CZ20031940A3

CZ20031940A3 - Deriváty tetrahydropyridinu, jejich příprava a jejich použití jako inhibitorů buněčné proliferace

Info

Publication number: CZ20031940A3
Application number: CZ20031940A
Authority: CZ
Inventors: Guy Georges; Adelbert Grossmann; Olaf Mundigl; Der Saal Wolfgang Von; Tim Sattelkau
Original assignee: F. Hoffmann-La Roche Ag
Priority date: 2000-12-23
Filing date: 2001-12-21
Publication date: 2003-10-15
Also published as: AR035513A1; ATE323700T1; EP1353921B1; DE60118975D1; US20040053960A1; BR0116402A; CN1213046C; CN1483033A; MA26976A1; DE60118975T2; NO20032830D0; JP2004516325A; AU2002226397B2; NZ526189A; KR20030063424A; ES2261519T3; HUP0400554A2; EP1353921A1; NO20032830L; YU48803A

Description

Oblast techniky

Vynález se týká derivátů tetrahydropyridinu nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí, které mají antiproliferační aktivitu, takovou jako je protirakovinná aktivita, a jsou proto použitelné ve způsobech léčení lidí nebo zvířat. Vynález se také týká způsobů výroby těchto derivátů tetrahydropyridinu na farmaceutické přípravky, které je obsahují a jejich použití k výrobě léků, které se používají k dosažení antiproliferačního účinku u teplokrevných savců, například u lidí.

Dosavadní stav techniky

Řízení transkripce je hlavní událost při diferenciaci, proliferaci a apoptóze buňky. Aktivace transkripce souboru genů vymezuje určení buňky a z tohoto důvodu je transkripce striktně regulovaná rozličnými faktory. Jedním z těchto regulačních mechanismů, který se podílí na tomto procesu, je změna v terciární struktuře DNA, která transkripci ovlivňuje modulací přístupnosti transkripčních faktorů k jejich cílovým DNA segmentům. Nukleosomální integrita se reguluje acetylačním stavem histonů jádra. V nižším acetylačním stavu jsou nukleosomy těsně u sebe a nejsou tak tolerantní k transkripci. Acetylací histonů jádra se na druhé straně nukleosomy uvolňují s výsledkem, že jsou tolerantní k transkripci. Stav acetylace histonů se řídí rovnováhou aktivit:· histon-acetyltransferázy (HAT) a histon-deacetylázy (HDAC), Nedávno se nalezly inhibitory HDAC, které zabrzdí růst a apoptózu v některých typech rakovinných buněk, včetně rakoviny střeva, T-buněčného • · · · • · • · · · lymfomu a erytroleukemické buňky. Na základě toho, že apoptóza je kritickým faktorem progrese rakoviny, jsou inhibitory HDAC, jako látky účinně navozující apoptózu, slibnými činidly pro terapii rakoviny (Y. Koyama a jiní., Blood 96 (2000) 14901495).

Bylo identifikováno několik strukturních tříd inhibitorů HDAC a jejich přehled je uveden v publikaci Ρ. M. Marks: J. Nati. Cancer Inst. 92 (2000) 1210-1216. Specifičtěji uvádí WO 98/55449 a US 5369108 alkanohydroxamové kyseliny, které jsou účinné jako inhibitory HDAC.

Nyní se objevilo, že určité deriváty tetrahydropyridinu, které mají vlastnosti bránící proliferaci buněk, jsou účinnější než sloučeniny ve dříve zmíněných odkazech. Tyto vlastnosti způsobuje inhibice HDAC.

Podstata vynálezu

Předmětem tohoto vynálezu je derivát tetrahydropyridinu vzorce I (I)

X-CONHOH

R· kde (a) značí fenylovou skupinu, která může být nesubstituovaná nebo substituovaná 1, 2 nebo 3 substituenty nezávisle vybranými z atomů halogenu, (Ci-₄) alkylu, trifluormethylu, hydroxylu, (C1-4) alkoxylu, benzyloxylu, (C1-3) alkyléndioxylu, skupiny nitro-, amino-, (Ci_₄)alkyiamino-, di [ (C1-4) ] amino, (C1-4) alkanoyl-amino- nebo fenylové skupiny, která může být nesubstituovaná nebo substituovaná 1, 2 nebo 3 substituenty nezávisle vybranými z atomu chloru, (C1-4) alkylu, trifluormethylu, hydroxylu, (C1-4) alkoxylu, (C1-3) alkyléndioxylu, skupiny nitro-, amino-, (C1-4) alkylamino-, di [ (C1-4) alkyl] amino- a (C1-4) alkanoylamíno-, nebo

b) značí indolylskupinu, která může být nesubstituovaná nebo substituovaná 1, 2 nebo 3 substituenty nezávisle vybranými z atomu halogenu, (C1-4) alkylu, trifluormethylu, hydroxylu, (C1-4) alkoxylu, benzyloxylu, (C1-3) alkyléndioxylu, skupiny nitro-, amino-, (C1-4) alkylamino-, di [ (C1-4) alkyl] amino- nebo (C1-4) alkanoylamíno-,

R¹ a R² jsou stejné nebo se liší jeden od druhého a jsou vodíkový atom, (C1-4) alkylová, trifluormethylová nebo arylová skupina,

X je nerozvětvená alkenová skupina obsahující 5, 6 nebo 7 atomů uhlíku, v níž jedna CH₂ skupina se může nahradit atomem kyslíku či síry nebo v níž 2 atomy uhlíku tvoří C=C dvojnou vazbu, která je buď nesubstituovaná nebo substituovaná jedním nebo dvěma substituenty vybranými z (C1-4) alkylu a atomů halogenu, jejich enantiomery, diastereoisomery, racemáty a jejich směsi a farmaceuticky přijatelné sole.

