CZ20032348A3

CZ20032348A3 - Prstencové těsnění

Info

Publication number: CZ20032348A3
Application number: CZ20032348A
Authority: CZ
Inventors: Jean-Pierre Vitel; Jean-Francois Schmuck; Philippe Renard; Didier Lescot
Original assignee: Saint-Gobain Pam
Priority date: 2001-02-01
Filing date: 2002-01-31
Publication date: 2004-04-14
Also published as: BR0206805A; FR2820191B1; EP1360436A1; ES2247297T3; BR0206805B1; US20060157941A1; FR2820191A1; ATE302375T1; PL201989B1; PL369842A1; DE60205587T2; PT1360436E; EP1360436B1; AR032799A1; WO2002061320A1; DE60205587D1; CZ300989B6

Description

Předkládaný vynález se týká těsnění pro, v tekutinovém obvodu, utěsnění teleskopické sestavy mezi příslušnými koncovými oblastmi vzájemného hrdlového spojení prvního a druhého trubkového prvku, kde krajní oblast prvního prvku, označená jako nástrčný konec, má vnější povrch v podstatě hladký a krajní oblast druhého prvku, označená jako objímka, má naproti tomu vnitřní povrch vytvořený s upevňovací drážkou, přičemž těsnění je upraveno pro vložení a stlačení radiálně mezi vnějším povrchem nástrčného konce a vnitřním povrchem objímky.

Dosavadní stav techniky

Takovéto prstencové těsnění může být vkládáno do konstrukcí pro utěsnění spojení mezi příslušnými krajními konci hrdlového spojení dvou trubek, nebo jedné trubky a spojovací objímky, například z litiny, z oceli nebo z umělé hmoty, a zejména pro utěsnění sestavy prvků kanalizace z tažené litiny při vytváření přívodních sítí pro pitnou vodu a odváděčích sítí pro vodu použitou.

Pro odstranění nevýhod těsnění, zahrnujících tělo upravené pro vložení a stlačení radiálně mezi krajními oblastmi hrdlového spojení dvou trubkových prvků, a tuhou korunkou nebo prstencem pro vnější vyztužení objímky, určeným pro opření proti jejímu přednímu čelu pro zabránění zavlečení těsnění do vnitřku hrdlového spojení během zavádění nástrčného konce do objímky, a zejména pro odstranění jejich nedostatku spolehlivosti v důsledku zranitelnosti korunky nebo prstence při čelních nárazech, byla vytvořena těsnění • 4 · «

zahrnující korunku nebo prstenec upravený pro vložení rovněž mezi krajní oblasti hrdlového spojení dvou prvků a pro tento účel zkonstruovaný v podobě upevňovacího výstupku rozprostírajícího se na části délky těla, přičemž vyčnívá kolem jeho vnějšího povrchu a je upraven pro vložení do upevňovací drážky vyhloubené ve vnitřním povrchu objímky.

Protože celé těsnění musí být vloženo mezi dva prvky, musí být také relativně ohebné nebo poddajné, ale tato ohebnost s sebou přináší značné riziko, že výstupek vypadne z ⁰ drážky a že těsnění bude strženo do vnitřku obj ímky během zavádění nástrčného konce do objímky, nebo bude vytlačeno ven z objímky během uvádění celé sestavy pod tlak.

Je například známé těsnění zahrnující elasticky deformovatelné prstencové tělo, upravené pro navlečení kolem v podstatě hladkého, vnějšího povrchu nástrčného konce, a upevňovací výstupek rozprostírající se na části délky těla a vyčnívající kolem vnějšího povrchu délky tohoto těla, přičemž tělo a výstupek jsou realizovány jako jedna část z elastomerního materiálu s tvrdostí kolem 67° Shore. Navzdory této tvrdosti, která vyžaduje značnou sílu nasouvání nástrčného konce do objímky, je nutné na vnitřním povrchu objímky předvídat v podstatě radiální doraz pro zadržení těsnění v případě, že by bylo strženo směrem do objímky během zavádění nástrčného konce do objímky. Tento doraz je pro uvedený účel umístěn před upevňovací drážkou ve smyslu postupu do vnitřku objímky, ale přirozeně vzadu za volným koncem nástrčného konce v zasunuté poloze.

