CZ20033057A3 - Gas generator - Google Patents

Gas generator Download PDF

Info

Publication number
CZ20033057A3
CZ20033057A3 CZ20033057A CZ20033057A CZ20033057A3 CZ 20033057 A3 CZ20033057 A3 CZ 20033057A3 CZ 20033057 A CZ20033057 A CZ 20033057A CZ 20033057 A CZ20033057 A CZ 20033057A CZ 20033057 A3 CZ20033057 A3 CZ 20033057A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
gas
generating agent
control means
gas generator
gas generating
Prior art date
Application number
CZ20033057A
Other languages
English (en)
Inventor
Dairi Kubo
Seigo Taguchi
Eishi Sato
Original Assignee
Nippon Kayaku Kabushiki-Kaisha
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Nippon Kayaku Kabushiki-Kaisha filed Critical Nippon Kayaku Kabushiki-Kaisha
Publication of CZ20033057A3 publication Critical patent/CZ20033057A3/cs

Links

Classifications

    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B60—VEHICLES IN GENERAL
    • B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
    • B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
    • B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
    • B60R21/20—Arrangements for storing inflatable members in their non-use or deflated condition; Arrangement or mounting of air bag modules or components
    • B60R21/217—Inflation fluid source retainers, e.g. reaction canisters; Connection of bags, covers, diffusers or inflation fluid sources therewith or together
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B60—VEHICLES IN GENERAL
    • B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
    • B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
    • B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
    • B60R21/26—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow
    • B60R21/264—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous generation of gas, e.g. pyrotechnic
    • B60R21/2644—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous generation of gas, e.g. pyrotechnic using only solid reacting substances, e.g. pellets, powder
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B60—VEHICLES IN GENERAL
    • B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
    • B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
    • B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
    • B60R21/26—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B60—VEHICLES IN GENERAL
    • B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
    • B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
    • B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
    • B60R21/26—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow
    • B60R21/261—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow with means other than bag structure to diffuse or guide inflation fluid
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B60—VEHICLES IN GENERAL
    • B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
    • B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
    • B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
    • B60R21/26—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow
    • B60R21/264—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous generation of gas, e.g. pyrotechnic
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B60—VEHICLES IN GENERAL
    • B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
    • B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
    • B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
    • B60R21/26—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow
    • B60R2021/26094—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow characterised by fluid flow controlling valves
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B60—VEHICLES IN GENERAL
    • B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
    • B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
    • B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
    • B60R21/26—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow
    • B60R21/263—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using a variable source, e.g. plural stage or controlled output
    • B60R2021/2633—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using a variable source, e.g. plural stage or controlled output with a plurality of inflation levels
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B60—VEHICLES IN GENERAL
    • B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
    • B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
    • B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
    • B60R21/26—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow
    • B60R21/264—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous generation of gas, e.g. pyrotechnic
    • B60R21/2644—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous generation of gas, e.g. pyrotechnic using only solid reacting substances, e.g. pellets, powder
    • B60R2021/2648—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous generation of gas, e.g. pyrotechnic using only solid reacting substances, e.g. pellets, powder comprising a plurality of combustion chambers or sub-chambers
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B60—VEHICLES IN GENERAL
    • B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
    • B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
    • B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
    • B60R21/26—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow
    • B60R21/268—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous release of stored pressurised gas
    • B60R2021/2685—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous release of stored pressurised gas comprising a plurality of pressure chambers

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Fluid Mechanics (AREA)
  • Air Bags (AREA)
  • Feeding, Discharge, Calcimining, Fusing, And Gas-Generation Devices (AREA)

