CZ2014634A3

CZ2014634A3 - Komplexy canagliflozinu a cyklodextrinů

Info

Publication number: CZ2014634A3
Application number: CZ2014-634A
Authority: CZ
Inventors: Iva Obadalová; Ondřej Dammer; Jaroslava Svobodová; Lukáš Krejčík; Luděk Ridvan; Marcela Tkadlecová
Original assignee: Zentiva, K.S.
Priority date: 2014-09-16
Filing date: 2014-09-16
Publication date: 2016-03-23
Also published as: WO2016041530A1

Abstract

Předmětné řešení se týká komplexů canagliflozinu vzorce I, (1S)-1,5-Anhydro-1-(3-((5-(4-fluorophenyl)-2-thienyl)methyl)-4-methylphenyl)-D-glucitolu, s cyklodextriny a jejich způsobu přípravy. Tyto komplexy mohou být s výhodou použity pro stabilizaci amorfního canagliflozinu z hlediska chemické i polymorfní stability. Pro komplexaci canagliflozinu lze využít především .beta.-cyklodextrin, modifikované .beta.-cyklodextriny a .gama.-cyklodextrin.

Description

Komplexy canagliflozinu a cyklodextrinů

Oblast techniky

Vynález se týká komplexů canagliflozinu vzorce I, (1S)-1,5-Anhydro-1-(3-((5-(4-fluorophenyl)2-thienyl)methyl)-4-methylphenyl)-D-glucitol, s cyklodextriny a jejich způsobu přípravy. Tyto komplexy mohou být s výhodou použity pro stabilizaci amorfního canagliflozinu z hlediska chemické i polymorfní stability. Pro komplexaci canagliflozinu lze využít především βcyklodextrin, modifikované β-cyklodextriny a γ-cyklodextrin.

(I)

Canagliflozin je vysoce selektivní inhibitor společného transportéru pro sodík a glukózu typu 2 (SGLT2), zodpovědného za renální reabsorpci glukózy. Inhibice SGLT-2 pomocí canagliflozinu zvyšuje exkreci glukózy ledvinami, což vede k poklesu glykemie a zlepšení kompenzace diabetů prakticky bez zvýšení rizika hypoglykemie. Jedná se o unikátní mechanismus účinku, který je zcela nezávislý na působení inzulínu. Canagliflozin je v současné době v USA i v Evropě schválen pro léčbu diabetes mellitus 2. typu v monoterapii (při nesnášenlivosti metforminu), popřípadě v kombinaci s jinými antidiabetiky včetně inzulínu. Podávání canagliflozinu kromě zlepšení kompenzace diabetů mírně snižuje hmotnost a krevní tlak. Díky rozdílnému mechanismu působení oproti ostatním perorálním antidiabetikům i inzulínu může být canagliflozin výhodnou volbou v kombinační léčbě diabetů.

Dosavadní stav techniky

Canagliflozin a jeho příprava je popsána v patentu WG05012326. Postupem uvedeným v tomto patentu se získá amorfní canagliflozin. Amorfní forma canagliflozinu se vyznačuje chemickou a polymorfní nestabilitou. Dále jsou známé dvě formy canagliflozin hemihydrátu, ty jsou popsány v patentech W02008069327 a W02009035969. Canagliflozin hemihydrát popsaný v patentu

W02009035969 odpovídá formě, která se vyskytuje v lékové formě Invokana®. Jsou známé také kokrystaly canagliflozinu, konkrétně s D- a L-prolinem, fenylalaninem a kyselinou citrónovou, tyto jsou popsány v patentech WO2012154812 a WO 2013064909.

Podstata vynálezu

Amorfní canagliflozin se vyznačuje vysokou nestabilitou, v relativně krátké době dochází k jeho chemické degradaci a nárůstu nečistot s obsahem vyšším než jsou stanovené limity. Amorfní forma však může být s výhodou stabilizována cyklodextriny za vzniku komplexů, které se vyznačují chemickou a polymorfní stabilitou a odolností vůči zvýšené teplotě, vlhkosti a světlu. Komplex canagliflozinu s cyklodextrinem je dokonce za určitých podmínek stabilnější než krystalická forma canagliflozin hemihydrátu. Pro komplexaci lze využít zejména β-cyklodextrin, modifikované β-cyklodextriny či γ-cyklodextrin. V neposlední řadě lze komplex canagliflozinu a cyklodextrinu použít k čištění samotné API. Podstatou tohoto vynálezu je příprava a charakterizace těchto komplexů canagliflozinu s cyklodextriny.

