excentrický úsek 51 klikového hřídele 50 je uspořádán tak, že středová osa excentrického úseku 51 klikového hřídele 50 není vyrovnána se středovými osami hlavního úseku 52 klikového hřídele 50 a vedlejšího úseku 53 klikového hřídele 50.

Když se hlavní úsek 52 klikového hřídele 50 a vedlejší úsek 53 klikového hřídele 50 otáčejí kolem příslušných středových os, tak se excentrický úsek 51 klikového hřídele 50 otáčí excentricky.

Nyní bude dále podrobněji popsána nádoba 20.

Nádoba 20 obsahuje tělesnou část 30a nádoby 20, homí část 20b nádoby 20, a spodní část 20c nádoby 20.

Tělesná část 20a nádoby 20 má válcový tvar.

Homí část 20b nádoby 20 uzavírá otvor na homí straně tělesné části 20a nádoby 20.

Homí část 20b nádoby 20 odpovídá jednomu axiálnímu konci nádoby 20.

Spodní část 20c nádoby 20 uzavírá otvor na spodní straně tělesné části 20a nádoby 20.

Spodní část 20c nádoby 20 odpovídá druhému axiálnímu konci nádoby 20.

Tělesná část 20a nádoby 20 a homí část 20b nádoby 20 jsou vzájemně spojeny pomocí svařování, a tělesná část 20a nádoby 20 a spodní část 20c nádoby 20 jsou vzájemně spojeny pomocí svařování, takže nádoba 20 je takto utěsněna.

Sací trubka 21, připojená k tlumiči 23 sání, je uspořádána v tělesné části 20a nádoby 20.

Výtlačná trubka 22 je uspořádána na homí části 20b nádoby 20.

Nyní budou dále popsány podrobnější detaily elektromotoru 40.

U tohoto provedení je elektromotor 40 vytvořen jako bezkartáčový stejnosměrný (DC) motor.

Avšak elektromotor 40 může být vytvořen jako elektromotor, který je jiný, než bezkartáčový DC motor, jako je například indukční elektromotor.

„DC“ představuje zkratku pro stejnosměrný proud.

Elektromotor 40 obsahuje stator 41, a

-8 CZ 2020 - 11 A3 rotor 42.

Stator 41 má válcový tvar a je upevněn tak, aby byl v kontaktu s vnitřní obvodovou plochou nádoby 20.

Rotor 42 má sloupkovitý tvar a je umístěn uvnitř statoru 41 tak, že je zde mezera mezi rotorem 42 a statorem 41.

Šířka této mezery činí například od 0,3 mm do 1,0 mm.

Stator 41 obsahuje statorové jádro 43 statoru 41, a vinutí 44 statoru 41.

Statorové jádro 43 statoru 41 je vyrobeno prostřednictvím probíjení nebo prorážení množiny elektromagnetických ocelových plátů, z nichž každý obsahuje železo jako hlavní složku, do určitého tvaru, vrstvení proražených plátů z elektromagnetické oceli v axiálním směru DO, a připevnění navrstvených plátů z elektromagnetické oceli prostřednictvím temování.

Tloušťka každého plátu z elektromagnetické oceli činí například od 0,1 mm do 1,5 mm.

Statorové jádro 43 statoru má vnější průměr, který je větší, než je vnitřní průměr tělesné části 20a nádoby 20, a je upevněno uvnitř tělesné části 20a nádoby 20 pomocí uložení nasazením za tepla.

Vinutí 44 je navinuto kolem statorového jádra 43 statoru 41.

Vinutí 44 je zejména navinuto kolem statorového jádra 43 statoru 41 prostřednictvím izolačního členu pomocí koncentrovaného vinutí.

Vinutí 44je vytvořeno z drátu jádra a z alespoň jedné vrstvy povlaku, pokrývajícího drát jádra.

U tohoto provedení je drát jádra vytvořen z mědi.

Povlak je vytvořen z AI/EI.

„AI“ představuje zkratku pro amid-imid.

„El“ představuje zkratku pro st-imid.

Izolační člen je vytvořen z PET.

„PET“ představuje zkratku pro polyetyléntereftalát.

Je nutno zdůraznit, že způsob připevnění desek statorového jádra 43 statoru 41 z elektromagnetické oceli vzájemně k sobě není omezen pouze na temování, neboť různé postupy, jako je svařování, mohou být využity.

Způsob upevnění statorového jádra 43 statoru 41 uvnitř tělesné části 20a nádoby 20 není omezen

-9CZ 2020 - 11 A3 pouze na uložení nasazením za tepla, neboť mohou být rovněž využívány různé jiné způsoby, jako je lisované uložení nebo svařování.

Drát jádra vinutí 44 může být vytvořen z hliníku.

Izolační člen může být vytvořen z

PBT,

FEP,

PFA,

PTFE,

LCB,

PPS, nebo fenolové pryskyřice.

„PBT“ představuje zkratku pro polybutyléntereftalát.

„FEP“ představuje zkratku pro fluorovaný etylén-p ropy lén.

„PFA“ představuje zkratku pro perfluoralkoxyalkan.

„PTFE“ představuje zkratku pro polytetrafluoretylen.

„LCP“ představuje zkratku pro polymer z tekutých krystalů.

„PPS“ představuje zkratku pro simík polyfenylénu.

Rotor 42 obsahuje rotorové jádro 45 rotoru 42, a permanentní magnety 46.

Obdobně jako v případě statorového jádra 43 statoru 41 je rovněž rotorové jádro 45 rotoru 42 vyrobeno prostřednictvím probíjením nebo prorážením množiny desek z elektromagnetické oceli, z nichž každá obsahuje železo jako hlavní složku, do určitého tvaru, vrstvení proražených desek z elektromagnetické oceli v axiálním směru DO, a připevnění navrstvených desek z elektromagnetické oceli prostřednictvím temování.

Tloušťka každé z desek z elektromagnetické oceli činí například od 0,1 mm do 1,5 mm.

Každý permanentní magnet je uložen v příslušném jednom otvoru z množiny úložných otvorů, vytvořených v rotorovém jádru 45 rotoru 42.

- 10CZ 2020 - 11 A3

Každý permanentní magnet 46 vytváří magnetické pole.

Jako každý z permanentních magnet 46 je využíván feritový magnet nebo magnet ze vzácných zemin.

Je nutno zdůraznit, že způsob vzájemného připevnění desek rotorového jádra 45 rotoru 42 z elektromagnetické oceli vzájemně k sobě není omezen pouze na temování, neboť mohou být využívány různé jiné způsoby, jako je svařování.

Hřídelový otvor, do kterého je hlavní úsek 52 klikového hřídele 50 upevněn prostřednictvím uložení nasazením za tepla nebo prostřednictvím nalisování, je vytvořen ve středu rotorového jádra 45 rotoru 42 v půdorysném pohledu.

To znamená, že rotorové jádro 45 rotoru 42 má vnitřní průměr, který je menší, než vnější průměr hlavního úseku 52 klikového hřídele 50.

Přestože to není znázorněno, tak množina průchozích otvorů, procházejících v axiálním směru DO, je vytvořena kolem hřídelového otvoru v rotorovém jádru 45 rotoru 42.

Každý průchozí otvor slouží jako jedna dráha pro plynné chladivo, vycházející z tlumiče 35 výfuku, který bude popsán dále, do prostoru uvnitř nádoby 20.

Každý průchozí otvor rovněž slouží jako jeden z kanálů pro ponechání chladicího strojního oleje 25, přiváděného do horní části nádoby 20, padat dolů do spodní části nádoby 20.

Přestože to není znázorněno, tak pokud je elektromotor 40 vytvořen jako indukční elektromotor, tak každý z vodičů, vytvořených z hliníku, mědi nebo podobně, vyplňuje nebo je vložen do odpovídající jedné z drážek, vytvořených v rotorovém jádru 45 rotoru 42.

Poté je vytvořeno klečové vinutí, přičemž každý z obou konců vodičů je zkratován pomocí koncových kroužků.

V horní části 20b nádoby potom koncovka 24, připojená k vnějšímu napájecímu zdroji, jako je invertorové zařízení, je uspořádána, a tyč 28, ke které je víčko pro ochranu koncovky 24 připevněno, je rovněž uspořádána.

Koncovkou 24 je například těsnicí koncovka, jako je skleněná koncovka.

U tohoto provedení je koncovka 24 připevněna k nádobě 20 pomocí svařování.

Spojovací drát 26, vybíhající od vinutí 44 elektromotoru 40, je připojen ke koncovce 24, a to pro elektrické spojení koncovky 24 a elektromotoru 40.

Výtlačná trubka 22, jejíž oba axiální konce jsou otevřeny, je dále připevněna k hornímu úseku 20b nádoby 20.

Plynné chladivo, vytlačované z kompresního mechanizmu 30, prochází přes rotor 42 a poté přes odlučovač 29 oleje nad rotorem 42, a je odváděno z prostoru uvnitř nádoby 20 prostřednictvím výtlačné trubky 22 do chladicího okruhu 11 chladivá, který je vnější straně nádoby 20.

Odlučovač 29 oleje odlučuje chladicí strojní olej 25 v nádobě 20, který je čerpán společně s chladivém.