Vhodným substituentem v případě halogenu je např. fluor, chlor, brom a jód; je-li to (Ci_₄) alkyl, je to např. methyl, ethyl, propyl, isopropyl, butyl, isobutyl, sec-butyl; je-li to (C1-4) alkoxy, je to např. methoxy, ethoxy, propoxy, isopropoxy • · · · * Λ a ·

nebo butoxy; je-li to (C1-4) alkylamino, je to např. methylamino, ethylamino nebo propylamino; je-li to di[ (Ci-₄) alkyl] amino, je to např. dimethylamino, W-ethyl-Nmethylamino, diethylamino, N-methyl-W-propylamino nebo dipropylamino; je-li to (C1-4) alkanoylamino, je to např. formylamido, acetamido, propionamido nebo butyramido; a je-li to (C1-3) alkylendioxy, je to např. methylendioxy, ethylendioxy nebo propylendioxy.

Vhodné farmaceuticky přijatelné sole derivátů tetrahydropyridinu jsou podle tohoto vynálezu na přiklad sole s anorganickou nebo organickou kyselinou, například s kyselinou chlorovodíkovou, bromovodíkovog, sírovou, fosforečnou, trifluoroctovou, citrónovou nebo maleinovou.

Výhodně se používají anelované kruhy tetrahydropyridinu jako 3,4-dihydro-lH-isochinolin nebo 1,3,4,5-tetrahydropyrido[4,3-b]indol nebo 1,3,4,9-tetrahydro-p-karbolin.

Výhodnými sloučeninami podle tohoto vynálezu jsou deriváty tetrahydropyridinu vzorce I

kde

je fenylová skupina, která může být nesubstituované nebo substituovaná 1 nebo 2 substituenty nezávisle vybranými ze skupiny hydroxy-, (Ci_₄) alkoxy, benzyloxy nebo fenylové • ♦

nebo

je indolylová skupina, která může být nesubstituované nebo substituovaná atomem halogenu,

R¹ a R² jsou stejné nebo se liší jeden od druhého a jsou vodíkový atom, skupina (Ci_₄) alkylová, trifluormethylová nebo fenylová,

X je nerozvětvené alkenová skupina obsahující 5, 6 nebo 7 atomů uhlíku, v níž jedna CH₂ skupina se může nahradit atomem kyslíku nebo síry nebo v níž 2 uhlíkové atomy tvoří C=C dvojnou vazbu a která je buď nesubstituované nebo substituovaná jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze skupiny methylové, atomů fluoru nebo chloru, jejich enantioméry, diastereoisomery, racemáty a jejich směsi a farmaceuticky přijatelné sole.

Příprava sloučenin vynálezu

Deriváty tetrahydropyridinů vzorce I nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí se mohou připravit jakýmkoli způsobem známým pro aplikace přípravy chemicky příbuzných sloučenin. Takové způsoby, když se použijí k přípravě derivátu tetrahydropyridinů vzorce I nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, jsou dalším předmětem tohoto vynálezu a ilustrují se na následujících reprezentativních příkladech, ve kterých, pokud není uvedeno jinak, mají A, R¹, R² a X výše uvedený význam. Potřebné výchozí materiály lze připravit standardními postupy organické chemie. Příprava takových výchozích materiálů se popisuje v doprovodných neomezujících ·· ·*·· • · příkladech. Nebo se potřebné výchozí materiály získaly analogickými postupy k těmto ilustracím, které jsou v možnostech obvyklé dovednosti organického chemika.

(a) Výhodným způsobem přípravy sloučenin vzorce I je deprotekce sloučenin vzorce II

kde Y je vhodná chránící skupina. Sloučeniny vzorce II jsou nové a jsou předmětem tohoto vynálezu.

Vhodné chránící skupiny jsou skupina benzylová, pmethoxybenzylová, terc-butyloxykarbonylová, tritylová nebo silylová, například skupina trimethylsilylová nebo dimethylterc-butylsilylová. Provedení reakce závisí na typu chránící skupiny. Když je chránící skupinou skupina benzylová nebo pmethoxybenzylová, provádí se hydrogenolýza při laboratorní teplotě a laboratorním tlaku v inertním rozpouštědle, například alkoholu jako je methanol nebo ethanol, v přítomnosti katalyzátoru ze vzácného kovu, například paladium na vhodném nosiči, jako je uhlík, síran barnatý nebo uhličitan barnatý. Když je chránící skupinou skupina tercbutyloxykarbonylová, tritylová nebo silylová, například trimethylsilylová nebo dimethyl-terc-butylsilylová, provádí se reakce za přítomnosti kyselin při teplotě mezi -20°C a 60°C, přednostně mezi 0°C a laboratorní teplotou. Kyselinou může být kyselina chlorovodíková v inertním rozpouštědle, například v diethyletheru nebo v dioxanu, nebo kyselina trifluoroctová v dichlormethanu. Když je chránící skupinou skupina silylová, například trimethylsilylová nebo dimethyl-terc-butylsilylová, ··· · provádí se reakce v přítomnosti zdroje fluoridů, například fluoridu sodného nebo tetrabutylamoniumfluoridu v inertním rozpouštědle, jako je dichlormethan.