Podrobný popis vynálezu

Amorfní canagliflozin se vyznačuje vysokou chemickou a polymorfní nestabilitou. Již při laboratorní teplotě a běžné vlhkosti (50 % RV) během několika dnů mění barvu a dochází k nárůstu obsahu nečistot. Zároveň dochází působením vzdušné vlhkosti ke konverzi amorfní formy na krystalovou formu canagliflozin hemihydrátu (dle patentové přihlášky W02009035969). Pro stabilizaci amorfní formy canagliflozinu lze proto s výhodou použít komplex s cyklodextrinem, který zabrání chemické degradaci canagliflozinu a nárůstu obsahu nečistot, a navíc stabilizuje polymorfní formu oproti nežádoucím přeměnám.

Jako cyklodextrin byl v tomto případě použit β-cyklodextrin, modifikované β-cyklodextriny nebo γ-cyklodextrin. Modifikovanými β-cyklodextriny se rozumí (2-hydroxyethyl)^cyklodextrin, (2-hydroxypropyl)^-cyklodextrin, sodná sůl sulfobutyl-ether^-cyklodextrinu, heptakis(2,3,6-tri-O-Methyl)T-cyklodextrin a heptakis(2,6-di-O-Methyl)^-cyklodextrin.

Za komplex lze považovat spojení canagliflozinu a cyklodextrinu pomocí nekovalentních vazeb. Schopnost cyklodextrinů tvořit inkluzní komplexy, kdy do kavity cyklodextrinu (hostitel) mohou 2 být inkludovány organické nebo anorganické molekuly (host), je známá. Tento jev probíhá nej častěji ve vodě nebo ve směsi vody a jiného polárního rozpouštědla. Stechiometrie komplexů závisí na velikosti kavity a charakteru hosta, přičemž komplexy různých stechiometrií mohou v roztoku koexistovat v rovnováze.

Jako důkaz komplexace canagliflozinu a β-cyklodextrinu byla použita metoda měření protonových relaxačních časů TI pomocí NMR v pevné fázi. Zatímco pro samotný amorfní canagliflozin byla naměřena hodnota TI 3,5 sek a pro samotný β-cyklodextrin TI 0,9 sek, v komplexu se vyznačovaly všechny protony (na canagliflozinu i β-cyklodextrinu) shodným relaxačním časem 1,5 sek. Tento jev je důkazem, že canagliflozin a β-cyklodextrin jsou spolu promíseny na molekulární úrovni.

Příprava komplexu canagliflozinu a cyklodextrinu zahrnuje následující kroky:

a/ rozpuštění nebo dispergování cyklodextrinu v rozpouštědle;

b/ přidání canagliflozinu;

c/ izolace komplexu

Rozpouštění nebo dispergování cyklodextrinu v rozpouštědle, s výhodou ve vodě, může probíhat v rozmezí od 20 °C po teplotu varu rozpouštědla. V případě γ-cyklodextrinu probíhá rozpouštění ve vodě nejlépe za teploty 20 až 40 °C, zatímco β-cyklodextrin se ve vodě rozpouští nejlépe 80 až 100 °C.

Canagliflozin se může přidat v amorfní formě i v podobě krystalického hemihydrátu. Komplex s cyklodextrinem vzniká stejně ochotně v obou případech.

Komplex canagliflozinu s cyklodextrinem vzniká zpravidla v minimálně 90 % výtěžku, přičemž chemická čistota, měřena HPLC, není nižší než chemická čistota vstupního canagliflozinu. Zpravidla se naopak stává, že chemická čistota komplexu je výrazně vyšší než čistota vstupního canagliflozinu. Komplex canagliflozinu s cyklodextrinem lze tudíž s výhodou použít také k čištění surového canagliflozinu.

Canagliflozin tvoří komplex s β-cyklodextrinem, s modifikovanými β-cyklodextriny nebo γcyklodextrinem v molárních poměrech cyklodextrinu ke canagliflozinu v rozmezí 0,5 : 1 až 2 : 1, ideálně však 1:1.