Odlučovač 29 oleje je připevněn ke klikovému hřídeli 50 pomocí lisování, přičemž se otáčí společně s otáčivým klikového hřídele 50.

- 11 CZ 2020 - 11 A3

Alternativně je odlučovač 29 oleje připevněn k rotoru 49 s využitím připevňovacího prostředku, jako je nýt, přičemž se otáčí vysokou rychlostí společně s otáčením rotoru 42.

Chladicí strojní olej 25 má vyšší specifickou hmotnost, než má chladivo.

Proto tedy odlučovač 29 oleje může odlučovat chladicí strojní olej 25 prostřednictvím vyfukování chladicího strojního oleje 25 v obvodovém směru s využitím odstředivé síly.

Výtlačná trubka 22 může být umístěna na vnějším obvodu horní části 20b nádoby 20.

U tohoto provedení je však výtlačná trubka 22 umístěna přímo nad klikovým hřídelem a ve středovém úseku horní části 20b nádoby 20.

Pokud je výtlačná trubka 22 umístěna na vnějším obvodu horní části 20b nádoby 20, tak chladicí strojní olej 25, odlučovaný odlučovačem 29 oleje, může vstupovat do výtlačné trubky 22 a může být odváděn ven z nádoby 20, v důsledku čehož odchází k tomu, že množství chladicího strojního oleje 25 v nádobě 20 klesá, což může způsobit zhoršení mazání kompresního mechanizmu 30.

Za účelem zabránění takovému zhoršení mazání je žádoucí, aby výtlačná trubka 22 byla umístěna ve středovém úseku horní části 20b nádoby 20.

Nyní budou dále podrobněji popsány detaily kompresního mechanizmu 30, a to nejenom s odkazem na obr. 3, avšak rovněž i s odkazem na obr. 4.

Obr. 4 znázorňuje pohled v příčném řezu na část kompresoru 12 , a to při pohledu v axiálním směru DO.

Je nutno zdůraznit, že šrafování, označující řez, je na obr. 4 vynecháno.

Kompresní mechanizmus 30 obsahuje válec 31, odvalovací píst 32, hlavní ložisko 33, vedlejší ložisko 34, a tlumič 35 výtlaku.

Vnitřní obvod válce 31 má kruhový tvar v půdorysném pohledu.

Válcová komora 61, která představuje prostor, který má kruhový tvar v půdorysném pohledu, je vytvořena uvnitř válce 31.

Sací otvor pro nasávání plynného chladivá z chladicího okruhu 11 chladivá je uspořádán na vnější obvodové ploše válce 31.

Chladivo, které bylo nasáto vstupním otvorem, je stlačováno ve válcové komoře 61.

Oba axiální konce válce 31 jsou otevřeny.

Odvalovací píst 32 má prstencovitý tvar.

- 12CZ 2020 - 11 A3

Proto tedy každý vnitřní obvod a vnější obvod odvalovacího pístu 32 má kruhový tvar v půdorysném pohledu.

Odvalovací píst 32 se excentricky otáčí ve válcové komoře 61.

Odvalovací píst 32 je kluzně posuvně připevněn k excentrickému úseku 51 klikového hřídele 50, který slouží jako otočný hřídel odvalovacího pístu 32.

Válec 31 je opatřen lopatkovou drážkou 62, která je propojena s válcovou komorou 61 a která probíhá v radiálním směru.

Komora 63 zpětného tlaku, která představuje prostor, který má kruhový tvar v půdorysném pohledu a je propojen s lopatkovou drážkou 62, je vytvořena na vnější straně lopatkové drážky 62.

Lopatka 64 pro přepažení válcové komory 61 na sací komoru, která představuje nízkotlakou pracovní komoru, a na kompresní komoru, která představuje vysokotlakou pracovní komoru, je umístěna v lopatkové drážce 62.

Lopatka 64 má deskovitý tvar, přičemž její vrchol je zaoblen.

Lopatka 64 se pohybuje přímočarým vratným pohybem při svém posuvném pohybu v lopatkové drážce 62.

Lopatka 64 je konstantně pritlačována na odvalovací píst 32 prostřednictvím působení lopatkové pružiny, uspořádané v komoře 63 zpětného tlaku.

Jelikož tlak uvnitř nádoby 20 je vysoký, tak síla, vyvíjená v důsledku tlakového rozdílu mezi tlakem uvnitř nádoby 20 a tlakem uvnitř válcové komory 61, působí na zadní plochu lopatky což je plocha lopatky 64 na straně komory 63 zpětného tlaku, když je provoz kompresoru 12 zahájen.

Proto tedy lopatková pružina je zejména využívána za účelem přitlačování lopatky 64 na odvalovací píst 32, zejména při zahájení provozu kompresoru 12, kdy neexistuje žádný tlakový rozdíl mezi tlakem uvnitř nádoby 20 a tlakem uvnitř válcové komory 61.

Hlavní ložisko 33 má tvar obráceného písmene T v bočním pohledu.

Hlavní ložisko 33 je kluzně posuvně připevněno k hlavnímu úseku 52 klikového hřídele 50, což je část nad excentrickým úsekem 51 klikového hřídele 50.

Průchozí otvor 54, který slouží jako dráha pro přívod oleje, je vytvořen uvnitř klikového hřídele 50 v axiálním směru DO.

Olejový film je vytvářen mezi hlavním ložiskem 33 a hlavním úsekem 52 klikového hřídele 50 prostřednictvím přivádění chladicího strojního oleje 25, čerpaného přes tento průchozí otvor 54.

Hlavní ložisko 33 uzavírá homí stranu válcové komory 61 válce 31 a homí stranu lopatkové drážky 62 válce 31.

To znamená, že hlavní ložisko 33 uzavírá homí strany dvou pracovních komor ve válci 31.

Vedlejší ložisko 34 má tvar písmene T v bočním pohledu.

Vedlejší ložisko 34 je kluzně posuvně připevněno k vedlejšímu úseku 53 klikového hřídele 50,

- 13 CZ 2020 - 11 A3 což je část pod excentrickým úsekem 51 klikového hřídele 50.

Olejový film je vytvářen mezi vedlejším ložiskem 34 a vedlejším úsekem 53 klikového hřídele 50 prostřednictvím přivádění chladicího strojního oleje 25, čerpaného přes průchozí otvor 54 klikového hřídele 50.

Vedlejší ložisko 34 uzavírá spodní stranu válcové komory 61 válce 31 a spodní stranu lopatkové drážky 62 válce 31.

To znamená, že vedlejší ložisko 34 uzavírá spodní strany dvou pracovních komor ve válci 31.

Hlavní ložisko 33 a vedlejší ložisko 34 jsou připevněna k válci 31 pomocí připevňovacího prostředku 36, jako je šroub, přičemž podpírají klikový hřídel 50, který slouží jako otočný hřídel odvalovacího pístu 32.

Hlavní ložisko 33 podpírá hlavní úsek 52 klikového hřídele 50 bez kontaktování hlavního úseku 52 klikového hřídele 50, s využitím tekutinového mazání olejovým filmem mezi hlavním ložiskem 33 a hlavním úsekem 52 klikového hřídele 50.

Obdobně jako v případě hlavního ložiska 33, rovněž vedlejší ložisko 34 podpírá vedlejší úsek 53 klikového hřídele 50, bez kontaktování vedlejšího úseku 53 klikového hřídele 50, a to s využitím tekutinového mazání olejovým filmem mezi vedlejším ložiskem 34 a vedlejším úsekem 53 klikového hřídele 50.

Přestože to není znázorněno, tak hlavní ložisko 33 je opatřeno výtlačným otvorem pro vytlačování chladivá, stlačeného ve válcové komoře 61, do chladicího okruhu 11 chladivá.

Výtlačný otvor je umístěn v poloze, ve které je výtlačný otvor propojen s kompresní komorou, kdy je válcová komora 61 přepažena na sací komoru a kompresní komoru prostřednictvím lopatky 64.

Výtlačný ventil pro uzavírání výtlačného otvoru je připevněn k hlavnímu ložisku 33 tak, že výtlačný ventil umožňuje otevírání a uzavírání výtlačného otvoru.

Výtlačný ventil se uzavírá, když plynné chladivo v kompresní komoře dosáhne požadovaného tlaku, přičemž se otevírá, když plynné chladivo v kompresní komoře dosáhne požadovaného tlaku.

Pomocí tohoto uspořádání je regulováno časování, při kterém je plynné chladivo vytlačováno z válce 31.

Tlumič 35 výtlaku je připevněn k vnější straně hlavního ložiska 33.

Plynné chladivo o vysoké teplotě a vysokém tlaku, které je vytlačováno tehdy, když se výtlačný ventil otevírá, nejprve dočasně vstupuje do tlumiče 35 výtlaku, a poté je vytlačováno z tlumiče 35 výtlaku do prostoru v nádobě 20.

Je nutno zdůraznit, že výtlačný otvor a výtlačný ventil mohou být uspořádány na vedlejším ložisku 34, nebo mohou být uspořádány jak na hlavním ložisku 33, tak na vedlejším ložisku 34.

Tlumič 35 výtlaku je připevněn k vnější straně ložiska, kde jsou uspořádány výtlačný otvor a výtlačný ventil.

Tlumič 23 sání je uspořádán vedle nádoby 20.