Description

Předložený vynález se týká vyvíječe plynu, určeného pro uvádění systému bezpečnostního nafukovacího vaku do funkční činnosti.
Dosavadní stav techniky
Bezpečnostní nafukovací vak je ze stavu techniky známý ve spojení s bezpečnostním zadržovacím systémem pro ochranu pasažérů automobilu proti účinkům nárazu způsobeného kolizí vozidla. Bezpečnostní nafukovací vak se do činnosti uvádí prostřednictvím velkého množství plynu vysoké teploty a vysokého tlaku vyvíjeného a uvolňovaného z vyvíječe plynu. Existují dva základní typy režimu vyvíjení plynu vyvíječem plynu. Jedním je režim pyrolytického typu, ve kterém se vyprazdňovaný plyn vyvíjí pouze spalováním tuhého, plyn vyvíjejícího činidla. Dalším je režim hybridního typu, ve kterém se vyprazdňovaný plyn vytváří v komoře, ve které se vyvíjí a udržuje plyn vysokého tlaku, v kombinaci s vyvíječem plynu, ve kterém se za účelem dodávání tepla plynu vysokého tlaku vyvíjí plyn z malého množství výbušné směsi. Běžně používané vyvíječe plynu jsou schopné vyvíjet plyn i po té, co se osoba nacházející se ve vozidle dostane do styku s rozvinutým bezpečnostním nafukovacím vakem, což
86817 (86817a)
PV 2003-3057 vede k nevýhodě spočívající v nedostatečné schopnosti bezpečnostního nafukovacího vaku pohlcovat náraz způsobený kolizí a umožňuje tak zvýšený výskyt tělesných úrazů. Uvedená skutečnost je důsledkem základní vlastnosti standardních vyvíječů plynu vyvíjejících velké množství plynů prudce v počáteční fázi jeho funkční činnosti a pokračujících v uvolňování plynů pozvolna i potom.
Za účelem odstranění těchto nevýhod byl navržen takzvaný měkký režim pozvolného nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku. Obvykle se výkonnost spalování vyvíječe plynu určuje pomocí zkušebního testu v nádrži o objemu 60 litrů. Při tomto zkušebním testu se na základě působení tlaku ve vyvíječi plynu, uloženého v ocelové nádobě o objemu 60 litrů, v průběhu času po jeho zažehnutí získá křivka průběhu tlaku.
Při kolizi automobilu trvá obvykle asi 50 až 100 ms než osoba cestující ve vozidle narazí do volantu nebo přístrojové desky. Pokud není bezpečnostní nafukovací vak v okamžiku, kdy do něho tato osoba narazí, ještě kompletně rozvinutý, bude rozvinování bezpečnostního nafukovacího vaku pokračovat i po té, co byla uvedená osoba tímto bezpečnostním nafukovacím vakem zachycena. Tato skutečnost může být příčinou zvýšeného výskytu tělesných úrazů. Vyvíječ plynu, který se považuje za vyvíječ s vysokou četností výskytu tělesných úrazů, opisuje křivku průběhu tlaku, která naznačuje, že tlak v počáteční fázi v časovém rozmezí 5 až 20 ms prudce stoupá, a že jeho pozvolné stoupání dále pokračuje i v časovém rozmezí větším než 50 až 60 ms. Uvedená křivka průběhu tlaku tudíž, celkově vzato, opisuje směrem nahoru zakřivený oblouk.
86817 (86817a)
PV 2003-3057
• « * ·
Za účelem získání prostředků zajišťujících odpovídající výkonnost byla navržena řada postupů, včetně modifikace konstrukčního uspořádání, spočívající například v tom, že se jediná komora vyvíječe plynu, určená pro naplnění plyn vyvíjejícím činidlem, rozdělí do dvou komor nebo že se použije kombinace dvou vyvíječů plynu, nebo modifikace formy použitého plyn vyvíjejícího činidla.
S uvedenými řešeními jsou však spojené problémy spočívající buď v nedostatečné účinnosti nebo ve zvýšených nákladech.
Podstata vynálezu
Cílem předloženého vynálezu je proto poskytnout vyvíječ plynu, který je, při nízkých nákladech, schopný zajistit snížený výskyt tělesných úrazů.
Na základě prostudování shora uvedených řešení, zejména pak jejich nedostatků, bylo původci předloženého vynálezu zjištěno, že k odstranění těchto nedostatků vede uspořádání, ve kterém jsou na dráze průchodu vyprazdňovaného plynu umístěné dva nebo více regulačních prostředků průtokového množství plynu a ve kterém je stanovený vzájemný poměr průchozích ploch otvorů regulačních prostředků průtokového množství plynu, čímž se pro měkký režim nafukování docílí odpovídající výkonnost spalování měkký režim nafukování, představující úspěšné uskutečnění vynálezu.
Předložený vynález spočívá v tom, že poskytuje:
(1) Vyvíječ plynu zahrnující dvě nebo tři nebo více
86817 (86817a)
PV 2003-3057 ····
komor vytvořených prostřednictvím dvou nebo tří nebo více přepažovacích desek, plyn vyvíjející činidlo naplněné v alespoň jedné z těchto komor, a regulační prostředky průtokového množství plynu zahrnující jeden nebo dva nebo více otvorů vytvořených v každé z uvedených přepažovacích desek, ve kterém jsou opatřené dva nebo tři nebo více regulačních prostředků průtokového množství plynu umístěných na dráze, skrze kterou se plyn vyvíjený z plyn vyvíjejícího činidla vyprazdňuje ze spalovací komory na vnější stranu vyvíječe plynu, a ve kterém je druhá nejmenší průchozí plocha B průchozích ploch každého z regulačních prostředků průtokového množství plynu nastavená tak, aby splňovala dále uvedenou rovnici (I):
A < B < 1,5 A rovnice (I) ;
kde A je nejmenší průchozí plocha regulačního prostředku průtokového množství plynu (celková plocha otvorů tvořících regulační prostředek průtokového množství plynu).
(2) Průchozí plocha B regulačního prostředku průtokového množství plynu je nastavená tak, že se pohybuje v rozmezí A až 1,3 A.
(3) Otvor regulačního prostředku průtokového množství plynu, vykazující průchozí plochu A nebo průchozí plochu B, zajišťuje průtokové spojení mezi komorou a vnější stranou vyvíječe plynu.
(4) Ve spalovací komoře jsou opatřené plyn vyvíjející činidlo, jehož alespoň část tvoří tuhé plyn vyvíjející činidlo, a filtrační člen pro zachycování tuhých zbytků po spalování plyn vyvíjejícího činidla.
(5) Filtračním členem pro zachycování tuhých zbytků po
86817 (86817a)
PV 2003-3057 • · · ·
spalování je děrovaný plech. drátěné pletivo, plechová mřížována nebo
(6) Každý z regulačních prostředků průtokového
množství plynu je způsobilý nastavování průchozí plochy
prostřednictvím využití tlaku.
(7) Prostředky pro nastavování průchozí plochy
prostřednictvím využití tlaku jsou realizované změnou
kritického tlaku pro porušení uzavírací lepicí pásky nalepené na regulačním prostředku průtokového množství plynu.
(8) Prostředky pro nastavování průchozí plochy prostřednictvím využití tlaku jsou realizované kombinací regulačních prostředcích průtokového množství plynu vykazujících rozdílné průchozí plochy.
(9) Alespoň část plyn vyvíjejícího činidla zahrnuje tuhé plyn vyvíjející činidlo, a forma tuhého plyn vyvíjejícího činidla je přizpůsobená tak, aby splňovala dále uvedené vztahy:
pro z = 0,4, F(z) = 0,6 až 0,9; a pro z = 0,6, F(z) = 0,5 až 0,8, kde:
F(z) představuje poměr plocha povrchu plyn vyvíjejícího činidla při hoření/výchozí plocha povrchu plyn vyvíjejícího činidla, a z představuje poměr hmotnost plyn vyvíjejícího činidla po spálení/výchozí hmotnost plyn vyvíjejícího činidla.
(10) Plyn vyvíjející činidlo je tabletováním vytvarované do sloupkovité formy nebo do formy tablet.
86817 (86817a)
PV 2003-3057 • · ··· ·
Přehled obrázků na výkresech
Předložený vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů provedení znázorněných na výkresech, na kterých představuje:
obr. 1 příklad provedení vyvíječe plynu podle vynálezu, ve schématickém pohledu v řezu;
obr. 2 další příklad provedení vyvíječe plynu podle vynálezu, ve schématickém pohledu v řezu;
obr. 3 další příklad provedení vyvíječe plynu podle vynálezu, ve schématickém pohledu v řezu;
obr. 4 další příklad provedení vyvíječe plynu podle vynálezu, ve schématickém pohledu v řezu, který současně představuje provedení použité ve spojení s Příklady a Srovnávacími příklady;
obr. 5 další příklad provedení vyvíječe plynu podle vynálezu, ve schématickém pohledu v řezu;
obr. 6 grafické znázornění výsledků zkušebního testu v nádrži o objemu 60 litrů pro Příklad 1;
obr. 7 grafické znázornění výsledků zkušebního testu v nádrži o objemu 60 litrů pro Příklad 2;
obr. 8 grafické znázornění výsledků zkušebního testu v nádrži o objemu 60 litrů pro Srovnávací příklad 1;
86817 (86817a)
PV 2003-3057 • · · * « · * • · · · · * * · · • · · · · · · * ··· ···· ··· ··· *· ·· obr. 9 grafické znázornění výsledků zkušebního testu v nádrži o objemu 60 litrů pro Srovnávací příklad 2;
obr. 10 tabulku, ve které jsou uvedené velikosti ploch otvorů vyvíječů plynu použitých v Příkladech a ve Srovnávacích příkladech; a obr. 11 tabulku, ve které jsou shrnuté výsledky zjištěné při zkušebním testování Příkladů a Srovnávacích příkladů v nádrži o objemu 60 litrů.
Příklady provedení vynálezu
Vyvíječ plynu podle předloženého vynálezu vykazuje alespoň dvě komory zahrnující komoru, ve které je naplněné plyn vyvíjející činidlo, a alespoň jednu oddělovací stěnu pro rozdělení/vytvoření komor. Každá oddělovací stěna je opatřená množstvím otvorů vytvořených pro zajištění průtokového spojení mezi komorami nebo mezi komorou a vnější stranou vyvíječe plynu. Uvedené množství otvorů slouží jako regulační prostředky průtokového množství plynu, jejichž funkcí je regulovat průtokové množství plynu protékajícího skrze oddělovací stěnu. Regulační prostředky průtokového množství plynu jsou uspořádané na dvou nebo více místech dráhy, skrze kterou se plyn vyvíjený z plyn vyvíjejícího činidla vyprazdňuje ze spalovací komory na vnější stranu vyvíječe plynu. Co se týče průchozí plochy alespoň dvou regulačních prostředků průtokového množství plynu (celková průchozí plocha otvorů tvořících regulační prostředky průtokového množství plynu), poměr mezi nejmenší průchozí
86817 (86817a)
PV 2003-3057
plochou a druhou nejmenší průchozí plochou regulačního prostředku průtokového množství plynu se stanovuje tak, aby bylo zajištěno docílení účinku předloženého vynálezu. Pokud se ve spojení s vyvíječem plynu použije uvedené konstrukční uspořádání, může takový vyvíječ plynu vykazovat libovolnou formu bez jakéhokoliv omezení na konkrétní tvarovou konfiguraci a kromě toho může být opatřený libovolným počtem spalovacích komor bez jakéhokoliv specifického omezení.
Je třeba uvést, že v popisu používaným výrazem spalovací komora se míní komora, ve které je naplněné plyn vyvíjející činidlo. Dále je třeba uvést, že použité plyn vyvíjející činidlo není omezené pouze na takzvané tuhé plyn vyvíjející činidlo. Plyn vyvíjející činidla, která je pro uvedený účel možné použít, zahrnují pro ilustraci kombinaci tuhého plyn vyvíjejícího činidla a inertního plynu, například plyn vyvíjející činidlo hybridního typu, nebo kombinaci tuhého plyn vyvíjejícího činidla, oxidačního plynu a zápalného plynu, a zápalné kapaliny. Přednostně se však používá tuhé plyn vyvíjející činidlo (výrazem plyn vyvíjející činidlo se v následujícím popisu proto vždy bude, pokud nebude určeno jinak, mínit tuhé plyn vyvíjející činidlo). Plyn vyvíjející činidlo přitom není kromě spalovacích komor obsažené v žádných jiných komorách. Je třeba uvést, že iniciační látky pro iniciaci vyvíjení plynu z plyn vyvíjejících činidel, například podpůrná zápalná činidla, která se zapalují buď zažehnutím roznětky v odezvě na signály z detekčního snímače nárazu nebo prostřednictvím plamenů zápalky, se ve spojení s předloženým popisem za plyn vyvíjející činidlo nepovažují. Proto se ani komora, ve které jsou obsažené pouze iniciační látky, nepovažuje za spalovací komoru, avšak s výjimkou, kdy jsou v jedné a téže komoře obsažené jak iniciační látky, tak i plyn vyvíjející činidla.
86817 (86817a)
PV 2003-3057 • · ····
Komoru, která má obsahovat pouze iniciační látky (iniciační komora), je možné ve vyvíječí plynu vytvořit za použití oddělovací stěny. V souvislosti s tím je však třeba uvést, že pokud plyn vyvíjený ve spalovací komoře na své dráze, skrze kterou se vyprazdňuje na vnější stranu vyvíječe plynu, skrze takovou iniciační komoru neprochází, nemůže žádný z otvorů vytvořených v oddělovací stěně oddělujících takovou iniciační komoru tvořit regulační prostředek průtokového množství plynu ve smyslu předloženého popisu.
Podrobný popis souvisejících skutečností bude uvedený dále.
