CZ2018174A3 - Železné jádro statoru, kompresor a zařízení chladícího cyklu - Google Patents

Abstract

Spojovací železné jádro (60A) představuje dělené železné jádro, mající strukturu a konstrukci, kdy první magnetické ocelové pásy (71) a třetí majetnické ocelové pásy (73) jsou navrstveny v axiálním směru. Spojovací železné jádro (60B) představuje dělené železné jádro, mající strukturu a konstrukci, kdy druhé magnetické ocelové pásy (72) a čtvrté majetnické ocelové pásy (74) jsou navrstveny v axiálním směru. Každý třetí magnetický ocelový pás (73) obsahuje úsek, překrývající první magnetický ocelový pás (71), a úsek, opatřený výstupkem (81) a vyčnívající více směrem ven, než první magnetický ocelový pás (71). Výstupek (81) je pružně elastický a probíhá šikmo ve směru přibližování se k prvnímu magnetickému ocelovému pásu (71). Každý čtvrtý magnetický ocelový pás (74) obsahuje úsek, překrývající druhý magnetický ocelový pás (72), a úsek, opatřený otvorem (82) a vyčnívající více směrem ven, než druhý magnetický ocelový pás (72). Když spojovací železné jádro (60A) a spojovací železné jádro (60B) jsou spojena, tak je výstupek (81) uchycen v otvoru (82).

Description

Oblast techniky

Vynález se týká železného jádra statoru, kompresoru a zařízení chladicího cyklu.

Dosavadní stav techniky

Jako způsob výroby železného jádra statoru pro motor prostřednictvím spojení množiny dělených železných jader je známa technika, která je popsána v patentové literatuře 1.

Podle této techniky je konvexní úsek vytvořen na jednom z dělicích mezních úseků v jednom každém děleném železném jádru, přičemž konkávní úsek je vytvořen na druhém z dělicích mezních úseků v každém děleném železném jádru.

Blokovací díl, vyčnívající ve směru tloušťky vrstvení, je vytvořen na konvexním úseku jednoho z dělených železných jader pro připojení, přičemž blokovací drážka pro uložen blokovacího dílu, vytvořeného na konkávním úseku druhého ze dvou dělených železných jader, je vytvořena v konvexním úseku jednoho děleného železného jádra.

Blokovací díl, vyčnívající ve směru tloušťky vrstvení, je vytvořen na konkávním úseku jednoho děleného železného jádra, přičemž blokovací drážka pro uložení blokovacího dílu, vytvořeného na konvexním úseku druhého děleného železného jádra, je vytvořena v konkávní části jednoho děleného železného jádra.

Prostřednictvím upevnění konvexního úseku jednoho děleného železného jádra v konvexním úseku druhého děleného železného jádra, a prostřednictvím upevnění konvexního úseku druhého děleného železného jádra v konkávním úseku jednoho děleného železného jádra, je blokovací díl, vytvořený na každém konvexním úseku, uložen v blokovací drážce, vytvořené v každém konkávním úseku.

Obě dělená železná jádra jsou tímto způsobem spojena.

Seznam odkazů

Patentová literatura

Patentová literatura 1 JP 2009-118676 A

Podstata vynálezu

Technický problém

V případě techniky, popsané v patentové literatuře 1, jsou dva blokovací díly, vyčnívající v různých směrech, uloženy v blokovacích drážkách pro příslušná spojovací místa dělených železných jader.

To znamená, že dělená železná jádra jsou spojena právě prostřednictvím jednoho blokovacího dílu pro každý směr.

Proto tedy spojovací síla mezi příslušnými dělenými železnými jádry je slabá.

- 1 CZ 2018 - 174 A3

Úkolem předmětu tohoto vynálezu je zajistit zvýšení spojovací síly mezi příslušnými dělenými úseky a železným jádrem statoru.

Řešení problému

Železné jádro statoru podle jednoho aspektu tohoto vynálezu může obsahovat:

první magnetický ocelový pás;

druhý magnetický ocelový pás;

třetí magnetický ocelový pás, obsahující úsek, překrývající první magnetický ocelový pás, a úsek, vyčnívajícího více směrem ven, než první magnetický ocelový pás, a opatřený výstupkem, který je elasticky pružný a šikmo probíhá v takovém směru, že se přibližuje k prvnímu magnetickému ocelovému pásu, přičemž vyčnívající konec úseku, vyčnívající více směrem ven, než první magnetický ocelový pás, přiléhá ke druhému magnetickému ocelovému pásu; a čtvrtý magnetický ocelový pás, obsahující úsek, překrývající druhý magnetický ocelový pás, a úsek, vyčnívající více směrem ven, než druhý magnetický ocelový pás, a opatřený otvorem, ve kterém je uchycen výstupek třetího magnetického ocelového pásu, přičemž vyčnívající konec úseku, vyčnívajícího více směrem ven, než druhý magnetický ocelový pás, přiléhá k prvnímu magnetickému ocelovému pásu, přičemž kombinace, která každá obsahuje první magnetický ocelový pás, druhý magnetický ocelový pás, třetí magnetický ocelový pás, a čtvrtý magnetický ocelový pás, jsou navrstveny ve stejné orientaci.

Výhodné účinky vynálezu

Podle tohoto vynálezu kombinace, z nichž každá obsahuje první magnetický ocelový pás, druhý magnetický ocelový pás, třetí magnetický ocelový pás, mající výstupek, a čtvrtý magnetický ocelový pás, mající otvor, ve kterém je uchycen výstupek třetího magnetického ocelového pásu, jsou navrstveny ve stejné orientaci.

To znamená, že dělené úseky železného jádra statoru jsou spojeny prostřednictvím dvou nebo

-2CZ 2018 - 174 A3 více výstupků alespoň v jednom směru.

Proto tedy spojovací síla mezi dělenými úseky železného jádra statoru je silná.

Objasnění výkresů

Předmět tohoto vynálezu bude dále podrobněji objasněn na příkladech jeho provedení, jejichž popis bude podán s přihlédnutím k přiloženým obrázkům výkresů.

Obr. 1 znázorňuje schéma okruhu u zařízení chladicího cyklu podle prvního provedení.

Obr. 2 znázorňuje schéma okruhu u zařízení chladicího cyklu podle prvního provedení.

Obr. 3 znázorňuje pohled ve svislém řezu na kompresor podle prvního provedení.

Obr. 4 znázorňuje půdorysný pohled na železné jádro statoru podle prvního provedení.

Obr. 5. znázorňuje půdorysný pohled a částečný pohled ve zvětšeném měřítku na magnetické ocelové pásy, které vytvářejí dělená železná jádra podle prvního provedení.

Obr. 6 znázorňuje půdorysný pohled a částečný pohled ve zvětšeném měřítku na magnetické ocelové pásy, které vytvářejí dělená železná jádra podle prvního provedení.

Obr. 7 znázorňuje částečné pohledy v příčném řezu na dělená železná jádra podle prvního provedení.

Obr. 8 znázorňuje částečný pohled v příčném řezu a částečný pohled ve svislém řezu, znázorňující postup při spojování dělených železných jader podle prvního provedení.

Obr. 9 znázorňuje částečný pohled v příčném řezu a částečný pohled ve svislém řezu, znázorňující postup při spojování dělených železných jader podle prvního provedení.

Obr. 10 znázorňuje částečný pohled v příčném řezu a částečný pohled ve svislém řezu, znázorňující postup při spojování dělených železných jader podle prvního provedení.

Obr. 11 znázorňuje částečný pohled v příčném řezu a částečný pohled ve svislém řezu, znázorňující postup při spojování dělených železných jader podle prvního provedení.

Obr. 12 znázorňuje částečný pohled v příčném řezu a částečný pohled ve svislém řezu, na dělená železná jádra podle variantního příkladu prvního provedení.

Obr. 13 znázorňuje částečné pohledy v příčném řezu na dělená železná jádra podle druhého provedení.

Obr. 14 znázorňuje půdorysné pohledy na otvor a výstupek magnetických ocelových pásů, které vytvářejí dělená železná jádra podle druhého provedení.

Obr. 15 znázorňuje částečné pohledy v příčném řezu na dělené díly železného jádra statoru podle třetího provedení.

Obr. 16 znázorňuje půdorysný pohled na železné jádro statoru podle čtvrtého provedení.

Obr. 17 znázorňuje půdorysný pohled a částečný pohled ve zvětšeném měřítku na magnetické ocelové pásy, které vytvářejí dělené díly železného jádra statoru podle čtvrtého provedení.

-3 CZ 2018 - 174 A3

Obr. 18 znázorňuje půdorysný pohled a částečný pohled ve zvětšeném měřítku na magnetické ocelové pásy, které vytvářejí dělené díly železného jádra statoru podle čtvrtého provedení.

Obr. 19 znázorňuje částečné pohledy v příčném řezu na dělené díly železného jádra statoru podle čtvrtého provedení.

Obr. 20 znázorňuje částečný pohled v příčném řezu a částečný pohled ve svislém řezu na dělené díly železného jádra statoru podle čtvrtého provedení.

Obr. 21 znázorňuje částečné pohledy v příčném řezu na dělené díly železného jádra statoru podle pátého provedení.

Obr. 22 znázorňuje částečný pohled v příčném řezu a částečný pohled ve svislém řezu na dělené díly železného jádra statoru podle pátého provedení.

Příklady uskutečnění vynálezu

Nyní budou dále popsána provedení předmětného vynálezu s využitím výkresů.

Stejné nebo ekvivalentní části jsou označovány stejnými vztahovými značkami na příslušných výkresech.

V popise provedení bude vysvětlení stejných nebo ekvivalentních částí příslušně vynecháno nebo zjednodušeno.

Pokud se týče uspořádání zařízení, přístrojů, součástí a podobně, tak jejich materiály, tvary, velikosti a podobně mohou být vhodně měněny v rámci rozsahu toho vynálezu.

První provedení

Uspořádání zařízení 10 chladicího cyklu podle tohoto provedení bude popsáno s odkazem na obr. 1 a obr. 2.

Obr. 1 znázorňuje chladicí okruh 11 během operace chlazení.

Obr. 2 znázorňuje chladicí okruh 11 během operace ohřívání.

U tohoto provedení je zařízení 10 chladicího cyklu vytvořeno jako klimatizační zařízení.

Zařízení 10 chladicího cyklu může však být vytvořeno jako jiné zařízení, než je klimatizační zařízení, a to například jako chladicí zařízení nebo zařízení tepelného čerpadla.

Zařízení 10 chladicího cyklu obsahuje chladicí okruh 11, ve kterém cirkuluje chladivo.

Zařízení 10 chladicího cyklu dále obsahuje kompresor 12, čtyřcestní ventil 13, první tepelný výměník 14, kterým je venkovní tepelný výměník, expanzní mechanizmus 15, kterým je expanzní ventil, a

-4CZ 2018 - 174 A3 druhý tepelný výměník 16, kterým je vnitřní tepelný výměník.

Kompresor 12, čtyřcestný ventil 13, první tepelný výměník 14 expanzní mechanizmus 15 a druhý tepelný výměník 16 jsou připojeny k chladicímu okruhu 11.

Kompresor 12 obsahuje chladivo.

Čtyřcestný ventil 13 mění směr, kterým chladivo proudí během buď operace chlazení nebo operace ohřívání.

První tepelný výměník 14 pracuje jako kondenzátor během operace chlazení, přičemž vyzařuje teplo chladivá, stlačeného kompresorem 12.

To znamená, že první tepelný výměník 14 provádí výměnu tepla s využitím chladivá, stlačeného kompresorem 12.

První tepelný výměník 14 pracuje jako výpamík během operace ohřívání, přičemž zajišťuje výměnu tepla mezi venkovním vzduchem a chladivém, expandovaným pomocí expanzního mechanizmu 15, čímž dochází k ohřívání chladivá.