Chemická a polymorfní stabilita amorfního canagliflozinu a komplexu canagliflozinu s β-cyklodextrinem je srovnána v tabulce 1. Při zatížení amorfního canagliflozinu vyšší teplotou 3 a vlhkostí dochází k jeho degradaci a významnému nárůstu nečistot, z nichž jako hlavní byly identifikovány nečistoty vzorce IMP-A a IMP-B.

(IMP-A)

(IMP-B)

K extrémnímu nárůstu nečistot v amorfním canagliflozinu dochází již při zvýšení jednoho z parametrů zatížení. Při zatížení vysokou teplotou a nízkou relativní vlhkostí (80 °C, 1 % RV) nebo vysokou vlhkostí za laboratorní teploty (RT, v přítomnosti vody) docházelo k nárůstu chemických nečistot v řádu procent a chemická čistota klesla z původních 100,00 % na 94,98 %, resp. 95,83 % (HPLC). Komplex canagliflozinu s β-cyklodextrinem je za těchto podmínek stabilní, k nárůstu nečistot nedochází a komplex vykazuje stabilní čistotu 100,00 %. Až při kombinaci obou zátěžových parametrů, vysoké teploty a vysoké vlhkosti (80°C, 75 % RV), klesne chemická čistota komplexu z původních 100,00 % na 98,60 % (HPLC). Za podmínek vysoké teploty a nízké relativní vlhkosti (80°C, 1 % RV) je komplex canagliflozinu s β-cyklodextrinem stabilnější než forma canagliflozin hemihydrátu (popsaná v patentové přihlášce W02009035969). Zatímco chemická čistota komplexu canagliflozinu s β-cyklodextrinem zůstala 100,00 % (HPLC), chemická čistota formy canagliflozin hemihydrátu (dle patentové přihlášky W02009035969) klesla z původních 100,00 % na 99,40 % (HPLC).

Také z hlediska polymorfní čistoty dochází působením vyšší teploty a vlhkosti k nežádoucí přeměně amorfní formy na krystalovou formu canagliflozinu hemihydrátu (dle patentové přihlášky W02009035969).

Tabulka 1: Srovnání stability amorfního canagliflozinu a komplexu s β-cyklodextrinem

Chemická čistota (HPLC)

Polymorfní stabilita (XRPD)

	amorfní forma	komplex s β-CD
50°C, 15 % RV, 72 h	100%	100%
50°C, 75 % RV, 72 h	100 %	100%
80°C, 1 % RV, 72 h	94.98 %	100 %
80°C, 75 % RV, 72 h	88.76 %	98.60 %
RT, 10 dní, v přítomnosti P2O5	100 %	100 %
RT, 10 dní, v přítomnosti vody	95.83 %	100%

	amorfní forma	komplex s β-CD
50°C, 15 % RV, 72 h	amorfní forma	komplex s β-CD
50°C, 75 % RV, 72 h	hemihydrát	komplex s β-CD
80°C, 1 % RV, 72 h	hemihydrát	komplex s β-CD
80°C, 75 % RV, 72 h	hemihydrát	komplex s β-CD
RT, 10 dní, v přítomnosti P2O5	amorfní forma	komplex s β-CD
RT, 10 dní, v přítomnosti vody	hemihydrát	komplex s β-CD

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že amorfní canagliflozin je chemicky i polymorfně stabilní pokud se uchovává pod inertní atmosférou (bez přístupu vlhkosti) a do 50 °C. Komplex canagliflozinu s β-cyklodextrinem je ve srovnání s amorfní formou daleko více odolný vůči vlhkosti a vyšším teplotám. K nárůstu chemických nečistot dochází až při kombinaci vysoké teploty a vysoké vlhkosti. Z hlediska polymorfní čistoty je uvedený komplex vysoce stabilní a žádná fázová přeměna není pozorována.

Byly naměřeny záznamy pravé disoluce (obr.11) a disoluce z prášku (obr.12) při fyziologickém pH (fosfátový pufr, pH 6,8). Ze záznamů vyplývá, že komplex canagliflozinu s β—cyclodextrinem vykazuje v obou případech vyšší rozpustnost nez formy amorfní a hemihydrát. S vyšší rozpustností souvisí i vyšší biodostupnost.