Průchozí plocha regulačního prostředku průtokového je vhodně plynu mohl
Velikost množství plynu podle předloženého vynálezu přizpůsobená tak, aby navrhovaný vyvíječ poskytovat odpovídající výkonnost spalován:
průchozí plochy regulačního prostředku průtokového množství plynu se určuje v závislosti na charakteristikách hoření použitých plyn vyvíjejících činidel, kteréžto charakteristiky hoření plyn vyvíjejících činidel se mění v závislosti na jejich formě a chemickém složení. Obecně řečeno, ve spojení s velmi aktivními plyn vyvíjejícími činidly, která se spalují vysokou rychlostí, nebo s plyn vyvíjejícími činidly s velkou plochou povrchu se použije regulační prostředek průtokového množství plynu se zvětšenou průchozí plochou. Naproti tomu ve spojení s plyn vyvíjejícími činidly, která se spalují pomalu, nebo s plyn vyvíjejícími činidly s malou plochou povrchu se použije regulační prostředek průtokového množství plynu se zmenšenou průchozí plochou. Nastavování průchozí plochy regulačního prostředku průtokového množství plynu na odpovídající velikost se může provádět prostřednictvím uspořádání
86817 (86817a)
PV 2003-3057 reguiačníno prostředku průtokového množství plynu v libovolném místě na dráze, skrze kterou se ve spalovací komoře vyvíjený plyn vyprazdňuje ze spalovací komory na vnější stranu vyvíječe plynu.
Ve spojení s vyvíječem plynu podle předloženého vynálezu je výhodné, jestliže je druhá nejmenší průchozí plocha B regulačního prostředku průtokového množství plynu nastavená tak, aby spadala do rozmezí 1 x A až 1,5 x A, nebo ještě výhodnější do rozmezí 1 x A až 1,3 x A, kde A představuje nejmenší průchozí plochu regulačního prostředku průtokového množství plynu, uspořádanou v alespoň dvou místech na dráze, skrze kterou se ve spalovací komoře vyvíjený plyn vyprazdňuje ze spalovací komory na vnější stranu vyvíječe plynu, pro regulaci průtokového množství plynu (nebo náhodně zvolenou průchozí plochu v případě existence množství regulačních prostředků průtokového množství plynu se stejnou průchozí plochou), a B představuje druhou nejmenší průchozí plochu regulačního prostředku průtokového množství plynu (nebo jinou průchozí plochu než A v případě existence množství regulačních prostředků průtokového množství plynu se stejnou průchozí plochou, avšak za předpokladu, že první průchozí plochou je náhodně zvolenou průchozí plochou z množství regulačních prostředků průtokového množství plynu). V důsledku uvedeného opatření může vyvíječ plynu vykazovat křivku průběhu tlaku naznačující, že k nárůstu tlaku dochází až na konci uplynutí doby 50 až 60 ms, takže tato křivka opisuje v podstatě lineární nebo směrem dolů zakřivený oblouk.
Otvory, které tvoří regulační prostředek průtokového množství plynu, mohou vykazovat libovolný tvarový profil, zahrnující kruhový a čtyřúhelníkový profil. Navíc není
86817 (86817a)
PV 2003-3057 • · ·· nezbytně nutné, aby všechny otvory vytvořené v jedné komoře (jedna oddělovací stěna) vykazovaly stejný tvarový profil.
Je výhodné, jestliže jsou objem prostoru vytvořeného oddělovací stěnou s regulačním prostředkem průtokového množství plynu vykazujícím nejmenší průchozí plochu a objem prostoru vytvořeného oddělovací stěnou s regulačním prostředkem průtokového množství plynu vykazujícím druhou nejmenší průchozí plochu nastavené tak, že se poměr těchto objemů a : b pohybuje v rozmezí 1:2 až 10 : 1, kde a představuje jeden ze dvou objemů množství komor obsahujících plyn vyvíjející činidlo, a b představuje druhý z nich. Je rovněž tak výhodné, jestliže jsou otvory tvořící regulační prostředek průtokového množství plynu mající průchozí plochu (nejmenší plocha) nebo otvory tvořící regulační prostředek průtokového množství plynu mající průchozí plochu (druhá nejmenší plocha) vytvořené tak, že zajišťují průtokové spojení mezi komorami a vnější stranou vyvíječe plynu.
Na průchozích otvorech vyvíječe plynu může být, z důvodu zabránění vnikání vlhkosti do vnitřního prostoru vyvíječe, nalepená uzavírací lepicí páska, zhotovená z hliníku. Ačkoliv je možné uvedenou uzavírací lepicí pásku aplikovat na jakýkoliv z otvorů vyvíječe, je výhodné, jestliže se tato uzavírací lepicí páska aplikuje na nej zevněji uspořádané otvory. Uzavírací lepicí páska se působením tlaku plynu vyvíjeného plyn vyvíjejícím činidlem poruší, čímž se otvory stanou průchozími.
Jestliže se ve vyvíječi plynu použijí plyn vyvíjející činidla, která produkují velké množství tuhých zbytků nebo která spalováním uvolňují velké množství spalného tepla (například tuhá plyn vyvíjející činidla), měl by se
86817 (86817a)
PV 2003-3057 • · · · · · s výhodou použít filtrační člen, který slouží k zachycování tuhých zbytků ze spalování a k ochlazování plynu vysoké teploty. Kromě toho může filtrační člen sloužit jako prostředek zabraňující ucpávání průchozích otvorů tuhými zbytky ze spalování. Filtrační člen může být ve vyvíječi plynu uspořádaný v libovolném umístění a může být použitý v libovolném počtu bez jakéhokoliv omezení. Navíc může vykazovat jakoukoliv libovolnou tvarovou konfiguraci, zahrnující tvar čtyřúhelníku, talíře, válce a trojhranného j ehlanu.
Filtrační člen je vytvořený z hutnických produktů z oceli a podobných materiálů, zahrnujících například drátěné pletivo, plechovou mřížovinu (tahokov) a děrovaný plech. Je výhodné, jestliže tyto zachycovací prostředky mají velikost ok 0,5 až 5,0 mm, s výhodou 0,7 až 4,0 mm.
Obecně řečeno, charakteristiky spalování plyn vyvíjejícího činidla se mění v závislosti na teplotě. Při nízké teplotě tlak narůstá pomalu, následkem čehož se bezpečnostní nafukovací vak rozvinuje pozvolna, zatímco při vysoké teplotě tlak narůstá velkou rychlostí, takže se bezpečnostní nafukovací vak rozvinuje prudce. V důsledku uvedené skutečnosti je velmi obtížné nastavit výstupní výkon vyvíječe plynu tak, aby byl adekvátní, pro široké rozmezí teplot od nízkých teplot do vysokých teplot.
Ve vyvíječi plynu podle předloženého vynálezu je jakýkoliv z alespoň dvou regulačních prostředků průtokového množství plynu opatřený prostředky pro nastavování průchozí plochy prostřednictvím vyvíjeného tlaku (nastavovací prostředky průchozí plochy) tak, aby bylo možné výstupní výkon vyvíječe dobře nastavovat v širokém rozmezí teplot od
86817 (86817a)
PV 2003-3057 vysokých teplot do nízkých teplot. Nastavovací prostředky průchozí plochy jsou při nastavování průchozí plochy regulačního prostředku průtokového množství plynu činné tak, že při nízké teplotě mohou průchozí plochu regulačního prostředku průtokového množství plynu zmenšovat, zatímco při vysoké teplotě mohou tuto průchozí plochu zvětšovat. Uvedená skutečnost umožňuje měnit charakteristiky spalování plyn vyvíjejícího činidla v závislosti na změně teploty. Výsledkem toho dochází při nízké teplotě ke zmenšení průchozí plochy a tím k procentuálnímu zvýšení nárůstu tlaku ve spalovací komoře, což může například umožňovat zvýšení rychlosti spalování plyn vyvíjejícího činidla. Naproti tomu, při vysoké teplotě dochází ke zvětšení průchozí plochy a tím k procentuálním zvýšení poklesu tlaku ve spalovací komoře, což může například umožňovat snížení rychlosti spalování plyn vyvíjejícího činidla. To může při malé změně teploty zajistit zlepšenou výkonnost spalování vyvíječe plynu.
Nastavovací prostředky průchozí plochy, které je možné s výhodou použít, zahrnují například metody nebo prostředky pro měnění kritické pevnosti uzavírací lepicí pásky nalepené na otvorech při jejím porušení působícím tlakem.
Metody měnění kritické pevnosti uzavírací lepicí pásky nalepené na otvorech při porušení tlakem zahrnují metodu měnění tloušťky uzavírací lepicí pásky. Výhodná je rovněž metoda měnění průchozí plochy otvorů. Pokud se pro otvory s různou průchozí plochou použije tatáž uzavírací lepicí páska, porušuje se tato uzavírací páska za působení nízkého tlaku snadněji v případě otvorů s větší průchozí plochou než v případě otvorů s menší průchozí plochou, kteréžto otvory s menší průchozí plochou se stanou průchozími až za působení vyššího tlaku.
86817 (86817a)
PV 2003-3057 • · · ·· ··
Metoda využívající kombinaci obou uvedených prostředků je také velmi účinná.
Při použití metody měnění kritické pevnosti uzavírací lepicí pásky při porušení tlakem jsou jako první zprůchodněné otvory, na kterých je nalepená uzavírací lepicí páska s nejnižší kritickou pevností při porušení tlakem, a načež jsou zprůchodněné otvory, na kterých je nalepená uzavírací lepicí páska s druhou nejnižší kritickou pevností při porušení tlakem. Takto je možné průchozí plochu regulačního prostředku průtokového množství plynu nastavovat prostřednictvím využití tlaku.
Dále bude uvedený podrobný popis nastavovacích prostředků průchozí plochy. Kritický tlak pro zprůchodnění otvorů je možné nastavovat ve dvou nebo více fázích. Nastavování průchozí plochy pomocí nastavovacích prostředků bude popsáno na základě nastavování průchozí plochy regulačních prostředků průtokového množství plynu ve třech fázích, například za podmínek tří teplotních fází -40 °C, 25 °C a 85 °C. Při vyjádření maximálních tlaků ve spalovací komoře vyvíječe plynu (nemajícího žádné nastavovací prostředky průchozí plochy), uvedeného do funkční činnosti při shora uvedených teplotách, příslušně, jako Pmax (-40 °C) , Pmax (25 °C) a Pmax (85 °C), je výhodné, jestliže jsou kritické tlaky pro zprůchodnění příslušných otvorů nastavené tak, že některé otvory mohou být zprůchodněné při tlaku, který není větší než Pmax (-40 °C) ; další otvory mohou být zprůchodněné při tlaku větším než Pmax (-40 °C) , ale menším než Pmax (25 °C) ; a ještě další otvory mohou být zprůchodněné při tlaku větším než Pmax (25 °C) a menším než Pmax (85 0 C) .
86817 (86817a)
PV 2003-3057 ·· ·»··
-ΙΟΙ · *
I · · 1 ·· ·· oxidačního činidla například dusičnan
Dále bude uveden popis plyn vyvíjejících činidel použitých ve spojení s vyvíječem plynu podle předloženého vynálezu. Použitým plyn vyvíjejícím činidlem je s výhodou směs prostá azidů, zahrnující kombinaci organické sloučeniny obsahující dusík použité jako palivo, například guanidinnitrát, tetrazol a nitroguanidin, a zahrnujícího anorganickou sloučeninu, stroncia, zásaditý dusičnan mědi a dusičnan amonný. Plyn vyvíjející činidlo může dále obsahovat pojivo. Pojivá, která je pro tento účel možné použít, zahrnují například syntetickou hydratovanou mastkovou hlínu. Plyn vyvíjející činidla jsou s výhodou tvarově zpracovaná do sloupkovité formy, kulovité formy, formy pravoúhlého hranolu a podobných forem, které je možné vyrábět velkosériově při snížených nákladech. Plyn vyvíjející činidla mohou být též vytvořená v kotoučové formě s tloušťku menší než průměr, nebo ve formě dutého válečku opatřeného jedinou dírou nebo množstvím děr, tyto formy však vykazují nevýhody spočívající v tom, že mají nízkou pevnost; že jejich komplikovaný tvar představuje nárůst vynaložených nákladů; a že taková plyn vyvíjející činidla mají nízkou hustotu plnění.
V souvislosti s tím je třeba uvést, že množství plynu vyvíjeného z plyn vyvíjejícího činidla je v určitém rozsahu, na základě teorie spalování výbušnin (viz Příručka energetických materiálů {Energy Materiál Handbook) , Kyoritsu Shuppan Co., Ltd., první vydání, str. 320), možné odhadovat z formy plyn vyvíjejícího činidla. Plyn vyvíjející činidla jednoduché zmiňovaný nákladech, formy, kterou představuje sloupkovitý tvar shora, je sice možné vyrábět při nízkých ale, na druhé straně, vykazují takové charakteristiky hoření, že se během jejich spalování snižuje
86817 (86817a)
PV 2003-3057
I β
množství vyvíjeného plynu. V případě použití tohoto typu plyn vyvíjejících činidel ve spojení s obvyklým typem vyvíječe plynu se v počáteční fázi spalování uvolňuje velké množství plynu, což ve svém důsledku způsobuje při zkušebním testu v nádrži o objemu 60 litrů prudký nárůst tlaku a poskytuje tak vyvíječ plynu se škodlivým účinkem.
