CZ2003547A3 - Herbicidně účinné benzoylcyklohexandiony, prostředek tyto látky obsahující a jejich použití jako herbicidů - Google Patents

Description

Herbicidně účinné benzoylcyklohexandiony, prostředek tyto látky obsajující a jejich použiti jako herbicidů

Oblast techniky

Vynález se týká technické oblasti herbicidů, obzvláště herbicidů pro selektivní hubení plevelů a plevelných travin v kulturách užitkových rostlin.

Dosavadní stav techniky

Z různých spisů je již známé, že určité benzoylcyklohexandiony, mimo jiné také takové, které nesou v poloze 3 fenylového kruhu například cyklický zbytek, mají herbicidní vlastnosti. VO 99/10327 popisuje benzoylcyklohexandiony, které v poloze 3 nesou přes uhlíkový řetězec připojený heterocyklický zbytek, obsahující alespoň jeden dusíkový atom. Ve VO 00/21924 jsou uvedeny benzoylcyklohexandiony, které v poloze 3 fenylového kruhu nesou přes uhlíkový řetězec vázaný heterocyklický nebo karbocyklický zbytek.

Použití z těchto spisů známých benzoylcyklohexandionů je však v praxi často spojené s nevýhodami. Tak není herhipidni úrÍnpb rz π ή m y r* b s Ϊ O^{1 T}C^F*^ri > ^π V7rly Ηης τ nlpnný nebo při dostatečném herbicidním účinku pozorují nežádoucí poškození užitkových rostlin.

Úkolem předloženého vynálezu je příprava herbicidně účinných sloučenin, keré by zlepšené herbicidní vlastnosti ve srovnání se sloučeninami, známými ze stavu techniky.

Podstata vynálezu

Bylo zjištěno, že benzoylcyklohexandiony, které nesou v poloze 3 fenylového kruhu určité cyklické zbytky, vázané přes kyslíkový nebo dusíkový atom nebo atom síry, jsou obzvláště vhodné jako herbicidy.

Předmětem předloženého vynálezu tedy jsou benzoylcyklohexandiony obecného vzorce I

i-X²—C¹(C^:)q(C³)r[L (') ve kterém

X³ značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující 0,

S(0)_n, NH a N[L_p-R³];

X značí přímý nebo rozvětvený alkylenový řetězec s 1 až uhlíkovými atomy, alkenylenový řetězec se 2 až 6 uhlíkovými atomy nebo alkinylenový řetězec se 2 až 6 llh 1 íknvvmi atnmv které isnu + i riinyané u ntnmv halogenu a k zbytky [L_p-R³];

C (C) (C'^,)_o značí monocyklický, bicyklický nebo tricyklický zbytek, přičemž

3

a) kruhy C , C* a C jsou tříčlenné až osmičlenné nasycené nebo částečně nenasycené kruhy ze skupiny zahrnující cykloalkylovou, cykloalkenylovou, oxi• · ranylovou a oxetanylovou skupinu, b) kruhy C , Ca C jsou navzájem spojeny pres jeden nebo dva společné atomy;

R^x a R- značí nezávisle na sobě vodíkový atom, merkaptoskupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, atom halogenu, thiokyanátoskupinu, skupinu alkyl-CO-O s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, skupinu alkyl-S(O)_n-0 s 1 až 6 uhlíkovými atomy, skupinu alkyl-S(O)_n s 1 až 6 uhlíkovými atomy, skupinu dialkyl-NH-SO2 s 1 až 6 uhlíkovými atomy v každém alkylu, skupinu alkyl-SC>2-NH s 1 až 6 uhlíkovými atomy, skupinu alkyl-NH-CO s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkyl-St^-alkylarainovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v každém alkylu, alkyl-CO-alkylaminovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v každém alkylu, 1,2,4-triazol-l-ylovou skupinu, skupinu alkyl-OCH2 s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, skupinu alkyl-S(0)_n-CH2 s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, skupinu alkyl-NH-C^ s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, skupinu dialkyl=N-CH2 s 1 až 6 uhlíkovými atomy v každém alkylu, skupinu 1,2,4-triazol-1-y1-CH2 nebo skupinu alkyl-(D)p s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkenyl-(D)p se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkenylu, alkinyl-(D)p se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkinylu, cykloalkyl-(D) se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkylu, cykloalkenyl-(D) se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkenylu, alkyl-cykloaikyl-(D) s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu a se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkylu nebo alkyl-cykloalkenyl-(D)p s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu a se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkenylu, které jsou substituované v zbytky ze skupiny zahrnující kyanoskupinu, nitroskupinu a atom halogenu;

značí vodíkový atom, hydroxyskupínu, atom halogenu, merkaptoskupinu, aminoskupinu, nitroskupinu, uhlík obsahující zbytek nebo, pokud p v značí nulu,

Q O oxoskupinu, skupinu NR , skupinu N-OR nebo skupinu N-NR⁸R⁹;

D značí atom kyslíku nebo síry;

L značí přímou nebo rozvětvenou skupinu A -[C(R°)^] -[A_p-C(R⁶)₂]_X-A_p nebo skupinu A_p-M-A_p;

s tím opatřením, že dvě nebo tři z čísel p , w a x nemohou značí současně nulu;

A značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující 0,

S(0)_n, aminoskupinu, N-alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, N-alkenylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy a N-alkinylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy;

M značí alkylenovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkenylenovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy nebo alkinylenovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, které jsou substituované w zbytky R^;

A -7

R' značí skupinu OR', alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkenylthioskupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkinylthioskupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkinylthioskupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkylsulfinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, * « « · halogenalkylsulfinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylsulfinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkenylsulflnylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkinylsulfinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkinylsulfinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylsulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylsulfonylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkenylsulfonylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkinylsulf onylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylsulfinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, kyanoskupinu, kyanátoskupinu, thiokyanátoskupinu, atom halogenu nebo fenylthioskupinu;

značí vodíkový atom, 3-tetrahydropyranylovou skupinu, 4-tetrahydropyranylovou skupinu, 3-tetrahydrothiopyranylovou skupinu, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu i alkoxylu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu, alkylkarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a fenylovou skupinu, přičemž osm posledně jmenovaných skupin je substituovaných zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a aikoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, nebo dva na společném uhlíkovém atomu vázané zbytky RŘ tvoří řetězec ze skupiny zahrnující OCl^Cl^O , OCH2CH2CH2O , SCH2CH2S a SCH2CH2CH2S , přičemž tento je substituován w methylovými skupinami, nebo « « · * • 4

dva na přímo sousedících uhlíkových atomech vázané zbytky tvoří s je nesoucími uhlíkovými atomy tříčlenný až šestičlenný kruh, substituovaný w zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy;

r6 značí alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, atom halogenu, kyanoskupinu nebo nitroskupinu;

R značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu i alkoxylu, formylovou skupinu, alkylkarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu, alkylaminokarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, dialkylaminokarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v každém alkylu, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylsulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, benzoylovou skupinu nebo fenylsulfonylovou skupinu, přičemž obě posledně jmenované skupiny jsou substituované v zbytky ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, íialogenalkýlovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkoxvskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, atom halogenu, kyanoskupinu a nitroskupinu;

O

R značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy, arylovou skupinu, arylalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, heteroarylovou skupinu, heterocyklylovou skupinu a halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy;

značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 9 uhlíkovými atomy, arylovou skupinu, arylalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, heteroarylovou skupinu, heterocyklylovou skupinu a halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, nebo q n pokud R a R jsou vázané na jednom atomu nebo na dvou přímo sousedících atomech, tvoří společně s je vázajícími atomy nasycený, částečně nebo úplně nenasycený pětičlenný až šestičlenný kruh, který obsahuje p heteroatomů ze skupiny zahrnující kyslík, dusík a síru;

Y značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující 0, S,

NH, N-alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, skupinu CHR^ a skupinu C(R^)2Í

Z značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující 0, S,

SO, SO2, NH, N-alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, skupinu CHR’’ a skupinu C(R⁵)₂;

man značí číslo 0, 1 nebo 2 ;

• · tt tt

- 8 o, p a q značí číslo 0 nebo 1 ;

v a x značí číslo 0, 1, 2, 3 nebo 4 a v značí číslo 0, 1, 2 nebo 3 a jejich soli.

Mnohé sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I se mohou v závislosti na vnějších podmínkách, jako je přítomnost rozpouštědel a hodnota pH , vyskytovat v různých tautomerních strukturách. Vždy podle druhu substituentů obsahují sloučeniny obecného vzorce I kyselý proton, který se může odstranit reakcí s basí. Jako base jsou vhodné například hydridy, hydroxidy a uhličitany alkalických kovů, jako je lithium, sodík a draslík, kovů alkalických zemin, jako je cesium a hořčík, amoniak a organické aminy. Takovéto soli jsou rovněž předmětem předloženého vynálezu.

Ve všech dále uváděných vzorcích mají substituenty a symboly, pokud není definováno jinak, stejné významy, jako je uvedeno u obecného vzorce I .

V obecném vzorci I a ve všech následujících vzorcích mohou být uhlík obsahující zbytky ve formě řetězce, jako je alkylová, halogenalkylová, halogenalkoxylová, alkylaminová a alkylthio-skupina, jakož i odpovídající nenasycené a/nebo substituované zbytky v uhlíkové mřížce, jako je alkenylová a alkinylová skupina, vždy přímé nebo rozvětvené. Pokud není specielně uvedeno, jsou u Těchto zbyrků výhodné nižší uhlíkové mřížky, například s 1 až 6 uhlíkovými atomy, popřípadě u nenasycených skupin se 2 až 4 uhlíkovými atomy. Alkylové zbytky, také v souvisejících významech, jako je * « · alkoxyskupina, halogenalkylová skupina a podobně, zančí například methylovou, ethylovou, n-propylovou, i -propylovou, n-butylovou, ΐ-butylovou, t-butylovou nebo 2-butylovou skupinu, pentylové skupiny, hexylové skupiny, jako je n-hexylová, i-hexylová a 1,3-dimethylbutylová skupina, heptylové skupiny, jako je n-heptylová, 1-methylhexylová a 1,4-dimethylpentylová skupina; alkenylové a alkinylové zbytky mají významy možných nenasycených zbytků, odpovídalících uvedeným možným nenasyceným zbytkům; alkenylová skupina značí například allylovou, methylprop-2-en-l-ylovou, 2-methyl-prop-2-en-l-ylovou, but-2-en-1-ylovou, but-3-en-l-ylovou, l-methyl-but-3-en-l-ylovou a 1-methyl-but-2-en-1-ylovou skupinu; alkinylová skupina značí například propargylovou, but-2-in-1-ylovou, but-3-in-1-ylovou a 1-methyl-but-3-in-1-ylovou skupinu. Vícenásobné vazby se mohou nacházet v libovolné poloze nenasyceného zbytku.

Cykloalkylová skupina značí, pokud není specielně uvedeno, karbocyklický nasycený kruhový systém se třemi až osmi uhlíkovými atomy, například cyklopropylovou, cyklopentylovou nebo cyklohexylovou skupinu. Analogicky značí cykloalkenylová skupina monocyklické alkenylové skupiny se třemi až osmi uhlíkovými členy kruhu, například cyklopropenylovou, cyklobutenylovou, cyklopentenylovou a cyklohexenylovou skupinu, přičemž dvojná vazba se může nacházet na libovolné poloze kruhu. Když o a/nebo q značí číslo 1, vyskytuje se zbytek C¹ (C^^-) (C^J) jako bicyklický nebo tricyklický zbytek. Jako příklady tohoto je možno uvést adamantylovou, bicyklo[4,.0]heptanylovou, bicyklo[3.2.0]heptanylovou, bicyklo[4.2.0]oktanylovou, bicyklo[3.3.0]oktanylovou, bicyklo[4.3.0]nonanylovou, bicyklo[4.3.0]non-1-en-ylovou, bicyklo[2.2.1]hept-2-en-ylovou, bicyklo[2.2.2]okt-2-en-ylovou, bicyklo[3,1.1]hept-2-en-ylovou, • · bicyklof3.3.1]non-2-en-ylovou, spiro[2.2]pentanylovou a dispiro[2,2.1jheptanylovou skupinu.

V případě dvojnásobně substituované aminoskupiny, jako je dialkylaminoskupina, mohou být oba tyto substituenty stejné nebo různé.

Atom halogenu značí atom fluoru, chloru, bromu nebo jodu. Halogenalkylová, halogenalkenylová a halogenalkinylo vá skupina značí halogenem, výhodně fluorem, chlorem a/nebo bromem, obzvláště fluorem nebo chlorem, částečně nebo úplně substituovanou alkylovou, alkenylovou, popřípadě alkinylovo skupina, jako je například CF₃, CHF₂, CH₂F, CF₃CF₂, CH2FCHCI, CCI3, CHCI2 a CH₂CH₂C1 ; halogenalkoxyskupina je například OCF₃, 0CHF₂, OCH₂F, CF₃CF₂O, 0CH₂CF₃ a OCH₂CH₂C1 Odpovídající platí pro halogenalkenylové skupiny a jiné halogenem substituované zbytky.

Pod pojmem heterocyklylová skupina se rozumí tříčlenné až devítičlenné, nasycené nebo parciálně nebo úplně nena sycené heterocykleny, které obsahují jeden až tři stejné ne bo různé heteroatomy, zvolené ze skupiny zahrnující kyslík, dusík a síru. Připojeni může být provedeno, pokud je to chemicky možné, na libovolné poloze kruhu. Výhodně značí heterocyklylová skupina aziridinylovou, oxiranylovou, tetrahydrofuranylovou, tetrahydropyranylovou, tetrahydrothienylovou, pyrrolidinylovou, isoxazolidinylovou, isoxazolinylovou, thiazolinylovou, thiazolidinylovou, pyrazolidinylovou, morfolinylovou, piperidínylovou, dioxolanylovou, dioxanylovou, piperazinylovou, oxepanylovou a azepanylovou skupinu.