Komplexy canagliflozinu s β-cyclodextrinem byly charakterizovány RTG práškovou difrakcí. Byly získány RTG záznamy odpovídající více či méně krystalickým vzorkům. Záznamy jsou uvedeny na obrázcích 4, 5 a 6. Obrázek 4 odpovídá záznamu komplexu canagliflozinu s β—cyklodextrinem převážně amorfní formy s intenzivním difrakčním pikem 4,9° 2-theta. Obrázek 5 znázorňuje komplex canagliflozinu s β-cyclodextrinem, ve kterém byl detekován přebytek volného β-cyklodextrinu (záznam β-CD dole na obr.5). Obrázek 6 pak odpovídá vzorku komplexu canagliflozinu s β-cyklodextrinem krystalické povahy s následujícími charakteristickými difrakčními píky: 4,7; 9,5; 13,6; 14,9; 16,5; 17,7; 19,1 a 21,4° ± 0,2° 2-theta.

Komplex s γ-cyklodextrinem vykazuje zřetelně krystalickou povahu. RTG práškový záznam tohoto komplexu je uveden na obrázku 10. Charakteristické píky jsou 7,6; 15,1; 16,9; 22,0 a 23,9 ± 0,2 2-theta. Difrakční píky s relativní intenzitou vyšší než 15% jsou uvedeny v tabulce 2.

Krystalická forma canagliflozinu hemihydrátu (dle patentové přihlášky W02009035969) nebyla detekována v žádném vzorku.

Tabulka 2: Difrakční píky komplexu canagliflozinu s γ-cyklodextrinem

Poloha [°2Th.]	Mezirovinná vzdálenost [A]	Relat. intenz. [%]
7,62	11,587	100,0
11,67	7,577	14,4
12,26	7,216	23,9
14,37	6,161	26,5
15,09	5,865	41,3
16,00	5,533	29,5
16,85	5,258	40,3
18,98	4,672	15,8
19,38	4,576	14,7
20,47	4,336	20,8
21,30	4,168	14,6
21,97	4,042	29,5
22,64	3,925	21,4
23,84	3,730	18,8
26,93	3,308	12,2

Přehled obrázků

Obr. 1: ssNMR záznam amorfního canagliflozinu

Obr. 2: XRPD záznam amorfního canagliflozinu

Obr. 3: DSC záznam amorfního canagliflozinu

Obr. 4: XRPD záznam komplexu canagliflozinu s β-cyklodextrinem amorfní povahy

Obr. 5: XRPD záznam komplexu canagliflozinu s β-cyklodextrinem s přebytkem volného βcyklodextrinu

Obr. 6: XRPD záznam komplexu canagliflozinu s β-cyklodextrinem krystalické povahy

Obr. 7: ssNMR záznam komplexu canagliflozinu s β-cyklodextrinem amorfní povahy

Obr. 8: ssNMR záznam komplexu canagliflozinu s β-cyklodextrinem krystalické povahy

Obr. 9: DSC záznam komplexu canagliflozinu s β-cyklodextrinem

Obr. 10: XRPD záznam krystalického komplexu canagliflozinu s γ-cyklodextrinem

Obr. 11: Záznam pravé disoluce - porovnání rozpustnosti komplexu canagliflozinu s βcyclodextrinem (cana with beta CD), amorfní formy canagliflozinu (cana amorf) a krystalického hemihydrátu canagliflozinu (cana hemi)

Obr. 12: Záznam disoluce z prášku - porovnání rozpustnosti komplexu canagliflozinu s βcyclodextrinem (cana with beta CD), amorfní formy canagliflozinu (cana amorf) a krystalického hemihydrátu canagliflozinu (cana hemi)

