CZ200337A3

CZ200337A3 - Vstřikovací ventil paliva

Info

Publication number: CZ200337A3
Application number: CZ200337A
Authority: CZ
Inventors: Reiteráferdinand; Fischeráulrich; Thömmesáfranz
Original assignee: Robertáboschágmbh
Priority date: 2001-05-09
Filing date: 2002-04-23
Publication date: 2004-08-18
Also published as: BR0205219A; JP2004519600A; DE50206024D1; DE10122353B4; US7059548B2; US20030155448A1; EP1387942A1; EP1387942B1; CN1462338A; WO2002090757A1; JP4181418B2; DE10122353A1

Description

(57) Anotace:

Ventil (1) má magnetovou cívku (10), která spolupracuje s kotvou (20), na níž působí vratná pružina (23), přičemž kotva (20) spolu s jehlou (3) ventilu tvoří pohyblivý ventilový díl. Na jehle (3) ventiluje upraveno uzavírací těleso (4) ventilu, které s tělesem (5) sedla ventilu tvoří těsnicí sedlo. Ve vybrání (36) vstřikovacího ventilu (1) paliva, kterým protéká palivo, je uspořádán nejméně jeden tlumicí element (37).

CN

N

O

?!/ 0DO3 — 27• ··· 4 · ·· ·· ·· · <

Vstřikovací ventil paliva

Oblast techniky

Vynález se týká vstřikovacího ventilu paliva s magnetovou cívkou, která spolupracuje s kotvou, na níž působí vratná pružina, přičemž kotva spolu s jehlou ventilu tvoří axiálně pohyblivý ventilový díl, přičemž na jehle ventilu je upraveno uzavírací těleso ventilu, které s tělesem sedla ventilu tvoří těsnicí sedlo.

Dosavadní stav techniky

Elektromagneticky ovladatelný vstřikovací ventil paliva je známý například ze spisu DE 196 26 576 Al. U tohoto ventilu spolupracuje při elektromagnetickém ovládání kotva s elektricky aktivovatelnou magnetovou cívkou a zdvih kotvy je přes jehlu ventilu přenášen na uzavírací těleso ventilu. Uzavírací těleso ventilu spolupracuje s tělesem sedla ventilu tak, že vytvářejí těsnicí sedlo. V kotvě je upraven větší počet palivových kanálů. Uvádění kotvy do původní polohy je prováděno vratnou pružinou.

U vstřikovacího ventilu paliva, známého ze spisu DE 196 26 576 Al, je nevýhodné zejména to, že tlakové pulsy, které jsou převážně vyvolávány cyklickým otevíráním a uzavíráním vstřikovacího ventilu paliva, se bez tlumení přenášejí na další části tohoto vstřikovacího ventilu, například na rozdělovači vedení paliva, a vytvářejí tak rezonance, které při provozu vstřikovacího ventilu paliva vedou k rušivým emisím hluku.

• · • ·· · • · · · • · • · ·· ·· ··

Díky rezonancím vzniká také možnost, že se v závislosti na vibracích uvolňuje spojení mezi konstrukčními prvky, což může vést k závadám ve funkci zařízení na vstřikování paliva nebo dokonce spalovacího motoru, což opět vede ke značnému snížení provozní spolehlivosti.

Podstata vynálezu

Tyto nevýhody odstraňuje vstřikovací ventil paliva s magnetovou cívkou, která spolupracuje s kotvou, na níž působí vratná pružina, přičemž kotva spolu s jehlou ventilu tvoří axiálně pohyblivý ventilový díl, přičemž na jehle ventilu je upraveno uzavírací těleso ventilu, které s tělesem sedla ventilu tvoří těsnicí sedlo, podle vynálezu, jehož podstatou je, že ve vybrání vstřikovacího ventilu paliva, kterým protéká palivo, je uspořádán nejméně jeden tlumicí element.

Výhodou vstřikovacího ventilu paliva podle vynálezu je oproti ventilu podle dosavadního stavu techniky to, že nejméně jeden tlumicí element, uspořádaný ve vybrání vstřikovacího ventilu paliva, tlumí tlakové pulsy způsobené pohybem jehly ventilu tak, že rezonance v rozdělovacím vedení paliva nenastávají a hlukové emise se snižují.

Díky opatřením, uvedeným v dodatkových nárocích, jsou umožněna další výhodná provedení vstřikovacího ventilu paliva podle vynálezu.