Z dokumentu DE GM 1 860 424 je rovněž známo těsnění zahrnující tělo a upevňovací výstupek, mající zadní část (ve vztahu ke smyslu nasouvání nástrčného konce do objímky) z

tvrdé pryže pro udržování těsnění na místě během nasouvání a přední část z ohebné pryže, jejíž stlačení je určeno pro zajištění nepropustnosti sestavy. Přesto je ještě objímka vybavena vnitřní zarážkou pro zadržení těsnění a navíc nasouvání vyžaduje nejprve stlačení části z tvrdé pryže, tudíž značnou nasouvací sílu.

Z dokumentu US 2 953 398 je rovněž známo těsnění vytvořené z elastomeru a vyztužené na zadní části jeho obvodu (se stejnou konvencí ve vztahu ke směru, jako v ⁰ předcházejícím popisu) pro dodání postačující tuhosti této části pro zabránění jeho stržení v axiálním směru, a které zahrnuje kanálky nebo vnitřní vybrání pro zlepšení jeho ohebnosti během nasouvání. Přestože je toto těsnění vyztuženo, zejména v jeho upevňovací části, jeho udržení na ⁵ místě není zajištěno a objímka je navíc vybavena vnitřní zarážkou pro zabránění vytlačení těsnění směrem do vnitřku objímky během zavádění nástrčného konce. Navíc je nasouvání obtížné následkem zpevnění těsnění na důležité části jeho obvodu a zejména jeho vnitřního povrchu přicházejícího, do θ těsného kontaktu s nástrčným koncem.

Z dokumentu FR 2 512 917 je rovněž známo radiální tlakové těsnění z materiálu s jednou tvrdostí, které je opatřeno rovnoběžnostěnnými dutinami o čtvercovém průřezu.

Ačkoliv tyto dutiny dodávají těsnění větší ohebnost, která 5 umožňuje omezit sílu nasouvání, toto řešení je stále nepostačující, neboř v důsledku toho, že těsnění není vyztuženo, vyžaduje pro zajištění upevnění použití relativně tvrdého elastomeru, přičemž tvrdost tohoto elastomeru zvětšuje sílu nasouvání.

• ·

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález si klade za cíl překonat výše uvedené nevýhody. Vynález se tedy týká prstencového těsněni určeného pro vložení a radiální stlačení mezi vnějším povrchem nástrčného konce prvního trubkového prvku a vnitřním povrchem objímky druhého trubkového prvku, přičemž toto těsnění zahrnuje elasticky deformovatelné prstencové těsnící tělo, upravené pro navlečení kolem vnějšího povrchu nástrčného konce, a upevňovací výstupek, upravený pro uložení do upevňovací drážky vyhloubené ve vnitřním povrchu objímky, přičemž tělo je vymezeno dvěma axiálními krajními povrchy spojenými vnějším povrchem a těsnícím vnitřním povrchem a upevňovací výstupek se rozprostírá pouze na části délky těla, přičemž radiálně vyčnívá kolem vnějšího povrchu tohoto těla, a alespoň celý volný vnější povrch výstupku je ze zpevněného materiálu majícího tvrdost větší než je tvrdost těla, přičemž toto těsnění je charakterizováno tím, že zpevněný materiál je situován radiálně ve vzdálenosti od vnitřního povrchu těsnícího těla.

V důsledku tohoto uspořádání, nemá zpevněný materiál žádný kontakt s nástrčným koncem, jehož vnější povrch během nasouvání přichází do kontaktu výhradně s vnitřním povrchem těsnícího těla, který je vytvořen z ohebného materiálu snadno stlačitelného, takže síla nasouvání je tímto znatelně omezena.

Navíc je upevňovací výstupek vyztužen zpevňovacím materiálem s tvrdostí větší, než je tvrdost ohebného těla, přičemž se tedy snadno upevňuje v objímce, aniž by bylo nutné opatřovat povrch doplňkovou zarážkou na vnitřním povrchu ··

• · ·

objímky. Zadržení výstupku v upevňovací drážce objímky je kromě toho účinné ve dvou osových směrech, to jest jak během zavádění nástrčného konce, kdy je zabráněno strhávání těsnění do vnitřku objímky, tak i během uvádění pod tlak, kdy je zabráněno vytlačení těsnění směrem k vnějšku objímky působením sil snažících se oddělit trubkové prvky od sebe.