Expanzní mechanizmus 15 expanduje chladivo, jehož teplo bylo vyzařováno kondenzátorem.

Druhý tepelný výměník 16 pracuje jako kondenzátor během operace ohřívání, přičemž vyzařuje teplo chladivá, stlačeného kompresorem 12.

To znamená, že druhý tepelný výměník 16 zajišťuje výměnu tepla s využitím chladivá, stlačeného kompresorem 12.

Druhý tepelný výměník 16 pracuje jako výpamík během operace chlazení, přičemž zajišťuje výměnu tepla mezi vnitřním vzduchem a chladivém, expandovaným expanzním mechanizmem 15, čímž dochází k ohřívání chladivá.

Zařízení 10 chladicího cyklu dále obsahuje řídicí ústrojí 17.

Řídicím ústrojím 17 je zejména mikropočítač.

Na obr. 1 a obr. 2 je znázorněno pouze zapojení mezi řídicím ústrojím 17 a kompresorem 12.

Avšak řídicí ústrojí 17 je připojeno nejenom ke kompresora 12, ale rovněž ke každé součásti, připojené k chladicímu okruhu 11.

Řídicí ústrojí 17 monitoruje a řídí stav každé součásti.

Jako chladivo, které cirkuluje v chladicím okruhu 11, může být využito libovolné chladivo, jako například chladivo R32, chladivo R290 (propan), chladivo R407C, chladivo R410A, chladivo R744 (CO2), nebo

-5 CZ 2018 - 174 A3 chladivo R1234yf.

Uspořádání kompresoru 12 podle tohoto provedení bude popsáno s odkazem na obr. 3.

Obr. 3 znázorňuje pohled ve svislém řezu na kompresor 12.

U tohoto provedení je kompresor 12 vytvořen jako hermetický kompresor.

Kompresor 12 je zejména vytvořen jako jedno válcový rotační kompresor.

Kompresor 12 však může být vytvořen jako rotační kompresor se dvěma nebo více válci, jako spirálový kompresor nebo jako pístový kompresor s vratným pohybem.

Kompresor 12 obsahuje hermetickou nádobu 20, kompresní mechanizmus 30, motor 40, a klikový hřídel 50.

Sací trubka 21 pro nasávání chladivá a výtlačná trubka 22 pro vytlačování chladivá jsou připevněny k hermetické nádobě 20.

Kompresní mechanizmus 30 je uložen v hermetické nádobě 20.

Kompresní mechanizmus 20 je zejména umístěn ve spodním úseku uvnitř hermetické nádoby 20.

Kompresní mechanizmus 30 je poháněn motorem 40.

Kompresní mechanizmus 30 stlačuje chladivo, nasávané do sací trubky 21.

Motor 40 je rovněž uložen v hermetické nádobě 20.

Motor 40 je zejména umístěn v horním úseku uvnitř hermetické nádoby 20.

U tohoto provedení je motor 40 vytvořen jako motor s koncentrovaným vinutím.

Motor 40 však může být rovněž vytvořen jako motor s distribuovaným vinutím.

Chladicí strojní olej pro mazání každého kluzného posuvného úseku kompresního mechanizmu 30 je uložen ve spodním úseku hermetické nádoby 20.

Společně s otáčením klikového hřídele 50 je chladicí strojní olej čerpán vzhůru prostřednictvím olejového čerpadla, uspořádaného na spodním úseku klikového hřídele 50, a je přiváděn ke každé kluzné posuvné části kompresního mechanizmu 30.

Jako chladicí strojní olej je využíván polyolester (POE), póly vinyl éther (PVE),

-6CZ 2018 - 174 A3 alkylbenzen (AB) nebo podobně, přičemž každým z nich je syntetický olej.

Nyní budou dále popsány detaily motoru 40.

U tohoto provedení je motor 40 vytvořen jako bezkartáčový motor na stejnosměrný proud (DC).

Motor 40 však může být vytvořen jako jiný motor, než je bezkartáčový DC motor, jako je například indukční elektromotor.

Motor 40 obsahuje stator 41, rotor 42.

Stator 41 má válcový tvar a je upevněn v kontaktu s vnitřní obvodovou plochou hermetické nádoby 20.

Rotor 42 má sloupkovitý tvar a je umístěn uvnitř statoru 41, a to s mezerou od 0,3 mm do 1,0 mm mezi nimi.

Stator 41 obsahuje železné jádro 43 statoru, a vinutí 44.

Železné jádro 43 statoru je vyrobeno prostřednictvím prorážení množiny magnetických ocelových pásů, z nichž každý obsahuje železo jako hlavní složku a má tloušťku od 0,1 mm do 1,5 mm, na předem stanovený tvar, vrstvení proražených pásů v axiálním směru, a připevnění pásů prostřednictvím temování, svařování nebo podobně.

Vnější průměr železného jádra 43 statoru je větší, než vnitřní průměr mezilehlého úseku hermetické nádoby 20, přičemž železné jádro 43 statoru je upevněno v hermetické nádobě 20 prostřednictvím uložení nasazením za tepla.

Vinutí 44 je navinuto kolem železného jádra 43 statoru.

Vinutí 44 je zejména navinuto kolem železného jádra 43 statoru prostřednictvím izolačního členu 45 pomoci koncentrovaného vinutí.

Každé vinutí 44 je vytvořeno z drátu jádra a z alespoň jedné vrstvy fólie, pokrývající drát jádra.

U tohoto provedení materiálem drátu jádra je měď.

Materiálem fólie je amid-imid (AI)/ester-imid (El).

Materiálem izolačního členu 45 je polyetyléntereftalát (PET).

Materiálem drátu jádra může být hliník.

-7 CZ 2018 - 174 A3

Materiálem izolaního členu 45 může být polybutyléntereftalát (PBT), kopolymer tetrafluoretylén-hexafluorpropylénu (FEP), kopolymer tetrafluoretylén-perfluoroalkyl vinyl éteru (PFA), polytetrafluoretylén (PTFE), polymer z tekutých krystalů (LCP), sirník polyfenylénu (PPS), nebo fenolová pryskyřice.

První konce vodicích drátů 25 jsou připojeny k vinutí 44.

Rotor 42 obsahuje železné jádro 46 rotoru, a permanentní magnety 48.

Obdobně jako v případě železného jádra 43 statoru je rovněž železné jádro 46 rotoru vyrobeno prostřednictvím prorážení množiny magnetických ocelových pásů, z nichž každý obsahuje železo jako hlavní složku a má tloušťku od 0,1 mm do 1,5 mm, na předem stanovený tvar, vrstvení proražených pásů v axiálním směru, a připevnění pásů prostřednictvím temování, svařování nebo podobně.

Permanentní magnety 48 jsou uloženy do množiny úložných otvorů, vytvořených v železném jádru 46 rotoru.

Každý permanentní magnet 48 vytváří magnetické pole.

Jako každý z permanentních magnetů 48 je využíván feritový magnet nebo magnet ze vzácných zemin.

Hřídelový otvor, do kterého je hlavní úsek 52 klikového hřídele 50 upevněn prostřednictvím uložení nasazením za tepla nebo prostřednictvím nalisování, je vytvořen ve středu železného jádra 46 rotoru v půdorysném pohledu.

Množina průchozích otvorů 49, procházejících v axiálním směru, je vytvořena kolem hřídelového otvoru v železném jádru 46 rotoru.

Každý průchozí otvor 49 slouží jako jedna dráha pro plynné chladivo, vycházející z tlumiče 35 výfuku, který bude popsán dále, do prostoru v hermetické nádobě 20.

Přestože to není znázorněno, tak pokud je motor 40 vytvořen jako indukční elektromotor, tak vodiče, vytvořené z hliníku, mědi nebo podobně, jsou vyplněny nebo jsou vloženy do množiny drážek, vytvořených v železném jádru 46 rotoru.

CZ 2018 - 174 A3

Poté je vytvořeno klečové vinutí, přičemž oba konce vodičů jsou zkratovány pomocí koncových kroužků.

Koncovka 24, připojená ke vnějšímu napájecímu zdroji, jako je invertorové zařízení, je připevněna k horní části hermetické nádoby 20.

Koncovkou 24 je například skleněná koncovka.

U tohoto provedení je koncovka 24 připevněna k hermetické nádobě 20 například pomocí svařování.

Druhé konce vodicích drátů 25 jsou připojeny ke koncovce 24.

Proto tedy koncovka 24 a vinutí 44 motoru 40 jsou elektricky propojeny.

Výtlačná trubka 22, jejíž oba axiální konce jsou otevřeny, je dále připevněna k hornímu úseku hermetické nádoby 20.

Plynné chladivo, vytlačované z kompresního mechanizmu 30, prochází od prostoru v hermetické nádobě 20 přes výtlačnou trubku 22 a je vytlačováno do chladicího okruhu 11 na vnější straně.

Nyní budou dále popsány detaily kompresního mechanizmu 30.

Kompresní mechanizmus 30 obsahuje válec 31, píst 32, hlavní ložisko 33, vedlejší ložisko 34, a tlumič 35 výfuku.

Vnitřní obvod válce 31 má kruhový tvar v půdorysném pohledu.

Uvnitř válce 31 je vytvořena válcová komora, která představuje prostor, mající kruhový průřez v půdorysném pohledu.

Sací otvor pro nasávání plynného chladivá z chladicího okruhu 11 je uspořádán na vnější obvodové ploše válce 31.

Chladivo, nasávané ze sacího otvoru, je stlačováno ve válcové komoře.

Oba axiální konce válce 31 jsou otevřeny.

Píst 32 má prstencovitý tvar.

Proto tedy každý vnitřní obvod a vnější obvod pístu 32 je kruhový v půdorysném pohledu.

Píst 32 se excentricky otáčí ve válcové komoře.

Píst 32 je kluzně posuvně připevněn k excentrickému úseku 51 klikového hřídele 50, který slouží jako osa otáčení pístu 32.

-9CZ 2018 - 174 A3

Přestože to není znázorněno, tak je válce 31 opatřen lopatkovou drážkou, která je propojena s válcovou komorou a která probíhá v radiálním směru.

Na vnější straně lopatkové drážky je vytvořena komora zpětného tlaku, která představuje prostor, který má kruhový půdorys a který je propojen s lopatkovou drážkou.

Lopatka, určená pro přepažení válcové komory na nízkotlakou sací komoru a vysokotlakou kompresní komoru, je umístěna v lopatkové drážce.

Lopatka má tvar desky, jejíž vrchol je zaoblen.

Lopatka je konstantně přitlačována na píst 32 prostřednictvím lopatkové pružiny, uspořádané v komoře zpětného tlaku.

Jelikož tlak uvnitř hermetické nádoby 20 je vysoký, tak síla, vyvíjená v důsledku tlakového rozdílu mezi tlakem uvnitř hermetické nádoby 20 a tlakem ve válcové komoře, působí na zadní plochu lopatky, což je plocha na straně komory zpětného tlaku, když je provoz kompresoru 12 zahájen.

Proto tedy lopatková pružina je využívána za účelem přitlačování lopatky na píst 32 zejména při zahájení provozu kompresoru 12, kdy neexistuje žádný tlakový rozdíl mezi tlakem v hermetické nádobě 20 a tlakem ve válcové komoře.

Hlavní ložisko 33 má tvar obráceného písmene T v bočním pohledu.

Hlavní ložisko 33 je kluzně posuvně připevněno k hlavnímu úseku 52 hřídele, což je část vyšší než excentrický úsek 51 klikového hřídele 50.

Hlavní ložisko 33 uzavírá horní strany válcové komory a lopatkové drážky válce 31.

Vedlejší ložisko 34 má tvar písmene T v bočním pohledu.

Vedlejší ložisko 34 kluzně posuvně připevněno k vedlejšímu úseku 53 hřídele, což je část nižší než excentrický úsek 51 klikového hřídele 50.