Naproti tomu vyvíječ plynu podle předloženého vynálezu umožňuje použití měkkého režimu pozvolného nafukování i pro plyn vyvíjející činidla s uvedenou charakteristikou hoření. Uvedená skutečnost poskytuje možnost zvýšeného počtu voleb co se týče formy plyn vyvíjejících činidel a umožňuje výrobu plyn vyvíjejících činidel při snížených nákladech.
Takto je vyvíječ plynu podle předloženého vynálezu možné s výhodou použít ve spojení s plyn vyvíjejícími činidly, která jsou vytvořená ve tvaru splňujícím následující vztahy, ale která se z určitých důvodů nehodí pro regulaci výstupního výkonu vyvíječe plynu, přestože mohou nabídnout řadu výrobních výhod:
pro z = 0,4, F(z) = 0,6 až 0,9; a pro z = 0,6, F(z) = 0,5 až 0,8; kde:
F(z) představuje poměr plocha povrchu plyn vyvíjejícího činidla při hoření/výchozí plocha povrchu plyn vyvíjejícího činidla, a z představuje poměr hmotnost plyn vyvíjejícího činidla po spálení/výchozí hmotnost plyn vyvíjejícího činidla.
Shora uvedené vztahy ukazují, že plocha povrchu plyn vyvíjejícího činidla se na základě celkového množství vyvíjeného plynu ve střední fázi spalování plyn vyvíjejícího činidla, ve které z = 0,4 nebo 0,6, ve srovnání s výchozí plochou povrchu plyn vyvíjejícího činidla (v počáteční fázi
86817 (86817a)
PV 2003-3057
Φ φ φ * φφφφφφ
Φ Φ Φ Φ Φ φ Λ • φφ Φ · η · φ ·
ΦΦ Φ φ φφφφ φφφ φφφφ φφφ φφφ φφ φφ spalování plyn vyvíjejícího činidla), snižuje na 0,6 až 0,9 nebe na 0,5 až 0,8. Uvedená skutečnost naznačuje, že plyn vyvíjející činidlo vykazující formu, která se spaluje z povrchu, má tendenci zmenšovat plochu hoření (množství vyvíjeného plynu) za jednotku času. Typickou formu plyn vyvíjecího činidla, která splňuje uvedené vztahy, představuje sloupkovitá forma nebo forma tablet. Další známé formy plyn vyvíjejících činidel představují kotoučová forma a makarónu podobná forma (dutý podlouhlý váleček s jedinou dírou). Tyto formy poskytují redukci zmenšování plochy povrchu, která je výsledkem jejich spalování. Podle vztahových rovnic uvedených shora, pro z = 0,4, překračuje F(z) hodnotu 0,9 a může být přibližně 1. Plyn vyvíjející činidlo vykazující formu kořene lotosu (dutý podlouhlý váleček s množstvím děr) má sklon umožňovat zvětšování plochy povrchu při hoření. Podle vztahových rovnic uvedených shora, pro z = 0,4, překračuje F(z) hodnotu 1. Není třeba uvádět, že plyn vyvíjející činidla, která shora uvedené vztahové rovnice nesplňují, je možné ve spojení s vyvíječem plynu podle předloženého vynálezu použít. V souvislosti s tím je možné prohlásit, že to jsou právě vynikající charakteristiky vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, které umožňují všechna plyn vyvíjející činidla, která nesplňují shora uvedené vztahové rovnice, například plyn vyvíjející činidla kotoučové formy, ve vyvíječi plynu podle předloženého vynálezu použít.
Dále budou s odvoláním na obr. 1 až 5 připojených výkresů podrobně popsané některé konkrétní příklady provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu.
Na obr. vyvíječ Dl je ve schématickém pohledu v řezu znázorněný plynu podle prvního provedení předloženého
86817 (86817a)
PV 2003-3057 vynálezu. Vyvíječ Dl plynu podle obr. 1 slouží k nafukování a rozvinování bezpečnostního nafukovacího vaku určeného pro sedadlo řidiče. Tento vyvíječ Dl plynu zahrnuje krátkou válcovou skříň 1; vnitřní válcový díl 7, uložený ve skříni 1, pro vytvoření spalovací komory 8; filtrační člen 13, uložený ve skříní 1 a uspořádaný na vnější straně vnitřního válcového dílu 7; a zapalovací prostředek 20 pro zapalování plyn vyvíjejícího činidla 4 ve formě tablet, naplněného ve spalovací komoře 8.
Skříň 1 má uzavřenou strukturu, kterou tvoří horní skříňový díl 2 a spodní skříňový díl 3, spojené dohromady svařením.
Horní skříňový díl 2 má hrncovitý tvar vykazující válcovou boční stěnu 2b, ve které je opatřené množství otvorů 10 pro vyprazdňování plynu rozkládájicích se ve směru kolmém na osu skříně 1.
Spodní skříňový díl 3 má talířovitý tvar vykazující první válcovou boční stěnu 3a pro usazení vnitřního válcového dílu 7 do příslušného umístění, druhou válcovou boční stěnu 3b, spojenou s koncem válcové boční stěny 2b horního skříňového dílu 2, a na jeho vnějším obvodu opatřenou obvodově vně vystupující přírubu 3c. Spodní skříňový díl 3 je dále opatřený montážním úsekem 3d, vytvořeným v jeho středové oblasti a určený pro montáž zapalovacího prostředku 20.
Vnitřní válcový díl 7 je ve skříni 1 uspořádaný tak, že se v jejím vnitřním prostoru rozkládá od horního skříňového dílu 2 ke spodnímu skříňovému dílu 3 a je prostřednictvím svého koncového úseku ve styku s vnitřním obvodem první
86817 (86817a)
PV 2003-3057 • ·· φ * ······ • · » · 9 · · · ·· · • · Φ · · · *
Φ · < · · · · · φ • Φ · · · · · Φ ··· ΦΦΦΦ ··· ··· ΦΦ ·· válcové boční stěny 3a uvedeného spodního skříňového dílu. Kromě toho je vnitřní válcový díl 7 opatřený otvory 12 pro průchod plynu, zajišťujícími průtokové spojení mezi vnitřním prostorem vnitřního válcového dílu 7 a jeho vnější stranou, kteréžto otvory jsou vytvořené po jeho obvodu a rozkládají se ve směru kolmém na osu skříně 1.
Vnitřní prostor vnitřního válcového dílu 7 je vytvořený jako spalovací komora 8, která se plní plyn vyvíjejícím činidlem 4. Ve spodním skříňovém dílu 3 je tak, aby se nacházel ve středu spalovací komory 8, uspořádaný zapalovací prostředek 20.
Prostor mezi vnějším obvodem vnitřního válcového dílu 7 a vnitřním obvodem válcové boční stěny 2b horního skříňového dílu 2 vymezuje filtrační komoru 5 a v této filtrační komoře 5 je uspořádaný filtrační člen 13, který je v příslušném umístění usazený prostřednictvím dvou upevňovacích prvků 21, opírajících se o horní skříňový díl 2, respektive spodní skříňový díl 3.
Filtrační člen 13 je, při nízkých nákladech, zhotovený například jeho vytvarováním ze splétaného drátěného pletiva nebo z do celku seskupeného zvlněného válcovaného drátu. Filtrační člen 13/ usazený v příslušném umístění prostřednictvím upevňovacích prvků 21 uspořádaných na jeho protilehlých koncích, má takovou rozměrovou velikost, že se překlenuje celý prostor mezi vnitřní stranou horního skříňového dílu 2 a vnitřní stranou spodního skříňového dílu 3. Plyn vyvíjený spalováním plyn vyvíjejícího činidla 4 naplněného ve spalovací komoře 8 uspořádané uvnitř filtračního členu 13 se z vyvíječe Dl plynu vyprazdňuje skrze tento filtrační člen 13.
86817 (86817a)
PV 2003-3057
20 - ů · · • · · « t · • · ······ «· · · · · · • * · · ·
• · • · · · · · ··· ··· · · ··
Zapalovací prostředek 20 zahrnuje podpůrné zápalné činidlo 24, dutinku 22 pro uložení podpůrného zápalného činidla 24., zápalku 23 a drzá k 25 pro uchycení zápalky. Držák 25 pro uchycení zápalky 23 je umístěný a upevněný tak, aby v držáku 25 uložená zápalka 23 byla' uspořádaná čelně vzhledem k podpůrnému zápalnému činidlu 24. Držák 25 zápalky je napevno uložený v montážním úseku 3d spodního skříňového dílu 3 pro vsazování zapalovacího prostředku 20 do spodního skříňového dílu 3. Dutinka podpůrného zápalného činidla vykazuje válcovou boční stěnu, na jejímž obvodu jsou opatřené otvory 22a pro šíření plamene uspořádané tak, že zajišťují průtokové spojení s vnitřním prostorem spalovací komory 8 naplněné plyn vyvíjejícím činidlem 4.
I když je zápalka 23 znázorněná na obr. 1 zápalkou typu s kolíkovými vývody, je pro uvedený účel možné použít i další zápalky, například zápalku s kabelovými vývody.
Dále by mělo být uvedeno, že první regulační prostředek průtokového množství plynu je tvořený otvory 12 pro průchod plynu opatřenými kolem vnitřního válcového dílu 7 uspořádaného jako první oddělovací stěna pro vytvoření spalovací komory 8 ve skříni 1. Druhý regulační prostředek průtokového množství plynu je tvořený množstvím otvorů 10 pro vyprazdňování plynu, opatřenými kolem válcové boční stěny 2b horního skříňového dílu 2, uspořádané jako druhá oddělovací stěna, která spolu s vnitřním válcovým dílem 7 zajišťuje, na vnější straně spalovací komory 8, vytvoření filtrační komory 5. Kromě toho jsou průchozí plocha S1 prvního regulačního prostředku průtokového množství plynu a průchozí plocha S2 druhého regulačního prostředku průtokového množství plynu nastavené tak, že platí:
86817 (86817a)
PV 2003-3057
A A AAAA se
S1 < S2 < 1,5 x S1 nebo S2 < S1 < 1,5 x S2.
Vyvíječ
Dl plynu takto konstrukčně vytvořený namontuje do modulu bezpečnostního nafukovacího vaku vestavěného ve volantu. Zapalovací prostředek 20 vyvíječe Dl plynu je s ovládací příslušných konektorů jednotkou spojený prostřednictvím (nejsou znázorněné), opatřených na straně vozidla. Ovládací jednotka zahrnuje snímač nárazu (snímač akcelerace) pro detekování kolize automobilu, energetický obvod zajišťující přivádění elektrického proudu do zápalky 23 zapalovacího prostředku 20, vyrovnávací kondenzátor a budicí obvod zápalky (roznětky). Ovládací jednotka je řízená mikropočítačem.
V případě, kdy je snímačem nárazu (není znázorněný) detektována kolize vozidla, je pomocí budicího obvodu zápalky spojeného se zápalkou 23 do činnosti (jejím zažehnutím prostřednictvím přivedení elektrického proudu do zápalky) uvedena nejdříve pouze zápalka 23, a teprve poté je, prostřednictvím zažehnutí zápalkou 23, ve spalovací komoře zapáleno a následně spalováno plyn vyvíjející činidlo 4, čímž ve vyvíječi Dl plynu spojeném s ovládací jednotkou dochází k vyvíjení plynu vysoké teploty.
Plyn vysoké teploty vyvíjený ve spalovací komoře 8 proudí do filtrační komory 5, přičemž prostupuje skrze první regulační prostředek průtokového množství plynu, tvořený otvory 12 pro průchod plynu vytvořenými kolem vnitřního válcového dílu 7 jako první oddělovací stěny, uspořádaný na dráze, skrze kterou se plyn vysoké teploty vyprazdňuje ze spalovací komory na vnější stranu vyvíječe plynu. V této době, protože je průchozí plocha S1 prvního regulačního prostředku průtokového množství plynu nastavená na
86817 (86817a)
PV 2003-3057 • · · · · · • · · • · · · ·· · · · · · • « 9 9 9 9 9 • 9 9 9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9
999 9999 999 999 99 99 odpovídající velikost, se tlak ve spalovací komoře 8 udržuje na tlaku vnodném pro spalování plyn vyvíjejícího činidla 4.
Následně plyn proudící do filtrační komory 5 prochází skrze filtrační člen 13, kde se podrobuje zachycování v něm obsažených nečistot spalování a ochlazuje. Poté plyn prostupuje skrze druhý regulační prostředek průtokového množství plynu tvořený otvory 10 pro vyprazdňování plynu, vytvořenými kolem válcové boční stěny 2b horního skříňového dílu 2 jako druhé oddělovací stěny, uspořádaný na dráze, skrze kterou se vyvíjený plyn vyprazdňuje ze spalovací komory na vnější stranu vyvíječe Dl plynu a uvolňuje z tohoto vyvíječe. V této době, protože je průchozí plocha S2 druhého regulačního prostředku průtokového množství plynu s ohledem na průchozí plochu S1 nastavená tak, aby splňovala shora zmiňovaný poměr, dovoluje vyvíječ Dl plynu při zkušebním testu v nádrži o objemu 60 litrů lineární nárůst tlaku a zajišťuje tak optimální výkonnost vyprazdňování plynu z vyvíječe plynu pro nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku. Přestože má ve vyvíječi Dl plynu použité plyn vyvíjející činidlo 4 formu tablet, u které se plocha hoření spalováním podstatně redukuje, má forma plyn vyvíjejícího činidla na výkonnost vyvíječe Dl plynu pouze malý vliv.
Dále bude, ve spojení s obr. 2 připojených výkresů, podrobně popsané další provedení vyvíječe D2 plynu podle předloženého vynálezu.
Konstrukční uspořádání vyvíječe D2 plynu, znázorněného na obr. 2, se od vyvíječe Dl plynu, který je znázorněný na obr. 1, odlišuje v tom, že spalovací komora 8 a filtrační komora 5 jsou, v uvedeném pořadí, rozdělené prostřednictvím
86817 (86817a)
PV 2003-3057 • 0· * 0 000000
0000 0 0 00 0 0 0
0 0 0 0 0 0
0 0 0 · 0 0
000 0000 000 000 00 přepažovacích desek 15 a 16 na horní spalovací komoru 8a a spodní spalovací komoru 8b, a na horní filtrační komoru 5a a spodní filtrační komoru 5b. Vzhledem k tomu, že zbývající součásti tohoto provedení vyvíječe plynu jsou shodné s příslušnými součástmi vyvíječe Dl plynu z obr. 1, jsou proto uvedené součásti označené stejnými vztahovými značkami jako odpovídající součásti vyvíječe Dl plynu podle obr. 1 a jejich detailní popis je vynechán.