Těsnění může mít navíc jeden nebo více z následujících znaků:

upevňovací výstupek se axiálně rozprostírá ¹⁰ výhradně mezi dvěma axiálními krajními povrchy těla, přičemž tyto dva krajní povrchy jsou volné povrchy;

celý výstupek je ze zpevněného materiálu majícího tvrdost větší, než je tvrdost těla;

- výstupek zahrnuje část tvořící jádro, vytvořenou ze stejného materiálu jako tělo, a zpevněnou část, která je z materiálu majícího tvrdost větší, než je tvrdost těla, a která tvoří část vytvářející plášť výstupku;

část, tvořící plášť, zahrnuje žebra;

žebra radiálně zasahují do části tvořící jádro;

žebra jsou nakloněná vzhledem k jádru;

zpevněný materiál má tvrdost větší, než je tvrdost těla, a rovněž teplotu tavení má větší, než je teplota tavení těla;

tělo je z elastomerního materiálu nebo z elastomerního polymeru;

tělo je z materiálu majícího tvrdost v rozsahu od

40° Shore do 60° Shore;

zpevněným materiálem, majícím tvrdost větší, než je tvrdost těla, je umělá hmota;

umělou hmotou je termoplast;

termoplastem je polyamid;

tělo obsahuje dutiny;

dutiny mají tvar komolého jehlanu;

komolé jehlany mají příčný průřez ve tvaru kosočtverce;

jedna část vnějšího povrchu těla je těsnící povrch;

tělo má, pokud není podrobeno vnějšímu tlaku, vnější povrch obecně válcového tvaru;

tělo má, pokud není vystaveno tlaku, vnitřní povrch ve tvaru komolého kužele;

tělo má, pokud není vystaveno tlaku, přinejmenším jeden krajní povrch ve tvaru komolého kužele;

tělo obsahuje přinejmenším jeden krajní povrch, do nějž ústí dutiny vyhloubené do těla; a výstupek má podélný řez mající obecně lichoběžníkový tvar.

Další znaky a výhody předkládaného vynálezu vyplynou z následujícího popisu neomezujících příkladných provedení ve spojení s odkazy na připojené výkresy.

• · 99 9

Přehled obrázků na výkresech

Obr.l znázorňuje schematický pohled v podélném řezu na část těsnění podle prvního provedení předkládaného vynálezu;

Obr.2 znázorňuje schematický pohled v podélném řezu na část teleskopické sestavy dvou prvků kanalizace, utěsněných těsněním podle obr. 1;

.Obr.3 znázorňuje částečný pohled zpředu na těsnění 10 podle obr. 1;

Obr. 4 znázorňuje částečný pohled zpředu, který ilustruje detaily těsnění podle obr. 1;

Obr. 5 znázorňuje schematický pohled v podélném řezu na část těsnění podle druhého provedení 15 předkládaného vynálezu; a

Obr. 6 znázorňuje částečný pohled v řezu na těsnění podle obr. 5, přičemž řez je veden rovinou VI-VI na obr. 5.

Příklady provedení vynálezu

Prstencová těsnění, ilustrovaná na výkresech, jsou určena pro utěsnění, v tekutinovém obvodu, teleskopické sestavy příslušných krajních oblastí dvou trubkových prvků vzájemného hrdlového spojení; přičemž tyto dva trubkové prvky mohou být například odváděči válcové trubky pro použitou vodu, z nichž jedna má jeden kraj tvořící nástrčný konec a druhá má jeden kraj ve tvaru nasouvacího tulipánového konce tvořící přijímající konec nebo objímku, přičemž pro zjednodušení následujícího popisu bude použit právě tento příklad, ačkoliv není pro předkládaný vynález nijak závazný.

První trubka 1_ má tedy krajní oblast tvořící nástrčný konec 10, který je určen pro nasunutí do krajní oblasti druhé trubky 2, tvořící objímku 20. Ve zvoleném příkladu jsou trubky 1^, 2. uvnitř proniknuty příslušnými podélnými průchody či kanály o přibližně stejném průměru.