- 14CZ 2020 - 11 A3

Tlumič 23 sání nasává plynné chladivo o nízkém tlaku z chladicího okruhu 11 chladivá.

Tlumič 23 sání potlačuje přímý vstup kapalného chladivá do válcové komory 61 válce 31, když se kapalné chladivo navrací.

Tlumič 23 sání je připojen k sacímu otvoru, uspořádanému na vnější obvodové ploše válce 31, prostřednictvím sací trubky 21.

Sací otvor je umístěn v poloze, kde je sací otvor propojen se sací komorou, když je válcová komora 61 přepažena na sací komoru a na kompresní komoru prostřednictvím lopatky 64.

Hlavní těleso tlumiče 23 sání je připevněno k boční ploše tělesné části 20a nádoby 20 prostřednictvím svařování nebo podobně.

Excentrický úsek 51 klikového hřídele 50, hlavní úsek 52 klikového hřídele 50, a vedlejší úsek 53 klikového hřídele 50 jsou vytvořeny z litiny nebo z kovaného materiálu.

Hlavní ložisko 33 a vedlejší ložisko 34 jsou vytvořeny z litiny nebo ze slinutého materiálu.

Zejména hlavní ložisko 33 a vedlejší ložisko 34 jsou vytvořeny ze slinuté oceli, šedé litiny nebo uhlíkaté oceli.

Válec 31 je rovněž vytvořen ze slinuté oceli, šedé litiny nebo uhlíkaté oceli.

Odvalovací píst 32 je vytvořen z litiny.

Odvalovací píst 32 je zejména vytvořen z ocelové slitiny, obsahující molybden, nikl a chrom, nebo z litiny na bázi železa.

Lopatka 64 je vytvořena z vysokorychlostní nástrojové oceli.

Přestože to není znázorněno, tak když je kompresor 12 vytvořen jako rotační kompresor výkyvného typu, tak je lopatka 64 vytvořena integrálně s odvalovacím pístem 32.

Když je klikový hřídel 50 poháněn, tak se lopatka 64 vysouvá ven a zatahuje dovnitř, tj. vykonává přímočarý vratný pohyb podél drážky v nosném tělese, otočně připevněném k odvalovacímu pístu 32.

Lopatka 64 se pohybuje dopředu a dozadu v radiálním směru během výkyvného pohybu, a to společně s otáčením odvalovacího pístu 32, čímž dochází k přepažování vnitřního prostoru válcové komory 61 na kompresní komoru a sací komoru.

Nosné těleso je vytvořeno ze dvou sloupkovitých členů, z nichž každý má polokruhový příčný průřez.

Nosné těleso je otočně upevněno v kruhovém úložném otvoru, vytvořeném v mezilehlém úseku mezi sacím otvorem a výtlačným otvorem válce 31.

* * * Popis funkce a provozu * * *

- 15 CZ 2020 - 11 A3

Nyní budou dále popsány funkce a provoz kompresoru 12, který představuje zařízení podle tohoto provedení, a to s odkazem na obr. 3 a obr. 4.

Funkce a provoz kompresoru 12 odpovídají způsobu stlačování chladivá podle tohoto provedení.

Energie je přiváděna od koncovky 24 do statoru 41 elektromotoru 40 prostřednictvím vodicích drátů.

Tím je způsobeno, že proud proudí přes vinutí 44 statoru 41, přičemž magnetický tok je vytvářen kolem vinutí 44.

Rotor 42 elektromotoru 40 se otáčí v důsledku působení magnetického toku, vytvářeného ve vinutí 44, a magnetického toku, vytvářeného působením permanentních magnetů rotoru 42.

Rotor 42 se zejména otáčí prostřednictvím přitažlivé a repulzivního působení mezi otáčejícím se magnetickým polem, které je generováno v důsledku průchodu proudu přes vinutí 44 statoru 41, a magnetickým polem permanentních magnetů rotoru 42.

Otáčení rotoru 42 způsobuje rovněž otáčení klikového hřídele 50, který je připevněn k rotoru 42.

Společně s otáčením klikového hřídele 50 se odvalovací píst 32 kompresního mechanizmu 30 excentricky otáčí ve válcové komoře 61 ve válci 31 kompresního mechanizmu 30.

Válcová komora 61, která představuje prostor mezi válcem 31 a odvalovacím pístem 32, je rozdělena na sací komoru a kompresní komoru prostřednictvím lopatky 64.

Společně s otáčením klikového hřídele 50 se objemy sací komory a kompresní komory mění.

V sací komoře postupně zvětšování objemu způsobuje, že plynné chladivo o nízkém tlaku je nasáváno z tlumiče 32 sání prostřednictvím sací trubky 21.

V kompresní komoře postupné zmenšování objemu způsobuje, že plynné chladivo uvnitř je stlačováno.

Stlačené plynné chladivo, jehož tlak a teplota jsou vysoké, je vytlačováno z tlumiče 35 výtlaku do prostoru v nádobě 20.

Vytlačované plynné chladivo dále prochází přes elektromotor 40 a je vytlačováno z výtlačné trubky 22 na homí části 20b nádoby 20 na vnější stranu nádoby 20.

Chladivo, vytlačované na vnější stranu nádoby 20, prochází přes chladicí okruh 11 chiadiva a opět se navrací do tlumiče 23 sání.

*** Podrobný popis uspořádání ***

Uspořádání kompresoru 12 podle tohoto provedení bude nyní podrobněji popsáno s odkazem na obr. 3 a rovněž s odkazem na obr. 5 až obr. 13.

Obr. 5 znázorňuje homí plochu části kompresoru 12 při pohledu v axiálním směru DO.

Obr. 6 znázorňuje pohled v řezu na část kompresoru 12 při pohledu v první směru Dl, který je kolmý na axiální směr DO.

Obr. 7 znázorňuje čelní pohled a pohled v řezu na část kompresoru 12 při pohledu ve druhém směru D2, který je kolmý na axiální směru DO a na první směr Dl.

- 16CZ 2020 - 11 A3

Obr. 8 znázorňuje pohled boční pohled na část kompresoru 12 při pohledu v prvním směru Dl.

Je nutno zdůrazni, že koncovka 24 je vynechána na obr. 8.

Homí část 20b nádoby 20, připojená k tělesné části 20a nádoby 20, má kruhový tvar v půdorysném pohledu.

Výtlačná trubka 22 je uspořádána ve středovém úseku homí části 20b nádoby 20.

První plochá část 81, druhá plochá část 82 a zakřivená část 83 jsou vytvořeny na ploše homí části 20b nádoby 20.

Množina koncovek 24 je uspořádána na první ploché části 81.

Každé koncovka 24 je elektricky spojena s elektromotorem 40 v nádobě 20.

Každá koncovka 24 je upevněna v příslušném jednom z průchozích otvorů, vytvořených v první ploché části 81.

Vnější obvod každé koncovky 24 je v kontaktu s vnitřním obvodem příslušného jednoho z průchozích otvorů.

Tyč 28, kolmá na druhou plochou část 82, je uspořádána na druhé ploché části 82.

Je žádoucí, aby vnější průměr výtlačné trubky 22, umístěné ve středovém úseku homí části 20b nádoby 20, představoval 0,1 násobek nebo více vnějšího průměru homí části 20b nádoby 20.

Je žádoucí, aby vnější průměr výtlačné trubky 22 představoval 0,2 násobek nebo méně vnějšího průměru homí části 20b nádoby 20.

Plocha zakřivené části 83 je vytvořena z množiny zakřivených ploch.

Zakřivená část 83 má tvar, který se přibližně blíží polokouli, u které chybí určitá část.

Okraje první ploché části 81 a druhé ploché části 82 jsou připojeny k zakřivené části 83, prostřednictvím zahloubené části 84, která je hladce zakřivena.

To znamená, že část mezi první plochou částí 81 a zakřivenou částí 83, a mezi druhou plochou částí 82 a zakřivenou částí 83 je zahloubena.

Zahloubená část 84 je vytvořena jako silná část, přičemž má funkci žebra pro vylepšení pevnosti.

První plochá část 81 je skloněna vzhledem k virtuální kolmé rovině pod prvním úhlem Θ1 sklonu ve směru od virtuální kolmé roviny.

Virtuální kolmá rovině je definována na horním konci nebo horním otvoru tělesné části 20a, mající válcovitý tvar, a je kolmá na axiální směr DO.

První úhel Θ1 sklonu má s výhodou velikost od 5° do 30°, přičemž u tohoto provedení má velikost 5°.

Koncová část 81a na jednom konci první ploché části 81 vyčnívá směrem ven v porovnání se zakřivenou částí 83.

- 17CZ 2020 - 11 A3

Vzdálenost od koncové části 81a na jednom konci první ploché části 81 k virtuální kolmé rovině je delší, než vzdálenost od koncové části 81b na druhém konci první ploché roviny 81 k virtuální kolmé rovině.

První plochá část 81, skloněná pod první úhlem Θ1 sklonu, je připojena k zakřivené části 83 prostřednictvím zahloubené části 84, v důsledku čehož dochází ke zvětšení vzdálenosti podél tvaru horní části 20b nádoby 20 mezi vnějším obvodem koncovky 24 a vnější obvodovou stěnou výtlačné trubky 22, a vzdálenosti podél tvaru horní části 20b nádoby 20 mezi vnějším obvodem koncovky 24 a vnitřní obvodovou stěnou horní části 20b nádoby 20.