Výhodou je zejména to, že v tlumicím elementu, provedeném ve formě clony, je na straně po směru proudění uspořádán filtrační element, takže nečistoty přiváděné s palivem jsou odfiltrovány a vrtaný otvor ve cloně se nemůže ucpat.

Kromě toho je výhodné, že clonu s vrtaným otvorem lze vyrobit v jednoduché formě a při montáži vstřikovacího ventilu paliva je ji možné snadno zamontovat do příslušného vybrání.

U vstřikovacích ventilů paliva s delší konstrukční délkou může být s výhodou používáno více tlumicích elementů, které mohou například díky různým axiálním délkám zlepšovat tlumicí vlastnosti.

Při použití většího počtu tlumicích elementů mohou být vrtané otvory větší, protože tlumení je díky větší délce konstrukčních prvků silnější. Tlumicí elementy tak mohou být uspořádány také na přítokové straně filtračního elementu, což umožňuje jednodušší montáž, popřípadě možno st dodatečného zvýšení výkonu vstřikovacího ventilu paliva, který je již v provozu.

Použití tlumicích elementů, podobných škrticím, je výhodné protože díky vkládání elastických elementů a vložek do tlumicího elementu tak, že díly se ukládají do sebe, umožňuje velmi efektivní tlumení prostřednictvím potlačení rezonancí.

Přehled obrázků na výkresech

Příklady provedení vynálezu jsou blíže vysvětleny v následujícím popisu a podle zjednodušených obrázků, na kterých znamená obr. 1 schématický řez prvním příkladem provedení vstřikovacího ventilu paliva, vybaveného podle vynálezu, obr. 2 schématický řez druhým příkladem provedení vstřikovacího ventilu paliva, vybaveného podle vynálezu a • · » · · · · ·

• · · obr. 3 znázornění řezu třetím příkladem provedení vstřikovacího ventilu paliva, vybaveného podle vynálezu, v Částečném výřezu z oblasti III podle obr. 2.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje v řezu první příklad provedení vstřikovacího ventilu 1_ paliva podle vynálezu. Vstřikovací ventil 1 paliva je proveden ve formě vstřikovacího ventilu 1 pro vstřikovací zařízení paliva zážehových spalovacích motorů, pracujících se stlačenou směsí. Vstřikovací ventil 1_ paliva je vhodný k přímému vstřikování paliva do neznázorněného spalovacího prostoru spalovacího motoru.

Vstřikovací ventil 1 paliva sestává s tělesa 2 trysky, ve kterém je uspořádána jehla 1 ventilu. Jehla 3_ ventilu je v činném spojení s uzavíracím tělesem 4 ventilu, které spolupracuje s dosedací plochou 6 ventilu, uspořádanou na tělese 5. sedla ventilu tak, že vytvářejí těsnicí sedlo. U vstřikovacího ventilu 1_ paliva se v příkladu provedení jedná o vstřikovací ventil 1 otevírající směrem dovnitř, který je opatřen odstřikovacím otvorem 7..

Těleso 2 trysky je pomocí těsnění 8^ utěsněno vůči vnějšímu pólu magnetové cívky 10. Magnetová cívka 10 je zapouzdřena v tělese 11 cívky a navinuta na nosníku 12 cívky, který přiléhá na vnitřní pól 13 této magnetové cívky 10. Vnitřní pól 13 a vnější pól 9 jsou vzájemně odděleny štěrbinou 26 a opírají se o spojovací konstrukční prvek 29. Magnetová cívka TO je aktivována přes vedení 19 elektrickým proudem, který lze přivádět pomocí elektrického zásuvkového kontaktu 17. Zásuvkový kontakt 17 je obklopen plastovým pláštěm 18, který může být na vnitřní pól 13 nastříkán.

·· ···· φφ ···· φφ φφφφ ··· ·· · φ φ φ • ··· · · φ φφφ • ···♦ φφφφ φ • •••«•φφφφ ······* · * · φ φ φ φ φ

Jehla 3. ventilu je vedena ve vedení 14 jehly ventilu, které je provedeno ve tvaru kotouče. Pro nastavení zdvihu slouží párový nastavovací kotouč 15. Na druhé straně nastavovacího kotouče 15 se nachází kotva 20. Ta je přes první přírubu 21 spojena se silovým spojením s jehlou X ventilu, přičemž jehla X je spojena s první přírubou 21 pomocí svarového švu 22. O první přírubu 21 se opírá vratná pružina 23., která je v předkládané konstrukční formě vstřikovacího ventilu 1 paliva předepínána pouzdrem 24.