Nástrčný konec 10 první trubky 1, určený pro nasunutí do objímky 20 druhé trubky 2, má vnější povrch 11 obecně válcového tvaru s kruhovým přímým průřezem, přičemž tento vnější povrch 11 je v podstatě hladký, a na svém volném kraji o

je opatřen zkosenou částí 12.

Objímka 2 0, do níž má být nasunut nástrčný konec 10, má vnitřní povrch zahrnující vnitřek tvořený v podstatě radiální opěrnou částí 21 určenou pro vytvoření zarážky pro volný kraj nástrčného konce, první komolou kuželovou část 22 15 procházející k volnému kraji objímky, rozšiřující se k tomuto volnému kraji a se sklonem přibližně stejným, jako je sklon zkosené části 12, druhou komolou kuželovou část 23 rozšiřující se rovněž k uvedenému volnému kraji, ale se sklonem o málo menším, válcovou část 24 a sestavu částí 20 — (komolou kuželovou, válcovou, komolou kuželovou), tvořící drážku 25, která se rozprostírá od válcové části 24 na jednu stranu k vnější obvodové stěně objímky 20 a na druhou stranu k volnému kraji objímky, aniž by k němu došla; drážka 25 končí u v podstatě radiální, opěrné části 26, od níž se dále

5 rozprostírá válcová část 27, procházející k volnému kraji objímky 20, a komolá kuželová část 28 rozšiřující se k tomuto volnému kraji; přičemž komolá kuželová část drážky 25, která se rozprostírá od válcové části 24, má velmi velký sklon a tvoří tak téměř opěrnou část, zatímco protilehlá komolá 30 ·

• · ·

kuželová část, která	končí	u opěrné	části	26,	má sklon
přibližně 40 stupňů.
Průměry druhé	komolé	kuželové	části	23	a válcové

části 24 jsou podstatně větší, než je průměr vnějšího povrchu 11 nástrčného konce 10, tak, aby se vytvořila komora pro vložení těsnění, zatímco průměr válcové části 27 je větší pouze o málo tak, aby se zabránilo vytlačení těsnění během uvádění tekutinové sestavy pod tlak.

Prstencové těsnění, ilustrované na obr. 1 až obr. 4, kde obr. 1 schematicky znázorňuje část tohoto těsnění v podélném řezu, za nepřítomnosti všech vnějších tlaků zahrnuje elasticky deformovatelné, prstencové těsnící tělo 3_, upravené pro navlečení kolem vnějšího povrchu nástrčného konce 10, a prstencový upevňovací výstupek 4 rozprostírající pouze na části délky těla 3_ a vyčnívající radiálně kolem vnějšího povrchu tohoto těla.

Přesněji tedy má prstencové tělo 2 vnější povrch 31 obecně přibližně válcového tvaru, jehož jedna část zjišťuje utěsnění s vnitřním povrchem objímky 2^ a jehož průměr je v podstatě stejný, jako je průměr válcové části 24 vnitřního povrchu objímky, a komolý' kuželový, vnitřní povrch 32 nakloněný po úhlem a o velikosti přibližně 20 stupňů vzhledem ke směru, ve kterém prochází vnější povrch, přičemž tento vnitřní povrch 32 těla 3_ tvoří rovněž vnitřní povrch těsnění; vnější povrch a vnitřní povrch jsou spojeny prstencovými, axiálními krajními povrchy 33 a 34 s tvarem komolého kužele s velkým sklonem a ve stejném smyslu vzhledem k vnějšímu povrchu 31; směr naklonění krajních povrchů 33 a 34 je takový, aby v podélném řezu úhly jednoho povrchu 33 z axiálních krajních povrchů vzhledem k vnějšímu povrchu 31 a • ·» · • · · · · * · · · · • · * ···«· • · · · vzhledem k vnitřnímu povrchu 32 byly dva ostré úhly, zatímco úhly druhého axiálního krajního povrchu 34 vzhledem k vnějšímu povrchu 31 a vzhledem k vnitřnímu povrchu 32 byly dva tupé úhly, přičemž první z těchto tupých úhlů je ale sražen zkosením 3 5; pro informaci, úhel β krajního povrchu

33, definujícího ostré úhly, s rovinou kolmou k vnějšímu povrchu je přibližně 10 stupňů; vnější povrch 31 zahrnuje přibližně uprostřed prstencovou drážku 36 mající na straně tupých úhlů zakulacenou stěnu a na straně ostrých úhlů stěnu komolého kužele se sklonem pod úhlem γ o velikosti přibližně stupňů vzhledem k vnějšímu povrchu.