Hereoarylová skupina značí heteroaromatický zbytek, • · · * který obsahuje vedle uhlíkových členů kruhu jeden až pět heteroatomů ze skupiny zahrnující dusík, síru a kyslík. Výhodnně značí heteroarylová skupina furanylovou, thienylovou, pyrrolylovou, pyrazolylovou, imidazolylovou, oxazolylovou, thiazolylovou, isoxazolylovou, isothiazolylovou,

1.2.3- triazolylovou, 1,2,4-triazolylovou, 1,2,3-oxadiazolylovou, 1,2,4-oxadiazolylovou, 1,2,5-oxadiazolylovou,

1.3.4- oxadiazolylovou, 1,2,3-thiadiazolylovou, 1,2,4-thiadiazolylovou, 1,2,5-thiadiazolylovou, 1,3,4-thiadiazolylovou, tetrazolylovou, pyridylovou, pyridazinylovou, pyrimidinylovou, pyrazinylovou, 1,2,4-triazinylovou a 1,3,5-triazinylovou skupinu.

Arylová skupina značí aromatický monocyklický nebo polycyklický uhlovodíkový zbytek, například fenylovou, naftylovou, bifenylovou a fenanthrylovou skupinu.

Když je zbytek nebo skupina vícenásobně substituovaná, rozumí se tomu tak, že při kombinaci různých substituentů je třeba brát v úvahu všeobecné zásady chemické stavby sloučenin, to znamená, že se netvoří sloučeniny, o nichž odbornici vědí, že jsou chemicky nestabilní nebo nejsou možné. Toto platí také pro připojení jednotlivých zbytků.

Když je zbytek nebo skupina vícenásobně substituovaná jinými zbytky, tak mohou být tyto jiné zbytky stejné nebo různé. Když je heterocyklický zbytek substituovaný hydroxyskupinou, tak by měla být v této definici zahrnuta tautomerní forma oxoskupiny.

Sloučeniny obecného vzorce I se mohou vyskytovat vždy podle druhu připojení substituentů jako stereoisomery. Když je přítomna například jedna nebo více alkenylových skupin, ·♦ ···· • · tak se zde mohou vyskytovat diastereomery. Když je přítomen například jeden nebo více asymetrických atomů uhlíku, tak se mohou vyskytovat enantiomery a diastereomery. Stereoisomery se dají získat ze směsí, vzniklých při výrobě, pomocí obvyklých dělících metod, například chromatografickými dělícími postupy. Stejně tak se mohou stereoisomery selektivně vyrobit použitím stereoselektivnich reakcí za použití opticky aktivních výchozích a/nebo pomocných látek. Vynález se týká také všech stereoisomerů obecného vzorce I , které nejsou specificky definovány.

Pro volbu významů Z” a Y by mělo platit, že Y a Z neznačí současně heteroatomovou divalentní jednotku.

Pod pojmem uhlík obsahující zbytek se rozumí zbytek s alespoň jedním uhlíkovým atomem a s více stejnými nebo různými atomy ze skupiny zahrnující atom vodíku, halogenu, kyslíku, dusíku, síry a fosforu. Obzvláště se pod touto definicí rozumí následující zbytky :

a) kyanoskupina, formylová skupima;

b) arylová skupina, substituovaná w zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, kyanoskupinu, nitroskupinu, formylovou skupinu, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a skupinu nebo monocyklickou nebo bicyklickou heterocyklylovou nebo heteroarylovou skupinu, obsahující jeden až čtyři heteroatomy ze skupiny zahrnující kyslík, dusík a síru;

• 4 ·*·· • «4 · • · ·

c) Rl-alkylaminoskupina s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, substituovaná w zbytky ze skupiny zahrnující formylovou skupinu, atom halogenu, kyanoskupinu, nitroskupinu, alkylaminoskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, dialkylaminoskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v každém alkylu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu, alkylkarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a halogenalkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, (rH) 2-aminoskupi na,

R¹^-karbonylová skupina, R¹^-oxykarbonylová skupina,

R¹¹-karbonylová skupina, R^^-karbonyloxyskupina, alkylová skupina s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkenylová skupina se 2 až 6 uhlíkovými atomy, alkinylóvá skupina se 2 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyalkylová skiupina s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu i alkoxylu, alkenyloxyalkylová skupina se 2 až 6 uhlíkovými atomy v aikenylu a s i až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkinyloxyalkylová skupina oc 2 až ó uhlíkovými atomy v alkmylu asi až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, cykloalkylové skupina se 3 až 9 uhlíkovými atomy, cykloalkenylová skupina se 3 až 9 uhlíkovými atomy, alkenylcykloalkylová skupina se 2 až 6 uhlíkovými atomy v aikenylu a se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkylu, alkenyIcykloalkylalkylová skupina se 2 až 6 uhlíkovými atomy v aikenylu, se 3 až 9 uhlí» ··· to • to • « toto to* «toto · kovými atomy v cykloalkylu a s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkenylcykloalkylová skupina se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkenylu a se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkenylu, alkenylcykloalkenylalkylová skupina se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkenylu, se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkylu a s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkenylcykloalkylová skupina se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkenylu a se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkylu, alkenylcykloalkylalkylová skupina se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkenylu, se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkylu a s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkenylcykloalkenylová skupina se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkenylu a se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkenylu, alkenylcykloalkenylalkylová skupina se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkenylu, se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkenylu asi až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkinylcykloalkylová skupina se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkinylu a se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkylu, alkinylcykloalkylalkylová skupina se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkinylu, se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkylu a s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkinylcykloalkenylová skupina se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkinylu a se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkenylu, alkinylcykloalkenylalkylová skupina se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkinylu, se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkenylu a s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkoxyskupina

U „ Ί 1.--,,1 -+ K. 4 11 V· O O tx J. Λ J _L v 1 Á -L O Λ. I uhlíkovými atomy;

d) zbytky vzorců

Va až V_z-3 • to to *·· ·* <#· · ·» > · • to· i···· 99 to totototo ·· · · · · • tototo« ···!

to«·· · to · » • to·· ··· toto ··>· O* «·

N

I.. R(Va)

-N R \ ,,

R'~

-N CR \ ,,

R * fi z^R r\= (Vb) (Vc) ;vd) °\\ /V

R² (Ve) fi .

—P—R

R¹² (Vf) fi .

—P—CR' R¹² (Vg) fi

-OR

R“ (Vh) ,12

R’< >²

A γ

Y¹² <Vi)

R (Vj)

R (Vk) (VI) í

R¹² (Vm) rj γ r’² r¹²

X vr (Vr) (Vn) (Vo) (Vp) fi (Vy)

-5iMe, (Vz) 'N' 0'

I ' 11 (Vs)

0.

(Vw)

CR' (VZ-I )

N i

l

R

Ř” Ř” (Vt) (VU) (Vx)

N-u

R¹’ R'¹ (Vy)

CR' (Vz-2) (Vz-3) • «

Zde značí :

rIO skupinu [alkylen-O-alkylen]_Q-O-alkyi se vždy 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu i alkylenech nebo v zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, kyanoskupinu a nitroskupinu substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy nebo alkinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy a

19

R a R^±z^ nezávisle na sobě vodíkový atom nebo v zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, kyanoskupinu a nitroskupinu substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu i alkoxylu, alkenyloxyalkylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkenylu a s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkinyloxyalkylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkinylu a s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, cykloalkylovou skupinu se 3 až 9 uhlíkovými atomy, cykloalkenylovou skupinu se 3 až 9 uhlíkovými atomy, alkylcykloalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu a se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkylu, alkylcykloalkylalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v každém alkylu a se 3 až y uhlíkovými atomy v cykioalkylu, alkylcykloalkenylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu a se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkenylu, alkenyicykloalkylovou skupinu se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkenylu a se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkenylu, alkenylcykloalkylalkylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkenylu, se 3 až • · · · uhlíkovými atomy v cykloalkylu asi až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkenylcykloalkenylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkenylu a se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkenylu, alkenylcykloalkenylalkylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkenylu, se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkenylu asi až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkinylcykloalkylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkinylu a se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkylu, alkinylcykloalkylalkylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkinylu, se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkylu a s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkinylcykloalkenylovou skupinu se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkenylu a se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkinylu, alkinylcykloalkenylalkylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkinylu, se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkenylu asi až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, arylovou skupinu, arylalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu nebo arylalkenylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkenylu, nebo

R a R tvoří s je vázajícími atomy nasycený, castecne nebo úplně nenasycený pětičlenný až šestičlenný kruh, který vedle uhlíkových atomů obsahuje p heteroatomů ze skupiny zahrnující kyslík, dusík a síru.

Z.aj imavé jsou sloučeniny ubecněhu I , vc kterém

X¹ značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující 0, S a NH;

R¹· značí atom chloru, bromu nebo fluoru, methylovou skupinu, ethylovou skupinu, kyanoskupinu, nitroskupinu • tttt* • tt a halogenalkylovou skupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy;

R² značí atom halogenu, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylsulfenylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylsulfinylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylsufonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo nitroskupinu;

značí alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu i alkoxylu, alkylkarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo fenylovou skupinu nebo dva na společném uhlíkovém atomu vázané zbytky tvoří řetězec ze skupiny zahrnující OCH2CH2O , OC^Cl^Cl^O, SCH2CH2S a SCH2CH2CH2S , přičemž tento je substituován w methylovými skupinami, nebo dva na přímo sousedících uhlíkových atomech vázané zbytky tvoří vazbu nebo s je nesoucími uhlíkovými atomy tříčlenný až šestičlenný kruh, substituovaný v zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy;

R¹^ značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy, arylovou skupinu, arylalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými

ΦΦΦ* φ atomy v alkylu a halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a r9 značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo pokud R a R jsou vázané na jednom atomu nebo na dvou přímo sousedících atomech, tvoří společně s je vázajícími atomy nasycený, částečně nebo úplně nenasycený pětičlenný až šestičlenný kruh, který obsahuje p heteroatomů ze skupiny zahrnující kyslík, dusík a síru .

Obzvláště zajímavé jsou sloučeniny obecného vzorce I , ve kterém

X značí přímé nebo rozvětvené alkylenové řetězce s 1 až uhlíkovými atomy, alkenylenové řetězce se 2 až 4 uhlíkovými atomy nebo alkinylenové řetězce se 2 až 4 uhlíkovými atomy, substituované w atomy halogenu,

R³ značí

a) vodíkový atom, hydroxyskupinu atom halogenu, merkaptoskupinu, aminoskupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu a formylovou skupinu,

b) w zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, kyanoskupinu, alkylovou skupinu s 1 ČtZ, -ř UxA -L ‘ kc vými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a skupinu substituovanou fenylovou, oxazolylovou, furany- 20

Φφ φφφφ φ φ φφφφ lovou nebo texrahydropyrrolylovou skupinu,

c) v zbyxky ze skupiny zahrnující formylovou skupinu, atom halogenu, kyanoskupinu, nixroskupinu, alkylaminoskupinu s 1 až 4 uhlíkovými axomy, dialkylaminoskupinu s 1 až 4 uhlíkovými axomy v každém alkylu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými axomy v alkoxylu, alkylkarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, alkylkarbonyloxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými aXomy v alkylu, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými aXomy, alkinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými axomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými aXomy, alkylxhioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými axomy, halogenalkylxhioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými aXomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a halogenalkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými axomy, subsxituovanou skupinu R^^-alkylaminovou s 1 až 4 uhlíkovými axomy, (R^^-aminovou, R^^-oxykarbonylovou, R^^-karbonylovou, R^^-karbonyloxylovou, alkylovou s 1 až 6 uhlíkovými axomy, alkenylovou se 2 až 6 uhlíkovými axomy, alkinylovou se 2 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyalkylovou s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu i alkoxylu, alkinyloxyalkylovou se 2 až 6 uhlíkovými aXomy v alkinylu a s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, cykloalkylovou se 3 až 9 uhlíkovými atomy, cykloalkenyiovou se 3 až 9 uhlíkovými atcmy, alkoxylovou s 1 až 6 uhlíkovými atomy nebo alkylthio s 1 až 6 uhlíkovými atomy,

d) zbytek vzorce Va, Vb, Vc, Vd, Vj nebo Vp, nebo

O

e) pokud p značí nulu, oxoskupínu, skupinu NR , • · * · • *

skupinu N-OR^ nebo skupinu N-NR®R^;

R? značí vodíkový atom, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, benzoylovou skupinu nebo fenylsulfonylovou skupinu, přičemž obě posledně jmenované skupiny jsou substituované v zbytky ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy, atom halogenu, kyanoskupinu a nitroskupinu a

R¹¹ začí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy nebo cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy.

Výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I , ve kterém wznačí divalentní jednotku O ;

R⁴ značí skupinu OR', alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylthioskupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, kyanoskupinu, kyanátoskupinu, thiokyanátoskupínu jicijtj fcnv 1 tnj.uskupinu, Gubstrť.

UT-VM11 \r -yhvt Ičv ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy a nitroskupinu;

*· · · · · *«« · ·»·»«·· r5 značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, fenylovou skupinu nebo dva na přímo sousedících uhlíkových atomech vázané zbytky tvoří s je nesoucími uhlíkovými atomy substituovaný tříčlenný až šestičlenný kruh;

o

R značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými

12 atomy nebo pokud jsou R a R vázané na jednom atomu nebo na dvou přímo sousedících atomech, tvoří společně s je vázajícími atomy nasycený, částečně nebo úplně nenasycený pětičlenný až šestičlenný kruh, který obsahuje p heteroatomů ze skupiny zahrnující kyslík, dusík a síru;

Y značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující CHR^ a C(R⁵)₂ a

Z značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující 0, S,

S0₂, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, skupinu CHR$ a skupinu C(R^)₂.

Rovněž výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I , ve kterém

R^ značí atom halogenu, halogenalkylovou skupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy nebo alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy;

R⁵ značí alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy.

···« ·* »«··

cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, fenylovou skupinu nebo dva na přímo sousedících uhlíkových atomech vázané zbytky tvoří s je nesoucími uhlíkovými atomy substituovaný tříčlenný až šestičlenný kruh;

R⁷ značí vodíkový atom, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, benzoylovou nebo fenylsulfonylovou skupinu a

R⁸ značí vodíkový atom, methylovou nebo ethylovou skupinu , přičemž R⁷ je v poloze 4 fenylového kruhu.