Vedlejší ložisko 34 uzavírá spodní strany válcové komory a lopatkové drážky válce 31.

Jak hlavní ložisko 33, tak vedlejší ložisko 34 je připevněno k válci 31 pomoci připevňovacího prostředku, jak je šroub, přičemž podpírá klikový hřídel 50, který představuje osu otáčení pístu 32.

Přestože to není znázorněno, tak hlavní ložisko 33 je opatřeno výtlačným otvorem pro vytlačování chladivá, stlačeného ve válcové komoře, do chladicího okruhu 11.

Výtlačný otvor leží v poloze, která je propojena s kompresní komorou, kdy je válcová komora přepažena na sací komoru a kompresní komoru prostřednictvím lopatky.

Výtlačný ventil pro uzavírání a otevírání výtlačného otvoru je připevněn k hlavnímu ložisku 33.

Tlumič 35 na výtlačné straně je připevněn k vnější straně hlavního ložiska 33.

Plynné chladivo o vysoké teplotě a vysokém tlaku, vytlačované přes výtlačný ventil, nejprve vstupuje do tlumiče 5 na výtlačné straně, a poté je vytlačováno do prostoru v hermetické nádobě 20 z tlumiče 35 na výtlačné straně.

- 10CZ 2018 - 174 A3

Je nutno zdůraznit, že výtlačný ventil a výtlačný otvor mohou být uspořádány na vedlejším ložisku 34, nebo každý na hlavním ložisku 33 a vedlejším ložisku 34.

Tlumič 35 na výtlačné straně je připevněn k vnější straně ložiska, kde jsou uspořádány výtlačný otvor a výtlačný ventil.

Tlumič 23 sání je uspořádán vedle hermetické nádoby 20.

Tlumič 23 sání nasává plynné chladivo o nízkém tlaku z chladicího okruhu 11.

Když se kapalné chladivo navrací, tak tlumič 23 sání brání tomu, aby kapalné chladivo přímo vstupovalo do válcové komory válce 31.

Tlumič 23 sání je připojen k sacímu otvoru, uspořádanému na vnější obvodové ploše válce 31, prostřednictvím sací trubky 21.

Těleso tlumiče 23 sání je připevněno k boční ploše hermetické nádoby 20 prostřednictvím svařování nebo podobně.

U tohoto provedení materiálem válce 31, hlavního ložiska 33 a vedlejšího ložiska 34 je slinutá ocel.

Avšak materiálem válce 31, hlavního ložiska 33 a vedlejšího ložiska 34 může být šedá litina nebo uhlíkatá ocel.

Materiálem pístu 32 je slitinová ocel, obsahující chrom a podobně.

Materiálem lopatky je vysokorychlostní nástrojová ocel.

Přestože to není znázorněno, tak když je kompresor 12 vytvořen jako rotační kompresor výkyvného typu, tak je lopatka vytvořena unitárně s pístem 32.

Když je klikový hřídel 50 poháněn, tak se lopatka vysouvá ven a zatahuje dovnitř podél drážky nosného tělesa, otočně připevněného k pístu 32.

Lopatka se pohybuje dopředu nebo dozadu v radiálním směru během výkyvného pohybu, a to společně s otáčením pístu 32, čímž dochází k přepažování vnitřního prostoru válcové komory na kompresní komoru a sací komoru.

Nosné těleso je vytvořeno ze dvou sloupkovitých členů, z nichž každý má polokruhový příčný průřez.

Nosné těleso je otočně upevněno v kruhovém úložném otvoru, vytvořeném v mezilehlém úseku mezi sacím otvorem a výtlačným otvorem válce 31.

Nyní budou dále popsány funkce a provoz kompresoru 12.

Energie je přiváděna od koncovky 24 do statoru 41 motoru 40 prostřednictvím vodicích drátů 25.

Tím je způsobeno, že proud proudí přes vinutí 44 statoru 41, přičemž magnetický tok je vytvářen kolem vinutí 44.

Rotor 42 motoru 40 se otáčí v důsledku působení magnetického toku, vytvářeného ve vinutí 44, a magnetického toku, vytvářeného působením permanentních magnetů rotoru 42.

- 11 CZ 2018 - 174 A3

Otáčení rotoru 42 způsobuje ve svém důsledku otáčení klikového hřídele 50, připevněného k rotoru 42.

V souladu s otáčením klikového hřídele 50 se píst 32 kompresního mechanizmu 30 excentricky otáčí ve válcové komoře válce 31 kompresního mechanizmu 30.

Válcová komora, která představuje prostor mezi válcem 31 a pístem 32, je rozdělena na sací komoru a kompresní komoru prostřednictvím lopatky.

V souladu s otáčením klikového hřídele 50 se objemy sací komory a kompresní komory mění.

V sací komoře postupně zvětšování objemu způsobuje, že plynné chladivo o nízkém tlaku je nasáváno z tlumiče 23 sání.

V kompresní komoře postupné zvětšování objemu způsobuje, že plynné chladivo uvnitř je stlačováno.

Stlačené plynné chladivo, jehož tlak a teplota jsou vysoké, je vytlačováno z tlumiče 35 na výtlačné straně do prostoru hermetické nádoby 20.

Vytlačované plynné chladivo dále prochází přes motor 40 a je vytlačováno na vnější stranu hermetické nádoby 20 přes výtlačnou trubku 22 v horním úseku hermetické nádoby 20.

Chladivo, vytlačované na vnější stranu hermetické nádoby 20 prochází přes chladicí okruh 11 a opět se navrací do tlumiče 23 sání.

Nyní budou dále postupně popsány uspořádání železného jádra 43 statoru, které je obsaženo ve statoru 41 motoru 40, proces uplatňování toho uspořádání, a účinky, dosahované prostřednictvím tohoto uspořádáni.

Popis uspořádání

Uspořádání železného jádra 43 statoru bude nyní popsáno s odkazem na obr. 4.

Železné jádro 43 statoru má takovou konstrukci, u které je množina dělených železných jader 60 spojena v obvodovém směru.

Výraz „obvodový směr znamená směr, který je stejný, jako směr otáčení rotoru 42, který je určen pro umístění do vnitřku železného jádra 43 statoru, když je motor 40 uspořádán tak, že obsahuje železné jádro 43 statoru.

Přestože počet dělených železných jader 60 může představovat libovolný počet, tak počet dělených železných jader 60 u tohoto provedení představuje počet devět.

Jedno spojovací železné jádro 60A a jedno spojovací železné jádro 60B jsou zahrnuta do devíti dělených železných jader 60.

Počet spojovacích železných jader 60A může představovat libovolný počet, přičemž dvě nebo více dělených železných jader 60 může odpovídat spojovacímu železnému jádru 60A.

- 12CZ 2018 - 174 A3

Počet spojovacích železných jader 60B představuje stejný počet, jako je počet spojovacích železných jader 60A, přičemž dvě nebo více dělených železných jader 60 může odpovídat spojovacímu železnému jádru 60B.

Když dvě nebo více dělených železných jader 60 odpovídá spojovacímu železnému jádru 60A, nebo když dvě nebo více dělených železných jader 60 odpovídá spojovacímu železnému jádru 60B, tak zde může být dělené železné jádro 60, které slouží jako spojovací železné jádro 60A a spojovací železné jádro 60B.

Každé dělené železné jádro 60 má takovou konstrukci, u které zub 61 a zadní třmen 62 jsou unitárně vytvořeny.

Dělená železná jádra 60, která k sobě vzájemně přiléhají, jsou spojena prostřednictvím spojení každých dalších zadních třmenů 62 dělených železných jader 60.

Jako způsob spojování spojovacího železného jádra 60A a spojovacího železného jádra 60B je využíván způsob, který bude popsán později.

Může však být využíván zcela libovolný způsob jako způsob spojování dělených železných jader 60 vzájemně k sobě, kdy alespoň jedno z dělených železných jader 60 neodpovídá ani spojovacímu železnému jádru 60A, ani spojovacímu železnému jádru 60B.

U každého děleného železného jádra 60 zub 61 probíhá od radiálně vnitřní strany zadního třmenu 62.

Zub 61 má tvar, ve kterém zub 61 probíhá od základny k radiálně vnitřní straně při konstantní šířce, přičemž má zvětšenou šířku na svém vzdáleném konci.

Vinutí 44 je navinuto kolem úseku zubu 61, který ve svém průběhu má konstantní šířku.

Když proud prochází přes vinutí 44, tak zub 61, kolem kterého je vinutí 44 navinuto, slouží jako magnetický pól.

Směr magnetického poluje stanoven směrem proudu, který proudí přes vinutí 44.

Nyní bude popis zaměřen na konstrukci a strukturu magnetických ocelových pásů, ze kterých je vytvořeno spojovací železné jádro 60A a spojovací železné jádro 60B. a to s ohledem na obr. 5, obr. 6 a obr. 7.

Spojovací železné jádro 60A představuje dělené železné jádro 60A, které má takovou strukturu, že první magnetické ocelové pásy 71 a třetí magnetické ocelové pásy 73 jsou na sebe navrstveny v axiálním směru.

Spojovací železné jádro 60A má zejména takovou strukturu, že první magnetické ocelové pásy 71 a třetí magnetické ocelové pásy 73 jsou každý střídavě umístěny v axiálním směru.

Výraz „axiální směr představuje směr, který je stejný, jako směr osy otáčení rotoru 42, určeného pro umístění uvnitř železného jádra 43 statoru, když je motor 40 uspořádán tak, že obsahuje železné jádro 43 statoru.

Obr. 5 znázorňuje tvar prvního magnetického ocelového pásu 71, přičemž rovněž znázorňuje ve zvětšeném měřítku spojovací úsek prvního magnetického ocelového pásu 71.

Obr. 6 znázorňuje tvar třetího magnetického ocelového pásu 73, přičemž rovněž znázorňuje ve zvětšeném měřítku spojovací úsek třetího magnetického ocelového pásu 73.

- 13 CZ 2018 - 174 A3

Obr. 7 znázorňuje spojovací úseky prvních magnetických ocelových pásů 71 a třetích magnetických ocelových pásů 73 v libovolných po sobě jdoucích čtyřech vrstvách LI až L4.

Je výhodné, když počet laminovaných vrstev, vytvořených z prvních magnetických ocelových pásů 71 a třetích magnetických ocelových pásů 73, činí více než čtyři.

Zde jsou však znázorněny pouze čtyři vrstvy LI až L4, a to za účelem lepší srozumitelnosti popisu.

Spojovací železné jádro 60B představuje dělené železné jádro 60B, které má takovou strukturu, že druhé magnetické ocelové pásy 72 a čtvrté magnetické ocelové pásy 74 jsou na sebe navrstveny v axiálním směru.

Spojovací železné jádro 60B má zejména takovou strukturu, že druhé magnetické ocelové pásy 72 a čtvrté magnetické ocelové pásy 74 jsou každý střídavě umístěny v axiálním směru.

Obr. 5 znázorňuje tvar čtvrtého magnetického ocelového pásu 74, přičemž rovněž znázorňuje ve zvětšeném měřítku spojovací úsek čtvrtého magnetického ocelového pásu 74.

Obr. 6 znázorňuje tvar druhého magnetického ocelového pásu 72, přičemž rovněž znázorňuje ve zvětšeném měřítku spojovací úsek druhého magnetického ocelového pásu 72.

Obr. 7 znázorňuje spojovací úseky druhých magnetických ocelových pásů 72 a čtvrtých magnetických ocelových pásů 74 ve vrstvách LI až L4.

Počet laminovaných vrstev, vytvořených z druhých magnetických ocelových pásů 72 a čtvrtých magnetických ocelových pásů 74 je stejný, jako počet laminovaných vrstev, vytvořených z prvních magnetických ocelových pásů 71 a třetích magnetických ocelových pásů 73.