Jak již bylo shora popsáno, tak první plochá část 81 je skloněna vzhledem k virtuální kolmé rovině.

První plochá část je hladce spojena se zakřivenou částí 83 prostřednictvím zahloubené části 84.

Proto tedy i když vzdálenost mezi koncovkou 24 a výtlačnou trubkou zůstává stejná v půdorysném pohledu, tak vzdálenost podél tvaru horní části 20b nádoby 20 mezi vnějším obvodem koncovky 24 a vnější obvodovou stěnou výtlačné trubky 22, a vzdálenost podél tvaru horní části 20b nádoby 20 mezi vnějším obvodem koncovky 24 a vnitřní obvodovou stěnou horní části 20b nádoby 20 jsou prodlouženy.

Prostřednictvím zvětšení prvního úhlu Θ1 sklonu první ploché části 81 potom koncová část 81a na jednom konci první ploché části 81 leží dále od zakřivené části 83, a koncová část 81a na jednom konci první ploché části 81 vyčnívá v porovnání se zakřivenou částí 83, čímž dochází ke zvětšení vzdálenosti k virtuální kolmé rovině.

Proto tedy vzdálenost podél plochy horní části 20b nádoby 20 od koncovky 24 k výtlačné trubce 22 je dále prodloužena.

Předpokládá se, že v půdorysném pohledu průměr horní části 20b nádoby 20 činí 100 mm, vzdálenost mezi vnějším obvodem koncovky 24 a vnější obvodovou stěnou výtlačné trubky 22 je menší než 3 mm, a vzdálenost mezi vnějším obvodem koncovky 24 a vnitřní obvodovou stěnou horní části 20b nádoby 20 je menší než 5 mm.

V tomto případě, pokud první plochá část 81 není skloněna, tak vzdálenost mezi vnějším obvodem koncovky 24 a vnější obvodovou stěnou výtlačné trubky 22, a vzdálenost mezi vnějším obvodem koncovky 24 a vnitřní obvodovou stěnou horní části 20b nádoby 20 nemohou být dostatečně zajištěny.

To znamená, že provedení na základě pravidel o vzdálenosti nemůže být vytvořeno.

Pokud první plochá část 81 je skloněna pod prvním úhlem Θ1 sklonu, tak může být

- 18CZ 2020 - 11 A3 vzdálenost o velikosti 3 mm nebo více zajištěna mezi vnějším obvodem koncovky 24 a vnější obvodovou stěnou výtlačné trubky 22, a vzdálenost o velikosti 5 mm nebo více může být zajištěna mezi vnějším obvodem koncovky 24 a vnitřní obvodovou stěnou homí části 20b nádoby 20.

To znamená, že provedení na základě pravidel o vzdálenosti může být vytvořeno.

Pokud první úhel Θ1 sklonu první ploché části 81 leží v rozmezí od 5° do 30° vzhledem k virtuální kolmé rovině, tak vzdálenost mezi vnějším obvodem koncovky 24 a vnější obvodovou stěnou výtlačné trubky 22, a vzdálenost mezi vnějším obvodem koncovky 24 a vnitřní obvodovou stěnou homí části 20b nádoby 20 jsou zajištěny.

Jak již bylo shora popsáno, tak výtlačná trubka 22 je uspořádána v takové poloze, která se překrývá se středovou osou nádoby 20 na jednom axiálním konci nádoby 20.

Nádoba 20 má na jednom axiálním konci nádoby 20 zakřivenou část 83, kde je výtlačná trubka 22 umístěna, a první plochou část 81, kde je umístěna množina koncovek 24 .

První plochá část 81 je skloněna vzhledem k virtuální kolmé rovině, která je umístěna mezi množinou koncovek 24 a elektromotorem 40, a která je kolmá na axiální směr DO, pod úhlem sklonu, který je dále od virtuální kolmé roviny, když se vzdálenost ke středové ose nádoby 20 zmenšuje podél alespoň jednoho směru.

U tohoto provedení je první plochá část 81 skloněna vhledem k virtuální kolmé rovině pod úhlem sklonu, který je dále od virtuální kolmé roviny, když se vzdálenost ke středové ose nádoby 20 zmenšuje podél dvou směrů.

Zejména alespoň část, zahrnující jeden konec v prvním směru Dl, která je kolmá na axiální směr DO, první ploché části 81 je skloněna vzhledem k virtuální kolmé rovině pod prvním úhlem Θ1 sklonu, který je dále od virtuální kolmé roviny, když se vzdálenost ke středové ose nádoby 20 zmenšuje podél prvního směru Dl.

U tohoto provedení je celá první plochá část 81 skloněna pod prvním úhlem Θ1 sklonu vzhledem k virtuální kolmé rovině podél prvního směru Dl.

Tím je dosaženo toho, že část první ploché části 81, obsahující jeden konec v prvním směru Dl, je dále oddělena od virtuální kolmé roviny, když se vzdálenost ke středové ose nádoby 20 zmenšuje podél prvního směru Dl.

Zbývající část, obsahující druhý konec v prvním směru Dl, první ploché části 81 je dále oddělena od virtuální kolmé roviny, když se vzdálenost ke středové ose nádoby 20 zvětšuje podél prvního směru Dl.

Jak již bylo shora popsáno, tak první úhel Θ1 sklonu činí s výhodou od 5° do 30°, přičemž u tohoto provedení má velikost 5°.

- 19CZ 2020 - 11 A3

Alespoň část, zahrnující jeden konec ve druhém směru D2, která je kolmá na axiální směr DO a prvním směru Dl první ploché části 81 je skloněna pod druhým úhlem sklonu, který je dále od virtuální kolmé roviny, když se vzdálenost ke středové ose nádoby 20 zmenšuje podél druhého směru D2.

U tohoto provedení je celá první plochá část 81 skloněna vzhledem k virtuální kolmé rovině pod druhým úhlem Θ2 sklonu podél druhého směru D2.

Tím je způsobeno, že část první ploché části 81, zahrnující jeden konec ve druhém směru D2, je dále oddělena od virtuální kolmé roviny, když se vzdálenost ke středové ose nádoby 20 zmenšuje podél druhého směru D2.

Zbývající část, zahrnující druhý konec ve druhém směru D2 první ploché části 81 je dále oddělena od virtuální kolmé roviny, když se vzdálenost ke středové ose nádoby 20 zvětšuje podél druhého směru D2.

Když se délkový rozměr první ploché části 81 v prvním směru Dl liší od délkového rozměru první ploché části 81 ve druhém směru D2, tak je žádoucí, aby druhý úhel Θ2 sklonu byl odlišný od prvního úhlu Θ1 sklonu.

To znamená, že pokud vzdálenost od jednoho konce ke druhému konci první ploché části 81 ve druhém směru D2 je větší, než vzdálenost od jednoho konce ke druhému konci první ploché části 81 v prvním směru Dl, tak je žádoucí, aby druhý úhel Θ2 sklonu byl menší než první úhle Θ1 sklonu.

Pokud vzdálenost od jednoho konce ke druhému konci první ploché části 81 ve druhém směru D2 je menší, než vzdálenost od jednoho konce ke druhému konci první ploché části 81 v prvním směru Dl, tak je žádoucí, aby druhý úhel Θ2 sklonu byl větší než první úhel Θ1 sklonu.

Je tomu tak proto, že čím strmější je sklon, tím kratší je vzdálenost, požadovaná pro dosažení výšky.

Pokud může být výška dosažena, tak vzdálenost a plocha mohou být zajištěny mnohem snadněji.

Druhý úhel Θ2 sklonu má s výhodou velikost od 5° do 30°, přičemž u tohoto provedení má velikost 10°.

Je nutno zdůraznit, že alespoň jeden první úhel Θ1 sklonu a druhý úhel Θ2 sklonu první ploché části 81 může být odlišný pro každou oblast, kde je koncovka 24 umístěna.

To znamená, že úhel sklonu první ploché části Θ1 může být odlišný pro každou koncovku 24.

Když je chladivo, stlačené v kompresním mechanizmu 30 vytlačováno do prostoru uvnitř nádoby 20, tak na nádobu 20 působí ven směřující síla prostřednictvím plynného chladivá o vysoké teplotě a vysokém tlaku.

U tělesné části 20a potom válcový tvar tělesné části 20a umožňuje koncentraci napětí v důsledku vnější síly která má být zmenšena.

U spodní části 20c nádoby 20 potom polokulový nebo kupolovitý tvar spodní části 20c nádoby 20 umožňuje koncentraci napětí v důsledku vnější síly, která má být zmenšena.

U horní části 20b nádoby 20 je první plochá část 81 skloněna, přičemž koncová část 81a na jednom konci první ploché části 81 vyčnívá ven v porovnání se zakřivenou částí 83 a probíhá do polohy vyšší, než je střed horní části 20b nádoby 20.

-20CZ 2020 - 11 A3

První plochá část 81 a zakřivená část 83 jsou spojeny prostřednictvím zahloubené části 84. která je hladce zakřivena.