Obzvláště výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I , ve kterém

X⁷ značí přímý nebo rozvětvený alkylenový řetězec s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylenový nebo alkinylenový řetězec se 2 až 4 uhlíkovými atomy;

R¹ značí atom chloru nebo bromu, methylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, kyanoskupinu nebo nitroskupinu ;

R~ značí atom chloru nebo bromu, methylsulfonylovou skupinu, ethylsulfonylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu nebo nitroskupinu;

R⁴ značí skupinu OR⁷, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo fenylthioskupinu;

ΦΦ φ

φφφ· • · • φφφ φ

»··· φφ φφ*φ • φ · • φ · • · · • φ φ φ* ·* značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo dva na přímo sousedících uhlíkových atomech vázané zbytky tvoří s je nesoucími uhlíkovými atomy substituovaný tříčlenný až šestičlenný kruh;

A značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující O,

S(0)_n, NH a N-alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy;

M značí alkylenovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy a

Y a Z značí nezávisle na sobě divalentní jednotku ze skupis s ny zahrnující skupinu CHR a C(R )2 ·

Sloučeniny podle předloženého vynálezu se mohou vyrobit, vždy podle významu substituentů, například podle jednoho nebo více způsobů, uvedených v následujících schématech.

Pomocí ve schéma 1 uvedené reakce cyklohexandionu obecného vzorce II s benzoylderivátem obecného vzorce III, přičemž T značí atom halogenu, hydroxyskupinu nebo alkoxyskupinu, se mohou sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I vyrobit o sobě známým způsobem. Takovéto způsoby jsou například známé z EP-A OOP 062 a EP-B 0 186 117.

- 25 Schéma 1:

ΟΗ

( Γίο ²Χ_γ/^₀ (R⁵), (II)

Τ'

Ο R‘

X—X²—c\c²)_q(C)-[L-R³b

R(Hla) «· ·«·· β · • *»» ·» ·»*· · ·Ι·ι ·« »«

ÍLp-R³1_v

Sloučeniny výše uvedeného vzorce lila se mohou vyrobit ze sloučenin obecného vzorce Illb a IVa, ve kterém L znáči odštěpitelnou skupinu, jako je halogen, mesylová, tosylová a triflátová skupina, pomoci o sobě známých metod. Takovéto metody jsou například známé z Houben-Veyl díl 6/3, str. 54 až 69, díl 9, str. 103 až 115 a díl 11/1, str. 97.

Schéma 2;

Laj xW—ď (C\(C²)₀-[L_p-R³]

Τ' • ·

Sloučeniny obecného vzorce lila se mohou také například vyrobit podle metody uvedené ve schéma 3 ze sloučenin vzorců lile a IVb. Takovéto metody jsou známé z VO 98/42648, Houben-Veyl díl 6/3, str, 75 až 78, díl 9, str, 103 až 105.

Schéma 3:

h— x¹-x^-c\c-)q(C³)0-[L -fti ₇

X—X—C¹ (C²)q(C³)-{Lp-R³] _v (Ida)

Sloučeniny obecného vzorce I , ve kterém značí jiné zbytky než hydroxyskupinu, se mohou například vyrobit podle schéma 4 . Zde uvedená reakce sloučeniny obecného vzorce la s halogenačním činidlem, jako je oxalylchlorid nebo oxalylbromid, vede k sloučeninám podle předloženého vynálezu obecného vzorce lb , které se mohou nechat zreagovat, popřípadě za basické karaiysy, xeakcí s nuklecřily, jako jsou kyanidy alkalických kovů, kyanůty alkalických kovů, thiokyanáty alkalických kovů, alkylthioalkoholy a thíofenoiy, na další sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce Ic , ve kterém R^ značí alkyIthioskupínu, halogenalkylthioskupinu, alkenylthioskupinu, halogenalkenyIthioskupínu, alkinylthioskupinu, halogenalkinylthiosku• ·

pinu., popřípadě substituovanou fenylthioskupinu, kyanoskupinu, kyanátoskupinu, thiokyanátoskupinu nebo skupinu OR?. Takovéto reakce jsou například popsané v Synthesis 12, 1287 (1992). Reakcí s oxidačním činidlem, jako je kyselina m-chlorperoxybenzoová, kyselina peroxyoctová, peroxid vodíku a peroxymonosulfát draselný, se získají sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce Ic , ve kterém R^ značí alkylsulfinylovou skupinu, halogenalkylsulfinylovou skupinu, alkenylsulfinylovou skupinu, halogenalkenylsulfinylovou skupinu, alkinylsulfinylovou skupinu, halogenalkinylsulf inylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu, halogenalkylsulfonylovou skupinu, alkenylsulfonylovou skupinu, halogenalkenylsulfonylovou skupinu, alkinylsulfonylovou skupinu, popřípadě substituovanou fenylthioskupinu nebo halogenalkinylsulfonylovou skupinu. Takovéto reakce jsou například popsané v J. Org. Chem. 53, 532 (1988),

Tetrahedron Lett. 21, 1287 (1981).

(lb)

2Í5

(!c)

Sloučeniny obecného vzorce lila s výjimkou sloučenin, ve kterých CÁ značí oxiranylovou nebo oxetanylovou skupinu a čísla o a q značí obě nulu, jsou nové a rovněž jsou předmětem předloženého vynálezu.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I mají výbornou herbicidní účinnost vůči širokému spektru hospodářsky důležitých jednoděložných a dvouděložných škodlivých rostlin. Také těžko hubitelné vytrvalé plevely, které se množí ze rhizomů, kořenových výrůstků nebo jiných trvalých orgánů, se uváděnými účinnými látkami dobře hubí. Při tom je zpravidla nepodstatné, zda se látky používají při postupu před sátím, před vzejitím nebo po vzejití.

Jednotlivě je možno příkladně jmenovat některé zástupce jednoděložných a dvouděložných plevelů, kteří mohou být kontrolováni sloučeninami podle předloženého vynálezu, bez toho, že by mělo nastat tímto jmenováním omezení na určité druhy.

Na straně jednoděložných druhů plevelů jsou uubče hubeny například Avena, Alopecurus, Digitaria, Lolium, Echinochloa, Phalaris, Setaria, jakož i druhy Cyperus z annuelní skupiny a na straně perennujících druhů Agropyron, Cynodon, Imperata, jakož i Sorghum a také vytrvalé • · · · • · druhy Cyperus.

U dvouděložných druhů plevelů působí spektrum účinku na druhy, jako je například Abutilon, Amaranthus, Galium, Ipomoea, Lamium, Matricaria, Sida, Sinapis, Stellaria, Veronica a Viola na anuelní straně, jakož i Convolvulus, Cirsium, Rumex a Artemisia u perennujících plevelů.

Za specifických podmínek kultur v rýži přítomné škodlivé rostliny, jako je například Echinochloa, Sagittaria, Alisma, Eleocharis, Scirpus a Cyperus, jsou rovněž účinnými látkami podle předloženého vynálezu výborně hubeny.

Když se sloučeniny podle předloženého vynálezu aplikují před klíčením na povrch půdy, tak se buď úplně potlačí vzejiti klíčků plevelů, nebo plevely rostou do stadia vyklíčených lístků, potom se však jejich růst zastaví a rostliny po uběhnutí tří až čtyř týdnů úplně zahynou.

Při aplikaci účinné látky na zelené části rostlin při postupu po vzejití dochází velmi rychle po ošetření ke drastickému zastavení růstu a rostliny plevelů zůstávají ve stadiu růstu, ve kterém byly v okamžiku aplikace, nebo po určité době zcela zahynou, takže tímto způsobem je pro kulturní rostliny velmi brzy a trvale odstraněna škodlivá konkurence plevelů.

Ačkoliv mají sloučeniny podle předloženého vynálezu výbornou herbicidní aktivitu vůči jednoděložným a dvouděložným plevelům, jsou kulturní rostliny hospodářsky významných kultur, jako je pšenice, ječmen, žito, rýže, kukuřice, cukrová řepa, bavlna a sója poškozovány pouze nepodstatně nebo nejsou poškozovány vůbec. Uvedené slou30 čeniny jsou vhodné z tohoto hlediska velmi dobře pro selektivní potlačování nežádoucího růstu rostlin v zemědělských užitkových rostlinách nebo v okrasných rostlinách.

Na základě svých herbicidních a růstově regulačních vlastností pro rostliny mohou být účinné látky také použity pro hubení škodlivých rostlin ve známých kulturách rostlin nebo ještě vyvíjených tolerantních nebo genově technicky změněných kulturních rostlin. Transgení rostliny se vyznačují zpravidla obzvláště výhodnými vlastnostmi, například resistencí vůči určitým pesticidům, především určitým herbicidům, resistencemi vůči onemocněním rostlin nebo původcům onemocnění rostlin, jako určitým hmyzům nebo mikroorganismům, jako jsou houby, bakterie nebo viry. Další zvláštní vlastnosti se týkají například sklizně se zřetelem na množství, kvalitu, skladovatelnost, složení a specielní obsahové látky. Tak jsou známé transgení rostliny se zvýšeným obsahem škrobu nebo se změněnou kvalitou škrobu, nebo takové které mají jiné složení mastných kyselin.

Výhodné je použití sloučenin obecného vzorce I podle předloženého vynálezu nebo jejich solí v hospodářsky významných transgeních kulturách užitkových a okrasných rostlin, například obilí, jako je pšenice, ječmen, žito, oves, proso, rýže a kukuřice, nebo také v kulturách manioku, cukrové řepy, bavlny, sóji, řepky, brambor, rajčat, hrachu a jiných druhů zeleniny. Výhodně se sloučeniny obecného

I mohou používat jako herbicidy v kulturách užitkových rostlin, které jsou resistentní vůči fytotoxickým účinkům herbicidů, popřípadě byly pomocí genové techniky učiněny resistentními.

Dosavadní cesty pro výrobu nových rostlin, které mají • ·· « ve srovnání s dosud se vyskytuj ícími rostlinami modifikované vlastnosti, spočívají například v klasických způsobech pěstování a výroby mutantů. Alternativně se mohou vyrobit nové rostliny se změněnými vlastnostmi pomocí genově technických postupů (viz například EP-A-0221044 a EP-A-0131624).

Popsány byly například v mnoha případech

- genově technické změny kulturních rostlin za účelem modifikace v rostlinách syntetisovaného škrobu (například VO 92/11376, VO 92/14827, VO 91/19806),

- transgení kulturní rostliny, které mají resistenci proti určitým herbicidům typu glufosinate (viz například EP-A0242236, EP-A-242246) nebo glyphosate (VO 92/00377) nebo sulfonylmočovinám (EP-A-0257993, US-A-5013659),

- transgení kulturní rostliny, například bavlny, se schopností produkovat toxiny Bacillu thuringiensis (Bt-toxiny), které způsobují resistenci rostlin vůči určitým škůdcům (EP-A-0142924, EP-A-0193259),

- transgení kulturní rostliny s modifikovaným složením mastných kyselin (VO 91/13972).

Početné molekulárně biologické techniky, pomocí kterých je možno vyrobit nové transgení rostliny se změněnými vlastnostmi, jsou v principu známé; viz například Sambrook a kol., 1989, Molecular Cloning, A Laboratory Manual, 2. vyd. Cold Spring Harbor Laboratory Press, Cold Spring Harbor, ΝΎ; nebo Vinnacker Gene und Klone, VCH Veinheim 2. vydání 1996 nebo Christou, Trends in Plant Science 1 (1996) 423-431).

• « *♦♦ ·

Pro takovéto genově technické manipulace se mohou zavést molekuly nukleových kyselin do plasmidů, které dovolí mutagenesi nebo změnu sekvence rekombinací DNA-sekvencí. Pomocí výše uvedeného standardního způsobu se mohou provádět například výměny basí, odstranění částí sekvencí nebo zavedení přírodních nebo syntetických sekvencí. Pro spojení DNA-fragmentů navzájem je možno na fragmenty připojit adaptory nebo linkery.

Výroby rostlinných buněk se sníženou aktivitou genového produktu se může například dosáhnout expresí alespoň jedné odpovídající antisense-RNA, jedné sense-RNA pro dosaženi kosupresního efektu nebo expresí alespoň jednoho odpovídajícím způsobem konstruovaného ribozymu, který specificky štěpí transkripty výše uvedeného genového produktu.

K tomu se mohou použít jednak molekuly DNA , které zahrnují celkovou kódující sekvenci genového produktu včetně eventuelně přítomných bočních sekvencí, tak také molekuly DNA , které zahrnují pouze části kódujících sekvencí, přičemž tyto části musí být dostatečně dlouhé k tomu, aby v buňkách způsobily antisense-efekt. Možné je také použití DNA-sekvencí, které mají vysoký stupeň homologie ke kódovaným sekvencím genového produktu, ale nejsou úplně identické .

Při expresi molekul nukleové kyseliny v rostlinách může být syntetisovaný protein lokalisován v každém libovolném kompartimentu rostlinné buňky. Aby se ale dosáhlo lokalisace v určitém kompartimentu, může se například spojit kódující region s DNA-sekvencemi, které zajišťují lokalisaci v určitém kompartimentu. Takovéto sekvence jsou pro odborníky známé (viz například Braun a kol., EMBO J. 11 (1992),

3219-3227; Volter a kol., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 85 (1988) , 846-850; Sonnewald a kol. , Plant J . 1 (1991) , 95106) .

Transgení rostlinné buňky se mohou pomocí známých technik regenerovat na celé rostliny. U transgeních rstlin se může principielně jednat o rostliny každého libovolného rostlinného druhu, to znamená jak o jednoděložné, tak také o dvouděložné rostliny.

Tak je možno získat transgení rostliny, které mají změněné vlastnosti, nadexpresí, supresí nebo inhibici homologních (= přírodních) genů nebo genových sekvencí nebo expresí heterologních (= cizích) genů nebo genových sekvencí .

Výhodně se mohou sloučeniny podle předloženého vynálezu použít v transgeních kulturách, které jsou resistentní vůči herbicidům ze skupiny sulfonylmočovin, glufosinate-ammonium nebo glyphosate-isopropylammonium a analogickým účinným látkám.

Při použití účinných látek podle předloženého vynálezu v transgeních kulturách dochází vedle účinků vůči škodlivým rostlinám v jiných kulturách očekávaných často k účinkům, které jsou v odpovídajících transgeních kulturách specifické, například změněné nebo specielně rozšířené spektrum plevelů, které mohou být hubeny, změněná aplikovaná množství , která mohou být použita pro aplikaci, výhodně dobrá kombinovatelnost s herbicidy, vůči kterým je transgení kultura resistentní, jakož i ovlivnění růstu a výnosu transgeních kulturních rostlin. Předmětem předloženého vynálezu je tedy také použití sloučenin podle předloženého vynálezu jako φ φ φ ·· · φ φ • φφφ

herbicidů pro hubení škodlivých rostlin v transgeních kulturních rostlinách.