Každý třetí magnetický ocelový pás 73 obsahuje úsek 3 A, překrývající první magnetický ocelový pás 71 úsek 3B, opatřený výstupkem 81 a vyčnívající více ven, než první magnetický ocelový pás 71.

Když jsou spojovací železné jádro 60A a spojovací železné jádro 60B spojena, tak vyčnívající konec 3C úseku, který vyčnívá více směrem ven, než první magnetický ocelový pás 71, který je zahrnut do třetího magnetického ocelového pásu 13, je přilehlý ke druhému magnetickému ocelovému pásu 72.

Výstupek 81 třetího magnetického ocelového pásu 73 je elasticky pružný.

Výstupek 81 probíhá šikmo ve směru přibližování se k prvnímu magnetickému ocelovému pásu 71.

Výstupek 81 může být vytvořen pomoci jakéhokoliv libovolného postupu.

U tohoto provedení je však výstupek 81 vytvořen prostřednictvím vyříznutí a zdvižení části třetího magnetického ocelového pásu 73.

Přestože výstupek 81 může mít libovolný tvar, tak v případě tohoto provedení má výstupek 81 pravoúhlý obdélníkovitý tvar v půdorysném pohledu.

Každý čtvrtý magnetický ocelový pás 74 obsahuje úsek 4A, překrývající druhý magnetický ocelový pás 72, a úsek 4B, opatřený otvorem 82 a vyčnívající více ven, než druhý magnetický

- 14CZ 2018 - 174 A3 ocelový pás 72.

Když jsou spojovací železné jádro 60A a spojovací železné jádro 60B spojena, tak vyčnívající konec úseku, který vyčnívá více směrem ven, než druhý magnetický ocelový pás 72, který je zahrnut do čtvrtého magnetického ocelového pásu 74, je přilehlý k prvnímu magnetickému ocelovému pásu 71.

Otvor 82 ve čtvrtém magnetickém ocelovém pásu 74 může mít jakýkoliv libovolný tvar, přičemž však u tohoto provedení má pravoúhlý obdélníkovitý tvar v půdorysném pohledu.

Když jsou spojovací železné jádro 60A a spojovací železné jádro 60B spojena, tak výstupek 81 třetího magnetického ocelového pásu 73 zapadá do otvoru 82.

Tím je způsobeno, že spojovací železné jádro 60A a spojovací železné jádro 60B jsou spojena prostřednictvím výstupků 81, jejichž počet je stejný, jako je počet třetích magnetických ocelových pásů 73 alespoň ve směru vyčnívání výstupků 81.

Proto tedy čím je větší počet výstupků 81. tím je silnější spojovací síla mezi spojovacím železným jádrem 60A a spojovacím železným jádrem 60B.

Popis postupu

Nyní bude dále popsán popis uplatňování uspořádání železného jádra 43 statoru, a to s odkazem na obr. 8, obr. 9, obr. 10 a obr. 11.

Zejména bude popsán postup spojování spojovacího železného jádra 60A a spojovacího železného jádra 60B.

Tento postup odpovídá částečně krokům způsobu výroby železného jádra 43 statoru podle tohoto provedení.

Především, jak je znázorněno na obr. 8, se spojovací železné jádro 60A s výstupky 81 pohybuje směrem ke spojovacímu železnému jádru 60B s otvory 82 v obvodovém směru tak, že každý čtvrtý magnetický ocelový pás 74 a první magnetický ocelový pás 71 jsou ve stejné vrstvě, přičemž každý druhý magnetický ocelový pás 72 a třetí magnetický ocelový pás 73 jsou ve stejné vrstvě.

Jak je znázorněno na obr. 9, tak třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L2 je vložen do mezery, která je vytvořena pod čtvrtým magnetickým ocelovým pásem 74 vrstvě LI, což je jedna vrstva nad vrstvou L2.

Během vkládání třetího magnetického ocelového pásu 73 do vrstvy L2 potom výstupek 81 třetího magnetického ocelového pásu 73 ve vrstvě L2 přijímá od obvodového koncového úseku čtvrtého magnetického ocelového pásu ve vrstvě LI sílu na protilehlé straně vzhledem k vyčnívající straně výstupku 81 v axiálním směru, čímž dochází k jeho pružně elastické deformaci.

Zejména je výstupek 81 postupně drcen prostřednictvím obvodového koncového úseku čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 ve vrstvě LI, který přichází do kontaktu se skloněnou plochou výstupku 81 při vkládání třetího magnetického ocelového pásu 73 do vrstvy L2.

Tento obvodový koncový úsek čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 odpovídá konci 4C čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 vrstvě LI, jak je znázorněno na obr. 7.

Stejně jako třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L2 je rovněž třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L4 rovněž vložen do mezery, která je vytvořena pod čtvrtým magnetickým

- 15 CZ 2018 - 174 A3 ocelovým pásem 74 vrstvě L3, což je jedna vrstva nad vrstvou L4.

Jak již bylo shora uvedeno, tak u tohoto provedení jsou výstupky 81 třetích magnetických ocelových pásů 13 pružně elasticky deformovány.

Třetí magnetické ocelové pásy 73 tak tedy mohou být mnohem snadněji ukládány, než v případě jiných způsobů, jako je například lisované uložení.

Jak je znázorněno na obr. 10, tak když výstupek 81 třetího magnetického ocelového pásu 73 ve vrstvě L2 dosáhne otvoru 82 čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 vrstvě LI, tak se výstupek 81 navrací do svého původního tvaru prostřednictvím pružné elastické síly a je uchycen v otvoru 82.

Tím je způsobeno, že třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L2 a čtvrtý magnetický ocelový pás 14 ve vrstvě LI jsou zdvojeny nebo spojeny.

Třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L4 a čtvrtý magnetický ocelový pás 74 ve vrstvě L3 jsou rovněž zdvojeny nebo spojeny, a to obdobně jako třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L2 a čtvrtý magnetický ocelový pás 74 ve vrstvě LI.

I když je spojovací železné jádro 60A přitahováno směrem k protilehlé straně ke spojovacímu železnému jádru 60B v obvodovém směru, tak výstupky 81 spojovacího železného jádra 60A jsou uchyceny v otvorech 82 spojovacího železného jádra 60B, jak je znázorněno na obr. 11.

V důsledku toho kontaktní síly mezi výstupky 81 a vnitřními stěnami otvorů 82 působí, takže spojovací železné jádro 60A není odděleno od spojovacího železného jádra 60B.

Jak již bylo shora uvedeno, tak spojovací železné jádro 60A se nepohybuje dokonce ani v případě, pokud je spojovací železné jádro 60A přitahováno směrem k protilehlému konci ke spojovacímu železnému jádru 60B.

Pokud je však spojovací železné jádro 60A přitlačováno ke spojovacímu železnému jádru 60B, tak se spojovací železné jádro 60A může pohybovat.

Když je železné jádro 43 statoru uloženo nasazením za tepla v hermetické nádobě 20 kompresoru 12, tak působí síla pro smršťování železného jádra 43 statoru v obvodovém směru.

U tohoto provedení však tato síla může být pohlcována pohybem spojovacího železného jádra 60A ke spojovacímu železnému jádru 60B.

V důsledku toho je kruhový tvar vnitřního průměru železného jádra 43 statoru snadno dosažitelný.

Kromě toho nedochází k žádné koncentraci napětí na spojovacích úsecích, když je železné jádro statoru uloženo nasazením za tepla.

Proto tedy může být zabráněno vytváření ztrát v železe u spojovacích úseků.

Popis účinků provedení

U tohoto provedení kombinace, z nichž každá obsahuje první magnetický ocelový pás 71,

- 16CZ 2018 - 174 A3 druhý magnetický ocelový pás 12, třetí magnetický ocelový pás 73, mající výstupek 81, a čtvrtý magnetický ocelový pás 74 mající otvor 82, ve kterém je uložen výstupek třetího magnetického ocelového pásu 73, jsou navrstveny ve stejné orientaci.

Výstupek 81 jakékoliv kombinace vyčnívá ve stejném směru.

takže spojovací železné jádro 60A a spojovací železné jádro 60B jsou spojena prostřednictvím dvou nebo více výstupků 81 v alespoň tomto směru.

Proto tedy spojovací síla mezi spojovacím železným jádrem 60A a spojovacím železným jádrem 60B je silná.

Zde spojovací železné jádro 60A a spojovací železné jádro 60B odpovídá každé dělenému úseku železného jádra 43 statoru.

U tohoto provedení otvor 82 každého čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 je vytvořen ve vrstvě, která je odlišná od vrstvy, kde je uspořádán výstupek 81 každého třetího magnetického ocelového pásu 73.

Proto tedy není nutno využívat svařování, přičemž spojovací železné jádro 60A a spojovací železné jádro 60B mohou být spojeny snadno a s nízkými náklady.

U techniky, která je popsána v patentové literatuře 1, mezery, které probíhají převážně ve směru vrstvení, jsou příslušně vytvářeny nahoře a dole u každého konvexního úseku, vytvářeného na dělicím mezním úseku, a u každého konkávního úseku, vytvářeného v dělicím mezním úseku.

Takové mezery se stávají faktorem pro zmenšení magnetických drah statoru a pro snížení účinnosti motoru.

Naopak u tohoto provedení první magnetické ocelové pásy 71 a třetí magnetické ocelové pásy 73, které vyčnívají více ven, než první magnetické ocelové pásy 71, jsou každý střídavě navrstveny.

V důsledku toho mezery, které máji výt vytvářeny ve směru vrstvení, jsou malé.

Totéž rovněž platí pro druhé magnetické ocelové pásy 72 a pro čtvrtý magnetický ocelový pás 74.

Proto je tedy zabráněno zmenšení magnetických drah statoru 41, v důsledku čehož je účinnost motoru udržována.

Alternativní uspořádání

Každý zub 61 může mít takovou strukturu a konstrukci, u které vzdálený konec zubu 61 a úsek zubu 61, probíhající s konstantní šířkou, jsou spojeny ve vějířovitém směru, namísto toho, aby byly unitárně vytvořeny.

Jako způsob spojování může být využíván způsob spojování spojovacího železného jádra 60A a spojovacího železného jádra 60B.

To znamená, že způsob uchycení výstupků 81 magnetických ocelových pásů v otvorech 81

- 17 CZ 2018 - 174 A3 odlišných magnetických ocelových pásů může být využíván.

U tohoto provedení, kombinace, která každá obsahuje první magnetický ocelový pás 71, druhý magnetický ocelový pás 72, třetí magnetický ocelový pás 73. a čtvrtý magnetický ocelový pás 14, jsou postupně vrstveny ve stejné orientaci.

Jiná kombinace magnetických ocelových pásů může být umístěna mezi kombinacemi, která každá obsahuje první magnetický ocelový pás 71.

druhý magnetický ocelový pás 72, třetí magnetický ocelový pás 73, a čtvrtý magnetický ocelový pás 74.

Nyní bude dále zejména popsán rozdíl mezi jedním příkladem uspořádání, jak bylo shora uvedeno, a tímto provedením.

Uspořádání železného jádra 43 statoru podle variantního příkladu tohoto provedení bude popsáno s odkazem na obr. 12.

U tohoto variantního příkladu kombinace, která každá obsahuje pátý magnetický ocelový pás 75, a šestý magnetický ocelový pás 76, jsou umístěny mezi kombinacemi, která každá obsahuje první magnetický ocelový pás 71, druhý magnetický ocelový pás 72, třetí magnetický ocelový pás 73, a čtvrtý magnetický ocelový pás 74.

Spojovací železné jádro 60A je vytvořeno jako dělené železné jádro 60, mající takovou strukturu a konstrukci, u které první magnetické ocelové pásy 71, třetí magnetické ocelové pásy 73, a páté magnetické ocelové pásy 75

- 18 CZ 2018 - 174 A3 jsou navrstveny v axiálním směru.