Proto tedy vzdálenost mezi každou z množiny koncovek 24, uspořádaných na první ploché části 81, a výtlačnou trubkou 22, uspořádanou ve středu horní části 20b nádoby 20, je zvětšena v porovnání s případem, kdy plocha horní části 20b nádoby 20 je rovinná, a s případem, kdy plocha horní části 20b nádoby 20 je polokulová.

Zahloubená část 84 je vytvořena jako silná část, přičemž má funkci žebra.

Proto tedy dokonce i v případě, když tlak v nádobě 20 narůstá, tak napětí nemá tendenci se koncentrovat, takže deformaci horní části 20b nádoby 20 je zabráněno.

To znamená, že u horní části 20b nádoby 20 je první plochá část 81 rovinná, zakřivená část 83 se přibližně blíží polokulovému tvaru, který má chybějící část, a zahloubená část 84, spojující první plochou část 81 a zakřivenou část 83, je vytvořena jako silná část a je hladce zakřivena, takže koncentrace napětí v důsledku vnější síly může být snížena.

U tohoto provedení jeden axiální konec nádoby 20 má kruhový tvar v půdorysném pohledu.

Vnější průměr výtlačné trubky 22 činí 0,1 násobek nebo více vnějšího průměru jednoho axiálního konce nádoby 20.

První plochá část 81 je skloněná, přičemž vzdálenost mezi každou z koncovek 24, uspořádaných na první ploché části 81, a výtlačnou trubkou 22, uspořádanou na zakřivené části 83, je prodloužena.

Proto tedy dokonce i v případě, když výtlačná trubka 22, mající velký vnější průměr, který činí 0,1 násobek nebo více vnějšího průměru horní části 20b nádoby 20, je využívána, tak každá z koncovek 24 a výtlačná trubka 22 mohou být umístěny v dostatečně odděleném stavu vzájemně od sebe.

Tyč 28, ke které je připevněno víčko pro zakrytí koncovek 24, může být umístěna na první ploché části 81.

U tohoto provedení je však tyč 28 umístěna na druhé ploché části 82.

Tyč 28 probíhá do polohy vyšší, než zakřivená část 83 horní části 20b nádoby 20.

Proto tedy lze snadno vykonávat práce při umísťování a připevňování koncovek 24 a tyče 28.

Lze rovněž snadno vykonávat práce při připevňování víčka k tyči 28.

Příslušenství, jako je snímač teploty, může být připevněno ke druhé ploché části 82.

U tohoto provedení je druhá plochá část 82 níže, než horní oblast první ploché části 81, a to pouze o vzdálenost H1.

Proto tedy, pokud snímač teploty je připevněn ke druhé ploché části 82, tak může být snímač teploty umístěn v poloze v blízkosti kompresního mechanizmu 30.

Čím blíže je snímač teploty ke kompresnímu mechanizmu 30, tím rychleji může být změna teploty chladivá, vytlačovaného z kompresního mechanizmu 30, detekována, a to dokonce i v případě, když rychlost cirkulace proudění chladívaje nízká.

-21 CZ 2020 - 11 A3

Jak již bylo shora popsáno, tak nádoba 20 má na jednom axiálním konci nádoby 20 druhou plochou část 82, kde je umístěna tyč 28.

Víčko pro zakrytí množiny koncovek 24 je připevněno k tyči 28.

Druhá plochá část 82 může být skloněna vzhledem k virtuální kolmé rovině.

U tohoto provedení je však druhá plochá část 82 rovnoběžná s virtuální kolmou rovinou.

Tyč 28 je uspořádána kolmo na druhou plochou část 82.

To znamená, že tyč 28 je uspořádána tak, že probíhá podél axiálního směru DO.

Příslušenství, které je odlišné od množiny koncovek 24 a tyče 28, může být umístěno na druhé ploché části 82.

Pokud příslušenství, jako je snímač teploty, je umístěno na druhé ploché části 82, tak je žádoucí, aby druhá plochá část 82 měla kratší maximální vzdálenost od virtuální kolmé roviny, než v případě první ploché části 81.

U tohoto provedení je jako způsob pro připevnění výtlačné trubky 22 k horní části 20b nádoby 20 využíváno odporové svařování.

Jak je znázorněno na obr. 3, tak výtlačná trubka 22 je připojena k zakřivené části 83 prostřednictvím prstencovitého členu 85.

Prstencovitý člen 85 je vytvořen ze železa.

Prostřednictvím připevnění prstencovitého členu 85 k výtlačné trubce 2 2 a prostřednictvím přitlačení skloněné části prstencovitého členu 85 na horní část 20b nádoby 20 je horní část 20b nádoby 20 v kontaktu s celým obvodem prstencovité části, a to bez jakýchkoliv mezer, takže svařítelnost je zlepšena.

Výtlačná trubka 22 probíhá uvnitř nádoby 20 do polohy bližší ke kompresnímu mechanizmu 30 v porovnání s prstencovitým členem 85.

Prostřednictvím toho, že výtlačná trubka 22 vyčnívá směrem ke kompresnímu mechanizmu 30 v porovnání s prstencovitým členem 30, může být zabráněno tomu, aby chladicí strojní olej 20, zachycený ve skloněné části prstencovitého členu 85 mohl vstupovat do výtlačné trubky 22.

Je nutno zdůraznit, že způsob připevnění výtlačné trubky 22 k horní části 20b nádoby 20 není omezen pouze na odporové svařování, neboť může být využíván i jiný způsob, jako je plynové svařování s využitím pájecího materiálu nebo laserové svařování.

Avšak plynové svařování způsobuje velký přísun tepla a široké rozmezí přísunu tepla.

Proto tedy pokud je výtlačná trubka 22 připevněna pomocí plynového svařování a poté je množina koncovek 24 připevněna pomocí odporového svařování, tak může dojít k deformacím na povrchové ploše částí horní části 20b nádoby 20, kde jsou připevněny koncovky 24.

Pokud dojde k deformacím, tak povrchová plocha horní části 20b nádoby 20 a povrchová plocha z koncovek 24 nepřicházejí do vzájemného kontaktu, takže může dojít k chybnému svaření během odporového svařování.

-22CZ 2020 - 11 A3

Je proto žádoucí se zaměřit na snížení velikosti přísunu tepla a na zúžení rozsahu přísunu tepla prostřednictvím využívání odporového svařování nebo laserového svařování rovněž při svařování výtlačné trubky 22.

Obr. 9 znázorňuje spodní plochu součásti kompresoru 12 při pohledu od vnitřku nádoby 20 podél axiálního směru DO.

Množina koncovek 24 zahrnuje první koncovku 24a, a druhou koncovku 24b.

Je nutno zdůraznit, že množina koncovek 24 může obsahovat koncovku 24, která je odlišná od první koncovky 24a druhé koncovky 24b.

Množina koncovek 24 je připevněna k jednomu axiálnímu konci nádoby 20 tak, že v půdorysném pohledu je střed každé koncovky 24 umístěn v úhlovém rozmezí R1 o velikosti 180° nebo méně, definovaném prostřednictvím první přímky LI, procházející středem PO nádoby 20 a středem PÍ první koncovky 24a, a druhé přímky L2, procházející středem PO nádoby 20 a středem P2 druhé koncovky 24b.

U tohoto provedení je množina koncovek 24 umístěna a společně v první ploché části 81 horní části 20b nádoby 20.

Množina spojovacích drátů 26 elektricky propojuje uvnitř nádoby 20 množinu koncovek 24 a elektromotor 40.

Množina spojovacích drátů 26 zahrnuje první spojovací drát 26a, který elektricky spojuje první koncovku 24a a elektromotor 40, a druhý spojovací drát 26b, který elektricky spojuje druhou koncovku 24b a elektromotor.

Je nutno zdůraznit, že když množina koncovek 24 zahrnuje koncovku 24, odlišnou od první koncovky 24a a druhé koncovky 24b, tak množina spojovacích drátů 26 může zahrnovat další spojovací drát 26, který elektricky spojuje příslušnou odlišnou koncovku 24 a elektromotor 40.

Množina spojovacích drátů 26 je vyvedena ven od množiny koncovek 24 do úhlového rozmezí R1 v půdorysném pohledu.

Zejména část, vybíhající od konce, spojeného s každou koncovkou 24 každého spojovacího drátu 26, je vyvedena ven ze stávajícího rozmezí R2 každé koncovky 24 v poloze v rámci úhlového rozmezí R1 v půdorysném pohledu.

Stávající rozmezí R2 každé koncovky 24 představuje oblast, obklopenou obrysem, tvořeným vnějším obvodem každé koncovky 24 v půdorysném pohledu.

Stávající rozmezí R2 každé koncovky 24 může představovat oblast nebo plochu jakéhokoliv tvaru.

U tohoto provedení stávající rozmezí R2 představuje kruhovou plochu.

Poloha, ve které určitý spojovací drát 26, probíhající od svého konce, připojeného k určité koncovce 24, křižuje ohraničení stávajícího rozmezí R2 dané koncovky 24 v půdorysném

-23 CZ 2020 - 11 A3 pohledu, představuje polohu, kde je spojovací drát 26 vyveden ven.

U tohoto provedení je množina spojovacích drátů 26 vedena tak, že tato poloha spadá do úhlového rozmezí R1 pro všechny spojovací dráty 26.