Příklady provedení

Amorfní canagliflozin byl připraven podle postupu zveřejněného v patentu W005012326. Chemická čistota takto připraveného surového amorfního canagliflozinu byla 99,48 % (HPLC). NMR spektrum v pevné fázi (Obr.l), XRPD záznam (Obr.2) i DSC záznam (Obr.3) potvrzují amorfní formu. *H NMR (500 MHz, dmso-t/6): δ 2.26 (s, 3H, CH₃); 3.12 - 3.28 (m, 4H, 4x CHOH); 3.43 (m, 1H, CH2-OH); 3.70 (m, 1H, CH2-OH); 3.96 (d, J= 9.3 Hz, 1H, CH(O)-Ar); 4.12 (m, 2H, CH₂-Ar); 4.44 (t, J= 5.7 Hz, 1H, CH₂-OH); 4.74 (d, J= 5.9 Hz, 1H, CH-OH); 4.94 (d, J = 4.7 Hz, 2H, 2x CH-OH); 6.80 (d, J= 3.4 Hz, 1H, Th); 7.13 (m, 2H, 2x CHat); 7.20 (m, 3H, 3x CHat); 7.28 (d, J = 3.7 Hz, 1H, Th); 7.59 (m, 2Η, 2x CHat). ¹³C NMR (125.8 MHz, dmso-ító): δ 18.8 (CH₃); 33.5 (CH₂-Ar); 61.4 (CH₂-OH); 70.4 (CH-OH); 74.7 (CH-OH); 78.5 (CH-OH); 81.2 (CH-OH); 81.3 (CH(O)-Ar); 115.9 (J_Cf = 21.8 Hz, CHat-f); 123.4 (Th); 126.3 (CHaf); 126.4 (Th); 127.0 (J_CF = 8.3 Hz, CHaf-f); 129.1 (CHat); 129.7 (CHaf); 130.5 (J_Cf = 3.2 Hz, Caf-f); 135.0 (Caf); 137.4 (Cat); 138.3 (Caf); 140.2 (Cat); 143.6 (Cat); 161.4 (J_CF= 244.0 Hz, Caf-F).

Příklad 1

Příprava komplexu canagliflozinu s β-cyklodextrinem v poměru 1:1

Do 4 ml vody byl přidán β-cyklodextrin (300 mg, 0,225 mmol) a vzniklá suspenze byla zahřívána ke 100 °C do rozpuštění. Do vzniklého čirého roztoku byl postupně přidán krystalický hemihydrát canagliflozinu (102 mg, 0,225 mmol), který se rozpustil a následně začal vypadávat v podobě komplexu s β-cyklodextrinem. Po přidání veškerého canagliflozinu, byla reakce míchána ještě asi 5 minut při 100 °C. Následně se nechala pomalu vychladnout na laboratorní teplotu a poté byla míchána 30 minut v ledové lázni. Vzniklá krystalická látka byla zfiltrována, promyta 1 ml ledové vody a sušena ve vakuové sušárně při 25 °C přes noc. Bylo získáno 370 mg ěistě bílé látky o chemické čistotě 100,0 % (HPLC).

Příklad 2

Příprava komplexu canagliflozinu s β-cyklodextrinem

Do 55 ml vody byl přidán β-cyklodextrin (9,26 g, 6,95 mmol) a vzniklá suspenze byla zahřívána ke 100 °C do rozpuštění. Do vzniklého čirého roztoku byl postupně přidán amorfní canagliflozin (3,00 g, 6,75 mmol). Po přidání veškerého amorfního canagliflozinu, byla reakce míchána ještě asi 15 minut při 100 °C. Následně se nechala pomalu vychladnout na laboratorní teplotu a poté byla míchána 60 minut v ledové lázni. Vzniklá krystalická látka byla zfiltrována, promyta 2x10 ml ledové vody a sušena ve vakuové sušárně při 25 °C přes noc. Bylo získáno 11,4 g čistě bílé látky o chemické čistotě 99,9 % (HPLC).

Příklad 3

Příprava komplexu canagliflozinu s γ-cyklodextrinem

Do 2 ml vody byl přidán γ-cyklodextrin (286 mg, 0,22 mmol) a vzniklý roztok byl zahříván ke 100 °C. Postupně byl přidán amorfní canagliflozin (100 mg, 0,22 mmol). Po přidání veškerého amorfního canagliflozinu, byla reakce míchána ještě asi 5 minut při 100 °C. Následně se nechala pomalu vychladnout na laboratorní teplotu a poté byla míchána 30 minut v ledové lázni. Vzniklá krystalická látka byla zfiltrována, promyta 1 ml ledové vody a sušena ve vakuové sušárně při 25 °C přes noc. Bylo získáno 350 mg čistě bílé látky o chemické čistotě 99,85 % (HPLC).