Derivát tetrahydropyridinu vzorce I se může tímto způsobem získat ve formě volné báze hebo se jinak může získat ve formě soli. Když je žádoucí získat ze sole volnou bázi, nechá se sůl reagovat s vhodnou bází, například s uhličitanem nebo hydroxidem alkalického kovu nebo kovů alkalických zemin, například s uhličitanem sodným, draselným nebo vápenatým nebo hydroxidem sodným nebo draselným.

Sloučenina vzorce II se získá reakcí tetrahydropyridinu vzorce III kde A, R¹vzorce IV

se sloučeninou

Z-X-CONH-O-Y (IV) kde Z je skupina schopná substituce a X a Y mají výše uvedený význam, v nepřítomnosti nebo za přítomnosti vhodné báze.

Vhodnou skupinou Z schopnou substituce je například halogen nebo sulfonyloxy skupina, například chlor, brom, methansulfonyloxy nebo p-toluensulfonyloxy skupina. Vhodnou bází je například organický amin, jako například pyridin, 2,6lutidin, kolidin, 4-dimethylaminopyridin, triethylamin, morfolin, jV-methylmorfolin nebo diazabicyklo[5.4.0]undec-7-en nebo « · · « 4 4 ·< ···<* • 444 4

44

44 například alkalický uhličitan nebo hydroxid nebo uhličitan nebo hydroxid alkalických zemin, například uhličitan sodný, draselný, vápenatý, hydroxid sodný nebo draselný.

Reakce se vhodně provádí v přítomnosti vhodného inertního rozpouštědla nebo ředidla, například alkoholu nebo esteru, například methanolu, ethanolu, isopropanolu nebo ethylacetátu, halogenovaného rozpouštědla, například methylenchloridu, chloroformu nebo chloridu uhličitého, etheru, například tetrahydrofuranu nebo 1,4-dioxanu, aromatického rozpouštědla, například toluenu nebo dipolárního aprotického rozpouštědla, například jV^W-dimethylformamidu, JV_zW-dimethylacetamidu, N-ethylpyrrolidin-2-onu nebo dimethylsulfoxidu. Reakce se vhodně provádí při teplotě v rozmezí například 10 až 250°C, výhodně v rozmezí 40-200°C.

(b) Jiný výhodný způsob přípravy sloučenin vzorce I zahrnuje reakci sloučenin vzorce V

kde A, R¹, R² a X mají dříve definovaný význam, s hydroxylaminem. Tato reakce typicky zahrnuje dvoustupňovou operaci v jednom reaktoru. V prvním stupni se karboxylát V aktivuje. Tato reakce se provádí v inertním rozpouštědle nebo ředidle například v dichlormethanu, dioxanu nebo tetrahydrofuranu za přítomnosti aktivujícího činidla. Vhodný reaktivní derivát kyseliny je například acylhalogenid, na příklad acylchlorid, vznikající reakcí kyseliny a chloridu anorganické kyseliny, například thionylchloridu; směsný anhydrid, například anhydrid vznikající reakcí kyseliny a chlorformiátu, například • * 999 ·

9» 9999

944· • 99

9 · 9 9 «

9« <99 • 99 9 · · · • 9 · 9 · ♦ ·

9 · · · * · isobutylchlorformiátu; aktivní ester, například ester vznikající reakcí kyseliny a fenolu, například pentafluorfenolu, ester, například pentafluorfenyltrifluoracetát nebo alkohol, například methanol, ethanol, isopropanol, butanol nebo N-hydroxybenzotriazol; acyl azid, například azid vznikající reakcí kyseliny a azidu, například difenylfosforylazidu; acylkyanid, například kyanid vznikající reakcí kyseliny a kyanidu, například diethylfosforylkyanid; nebo produkt reakce kyseliny a karbodiimidu, například dicyklohexylkarbodiimid. Reakce se provádí mezi -30°C a 60°C, vhodně při teplotě 0°C nebo nižší. Ve druhém kroku se hydroxylamin přidává do roztoku při teplotě použité pro aktivaci a teplota se pomalu ustaluje na hodnotu laboratorní teploty.

Sloučeniny vzorce V se připravují hydrolýzou sloučenin vzorce VI

kde A, R¹, R² a X mají dříve definované významy a R³ je alkylová skupina, například skupina methylová, ethylová nebo terc-butylová či benzylová. Podmínky, za kterých se hydrolýza provádí závisí na povaze skupiny R³. Když je R³ methyl nebo ethyl, reakce se provádí v přítomnosti báze, například hydroxidu lithného, sodného nebo draselného v inertním rozpouštědle nebo ředidle, například v methanolu nebo ethanolu. Když je R³ terc-butylová skupina, provádí se reakce v přítomnosti kyseliny, například v přítomnosti roztoku kyseliny chlorovodíkové v inertním rozpouštědle takovém, jako je diethylether nebo dioxan nebo v roztoku kyseliny trifluoroctové v dichlormethanu. Když je R³ benzylová skupina,

0· ··*· • ··<

·····« • * I ·Μ

• 9 · ·

0 ·* provádí se hydrogenolýza v přítomnosti katalyzátoru na bázi vzácného kovu, například paladia na vhodném nosiči, například uhlíku.