Proto tedy délka každého z množiny spojovacích drátů 26 může být zkrácena.

Kromě toho prostor pro dráty může být zmenšen.

Za účelem dosažení prostoru pro dráty, pokud možno co nejmenšího je žádoucí, aby množina spojovacích drátů 26 byla umístěna v úhlovém rozmezí R1 v půdorysném pohledu.

To znamená, že je žádoucí, aby množina spojovacích drátů 26 byla vedena tak, že všechny spojovací dráty 26 jsou v rámci úhlového rozmezí Rl.

Pokud poloha, ve které je každý spojovací drát 26 vyveden ven od každé koncovky 24, leží v rámci úhlového rozmezí Rl, tak každý spojovací drát 26 může být vyveden ven od každé koncovky 24 v jakémkoliv směru.

U tohoto provedení je každý spojovací drát 26 vyveden ven směrem ke středu úhlového rozmezí Rl.

To znamená, že první spojovací drát 26a a druhý spojovací drát 26b jsou vyvedeny ven ve směru ke třetí přímce L3, procházející středem PO nádoby 20 a středovým bodem P3 mezi středem PÍ první koncovky 24a a středem P2 druhé koncovky 24b.

Proto tedy prostor pro dráty může být menší.

Jak již bylo shora popsáno, tak úhlové rozmezí Rl, definované prostřednictvím přímek, procházejících přes střed homí části 20b nádoby 20 a procházejících přes středy množiny koncovek 24, činí 180° nebo méně u tohoto provedení.

Rozmezí směrů, ve kterých je každý spojovací drát 26, připojený ke každé koncovce 24, vyveden ven, spadá do úhlového rozmezí Rl.

Podle obr. 10 před tím, než tělesná část 20a a homí část 20b nádoby 20 jsou spojeny, tak spojovací dráty 26, směřující od statoru 41, jsou připojeny ke koncovkám 24 prostřednictvím skupin 72 na vnitřní straně homí části 20b nádoby 20.

Poté bod P4 tělesné části 20a nádoby 20 a bod P5 homí části 20b nádoby 20, které leží v úhlovém rozmezí Rl, jsou spolu vzájemně vyrovnány, a bod P6 tělesné části 20a nádoby 20 a bod P7 homí části 20b nádoby 20, které jsou protilehlé vzhledem k bodu P4 a bodu P5, jsou spolu vzájemně vyrovnány, přičemž homí část 20b nádoby 20 je připevněna k tělesné části 20a nádoby 20 prostřednictvím svařování tak, že je zakryt otvor v tělesné části 20a nádoby 20.

Když bod P4 tělesné části 20a nádoby 20 a bod P5 homí části 20b nádoby 20 jsou vůči sobě vzájemně vyrovnány, a bod P6 tělesné části 20a nádoby 20 a bod P7 homí části 20b nádoby 20 jsou vůči sobě vzájemně vyrovnány, tak bod, kde je každý spojovací drát 26 vyveden od statoru 41, leží rovněž na straně bodu P4, to znamená v úhlovém rozmezí Rl.

Proto tedy každý spojovací drát 26 může být připojen ke každé koncovce 24 v tom nej kratším intervalu.

Pomocí shora popsaného způsobu připojení může být kompresor 12 smontován tak, že spojovací dráty 26 nemusejí probíhat ve větší délce, než je nezbytné, přičemž spojovací dráty 26 nemusejí

-24CZ 2020 - 11 A3 být prověšeny v nádobě 20.

U srovnávacího příkladu, znázorněného na obr. 11, pokud směr, který spojovací drát 26, připojený k určité koncovce 24, je vyveden ven, leží mimo úhlové rozmezí Rl, a poloha, kde je příslušný spojovací drát 26 veden od statoru 41, když tělesná část 20a nádoby 20 a horní část 20b nádoby 20 jsou spojeny, leží rovněž mimo úhlové rozmezí Rl, tak příslušný spojovací drát 26 nebo jiný spojovací drát 26 je prodloužen více, než je nutné, takže dochází k průvěsu v nádobě 20.

U tohoto srovnávacího příkladu potom směr, kterým první spojovací drát 26a, připojený k první koncovce 24a, je vyveden ven, leží mimo úhlové rozmezí Rl, tak je způsobeno, že druhý spojovací drát 26b, připojený ke druhé koncovce 24b, je prodloužen více, než je nutné.

Prodloužení spojovacího drátu 26 zmenšuje vzdálenost mezi spojovacím drátem 26 a odlučovačem 29 oleje, takže spojovací drát 26 může přicházet do kontaktu s odlučovačem 29 oleje a může dojít k jeho poškození.

Kromě toho spojovací drát 26 prochází v blízkosti výtlačné trubky 22, čímž dochází k větší pravděpodobnosti, že chladicí strojní olej 25, který je čerpán do horního prostoru nádoby 20, bude zachycen ve spojovacím drátu 26, bude vstupovat do výtlačné trubky 22, a bude vytlačován ven z nádoby 20.

Jako způsob pro zabránění průvěsu mohou být spojovací dráty 26 spojeny dohromady, přičemž však vzrůstají náklady na součásti a náklady na práci.

Kromě toho je chladicí strojní olej 25 zachycován v pásu, čímž dochází k větší pravděpodobnosti, že chladicí strojní olej 25 bude vytlačován ven z nádoby 20.

Každá první koncovka 24a a druhá koncovka 24b má tři čepy 71.

Je žádoucí, aby tři čepy 71 první koncovky 24a a tři čepy 71 druhé koncovky 24b byly umístěny souměrně vzhledem k třetí přímce L3.

Alespoň jeden spojovací drát 26, vytvořený z množiny spojovacích drátů 26, je připojen k jedné koncovce 24, vytvořené z množiny koncovek 24, prostřednictvím skupiny 72.

U tohoto provedení první spojovací drát 26a a druhý spojovací drát 26b jsou spojeny s první koncovkou 24a a druhou koncovkou 24b příslušně prostřednictvím skupin 72.

Pro spojení spojovacího drátu 26 a koncovky 24 na vnitřní straně horní části 20b nádoby 20 je využita skupina 72, vytvořená prostřednictvím potažení kovové spojovací přípojky pryskyřičným povlakem.

Tři čepy 71 mohou být připojeny současně, čímž je zlepšena produktivita práce.

Je nutno zdůraznit, že za účelem zabránit nesprávnému spojení mezi koncovkami 24 může být skupina 72 využita pro jednu nebo více koncovek 24, a pouze kovová spojovací koncovka může být využita pro každou ze zbývajících koncovek 24.

U tohoto provedení tři čepy 71 jedné koncovky 24 a tři čepy 71 druhé koncovky 24 jsou umístěny souměrně vzhledem k přímce, procházející středem výtlačné trubky 22 a středovým bodem dvou koncovek 24.

Spojovací dráty 26, připojené ke třem čepům 71 každé z koncovek 24, jsou vyvedeny ven ve směru k této přímce.

-25 CZ 2020 - 11 A3

Proto tedy spojovací dráty 26 mohou být vyvedeny ven současně v blízkosti bodu P4 tělesné části 20a nádoby 20 a bod horní části 20b nádoby 20.

Proto tedy délky spojovacích drátů 26 mohou být nastaveny na stejné a minimální délky.

U žádného ze spojovacích drátů 26 nedochází k průvěsu v nádobě 20, takže je zajištěna lepší produktivita práce při spojování.

Společné součásti mohou být využívány pro spojování drátů 26, takže náklady na součásti jsou sníženy, přičemž účinnost práce se součástmi je zlepšena.

Obr. 12 znázorňuje horní plochu části kompresoru 12 při pohledu podél axiálního směru DO Jako na obr. 5.

Na obr. 12 je množina napájecích drátů 27 spojena na vnější straně nádoby 20 s množinou koncovek 24.

Množina napájecích drátů 27 elektricky spojuje množinu koncovek 24 a vnější napájecí zdroj.

Množina napájecích drátů 27 obsahuje první napájecí drát 20a spojený s první koncovkou 24a, a druhý napájecí drát 2¾ spojený s druhou koncovkou 24b.

Je nutno zdůraznit, že když množina koncovek 24 zahrnuje koncovku 24, odlišnou od první koncovky 24a a druhé koncovky 24b, tak množina napájecích drátů 27 může zahrnovat odlišný napájecí drát 27, spojený s příslušnou odlišnou koncovkou 24.

Část, probíhající od konce, připojeného ke každé koncovce 24 každého napájecího drátu 27, je vyvedena ven ze stávajícího rozmezí R2 každé koncovky 24 v půdorysném pohledu.

Poloha, ve které určitý napájecí drát 27, probíhající od svého konce, připojeného k určité koncovce 24, křižuje ohraničení stávajícího rozmezí R2 té koncovky 24 v půdorysném pohledu, je polohou, kde je tento napájecí drát 27 vyveden ven.

Každý napájecí drát 27 může být vyveden ven od každé koncovky 24 v jakémkoliv směru.

U tohoto provedení je první napájecí drát 27a vyveden ven ve směru od třetí přímky L3, a druhý napájecí drát 27b je vyveden ven ve směru ke třetí přímce L3 v půdorysném pohledu.