Přepažovací deska 15 pro rozdělení spalovací komory 8 na horní a spodní komoru je upravená kolem vnitřního obvodu vnitřního válcového dílu 7 tak, že spalovací komoru rozděluje na horní spalovací komoru 8a a spodní spalovací komoru 8b. V každé z takto vytvořených spalovacích komor 8a, 8b jsou příslušně uspořádané zapalovací prostředky 20a, 20b pro zapálení a spalování plyn vyvíjejícího činidla 4. Přepažovací deska 15 je, obecně ve své středové oblasti, opatřená válcovou částí 15a uspořádanou tak, že se rozkládá směrem ke spodnímu skříňovému dílu 3 za účelem jejího spojení s připevňovací částí 25a zapalovacího prostředku 20a.
Oddělovací deska 16 pro rozdělení filtrační komory 5 na horní a spodní komoru je upravená mezi vnějším obvodem vnitřního válcového dílu 7 a vnitřním obvodem válcové boční stěny 2b horního skříňového dílu 2 tak, že filtrační komoru rozděluje na horní filtrační komoru 5a a spodní filtrační komoru 5b. V každé z takto vytvořených, horní a spodní, filtračních komor 5a, 5b je opatřený filtrační člen 13a, 13b.
Vnitřní válcový díl 7 je opatřený otvory 12a, 12b pro průchod plynu, které zajišťují průtokové spojeni mezi,
86817 (86817a)
PV 2003-3057 • »»t · · · · v uvedeném pořadí, spalovacími komorami 8a, 8b a filtračními komorami 5a, 5b. Kromě toho je válcová boční stěna 2b horního skříňového dílu 2 opatřená otvory 10a, 10b pro vyprazdňování plynu, které zajišťují průtokové spojení mezi filtračními komorami 5a, 5b a vnější stranou vyvíječe D2 plynu a které se rozkládají ve směru kolmém na osu skříně 1.
Ve vyvíječi D2 plynu je první regulační prostředek průtokového množství plynu (v některých případech dále označovaný jako první regulační prostředek a průtokového množství plynu pro spalovací komoru 8a, zatímco první regulační prostředek průtokového množství plynu pro spalovací komoru 8b je, z důvodu jejich vzájemného odlišení, v některých případech označovaný jako první regulační prostředek b průtokového množství plynu; stejné označení bude použité i pro druhý regulační prostředek průtokového množství plynu zmiňovaný dále) tvořený otvory 12a, 12b pro průchod plynu vytvořenými kolem vnitřního válcového dílu jako první oddělovací stěny pro vytvoření spalovací komory 8 ve skříni vyvíječe. Druhý regulační prostředek průtokového množství plynu je tvořený množstvím otvorů 10 pro vyprazdňování plynu vytvořených kolem válcové boční stěny 2b horního skříňového dílu 2 jako druhé oddělovací stěny, která spolu s vnitřním válcovým dílem 7 zajišťuje na vnější straně spalovací komory 8 vytvoření filtrační komory 5. Kromě toho je alespoň jeden a s výhodou oba vzájemné poměry mezi průchozí plochou SI prvního regulačního prostředku a průtokového množství plynu a průchozí plochou S2 druhého regulačního prostředku a průtokového množství plynu, a mezi průchozí plochou SI prvního regulačního prostředku b průtokového množství plynu a průchozí plochou S2 druhého regulačního prostředku b průtokového množství plynu nastavené tak, že platí vztahy: Sl S2 < 1,5 x Sl nebo
86817 (86817a)
PV 2003-3057 • · · · · ·
S2 < SI < 1,5 x S2.
Následkem toho umožňuje vyvíječ D2 plynu při zkušebním testu v nádrži o objemu 60 litrů lineární nárůst tlaku a zajišťovat tak optimální výkonnost vyprazdňování plynu z vyvíječe plynu pro nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku. Přestože má ve vyvíječi D2 plynu použité plyn vyvíjející činidlo 4 formu tablet, u které se plocha hoření spalováním podstatně redukuje, má forma plyn vyvíjejících činidel na výkonnost vyvíječe D2 plynu pouze malý vliv.
Dále bude, ve spojení s obr. 3 připojených výkresů, podrobně popsané ještě další provedení vyvíječe D3 plynu podle předloženého vynálezu.
Konstrukční uspořádání vyvíječe D3 plynu, znázorněného na obr. 3, se od vyvíječe D2 plynu, který je znázorněný na obr. 2, odlišuje v tom, že není opatřené přepažovací deskou 16. Zbývající součásti tohoto provedení jsou shodné s příslušnými součástmi vyvíječe D2 plynu z obr. 2. Kromě toho se, protože toto uspořádání není opatřené přepažovací deskou 16, obvodová struktura vnější strany vnitřního válcového dílu 7 shoduje s obvodovou strukturou vyvíječe Dl plynu, znázorněného na obr. 1. Z uvedeného důvodu jsou součásti, které se shodují s korespondujícími součástmi vyvíječů plynu podle obr. 1 a 2, označené stejnými vztahovými značkami a jejich detailní popis je vynechán.
Ve vyvíječi D3 plynu je první regulační prostředek průtokového množství plynu tvořený otvory 12a, 12b pro průchod plynu vytvořenými kolem vnitřního válcového dílu 7 jako první oddělovací stěny pro vytvoření spalovací komory 8 ve skříni vyvíječe. Druhý regulační prostředek průtokového
86817 (86817a)
PV 2003-3057 • · · · · · množství plynu je tvořený množstvím otvorů 10 pro vyprazdňování plynu vytvořených kolem válcové boční stěny 2b horního skříňového dílu 2 jako druhé oddělovací stěny, která spolu s vnitřním válcovým dílem Ί_ zajišťuje na vnější straně spalovací komory 8 vytvoření filtrační komory 5. Kromě toho jsou součet S1 průchozí plochy prvního regulačního prostředku průtokového množství plynu a a průchozí plochy prvního regulačního prostředku průtokového množství plynu b, a průchozí plocha S2 druhého regulačního prostředku průtokového množství plynu nastavené tak, že platí: Sl < S2 < 1,5 x Sl nebo S2 < Sl < 1,5 x S2.
Následkem toho umožňuje vyvíječ D3 plynu při zkušebním testu v nádrži o objemu 60 litrů lineární nárůst tlaku a zajišťuje tak optimální výkonnost vyprazdňování plynu z vyvíječe plynu pro nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku. Přestože má ve vyvíječi D3 plynu použité plyn vyvíjející činidlo 4 formu tablet, u které se plocha hoření spalováním podstatně redukuje, má forma plyn vyvíjejících činidel na výkonnost vyvíječe D3 plynu pouze malý vliv.
Dále bude, ve spojení s obr. 4 připojených výkresů, podrobně popsané ještě další provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu.
Na obr. 4 je ve schématickém pohledu v řezu znázorněné další provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu. Vyvíječ Pl plynu podle obr. 4 slouží k nafukování a rozvinování bezpečnostního nafukovacího vaku určeného pro sedadlo spolucestujícího ve vozidle.
Vyvíječ Pl plynu zahrnuje skříň 1, zapalovací prostředek 20 uložený ve skříni 1 na jednom jejím axiálním
86817 (86817a)
PV 2003-3057 ···· • 9 0 0 9 0 9
09 9 0909 9
9· 9 9 9 · · 9
990 0990 900 090 99 ·· konci, přepažovací desku 37 pro rozdělení vnitřního prostoru skříně 1 na spalovací komoru 38 a filtrační komoru 35, a plyn vyvíjející činidlo 4 ve formě tablet, naplněné v prostoru kolem vnitřní stěny spalovací komory 38.
Skříň 1 zahrnuje vnější válcové těleso 32, otevřené na obou svých navzájem protilehlých koncích, uzavírací víko 36 pro uzavření jednoho z otevřených konců vnějšího válcového tělesa 32 a uzavírací díl 34 pro uzavření druhého otevřeného konce. Skříň 1 má tvar podlouhlého válce, který je na svých navzájem protilehlých otevřených koncích uzavřený uzavíracím víkem 36 a uzavíracím dílem 34. Hermeticky uzavřený vnitřní prostor skříně 1 je prostřednictvím přepažovací desky 37 rozdělený na spalovací komoru 38 a filtrační komoru 35. V takto vytvořené spalovací komoře 38 je naplněné plyn vyvíjející činidlo 4, zatímco ve filtrační komoře 35 tvaru dutého válce je uspořádaný filtrační člen 33.
Přepažovací deska 37 vykazuje osazený úsek a otvor 42 pro průchod plynu vytvořený v ose skříně 1. Otvor 42 pro průchod plynu zajišťuje průtokové spojení mezi spalovací komorou 38 a filtrační komorou 35. Přepažovací deska 37 je ve svém umístění ve vnějším válcovém tělese 32 ukotvená nejdříve zalemováním vnějšího válcového tělesa 32 na přepažovací desku 37 z vnější strany a poté jejím připevněním svařením.
Otvor 42 pro průchod plynu je překrytý tlakem porušitelnou lamelou 43, přilepenou k přepažovací desce 37. Tlakem porušitelná lamela 43 je vytvořená z kovové fólie, například z hliníkové fólie, a slouží k ochraně spalovací komory 38 proti vnikání vlhkosti a k nastavení vnitřního tlaku ve spalovací komoře.
86817 (86817a)
PV 2003-3057
·· ···· • · · · · · • 9 9 9 · · · · • · · · · ·
999 999 99 99
Vnější válcové těleso 32 je opatřené otvory 11 pro vyprazdňování plynu, vytvořenými v jeho části na straně filtrační komory 35 a zajišťujícími průtokové spojení mezi
vnitřním prostorem filtrační komory 35 a vnější stranou
vyvíječe PÍ plynu. Otvory pro vyprazdňování plynu jsou na
vněj ším válcovém tělese 32 vytvořené v pravidelných
intervalech v axiálním a v obvodovém směru vněj šího
válcového tělesa 32.
Zapalovací prostředek 20 zahrnuje podpůrné zápalné
činidlo 28, dutinku 27 podpůrného zápalného činidla
opatřenou podlouhlou tryskovou částí pro uložení podpůrného zápalného činidla 28, zápalku 23 a držák 26 zápalky. Držák 26 pro uchycení zápalky 23 je umístěný a upevněný tak, aby v držáku 26 uložená zápalka 23 byla uspořádaná čelně vzhledem k podpůrnému zápalnému činidlu 2-8. Pro účely uložení a připevnění zapalovacího prostředku 20 je uzavírací díl 34 opatřený připevňovací částí 34a takovým způsobem, že po připevnění držáku 26 zápalky k připevňovací části 34a je možné zapalovací prostředek 20 vsadit do uzavíracího dílu 34. Podlouhlá trysková část dutinky 27 podpůrného zápalného činidla vykazuje boční stěnu, na jejímž obvodu jsou opatřené v axiálním a v obvodovém směru se rozkládající otvory 27a pro šíření plamene, uspořádané v průtokovém spojení s vnitřním prostorem spalovací komory 38.
Filtrační člen 33 je, při nízkých nákladech, zhotovený například jeho vytvarováním ze splétaného drátěného pletiva nebo z do celku seskupeného zvlněného válcovaného drátu. Filtrační člen 33 je uspořádaný tak, že se v podstatě rozkládá v celém rozsahu mezi přepažovací deskou 37 a uzavíracím víkem 36. Plyn vyvíjený spalováním plyn
86817 (86817a)
PV 2003-3057
vyvíjejícího činidla 4 naplněného ve spalovací komoře 8 uspořádané uvnitř filtračního členu 13 se z vyvíječe Dl plynu vyprazdňuje skrze tento filtrační člen 13.
Ve spalovací komoře 38 je uspořádaný válcový přepažovací díl 39, jehož jeden koncový úsek je uložený ve styku s dutinkou 27 podpůrného zápalného činidla a druhý koncový úsek ve styku s osazeným úsekem přepažovací desky 37, a rozkládá se mezi nimi. V prostoru mezi vnější stranou přepažovacího dílu 39 a vnitřní stranou vnějšího válcového tělesa 32 je naplněné plyn vyvíjející činidlo 4. Přepažovací díl 39 je vytvořený z drátěného pletiva s velikostí ok postačující pro otvory 42 pro průchod plynu a otvory 11 pro vyprazdňování plynu.
První regulační prostředek průtokového množství plynu je tvořený otvory 42 pro průchod plynu vytvořenými v přepažovací desce 37 uspořádané jako první oddělovací stěna pro vytvoření spalovací komory 38 skříně 1. Druhý regulační prostředek průtokového množství plynu je tvořený množstvím otvorů 11 pro vyprazdňování plynu vytvořených kolem vnějšího válcového tělesa 32 uspořádaného jako druhá oddělovací stěna, která spolu s přepažovací deskou 37 zajišťuje na vnější straně spalovací komory 38 vytvoření filtrační komory 35. Kromě toho jsou průchozí plocha £1 prvního regulačního prostředku průtokového množství plynu a průchozí plocha S2 druhého regulačního prostředku průtokového množství plynu nastavené tak, že platí: S1 < S2 < 1,5 x S1 nebo S2 < S1 < 1,5 x S2.
Dále bude, ve spojení s obr. 4, popsaná funkční činnost vyvíječe Pl plynu.
86817 (86817a)
PV 2003-3057 • · · · · ·
• · · ··