Kromě toho mají sloučeniny podle předloženého vynálezu výborné růstově regulační vlastnosti na kulturní rostliny. Zasahují regulačně do rostlinám vlastni látkové výměny a mohou se tím použít pro cílené ovlivnění obsahových látek v rostlinách a pro ovlivnění sklizně, například vyvoláním desikace a zastavením růstu. Dále jsou také vhodné pro základní řízení a inhibici nežádoucího vegetativního růstu, bez toho, že by se při tom rostliny usmrtily. Inhibice vegetativního růstu hraje u mnoha jednoděložných a dvouděložných kultur velkou rolí, neboť tím může být potlačeno nebo zcela zamezeno skladování.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu se mohou vyskytovat ve formě postřikových prášků, emulgovatelných koncentrátů, stříkatelných roztoků, poprašů nebo granulátů v obvyklých přípravcích. Předmětem předloženého vynálezu jsou tedy také herbicidy a prostředky pro regulaci růstu rostlin, které obsahují sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu.

Sloučeniny obecného vzorce I se mohou formulovat různými způsoby, vždy podle toho, jaké jsou předem dané biologické a/nebo chemicko-fyzikální parametry. Jako možnosti formulací přicházejí například v úvahu :

postřikový prášek (VP) , ve vodě rozpustný prášek (SP) , ve vodě rozpustné koncentráty, emulgovatelné koncentráty (EC), emulse (EV) , jako jsou emulse typu voda v oleji a olej ve vodě, stříkatelné roztoky, suspensní koncentráty (SC), disperse na basi oleje nebo vody, s olejem mísitelné roztoky, kapslové suspense (CS), popraše (DP), mořidla, granuláty pro rozmetací a půdní aplikaci, granuláty (GR) ve formě mikrogranulátů, postřikových granulátů, potahových granulátů a adsorpčních granulátů, ve vodě dispergovatelné granuláty (VG) , ve vodě rozpustné granuláty, ULV-formulace, mikrokapsle a vosky. Tyto jednotlivé typy formulací jsou v principu známé a jsou například popsané v publikacích Vinnacker-Kůchler, Chemische Technologie, díl 7, C. Hauser Verlag Múnchen, 4. vyd. 1986 ; Vadě van Valkenburg, Pesticide Formulations, Marcel Dekker, N.Y. , 1973 ; K. Martens,

Spray Drying Handbook, 3. ed. 1979, G. Goodwin Ltd.

London,

Nutné pomocné prostředky pro uvedené formulace, jako jsou inertní materiály, tensidy, rozpouštědla a další přísady, jsou rovněž známé a jsou popsané například v publikacích : Vatkiuns, Handbook of Insecticide Dust Diluent and Carries, 2. ed., Darland Books, Caldvell N.J. ;

H.v.Olphen, Introduction to Clay Colloid Chemistry, 2. ed., J. Viley & Sons, N.Y. ; C. Marsden, Solvents Guide,

2. ed., Interscience, N.Y. 1963 ; McCutcheon’s Detergents and Emulsifiers Annual, MC Publ. Corp., Ridgewood N.J. ; Sisley and Vood, Ecyclopedia of Surface Active Agents, Chem. Publ. Co. Inc., N.Y. 1964 ; Schónfeldt, Grenzfláchenaktive Áthylenoxidaddukte, Viss. Verlagsgesellschaft, Stuttgart 1976 ; Vinnacker-Kuchler, Chemische Technologie, díl 7, C. Hauser Verlag Múnchen, 4. vyd. 1986.

Na basi těchto formulací se dají vyrobit také kombinace s jinými pesticidně účinnými látkami, jako jsou například herbicidy, insekticidy, fungicidy, akaricidy, jakož i antidota, safenery, hnojivá a/nebo růstové regulátory, například ve formě hotových přípravků nebo tankových směsí.

• » » · • ··♦ • · • · ·· * · · « ·

Postřikové prášky jsou ve vodě rovnoměrně dispergovatelné preparáty, které vedle účinné látky obsahují kromě zředovací nebo inertní látky ještě tensidy ionogenního a/nebo neionogenního typu (smáčedla, dispergačni činidla), například polyoxyethylované alkylfenoly, polyoxyethylované mastné alkoholy, polyoxyethyované mastné aminy, alkansulfonáty nebo alkylbenzensulfonáty, sodné soli ligninových kyselin, sodná sůl 2,2’-dinařtylmethan-G,6’-disulfonové kyseliny, sodná sůl kyseliny dibutylnaftalensulfonové nebo také sodná sůl kyseliny oleylmethyltaurové. Pro výrobu postřikových prášků se herbicidní účinná látka jemně rozemele v obvyklé aparatuře, jako je kladivový mlýn, perlový mlýn a mlýn se vzduchovým paprskem a současně nebo pozděj i se smísí s formulačními pomocnými prostředky.

Emulgovatelné koncentráty se vyrobí rozpuštěním účinné látky v organickém rozpouštědle, jako je například butylalkohol, cyklohexanon, dimethylformamid, xylen, nebo také výševroucí aromáty nebo uhlovodíky nebo směsi organických rozpouštědel za přídavku jednoho nebo více tensidů ionogenního a/nebo neionogenního typu (emulgátory) . Jako emulgátory se mohou například použít vápenaté soli alkylarylsulfonových kyselin, jako je dodecylbenzensulfonát vápenatý, nebo neionogenní emulgátory, jako jsou polyglykolestery mastných kyselin, alkylarylpolyglykoiethery, polyglykolethery mastných alkoholů, kondensační produkty propylenoxidu a ethylenoxidu, alkylpolyethery, estery mastných kyselin a sorbitolu nebo polyoxyethylensorbitanestery, jako estery mastných kyselin a polyoxyethylensorbitolu .

Popraše se získají rozemletím účinné látky s jemně rozmělněnými pevnými látkami, jako je například mastek, ·· · to to · to* *·· ···· to· ···♦ ·· · toto · • ···· * « * ·

přírodní zeminy, jako je kaolin, bentonit nebo pyrofyllit, nebo také křemelina.

Suspensní koncentráty mohou být na vodné nebo olejové basi. Mohou se vyrobit například mokrým mletím za použití komerčně běžných perlových mlýnů a popřípadě za přídavku tensidů, jaké byly již například uvedené u jiných typů formulací .

Emulse, například emulse olej-ve-vodě (EV), se dají například vyrobit pomocí míchadel, koloidních mlýnů a/nebo statických mísičů za použití vodných organických rozpouštědel a popřípadě tensidů, jaké byly již například uvedené u jiných typů formulaci.

Granuláty se mohou vyrobit buď rozstřikováním účinné látky nebo účinných látek na adsorpce schopný, granulovaný inertní materiál, nebo nanesením koncentrátu účinné látky pomocí lepidel, například polyvinylalkoholu, polyakrylátu sodného nebo také minerálních olejů, na povrch nosných látek, jako je písek, kaolinit nebo granulovaný inertní materiál . Také se mohou vhodné účinné látky granulovat způsobem obvyklým pro výrobu granulovaných hnojiv, popřípadě ve směsi s hnoj i vy .

Ve vodě dispergovatelné granuláty se zpravidla vyráběj í pomocí obvyklých způsobu, jako je sprej ové isušerií , granulace ve vířivém loží, talířová granulace, míšení ve vysokorychlostních mísících a extruze bez pevného inertního materiálu.

Pro výrobu granulátů je možno poukázat na způsoby, popsané v publikaci Spray-Drying Handbook, 3, vyd. 1979,

G. Goodwín Ltd., London; J. E. Browning, Agglomeration, Chemical and Engineering 1967, str. 147 a další; Perry’s Chemical Engíneer's Handbook”, 5. vyd., McGraw-Hill, New York 1973, str. 8-57.

Další podrobnosti pro formulaci prostředků pro ochranu rostlin jsou popsané například v publikacích G.C. Klingman, Veed Control as a Science, John Viley and Sonc, lne. New York, 1961, str. 81-96 a J. D. Freyer, S. A. Evans, Veed Control Handbook, 5. vyd., Blackwell Scientific Publications, Oxford, 1968, str. 101-103.

Agrochemické přípravky obsahují zpravidla 0,1 až 99 % hmotnostních, obzvláště 0,1 až 95 % hmotnostních, účinné látky obecného vzorce I , přičemž vždy podle typu formulace jsou obvyklé následující koncentrace ;

V postřikových prášcích činí koncentrace účinné látky například asi 10 až 90 % hmotnostních, zbytek do 100 % hmotnostních sestává z obvyklých součástí formulací.

U emulgovatelných koncentrátů může být koncentrace účinné látky asi 1 až 90 % hmotnostních, výhodně 5 až 80 % hmotnostních. Práškovité formulace obsahují 1 až 30 % hmotnostních, výhodně většinou 5 až 20 % hmotnostních účinné látky. Stříkatelné roztoky obsahují asi 0,05 až 80 % hmotnostních, výhodně 2 až 50 % hmotnostních účinné látky.

U ve vodě dispergovarelnýcli granulátů závisí obseb účinné látky zčásti na tom, zda se účinná sloučenina vyskytuje v kapalném nebo pevném stavu a jaké se použije granulační pomocné činidlo, plnidlo a podobně. U ve vodě dispergovatelných granulátů je obsah účinné látky zpravidla v rozmezí 1 až 95 % hmotnostních, výhodně 10 až 80 % hmotnostních.

• · · · * I

- 39 Vedle toho obsahují uváděné formulace účinných látek popřípadě odpovídající obvyklé látky zprostředkující přilnavost, smáčedla, dispergační činidla, emulgátory, penetrační činidla, konservačí prostředky, protimrazové prostředky a rozpouštědla, plnidla, nosiče, barviva, odpěňovadla, látky potlačující odpařování, látky ovlivňující hodnotu pH a viskosity.

Jako kombinační partnery pro účinné látky podle předloženého vynálezu ve směsných formulacích nebo v tankových směsích je možno uvést například známé účinné látky, které jsou popsané v publikaci Veed Research 26, 441-445 (1986) nebo The Pesticide Manual, 11. ed., The British Crop Protection Council and the Royal Soc. of Chemistry, 1997 a ve zde citované literatuře. Jako známé herbicidy, které je možno kombinovat se sloučeninami obecného vzorce I , je možno jmenovat následující účinné látky (poznámka : Sloučeniny jsou označeny buď pomocí tzv. common name podle mezinárodní organisace pro standardisaci (ISO), nebo pomocí chemického názvu, popřípadě s obvyklým číslem kódu) :

acetochlor; acifluorfen; aclonifen; AKH 7088, tj. kyselina [[[1-[5-[2-chlor-4-(trifluormethyl)fenoxy]-2-nitrofenyl]-2-methoxyethyliden]-amino]-oxy]-octová a -methylester kyseliny octové; alachlor; alfoxydim; ametryn; amidosulfuron; amitrol; AMS, tj. Ammoniumsulfamat; anilofos; asulam; atrazm; azimsulfuronc (DPX-A8947)- aziprotryn; barban; BAS 516 H, tj. 5-fluor-2-fenyl-4H-3,l-benzoxazin-4-on; benazolin; benfluralin; benfuresate; bensulfuron-methyl; bensulide; bentazone; benzofenap; benzofluor; benzoylpropethyl; benzthiazuron; bialaphos; bifenox; bromacil; bromobutide; bromofenoxim; bromoxyníl; bromuron; buminafos; busoxinone; butachlor; butamifos; butenachlor; buthidazole;

·· ·««·

9999 ♦ » » • « · • · 9 • * · ·

99 butralin; butylate; cafenstrole (CH-900); carbetamide; cafentrazone (ICI-A0051); CDAA, t j . 2-chlor-N,N-di-2- propenylacetamid; CDEC, τj. 2-chlorallylester kyseliny dierhyldithiokarbaminové chlomethoxyfen; chloramben; chlorazifop-buty1, chlormesulon (IC1-A0051); chiurbroiiiuron; chlorbufam; chlorfenac; chlorflurecol-methyl; chloridazon; chlorimuron ethyl; chlornitrofen; chlorotoluron; chloroxuron; chlorpropham; chlorsulfuron; chlorthal-dlmethyl; chlorthiamid; cinmethylin; cinosulfuroň; clethodim; clodinafop a jeho esterderiváty (např. clodinafop-propargyl); clomazone; clomeprop; cloproxydim; clopyralid; cumyluron (JC 940); cyanazine; cycloate; cyclosulfamuron (AC 104); cycloxydim; cycluron; cyhalofop a jeho esterderiváty (např. Butylester, DEH-112); cyperquat; cyprazine; cyprazole; daimuron; 2,4-DB; dalapon; desmedipham; desmetryn; di-allate; dicamba; dichlobenil; dichlorprop; diclofop a jeho estery wie diclofop-methyl; diethatyl; difenoxuron; difenzoquat; diflufenican; dimefuron; dimethachlor; dimethametryn; dimethenamid (SAN-582H); dimethazone, clomazon; dimethipin; dimetrasulfuroň, dinitramine; dinoseb; dinoterb; diphenamid; dipropetryn; diquat; dithiopyr; diuron; DNOC; eglinazine-ethyl; EL 77, tj. 5-kyano-l-(1,1-dimethylethyl)-N-methyl-lH-pyrazol-4-karboxamid; endothal; EPTC; esprocarb; ethalfluralin; ethametsulfuron-methyl; ethidimuron; ethiozin; ethofumesate; F5231, tj , N-[2-chlor-4-fluor-5-[4-(3-fluorpropyl)-4,5-dihydro-5-oxo-lH-tetrazol-1-yl]-fenyl]-ethansulfonamiu, cthoxyfcn a jeho esrery (např. ethylester, HN-252); etobenzanid (HV 52); fenoprop; fenoxan, fenoxaprop a fenoxaprop-P jakož í jeho estery, např. fenoxaprop-P-ethyl a fenoxaprop-ethyl; fenoxydim; fenuron; flamprop-methyl; flazasulfuroň; fluazifop a fluazifop-P a jeho estery, např. fluazifop-buty1 a fluazifop-P-butyl; fluchloralin; flumetsulam; flumeturon; flumiclorac «· ··»· • · *·» · ·«·· « « « « · • · 4 « · · ♦ · ♦ * * · · • · · 9 9 · ·