Sloučeniny vzorce VI se připravují ze sloučenin vzorce

III

H (III) kde A, R¹ a R² mají dříve definované významy, reakcí se sloučeninou vzorce VII

Z-X-COO-R³ (VII) kde Z, X a R³ mají dříve definované významy, za nepřítomnosti nebo v přítomnosti vhodné báze.

Vhodná báze je například organický amin, takový jako je například pyridin, 2,6-lutidin, kolidin, 4-dímethylaminopyridin, triethylamin, morfolin, N-methylmorfolin nebo diazabicyklo[5.4.0]undec-7-en nebo například alkalický uhličitan nebo hydroxid či uhličitan nebo hydroxid alkalických zemin, například uhličitan sodný, draselný, vápenatý, hydroxid sodný nebo draselný.

Reakce se obyčejně provádí v přítomnosti vhodného inertního rozpouštědla nebo ředidla, například alkoholu nebo esteru, například methanolu, ethanolu, isopropanolu nebo ethyl-acetátu, halogenovaného rozpouštědla, například methylenchloridu, chloroformu nebo chloridu uhličitého, etheru, jako je tetrahydrofuran nebo 1,4-dioxan, aromatického rozpouštědla, například toluenu nebo dipolárního aprotického rozpouštědla, například Ν,Ν-dimethylformamidu, N_zN-dimethylacetamidu, N-ethylpyrrolidin-2-onu nebo dimethylsulfoxidu. Reakce se vhodně provádí při teplotě v rozmezí například od 10 do 250°C, výhodně v rozmezí 40-200°C.

Sloučeniny vzorce III se mohou připravit zavedenými způsoby, např. podle O. Hoshino a spol., v: The Chemistry of Heterocyclic Compounds; E. C. Taylor, ed., Volume 38, část 3, str. 225 a násl., Wiley, New York (1995) nebo podle E. D. Cox a J. M. Cook: Chem. Rev. 95 (1995) 1797-1842 nebo D. Badia a spol.: Trends Heterocycl. Chem. 2 (1991) 1-11.

(c) Třetí výhodný způsob pro přípravu sloučenin vzorce I zahrnuje reakci sloučenin vzorce VIII

(VIII) kde A, R¹, R² a X mají dříve definované významy a R⁴ je skupina (Ci_₄) alkylová, například methyl nebo ethyl, s hydroxylaminem v přítomnosti vhodné báze.

Reakce se provádí v inertním rozpouštědle nebo ředidle, například v methanolu nebo ethanolu při teplotách mezi 0°C až 100°C, vhodně při nebo okolo laboratorní teploty, a při pH mezi 9 a 11. Vhodnou bázi je například alkoholát, například methanolát sodný.

(d) Ty sloučeniny vzorce I, kde jedním ze substituentů je amino skupina se připravují redukcí derivátu vzorce I, kde substituentem je skupina nitro. Redukci lze vhodně provést kterýmkoli z mnoha postupů známých pro takovou transformaci. Redukci lze například provádět hydrogenací roztoku nitrosloučeniny v inertním rozpouštědle nebo ředidle, jak se dříve definovalo, v přítomnosti vhodného kovového katalyzátoru, například paladia nebo platiny. Další vhodné redukční činidlo je například aktivovaný kov, takový jako aktivované železo (připravené promýváním železného prachu zředěnou kyselinou, například kyselinou chlorovodíkovou). Redukci lze tudíž například provádět zahříváním směsi nitrosloučeniny a aktivovaného kovu ve vhodném rozpouštědle nebo ředidle, například ve směsi vody a alkoholu, například methanolu nebo ethanolu, na teplotu v rozmezí například od 50 do 150°C, vhodně při teplotě nebo okolo teploty 70°C.

(e) Ty sloučeniny vzorce I, kde jedním ze substituentů je (C1-4) alkanoylamino skupina, se připravují acylací derivátu vzorce I, kde substituentem je amino skupina.

acylačním činidlem je například kterékoli činidlo

Vhodným známé v pro acylaci amino skupiny acylhalogenid, například na acylaminoskupinu, alkanoylchlorid nebo se dříve technice například bromid, vhodně v přítomnosti vhodné báze, jak definovalo, anhydridů alkanové kyseliny nebo směsného anhydridů, například acetanhydridu nebo směsného anhydridů vytvořeného pomocí reakce alkanové kyseliny a alkoxykarbonylhalogenidu, například alkoxykarbonylchloridu, v přítomnosti vhodné báze, jak se definovalo dříve. Acylace se obecně provádí ve vhodném inertním rozpouštědle nebo ředidle, jak se definuje výše, a při teplotě v rozmezí například od -30 do 120°C, příhodně při laboratorní teplotě nebo okolo laboratorní teploty.