Příklad 4

Příprava komplexu canagliflozinu s (2-hydroxyethyI)-^-cyklodextrinem

Do 2 ml vody byl přidán (2-hydroxyethyl)-^-cyklodextrin (350 mg, 0,24 mmol) a vzniklá suspenze byla zahřívána ke 100 °C do rozpuštění. Do vzniklého čirého roztoku byl postupně přidán canagliflozin (100 mg, 0,22 mmol), který se rozpustil a následně začal vypadávat v podobě komplexu s β-cyklodextrinem. Po přidání veškerého canagliflozinu, byla reakce míchána ještě asi 5 minut při 100 °C. Následně se nechala pomalu vychladnout na laboratorní teplotu, poté byla míchána 30 minut v ledové lázni a umístěna na 72 hodin do lednice. Vzniklá krystalická látka byla zfiltrována, promyta 1 ml ledové vody a sušena ve vakuové sušárně při 25 °C přes noc. Bylo získáno 290 mg čistě bílé látky o chemické čistotě 99,62 % (HPLC).

Příklad 5

Příprava komplexu canagliflozinu s (2-hydroxypropyl)^-cyklodextrinem

Do 2 ml vody byl přidán (2-hydroxypropyl)-P-cyklodextrin (355 mg, 0,24 mmol) a vzniklá suspenze byla zahřívána ke 100 °C do rozpuštění. Do vzniklého čirého roztoku byl postupně přidán canagliflozin (100 mg, 0,22 mmol), který se rozpustil. Po přidání veškerého canagliflozinu, byla reakce míchána ještě asi 5 minut při 100 °C. Následně se nechala pomalu vychladnout na laboratorní teplotu, poté byla míchána 30 minut v ledové lázni a umístěna na 72 hodin do lednice. Vzniklá krystalická látka byla zfíltrována, promyta 1 ml ledové vody a sušena ve vakuové sušárně při 25 °C přes noc. Bylo získáno 320 mg čistě bílé látky o chemické čistotě 99,76 % (HPLC).

Příklad 6

Příprava komplexu canagliflozinu se sodnou solí sulfobutyl-ether-P-cyklodextrinu

Do 2 ml vody byl přidán sulfobutyl-ether-P-cyklodextrin (353 mg, 0,24 mmol) a vzniklá suspenze byla zahřívána do rozpuštění. Do vzniklého čirého roztoku byl postupně při 100 °C přidán canagliflozin (100 mg, 0,22 mmol). Po přidání veškerého canagliflozinu, byla reakce míchána ještě asi 5 minut při 100 °C. Následně se nechala pomalu vychladnout na laboratorní teplotu, poté byla míchána 30 minut v ledové lázni a umístěna na 72 hodin do lednice. Vzniklá krystalická látka byla zfíltrována, promyta 1 ml ledové vody a sušena ve vakuové sušárně při 25 °C přes noc. Bylo získáno 300 mg čistě bílé látky o chemické čistotě 99,78 % (HPLC).

Příklad 7

Příprava komplexu canagliflozinu s heptakis(2,3,6-tri-O-methyl)-P-cyklodextrinem

Do 2 ml vody byl přidán heptakis(2,3,6-tri-O-methyl)-p-cyklodcxtrin (347 mg, 0,24 mmol), který se asi po 5 min míchání při 25 °C rozpustil. Tento roztok byl zahříván ke 100 °C, za zvýšené teploty začal modifikovaný cyklodextrin vypadávat. Při 100 °C byl přidán canagliflozin (100 mg, 0,22 mmol), a suspenze byla míchána ještě 5 min při této teplotě. Následně se nechala pomalu vychladnout na laboratorní teplotu, poté byla míchána 30 minut v ledové lázni a umístěna na 72 hodin do lednice. Vzniklá krystalická látka byla zfíltrována, promyta 1 ml ledové vody a sušena ve vakuové sušárně při 25 °C přes noc. Bylo získáno 275 mg čistě bílé látky o chemické čistotě 99,92 % (HPLC).