9 ·*«· ·* *··· ·· a dessen Ester (např. Pentylester, S-23031); flumioxazin (S-482); flumipropyn; flupoxam (KNV-739); fluorodífen; fluoroglycofen-ethyl; flupropacil (UBIC-4243) ; fluridone; flurochloridone; fluroxypyr; flurtamone; fomesafen; fosamine; furyloxyfen; glufosinate; glyphosate; halosafen; halosulfuron a jeho estery (např. methylester, NC-319); haloxyfop a jeho estery; haloxyfop-P (= R-haloxyfop) a jeho estery; hexazínone; imazamethabenz-methyl; imazapyr; imazaquin a soli, jako je amonná sůl; imazethamethapyr; ímazethapyr; imazosulfuroň; ioxynil; isocarbamid; isopropalin; isoproturon; isouron; isoxaben; isoxapyrifop; karbutilate; lactofen; lenacil; linuron; MCPA; MCPB; mecoprop; mefenacet; mefluidid; metamitron; metazachlor; methabenzthiazuron; metham; methazole; methoxyphenone; methyldymron; metabenzuron, methobenzuron; metobromuron; metolachlor; metosulam (XRD 511); metoxuron; metribuzin; metsulfuron-methyl; MH; molinate; monalide; monocarbamide dihydrogensulfate; monolinuron; monuron; MT 128, tj. 6-chlor-N-(3-chlor-2-propenyl)-5-methyl-N-fenyl-3-pyridazinamin; MT 5950, tj. N-[3-chlor-4-(l-methylethyl)-feny1]-2-methylpentanamid; naproanilide ; napropamide; naptalam; NC 310, tj. 4-(2,4-dichlorbenzoyl)-l-methyl-5-benzyloxypyrazol; neburon; nicosulfuron; nipyraclophen; nitralin; nitrofen; nitrofluorfen; norflurazon; orbencarb; oryzalin; oxadiargyl (RP-020630); oxadiazon; oxyfluorfen; paraquat; pebulate; pendimethalin; perfluidone; phenisopham; phenmedipham; picloram; piperopnos; plxIbuticarb; pírifennnbutyl; pretilachlor; primisulfuron-methyl; procyazine; prodiamine; profluralin; proglinazine-ethy1; prometon; prometryn; propachlor; propanil; propaquizafop a jeho estery; propazine; propham; propisochlor; propyzamide; prosulfalin; prosulfocarb; prosulfuron (CGA-152005); prynachlor; pyrazolinate; pyrazon; pyrazosulfuron-ethyl; pyrazoxyfen;

pyridate; pyrithiobac (KIH-2031); pyroxofop a jeho estery (např. propargylester); quínclorac; quinmerac; quinofop a jeho esterové deriváty quizalofop a quizalofop-P a jeho esterové deriváty např. quizalofop-ethyl; quizalofop-P-tefuryl a -ethyl; renríduron; rimsulfuron (DPX-E 9636);

S 275, tj. 2-[4-chlor-2-fluor-5-(2-propynyloxy)-fenyl]-4,5,6,7- -tetrahydro-2H-indazol; secbumeton; sethoxydim; siduron; simazine; simetryn; SN 106279, tj. kyselina 2-[[7-[2-chlor-4-(trifluor-methyl)-fenoxy)-2-naftalenyl]-oxy)propanová a -methylester; sulfentrazon (FMC-97285, F-6285); sulfazuron; sulfometuron-methyl; sulfosate (ICI-A0224); TCA; tebutam (GCP-5544); tebuthiuron; terbacil; terbucarb; terbuchlor; terbumeton; terbuthylazine; terbutryn; TFH 450, tj. N,N-diethyl-3-[(2-ethyl-6-methylfenyl)-sulfonyl]-1H-1,2,4-triazol-l-karboxamid; thenylchlor (NSK-850); thiazafluron; thiazopyr (Mon-13200); thidiazimin (SN-24085); thifensulfuron-methyl; thiobencarb; tiocarbazll; tralkoxydim; tri-allate; triasulfuroň; triazofenamide; tribenuron-methyl; triclopyr; tridiphane; trietazine; trifluralin; triflusulfuroň a ester (např. Methylester,

DPX-66037); trimeturon; tsitodef; vernolate; VL 110547, tj. 5-fenoxy-l-[3-(trifluormethyl)-fenyl]-ΙΗ-tetrazol; UBH-509; D-489; LS 82-556; KPP-300; NC-324; NC-330; KH-218;

DPX-N8189; SC-0774; DOVCO-535; DK-8910; V-53482; PP-600; MBH-001; KIH-9201; ET-751; KIH-6127 a KIH-2023.

Pro aplikaci se přípravky, vyskybující sc v komerčně obvyklé formě, popřípadě obvyklým způsobem zředí, například u postřikových prášků, emulgovatelných koncentrátů, dispersí a ve vodě dispergovatelných granulátů pomocí vody. Práškoví té přípravky, granuláty pro aplikaci na půdu nebo poprášením, jakož i rozstřikovatelné roztoky se před aplikací obvykle již neředí dalšími inertními látkami.

Potřebné aplikační množství sloučenin obecného vzorce I se mění s vnějšími opodmínkami, jako je teplota, vlhkost, druh použitého herbicidu a podobně. Může se pohybovat v širokém rozmezí, například mezi 0,001 až 10,0 kg/ha nebo více aktivní látky, výhodně však je v rozmezí 0,005 až 5 kg/ha.

Následující příklady provedení slouží k objasnění předloženého vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

A. Chemické příklady

Příklad 1.1

Výroba 2-(2-chlor-3-cyklopentylmethoxy-4-ethylsulfonyl-benzoyl)-cyklohexan-1,3-dionu

Jako výchozí látka použitá sloučenina kyselina 2-chlor-3-hydroxy-4-ethylsulfonyl-benzoová se vyrobí pomocí metody, popsané v EP-A 0 195 247. Ethylester kyseliny 2,4-dibrom-3-hydroxybenzoové se vyrobí podle metody, popsané v US 5 026 896. Výroba cyklopentylkarbinylesteru kyseliny methansulfonnvé se nrovádí podle J. Org. Chem. 45, 9 (1980) 1707 až 1708.

Krok 1:

Methylester kyseliny 2-chlor-3-hydroxy-4-ethylsulfonylbenzoové

33,0 g (124,7 mmol) kyseliny 2-chlor-3-hydroxy-444

-ethylsulfonyl-benzoové se rozpustí v 1300 ml methylalkoholu, načež se přikape 174 ml (3263 mmol) koncentrované kyseliny sírové a směs sezahřívá po dobu 5 hodin za varu pod zpětným chladičem. Reakční směs se potom na rotační odparce zahustí a získaný zbytek se vyjme do methylenchloridu. Promyje se vodou, vysuší se pomocí bezvodého síranu sodného a na rotační odparce se úplně zahustí. Získá se takto methylester kyseliny 2-chlor-3-hydroxy-4-ethylsulfonyl-benzoové ve formě žluté vazké olejovité látky.

Výtěžek: 28,23 g (81 % teorie)

R.f (ethylacetát): 0,45 ¹H-NMR: δ [CDC1₃] 1,32 (t, 3H), 3,24 (q, 2H), 3,96 (s, 3H), 7,38 (d, IH), 7,65 (d, IH)

Krok 2:

Methylester kyseliny 2-chlor-3-cyklopentylmethoxy-4-ethylsulfonyl-benzoové

1,488 g (10,8 mmol) uhličitanu draselného a 1,343 g (7,5 mmol) cyklopentylkarbinylesteru kyseliny methansulfonové se předloží do 30 ml N,N-dimethylformamidu. Pří teplotě místnosti se přidá 1,50 g (5,4 mol) methylesteru kyseliny 2-chlor-3-hydroxy-4-ethylsulfonyl-benzoové a reakční směs se zahřívá po dobu 5 hodin na teplotu 70 až 80 °C , načež se vlije do vody a extrahuje se diethyletherem. Spojené organické se promyjí vodou, vysuší se pomocí bezvodého síranu sodného a na rotační odparce se úplně zahustí. Po vysušení za vakua olejové vývěvy se získá methylester kyseliny 2-chlor-3-cyklopentyImethoxy-4-ethylsulfonyl- benzoové ve formě hnědé olejovité látky.

Výtěžek: 1,10 g (56 % teorie)

Rf (ethylacetát): 0,77 ¹H-NMR

S [CDC1₃] 1,23 (ΐ, 3H), 1,43 (m, 2H), 1,63 (m,

1,84 (m, 4,13 (d,	2H) , 2H) ,	2.51 (m, 7,60 (d.	1H) , 1H) ,	3,43 (q, 2H), 3,95 (s, 3H) 7,89 (d, 1H).
Krok 3:
Kyselina	2-chlor-3-cyklopentylmethoxy-4-ethylsulfonyl-
benzoová

1,100 g (3,00 mmol) methylesteru kyseliny -chlor-3-cyklopentylmethoxy-4-ethylsulfonyl-benzoové se rozpustí ve směsi ze 20 ml tetrahydrofuranu a 20 ml vody a smísí se s 0,134 g (3,40 mmol) hydroxidu sodného. Směs se míchá po dobu 12 hodin při teplotě místnosti a potom se na rotační odparce úplně zahustí. Získaný zbytek se vyjme do vody a smísí se se 6 N kyselinou chlorovodíkovou, načež se získaná směs extrahuje dvakrát methylenchloridem, extrakty se spojí, vysuší se pomocí bezvodého síranu sodného a na rotační odparce se úplně zahustí. Získá se takto kyselina 2-chlor-3-cyklopentylmethoxy-4-ethylsulfonyl-benzoová ve formě vazké olej ovité látky.

Výtěžek:	1,04 g	(100 %	teorie)
Rf (ethylacetát)	: 0,59
1H-NMR:	δ [CDCl^	] 1,24	(t, 3H), 1,45	(m,	2H), 1,62	(m, 4H)
1,84 (m,	, 2H), 2,	52 (m,	1H), 3,43 (q,	2H)	, 4,13 (d,	2H) ,
7,76 (d,	, 1H), 7,	93 (d,	1H).
Krok 4:

3-oxo-l-cyklohexenylester kyseliny 2-chlor-3-cyklopenty1methoxy-4-ethylsulfonylbenzoové

0,550 g (1,60 mmol) kyseliny 2-chlor-3-cyklopentylmethoxy-4-ethylsulfonyl-benzoové, 0,196 g (1,70 mmol) cyklohexan- 1 , 3-dionu , 0,279 g (1,40 mmol) hydrochloridu N’-(3-dimethylaminopropyl)-N-ethylkarbodiimídu a 0,002 g dimethylaminopyridinu se v 15 ml methylenchloridu míchá po dobu 10 hodin při teplotě místnosti. Potom se zředí methyienchloridem a promyje se 0,5 N kyselinou chlorovodíkovou,

- vodou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a opět vodou. Organické fáze se spojí, vysuší se pomocí bezvodého j síranu sodného a po úplném zahuštění na rotační odparce se získá 3-oxo-l-cyklohexenylester kyseliny 2-chlor-3-cyklopentylmethoxy-4-ethylsulfonylbenzoové ve formě hnědé pryskyřice.

Výtěž	ek:	0,335 g (47 %	teorie)
Rf (e	thy	lacetát): 0,68
1H-NM	R:	δ [CDC13] 1,23	(t, 3H)	,1,44	(m, 2H), 1,64	(m ,
1,85	(m,	2H), 2,15 (m,	2H), 2,	47 (m,	2H), 2,53 (m.	IH) ,
2,68	(m,	2H), 3,25 (q,	2H), 4,	15 (d,	2H), 6,08 (s,	IH) ,
7,71	(d,	IH), 7,96 (d,	IH) .
Krok	5:

2-(2-chlor-3-cyklopentylmethoxy-4-ethylsulfonylbenzoyl)cyklohexan-1,3-dion

0,290 g (0,70 mmol) (3-oxo-l-cyklohexenyl)-2-chlor-3-(cyklopentyl-methoxy)-4-ethylsulfonyl-benzoátu se rozpustí v 10 ml acetonitrilu a přidají se 3 kapky acetonkyanhydrinu a 0,117 g (1,20 mmol) triethylaminu. Reakční směs se míchá po dobu 2 hodin při teplotě místnosti, načež se přidá 0,013 g (0,20 mmol) kyanidu draselného. Po dalším míchání po dobu • ΦΦΦ hodin při teplotě místnosti se reakční směs úplně zahustí, získaný zbytek se vyjme do vody a smísí se s 6 N kyselinou chlorovodíkovou a extrahuje se methylenchloridem. Organické fáze se spojí, vysuší se pomocí bezvodého síranu sodného a úplně se zahustí na rotační odparce. Po chromátografii na silikagelu s reversní fází (pohyblivá fáze: acetonitril/voda-gradient) se získá 2-(2-chlor-3-cyklopentylmethoxy-4-ethylsulfonylbenzoyl)-cyklohexan-1,-dion ve formě bezbarvé vazké olej ovité látky.

Výtěžek: 0,175 g (57 % teorie)

Rf (ethylacetát): 0,50 ¹H-NMR: S [CDC1₃] 1,25 (t, 3H) , 1,45 (m, 2H) , 1,60 (m, 4H) , 1,82 (m, 2H), 2,05 (m, 2H), 2,44 (m, 2H), 2,50 (m, IH), 2,80 (m, 2H), 3,23 (q, 2H), 4,11 (d, 2H), 7,05 (d, IH), 7,90 (d, IH) .

Příklad 1.2

Výroba 2-(2,4-dibrom-3-cyklobutylmethoxybenzoyl)-cyklohexan-1 ,3-dionu

Krok 1:

Ethylester kyseliny 2,4-dibrom-3-cyklobutylmethoxy-benzoové

2,990 g (21,60 mmol) uhličitanu draselného a 3,050 (9.40 mmol) ethylesteru kyseliny 2,4-dibrom-3-hydroxy-benzoové se předloží do 50 ml N,N-dimethylformamidu, při teplotě místnosti se přidá 1,401 g (9,40 mmol) brommethylcyklobutanu a reakční směs se zahřívá po dobu 6 hodin na teplotu 120 až 130 °C . Potom se vlije do vody a extrahuje se diethyletherem. Spojené organické fáze se promyjí vodou, vysuší se pomocí bezvodého síranu sodného a na rotační odparce se úplně zahustí. Po vysušení za vakua olejové vývěvy se získá ethylester kyseliny 2,4-dibrom-3-cyklobutylmethoxy-benzoové ve formě hnědé olejovité látky.