Spojovací železné jádro 60A má zejména takovou strukturu a konstrukci, u které jeden první magnetický ocelový pás 71, jeden třetí magnetický ocelový pás 73, a dva páté magnetické ocelové pásy 75 jsou postupně a opakovaně umísťovány v axiálním směru.

Obr. 12 znázorňuje spojovací úseky mezi prvními magnetickými ocelovými pásy 71.

třetími magnetickými ocelovými pásy 73, a pátými magnetickými ocelovými pásy 75 v libovolných po sobě jdoucích šesti vrstvách LI až L6.

Počet laminovaných vrstev, které sestávají z prvních magnetických ocelových pásů 71, třetích magnetických ocelových pásů 73, a pátých magnetických ocelových pásů 75, činí více než šest.

Zde je však znázorněno pouze šest vrstev LI až L6, a to z důvodů usnadnění popisu.

Spojovací železné jádro 60B je vytvořeno jako dělené železné jádro 60, mající takovou strukturu a konstrukci, u které druhé magnetické ocelové pásy 72, čtvrté magnetické ocelové pásy 74, a šesté magnetické ocelové pásy 76 jsou navrstveny v axiálním směru.

Spojovací železné jádro 60B má zejména takovou strukturu a konstrukci, u které jeden čtvrtý magnetický ocelový pás 74, jeden druhý magnetický ocelový pás 72, a dva šesté magnetické ocelové pásy 76 jsou postupně a opakovaně umísťovány v axiálním směru.

Obr. 12 znázorňuje spojovací úseky mezi

- 19CZ 2018 - 174 A3 druhými magnetickými ocelovými pásy 72, čtvrtými magnetickými ocelovými pásy 74. a šestými magnetickými ocelovými pásy 76, a to ve vrstvách LI až L6.

Počet laminovaných vrstev, obsahujících druhé magnetické ocelové pásy 72, čtvrté magnetické ocelové pásy 74, a šesté magnetické ocelové pásy 76, je stejný, jako počet laminovaných vrstev, obsahujících první magnetické ocelové pásy 71, třetí magnetické ocelové pásy 73. a páté magnetické ocelové pásy 75.

Když spojovací železné jádro 60A a spojovací železné jádro 60B jsou spojena, tak každý šestý magnetický ocelový pás 76 přiléhá k pátému magnetickému ocelovému pásu 75.

U tohoto variantního příkladu počet mezer, které mají být vytvářeny ve spojovacích úsecích ve směru vrstvení, může být zmenšen.

Kromě toho jsou zde přítomny vrstvy zcela bez výstupků 81 a bez otvorů 82.

Proto tedy magnetické dráhy statoru 41 mohou být zvětšeny.

V důsledku toho dochází ke zlepšení účinnosti motoru.

Druhé provedení

U tohoto provedení bude zejména popsán rozdíl od prvního provedení.

Uspořádání železného jádra 43 statoru podle tohoto provedení bude popsáno s odkazem na obr. 13 a obr. 14.

U prvního provedení výstupek 81 každého třetího magnetického ocelového pásu 73 a otvor 82 každého čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 mají každý pravoúhlý obdélníkovitý tvar v půdorysném pohledu.

Naopak u tohoto provedení výstupek 81 každého třetího magnetického ocelového pásu 73 má čtvercový tvar v půdorysném pohledu, přičemž otvor každého čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 má kruhový tvar v půdorysném pohledu.

Každá boční délka výstupku 81 představuje λ/2 násobek poloměru R otvoru 82 nebo méně.

U tohoto provedení každá boční délka výstupku 81 představuje \2 násobek poloměru R otvoru

-20CZ 2018 - 174 A3 tedy zejména λ/2 R.

Když spojovací železné jádro 60A a spojovací železné jádro 60B jsou vzájemně spojena, tak třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L2 je vložen do mezery, která je vytvořena pod čtvrtým magnetickým ocelovým pásem 74 ve vrstvě LI, která představuje jednu vrstvu nad vrstvou L2, stejně jako u prvního provedení.

Během vkládání třetího magnetického ocelového pásu 73 do vrstvy L2 výstupek 81 třetího magnetického ocelového pásu 73 ve vrstvě L2 přijímá od obvodového koncového úseku čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 ve vrstvě LI sílu na protilehlé straně vzhledem k vyčnívající straně výstupku 81 v axiálním směru, čímž dochází k jeho pružné elastické deformaci.

Stejně jako třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L2 je rovněž třetí magnetický ocelový pás ve vrstvě L4 vložen do mezery, která je vytvořena pod čtvrtým magnetickým ocelovým pásem ve vrstvě L3, která představuje jednu vrstvu nad vrstvou L4.

Když výstupek 81 třetího magnetického ocelového pásu 73 ve vrstvě L2 dosáhne otvoru 82 čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 ve vrstvě LI, tak se výstupek 81 navrací do svého původního tvaru působením pružné elastické síly a je uchycen v otvoru 82.

Tím je zajištěno, že třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L2 a čtvrtý magnetický ocelový pás 74 ve vrstvě LI jsou spojeny.

Třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L4 a čtvrtý magnetický ocelový pás 74 ve vrstvě L3 jsou rovněž spojeny obdobně, jako třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L2 a čtvrtý magnetický ocelový pás 74 vrstvě LI.

Jak je znázorněno na obr. 14, tak u tohoto provedení, i když se každý výstupek 81 pohybuje v šikmém směru vzhledem k obvodovému směru, tak je výstupek 81 snadno uchycen v otvoru 82.

Proto tedy odchylka nebo tolerance vzhledem k odklonu od směru vkládání třetího magnetického ocelového pásu 73 je zvýšena.

To znamená, že je zvýšen stupeň volnosti ve směru vkládání třetího magnetického ocelového pásu 73.

U tohoto provedení kombinace, která každá obsahuje první magnetický ocelový pás 71, druhý magnetický ocelový pás 72, třetí magnetický ocelový pás 73, a čtvrtý magnetický ocelový pás 74, jsou postupně následně vrstveny ve stejné orientaci.

Jiné kombinace magnetických ocelových pásů mohou být umístěny mezi kombinacemi, z nichž každá obsahuje první magnetický ocelový pás 71, druhý magnetický ocelový pás 72,

-21 CZ 2018 - 174 A3 třetí magnetický ocelový pás 73, a čtvrtý magnetický ocelový pás 74.

Stejně jako u variantního příkladu podle prvního provedení zejména kombinace, která každá obsahuje pátý magnetický ocelový pás 75, a šestý magnetický ocelový pás 76, jak je znázorněno na obr. 12, mohou být umístěny mezi kombinace, která každá obsahuje první magnetický ocelový pás 71, druhý magnetický ocelový pás 72, třetí magnetický ocelový pás 73, a čtvrtý magnetický ocelový pás 74.

Třetí provedení

U tohoto provedení bude zejména popsán rozdíl od prvního provedení.

Uspořádání železného jádra 43 statoru podle tohoto provedení bude popsáno s odkazem na obr. 15.

U prvního provedení je výstupek 81 každého třetího magnetického ocelového pásu 73 uspořádán právě v jednom místě třetího magnetického ocelového pásu 73, přičemž otvor 82 každého čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 je rovněž uspořádán právě v jednom místě čtvrtého magnetického ocelového pásu 74.

Na rozdíl od tohoto uspořádání jsou u tohoto provedení výstupky 81 každého třetího magnetického ocelového pásu 73 uspořádány na množině míst na třetím magnetickém ocelovém pásu 73, přičemž otvory 82 každého čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 jsou rovněž uspořádány na množině míst čtvrtého magnetického ocelového pásu 74.

Výstupky 81 jsou zejména uspořádány ve dvou místech na třetím magnetickém ocelovém pásu 73, přičemž otvory 82 jsou rovněž uspořádány na dvou místech čtvrtého magnetického ocelového pásu 74.

Když spojovací železné jádro 60A a spojovací železné jádro 60B jsou vzájemně spojena, tak třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L2 je vložen do mezery, která je vytvořena pod čtvrtým magnetickým ocelovým pásem 74 ve vrstvě LI, která představuje jednu vrstvu nad vrstvou L2, stejně jako u prvního provedení.

Během vkládání třetího magnetického ocelového pásu 73 do vrstvy L2 dva výstupky 81 třetího magnetického ocelového pásu 73 ve vrstvě L2 každý přijímá od obvodového koncového úseku čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 ve vrstvě LI sílu na protilehlé straně vzhledem k vyčnívající straně každého výstupku 81 v axiálním směru, čímž dochází k jejich pružné elastické deformaci.

Stejně jako třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L2 je rovněž třetí magnetický ocelový pás ve vrstvě L4 vložen do mezery, která je vytvořena pod čtvrtým magnetickým ocelovým pásem vrstvě L3, která představuje jednu vrstvu nad vrstvou L4.

-22CZ 2018 - 174 A3

Když každý ze dvou výstupků 81 třetího magnetického ocelového pásu 73 ve vrstvě L2 dosáhne odpovídajícího otvoru 82 čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 ve vrstvě LI, tak se každý ze dvou výstupků 81 navrací do svého původního tvaru působením pružné elastické síly a je uchycen v odpovídajícím otvoru 82.

Tím je zajištěno, že třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L2 a čtvrtý magnetický ocelový pás L2 vrstvě LI jsou spojeny.

Třetí magnetický ocelový pás 73 vrstvě L4 a čtvrtý magnetický ocelový pás 74 ve vrstvě L3 jsou rovněž spojeny obdobně, jako třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L2 a čtvrtý magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě LI.

U tohoto provedení jsou výstupky 81 v každé vrstvě uspořádány na množině míst.

Proto tedy spojovací síla mezi spojovacím železným jádrem 60A a spojovacím železným jádrem 60B je zvýšena.

U tohoto provedení kombinace, která každá obsahuje první magnetický ocelový pás 71, druhý magnetický ocelový pás 72, třetí magnetický ocelový pás 73 a čtvrtý magnetický ocelový pás 74 jsou postupně následně vrstveny ve stejné orientaci.

Jiné kombinace magnetických ocelových pásů mohou být umístěny mezi kombinacemi, z nichž každá obsahuje první magnetický ocelový pás 71.

druhý magnetický ocelový pás 72, třetí magnetický ocelový pás 73, a čtvrtý magnetický ocelový pás 74

Stejně jako u variantního příkladu podle prvního provedení zejména kombinace, která každá obsahuje pátý magnetický ocelový pás 75, a šestý magnetický ocelový pás 76, jak je znázorněno na obr. 12, mohou být umístěny mezi kombinací, která každá obsahuje první magnetický ocelový pás 71, druhý magnetický ocelový pás 72, třetí magnetický ocelový pás 73, a

-23 CZ 2018 - 174 A3 čtvrtý magnetický ocelový pás 74.

Čtvrté provedení

U tohoto provedení bude zejména popsán rozdíl od prvního provedení.

Nyní budou následně postupně popsány uspořádání železného jádra 43 statoru podle tohoto provedení, způsob uplatňování tohoto uspořádání, a účinek, dosahovaný prostřednictvím tohoto uspořádání.

Popis uspořádání

Uspořádání železného jádra 43 statoru bude popsáno s odkazem na obr. 16.

Stejně jako u prvního provedení železné jádro 43 statoru má takovou strukturu a konstrukci, u které je množina dělených železných jader spojena v obvodovém směru.

Počet dělených železných jader 60 může představovat libovolné číslo.

U tohoto provedení počet dělených železných jader 60 činí počet devět.

Každé dělené železné jádro 60 má takovou strukturu a konstrukci, u které zub 61 a zadní třmen jsou spojeny v radiálním směru, což je odlišné od prvního provedení.