V okamžiku, kdy snímač nárazu detekuje kolizi automobilu, se přivedením elektrického proudu do zápalky uvede jejím zažehnutím do činnosti zápalka 23 zapalovacího prostředku 20 vyvíječe Pl plynu. Zažehnutím zápalky 2_3 vzniklé plameny tryskají do dutinky 27 podpůrného zápalného činidla za zažehnutí a následného spalování podpůrného zápalného činidla 28, v důsledku čehož dochází v dutince 27 podpůrného zápalného činidla k vyvíjení tepelné energie zahrnující plameny a plyn vysoké teploty. Tepelná energie plamenů způsobuje, že se spalování okamžitě šíří a postupuje skrze podpůrné zápalné činidlo 28 naplněné v podlouhlé tryskové části dutinky 27 podpůrného zápalného činidla. Plameny podpůrného zápalného činidla tryskají skrze otvory 27a pro šíření plamene do prostoru kolem vnitřní strany válcového přepažovacího dílu 39 za následného zažehnutí a spalování plyn vyvíjejícího činidla 4 skrze přepažovací díl 39. Výsledkem je zahájení vyvíjení plynu. Plyn vyvíjený spalováním plyn vyvíjejícího činidla £ proudí skrze přepažovací díl 39 zpět do prostoru kolem vnitřní strany přepažovacího dílu 39 a způsobuje narůstání tlaku ve spalovací komoře 38. V okamžiku, kdy tlak ve spalovací komoře 38 dosáhne předem nastavené hodnoty, dojde k porušení tlakem porušitelné lamely 43 opatřené na přepažovací desce 37. Poté vyvíjený plyn prostupuje skrze první regulační prostředek průtokového množství plynu tvořený otvory 42 pro průchod plynu vytvořenými v přepažovací desce 37 jako první oddělovací stěně do filtrační komory 35. V této době, protože je průchozí plocha SI prvního regulačního prostředku průtokového množství plynu nastavená na odpovídající velikost, se tlak ve spalovací komoře 38 udržuje na tlaku vhodném pro spalování plyn vyvíjejícího činidla 4.
Následně plyn vysoké teploty proudící do filtrační
86817 (86817a)
PV 2003-3057 «· ···· « ··· ···· · • · · · · · · · .·· ···· ··· ·»· ·· ·· komory 35 prochází skrze dutou část filtračního členu 33 uspořádaného ve filtrační komoře 35 a poté prochází skrze filtrační člen 33 v celém jeho axiálním rozsahu, přičemž se podrobuje zachycování v něm obsažených nečistot spalování a ochlazuje. Poté plyn prostupuje skrze druhý regulační prostředek průtokového množství plynu tvořený otvory 11 pro vyprazdňování plynu vytvořenými kolem vnějšího válcového tělesa 32 jako druhé oddělovací stěny a vyprazdňuje se z vyvíječe Pl plynu. V této době, protože je průchozí plocha S2 druhého regulačního prostředku průtokového množství plynu s ohledem na průchozí plochu Sl prvního regulačního prostředku průtokového množství plynu nastavená tak, aby platil shora zmiňovaný poměr, dovoluje vyvíječ Pl plynu při zkušebním testu v nádrži o objemu 60 litrů lineární nárůst tlaku a zajišťuje tak optimální výkonnost vyprazdňování plynu z vyvíječe plynu pro nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku. Přestože má ve vyvíječi Pl plynu použité plyn vyvíjející činidlo 4 formu tablet, u které se plocha hoření spalováním podstatně redukuje, má forma plyn vyvíjejících činidel na výkonnost vyvíječe Pl plynu pouze malý vliv.
Dále bude, ve spojení s obr. 5 připojených výkresů, podrobně popsané ještě další provedení vyvíječe P2 plynu podle předloženého vynálezu.
Konstrukční uspořádání vyvíječe P2 plynu, znázorněného na obr. 5, se od vyvíječe Pl plynu, který je znázorněný na obr. 4, odlišuje v tom, prostřednictvím přepažovací že filtrační komora je desky 45 rozdělená na dvě komory. Struktury takto na opačných stranách přepažovací desky 45 vytvořených filtračních komor 35a, 35b jsou identické se strukturou filtrační komory vyvíječe Pl plynu
86817 (86817a)
PV 2003-3057 ·· ···· > * · * ·· .· znázorněného na obr. 4. Jinými slovy řečeno, uvedený vyvíječ P2 plynu je vytvořený spojením dvou vyvíječů PÍ plynu do společného celku tak, že jejich uzavírací víka 36 tvoří společný díl. V uvedeném smyslu vykazují tyto dva vyvíječe PÍ plynu ekvivalentní strukturu, přičemž se jeden rozkládá od přepažovací desky 45 směrem k prvnímu axiálnímu konci, a druhý od přepažovací desky 45 směrem ke druhému axiálnímu konci, a zahrnují dvě spalovací komory, dvě filtrační komory, dvě přepažovací desky, a otvory pro průchod plynu vytvořené v těchto přepažovacích deskách, označené, v uvedeném pořadí, vztahovými značkami 38a a 38b, 35a a 35b, 37a a 37b, a 42a a 42b. Dále jsou kolem vnějšího válcového tělesa 32 vytvořené otvory 11 pro vyprazdňování plynu, přičemž otvory pro vyprazdňování plynu, které zajišťují průtokové spojení s filtrační komorou 35a jsou označené vztahovou značkou 11a, a otvory pro vyprazdňování plynu, které zajišťují průtokové spojení s filtrační komorou 35b jsou označené vztahovou značkou 11b. Zbývající součásti tohoto provedení vyvíječe plynu jsou shodné s odpovídájícími součástmi vyvíječe PÍ plynu z obr. 4. Vzhledem k tomu jsou tyto součásti označené stejnými vztahovými značkami jako v případě vyvíječe PÍ a jejich detailní popis je vynechán.
Ve vyvíječi P2 plynu je první regulační prostředek a průtokového množství plynu tvořený otvorem 42a pro průchod plynu vytvořeným v přepažovací desce 37a uspořádané jako první oddělovací stěna pro vytvoření spalovací komory 38a ve skříni vyvíječe. Podobně je první regulační prostředek b průtokového množství plynu tvořený otvorem 42b pro průchod plynu vytvořeným v přepažovací desce 37b uspořádané jako první oddělovací stěna pro vytvoření spalovací komory 38b ve skříni vyvíječe. Druhý regulační prostředek a průtokového množství plynu je tvořený množstvím otvorů 11a pro
86817 (86817a)
PV 2003-3057
• · Φ 9 · 9 • · • • 9 9 9 6 · 9 9 · 9 9 9 9 • 9 9 9 •
• · 9 • ft • 9 9
•· ···· 9 9· 9 9 9 • 9
vyprazdňování plynu, vytvořených kolem vnějšího válcového tělesa 32 uspořádaného jako druhá oddělovací stěna, která spolu s přepažovací deskou 37a zajišťuje na vnější straně spalovací komory 38a vytvoření filtrační komory 35a. Stejným způsobem je vytvořený i druhý regulační prostředek b průtokového množství plynu. Kromě toho je alespoň jeden a s výhodou oba vzájemné poměry mezi průchozí plochou S1 prvního regulačního prostředku a průtokového množství plynu a průchozí plochou S2 druhého regulačního prostředku a průtokového množství plynu, a průchozí plochou S1 prvního regulačního prostředku b průtokového množství plynu a průchozí plochou S2 druhého regulačního prostředku b průtokového množství plynu jsou nastavené tak, že platí: S1 < S2 < 1,5 x S1 nebo S2 < S1 < 1,5 x S2.
Na základě uvedené skutečnosti umožňuje vyvíječ P2 plynu při zkušebním testu v nádrži o objemu 60 litrů lineární nárůst tlaku a zajišťuje tak optimální výkonnost vyprazdňování plynu z vyvíječe plynu pro nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku. Přestože má ve vyvíječi P2 plynu použité plyn vyvíjející činidlo 4 formu tablet, u které se plocha hoření spalováním podstatně redukuje, má forma plyn vyvíjejících činidel na výkonnost vyvíječe P2 plynu pouze malý vliv.
Přestože se v popisovaných příkladech ve spojení s vyvíječi Dl až D3, Pl a P2 plynu jako plyn vyvíjející činidlo používá tuhé plyn vyvíjející činidlo (plyn vyvíjející činidlo pyrolytického typu), není předložený vynález omezený na žádný z těchto příkladů. Ve spojení s předloženým vynálezem mohou být pro účely vyvíjení plynu použitá i takzvaná plyn vyvíjející činidla hybridního typu, kombinující tuhá plyn vyvíjející činidla a inertní plyn.
86817 (86817a)
PV 2003-3057 • ·ft « · ······
-Λ * · * · ···♦ « · · “54 « · · « · · · · · · · · · · · ♦ · · · · · · · ··· ···· «·9 ··» «· ··
Stejně tak může být ve spojení s předloženým vynálezem použitá kombinace tuhé plyn vyvíjející činidlo, oxidační plyn, zápalný plyn a zápalná kapalina. Ve spojení s předloženým vynálezem se s výhodou používají vyvíječe plynu pyrolytického typu.
Ve vyvíječích Dl až D3, PÍ a P2 plynu, znázorněných na obr. 1 až 5, mohou být nastavovací prostředky průchozí plochy použité v kombinaci s libovolnými regulačními prostředky průtokového množství plynu (avšak za předpokladu, že takový regulační prostředek průtokového množství plynu zahrnuje množství otvorů pro průchod plynu nebo množství otvorů pro vyprazdňování plynu). Takto může být opatřený vyvíječ plynu s výkonností spalování se sníženou změnou teploty.
(Příklady)
Dále bude na základě Příkladů podrobně popsaný účinek předloženého vynálezu.
Použitý vyvíječ plynu: vyvíječ PÍ plynu podle obr. 4
Použité plyn vyvíjející činidlo:
Tablety se vyrábí následujícím způsobem:
52,9 hmotnostních dílů guanidin-nitrátu (50 % částic o průměru 20 pm) jako složky organické sloučeniny obsahující dusík, 30,8 hmotnostních dílů dusičnanu stroncia (50 % částic o průměru 13 pm) jako složky oxidačního činidla, 10,9 hmotnostních dílů zásaditého dusičnanu mědi (50 % částic o průměru 13 pm) a 2,7 hmotnostních dílů syntetické
86817 (86817a)
PV 2003-3057
4 4 44 4 «· *4 4 • · 4 4 · 4 ·
A 4 4· · « 4 » ·
V 4 4 4 4444 hydratované mastkové hlíny (50 % částic o průměru 10 pm) jako pojivá bylo v suchém stavu smícháno za použití míchacího zařízení typu V za získání směsi. Poté bylo 2,7 hmornostních dílů Ν-β-(aminoethyl)-y-aminopropyl trimethoxysilanu jako sloučeniny na bázi silanu zředěno 10 % hmotn. vody, vztaženo na hmotnost směsi. Vytvořený vodný roztok byl rozprašováním aplikovaný na připravenou směs. Pak byla směs podrobena granulování za mokra za vytvoření granulí, jejichž průměr nebyl větší než 1 mm. Poté byly granule, po jejich vysušení při teplotě 90 °C po dobu hodin, lisováním v rotačním tabletovacím lisu zpracované do tablet o průměru 5 mm a tloušťce 1,5 mm. Nakonec byly takto vytvořené tablety podrobeny sušení při teplotě 105 °C po dobu 15 hodin za získání k použití vhodného plyn vyvíjejícího činidla.
Množství použitého plyn vyvíjejícího činidla: 100 g
Hmotnost použitého filtru: 250 g
Použité podpůrné zápalné činidlo: B/KNO3;
Hmotnost podpůrného zápalného činidla: 2,0 g
Za shora zmiňovaných podmínek, průchozí plocha otvorů 42 pro průchod plynu (průchozí plocha S1 prvního regulačního prostředku průtokového množství plynu) vytvořených v přepažovací desce 37 uspořádané jako první oddělovací stěna pro vytvoření spalovací komory 38 vyvíječe Pl plynu; a průchozí plocha množství otvorů 11 pro vyprazdňování plynu (průchozí plocha S2 druhého regulačního prostředku průtokového množství plynu) vytvořených kolem vnějšího válcového tělesa 32 uspořádaného jako druhá oddělovací stěna, které spolu s přepažovací deskou 37 zajišťuje na vnější straně spalovací komory 38 vytvoření filtrační komory 35, byly za účelem vytvoření Příkladů 1 a 2 a Srovnávacích
86817 (86817a)
PV 2003-3057 ~ - ♦·· * · ······
- ύβ - ♦· · · ·* »· ·· · • · · · · · «· « ·« · · > · « ι wc c · Ca·» • a· ···· ··· ··· ·» ·» příkladů 1 a 2 nastaveny na číselné hodnoty uvedené v tabulce na obr. 10.
Zkušební test v nádrži o objemu 60 litrů:
Příklady 1 a 2 a Srovnávací příklady 1 a 2 vyvíječe plynu byly podrobeny zkušebnímu testu v nádrži o objemu 60 litrů. Výsledky zkušebních testů jsou uvedené v tabulce na obr. 11 a znázorněné na obr. 6 až 9 (výsledky zkušebního testu pro Příklad 1 jsou znázorněné na obr. 6; výsledky zkušebního testu pro Příklad 2 na obr. 7; výsledky zkušebního testu pro Srovnávací příklad 1 na obr. 8; a výsledky zkušebního testu pro Srovnávací příklad 2 na obr. 9).
Z výsledků testování, viz obr. 11 a na obr. 6 až 9, bylo zjištěno, že zatímco maximální tlak (Pmax) v nádrži je přibližně 400 kPa pro každý z Příkladů a Srovnávacích příkladů, doba (tPmax) potřebná k tomu, aby vnitřní tlak v nádrži dosáhl maximální hodnoty, se pro Příklady pohybuje v rozmezí 50 až 60 ms, zatímco doba (tPmax) pro Srovnávací příklady se pohybuje v rozmezí 80 až 90 ms. Kromě toho bylo zjištěno, že nejvyšší tlak v nádrži po uplynutí 20 ms (Pt20) je pro Příklady řádově 160 kPa, přičemž je tento tlak vyšší než v případě Srovnávacích příkladů. Uvedená skutečnost indikuje, že tlak působící ve spojení s Příklady opisuje křivku tlaku v nádrži, která je ve srovnání se Srovnávacími příklady více lineární, z čehož vyplývá, že vyvíječe plynu podle Příkladů jsou schopné poskytovat optimální výkonnost vyprazdňování plynu pro nafukováni bezpečnostního nafukovacího vaku.
86817 (86817a)
PV 2003-3057 •A A···
Průmyslová využitelnost
Ze shora uvedených skutečností vyplývá, že vyvíječ plynu podle předloženého vynálezu umožňuje funkční činnost v měkkém režimu pozvolného nafukování při snížených nákladech a současně zajišťuje spolehlivé poskytování odpovídajícího výstupního výkonu v širokém rozmezí teplot.
Zastupuj e:
Dr. Miloš Všetečka v.r.
86817 (86817a)