Podle dalšího aspektu je předmětem tohoto vynálezu farmaceutický přípravek, který obsahuje derivát tetrahydro• · · · • ·

pyridinu vzorce I nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl, jak se definuje výše v souvislosti s farmaceuticky přijatelným rozpouštědlem nebo nosičem. Přípravek může být ve formě vhodné pro orální podávání, například jako tableta nebo tobolka, pro parenterální injekci (včetně intravenózní, subkutánní, intramuskulární, intravaskulární injekci nebo infusi) jako sterilní roztok, suspenze nebo emulze, pro lokální podávání jako mast nebo krém nebo pro rektální použití jako čípek. Výše uvedené přípravky se obecně mohou připravit pomocí obvyklých pomocných látek. Tetrahydropyridiny se budou normálně podávat teplokrevným savcům v dávce v rozmezí 5-5000 mg/m² plochy těla savce, tj . přibližně 0,1-100 mg/kg, a to normálně poskytne terapeuticky účinnou dávku. Forma jednotkové dávky, například tableta nebo tobolka bude například obvykle obsahovat 1-250 mg aktivní složky. Výhodně se používá denní dávka v rozmezí 1-50 mg/kg. Avšak denní dávka se bude nevyhnutelně měnit v závislosti na léčeném hostiteli, na způsobu podání a na vážnosti léčené nemoci. V souladu s tím může optimální dávkování určit lékař, který léčí konkrétního pacienta.

Podle dalšího aspektu je předmětem tohoto vynálezu tetrahydropyridinový derivát vzorce I>: jak se definuje výše, pro použití ve způsobu léčby člověka nebo zvířete. Překvapivě se objevilo, že sloučeniny předloženého vynálezu mají antiproliferační vlastnosti, o kterých se předpokládá, že je způsobuje jejich inhibice aktivity histon-deacetylázy. Proto sloučeniny předloženého vynálezu poskytují způsob léčení proliferace maligních buněk. Sloučeniny předloženého vynálezu jsou proto užitečné při léčení rakoviny tím, že poskytují antiproliferační účinek, zvláště při· léčení rakoviny prsu, plic, střeva, konečníku, žaludku, prostaty, močového měchýře, pankreatu a vaječníků. Sloučeniny podle tohoto vynálezu mají k tomu navíc účinek proti řadě leukémiíy lymfoidních malignit a pevných nádorů, . například karcinomů a sarkomů v takových ··· 0 · <

• 0 0 · · ·· · 0 · < ► · « » · 0 tkáních, jako jsou játra, ledviny, prostata a pankreas.

Podle tohoto aspektu je předmětem vynálezu použití derivátu tetrahydropyridinů vzorce I nebo jeho výše definované farmaceuticky přijatelné soli při výrobě léku pro použití při tvorbě účinku působícího proti buněčné proliferaci u teplokrevných savců, například u lidí.

Podle dalšího rysu tohoto aspektu je předmětem vynálezu způsob vytvoření účinku působícího proti buněčné proliferaci u teplokrevných savců, například u lidí, kteří takovou léčbu potřebují, který zahrnuje podávání účinného množství výše definovaného derivátu tetrahydropyridinů řečenému savci.

Výše definované léčení působící proti buněčné proliferaci se může používat jako jediná terapie nebo může zahrnovat přídavkem k sloučeninám tohoto vynálezu jednu nebo více protinádorových látek, například sloučeniny vybrané z například mitotických inhibitorů, například vinblastin;

alkylačních činidel, například cús-platina, karboplatina a cyklofosfamid; inhibiorů mikrotubulárního uskupení, jako je paklitaxel nebo další taxany; antimetabolitů, například 5fluoruracil, capecitabin, cytosin, arabinosid a hydroxymočovina nebo například z interkalačních antibiotik, například adriamycin a bleomycin; imunostimulancií, například trastuzumab; inhibitorů syntézy DNA, např. gemcitabin; enzymů, například asparagináza; inhibitorů topoisomerázy, například etoposid; modifikátorů biologické odezvy, například interferon; a anti-hormonů, například antiestrogeny, jako je tamoxifen nebo například antiandrogeny, jako je (4'-kyano-3(4-fluorfenylsulfonyl)-2-hydroxy-2-methyl-3(trifluormethyl)propioanilid nebo z dalších terapeutických činidel a látek, jak se popisují¹ například v práci: V. T. DeVita, Jr., S. Hellmann, S. Ά. Rosenberg: Cancer; Principles&Practice of • · · · • · · · · ·

• · · · · • · · · ······ · »

Oncology, 5. vyd., Lippincott-Raven Publishers (1997). Takové spojené léčení lze docílit simultánním, sekvenčním nebo odděleným dávkování jednotlivých složek léčby. Z tohoto hlediska je předmětem vynálezu farmaceutický produkt zahrnující výše definované deriváty tetrahydropyridinu vzorce I a další výše definovanou protinádorovou látku, pro spojenou léčbu rakoviny.

Příklady provedeni vynálezu

Vynález bude nyní .ilustrován na následujících příkladech, které vynález neomezují a ve kterých, pokud není uvedeno jinak, se rozumí, že (i) odpařování ' se provádí rotační vakuovou odparkou a zpracování pokračuje po odstranění pevných zbytků, například sušících činidel, pomocí filtrace;

(ii) operace se provádějí při laboratorní teplotě, tj. v rozmezí 18-25°C a v atmosféře inertního plynu, například argonu nebo dusíku;

(iii) sloupcová chromatografie (v rychlém provedení) a vysokotlaká kapalinová chromatografie (HPLC) se provádí na silikagelu (Merck Kieselgel) nebo na reverzní fázi oxidu křemičitého Merck Lichroprep RP-18 získanými od firmy E. Merck, Darmstadt, Německo;

(iv) výtěžky jsou udávány pouze pro ilustraci a nejsou nutně dosažitelným maximem;

(v) body tání se stanovily pomocí automatického bodotávku Mettler SP62, na olejové lázni nebo na Koflerově zahřívacím bloku;

···· • · · • 4 · · (vi) struktury konečných látek vzorce I se potvrzovaly nukleární (obvykle protonovou) magnetickou resonancí (NMR) a technikami hmotnostní spektrometrie (přístrojem Micromass Platform II pomocí APCI nebo přístrojem Micromass Platform ZMD s elektrosprejem);

(vii) meziprodukty se obecně plně necharakterizovaly a jejich čistota se analyzovala chromatografií na tenké vrstvě.