Dělená železná jádra 60, která k sobě vzájemně přiléhají, jsou spojena prostřednictvím kombinace každých dalších zadních třmenů 62 dělených železných jader 60.

Jako způsob spojování dělených železných jader 60 vzájemně k sobě může být využíván způsob, který je stejný, jako u prvního provedení, nebo jiné libovolné způsoby.

U každého děleného železného jádra 60 je zub 61 připojen k radiálně vnitřní straně zadního třmenu 62.

Stejně jako u prvního provedení má zub 61 takový tvar, že zub 61 probíhá od základny k radiálně vnitřní straně s konstantní šířkou, přičemž má zvětšenou šířku na svém vzdáleném konci.

Vinutí 44 je navinuto kolem úseku zubu 61, který probíhá s konstantní šířkou.

Jak již bylo shora uvedeno, tak u tohoto provedení železné jádro 43 statoru má takovou strukturu a konstrukci, že devět zubů 61 a devět zadních třmenů 62 je spojeno v radiálním směru.

Železné jádro 43 statoru může mít unitární strukturu a konstrukci v obvodovém směru.

To znamená, že železné jádro 43 statoru může mít takovou strukturu a konstrukci, že devět zubů

61, které byly, vytvořeny samostatně, a jeden zadní třměn 62, který byl vytvořen unitárně, jsou spolu spojeny.

Počet zubů 61 může být vhodně změněn, stejně jako počet dělených železných jader 60.

Když motor 40, kterým je motor kompresoru, je poháněn, tak magnetický tok, který je generován

-24CZ 2018 - 174 A3 proudem, způsobuje hysterezní ztráty a ztráty vířivých proudů v železném jádru 43 statoru.

Hysterezní ztráty a ztráty vířivých proudů se stávají faktorem pro snížení účinnosti motoru, a to ve formě ztrát v železe.

Jako způsob snížení ztrát v železe byl vyvinut způsob využívání magnetického ocelového pásu s nízkými ztrátami v železe, jako je magnetický ocelový pás s orientovanými zrny.

Avšak magnetický ocelový pás s nízkými ztrátami v železe je velice nákladný, v důsledku čehož vytváří faktor pro zvýšení nákladů.

Proto tedy u tohoto provedení každé dělené železné jádro 60 je rozděleno na zub 61 a zadní třmen 62, přičemž magnetický ocelový pás s nízkými ztrátami v železe je volitelně využíván pro zub 61, u kterého se hustota magnetického tlaku zvyšuje.

Zub 61 zadní třmen 62 vytvořené z odlišných magnetických ocelových pásů, musejí být spojeny silnou spojovací silou tak, aby zvukové vibrace, které jsou vytvářeny v místě spojení, nepředstavovaly problém.

Struktura a konstrukce magnetických ocelových pásů, které vytvářejí zub 61 a zadní třmen 62, budou dále popsány s odkazem na obr. 17, obr. 18, obr. 19 a obr. 20.

Každý zub 61 představuje dělený díl, mající strukturu a konstrukci takovou, že první magnetické ocelové pásy 71, a třetí magnetické ocelové pásy 73 jsou navrstveny v axiálním směru.

Každý zub 61 může být strukturován tak, že má navrstveny pouze první magnetické ocelové pásy 71, třetí magnetické ocelové pásy 73.

U tohoto provedení však má každý zub 61 strukturu a konstrukci takovou, že jsou navrstveny první magnetické ocelové pásy 71, třetí magnetické ocelové pásy 73, šesté magnetické ocelové pásy 16, a osmé magnetické ocelové pásy 78.

Každý zub 61 má zejména strukturu a konstrukci takovou, že jeden první magnetický ocelový pás 71, jeden třetí magnetický ocelový pás 73, jeden osmý magnetický ocelový pás 78, a jeden šestý magnetický ocelový pás 76

-25 CZ 2018 - 174 A3 jsou postupně a opakovaně umístěny v axiálním směru.

Obr. 17 znázorňuje tvar prvního magnetického ocelového pásu 71, přičemž rovněž znázorňuje ve zvětšeném měřítku spojovací úsek prvního magnetického ocelového pásu 71.

Obr. 18 znázorňuje tvar třetího magnetického ocelového pásu 73, přičemž rovněž znázorňuje ve zvětšeném měřítku spojovací úsek třetího magnetického ocelového pásu 73.

Obr. 19 znázorňuje spojovací úseky mezi prvním magnetickým ocelovým pásem 71.

třetím magnetickým ocelovým pásem 73, šestým magnetickým ocelovým pásem 76. a osmým magnetickým ocelovým pásem 78 v libovolných po sobě jdoucích následných čtyřech vrstvách LI až L4.

Počet laminovaných vrstev, vytvořených z prvních magnetických ocelových pásů 71 třetích magnetických ocelových pásů 73, šestých magnetických ocelových pásů 76, a osmých magnetických ocelových pásů 78, je s výhodou větší než čtyři.

Zde jsou však znázorněny pouze čtyři vrstvy LI až L4, a to z důvodů zjednodušení popisu.

Obr. 20 znázorňuje šest vrstev LI až L6, které zahrnuji vrstvy až L4.

Každý zadní třmen 62 představuje dělený díl, mající strukturu a konstrukci takovou, že druhé magnetické ocelové pásy 72, a čtvrté magnetické ocelové pásy 74 jsou navrstveny v axiálním směru.

Každý zadní třmen 62 může být strukturován tak, že má navrstveny pouze druhé magnetické ocelové pásy 72, a čtvrté magnetické ocelové pásy 74.

U tohoto provedení má však každý zadní třmen 62 strukturu a konstrukci takovou, že jsou navrstveny druhé magnetické ocelové pásy 72,

-26CZ 2018 - 174 A3 čtvrté magnetické ocelové pásy 74, páté magnetické ocelové pásy 75, a sedmé magnetické ocelové pásy 77.

Každý zadní třmen má zejména strukturu a konstrukci takovou, že jeden čtvrtý magnetický ocelový pás 74, jeden druhý magnetický ocelový pás 72, jeden pátý magnetický ocelový pás 75, a jeden sedmý magnetický ocelový pás 77 jsou postupně a opakovaně umístěny v axiálním směru.

Obr. 17 znázorňuje tvar čtvrtého magnetického ocelového pásu 74, přičemž rovněž znázorňuje ve zvětšeném měřítku spojovací úsek čtvrtého magnetického ocelového pásu 74.

Obr. 18 znázorňuje tvar druhého magnetického ocelového pásu 72, přičemž rovněž znázorňuje ve zvětšeném měřítku spojovací úsek druhého magnetického ocelového pásu 72.

Obr. 19 znázorňuje spojovací úseky mezi druhým magnetickým ocelovým pásem 72, čtvrtým magnetickým ocelovým pásem 74.

pátým magnetickým ocelovým pásem 75, a sedmým magnetickým ocelovým pásem 77 ve vrstvách LI až L4.

Počet laminovaných vrstev, vytvořených z druhých magnetických ocelových pásů 72, a čtvrtých magnetických ocelových pásů 74, je stejný, jako počet laminovaných vrstev, vytvořených z druhých magnetických ocelových pásů 72, čtvrtých magnetických ocelových pásů 74, pátých magnetických ocelových pásů 75, a sedmých magnetických ocelových pásů 77.

První magnetický ocelový pás 71 představuje magnetický ocelový pás, mající ztráty v železe nižší, než každý

-27 CZ 2018 - 174 A3 druhý magnetický ocelový pás 72, čtvrtý magnetický ocelový pás 74, pátý magnetický ocelový pás 75, a sedmý magnetický ocelový pás 77.

Stejně jako první magnetický ocelový pás 71 rovněž třetí magnetický ocelový pás 73 představuje magnetický ocelový pás, který má ztráty v železe menší, než každý druhý magnetický ocelový pás 72, čtvrtý magnetický ocelový pás 74, pátý magnetický ocelový pás 75, a sedmý magnetický ocelový pás 77.

Třetí magnetický ocelový pás 73 obsahuje úsek 3A, překrývající první magnetický ocelový pás

71, a úsek 3B, opatřený výstupkem 81 a vyčnívající více směrem ven, než první magnetický ocelový pás 71.

Když každý zub 61 a odpovídající zadní třmen 62 jsou spojeny, tak vyčnívající konec 3C úseku, vyčnívajícího více směrem ven, než první magnetický ocelový pás 71, který je zahrnut ve třetím magnetickém ocelovém pásu přiléhá ke druhému magnetickému ocelovému pásu 72.

Výstupek 81 třetího magnetického ocelového pásu 73 je stejný, jako v případě prvního provedení.

Čtvrtý magnetický ocelový pás 74 obsahuje úsek 4A, překrývající druhý magnetický ocelový pás

72, a úsek 4B, opatřený otvorem 82 a vyčnívající více ven, než druhý magnetický ocelový pás 72.

Když každý zub 61 a odpovídající zadní třmen 62 jsou spolu spojeny, tak vyčnívající konec 4C úseku, vyčnívajícího více směrem ven, než druhý magnetický ocelový pás 72 který je zahrnut ve čtvrtém magnetickém ocelovém pásu 74, přiléhá k prvnímu magnetickému ocelovému pásu 71.

Otvor 82 čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 je stejný, jako v případě prvního provedení.

Když každý zub 61 a odpovídající zadní třmen 92 jsou spojeny, tak výstupek 81 třetího magnetického ocelového pásu 73 je uchycen v otvoru 82.

Tím je způsobeno, že příslušné zuby 61 a odpovídající zadní třmeny 62 jsou spojeny pomocí výstupků 81, jejichž počet je stejný, jako je počet třetích magnetických ocelových pásů 73 alespoň ve směru vyčnívání výstupků 81.

Proto tedy čím větší je počet výstupků 81, tím silnější jsou spojovací síly mezi zuby 61 a zadními třmeny 62.

Pátý magnetický ocelový pás 75 představuje část každého zadního třmenu 62.

Když tedy každý zub 61 a odpovídající zadní třmen 62 jsou spolu spojeny, tak pátý magnetický ocelový pás 75 je umístěn na straně, kde je přítomen druhý magnetický ocelový pás 72, mimo stranu, kde je přítomen první magnetický ocelový pás 71, a stranu, kde je přítomen druhý

-28 CZ 2018 - 174 A3 magnetický ocelový pás 72.

Stejně jako první magnetický ocelový pás 71 rovněž šestý magnetický ocelový pás 76 je tvořen magnetickým ocelovým pásem, který má ztráty v železe menší, než každý druhý magnetický ocelový pás 72, čtvrtý magnetický ocelový pás 74, pátý magnetický ocelový pás 75 a sedmý magnetický ocelový pás 77.

Šestý magnetický ocelový pás 76 představuje část každého zubu 61.

Když tedy každý zub 61 a odpovídající zadní třmen 62 jsou spolu spojeny, tak šestý magnetický ocelový pás 76 je umístěn na straně, kde je přítomen první magnetický ocelový pás 71, mimo stranu, kde je přítomen první magnetický ocelový pás 71, a stranu, kde je přítomen druhý magnetický ocelový pás 72.

Sedmý magnetický ocelový pás 77 obsahuje úsek 7A, překrývající pátý magnetický ocelový pás 75, a úsek 7B, opatřený výstupkem 81 a vyčnívající více ven, než pátý magnetický ocelový pás 75.

Když každý zub 61 a odpovídající zadní třmen 62 jsou spolu spojeny, tak vyčnívající konec 7C úseku, vyčnívajícího více směrem ven, než pátý magnetický ocelový pás 75, který je zahrnut v sedmém magnetickém ocelovém pásu 77, přiléhá k šestému magnetickému ocelovému pásu 76.

Výstupek 83 sedmého magnetického ocelového pásu 77 vykazuje elastickou pružnost.