Výtěžek: 3,10 g (85 % teorie)

Rf (ethylacetát): 0,88 ¹H-NMR: δ [CDC1₃] 1,20 (t, 3H), 1,87 - 2,26 (m, 6H), 2,87 (m, 1H), 4,00 (d, 2H), 4,19 (q, 2H), 7,31 (d, 1H), 7,54 (d, 1H) .

Krok 2:

Kyselina 2,4-dibrom-3-cyklobutylmethoxy-benzoová

3.000 g (7,30 mmol) ethylesteru kyseliny 2,4-dibrom-3-(cyklobutyl-methoxy)-benzoové se rozpustí ve směsi ze 30 ml tetrahydrofuranu a 30 ml vody a smísí se s 0,436 g (10,90 mmol) hydroxidu sodného. Reakční směs se míchá po dobu 12 hodin při teplotě místnosti a potom se na rotační odparce úplně odpaří. Získaný zbytek se vyjme do vody a smísí se s 6 N kyselinou chlorovodíkovou. Získaná směs se dvakrát extrahuje methylenchloridem, vysuší se pomocí bezvodého síranu sodného a na rotační odparce se úplně zahustí. Získá se takto kyselina 2,4-dibrom-3-cyklobutylmethoxy-benzoováve formě vazké olejovité kapaliny.

Výtěžek: 2,50 g (94 % teorie)

0,60

1,87 - 2,09 (m, 4H), 2,09 - 2,23 (m, 2H),

2,87 (m, 1H), 4,02 (d, 2H), 7,53 (d, 1H), 7,59 (d, 1H).

Krok 3:

3-oxo-1-cyklohexenylester kyseliny 2,4-dibrom-3-cyklo^lH-NMR: d [CDCl-3] ·* butylmethoxy-benzoové

1,150 g (3,20 mmol) kyseliny 2,4-dibrom-3-cyklobutylmethoxy-benzoové, 0,39 g (3,50 mmol) cyklohexan-1,3-dionu, 0,618 g (3,20 mmol) hydrochloridu N’-(3-dimethylaminopropyl)-N-ethylkarbodiimidu a 0,004 g dimethylaminopyridinu se míchá ve 30 ml methylenchloridu po dobu 10 hodin pří teplotě místnosti. Potom se reakční směs zředí methylenchloridem a promyje se 0,5 N kyselinou chlorovodíkovou, vodou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a opět vodou. Organické fáze se spojí, vysuší se pomocí bezvodého síranu sodného a po úplném zahuštění na rotační odparce se získá 3-oxo-l-cyklohexenyl-ester kyseliny 2,4-dibrom-3-cyklobutylmethoxy-benzoové ve formě žluté pryskyřice.

Výtěžek: 0,80 g (55 % teorie)

Rf (ethylacetát): 0,88 ¹H-NMR: δ [CDC1₃] 1,88 - 2,23 (m, 8H) , 2,45 (m, 2H), 2,68 (m, 2H), 2,87 (m, 1H), 4,15 (d, 2H), 6,05 (s, 1H), 7,44 (d, 1H), 7,60 (d, 1H).

Krok 4:

2-(2,4-dibrom-3-cyklobutylmethoxybenzoyl)-cyklohexan- 1,3-dion

0,220 g (0,50 mmol) 3-oxo-1-cyklohexenyl-esteru kyseliny 2-(2,4-dibrom-3-cyklobutylmethoxy-benzoové se rozpustí v 15 ml acetonitrilu a přidají se 3 kapky acetonkyanhydrinu a 0,121 g (1,20 mmol) triethylaminu. Reakční směs se míchá po dobu 2 hodin při teplotě místnosti a potom se přidá 0,031 g (0,5 mmol) kyanidu draselného. Po dalších 10 hodinách při teplotě místnosti se reakční směs úplně zahustí, získaný ♦· ·*·· zbytek se vyjme do vody a smísí se se 6 N kyselinou chlorovodíkovou, načež se extrahuje methylenchloridem. Organické fáze se spojí, vysuší se pomocí bezvodého síranu sodného a úplně se odpaří na rotační odparce. Po chromatografií na silikagelu (pohyblivá fáze toluen/tetrahydrofuran) se získá 2-(2,4-dibrom-3-cyklobutylmethoxybenzoyl)-cyklohexan-1,3-dion ve formě bezbarvé olejovité látky.

Výtěžek: 0,10 g (44 % teorie)

R.£ (ethylacetát): 0,60 ^-NMR: δ [CDC1₃] 1,80 - 2,16 (m, 8H) , 2,58 (m, 2H) , 2,72 (m, 2H), 2,80 (m, 1H), 3,92 (d, 2H), 6,71 (d, 1H), 7,46 (d, 1H).

Příklady sloučenin, uvedených v následujících tabulkách, se vyrobí analogicky jako je uvedeno výše, popřípadě je možno je získat pomocí známých metod.

V tabulkách je použito následujících zkratek a označení :

Ac = acetyl Et -- ethyl Me = methyl Pr = propyl ?! r^{1 1} c = cyklo i = iso

Fp. = teplota tání Ph - fenyl hodnota retence

Tabulka 1 : Sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I , ve kterém mají substituenty a symboly následuj ící významy :

(i)

Př.	x1-x2	c1(C2)q(C3)o - [Lp—r3]v	R5	Fyzikální data
1	ogh2	-O	H	olej Rť : 0,53 (ethylacetát)
2	och2		Me
3	OCH2	rf	H
4	OCHj	A	H
5	och2	-p NC	H
6	och2	MCCHj	H
7	och2	-p CH,C	H
8	och2	-p MeO	H
9	CCH-	?P MeO	Me

► · »· • · φ * · »««· • φ • φφφ * ΦΦΦ· • φ • φ

Př.	X1 - X2 |	C1(C2)q(C3)„ - [Lp- R3]v	R5	Fyzikální data
10	och2	~0 / ÉÍHÍM	H
11	och2	00	H
12	och2		H j
13	och2	03 / HN 0	H
14	och2		H
15	och2	0	H
16	och2		H
17	och2	Ph	H
18	och2	tBu Me-N—N	H
19	och2-	0	H
I 20	och2	-0	I h	!
21	och2-	00	H	i ·;ethvlacetát;
4Í.L.	CCK2	-o	Me
I	CCK2- }	I /~\	I H I
ί 24	í cch2	i Me ! ΛΛ	! H

OCH₂- i —ξ /—~ Η •4 4·4· * 4 4 · · ·

př.	x1-x2	C’(ď)q(C3)0-[Lp-R3I„	R5	Fyzikální data
26	OCH;		H
27	OCH;	Me Me	Η, H
28	och2	Sp Me Ph	H
29	och2		H
30	OCHjCHo	^0	H
31	OCH2CH2		Me
32	och2ch2	TP	H
33	och2ch2		H
34	och2ch2	17Ο	H
35	och2ch2	PhOjS '-<	H	1
36	och2ch2	F	H
37	och2ch2	F,C	H	i
38	C C ci 2C H 2C 1*2	MeO	1 n	i
33	och2ch2ch2	1 PhHN	H	i t
40 í	CCH2CH2CH2CH2 i ' j H ! CHC 1	i
i 41	CCH,CH=CH		1 i H

- 54 • · · ··* • · · · · « * ·· • * 9 » ··

Př.	X1 - X2 |	ťlťWCVlLp-Fť],	R5 |	Fyzikální data
42	och2ch=ch	íJeOZ^-—/ Me Me	H
43	OCH,CH=CH	t o	H
44	OCH;C=C	Mec/^V Me	H
45	och2c=c	PP Me Me	H
45	OCH=C=C		H
47	och2		H	olei Rf: 3,53 (etnylacetát)
48	OCH;	-0	Me
49	och2	Me	H
50	och2	A '—CH,	H
51	och2	Ph	H
52	och2	sP	K
53	OCHí	-9	! Me
54	och2		H
55	I och2		H	)
55 i	! j sj > i 2	5 r-' I X-^'30,Ph	H
I 57	! i och2	H	1 H
ί 58	och2	0 a*MH	l κ	i ! 1

44 ► * 4 «

- 55 • 4 4···

4 « • ·44 • 4

4 *44 4 4 44 •4 4 ί * ¹ • · 4 • 4 4 » ··

Př.	x1-x2 I	ďlťwcVlLp-R3]»	R5	Fyzikální data
59	och2	V	H
60	och2ch2		H
61	cch2ch2	El	H
62	och2ch2		H
63	och2ch2ch2		H
64	och2ch2ch2	^9 ΡΪ1ΝΗ	H
65	och2ch2ch2ch2	-9 0	H
66	och2ch=ch	Me k 0	H
67	OCH2CsC	kD MeO	H
68	OCHj		H
69	och2		Me
70	och2		H
71	och2	í kj	H
72	och2	, r-\ Me	H
73	och2		H
7-·	i ! cr;j. I	-0 i	t u ! I	I

- 56 *· ·<·« • · « • « • » •φ»* ·♦♦ • φ »* * r · « * · · • 9 9 « • · · »»·· ·· *»*» • V • t • » • · · »·

Př.	x1-x2	C1(C!)q(C3)„ - [Lp- R3]»	R5	Fyzikální data
76	OCH:	h Me	H
77	och2	H O-lBu	H
78	och2	n-Př ty 0	H
79	OCH2CH;	-o	H
80	och2ch2		Me
81	och2ch2		H
82	och2ch2ch2	PH	H
83	och2ch2ch2ch2	-ty?	H
84	i och2ch=ch	-ty)	H
85	OCH2C=C		H
86	ch2c=c		Me
87	och2		H	Ole; Rf : 0,54 (ethylacetát >
88	och2	-o	Me
89	OCK3	tyty	H
90	och2	OMe	H
91	cch2		H i
í 92 I	och2 I	/A (4-Cl.pfi)	I i ! H I
i I Jty i i_	I cch2	! | (i-c:.ph)	I Me | í

- 57 • φφφ φ φ φ φ φφφφ

Př.	χ1-χ2	C’(C2)„(C3)O - [Lp- R3]v	R5	Fyzikální ! data i
94	och2		H i
95	och2	Me	H	!
96	och2	0 T—MU / Π2 4 OCH.Ph	H	i
97	och2	Me	H
98	och2	' ’ c' Me	H
99	och2	Et	H
100	och2ch2	Et	H	l
101	och2ch2	^CH. Me	H
102	cch2ch2	-¾1 F	H
103	och2ch2		H
104	och2ch2ch2	OíyMe T^Me Me	H
105	cch2oc	Me	H
106	och2 l I	H	tj . 4ř /
107	och2 |	Me'	prh7;,?.c‘>r,5·;..

103 OCH-

ί 109 . CCK, *♦

Př. j	X1-X2	CiťMcVlLp-R3].	R5	Fyzikální data
I Ί11 j	och2	c	H	olej I.eLhy LacetáL:
112	och2		H
113	och2	F	H
114	och2	A	Me
115	och2	'i	H
116	och2	F zY	H
117	och2	Ύ*	H
118	och2	Me	H
119	och2	A í Me	H
120	OCHj	Me Y c:	H
121	och2	n-Pr Ύ	H
122	OCH,	/CN	I H
123	och2	NO*	H
124	| cch2 I	ZCHZCM ^7	H	i
í 125	j QCH2	/h	H
I 126	cch2	I v-<	H
127	| och2 i	I l P \ ί 'v	H | i í

« ·

Př.	x1-x2	ďiďwťb-p-p-Fa	R5	Fyzikální data
128	och2	i-Fr E	H
129	OCH,	SPh	H
130	OCHj	SO.Ph '‘V'	H
131	och2	SO.Ph	Me
132	OCK2		H
133	och2	Me H	H
134	och2	O	H
135	och2ch2		H	olei Rf: 0,61 (ethylacetát)
136	och2ch2		Me
137	och2ch2		H
138	och2ch2		H
139	och2ch2	'V·	H
140	och2ch2		H
141	och2ch2		H
142	och2ch2	'’χΑ Me	H
143	cch2ch2ch2		H
144	I OCK2CH2CH2	EO ?Í1 l Ph	H	i 1 1
• 145	och2ch=ch	i /h	H	!

Př.	X1-X2	C1(C2WC3)O-[LP-R3],	R5	Fyzikální data
146 I	OCH;CH2		H
147	och2		H
148	och2	'Je	H
149	OCH2	J?	H
150	OCHZ		H
151	och2	-ů>	H
152	OCH2CH2	-9?	H
153	och2ch2		H
154	och2ch2	&	H
155	och2	79 PhCHÍ	H
156 i	OCH2	Me	H
157	OCH2	Me\,Vs ír	H
I 153 i I	CCHz	X	H

159 | CC’ri₂ I /ÍX ! H

160 ' CCH_:

Př.	X1 -X2	C1(C2)q(C3)o - [Lp- R33v	R5	Fyzikální data
161	OCH;	Λ vCr'	Me
162	och2	L fa	H
163	och2	far'	H
164	och2		H
165	och2ch2	faž'	H
166	och2ch2	A	H
167	och2ch2ch2	fax“·	H
168	och2ch2ch2ch2	Φ	H
169	och2ch2	i	H
170	och2ch2		H

• · v * * · · · » · · «· ···· · * ·«

Tabulka 2 : Sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I , ve kterém mají substituenty a symboly následující významy :

R¹ = Cl R³ = 4-S0₂Me Y = CH₂

Př.	x1-x2	C’(C2),(Cj„-[Lp-R3]„	R4	Fyzikální data
1	och2		OC(O)-Ph
2	OCH2		OSO2-Ph
3	och2	ncch/	OC(O)-Ph
4	och2		OSO2-Pfi
5	OCH,	-O	OC(O)-Ph
0	J och2	-o	ε-Ph
7	och2	NH50,Me	OC(O)-Pb
8	och2ch2	-<>	OC(O)-Ph
9 i_	J OCK2CK2	~0	OSOrPh	!