Příklad 8

Příprava komplexu canagliflozinu s heptakis(2,6-di-0-Methyl)-P-cyklodextrinem

Do 2 ml vody byl přidán heptakis(2,6-di-O-Methyl)-P-cyklodextrin (345 mg, 0,24 mmol), který se asi po 5 min míchání při 25 °C rozpustil. Tento roztok byl zahříván ke 100 °C, za zvýšené teploty začal modifikovaný cyklodextrin vypadávat. Při 100 °C byl přidán canagliflozin (100 mg, 0,22 mmol), a suspenze byla míchána ještě 5 min při této teplotě. Následně se nechala pomalu vychladnout na laboratorní teplotu, poté byla míchána 30 minut v ledové lázni a umístěna na 72 hodin do lednice. Vzniklá krystalická látka byla zfiltrována, promyta 1 ml ledové vody a sušena ve vakuové sušárně při 25 °C přes noc. Bylo získáno 260 mg čistě bílé látky o chemické čistotě 99,90 % (HPLC).

Příklad 9

Příklad čištění surového canagliflozinu

Do 110 ml vody byl přidán β-cyklodextrin (18,5 g, 13,9 mmol) a vzniklá suspenze byla zahřívána ke 100 °C do rozpuštění. Do vzniklého čirého roztoku byl postupně přidán surový amorfní canagliflozin (6,00 g, 13,5 mmol) o chemické čistotě 98,35 % (HPLC). Po přidání veškerého canagliflozinu, byla reakce míchána ještě asi 15 minut při 100 °C. Následně se nechala pomalu vychladnout na laboratorní teplotu a poté byla míchána 60 minut v ledové lázni. Vzniklá krystalická látka - canagliflozin - byla zfiltrována, promyta 2 x 15 ml ledové vody, 2 x 10 ml acetonu a sušena ve vakuové sušárně při 25 °C přes noc. Bylo získáno 22,5 g čistě bílé látky o chemické čistotě 99,86 % (HPLC).

Seznam analytických metod

Měřící parametry XRPD: Difraktogramy byly naměřeny na difraktometru X'PERT PRO MPD PANalytical, použité záření CuKa (λ=1,542 A), excitační napětí: 45 kV, anodový proud: 40 mA, měřený rozsah: 2 - 40° 20, velikost kroku: 0,01° 20, měření probíhalo na plochém práškovém vzorku, který byl nanesen na Si destičku. Pro nastavení primární optiky byly použity programovatelné divergenční clonky s ozářenou plochou vzorku 10 mm, Sollerovy clonky 0,02 rad a protirozptylová clonka /4⁰. Pro nastavení sekundární optiky byl použit detektor X'Celerator s maximálním otevřením detekční štěrbiny, Sollerovy clonky 0,02 rad a protirozptylová clonka 5,0 mm.

Spektra nukleární magnetické rezonance (NMR) byla naměřena na přístroji Avance 500 od firmy Bruker. *H spektra byla měřena při frekvenci 500,13 MHz, ¹³C při frekvenci 125,8 MHz. Vzorek byl měřen v deutero váném rozpouštědle uvedeném u konkrétní analýzy, standardně při 25°C (pokud není u konkrétní analýzy uvedeno jinak). Chemický posun δ je vyjádřen jako ppm, interakční konstanty Jjsou uvedeny v Hz. Spektra byla standardně referencována na zbytkový signál rozpouštědla.

Uhlíková spektra nukleární magnetické rezonance v pevném stavu (ssNMR) byla měřena na přístroji Avance 400 WB Bruker metodou CP/MAS v rotoru 4 mm při otáčkách 13 kHz, standardně při 25 °C.

Záznamy diferenční skenovací kalorimetrie (DSC) byly naměřeny na přístroji Discovery DSC od firmy TA Instruments. Navážka vzorku do standardního Al kelímku (40 pL) byla mezi 9-10 mg a rychlost ohřevu 5 °C/min. Teplotní program, který byl použit je složen z 5 stabilizačních minut na teplotě 0 °C a poté z ohřevu do 200 °C (pro směs do 220 °C) rychlostí ohřevu 5 °C/min (Amplituda = 0,8 °C a Perioda = 60 s). Jako nosný plyn byl použit 5.0 N₂ o průtoku 50 ml/min.