Výstupek 83 probíhá šikmo v takovém směru, že se přibližuje k pátému magnetickému ocelovému pásu 75.

Výstupek 83 může být vytvořen prostřednictvím jakéhokoliv libovolného způsobu.

U tohoto provedení je však výstupek 83 vytvořen prostřednictvím vyříznutí a zdvižení části sedmého magnetického ocelového pásu 77.

Přestože výstupek 83 může mít jakýkoliv libovolný tvar, tak výstupek 83 u tohoto provedení má pravoúhlý obdélníkovitý tvar v půdorysném pohledu.

Když každý zub 61 a odpovídající zadní třmen 62 jsou vzájemně spojeny, tak výstupek 83 vyčnívá na stranu, která je stejná, jako strana vyčnívání výstupku 81 třetího magnetického ocelového pásu 73 ve směru vrstvení.

Osmý magnetický ocelový pás 78 obsahuje úsek 8A, překrývající šestý magnetický ocelový pás 76 a úsek 8B, opatřený otvorem 84 a vyčnívající více ven, než šestý magnetický ocelový pás 76.

Když každý zub 61 a odpovídající zadní třmen 62 jsou spolu spojeny, tak vyčnívající konec 8C úseku, vyčnívajícího více směrem ven, než šestý magnetický ocelový pás 76, který je zahrnut do osmého magnetického ocelového pásu 78 přiléhá k pátému magnetickému ocelovému pásu 75.

Otvor 84 v osmém magnetickém ocelovém pásu 78 může mít jakýkoliv libovolný tvar.

U tohoto provedení však má otvor 84 pravoúhlý obdélníkovitý tvar v půdorysném pohledu.

-29CZ 2018 - 174 A3

Když každý zub 61 a odpovídající zadní třmen 62 jsou spolu spojeny, tak výstupek 83 sedmého magnetického ocelového pásu 77 je uchycen v otvoru 84.

Tím je způsobeno, že každý zub 61 a odpovídající zadní třmen 62, které mají být spojeny prostřednictvím výstupků 83, jejichž počet je stejný, jako počet sedmých magnetických ocelových pásů 77, probíhají rovněž ve směru vyčnívání výstupků 83.

Proto tedy platí, že čím je větší počet výstupků 83, tím je silnější spojovací síla mezi každým zubem 61a odpovídajícím zadním třmenem 62.

Popis postupu

Nyní bude dále popsán postup uplatňování uspořádání železného jádra 43 statoru, a to s odkazem na obr. 20.

Zejména bude popsán postup spojování jednoho zubu 61 a jednoho zadního třmenu 62.

Tento postup odpovídá částečně krokům způsobu výroby železného jádra 43 statoru podle tohoto provedení.

Především zub 61 s výstupky 81 a otvorem 84 se pohybuje směrem k zadnímu třmenu 62 s otvory 82 a výstupkem 83 v radiálním směru tak, že čtvrtý magnetický ocelový pás 74, a první magnetický ocelový pás 71 jsou ve stejné vrstvě, druhý magnetický ocelový pás 72, a třetí magnetický ocelový pás 73 jsou ve stejné vrstvě, pátý magnetický ocelový pás 75, a osmý magnetický ocelový pás 78 jsou ve stejné vrstvě, přičemž sedmý magnetický ocelový pás 77, a šestý magnetický ocelový pás 76 jsou ve stejné vrstvě.

Třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L2 je vložen do mezery, která je vytvořena pod čtvrtým magnetickým ocelovým pásem 74 ve vrstvě LI, což je jedna vrstva nad vrstvou L2.

Během vkládání třetího magnetického ocelového pásu 73 do vrstvy L2 potom výstupek 81 třetího magnetického ocelového pásu 73 vrstvě L2 přijímá od radiální koncové části čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 ve vrstvě LI sílu, působící na protilehlou stranu vzhledem ke straně vyčnívání výstupku 81 v axiálním směru, čímž dochází k jeho pružně elastické deformaci.

-30CZ 2018 - 174 A3

Zejména je výstupek 81 postupně drcen prostřednictvím radiální koncové části čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 ve vrstvě LI, který přichází do kontaktu se skloněnou plochou výstupku 81 při vkládání třetího magnetického ocelového pásu 73 do vrstvy L2.

Tato radiální koncová část čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 odpovídá konci 4C čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 vrstvě LI, jak je znázorněno na obr. 19.

Stejně jako třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L2 je rovněž třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L6 rovněž vložen do mezery, která je vytvořena pod čtvrtým magnetickým ocelovým pásem 74 ve vrstvě L5, což je jedna vrstva nad vrstvou L6.

Sedmý magnetický ocelový pás 77 ve vrstvě L4 je vložen do mezery, která je vytvořena pod osmým magnetickým ocelovým pásem 78 ve vrstvě L3, což je jedna vrstva nad vrstvou L4.

Během vkládání sedmého magnetického ocelového pásu 77 do vrstvy L4 potom výstupek 83 sedmého magnetického ocelového pásu 77 ve vrstvě L4 přijímá od radiální koncové části osmého magnetického ocelového pásu 78 ve vrstvě L3 sílu, působící na protilehlou stranu vzhledem ke straně vyčnívání výstupku 83 v axiálním směru, čímž dochází k jeho pružně elastické deformaci.

Zejména je výstupek 83 postupně drcen prostřednictvím radiální koncové části osmého magnetického ocelového pásu 78 ve vrstvě L3, který přichází do kontaktu se skloněnou plochou výstupku 83 při vkládání sedmého magnetického ocelového pásu 77 do vrstvy LA.

Tato radiální koncová část osmého magnetického ocelového pásu 78 odpovídá konci 8C osmého magnetického ocelového pásu 78 ve vrstvě L3, jak je znázorněno na obr. 19.

Jak již bylo shora uvedeno, tak u tohoto provedení jsou výstupek 81 každého třetího magnetického ocelového pásu 73 a výstupek 83 sedmého magnetického ocelového pásu 77 oba pružně elasticky deformovány.

Takže třetí magnetické ocelové pásy 73 a sedmé magnetické ocelové pásy 77 jsou mnohem snadněji vkládány, než s využitím jiných způsobů, jako je lisované uložení.

Když výstupek 81 třetího magnetického ocelového pásu 73 ve vrstvě L2 dosáhne otvoru 82 čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 ve vrstvě LI, tak se výstupek 81 navrací do svého původního tvaru prostřednictvím pružné elastické síly a je uchycen v otvoru 82.

Tím je způsobeno, že třetí magnetický ocelový pás 13 ve vrstvě L2 a čtvrtý magnetický ocelový pás 74 ve vrstvě LI jsou zdvojeny nebo spojeny.

Třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L6 a čtvrtý magnetický ocelový pás 74 ve vrstvě jsou rovněž zdvojeny nebo spojeny, a to obdobně jako třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L2 a čtvrtý magnetický ocelový pás 74 ve vrstvě LI.

Když výstupek 83 sedmého magnetického ocelového pásu 77 ve vrstvě L4 dosáhne otvoru 84 osmého magnetického ocelového pásu 78 ve vrstvě L3, tak se výstupek 83 navrací do svého původního tvaru prostřednictvím pružné elastické síly a je uchycen v otvoru 84.

Tím je způsobeno, že sedmý magnetický ocelový pás 77 ve vrstvě L4 a osmý magnetický ocelový pás 78 ve vrstvě L3 jsou velmi dobře zdvojeny nebo spojeny.

I když je zub 61 zatahován směrem na protilehlou stranu k zadnímu třmenu 62 v radiálním směru, tak výstupky 81 zubu 61 jsou uchyceny v otvorech 82 zadního třmenu 62.

-31 CZ 2018 - 174 A3

V důsledku toho kontaktní síly mezi výstupky 81 a vnitřními stěnami otvorů 82 působí, takže zub 61 není odpojen od zadního třmenu 62.

Obdobně lze říci, že i když je zadní třmen 62 zatahován směrem na protilehlou stranu zubu 61 v radiálním směru, tak výstupek 83 zadního třmenu 62 je uchycen v otvorech 84 zubu 61.

V důsledku toho kontaktní síla mezi výstupem 83 a vnitřní stěnou otvoru 84 působí, takže zub 61 není odpojen od zadního třmenu 62.

Popis účinků provedení

U tohoto provedení kombinace, z nichž každá obsahuje první magnetický ocelový pás 71, druhý magnetický ocelový pás 72, třetí magnetický ocelový pás 73, mající výstupek 81. a čtvrtý magnetický ocelový pás 74, mající otvor 82, do kterého zapadá výstupek 81 třetího magnetického ocelového pásu 73, jsou navrstveny ve stejné orientaci.

U tohoto provedení je kombinace, obsahující pátý magnetický ocelový pás 75, šestý magnetický ocelový pás 76, sedmý magnetický ocelový pás 77, mající výstupek 83, a osmý magnetický ocelový pás 78 mající otvor 84, ve kterém je uchycen výstupek 83 sedmého magnetického ocelového pásu 77, umístěná mezi kombinacemi, z nichž každá obsahuje první magnetický ocelový pás 71, druhý magnetický ocelový pás 72, třetí magnetický ocelovýpás 73, a čtvrtý magnetický ocelový pás 74.

Jelikož výstupek 83 sedmého magnetického ocelového pásu 77 vyčnívá ve směru odlišném od směru výstupku 81 každého třetího magnetického ocelového pásu 73, tak zub 61 a zadní třmen 62 jsou spojeny pomocí dvou typů výstupků 81 a 83 ve dvou nebo více směrech.

Proto tedy zub 61 a zadní třmen 62 jsou pevně uchyceny.

V daném případě zub 61 a zadní třmen 62 odpovídají dělenému úseku železného jádra 43 statoru.

Alternativní uspořádání

Nejenom magnetické ocelové pásy, které vytvářejí zub 61, avšak rovněž magnetické ocelové pásy, které vytvářejí zadní třmen 62, mohou být každý vytvořeny jako magnetický pás s nízkou

-32CZ 2018 - 174 A3 ztrátou v železe.

To znamená, že každý druhý magnetický ocelový pás 72, a čtvrtý magnetický ocelový pás 74 mohou být vytvořeny jako magnetický ocelový pás s nízkou ztrátou v železe, a to stejně jako první magnetický ocelový pás 71, a třetí magnetický ocelový pás 73.

Různá kombinace magnetických ocelových pásů může být umístěna mezi kombinací, obsahující první magnetický ocelový pás 71, druhý magnetický ocelový pás 72, třetí magnetický ocelový pás 73, a čtvrtý magnetický ocelový pás 74, a kombinaci obsahující pátý magnetický ocelový pás 75, šestý magnetický ocelový pás 76, sedmý magnetický ocelový pás 77, a osmý magnetický ocelový pás 78.

Zejména stejně jako u variantního příkladu podle prvního provedení potom kombinace, která každá obsahuje pátý magnetický ocelový pás 75, a šestý magnetický ocelový pás 76, jak je znázorněno na obr. 12, může být umístěna mezi kombinaci, která obsahuje první magnetický ocelový pás 71, druhý magnetický ocelový pás 72, třetí magnetický ocelový pás 73 a čtvrtý magnetický ocelový pás 74, a kombinací, která obsahuje pátý magnetický ocelový pás 75,

-33 CZ 2018 - 174 A3 šestý magnetický ocelový pás 76, sedmý magnetický ocelový pás 77, a osmý magnetický ocelový pás 78.

Páté provedení

U tohoto provedení bude zejména popsán rozdíl od čtvrtého provedení.

Uspořádání železného jádra 43 statoru podle tohoto provedení bude popsáno s odkazem na obr. 21a obr. 22.

U čtvrtého provedení výstupek 83 sedmého magnetického ocelového pásu 77 vyčnívá na stranu, která je stejná, jako strana vyčnívání výstupku 81 třetího magnetického ocelového pásu 73 ve směru vrstvení.