Na straně kotvy 20 po směru proudění paliva je uspořádána druhá příruba 31, která slouží jako spodní zarážka kotvy. Tato příruba 21 je svarovým švem 33 silově spojena s jehlou 3. ventilu. Mezi kotvou 20 a druhou přírubou 31 je uspořádán elastický mezikroužek 3 2 pro tlumení rázů kotvy při uzavírání vstřikovacího ventilu X paliva.

Ve vedení 14 jehly ventilu, v kotvě 20 a v tělese 5. sedla ventilu probíhají palivové kanály 3 0a až 3 0c, které vedou palivo, přiváděné centrálním přívodem 16 paliva a filtrované filtračním elementem 25, k odstřikovacímu otvoru 7. Vstřikovací ventil X paliva je pomocí těsnění 28 utěsněn vůči dále neznázorněnému rozdělovacímu vedení.

V klidovém stavu vstřikovacího ventilu X paliva působí na první přírubu 21 na jehle X ventilu vratná pružina 23 proti směru zdvihu této jehly X tak, že uzavírací těleso 4 ventilu je drženo v těsném dotyku na sedle 6 ventilu. Kotva 20 přiléhá na mezikroužek 32, který se opírá o druhou přírubu XX. Při aktivaci magnetové cívky 10 vytváří tato cívka magnetické pole, které kotvou 20 pohybuje proti síle vratné pružina 23 ve směru zdvihu. Kotva 20 přitom unáší první přírubu 21, která je svařena s jehlou X ventilu, a tedy také jehlu X ventilu, ve směru zdvihu. Uzavírací těleso 4 ventilu, které je v činném spojení s jehlou X ventilu, se zvedá od dosedací plochy 6 • ··· ···· ·· ···· · ··· · · · · · · O · ······»'·· · ········« ·····»'* ·· ·· ·· ·· ventilu, takže palivo přivedené přes palivové kanály 3 0a až 30c k odstřikovacímu otvoru J7 je odstřikováno.

Je-li proud do cívky vypnut, odpadá kotva 20 po dostatečném zániku magnetického pole díky tlaku vratné pružiny 23 na první přírubu 21 od vnitřního pólu 13, takže jehla 3. ventilu se pohybuje proti směru zdvihu. Uzavírací těleso 4 ventilu tak dosedá na dosedací plochu 6 ventilu a vstřikovací ventil J_ paliva se uzavírá. Kotva 20. dosedá na zarážku kotvy, tvořenou druhou přírubou 3 1.

Ve vybrání 36 vnitřního pólu 13 je podle vynálezu uspořádána clona 34, která je opatřena vrtaným otvorem 35. Clona 34 je přitom uspořádána mezi filtračním elementem 25 a nastavovacím pouzdrem 24, na straně tohoto filtračního elementu 25 po směru proudění, takže nečistoty v palivu, protékajícím filtračním elementem 25 a dále clonou 34 se zadržují a vrtaný otvor 35 ve cloně 34 se tak nemůže ucpávat.

Prostřednictvím clony 34 mohou být při provozu vstřikovacího ventilu JL paliva odstraněny vyskytující se tlakové pulsy, které jsou vyvolávány například cyklickým otevíráním a uzavíráním vstřikovacího ventilu JL, a které mohou vést v důsledku rezonancí zejména v dále neznázorněném rozdělovacím vedení k nežádoucímu hluku. Rovněž může být pomocí tlumení tlakových pulsů odstraněno uvolňování zásuvných spojení mezi jednotlivými konstrukčními prvky, které vzniká díky oscilacím.

Clona 34 je v prvním příkladu provedení vyrobena jako separátní konstrukční prvek a je přednostně zalisována do vybrání vnitřního pólu 13. Je však také možné provést clonu 34 například jako konstrukční prvek, kombinovaný s nastavovacím pouzdrem 24 nebo s filtračním elementem 25.