Chemická čistota byla měřena kapalinovou chromatografíí (HPLC):

Přístroj:	Waters Acquity UPLC, PDA detekce
Příprava vzorku:	10,0 mg zkoušeného vzorku rozpusťte ve 20,0 ml 80% metanolu
Kolona:	- rozměr: 1 = 0,10 m, 0 = 2,1 mm - stacionární fáze: Restek Pinnacle bifenyl, 1,9 pm částice - teplota kolony: 60 °C.
Mobilní fáze:	A: 10 mM fosfátový pufr o pH 2,5 B: metanol

Gradientová eluce:

v Cas (min)	Průtok (ml/min)	% A	% B
0	0,4	85	15
5	0,4	50	50
10	0,4	45	55
17	0,4	10	90
22	0,4	10	90
23	0,4	85	15
25	0,4	85	15

Detekce: spekrofotometr 220 nm

Nástřik: 1 μΐ

Teplota vzorku: 20 °C

Koncentrace vzorku: 0,5 mg/ml

Rozpustnost canagliflozinu byla sledována disolucí:

Disoluce z prášku

Přístroj: (Sirius T3 - UV detekce)

Experiment byl proveden vždy ve třech opakováních ve 20 ml viálkách za použití GI pufru (10 mM fosfátový pufr a 3M KC1) o pH 6,8 při 25 °C.

Pravá disoluce

Přístroj: Agilent disoluční přístroj - UV detekce

Experiment byl proveden ve třech opakováních v 600 mL disolučních nádobách za použití 50 mM fosfátového pufru o pH 6,8 při 37 °C.

Claims

Patentové nároky

1. Komplex canagliflozinu a cyklodextrinu.
2. Komplex canagliflozinu a cyklodextrinu podle nároku 1, který má podobu inkluzního komplexu.
3. Komplex podle nároku 1 až 2, vyznačující se tím, že cyklodextrin je vybrán ze skupiny s výhodou zahrnující β-cyklodextrin, (2-hydroxyethyl)^-cyklodextrin, (2-hydroxypropyl)β-cyklodextrin, sodná sůl sulfobutyl-ether-β-cyklodextrinu, heptakis(2,3,6-tri-O-Methyl)β-cyklodextrin a heptakis(2,6-di-O-Methyl)^-cyklodextrin nebo γ-cyklodextrin.
4. Komplex podle nároku 1 až 3, vyznačující se tím, že molární poměr cyklodextrinu ke canagliflozinu je v rozmezí 0,5 : 1 až 2 : 1.
5. Komplex podle nároku 4, vyznačující se tím, že molární poměr cyklodextrinu ke canagliflozinu je s výhodou 1:1.
6. Způsob přípravy komplexu canagliflozinu a cyklodextrinu, charakterizovaného v nárocích

1 až 5, vyznačující se tím že zahrnuje kroky:

a) rozpuštění nebo dispergování cyklodextrinu v rozpouštědle;

b) přidání canagliflozinu;

c) odstranění rozpouštědel ze směsi z kroku b), přednostně lyofilizací, sprej ovým sušením nebo filtrací.
7. Způsob přípravy podle nároku 6, vyznačující se tím, že cyklodextrin je vybrán ze skupiny zahrnující β-cyklodextrin, (2-hydroxyethyl)^-cyklodextrin, (2-hydroxypropyl)^cyklodextrin, sodná sůl sulfobutyl-ether^-cyklodextrinu, heptakis(2,3,6-tri-O-Methyl)^cyklodextrin a heptakis(2,6-di-O-Methyl)^-cyklodextrin nebo γ-cyklodextrin.
8. Způsob přípravy podle nároku 7, vyznačující se tím, že cyklodextrin je vybrán ze skupiny zahmujcí s výhodou β-cyklodextrin, (2-hydroxy)propyl- β-cyklodextrin nebo γcyklodextrin.
9. Farmaceutická kompozice, vyznačujíc se tím, že obsahuje komplex canagliflozinu a cyklodextrinu podle kteréhokoliv z předcházejících nároků.
10. Použití komplexu canagliflozinu a cyklodextrinu podle nároků 1 až 8 při přípravě canagliflozinu o vysoké chemické čistotěalespoň 99,85 % HPLC.