Na rozdíl od toho potom u tohoto provedení výstupek 83 sedmého magnetického ocelového pásu 77 vyčnívá na stranu, která je protilehlá ke straně vyčnívání výstupku 81 třetího magnetického ocelového pásu 73 ve směru vrstvení.

Kromě toho vzájemný polohový vztah mezi pátým magnetickým ocelovým pásem 75 a sedmým magnetickým ocelovým pásem 77, jakož i vzájemný polohový vztah mezi šestým magnetickým ocelovým pásem 76, a osmým magnetickým ocelovým pásem 78, ve směru vrstvení jsou obrácené vzhledem k uspořádání podle čtvrtého provedení.

Když jeden zub 61 a jeden zadní třmen 62 jsou spolu spojeny, tak třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L2 je vložen do mezery, která je vytvořena pod čtvrtým magnetickým ocelovým pásem 14 ve vrstvě LI, což je jedna vrstva nad vrstvou L2, stejně jako u čtvrtého provedení.

Během vkládání třetího magnetického ocelového pásu 73 do vrstvy L2 potom výstupek 81 třetího magnetického ocelového pásu 73 ve vrstvě L2 přijímá od radiální koncové části čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 ve vrstvě LI sílu na protilehlé straně vzhledem k vyčnívající straně výstupku 81 v axiálním směru, čímž dochází k jeho pružně elastické deformaci.

Obdobně jako v případě třetího magnetického ocelového pásu 73 ve vrstvě L2 je rovněž třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L6 vložen do mezery, která je vytvořena pod čtvrtým magnetickým ocelovým pásem 74 ve vrstvě L5, což je jedna vrstva nad vrstvou L6.

Sedmý magnetický ocelový pás 77 ve vrstvě L3 je vložen do mezery, která je vytvořena nad osmým magnetickým ocelovým pásem 78 ve vrstvě L4, což je jedna vrstva pod vrstvou L3 což je odlišné od čtvrtého provedené.

Během vkládání sedmého magnetického ocelového pásu 77 ve vrstvě L3 potom výstupek 83 sedmého magnetického ocelového pásu 77 ve vrstvě L3 přijímá od radiální koncové části osmého magnetického ocelového pásu 78 ve vrstvě L4 sílu na protilehlé straně vzhledem k vyčnívající

-34CZ 2018 - 174 A3 straně výstupku 83 v axiálním směru, čímž dochází k jeho pružně elastické deformaci.

Zejména je výstupek 83 postupně drcen prostřednictvím radiální koncové části osmého magnetického ocelového pásu 78 ve vrstvě L4, který přichází do kontaktu se skloněnou plochou výstupku 83 při vkládání sedmého magnetického ocelového pásu 72 ve vrstvy L3.

Tato radiální koncová část osmého magnetického ocelového pásu 78 odpovídá konci 8C osmého magnetického ocelového pásu 78 ve vrstvě L4, jak je znázorněno na obr. 21.

Když výstupek 81 třetího magnetického ocelového pásu 73 ve vrstvě L2 dosáhne otvoru 82 čtvrtého magnetického ocelového pásu 74 ve vrstvě LI, tak se výstupek 81 navrací do svého původního tvaru prostřednictvím pružné elastické síly a je uchycen v otvoru 82.

Tím je způsobeno, že třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L2 a čtvrtý magnetický ocelový pás 74 vrstvě LI jsou zdvojeny nebo spojeny.

Třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L6 a čtvrtý magnetický ocelový pás 74 ve vrstvě L5 jsou rovněž zdvojeny nebo spojeny, a to obdobně jako třetí magnetický ocelový pás 73 ve vrstvě L2 a čtvrtý magnetický ocelový pás 74 ve vrstvě LL

Když výstupek 83 sedmého magnetického ocelového pásu 77 ve vrstvě L3 dosáhne otvoru 84 osmého magnetického ocelového pásu 78 ve vrstvě L4 tak se výstupek 83 navrací do svého původního tvaru prostřednictvím pružné elastické síly a je uchycen v otvoru 84.

Tím je způsobeno, že sedmý magnetický ocelový pás 77 ve vrstvě L3 a osmý magnetický ocelový pás 78 ve vrstvě L4 jsou zdvojeny nebo spojeny.

Jak je znázorněno na obr. 22, tak u tohoto provedení každý výstupek 81 zubu 61 a výstupek 83 zadního třmenu 62 probíhají ve směrech, odlišných o 180°.

Pokud jsou tedy zub 61 a zadní třmen 62 vzájemně spojeny, tak je obtížné, aby každý výstupek 81 zubu 61 a výstupek 83 zadního třmenu 62 si vzájemně překážely.

Shora byla popsána určitá provedení předmětného vynálezu.

Některá z těchto provedení však mohou být uplatňována v kombinaci.

Alternativně jakékoliv nebo některé z těchto provedení může být uplatňováno částečně.

Zejména může být uplatňována jakákoliv libovolná kombinace toho, co je popisováno jako „úseky v popisech jednotlivých provedení.

Je nutno zdůraznit, že předmětný vynález není nikterak omezen pouze na uvedená provedení, takže v případě nutnosti mohou být prováděny různé modifikace.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (12)

1. Železné jádro statoru, obsahující: první magnetický ocelový pás; druhý magnetický ocelový pás;

-35 CZ 2018 - 174 A3 třetí magnetický ocelový pás, obsahující úsek, překrývající první magnetický ocelový pás, a úsek, vyčnívající více směrem ven, než první magnetický ocelový pás, a opatřený výstupkem, který je elasticky pružný a šikmo probíhá v takovém směru, že se přibližuje k prvnímu magnetickému ocelovému pásu, přičemž vyčnívající konec úseku, vyčnívajícího více směrem ven, než první magnetický ocelový pás, přiléhá ke druhému magnetickému ocelovému pásu; a čtvrtý magnetický ocelový pás, obsahující úsek, překrývající druhý magnetický ocelový pás, a úsek, vyčnívající více směrem ven, než druhý magnetický ocelový pás, a opatřený otvorem, ve kterém je uchycen výstupek třetího magnetického ocelového pásu, přičemž vyčnívající konec úseku, vyčnívajícího více směrem ven, než druhý magnetický ocelový pás, přiléhá k prvnímu magnetickému ocelovému pásu, přičemž kombinace, která každá obsahuje první magnetický ocelový pás, druhý magnetický ocelový pás, třetí magnetický ocelový pás, a čtvrtý magnetický ocelový pás, jsou navrstveny ve stejné orientaci.

2. Železné jádro statoru podle nároku 1, vyznačující se tím, že kombinace, která každá obsahuje první magnetický ocelový pás, druhý magnetický ocelový pás, třetí magnetický ocelový pás, a čtvrtý magnetický ocelový pás, jsou postupně následně navrstveny ve stejné orientaci.

3. Železné jádro statoru podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále obsahuje:

pátý magnetický ocelový pás; a šestý magnetický ocelový pás, přiléhající k pátému magnetickému ocelovému pásu, přičemž kombinace pátého magnetického ocelového pásu a šestého magnetického ocelového pásuje umístěna mezi kombinacemi, z nichž každá obsahuje první magnetický ocelový pás, druhý magnetický ocelový pás, třetí magnetický ocelový pás, a čtvrtý magnetický ocelový pás.

-36CZ 2018 - 174 A3

4. Železné jádro statoru podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále obsahuje:

pátý magnetický ocelový pás, umístěný na straně, kde je přítomen druhý magnetický ocelový pás, mimo stranu, kde je přítomen první magnetický ocelový pás, a stranu, kde je přítomen druhý magnetický ocelový pás;

šestý magnetický ocelový pás, umístěný na straně, kde je přítomen první magnetický ocelový pás, mimo stranu, kde je přítomen první magnetický ocelový pás, a stranu, kde je přítomen druhý magnetický ocelový pás;

sedmý magnetický ocelový pás, obsahující úsek, překrývající pátý magnetický ocelový pás, a úsek, vyčnívající více směrem ven, než pátý magnetický ocelový pás, a opatřený výstupkem, který je pružně elastický a probíhá šikmo ve směru přibližování se k pátému magnetickému ocelovému pásu, přičemž vyčnívající konec úseku, vyčnívajícího více směrem ven, než pátý magnetický ocelový pás, přiléhá k šestému magnetickému ocelovému pásu; a osmý magnetický ocelový pás, obsahující úsek, překrývající šestý magnetický ocelový pás, a úsek, vyčnívající více směrem ven, než šestý magnetický ocelový pás, a opatřený otvorem, ve kterém je uchycen výstupek sedmého magnetického ocelového pásu, přičemž vyčnívající konec úseku, vyčnívajícího více směrem ven, než šestý magnetický ocelový pás, přiléhá k pátému magnetickému ocelovému pásu, přičemž kombinace, obsahující pátý magnetický ocelový pás, šestý magnetický ocelový pás, sedmý magnetický ocelový pás, a osmý magnetický ocelový pás, je umístěna mezi kombinacemi, z nichž každá obsahuje první magnetický ocelový pás, druhý magnetický ocelový pás, třetí magnetický ocelový pás, a čtvrtý magnetický ocelový pás.

5. Železné jádro statoru podle nároku 4, vyznačující se tím, že výstupek sedmého magnetického ocelového pásu vyčnívá na stejné straně, jako je strana vyčnívání výstupku třetího magnetického ocelového pásu ve směru vrstvení.

6. Železné jádro statoru podle nároku 4, vyznačující se tím, že výstupek sedmého magnetického ocelového pásu vyčnívá na opačné straně, než je strana vyčnívání výstupku třetího magnetického ocelového pásu ve směru vrstvení.

-37CZ 2018 - 174 A3

7. Železné jádro statoru podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že otvor čtvrtého magnetického ocelového pásuje kruhový v půdorysném pohledu, a přičemž výstupek třetího magnetického ocelového pásu je čtvercový v půdorysném pohledu, přičemž každá boční délka výstupku třetího magnetického ocelového pásu činí λ/2 násobek poloměru otvoru čtvrtého magnetického ocelového pásu nebo méně.

8. Železné jádro statoru podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že výstupek třetího magnetického ocelového pásu je uspořádán na každém z množiny míst třetího magnetického ocelového pásu, a přičemž otvor čtvrtého magnetického ocelového pásu je uspořádán na každém z množiny míst čtvrtého magnetického ocelového pásu.

9. Železné jádro statoru podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že má strukturu a konstrukci, kdy množina dělených železných jader je spojena v obvodovém směru, přičemž množina dělených železných jader obsahuje dělené železné jádro, mající strukturu a konstrukci, obsahující první magnetický ocelový pás, a třetí magnetický ocelový pás, které jsou zde navrstveny v axiálním směru, a dělené železné jádro, mající konstrukci a strukturu, obsahující druhý magnetický ocelový pás, a čtvrtý magnetický ocelový pás, které jsou zde navrstveny v axiálním směru.

10. Železné jádro statoru podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že má konstrukci a strukturu, kdy dělené díly jsou spojeny v radiálním směru, přičemž dělené díly obsahují dělený díl, mající konstrukci a strukturu, obsahující první magnetický ocelový pás, a třetí magnetický ocelový pás,

-38 CZ 2018 - 174 A3 které jsou zde navrstveny v axiálním směru, a dělený díl, mající konstrukci a strukturu, obsahující druhý magnetický ocelový pás, a čtvrtý magnetický ocelový pás, které jsou zde navrstveny v axiálním směru.

11. Kompresor, obsahující:

železné jádro statoru podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10; a hermetickou nádobu s železným jádrem statoru, které je zde připevněno prostřednictvím uložení nasazením za tepla.

12. Zařízení chladicího cyklu, obsahující kompresor podle nároku 11.

12 výkresů