·» 9 9 99 • · 9 9 9 9 9 9 9 9 9 • 999 999 99 99 99 ··

Vrtaný otvor 35 ve cloně 34 je přitom dimenzován tak, že tlakové pulsy jsou účinně potlačovány, ale průtok paliva vstřikovacím ventilem X není přiškrcován. Čím silnější je tlumení tlakových pulsů, tím menší je rezonance v rozdělovacím vedení paliva a hlukové emise, které tato rezonance vyvolává.

Volba materiálu pro výrobu clony 34 je přitom určena zejména jeho stabilitou vůči rozpouštěcím efektům paliva. Kromě kovů a kovových slitin, které díky poddajnosti materiálu dovolují snadnou montáž clony 34 do vybrání 36 vnitřního pólu zalisováním, jsou použitelná také pouzdra z pružinové oceli nebo teflonové kroužky, stejně jako elastomery a kombinace elastomerů s kovy. Elastomery mohou být vyztuženy tkaninou nebo vyplněny plnivy jako skelnými vlákny, skleněnými kuličkami, kameninovou moučkou nebo kovovým práškem.

Obr. 2 znázorňuje schématicky částečný podélný řez druhým příkladem provedení vstřikovacího ventilu X paliva, vybaveného podle vynálezu, který je vhodný zejména k vstřikování paliva do blíže neznázorněného sacího potrubí spalovacího motoru. Konstrukční prvky, které jsou na obr. 1 a obr. 2 shodné, jsou přitom opatřeny totožnými vztahovými značkami.

Vstřikovací, ventil X paliva obsahuje magnetovou cívku 10, která je navinuta na nosníku 12 cívky. Nosník 12 cívky je zapouzdřen v tělese 40 ventilu a je uzavřen víčkem 41.

Nosníkem 12 cívky prochází pouzdro 43 ventilu, které je provedeno ve formě trubky a obsahuje nastříkanou nebo navařenou opěrnou trubku 44, která slouží jako vnitřní pól magnetové cívky 10. Jako vnější pól magnetové cívky 10 může sloužit například těleso 40 ventilu. Na straně opěrné trubky 44 po směru proudu paliva je • · · '· · · » · · • ··· uspořádána kotva 20. která je s jehlou 3. ventilu vytvořena jako jeden kus. V jehle 3. ventilu jsou upraveny průtokové otvory 45. kterými je palivo proudící vstřikovacím ventilem 1. paliva vedeno k těsnicímu sedlu.

V oblasti průtokových otvorů 45 je uspořádán prstencový filtr 46 pro filtrování paliva. Jehla 3. ventilu je, zejména pomocí svaření, v činném spojení s uzavíracím tělesem 4 ventilu - v příkladu provedení vytvořeném ve tvaru koule - které spolu s tělesem 5. sedla ventilu tvoří těsnicí sedlo. Na straně těsnicího sedla po směru proudu je ve vstřikovacím kotouči 47 s otvory vytvořen nejméně jeden odstřikovací otvor 7, z něhož je palivo vystřikováno do dále neznázorněného sacího potrubí.

r

Na kotvu 20 působí v klidovém stavu vstřikovacího ventilu J_ paliva vratná pružina 23 tak, že vstřikovací ventil l_je díky přitlačení uzavíracího tělesa 4 ventilu na těleso 5. sedla ventilu udržován v uzavřeném stavu. Vratná pružina 23 je uspořádána ve vybrání 48 kotvy 20. respektive opěrné trubky 44 a je předepjata pomocí nastavovacího pouzdra 24. Na přítokové straně nastavovacího pouzdra 24 je do pouzdra 43 ventilu přednostně zalisován filtrační element 25 ve tvaru hrnce. Palivo, které je přiváděno centrálním přívodem 16 paliva, protéká vstřikovacím ventilem 1_ paliva přes vybrání 48 a průtokové otvory 45 k těsnicímu sedlu a k odstřikovacímu otvoru 7.

V přítokovém konci 49 pouzdra 43 ventilu je nasunuto trubkové kovové duté těleso 50. které je například v oblasti filtračního elementu 25 s tímto pouzdrem 43 ventilu svařeno. K montáži na dále neznázorněné rozdělovači vedení paliva je vstřikovací ventil 1_ paliva opatřen na přítokovém konci 51 kovového dutého tělesa 50 těsněním 28. Další těsnění 52 utěsňuje dále neznázorněné spojení mezi • A • ··· • Α· vstřikovacím ventilem J_ paliva a sacím potrubím. Magnetová cívka 10 je aktivována elektrickým proudem, přiváděným od elektrického zásuvkového kontaktu 17 přes vedení 19. Zásuvkový kontakt 17 je obklopen plastovým pláštěm 18, který může být na pouzdro 43 ventilu, popřípadě na duté těleso 50 nastříkán.