Prstencový upevňovací výstupek 4 je upevněn na těle 3_ mezi drážkou 36 a zkosením 3_ v mírně konkávní oblasti těla 3_.

Výstupek 4 je tedy situován zcela ve vzdálenosti od vnitřního 15 těsnícího povrchu 32 a vyčnívá radiálně směrem ven kolem vnějšího povrchu 31 těla 2· ^v axiálním směru se výstupek 4 rozprostírá mezi dvěma axiálními krajními povrchy 22' 21 ohebného těla 3, přičemž tyto krajní povrchy jsou volnými povrchy, což jinými slovy znamená, že tyto povrchy nejsou

0 zakryty jiným materiálem. V důsledku přítomnosti upevňovacího výstupku 4 může být tělo 2 vytvořeno z elasticky deformovatelného materiálu, jako je elastomer nebo relativně ohebný elastomerní polymer, s tvrdostí v rozsahu mezi 40° a

60° Shore (výhodně přibližně 50° Shore). Pro další zvýšení

5 ohebnosti těla je možné toto tělo vytvořit s dutinami 22 ústícími na prstencovém krajním povrchu 33 ; tyto dutiny mohou být rozmístěny na tomto krajním povrchu na kruhu procházejícím přibližně ve stejné vzdálenosti od vnějšího povrchu 31 a od vnitřního povrchu 32; každá dutina 3 7 zde má

0 tvar komolého jehlanu v příčném řezu s tvarem přibližně ··· « »

ÍO kosočtverce, jehož velká úhlopříčka s rozprostírá radiálně vzhledem k tělu 3_, tedy komolého jehlanu, jehož hrany odpovídající této diagonále, jsou přibližně rovnoběžné s povrchovými přímkami vnějšího povrchu 31 respektive vnitřního povrchu 32 a sbíhají se ve směru ke krajnímu povrchu 34, majícímu zkosení 35 . Výhodně jsou úhlopříčky kosočtverce v příčném řezu dutin takové, že velká radiální úhlopříčka tvořící výšku kosočtverce je dvakrát větší než malá úhlopříčka tvořící jeho šířku, což umožňuje rozložit jednotně radiální tlak na tělo 3_ po celém obvodu a rovněž vytvořit jednotné sevření a utěsnění těla 3_ na nástrčném konci 10, a zejména ve směru radiálních úhlopříček kosočtverců; vrcholy kosočtverce jsou mírně zakulacené, aby nevytvářely ostré hrany komolého jehlanu, které by mohly vést k roztržení těla; ostrý úhel Θ, sevřený mezi stranami kosočtverce, je přibližně 45 stupňů (viz obr. 3 a obr. 4).

	Prstencový upevňovací výstupek	4	má	podélný	řez
maj ící	tvar obecně lichoběžníku, jehož	velká	základna	41,
která	je mírně konvexní, je upevněna	k	tělu	3 na	j eho

konkávní oblasti rozprostírající se mezi drážkou 36 a zkosením 35, a jehož malá základna 42 je přibližně rovnoběžná s povrchovými přímkami vnějšího povrchu 31 takovým způsobem, že vnější povrch výstupku 4 je přibližně válcový, šikmými boky lichoběžníku jsou mírně konvexní bok 43 mající přibližně stejný sklon jako komolá kuželová část drážky 25 objímky 20, nacházející se na straně válcové části 24 objímky 20, a bok 44 situovaný na straně zkosení 35 a nakloněný pod úhlem δ o velikosti přibližně 40° vzhledem k rovině kolmé k vnějšímu povrchu 31 těla 2· Plný kroužek, tvořící upevňovací výstupek 4, je ze zpevněné umělé hmoty, například z termoplastu, jako • · je poylamid, přilepené k ohebnému materiálu tvořícímu tělo Í3 a mající teplotu tavení větší, než je teplota tavení ohebného materiálu. Tento kroužek ale musí být dostatečně ohebný, aby umožňoval deformaci těsněn (a především jeho správnou deformaci) během zavádění těsnění na místo do objímky. Tento kroužek může zahrnovat jeden nebo více zářezů (nejsou znázorněny) pro zlepšení jeho deformovatelnosti.