Claims (21)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Vyvíječ plynu zahrnující dvě nebo tři nebo více komor vytvořených prostřednictvím dvou nebo tří nebo více přepažovacích desek, plyn vyvíjející činidlo naplněné v alespoň jedné z uvedených komor, a regulační prostředky průtokového množství plynu zahrnující jeden nebo dva nebo více otvorů vytvořených v každé z uvedených přepažovacích desek, ve kterém jsou opatřené dva nebo tři nebo více regulačních prostředků průtokového množství plynu umístěných na dráze, skrze kterou se plyn vyvíjený z plyn vyvíjejícího činidla vyprazdňuje ze spalovací komory na vnější stranu vyvíječe plynu, a ve kterém je druhá nejmenší průchozí plocha (B) regulačního prostředku průtokového množství plynu nastavená tak, aby splňovala dále uvedenou rovnici (I):
    A i B < 1,5 A rovnice (I); kde A je nejmenší průchozí plocha regulačního prostředku průtokového množství plynu (celková plocha otvorů tvořících regulační prostředek průtokového množství plynu).
  2. 2. Vyvíječ plynu podle nároku 1, vyznačující se tím, že průchozí plocha (B) regulačního prostředku průtokového množství plynu je nastavená tak, že se pohybuje v rozmezí A až 1,3 A.
  3. 3. Vyvíječ plynu podle nároku 1, vyznačující se tím, že otvor regulačního prostředku průtokového množství plynu vykazující průchozí plochu (A) nebo průchozí plochu (B) zajišťuje průtokové spojení mezi komorou a vnější stranou vyvíječe plynu.
    16 86817 (86817a)
    PV 2003-3057
    0 0 · 0 000000
    000 000 ·0 00
  4. 4. Vyvíječ plynu podle nároku 1, vyznačující se tím, že ve spalovací komoře jsou opatřené plyn vyvíjející činidlo, jehož alespoň část tvoří tuhé plyn vyvíjející činidlo, a filtrační člen pro zachycování tuhých zbytků ze spalování plyn vyvíjejícího činidla.
  5. 5. Vyvíječ plynu podle nároku 4, vyznačující se tím, že filtračním členem pro zachycování tuhých zbytků po spalování je drátěné pletivo, plechová mřížovina nebo děrovaný plech.
  6. 6. Vyvíječ plynu podle nároku 1, vyznačující se tím, že každý z regulačních prostředků průtokového množství plynu je způsobilý nastavování průchozí plochy prostřednictvím využití tlaku.
  7. 7. Vyvíječ plynu podle nároku 6, vyznačující se tím, že prostředky pro nastavování průchozí plochy prostřednictvím využití tlaku jsou realizované změnou kritického tlaku pro porušení uzavírací lepicí pásky nalepené na regulačním prostředku průtokového množství plynu.
  8. 8. Vyvíječ plynu podle nároku 6, vyznačující se tím, že prostředky pro nastavování průchozí plochy prostřednictvím tlaku jsou realizované kombinací regulačních prostředků průtokového množství plynu vykazujících rozdílné průchozí plochy.
  9. 9. Vyvíječ plynu podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň část plyn vyvíjejícího činidla zahrnuje tuhé plyn vyvíjející činidlo, a forma tuhého plyn vyvíjejícího činidla je přizpůsobená tak, aby splňovala dále
    16 86817 (86817a)
    PV 2003-3057
    9 9 9 9 9 9
    9 9 Φ
    9 9 9 « ·· uvedené vztahy:
    pro z = 0,4, F(z) = 0,6 až 0,9; a pro z = 0,6, F(z) = 0,5 až 0,8, kde:
    F(z) představuje poměr plocha povrchu plyn vyvíjejícího činidla při hoření/výchozí plocha povrchu plyn vyvíjejícího činidla, a z představuje poměr hmotnost plyn vyvíjejícího činidla po spálení/výchozí hmotnost plyn vyvíjejícího činidla.
  10. 10. Vyvíječ plynu podle nároku 1, vyznačující se tím, že plyn vyvíjející činidlo je tabletováním vytvarované do sloupkovité formy nebo do formy tablet.
  11. 11. Vyvíječ plynu podle nároku 1, vyznačující se tím, že plyn vyvíjející činidlo zahrnuje alespoň organickou sloučeninu obsahující dusík, použitou jako palivo, a anorganickou sloučeninu, použitou jako oxidační činidlo.
  12. 12. Vyvíječ plynu zahrnující dvě nebo tři nebo více komor vytvořených prostřednictvím dvou nebo tří nebo více přepažovacích desek, plyn vyvíjející činidlo naplněné v alespoň jedné z uvedených komor, a regulační prostředky průtokového množství plynu zahrnující jeden nebo dva nebo více otvorů vytvořených v každé z uvedených přepažovacích desek, ve kterém jsou opatřené dva nebo tři nebo více regulačních prostředků průtokového množství plynu umístěných na dráze, skrze kterou se plyn vyvíjený z plyn vyvíjejícího činidla vyprazdňuje ze spalovací komory na vnější stranu vyvíječe plynu, a ve kterém je druhá nejmenší průchozí plocha (B) regulačního prostředku průtokového množství plynu nastavená tak, tak, že se pohybuje v rozmezí A až 1,3 A, kde A je nejmenší průchozí plocha regulačního prostředku průtokového množství plynu (celková plocha otvorů tvořících
    16 86817 (86817a)
    PV 2003-3057
    99 »·9 9 regulační prostředek průtokového množství plynu).
  13. 13. Vyvíječ plynu podle nároku 12, vyznačující se tím, že otvor regulačního prostředku průtokového množství plynu vykazující průchozí plochu (A) nebo průchozí plochu (B) zajišťuje průtokové spojení mezi komorou a vnější stranou vyvíječe plynu.
  14. 14. Vyvíječ plynu podle nároku 13, vyznačující se tím, že ve spalovací komoře jsou opatřené plyn vyvíjející činidlo, jehož alespoň část tvoří tuhé plyn vyvíjející činidlo, a filtrační člen pro zachycování tuhých zbytků ze spalování plyn vyvíjejícího činidla.
  15. 15. Vyvíječ plynu podle nároku 14, vyznačující se tím, že filtračním členem pro zachycování tuhých zbytků po spalování je drátěné pletivo, plechová mřížovina nebo děrovaný plech.
  16. 16. Vyvíječ plynu podle nároku 12, vyznačující se tím, že každý z regulačních prostředků průtokového množství plynu je způsobilý nastavování průchozí plochy prostřednictvím využití tlaku.
  17. 17. Vyvíječ plynu podle nároku 16, vyznačující se tím, že prostředky pro nastavování průchozí plochy prostřednictvím využití tlaku jsou realizované změnou kritického tlaku pro porušení uzavírací lepicí pásky nalepené na regulačním prostředku průtokového množství plynu.
  18. 18. Vyvíječ plynu podle nároku 17, vyznačující se tím, že prostředky pro nastavování průchozí plochy
    16 86817 (86817a)
    PV 2003-3057 it « · · · prostřednictvím využití tlaku jsou realizované kombinací regulačních prostředcích průtokového množství plynu vykazujících rozdílné průchozí plochy.
  19. 19. Vyvíječ plynu podle nároku 12, vyznačující se tím, že alespoň část plyn vyvíjejícího činidla zahrnuje tuhé plyn vyvíjející činidlo, a forma tuhého plyn vyvíjejícího činidla je přizpůsobená tak, aby splňovala dále uvedené vztahy:
    pro z = 0,4, F(z) = 0,6 až 0,9; a pro z = 0,6, F(z) = 0,5 až 0,8, kde:
    F(z) představuje poměr plocha povrchu plyn vyvíjejícího činidla při hoření/výchozí plocha povrchu plyn vyvíjejícího činidla, a z představuje poměr hmotnost plyn vyvíjejícího činidla po spálení/výchozí hmotnost plyn vyvíjejícího činidla.
  20. 20. Vyvíječ plynu podle nároku 12, vyznačující se tím, že plyn vyvíjející činidlo je tabletováním vytvarované do sloupkovité formy nebo do formy tablet.
  21. 21. Vyvíječ plynu podle nároku 12, vyznačující se tím, že plyn vyvíjející činidlo zahrnuje alespoň organickou sloučeninu obsahující dusík použitou jako palivo a anorganickou sloučeninu použitou jako oxidační činidlo.
    Zastupuj e:
CZ20033057A 2001-04-10 2002-04-10 Gas generator CZ20033057A3 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
JP2001110808 2001-04-10