To znamená, že první napájecí drát 27a je vyveden ven ve směru od třetí přímky L3 v půdorysném pohledu.

Druhý napájecí drát 27b je vyveden ven ve směru ke třetí přímce L3 v půdorysném pohledu.

Je nutno zdůraznit, že první napájecí drát 27a může být vyveden ven ve směru ke třetí přímce L3, a druhý napájecí drát 27b může být vyveden ven ve směru od třetí přímky L3 v půdorysném pohledu.

Alternativně první napájecí drát 27a a druhý napájecí drát 27b mohou být vyvedeny ven ve směru od třetí přímky L3 v půdorysném pohledu.

Jak již bylo shora popsáno, tak napájecí dráty 27 pro přivádění energie jsou připojeny na vnější straně horní části 20b nádoby 20 ke koncovkám 24 u tohoto provedení.

Za účelem zabránění nesprávnému zapojení při instalaci kompresoru 12 v zařízení 10 chladicího

-26CZ 2020 - 11 A3 cyklu, nebo při výměně kompresoru 12, je žádoucí udržovat napájecí dráty 27 vzájemně od sebe tak, že mohou být zcela jasně rozlišeny, a to dokonce i tehdy, když je připevněno víčko, a to namísto sbíhání množiny napájecích drátů 27, jako u srovnávacího příkladu, znázorněného na obr. 13.

Nesprávnému zapojení může být zabráněno prostřednictvím vyvedení ven jednoho z napájecích drátů 27 ve směru od přímky, procházející středem výtlačné trubky 22 a středovým bodem množiny koncovek 24, jak je znázorněno na obr. 12.

* * * Popis účinků tohoto provedení * * *

Úhlové rozmezí R1 představuje rozmezí 180° nebo menší, definované prostřednictvím první přímky LI, procházející středem PO nádoby 20 a středem PÍ první koncovky 24a, a druhé přímky L2, procházející středem PO nádoby 20 a středem P2 druhé koncovky 24b v půdorysném pohledu.

U tohoto provedení každý spojovací drát 26, který elektricky spojuje každou koncovku 24 a elektromotor 40, je vyveden ven ze stávajícího rozmezí R2 každé koncovky 24 v poloze v rámci úhlového rozmezí R1 v půdorysném pohledu.

Proto tedy délka každého spojovacího drátu 26 může být zkrácena.

Podle tohoto provedení kompresor 12, který je schopen pracovat s vysokou účinností a vysokou rychlostí, a který má malou velikost, může být získán prostřednictvím uspořádání množiny koncovek 24, a to bez zvětšení vnějšího průměru nádoby 20.

Podle tohoto provedení dokonce i tehdy když dojde ke zvětšení míst, kde každá z koncovek 24 a výtlačná trubka 22, uspořádané v homí části 20b nádoby 20, jsou ve vzájemné těsné blízkosti, tak nedochází ke koncentraci napětí v oblasti mezi každou z koncovek 24 a výtlačnou trubkou 22, když je tlak uvnitř nádoby 20 vysoký.

V důsledku toho není nádoba 20 náchylná k deformaci.

Je možné zabránit úniku plynného chiadiva a poškození nebo přetržení koncovek 24 v důsledku deformace nádoby 20.

Podle tohoto provedení množina soustav spojovacích drátů 26 pro spojení elektromotoru 40 a koncovek 24 je vyžadována.

Riziko poškození nebo přetržení drátů v důsledku kontaktu s konstrukcí, otáčející se vysokou rychlostí, s rotorem 42 v nádobě 20, může být sníženo.

Produktivita práce při připojování spojovacích drátů 26 ke koncovkám 24 je zvýšena.

U tohoto provedení první plochá část 81, kde jsou umístěny koncovky 24, je skloněna vzhledem k virtuální kolmé rovině, umístěné kolmo na axiální směr DO.

Tím je prodloužena vzdálenost mezi výtlačnou trubkou 22 a každou z koncovek 24, jakož i vzdálenost mezi každou z koncovek 24 a obvodovou stěnou nádoby 20.

Proto tedy i v případě, kdy množina koncovek 24 je uspořádána při zachování vnějšího průměru nádoby 20, tak koncentraci napětí mezi výtlačnou trubkou 22 a každou z koncovek 24 je zabráněno, přičemž nádoba 20 není náchylná k deformaci.

To znamená, že pevnost nádoby 20 může být zaručena.

-27CZ 2020 - 11 A3

Úhlové rozmezí Rl, spojující střed nádoby 20 a střed každé z množiny koncovek 24, činí 180° nebo méně v půdorysném pohledu.

Směr, ve kterém je každý ze spojovacích drátů 26 vyveden ven, leží v úhlovém rozmezí R1.

To umožňuje, aby množina soustav spojovacích drátů 26 byla umístěna tak, aby bylo zabráněno otáčení konstrukce vysokou rychlostí s rotorem 42, přičemž je rovněž umožněno, aby množina koncovek 24 byla umístěna tak, že se sbíhají.

Proto tedy nedochází k poruše nebo k přetržení spojovacích drátů 26.

Produktivita práce při montáži je zlepšena.

Koncovky 24 mohou být snadno umístěny.

Obr. 14 znázorňuje výsledek porovnání velikostí deformace vzhledem k vnitřnímu tlaku v homí části 20b nádoby 20 u tohoto provedení a v homí části nádoby u srovnávacího příkladu.

Za účelem dosažení výsledků, uvedených na obr. 14, byl stav numerické analýzy nastaven pro homí část 20b nádoby 20 se zátěžovým tlakem 5 MPa, a velikost deformaci pod zatížením byla vypočtena.

Černé sloupce na grafu představují velikosti změny u tohoto provedení, přičemž bílé sloupce na grafu znamenají velikost změny u srovnávacího příkladu.

Velikost deformace v homí části nádoby u srovnávacího příkladu byla nastavena na 100 %.

Velikost deformace mezi výtlačnou trubkou 22 a koncovkou 24 u homí části 20b nádoby 20 byla snížena na zhruba 50 % oproti srovnávacímu příkladu.

Velikost deformace ve středové části koncovky 24 byla snížena na zhruba 80 % oproti srovnávacímu příkladu.

Předpokládá se, že je tomu tak proto, že vzdálenost mezi výtlačnou trubkou 22 a koncovkou 24 je dostatečně udržována.

Rovněž se předpokládá, že další faktor je takový, že první plochá část 81, kde jsou koncovky 24 umístěny, a zakřivená část 83, kde je umístěna výtlačná trubka 22, jsou spojeny prostřednictvím zahloubené části 84, která je hladká.

Bylo tak zjištěno, že prostřednictvím vytvoření konstrukce homí části 20b nádoby 20 u tohoto provedení dochází ke zmírnění koncentrace napětí, přičemž deformace homí části 20b nádoby 20 může být značně zmenšena.

Podle tohoto provedení může být napětí, působící na koncovku 24, značně sníženo, přičemž únik u chladivá v důsledku drobných prasklin nebo podobně ve skleněné části koncovky 24 může být zabráněno.

Dokonce i v případě, pokud chladivo, které je hořlavé, avšak má nízký globální výhřevný potenciál, jako je R290, je utěsněno v nádobě 20, tak hořlavé chladivo neuniká z nádoby 20 a bezpečnost je zachována.

Podle tohoto provedení dokonce i v případě, pokud chladivo, mající vyšší saturační tlak, než chladivo R22, je stlačováno, tak pevnost nádoby 20 je postačující, takže bezpečnost je zajištěna.

-28CZ 2020 - 11 A3 * * * Jiné uspořádání * * *

Toto provedení může být uplatněno nejenom u kompresoru 12 svislého typu, ale rovněž u kompresoru vodorovného typu, u kterého je diskovitá hermetická nádoba nalisována do prázdné části válcové hermetické nádoby, přičemž výtlačná trubka je uspořádána ve středu.

Druhé provedení

Pokud se týče tohoto provedení, budou rozdíly od prvního provedení zejména popsány s odkazem na obr. 15.

Obr. 15 znázorňuje horní plochu části kompresoru 12 při pohledu podél axiálního směru DO.

U prvního provedení je množina koncovek 24 umístěna společně v jediné první ploché části 81.

U tohoto provedení je množina koncovek 24 rozdělena pro umístění ve dvou nebo více prvních plochých částech 81.

Povrchová plocha každé z prvních plochých částí 81 má oválný tvar, jako je elipsa nebo zaoblený obdélník.

Okraj každé z prvních plochých částí 81 je připojen k zakřivené části 83 prostřednictvím zahloubené části 84, která je hladce zakřivena.

To znamená, že část mezi každou z prvních plochých částí 81 a zakřivenou částí 83 je zahloubena.

Zahloubená část 84 je vytvořena jako silná část, přičemž má funkci žebra pro zlepšení pevnosti.

U tohoto provedení každá z prvních plochých částí 81 je skloněna vzhledem k virtuální kolmé rovině pod úhlem sklonu, který je dále od virtuální kolmé roviny, když se vzdálenost ke středové ose nádoby 20 zmenšuje podél dvou směrů.

Zejména celá každá první plochá část 81 je skloněna vzhledem k virtuální kolmé rovině pod prvním úhlem Θ1 sklonu podél prvního směru Dl.