ΪΟ

Pro vyrobení těsnění se uloží kroužek, určený pro vytvoření výstupku 4 na dno formy, jejíž tvar odpovídá tvaru požadovanému pro těsněni, potom se do formy vstřikuje elastomer. Protože teplota tavení materiálu tvořícího kroužek je vyšší než teplota tavení elastomeru, kroužek se neroztaví během odlévání těla prostřednictvím vstřikováni a přilne (přilepí se) k elastomeru.

Ve variantním provedení (podle obr. 5 a obr. 6) má prstencový upevňovací výstupek 4 v podstatě stejný vnější vzhled jako výstupek podle obr. 1 až obr. 4, ale je vytvořen ze dvou částí, to jest z jádra 4A, vytvořeného v jednom kuse s tělem 2 ^a vyrobeného také ze stejného materiálu jako tělo 3_, totiž z elastomeru, a z pláště 4_B vyrobeného ze stejného materiálu jako výstupek 4 v provedeni podle obr. 1 až obr. 4. Výhodně plášť. 4B zahrnuje žebra 45 vystupující do elastomeru jádra 4A takovým způsobem, aby zlepšila tuhost výstupku, potřebnou pro jeho udržení v drážce 25 objímky, a přitom aby zachovala jeho postačující ohebnost pro umožnění přiměřené deformace těsnění během jeho ukládání na místo do komory definované mezi nástrčným koncem 10 a objímkou 20 . Tato žebra přitom procházejí například radiálně nebo jsou navíc nakloněná (viz obr. 6) vzhledem k radiálnímu směru pro usnadnění stlačení výstupku, když má drážka 25 příliš omezený

4 • 44 4

4

4444 objem. Výstupek má stejný vnější tvar jako na obr. 1 až obr. 4, takže plášť 4B kromě žeber 45 ještě zahrnuje válcovou stěnu odpovídající malé základně 42 lichoběžníku a rozprostírající se mezi dvěma komolými kuželovými stěnami, které odpovídají šikmým bokům 43, 44 .

Přirozeně pokud není uvedeno jinak, jsou výše popisované tvary takovými tvary těsnění, když toto těsnění není vystaveno žádnému vnějšímu tlaku.

Za účelem sestavení se těsnění zavádí do objímky 20 za nepřítomnosti nástrčného konce 10 od volného kraje objímky, přičemž se toto těsnění deformuje takovým způsobem, aby se umožnilo zavedení výstupku 4 do drážky 25 objímky 20.

Potom se do sestavy silou zavede nástrčný konec 10, přičemž se deformuje tělo těsnění 3 takovým způsobem, aby jeho ¹⁵ “ vnitřní povrch 32 zaujal válcový tvar souosý s jeho vnějším povrchem 31 a aby byl přitlačen proti vnějšímu povrchu 11 nástrčného konce 10, zatímco vnější povrch 31 těsnění se přitom přitlačí proti válcové části 24 vnitřního povrchu objímky, což zajistí utěsnění mezi trubkami 1, 2.

“ ~

Zpevnění pouze upevňovacího výstupku prostřednictvím umělé hmoty, vzdálené od vnitřního povrchu těsnění a tedy také od vnějšího povrchu nástrčného konce, umožňuje omezit sílu nasouvání a zajišťuje udržení výstupku na místě v jeho upevňovací drážce v objímce. Navíc skutečnost, že celý volný vnější povrch upevňovacího výstupku je vytvořen ze zpevňovacího materiálu, brání strhávání těsnění do vnitřku objímky během zavádění nástrčného konci a rovněž vytlačování těsnění směrem ven z objímky působením tlaku tekutiny obíhající v trubkách.