Příklad 1

H

Kyselina 8-(3,4-dihydro-lH-isochinolin-2-yl)oktanohydroxamová (a) K suspenzi 3,2 g (20 mmol) O-benzylhydroxylaminhydrochloridu ve 150 ml dichlormethanu umístěného v ledové lázni se přidalo 14 ml triethylaminu. Směs se míchala, dokud se roztok nevyčeřil. Pak se přidalo 4,5 g (20 mmol) kyseliny ω-bromoktanové a pak 5,6 g (22 mmol) bis-(2-oxo-3oxazolidinyl)-fosforylchloridu. Směs se míchala při laboratorní teplotě 18 h. Roztok se extrahoval dvakrát 150 ml 1M vodné kyseliny chlorovodíkové a dvakrát 150 ml 1M vodného natriumbikarbonátu. Organické rozpouštědlo se odstranilo za vakua a získalo se 5,1 g (78 %) bezbarvého oleje benzyloxyamidu kyseliny 8-bromoktanové, MS: 330 (M+H⁺) .

(b) Roztok 0,39 ml (3,12 mmol) 1,2,3,4-tetrahydroisochinolinu, 1,08 g (3,3 mmol) benzyloxyamidu kyseliny 8bromoktanové a 0,46 g (3,3 mmol) uhličitanu draselného ve 12 ml acetonitrilu se zahříval 2 h k varu. Po ochlazení na • * · · · · *· ··· · laboratorní teplotu se přidala voda a směs se extrahovala ethyl-acetátem. Organická fáze se promyla vodou, sušila síranem sodným, zfiltrovala a rozpouštědlo se odpařilo. Zbytek se čistil HPLC s reverzní fází, s použitím methanolu jako eluentu. Získal se tak 1 g (84 %) bezbarvého oleje benzyloxyamídu kyseliny 8-(3, 4-dihydro-177-isochinolin-2-yl) oktanové. MS: 381 (M+H⁺) .

(c) V přítomnosti paladia na síranu barnatém se 1 hodinu při laboratorní teplotě a tlaku hydrogenovalo 200 mg (0,53 mmol) benzyloxyamídu kyseliny 8-(3, 4-dihydro-líí-isochinolin-2-yl) oktanové ve 30 ml methanolu. Katalyzátor se odfiltroval a rozpouštědlo se odpařilo. Získalo se tak 150 mg (98 %) amorfní látky kyseliny 8-(3, 4-dihydro-líf-isochinolin-2-yl) oktanohydroxamové. MS: 291 (M+H⁺) .

Příklad 2 ,OH

H

Kyselina 8- (6, 7-dimethoxy-3, 4-dihydro-l/í-isochinolin-2yl)oktanohydroxamová (a) Podobným způsobem jako v příkladě 1(b) reagoval benzyloxyamid kyseliny 8-bromoktanové (příklad l(a); 0,3 g,

1,3 mmol) s 6, 7-dimethoxy-l, 2, 3, 4-tetrahydroisochinolin-hydrochloridem (0,43 g, 1,3 mmol) v přítomnosti uhličitanu draselného (0,18 g, 1,4 mmol) a DMF jako rozpouštědla za vzniku téměř bezbarvého vosku benzyloxyamídu kyseliny 8-(6,7dimethoxy-3,4-dihydro-lH-isochinolin-2-yl) oktanové (výtěžek 0,28 g, 49 %; čištěno sloupcovou chromatografií na silikagelu, eluce ethyl-acetát:methanol=9:1). MS (M+H⁺) = 441.

(b) Podobným způsobem jako v příkladě l(c) se benzyloxyamid kyseliny 8- (6, 7-dimethoxy-3,4-dihydro-líí-isochinolin-2yl)oktanové hydrogenoval za vzniku amorfní pevné látky titulní sloučeniny v 98 % výtěžku. MS (M+H⁺) = 351.

Příklad 3

Kyselina 8- (l-isopropyl-6, 7-dimethoxy-3, 4-dihydro-líí-isochinolin-2-yl)oktanohydroxamová (a) Podobným způsobem jako v příkladě 1(b) reagoval benzyloxyamid kyseliny 8-bromoktanové (příklad 1(a) ; 0,3 g,

1,1 mmol) s l-isopropyl-6,7-dimethoxy-l, 2,3,4-tetrahydroisochinolin-hydrochloridem (0,3 g, 1,1 mmol) v přítomnosti uhličitanu draselného (0,15 g, 1,1 mmol) a DMF jako rozpouštědla za vzniku téměř bezbarvého vosku benzyloxyamidu kyseliny 8-(l-isopropyl-6,7-dimethoxy-3, 4-dihydro-lH-isochinolin-2-yl)oktanové (výtěžek 0,1 g, 20 %; čištěno sloupcovou chromatografií na silikagelu, eluce ethyl-acetátem). MS (M+H⁺) = 483.