Jestliže je do magnetové cívky 10 přiveden přes dále neznázorněné elektrické vedení elektrický proud, vytváří se magnetické pole, které při dostatečné intenzitě vtáhne kotvu 20 proti síle vratné pružiny 23 proti směru proudění paliva do magnetové cívky 10. Tím se uzavře pracovní Štěrbina 27, vytvořená mezi kotvou 20 a opěrnou trubkou 44. Pohybem kotvy 20 je také jehla 3. ventilu, vytvořená s touto kotvou 20 jako jeden kus, unášena ve směru zdvihu, takže uzavírací těleso 4 ventilu se zvedá od tělesa 5. sedla ventilu a palivo je vedeno k odstřikovacímu otvoru 7.·

Vstřikovací ventil 1_ paliva se uzavře, jakmile je budicí proud do magnetové cívky 10 vypnut a magnetické pole zanikne natolik, že vratná pružina 23 odtlačí kotvu 20 od opěrné trubky 44. Jehla 3. ventilu se tak pohybuje po směru proudu paliva a uzavírací těleso 4. ventilu dosedne na těleso 5. sedla ventilu.

V kovovém dutém tělese 50 je podle vynálezu uspořádán nejméně jeden tlumicí element 3 7. V předkládaném příkladu provedení jsou pro zvýšení tlumicích vlastností upraveny dva tlumicí elementy 37a a 37b. Tlumicí elementy 37a a 3 7b zajišťují stejnou funkci jako clona 34, popsaná podle obr. 1, který představuje první příklad provedení, a sice tím, že tlumí tlakové pulsy, které jsou způsobeny hlavně otevíráním a uzavíráním vstřikovacího ventilu J_ paliva a následnými rezonancemi v nejrůznějších částech systému pro rozdělování paliva.

. ·· ···« '·'« »4ί· 99 9999

9 9 9 9 · 9 9 · • 9 99 9 9 « 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 . · * · · · · · · 9 9

9999 999 ·9 99 ··

Prostřednictvím větší axiální konstrukční délky tlumicích elementů 3 7a a 37b, která je podmíněna větší konstrukční délkou vstřikovacího ventilu 1. paliva a velikostí prostoru, který je k dispozici, může být vybrání 38 v tlumicích elementech 37a a 3 7b větší, než je dimenzován vrtaný otvor 3 5, popisovaný na obr. 1, bez toho, že by byl tlumicí účinek oslaben.

K odstranění vírů v proudu paliva je možné tvar tlumicích elementů 3 7a a 3 7b měnit. Vybrání 3 8 může mít například po délce tlumicích elementů 37a a 37b variabilní průměr, elementy mohou být uchyceny v přítokové oblasti nebo mohou mít na vnitřní stěně struktury ke zlepšení podmínek proudění. Také je možné variabilně upravit axiální vzdálenost X tlumicích elementů 37a a 37b.

Obr. 3 znázorňuje v částečném řezu třetí příklad provedení tlumicího elementu 37 podle vynálezu, který je možné zasunout například do kovového dutého tělesa 50 vstřikovacího ventilu J_ paliva, který je blíže vysvětlen v popisu k obr. 2.

Tlumicí element 37 má přitom ve svém vybrání 3 8 nejméně jeden, přednostně však více elastických elementů 56, které jsou spojeny s koncem 55 tlumicího elementu 37 na jeho přítokové straně. Elementy se rozprostírají ve směru proudění paliva do vybrání 38. a až do vložky 57 ve tvaru hrnce, která je uspořádána na odtokovém konci 58 tlumicího elementu 37 ve vybrání 38 a je spojena s tlumicím elementem 37 na nejméně jednom místě.

Vložka 57 ve tvaru hrnce je směrem k přítokovému konci 5 5 tlumicího elementu 37 otevřená a má ve svých stěnách 60 nejméně jeden, přednostně však více průtokových otvorů 59.