·

9 ·9 ·

9 9 9#

9 999 9 9

Navíc diky účinnosti upevnění, dosažené těsnění vytvořeným podle předkládaného vynálezu, je možné vynechat doraz uvnitř objímky, což umožňuje zkrátit objímku a tudíž realizovat materiálovou úsporu na trubkách, v tomto případě tedy litiny.

Dutiny 37, vytvořené v těle 3, dodávají těsnění zvýšenou ohebnost a zmenšují tedy ještě více sílu při nasouvání.

Srovnávací zkoušky mezi těsněním, které je reprezentováno na obr. 1, a těsněním se zcela stejnou geometrií a celým vytvořeným z elastomeru potvrzují, že kombinace upevňovacího výstupku z umělé hmoty (umožňující využití pro těsnící tělo elastomer nebo ohebný elastomerní polymer) s tělem opatřeným dutinami podstatně zmenšuje sílu při nasouvání, zejména v případě velmi malé vůle mezi hladkým nástrčným koncem 10 a objímkou 20, což dále umožňuje použití nástrčného konce s volným krajem pouze málo zkoseným nebo dokonce bez zkosení.

Kromě toho navíc:

dutiny dodávají vnitřního tlaku působení těsnění účinek autoklávu při tekutiny cirkulující uvnitř kanalizace, neboř těsnění má tedy chování blížící se chování pákového spoje, přičemž tlak tekutiny, která proniká do dutin, tlačí elastomer proti vnějšímu povrchu nástrčného konce o tolik silněji o kolik se zvyšuje tlak, což zajišťuje vynikající výkony při zvýšených vnitřních tlacích (více než 50 bar). Navíc díky tomuto efektu autoklávu těsnění vykonává svoji funkci těsnění stejně, když je vnitřní tlak nízký, na rozdíl od těsnění nemajícího stlačovací tělo se stejnými

• 4

4 * • · 44 ♦ ♦ ♦

4 4

9 4 • · · · · ♦

• 4 4 4#

4 444

4 vlastnostmi, které je podrobeno stejnému stupni stlačení a použito pro stejnou vůli mezi sestavenými trubkovými prvky.

jehlanový tvar dutin umožňuje mít méně elastomeru pro stlačení v části stlačovacího těla v blízkosti u vnitřku 5 objímky v porovnaní s dutinami obdélníkového tvaru, coz přispívá k ještě dalšímu zmenšení síly při nasouvání;

dutiny zlepšují odlévatelnost těsnění, protože doby cyklu ochlazování elastomeru během procesu odlévání jsou zkráceny v důsledku menšího objemu elastomeru, který je třeba ochladit, což umožňuje zmenšit výrobní náklady;

dutiny usnadňují předběžné mazání ve výrobně komolého kuželového vnitřního povrchu těsnění, který přichází do kontaktu s nástrčným koncem během nasouvání, a to prostřednictvím materiálu se silným mazacím účinkem a s nízkým součinitelem tření, kompatibilním s elastomerem, jako je například silikonový olej nebo polytetrafluoretylen pro asanační potrubí, ukládaný v podobě filmu o tloušúce několika mikrometrů;

- díky dutinám je měrný tlak v úrovni mazacího filmu snížen během nasouvání nástrčného konce, což brání strhávání tohoto filmy. Za nepřítomnosti dutin by bylo potřebné, aby montážní pracovník namazal těsnění a nástrčný konec na místě montáže, ve výkopu (což může být málo pohodlné a nebezpečné p_ro tohoto pracovníka), za pomoci mazadla v tradičním kelímku a se všemi obtížemi, které to s sebou přináší, zejména v důsledku nečistot, které se mohou přimíchat do mazacího filmu.

Claims

1. Prstencové těsnění určené pro vložení a radiální stlačení mezi vnějším povrchem nástrčného konce (10) prvního trubkového prvku (1) a vnitřním povrchem objímky (20) druhého trubkového prvku (2), přičemž toto těsnění zahrnuje elasticky deformovatelné prstencové těsnící tělo (3), upravené pro navlečení kolem vnějšího povrchu nástrčného konce (10), a upevňovací výstupek (4), upravený pro uložení do upevňovací drážky (25) vyhloubené ve vnitřním povrchu objímky (20), přičemž tělo (3) je vymezeno dvěma axiálními krajními povrchy (33, 34) spojenými vnějším povrchem (31) a těsnícím vnitřním povrchem (32) a upevňovací výstupek (4) se rozprostírá pouze na části délky těla (3), přičemž radiálně vyčnívá kolem vnějšího povrchu (31) tohoto těla, · a alespoň celý volný vnější povrch výstupku (4) je ze zpevněného materiálu majícího tvrdost větší než je tvrdost těla (3), vyznačující se tím, že zpevněný materiál je situován radiálně ve vzdálenosti od vnitřního povrchu (32) těsnícího těla (3).