Tím dochází k tomu, že část, zahrnující jeden konec v prvním směru Dl každé z prvních plochých částí 81, je dále oddělena od virtuální kolmé roviny, když se vzdálenost ke středové ose nádoby 20 zmenšuje podél prvního směru Dl.

Zbývající část, zahrnující druhý konec v prvním směru Dl každé z prvních plochých částí 81, je dále oddělena od virtuální kolmé roviny, když se vzdálenost ke středové ose nádoby 20 zvětšuje podél prvního směru Dl.

První úhel Θ1 sklonu činí s výhodou od 5° do 30°, přičemž činí 5° u tohoto provedení.

Celá každá první plochá část 81 je skloněna vzhledem k virtuální kolmé rovině pod druhým úhlem Θ2 sklonu podél druhého směru D2.

Tím dochází k tomu, že část, zahrnující jeden konec ve druhém směru D2 každé z prvních plochých částí 81, je dále oddělena od virtuální kolmé roviny, když se vzdálenost ke středové ose nádoby 20 zmenšuje podél druhého směru D2.

Zbývající část, zahrnující druhý konec ve druhém směru D2 každé z prvních plochých částí 81, je

-29CZ 2020 - 11 A3 dále oddělena od virtuální kolmé roviny, když se vzdálenost ke středové ose nádoby 20 zvětšuje podél druhého směru D2.

Druhý úhel Θ2 sklonu činí s výhodou od 5° do 30°, přičemž činí 10° u tohoto provedení.

Je nutno zdůraznit, že alespoň jeden první úhel Θ2 sklonu a druhý úhel Θ2 sklonu prvních plochých částí 81 může být odlišný pro každou z prvních plochých částí 81.

To znamená, že úhly sklonu prvních plochých částí 81 mohou být různé pro každou koncovkou 24.

U tohoto provedení je tyč 28 umístěna na spodní straně u každé první ploché části 81.

Tyč 28 je uspořádána tak, že probíhá podél axiálního směru DO.

Třetí provedení

U prvního provedení jsou spojovací dráty 26 provedeny integrálně s vinutím 44 elektromotoru 40.

Jak je znázorněno na obr. 16, tak spojovací dráty 26 mohou být připojeny k vinutí 44 elektromotoru 40 prostřednictvím spojovací koncovky 47.

Čtvrté provedení

U prvního provedení jsou tělesná část 20a nádoby 20 a spodní část 20c nádoby 20 spojeny pomocí svařování.

Jak je znázorněno na obr. 17, tak tělesná část 20a nádoby 20 a spodní část 20c nádoby 20 mohou být vytvořeny integrálně.

Claims (18)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Kompresor, obsahuj ící:

   kompresní mechanizmus pro stlačování chladivá;

   elektromotor pro pohánění kompresního mechanizmu;

   nádobu pro uložení kompresního mechanizmus a elektromotoru;

   množinu koncovek, zahrnující první koncovku a druhou koncovku, které jsou připevněny k jednomu axiálnímu konci nádoby, přičemž střed každé koncovky je umístěn v půdorysném pohledu v úhlovém rozmezí 180° nebo méně, definovaném prostřednictvím první přímky, procházející středem nádoby a středem první koncovky, a druhé přímky, procházející středem nádoby a středem druhé koncovky; a množinu spojovacích drátů, které elektricky spojují uvnitř nádoby množinu koncovek a elektromotor, a které jsou vyvedeny ven od množiny koncovek do úhlového rozmezí v půdorysném pohledu.
2. 2. Kompresor podle nároku 1,

   -30CZ 2020 - 11 A3 vyznačující se tím, že množina spojovacích drátů je umístěna v úhlovém rozmezí v půdorysném pohledu.
3. 3. Kompresor podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že množina spojovacích drátů zahrnuje první spojovací drát, který elektricky spojuje první koncovku a elektromotor, a druhý spojovací drát, který elektricky spojuje druhou koncovku a elektromotor, a přičemž první spojovací drát a druhý spojovací drát jsou vyvedeny ven v půdorysném pohledu ve směru ke třetí přímce, procházející středem nádoby a středovým bodem mezi středem první koncovky a středem druhé koncovky.
4. 4. Kompresor podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že dále obsahuje množinu napájecích drátů, spojených na vnější straně nádoby s množinou koncovek, přičemž množina napájecích drátů zahrnuje první napájecí drát, spojený s první koncovkou, a druhý napájecí drát spojený s druhou koncovkou, a přičemž alespoň jeden první napájecí drát a druhý napájecí drát je vyveden ven v půdorysném pohledu ve směru od třetí přímky, procházející středem nádoby a středovým bodem mezi středem (Pl) první koncovky a středem druhé koncovky.
5. 5. Kompresor podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že každá první koncovka a druhá koncovka má tři čepy, a přičemž tři čepy první koncovky a tři čepy druhé koncovky jsou umístěny souměrně vzhledem ke třetí přímce.
6. 6. Kompresor podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že alespoň jeden spojovací drát, zahrnutý v množině spojovacích drátů, je spojen s jednou koncovkou, zahrnutou v množině koncovek, prostřednictvím skupiny.
7. 7. Kompresor podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že dále obsahuje výtlačnou trubku, uspořádanou na jednom axiálním konci nádoby v poloze, která se překrývá před středovou osou nádoby, za účelem vytlačování chladivá ven z nádoby, přičemž nádoba obsahuje na jednom axiálním konci nádoby zakřivenou část, kde je výtlačná trubka umístěna, a alespoň jednu plochou část, kde je množina koncovek umístěna, přičemž alespoň jedna plochá část je skloněna vzhledem k virtuální kolmé rovině, která je umístěna mezi množinou koncovek a elektromotorem, a která je kolmá na axiální směr nádoby, pod úhlem sklonu, který je dále pod virtuální kolmé roviny, když se vzdálenost ke středové ose nádoby zmenšuje podél alespoň jednoho směru.
8. 8. Kompresor podle nároku 7,

   -31 CZ 2020 - 11 A3 vyznačující se tím, že úhel sklonu činí od 5° do 30° vzhledem k virtuální kolmé rovině.
9. 9. Kompresor podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že alespoň část, obsahující jeden konec v prvním směru, který je kolmý na axiální směr, alespoň jedné ploché části, je skloněna vzhledem k virtuální kolmé rovině pod prvním úhlem sklonu, který je dále od virtuální kolmé roviny, když se vzdálenost ke středové ose nádoby zmenšuje podél prvního směru, a přičemž alespoň část, obsahující jeden konec ve druhém směru, který je kolmý na axiální směr a první směr, alespoň jedné ploché části, je skloněna vzhledem k virtuální kolmé rovině pod druhým úhlem sklonu, který je dále od virtuální kolmé roviny, když se vzdálenost ke středové ose nádoby zmenšuje podél druhého směru.
10. 10. Kompresor podle nároku 9, vyznačující se tím, že druhý úhel skloňuje odlišný od prvního úhlu sklonu.
11. 11. Kompresor podle kteréhokoliv z nároků 7 až 10, vyznačující se tím, že množina koncovek je umístěna dohromady v jedné ploché části.
12. 12. Kompresor podle kteréhokoliv z nároků 7 až 10, vyznačující se tím, že množina koncovek je rozdělena pro umístění ve dvou nebo více plochých částech.
13. 13. Kompresor podle kteréhokoliv z nároků 7 až 12, vyznačující se tím, že nádoba obsahuje na jednom axiálním konci nádoby odlišnou plochou část, kde je příslušenství, odlišné od množiny koncovek, umístěno, přičemž odlišná plochá část má kratší maximální vzdálenost od virtuální kolmé roviny, než je maximální vzdálenost od virtuální kolmé roviny k alespoň jedné ploché části.
14. 14. Kompresor podle kteréhokoliv z nároků 7 až 12, vyznačující se tím, že dále obsahuje tyč, ke které je připevněno víčko pro zakrytí množiny koncovek, přičemž nádoba obsahuje na jednom axiálním konci nádoby odlišnou plochou část, kde je tyč umístěna.
15. 15. Kompresor podle kteréhokoliv z nároků 7 až 14, vyznačující se tím, že výtlačná trubka je připojena k zakřivené části prostřednictvím prstencovitého členu a zasahuje do vnitřku nádoby do polohy bližší ke kompresnímu mechanizmu v porovnání se vzdáleností od prstencovitého členu ke kompresnímu mechanizmu.
16. 16. Kompresor podle kteréhokoliv z nároků 7 až 15, vyznačující se tím, že jeden axiální konec nádoby má kruhový tvar v půdorysném pohledu, a přičemž vnější průměr výtlačné trubky činí 0,1 násobek nebo více vnějšího průměru jednoho

    -32CZ 2020 - 11 A3 axiálního konce nádoby.
17. 17. Kompresor podle kteréhokoliv z nároků 1 až 16,

    5 vyznačující se tím, že část, probíhající od konce, spojeného s každou koncovkou každého spojovacího drátu, je vyvedena ven ze stávajícího rozmezí každé koncovky v poloze v rámci úhlového rozmezí v půdorysném pohledu.
18. 18. Zařízení chladicího cyklu, obsahující kompresor podle kteréhokoliv z nároků 1 až 17.