- / \

OSC₂-Pb • « flflfl* fl fl • · · ·

Př.	X^X2	C’(C2),(C3)o - [Lp- R’]v	R4	i Fyzikální data
11 í 1	OCH->CHn 1	s	S-Ph	1 i L
12	OCH2CH2		OC(O)-Ph	í 1
13	OCH2CH=CH	-o 1	OC(O)-Ph
14	och2		OC(O}-Ph
15	och2	-9 Ph	OSO2-Ph
16	och2		OC{O)-Ph
17	och2ch2		OSO2-Ph
18	och2ch2	-v El	OC(O)-Ph
19	och2ch2		OSO2-Ph
20	och2		0C(O)-Ph
21	och2		S-Ph
22	och2ch2	-o	OSO2-Ph
23	och3		0C(O}-Ph
24	och2		0SO2-Ph
25	cch2	-0	S-Ph
26	och2	P' □Me	QC(O)-Ph
27	och2	í ‘0 SQ,Ph	OC(O)-Ph

Me i

!

CSO₂-Ph

• ♦ · ·

Př.	x1-x2	C1(C2)q(C3)q - [Lp-R3]v	R4	Fyzikální data
29	OCH2CH2	E!	S-Ph
30	och2ch2	X? F	OSO2-Ph
31	och2c=c	Me	OC(O)-Ph
32	och2		OC(O)-Ph
33	och2		OSO2-Ph
34	OCHj	'X	S-Ph
35	och2	Me 'x	OC(O)-Ph
36	och2	X	S-Ph
37	och2	X	OC(O)-Ph
38	och2		OC(O)-Ph
39	och2	NO, ^7	OSOrPh
40	och2	X	OSO2-Ph
41	och2ch2	^x	CC(O)-Ph
42	och2ch2		S-Ph
43	och2ch=ch	^x	OC(O)-Ph
44	och2ch2	χΛ	OSO2-Ph
45	och2	/x	OC(O)-Ph

··*·

Tabulka 3: Sloučeniny podle předloženého vynalezu obecného vzorce I , ve kterém mají substituenty a symboly následující významy

Př.	R1	R2	x1-x2	C’(C2)q(C’)o-[Lp-R3]v	Fyzikální data
1	Cl	Cl	OCHz	—O	dej Rf: 11,39 ''ethylacetát)
2	Br	Br	OCH,	~-O	alej Rf/o, 47 (ethylacetát)
3	Cl	so2e	OCH2	-O	oie j Rf: Ο,Ξι (ethylacetát)
4	Me	SO2Me	OCH,	-O
5	Ct	Cl	OCH,	rP	1
6 I	Br	Br	OCH,	HN^3Me
7	a	Cl	OCH,	A	R f : J , ~ cthvLacetat;
8	i Cl	| SO;Eř l	OCH2	*-0	j ethylacetát)
i a i	Me	I SO2Me I I	OCH,	—O	!
10	l l í c: I	SO,E'.	CCH, l	( NHSO.Me -h'	í 1 i i i

i « 4 ····

- 66 • · **·· «· • · · 4 · 4 · 4 · 4 •444 44 4 4* * • · · · · φ * · · φ · · 4 · · · 4 « ···· ··♦ *4 4444 4« 4«

1 Pž -	R1	R2	x1-x2	C'(C2)q(ť)o - [Lp- R3]u	Fyzikální data
12 I	Cl	SOjEt	OCHzCH;	Y7	I
13	Br	Br	OCH2CK2
14	Cl	Cl	OCH,CH2	/ F
15	Me		och2ch2	~P
16	Cl	SO2Et	och2ch2	zP
17	Cl	SO:Et	och,ch=ch
18	Cl	Cl	och2		Ό i 5 ~ Rf: 3,68 : e thyfacetát!
19	Br	Br	och2	-O	a 3 a - Rf: 0,38 (ethylacetát;
20	Cl	SO-Et	och2	—Ό	ole, Rf: C, 50 (ethviacetát;
21	Me	SO:Me	OCH,
22	Cl	Cl	OCH2	-v I ph
23	Br	Br	| OCH,	Ph
24	Me	I SO;Me	och2	-9 l Fh
25	Cl	Cl	och2
26	Br	I Er	och2	— ^^SO.Ph	I
I 27 t	I c;	I r, I Li I I	' OCH,CH, I	c )	| t

- 67 • · · ·

Ml ·*♦ ·

Př.	R1	R2	x1-x2	C1(C2)q(C3)o - [Lp-R3]v	Fyzikální data
30	Br	Br	OCH,
31	Cl	SO2Et	OCH2
32 j	Cl	SO2Et	och2ch2
33	Cl	Cl	OCH,		Rf; 0,53 íethylacetát!
34	Br	Br	OCH2		cle; Rf; 3,S0 (ethylacetát)
35	Cl	SO2Et	och2	-z7	ole, Rf: 0,53 'echylacetát)
36	Me	SO,Me	och2
37	Cl	SO2Et	och2	OMe
38	Cl	Cl	och2	SO,Ph
39	Cl	SO2Et	OCH,	—ý Me
40	Br	Br	OCH,CH2	I El
41	Cl	Cl	och2ch2	F
42	Cl	SO2Et	och,ch.	I F
43	Me	SO,Me	OCH,CH,	I I F
!- 44	Cl	Cl	CCHzCaC	i í Me
45	ία	Cl	och2		I O_Ú j I ethvlacetat:

i Sr i Er i OCH₂ ^'-7 j Cl SO₂Eí OCH, '*^77 • φ ··*· • * ··· ·

Př. |	R1	R2	X1 - X2 j	C’{C2),(C3)0-[Lp-R3]v	Fyzikální data
ί	ί		I
49	Cl	Cl	och2 j	Me	Rí: 0,5? \ £ t ÍT'/1 á £ 5 t d l .'
50	Cl	SOiEt	och2	Me	olej j [ethylacetát!
51	Cl	Cl	och2	0'	?. i : 0, -i 0 ! ethylacetát> 1
52	Br	Br	och2	0^	Rf: 0,40 [ethylacetát) |
53	Cl	SO2Et	och2	0'	ciet Rf/θ, 19 (ethylacetát
54	Me	SO;Me	och2	0^·
55	Cl	Cl	och2	0
56	Cl	SO2Et	och2	0
57	Br	Br	cch2	p
58	Cl	SO2Et	och2	0'
59	Cl	Cl	cch2	0
60	Cl	Cl	och2ch2	07	R f : 0 .5 8 [.ethylacetát;
61	I Cl [	SO2El	och2ch2	07	cle; ethylacetát:
62	Cl	SO2Et	och2ch=ch	0<
63	Cl	Cl	och2ch2	07^
04	Cl	SC2Eí	cch2	0^

i * » » ΙΤ · * · # # » · *

B. Příklady formulací

1. Postřikový přípravek

Postřikový přípravek se získá tak, že se smísí 10 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu a 90 hmotnostních dílů mastku jako inertní látky a rozmělní se v kladivovém mlýnu.

2. Dispergovatelný prášek

Ve vodě lehce dispergovatelný, smáčitelný prášek se získá tak, že se smísí 25 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu, 64 hmotnostních dílů kaolin obsahujícího křemene jako inertní látky, hmotnostních dílů ligninsulfonátu draselného a 1 hmotnostní díl oleylmethyltaurátu sodného jako smáčedla a dispergačního prostředku a tato směs se rozemele v kolíčkovém mlýnu.

3. Dispersní koncentrát

Ve vodě lehce dispergovatelný dispersní koncentrát se získá tak, že se smísí 20 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu se 6 hmotn nostními díly alkylfenolpolyglykoletheru (Triton X 207), hmotnostními díly isotridekanolpolyglykoletheru (8 EO) a 71 hmotnostními díly parafinického minerálního oleje (oblast teploty varu asi 255 °C až 277 °C) a tato směs se rozemele v kulovém mlýnu na jemnost pod 5 mikronů.

ft ft*4ft ft • 4 4· ft ft

4. Emulgovatelný koncentrát

Emulgovatelný koncentrát se získá z 15 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce podle předloženého vynálezu,

7^ ΗϋιΰΐΠϋϊ LfiiCu ÓíIlí C Vt< Ί ohč A tti’J O π U Jílku J_ UXpULlŠ LČlilfcL cl i’J hmotnostních dílů oxethylovaného nonylfenolu jako emulgátoru.

5. Ve vodě dispergovatelný granulát

Ve vodě dispergovatelný granulát se získá tak, že se

smísí
75	hmotnostních dílů	sloučeniny obecného vzorce I
10	hmotnostních dílů	ligninsulfonátu vápenatého.
5	hmotnostních dílů	natriumlaurylsulfátu,
3	hmotnostní díly	polyvinylalkoholu a
7	hmotnostních dílů	kaolinu,

tato směs se rozemele v količkovém mlýnu a získaný prášek se granuluje ve vířivém loži za postřikování vodou jako granulační kapalinou.

Ve vodě dispergovatelný granulát se získá také tak, že se hmotnostních dílů 5 hmotnostních dílů hmotnostní díly 1 hmotnostní díl 17 hmotnostních dílů 50 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce I , sodné soli kyseliny 2,2’-dinaftylmethan-6,6’-disulfonové , oleylmethyltaurátu sodného , polyvinylalkohol u, uhličitanu vápenatého a vody, • » ·· • · » · 4 4 homogenisuje v koloidním mlýnu a předběžně se rozmělní, potom se mele v perlovém mlýnu a takto získaná suspense se ve sprejové věži rozprašuje pomocí jednolátkové trysky a usuší se.

C. Biologické příklady

1, Herbicidní účinek při postupu před vzejitím.

Semena jednoděložných a dvouděložných plevelných rostlin umístí v květináčích do hlinitopisčité půdy a půdou se překryjí. Prostředky, formulované ve formě smáčitelných prášků nebo emulsních koncentrátů, se potom aplikují jako vodné suspense, popřípadě emulse s aplikovaným množstvím vody v přepočtu 600 až 800 1/ha v dávce v přepočtu 1 kg aktivní látky nebo méně na hektar na povrch krycí půdy. Po ošetření se květináče umísti do skleníku a udržují se za dobrých růstových podmínek pro škodlivé rostliny. Optická bonita poškození rostlin, popřípadě vzejití, se provádí po vzejití pokusných rostlin po pokusné době 3 až 4 týdnů ve srovnání s neošetřenými kontrolami. Při tom vykazují například sloučeniny z příkladů 2 a 34 z tabulky 3 alespoň 90% účinek proti Stellaria media a Amaranthus retroflexus.

2. Herbicidní účinek při postupu po vzejití.

Semena jednoděložných a dvouděložných plevelů se umístí v květináčích do hlinitopisčité půdy, půdou se překryjí a uloží se do skleníku za dobrých růstových podmínek. Dva až tři týdny po vysetí se pokusné rostliny ve stadiu tří lístků ošetří sloučeninami podle předloženého vynálezu. Sloučeniny podle předloženého vynálezu, formulované jako tttt ·»· ·

«· tttttttt • « · tt tt • · · • · · • tttt tttt tttttttt tt tt tt postřikový prášek, popřípadě jako emulsní koncentrát, se nastříkají v dávkách v přepočtu 1 kg aktivní látky nebo méně na hektar s aplikačním množstvím vody 600 až 800 1/ha na zelené části rostlin. Po asi 3 až 4 týdnech stání pokusných rostlin ve skleníku za optimálních růstových podmínek se hodnotí účinek preparátů ve srovnání s nezpracovanou kontrolou. Prostředky podle předloženého vynálezu mají také v postupu po vzejití dobrou herbicidní účinnost proti širokému spektru hospodářsky důležitých jednoděložných a dvouděložných škodlivých rostlin. Při tom vykazují například sloučeniny z příkladů 2 a 34 z tabulky 3 alespoň 90% účinek proti Stellaria media.

3. Účinek na škodlivé rostliny v rýži

Typické škodlivé rostliny v kulturách rýže se umístí ve skleníku za podmínek Paddy-rýže (výška hladiny vody : 2 až 3 cm). Po ošetření formulovanými sloučeninami podle předloženého vynálezu v dávce, přepočteno 1 kg aktivní substance nebo méně na hektar, se pokusné rostliny umístí za optimálních růstových podmínek ve skleníku a takto se ponechají během celé pokusné doby. Asi tři týdny po aplikaci se provede vyhodnocení pomocí optické bonifikace poškození rostlin ve srovnání s nezpracovanou kontrolou. Sloučeniny podle předloženého vynálezu mají velmi dobrý herbicidní účinek proti škodlivým rostlinám. Při tom vykazují například sloučeniny z příkladů 34 a 46 z tabulky 3 alespoň 90% účinek proti Cyperus difformis a Echinocloa crus-galli.

4. Snášenlivost kulturními rostlinami

V dalších pokusech ve skleníku se semena velkého počtu kulturních rostlin a jednoděložných a dvouděložných škodlivých rostlin dají do hlinitopísčité půdy a půdou se •β·· »* ·* ·· • « * · • » · « t · « • » « ·· »»·· »· ··· • · « « « • · • · · ·· ·· ·» ·* překryjí. Část květináčů se ihned zpracuje stejně, jako je popsáno v odstavci 1 , ostatní se umístí ve skleníku, dokud se u rostlin nevyvinou dva až tři pravé lístky a potom se postříkají v různých dávkách sloučeninami obecného vzorce I podle předloženého vynálezu, stejně jako je popsáno v odstavci 2 . Čtyři až pět týdnů po aplikaci a umístění ve skleníku se zjistí pomocí optické bonity, že sloučeniny podle předloženého vynálezu ponechávají dvouděložné kultury, jako je například sója a cukrová řepa, v postupu před vzejitím a po vzejití, zpravidla i při vysokých dávkách účinné látky, nepoškozené nebo prakticky nepoškozené. Některé substance šetří kromě toho také gramineení kultury, jako je například ječmen, pšenice a rýže. Sloučeniny obecného vzorce I vykazují částečně vysokou selektivitu a jsou proto vhodné pro potírání nežádoucího růstu rostlin v hospodářských kulturách.