2. Těsnění podle nároku 1, vyznačující se tím, že upevňovací výstupek (4) se axiálně rozprostírá výhradně mezi dvěma axiálními krajními povrchy (33, 34) těla (3), přičemž tyto dva krajní povrchy (33, 34) jsou volné povrchy.

3. Těsnění podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že celý výstupek (4) je ze zpevněného materiálu majícího tvrdost větší, než je tvrdost těla (3) .

4. Těsnění podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že výstupek (4) zahrnuje část (4A) tvořící jádro, vytvořenou ze stejného materiálu jako tělo (3) , a zpevněnou část (4B) , • *

9 9 9 9 9

9 9991 9 9 která je z materiálu majícího tvrdost větší, než je tvrdost těla (3), a která tvoří část vytvářející plášť výstupku.

5. Těsnění podle nároku 4, vyznačující se tím, že část, tvořící plášť. (4B) , zahrnuje žebra (45) .

6. Těsnění podle nároku 5, vyznačující se tím, že žebra (45) radiálně zasahují do části (4A) tvořící jádro.

7. Těsnění podle nároku 5, vyznačující se tím, že žebra (45) jsou nakloněná vzhledem k jádru (4A).

8. Těsnění podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že zpevněný materiál má tvrdost větší, než je tvrdost těla (3), a rovněž teplotu tavení má větší, než je teplota tavení těla.

9. Těsnění podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že tělo (3) je z elastomerního materiálu nebo z elastomerního polymeru.

10. Těsnění podle kteréhokoliv z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že tělo (3) je z materiálu majícího tvrdost v rozsahu od 40° Shore do 60° Shore.

11. Těsnění podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že zpevněným materiálem, majícím tvrdost větší, než je tvrdost těla, je umělá hmota.

12. Těsnění podle kteréhokoliv z nároků 1 vyznačující se tím, že umělou hmotou je termoplast.

az

11,

13. Těsnění podle kteréhokoliv z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že termoplastem je polyamid.

φ · * φ φ φ • φ • · · φφφφ»

14. Těsnění podle kteréhokoliv z nároků 1 až 13,

vyznačující se tím, že tělo (3) obsahuje dutiny (37) 15 . Těsnění podle nároku 14, vyznačující se tím, že dutiny ma j í tvar komolého jehlanu. 16 . Těsnění podle nároku 15, vyznačující se tím, že komolé jehlany mají příčný průřez ve tvaru kosočtverce

17. Těsnění podle kteréhokoliv z nároků 1 až 16, vyznačující se tím, že jedna část vnějšího povrchu (31) těla (3) je těsnící povrch.

18. Těsnění podle kteréhokoliv z nároků 1 až 17, vyznačující se tím, že tělo (3) má, pokud není podrobeno vnějšímu tlaku, vnější povrch (31) obecně válcového tvaru.

15 19. Těsnění podle kteréhokoliv z nároků 1 aš 18, vyznačující se tím, že tělo (3) má, pokud není vystaveno tlaku, vnitřní povrch (32) ve tvaru komolého kužele.

20. Těsnění podle kteréhokoliv z nároků 1 až 19, vyznačující se tím, že tělo (3) má, pokud není vystaveno tlaku, přinejmenším jeden krajní povrch (33, 34) ve tvaru komolého kužele.

21. Těsnění podle nároku 20, vyznačující se tím, že tělo (3) obsahuje přinejmenším jeden krajní povrch (33), do nějž . 25 ústí dutiny (37) vyhloubené do těla.

22. Těsnění podle kteréhokoliv z nároků 1 až 21, vyznačující se tím, že výstupek (4) má podélný řez mající obecně lichoběžníkový tvar.