(b) Podobným způsobem jako v příkladě 1 (c) se benzyloxyamid kyseliny 8-(l-isopropyl-6,7-dimethoxy-3,4-dihydro-lH-isochinolin-2-yl)oktanové hydrogenoval za vzniku amorfní pevné látky titulní sloučeniny. MS (M+H⁺) = 393.

·· ··· ·

Příklad 4

Kyselina 8- (6, 7-dimethoxy-3-methyl-3,4-dihydro-l/í-isochinolin2-yl)oktanohydroxamová (a) Podobným způsobem jako v příkladě 1(b) reagoval benzyloxyamid kyseliny 8-bromoktanové (příklad l(a); 0,7 g,

2,1 mmol) s 6,7-dimethoxy-3-methyl-l, 2,3,4-tetrahydroisochinolin-hydrochloridem uhličitanu draselného rozpouštědla za vzniku (0,5 g, 2,1 mmol) v přítomnosti (0,3 g, 2,2 mmol) a DMF jako téměř bezbarvého vosku benzyloxyamidu kyseliny 8- (6, 7-dimethoxy-3-methyl-3, 4-dihydro-líf-isochinolin2-yl)oktanové (výtěžek 0,35 g, 37 %; čištěno sloupcovou chromatografií na silikagelu, eluce ethyl-acetát:methanol = 95:5). MS (M+H⁺). = 455.

(b) Podobným způsobem jako v příkladě 1 (c) se benzyloxyamid kyseliny 8- (6,7-dimethoxy-3-methyl-3,4-dihydro-lH-isochinolin2-yl)oktanové hydrogenoval za vzniku téměř bezbarvého oleje titulní sloučeniny v 98% výtěžku. MS (M+H⁺) = 365.

Příklad 5

OH

Kyselina 8 - ( 6, 7-diethoxy-3,4-dihydro-liř-isochinolin~2yl)oktanohydroxamová

0·0 ·0«

0·0· ·· 000 0 (a) Podobným způsobem jako v příkladě 1 (b) reagoval benzyloxyamid kyseliny 8-bromoktanové (příklad 1 (a); 0,38 g,

1,2 mmol) s 6,7-diethoxy-l,2,3,4-tetrahydroisochinolinhydrochloridem (0,3 g, 1,2 mmol) v přítomnosti uhličitanu draselného (0,16 g, 1,2 mmol) a DMF jako rozpouštědla za vzniku téměř bezbarvého vosku benzyloxyamidu kyseliny 8-(6,7diethoxy-3,4-dihydro-lH-isochinolin-2-yl)oktanové (výtěžek 0,15 g, 27 %; čištěno sloupcovou chromatografií na silikagelu, eluce ethyl-acetátzmethanol = 9:1). MS (M+H⁺) = 469.

(b) Podobným způsobem jako v příkladě l(c) se benzyloxyamid kyseliny 8-(6,7-dimethoxy-3,4-dihydro-lH-isochinolin-2yl)oktanové hydrogenoval za vzniku titulní sloučeniny v 98 % výtěžku jako amorfní látky. MS (M+H⁺) - 379.

Příklad 6

Kyselina 8- (6, 7-dimethoxy-l-fenyl-3, 4-dihydro-líí-isochinolin2-yl)oktanohydroxamová (a) Podobným způsobem jako v příkladě 1 (b) reagoval benzyloxyamid kyseliny 8-bromoktanové (příklad 1(a); 0,3 g, 1,1 mmol) s 6,7-dimethoxy-l-fenyl-l, 2,3,4-tetrahydroisochinolin-hydrochloridem (0,32 g, ^;1 mmol) v přítomnosti uhličitanu draselného (0,14 g, 1 mmol) a DMF jako rozpouštědla za vzniku amorfního benzyloxyamidu kyseliny 8-(6,7-dimethoxyl-fenyl-3,4-dihydro-lH-isochinolin-2-yl)oktanové (výtěžek 0,12 • * » g, 23 %; čištěno sloupcovou chromatografií na silikagelu, eluce ethyl-acetát:heptan = 1:1). MS (M+H⁺) = 517.

(b) Podobným způsobem jako v příkladu 1 (c), se benzyloxyamid kyseliny 8-(6,7-dimethoxy-l-fenyl-3,4-dihydro-lH-isochinolin2-yl)oktanové hydrogenoval za vzniku amorfní titulní sloučeniny v 98% výtěžku. MS (M+H⁺) - 427.

Příklad 7

Kyselina 8-(1,3,4,9-tetrahydro-p-karbolin-2yl)oktanohydroxamová (a) Podobným způsobem jako v příkladě 1 (b) reagoval benzyloxyamid kyseliny 8-bromoktanové (příklad 1(a); 0,5 g,

1,5 mmol) s 1,2,3,4-tetrahydro-9tf-pyrido[3, 4-b]indolem (0,25 g, 1,4 mmol) v přítomnosti uhličitanu draselného (0,2 g, 1,4 mmol) a DMF jako rozpouštědla za vzniku benzyloxyamidu kyseliny 8-(1, 3,4,9-tetrahydro-3-karbolin-2-yl)oktanové jako amorfní látky (výtěžek 0,18 g, 30 %; čištěno sloupcovou chromatografií na silikagelu, eluce ethyl-acetátem). MS (M+H⁺) = 420.