'*** MPol VSetfC«i _ ^C.-ORát

Claims (13)

1. PATENTOVÉ NÁROKY (I) ve kterém

   X¹· značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující O,

   S(0)_n, NH a N[L_p-R³];

   X značí přímý nebo rozvětvený alkylenový řetězec s 1 až

   6 uhlíkovými atomy, alkenylenový řetězec se 2 až 6 uhlíkovými atomy nebo alkinylenový řetězec se 2 až 6 uhlíkovými atomy, které jsou substituované w atomy halogenu a k zbytky [L_p-R³];

   C^ (C^) (C³)_o značí monocyklický, bicyklický nebo trícyklický zbytek, přičemž 19 3

   a) kruhy C , Ca C jsou tříčlenné az osmičlenné nasycené nebo částečně nenasycené kruhy ze skupiny zahrnující cykloalkylovou, cykloalkenylovou, oxiranylovou a oxetanylovou skupinu,

   b) kruhy C , Ca C jsou navzájem spojeny pres jeden nebo dva společné atomy;

   »* *♦»*

   1 2

   R a R značí nezávisle na sobě vodíkový atom, merkaptoskupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, atom halogenu, thiokyanátoskupinu, skupinu alkyl-CO-O s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, skupinu alkyl-S(0)_n-0 s 1 až 6 uhlíkovými atomy, skupinu alkyl-S(O) s 1 až 6 uhlíkovými atomy, skupinu dialkyl-NH-SQ₂ s 1 až 6 uhlíkovými atomy v každém alkylu, skupinu alkyl-SO₂-NH s 1 až 6 uhlíkovými atomy, skupinu alkyl-NH-CO s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkyl-S0₂-alkylaminovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v každém alkylu, alkyl-CO-alkylaminovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v každém alkylu, 1,2,4-triazol-1-ylovou skupinu, skupinu alkyl-0CH₂ s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, skupinu alkyl-S(0)_n-CH₂ s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, skupinu alkyl-NH-CH₂ s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, skupinu dialkyl=N-CH₂ s 1 až 6 uhlíkovými atomy v každém alkylu, skupinu 1,2,4-triazol-l-yl-CH₂ nebo skupinu alkyl-(D)_p s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkenyl-(D)_p se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkenylu, alkinyl-(D) se 2 až 6 uhlíkoF* vými atomy v alkinylu, cykloalkyl-(D) se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkylu, cykloalkenyl-(D) se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkenylu, alkyl-cykloalkyl-(D)_p s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu a se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkylu nebo alkyl-cykloalkenyl-(D)_p s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu a se 3 až 9 uhlíkovými atomy v cykloalkenylu, které jsou substituované v zbytky ze skupiny zahrnující kyanoskupinu, nitroskupinu a atom halogenu;

   R značí vodíkový atom, hydroxyskupinu, atom halogenu, merkaptoskupinu, aminoskupinu, nitroskupinu, uhlík obsahující zbytek nebo, pokud p v X¹ značí nulu,

   Q Q oxoskupinu, skupinu NR , skupinu N-OR nebo skupinu N-NR⁸R⁹;

   D značí atom kyslíku nebo síry;

   L značí přímou nebo rozvětvenou skupinu

   -[Ap-C(R^)23x^-Ap ^nebo skupinu A_p-M-A_p s tím opatřením, že dvě nebo tři z čísel p hou značí současně nulu;

   A_p-[C<R«)₂]_u, w a x nemoA značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující 0,

   S(0)_n, aminoskupinu, N-alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, N-alkenylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy a N-alkinylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy;

   M značí alkylenovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkenylenovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy nebo alkinylenovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, které jsou substituované v zbytky R³;

   4 7

   R značí skupinu OR', alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkenylthioskupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkinylthioskupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkinylthioskupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkylsulfinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylsulfinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylsuifinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkenylsulfinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, aikinyisulfinylovou skupinu se 2 až • ♦ · » ·

   4 uhlíkovými atomy, halogenalkinylsulfinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylsulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylsulfonylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkenylsulfonylovou skupinu se 2 až 4 uhlixovými atomy, alkinylsulfonylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylsulfinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, kyanoskupinu, kyanátoskupinu, thiokyanátoskupinu, atom halogenu nebo fenylthioskupinu;

   značí vodíkový atom, 3-tetrahydropyranylovou skupinu, 4-tetrahydropyranylovou skupinu, 3-tetrahydrothiopyranylovou skupinu, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu i alkoxylu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu, alkylkarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a fenylovou skupinu, přičemž osm posledně jmenovaných skupin je substituovaných zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, nebo dva na společném uhlíkovém atomu vázané zbytky tvoří řetězec ze skupiny zahrnuj ící OCH2CH2O ,

   0CH₂CH₂CH20 , SCH₂CH₂S a SCH₂CH₂CH₂S , přičemž tento je substituován w methylovými skupinami, nebo dva na přímo sousedících uhlíkových atomech vázané zbytky R^ tvoří s je nesoucími uhlíkovými atomy tříčlenný až šestičlenný kruh, substituovaný w zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylovou skupinu •· Φφφφ

   -73’ * φ s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými at omy;

   R⁶ značí alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, atom halogenu, kyanoskupinu nebo nitroskupinu;

   R^z značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu i alkoxylu, formylovou skupinu, alkylkarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu, alkylaminokarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, dialkylaminokarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v každém alkylu, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylsulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, benzoylovou skupinu nebo fenylsulfonylovou skupinu, přičemž obě posledně jmenované skupiny jsou substituované v zbytky ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, atom halogenu, kyanoskupinu a nitroskupinu;

   r8 značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy, arylovou skupinu, arylalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, heteroarylovou skupinu, hetérocyklylovou skupinu a halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy;

   značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 9 uhlíkovými atomy, arylovou skupinu, arylalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, heteroarylovou skupinu, hetérocyklylovou skupinu a halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, nebo 8 9 pokud R a R jsou vázané na jednom atomu nebo na dvou přímo sousedících atomech, tvoří společně s je vázajícími atomy nasycený, částečně nebo úplně nenasycený pětičlenný až šestičlenný kruh, který obsahuje p heteroatomů ze skupiny zahrnující kyslík, dusík a síru;

   Y značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující 0, S,

   NH, N-alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, skupinu CHR^ a skupinu CCR^^;

   Z značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující 0, S,

   S0, SO2, NH, N-alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, skupinu CHR^ a skupinu C(r5)2^ man značí číslo 0, 1 nebo 2 ;

   o, p a q značí číslo 0 nebo 1 ;

   w a x značí číslo 0, 1, 2, 3 nebo 4 a « *· · «

   v značí číslo 0, 1, 2 nebo 3 a jejich soli.
2. 2. Benzoylcyklohexandiony podle nároku 1 obecného vzorce I , ve kterém značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující 0, S a NH;

   R¹ značí atom chloru, bromu nebo fluoru, methylovou skupinu, ethylovou skupinu, kyanoskupinu, nitroskupinu a halogenalkylovou skupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy;

   R značí atom halogenu, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylsulfenylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylsulfinylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylsufonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo nitroskupinu;

   R' značí alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu i alkoxylu, alkylkarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, alkoxykarbonvlovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo fenylovou skupinu nebo dva na společném uhlíkovém atomu vázané zbytky R^ tvoří řetězec ze skupiny zahrnující OCH2CH2O , OCH2CH2CH2O, SCH2CH2S a SCH2CH2CH2S , přičemž tento je substituován w methylovými skupinami, nebo dva na přímo sousedících uhlíkových atomech vázané zbytky R^ tvoří vazbu nebo s je nesoucími uhlíkovými atomy tříčlenný až ses• · tičlenný kruh, substituovaný w zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy;

   R značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy, arylovou skupinu, arylalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu a halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a

   R^ značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo

   8 9 pokud R a R jsou vázané na jednom atomu nebo na dvou přímo sousedících atomech, tvoří společně s je vázajícími atomy nasycený, částečně nebo úplně nenasycený pětičlenný až šestičlenný kruh, který obsahuje p heteroatomů. ze skupiny zahrnující kyslík, dusík a síru .
3. 3. Benzoylcyklohexandiony podle nároku 1 nebo 2 obecného vzorce I , ve kterém

   X značí přímé nebo rozvětvené alkylenové řetězce s 1 až
4. 4 uhlíkovými atomy, alkenylenové řetězce se 2 až 4 uhlíkovými atomy nebo alkinylenové řetězce se 2 až 4 uhlíkovými atomy, substituované w atomy halogenu,

   R~ značí

   a) vodíkový atom, hydroxyskupinu atom halogenu, mer• Β · · · ♦ kaptoskupinu, aminoskupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu a formylovou skupinu,

   b) w zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, kyanoskupinu, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a skupinu R¹⁰, substituovanou fenylovou, oxazolylovou, furanylovou nebo tetrahydropyrrolylovou skupinu,

   c) v zbytky ze skupiny zahrnující formylovou skupinu, atom halogenu, kyanoskupinu, nitroskupinu, alkylaminoskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, dialkylaminoskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v každém alkylu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu, alkylkarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, alkylkarbonyloxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a halogenalkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, substituovanou skupinu Rl-alkylaminovou s 1 až 4 uhi íkovými atomy, (R^)₂-aminovou, -oxykarbonylovou, R^^-karbonylovou, rH-karbonyloxylovou, alkylovou s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkenylovou se 2 až 6 uhlíkovými atomy, alkiny lovou se 2 až 6 uhlíkovými, atomy, » « to to · to to • «•to alkoxyalkylovou s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu i alkoxylu, alkinyloxyalkylovou se 2 až 6 uhlíkovými atomy v alkinylu a s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, cykloalkylovou se 3 až 9 uhlíkovými atomy, cykloalkenylovou se 3 až 9 uhlíkovými atomy, alkoxylovou s 1 až 6 uhlíkovými atomy nebo alkylthio s 1 až 6 uhlíkovými atomy,

   d) zbytek vzorce Va, Vb, Vc, Vd, Vj nebo Vp, nebo

   Q

   e) pokud p značí nulu, oxoskupinu, skupinu NR , skupinu N-OR& nebo skupinu N-NR®R^;

   R' značí vodíkový atom, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, benzoylovou skupinu nebo fenylsulfonylovou skupinu, přičemž obě posledně jmenované skupiny jsou substituované v zbytky ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy, atom halogenu, kyanoskupinu a nitroskupinu a rH začí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy nebo cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy.

   4. Benzoylcyklohexandiony podle některého z nároků 1 až

   3 obecného vzorce I , ve kterém wznačí divalentní jednotku 0 ;

   «· «**· ·· ·· r4 značí skupinu OR?, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenyithioskupínu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, kyanoskupinu, kyanáLuskupinu, thiokyanátoskupinu nebo fenylthioskupinu, substituovanou v zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy a nitroskupinu;

   značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, fenylovou skupinu nebo dva na přímo sousedících uhlíkových atomech vázané zbytky R^ tvoří s je nesoucími uhlíkovými atomy substituovaný tříčlenný až šestičlenný kruh;

   1 9

   R značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy nebo pokud jsou R a R vázané na jednom atomu nebo na dvou přímo sousedících atomech, tvoří společně s je vázajícími atomy nasycený, částečně nebo úplně nenasycený pětičlenný až šestičlenný kruh, který obsahuje p heteroatomů ze skupiny zahrnující kyslík, dusík a síru;

   Y značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující CHR^ a C(R^)2 ti • to · · · ·

   85 Z značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující O, S,

   SO2, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, skupinu CHR^ a skupinu C(R^)2·
5. 5. Benzoylcyklohexandiony podle některého z nároků 1 až

   4 obecného vzorce I , ve kterém

   O

   R značí atom halogenu, halogenalkylovou skupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy nebo alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 2 uhlíkovými atomy;

   R⁵ značí alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, fenylovou skupinu nebo dva na přímo sousedících uhlíkových atomech vázané zbytky R^ tvoři s je nesoucími uhlíkovými atomy substituovaný tříčlenný až šestičlenný kruh;

   R značí vodíkový atom, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až

   4 uhlíkovými atomy, benzoylovou nebo fenylsulfonylovou skupinu a

   O

   R značí vodíkový atom, methylovou nebo ethylovou skupinu , o

   přičemž R je v poloze 4 fenylového kruhu.
6. 6. Benzoylcyklohexandiony podle některého z nároků 1 až

   5 obecného vzorce I , ve kterém

   2.

   X značí přímý nebo rozvětvený alkylenový řetězec s 1 až

   4 uhlíkovými atomy, alkenylenový nebo ♦

   • Β Φ · ·· * » ♦ alkinylenový řetězec se 2 až 4 uhlíkovými atomy;

   R“*· značí atom chloru nebo bromu, methylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, kyanoskupinu nebo nitroskupinu ;

   o

   R značí atom chloru nebo bromu, methylsulfonylovou skupinu, ethylsulfonylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu nebo nitroskupinu;

   značí skupinu OR?, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo fenylthioskupinu;

   R~ značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo dva na přímo sousedících uhlíkových atomech vázané zbytky tvoří s je nesoucími uhlíkovými atomy substituovaný tříčlenný až šestičlenný kruh;

   A značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující O,

   S(0)_n, NH a N-alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy;

   M značí alkylenovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy a

   Y a Z značí nezávisle na sobě divalentní jednotku ze skupiny zahrnující skupinu CHR^ a C(R^)₂
7. 7. Herbicidní prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje herbicidně účinné množství alespoň jedné sloučeniny obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 6 .

   • tt ·♦*· tt tttt tttttttt • « · ·
8. 8. Herbicidní prostředek podle nároku 7 ve směsi s formulačními pomocnými prostředky.
9. 9. Způsob hubení nežádoucích rostlin, vyznačující se tím, že se účinné množství alespoň jedné sloučeniny obecného vzorce I podle někxerého z nároků 1 až 6 nebo herbicidního prostředku podle nároku 7 nebo 8 aplikuje na rostliny nebo na místo nežádoucího ř růstu rostlin.
10. 10. Použití sloučenin obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 6 nebo herbicidních prostředků podle nároku 7 nebo 8 pro hubení nežádoucích rostlin.
11. 11. Použití podle nároku 10 , vyznačující se tím, že se sloučeniny obecného vzorce I používají pro hubení nežádoucích rostlin v kulturách užitkových rostlin.
12. 12. Použití podle nároku 11 , vyznačující se tím, že užitkové rostliny jsou transgení užitkové rostliny.
13. 13. Sloučeniny obecného vzorce III ve kterém ·· ··«

    T značí alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, hydroxyskupinu nebo aotm halogenu a

    R¹, R², R³ , X¹, X², C⁺, C², C³ , L, o, p, q a v mají v nárocích 1 až 6 uvedený význam, s výjimkou sloučenin, ve kterých C³ značí oxiranylovou nebo oxetanylovou skupinu a čísla o a q značí obě současně nulu.