* 9 9 9 9 9 • 9 9

999 · · 99· 9 9 9 9 9 9

9 · 9 9 9 • · 9 9 9 9 • •9 · 9 9 · 9

9 · 9 9 · 9 · «· ·· φ·

Palivo protékající vstřikovacím ventilem X paliva vstupuje přítokovým koncem 55 do tlumicího elementu 37 a je nepatrně přiškrcováno ve zúžení vybrání 3 8. tvořeném elastickým elementem

56. Elastické elementy 56 jsou působením paliva radiálně přitlačovány směrem ven. Palivo dále protéká do vložky 57 ve tvaru hrnce, která je ve směru přitékání paliva otevřená. Potom palivo nejprve vložku 57 opouští přes průtokové otvory 59 ve stěnách této vložky 57 a nakonec opouští i tlumicí element 37. Jedna možná trasa paliva tlumicím elementem 37 je přitom vyznačena šipkou.

Tlumení dosažené tlumicím elementem 3 7, popsaným podle obr.

3, je velmi efektivní, protože díky vzájemnému zasunutí vložky 57 do tlumicího elementu 37 a elastického elementu 5 6 do vložky 57 se ve směru přívodu paliva nešíří žádné oscilace, takže hlukové emise jsou obzvlášť silně redukovány.

Vynález není omezen na znázorněné příklady provedení a je použitelný například také pro vstřikovací ventily X paliva pro vznětové spalovací motory, pracující se stlačenou směsí.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Vstřikovací ventil (1) paliva s magnetovou cívkou (10), která spolupracuje s kotvou (20), na níž působí vratná pružina (23), přičemž kotva (20) spolu s jehlou (3) ventilu tvoří axiálně pohyblivý ventilový díl, přičemž na jehle (3) ventilu je upraveno uzavírací těleso (4) ventilu, které s tělesem (5) sedla ventilu tvoří těsnicí sedlo, vyznačující se tím, že ve vybrání (36) vstřikovacího ventilu (1) paliva, kterým protéká palivo, je uspořádán nejméně jeden tlumicí element (37).
2. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 1, vyznačující se tím, že nejméně jeden tlumicí element (37) je vytvořen ve formě clony (34), ve které je vrtaný otvor (35).
3. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že mezi filtračním elementem (25) a nastavovacím pouzdrem (24) je uspořádán.nejméně jeden tlumicí element (37) k předepínání vratné pružiny (23).
4. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 2, vyznačující se tím, že vrtaný otvor (35) clony (34) je dimenzován tak, že proud paliva, protékajícího vstřikovacím ventilem (1) paliva, není přiškrcován.
5. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že nejméně jeden tlumicí element (37) je uspořádán v kovovém dutém tělese (50), prodlužujícím vstřikovací ventil (1) paliva na přítokové straně.
6. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 5, vyznačující se tím, že jsou upraveny dva tlumicí elementy (37a, 37b).

·<· · ··· • · • · ·· * *. to · · · «« toto·· • · · · · 9 • to · to to · • · ·; · to · · - · · · • · to * · · to · · · • to · to to to · toto toto- ·· «>
7. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 6, vyznačující se tím, že tlumicí elementy (37a, 37b) jsou uspořádány na přítokové straně filtračního elementu (25).
8. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 6 nebo 7, vyznačující se tím, že axiální délka tlumicích elementů (37a, 37b) je různá.
9. Vstřikovací ventil paliva podle jednoho z nároků 6 až 8, vyznačující se tím, že axiální vzdálenost (X) mezi tlumicími elementy (37a, 37b) je variabilní.
10. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 1, vyznačuj ící se tím, že nejméně jeden tlumicí element (37) má na přítokovém konci (55) nejméně jeden elastický element (56), který se rozprostírá ve směru proudění paliva ve vybrání (38) tlumicího elementu (37).
11. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 10, vyznačující se tím, že nejméně jeden elastický element (56) se rozprostírá ve vložce (57) ve tvaru hrnce, která je uspořádána na odtokovém konci (58) tlumicího elementu (37), přičemž vložka (57) je otevřena ke konci (55) tlumicího elementu (37) na přítokové straně.
12. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 11, vyznačující se tím, že vložka (57) ve tvaru hrnce má nejméně jeden průtokový otvor (59) ve stěně této vložky (57).
13. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 11 nebo 12, vyznačující se tím, že vložka (57) ve tvaru hrnce je spojena s tlumicím elementem (37).