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20033057A3 true CZ20033057A3 (en) 2004-03-17

Family

ID=18962509

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20033057A CZ20033057A3 (en) 2001-04-10 2002-04-10 Gas generator

Country Status (7)

Country Link
US (1) US20040075258A1 (cs)
EP (1) EP1386793A4 (cs)
JP (1) JPWO2002083464A1 (cs)
KR (1) KR20030010683A (cs)
CN (1) CN1461271A (cs)
CZ (1) CZ20033057A3 (cs)
WO (1) WO2002083464A1 (cs)

Families Citing this family (16)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
WO2003066390A1 (en) * 2002-02-06 2003-08-14 Nippon Kayaku Kabushiki-Kaisha Gas generator
DE20219898U1 (de) * 2002-12-23 2003-04-30 TRW Airbag Systems GmbH, 84544 Aschau Gasgenerator
JP4994574B2 (ja) * 2004-01-07 2012-08-08 株式会社ダイセル ガス発生器用フィルタ
US7527289B2 (en) * 2004-02-25 2009-05-05 Daicel Chemical Industries, Ltd. Gas generator for an air bag
JP4782485B2 (ja) * 2004-08-10 2011-09-28 ダイセル化学工業株式会社 エアバッグ用ガス発生器
ATE360560T1 (de) * 2004-12-08 2007-05-15 Delphi Tech Inc Gasgenerator
WO2006077952A1 (ja) * 2005-01-21 2006-07-27 Nippon Kayaku Kabushiki Kaisha ガス発生器及びその製造方法
JP4907931B2 (ja) * 2005-09-15 2012-04-04 日本化薬株式会社 ガス発生器
WO2010103811A1 (ja) * 2009-03-13 2010-09-16 日本化薬株式会社 ガス発生剤組成物及びその成形体、並びにそれを用いたガス発生器
FR2959007B1 (fr) * 2010-04-20 2012-05-11 Livbag Generateur de gaz et son procede de fabrication
WO2012153427A1 (ja) * 2011-05-12 2012-11-15 トヨタ自動車株式会社 インフレータ及びエアバッグ装置
CN102632858B (zh) * 2012-05-10 2013-12-25 延锋百利得（上海）汽车安全系统有限公司 安全气囊用烟火式气体发生器
US8910364B2 (en) * 2012-05-17 2014-12-16 Arc Automotive Inc. Air bag heat sink/filter securing method and apparatus
CN106379501A (zh) * 2016-09-21 2017-02-08 中国人民解放军第二军医大学 自充气式防爆保温救生衣
JP7486320B2 (ja) * 2020-01-30 2024-05-17 株式会社ダイセル ガス発生器及びガス発生器の組立方法
CN111516633A (zh) * 2020-05-15 2020-08-11 湖北航鹏化学动力科技有限责任公司 安全气囊用烟火式气体发生器

Family Cites Families (12)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPS5217619B2 (cs) * 1972-09-09 1977-05-17
JPS5151838A (cs) * 1974-10-30 1976-05-07 Nippon Soken
DE4141907C3 (de) * 1990-12-18 2001-02-15 Trw Inc Aufblasvorrichtungsgehäuse
FR2673119B1 (fr) * 1991-02-22 1994-01-14 Gantois Ets Dispositif de filtration sous forme de cartouche monobloc pour generateurs pyrotechniques.
WO1993018940A2 (de) * 1992-03-19 1993-09-30 Temic Bayern-Chemie Airbag Gmbh Gasgenerator-system
US5531474A (en) * 1994-04-26 1996-07-02 Breed Automotive Technology, Inc. Inflator assembly
WO1996010494A1 (fr) * 1994-09-30 1996-04-11 Sensor Technology Co., Ltd. Generateur de gaz
JPH092194A (ja) * 1995-06-14 1997-01-07 Nippon Kayaku Co Ltd ガス発生器
JPH0995202A (ja) * 1995-09-29 1997-04-08 Nippon Kayaku Co Ltd エアバッグ用ガス発生器
US5584506A (en) * 1995-12-18 1996-12-17 Trw Inc. Filter assembly for an air bag inflator
JPH10315898A (ja) * 1997-05-20 1998-12-02 Nippon Kayaku Co Ltd ガス発生器
JPH11263185A (ja) * 1998-03-17 1999-09-28 Takata Kk エアバッグインフレーター

Also Published As

Publication number Publication date
CN1461271A (zh) 2003-12-10
EP1386793A4 (en) 2005-04-06
WO2002083464A1 (fr) 2002-10-24
US20040075258A1 (en) 2004-04-22
JPWO2002083464A1 (ja) 2004-08-05
EP1386793A1 (en) 2004-02-04
KR20030010683A (ko) 2003-02-05

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ20033057A3 (en) Gas generator
US7950693B2 (en) Dual stage inflator
EP1200289B1 (en) Dual stage airbag inflator
EP0592254B1 (en) Gas generator for vehicle occupant restraint system
CN101970265B (zh) 用于对气囊充气的气体发生器和方法以及气囊模块
CZ20021946A3 (cs) Vyvíječ plynu pro airbag a airbagové zařízení
EP0745518A1 (en) An inflator for a vehicle airbag system and a pyrogen igniter used therein
US5409259A (en) Gas generator for vehicle occupant restraint system
EP1775180A2 (en) Dual stage hybrid airbag inflator
US9463765B1 (en) Secondary chamber combustion control
EP0316119B1 (en) An elongate gas generator for inflating vehicle inflatable restraint cushions
CZ20032043A3 (cs) Vyvíječ plynu
JPH05310096A (ja) 自動車用エアバッグの２段膨張装置
EP1855920A2 (en) Gas generating system
US20030146611A1 (en) Adaptive output passenger disk inflator
US7293798B2 (en) Pyrotechnic linear inflator
US7641231B2 (en) Gas generator
JP2007504036A (ja) ガス発生装置およびそれに使用するガス発生剤パケット
JP4190353B2 (ja) 多段着火式ガス発生器
US7017944B2 (en) Multiple chamber inflator
JP2003191816A (ja) エアバッグ用ガス発生器
CZ20031099A3 (cs) Vyvíječ plynu
JP3070132B2 (ja) エアバッグ展開用ガス発生装置
US20060220363A1 (en) Gas generating system with autoignition device
US8282127B1 (en) Gas generating system