(b) Podobným způsobem jako v příkladu 1 (c), se benzyloxyamid kyseliny 8-(1,3,4,9-tetrahydro-3-karbolin-2-yl)oktanové hydrogenoval za vzniku amorfní titulní sloučeniny v 98 % výtěžku. MS (M+H⁺) = 330.

• 9-9 * • 99 ·· «··9

Přiklad 8

Podobným způsobem jako se popisuje v příkladech 1-7 se připravily tyto sloučeniny:

(a) Kyselina 7-(3,4-dihydro-ltf-isochinolin-2yl)heptanohydroxamová

O

JL .OH i

H (b) Kyselina 6-(3, 4-dihydro-líf-isochinolin-2yl)hexanohydroxamová

(c) Kyselina 8-(3,4-dihydro-6-fenyl-ÍH-isochinolin-2yl)oktanohydroxamová

H

I

(d) Kyselina 8-(3, 4-dihydro-7-fenyl-líí-isochinolin-2yl)oktanohydroxamová

0-0 0 • 00 «0 00 0 0 0 * 0 0 0 0 0 * 0 0 0 0

000 000 φ, * (e) Kyselina 8-(T-trifluormethyl-1,3,4,9-tetrahydro-pkarbolin-2-yl)oktanohydroxamová

0000

(f) Kyselina 8-(6-fluor-l,3,4,5-tetrahydro-pyrido[4,3b]indol-2-yl)oktanohydroxamová

(g) Kyselina 7-(3,4-dihydro-lN-isochinolin-2-yl)-5-methylheptanohydroxamová

(h) Kyselina 7-(3,4-dihydro-lH-isochinolin-2-yl)-4-methyl-

(i) Kyselina 7-(3,4-dihydro-lH-isochinolin-2-yl)-3-methylheptanohydroxamová • 44 *

4 4 4 4

4 44 • 4«

4

4 4 4 4 4

4 « 4

4

4444

4

I

Η (j) Kyselina 7-(3, 4-dihydro~líf-isochinolin-2-yl)-2-methylheptanohydroxamová

(k) Kyselina 7-(3,4-dihydro-lH-isochinolin-2-yl)-2-chlor-

(1) Kyselina 7-(3,4-dihydro-lH-isochinolin-2-yl)-2,2dimethyl-heptanohydroxamová

H₃C CH₃ h (m) Kyselina 7~(3,4-dihydro-lH-isochinolin-2-yl)-2,2-dichlor-

(n) Kyselina 6-(3,4-dihydro-lH-isochinolin-2-yl)-2-methylhexanohydroxamová ·· «··« ·· ··· · ·· * ' • · » * • · ·

CH₃

OH (ο) Kyselina 8- (3,4-dihydro-7íf-isochinolin-2-yl) -2-methyl-

(P)

Kyselina 7- (3, 4-dihydro-líf-isochinolin-2-yl) -4-oxaheptanohydroxamová

OH (q)

Kyselina 7- (3, 4-dihydro-líT-isochinolin-2-yl) -3-methyl-4oxa-heptanohydroxamová

I

H (r) Kyselina 7-(3, 4-dihydro-líí-isochinolin-2-yl)-3-oxaheptanohydroxamová

O

i

H

OH (s) Kyselina 7-(3,4-dihydro-lH-isochinolin-2-yl)-3-oxa-5-cisheptenohydroxamová

O

(t) ♦ ♦'A-'» A •A A A AAA «·«♦♦♦* *♦·* J

Kyselina 7- (3, 4-dihydro-líí-isochinolin-2-yl) -3-oxa-5trans-heptenohydroxamová • •♦A •A AAAA

A A • A

A A • A A

A A

.OH (u)

Kyselina 7- (3, 4-dihydro-líř-isochinolin-2-yl) -2-methyl-3oxa-heptanohydroxamová

O

CH₃ H

Příklad 9

Vyhodnocení inhibičních vlastností HDAC sloučenin vynálezu

Ke stanovení inhibičních vlastností HDAC se použila zkouška využívající aminokumarinového derivátu omegaacetylovaného lysinu jako substrátu pro enzym. Tuto zkoušku podrobně popisuje K. Hoffmann a spol.: Nucleíc Acíds Res. 27 (1999) 2057-2058. Pomocí popsaného postupu se inhibiční účinek vybraných sloučenin stanovil při koncentraci lOnM. Pozorované rychlosti inhibice pro vybrané sloučeniny jsou uvedeny v tabulce 1:

Tabulka 1;

Titulní sloučenina příkladu č.	Inhibiční účinek při 10 nM v %
1	54
5	26
6	26
7	26

♦ ♦4 • 4«

Seznam odkazů

D. Badia a spol., Trends Heterocycl. Chem. 2 (1991) 1-11

E. D. Cox a J. M. Cook, Chem. Rev. 95 (1995) 1797-1842

V. T. DeVita, Jr., S. Hellmann, S. A. Rosenberg, v: Cancer: Principles&Practise of Oncology, 5. vyd., Lippincott-Raven Publisher (1997)

K. Hoffmann a spol., Nucleic Acids Res. 27 (1999) 2057-2058.

O. Hoshino a spol. v; The Chemistry of Heterocyclic Compounds; E. C. Taylor, ed., sv. 38, část 3, str. 225 a násl., Wiley, New York (1995)

Y. Koyama a spol., Blood 96 (2000) 1490-1495

P. M. Marks, J. Nati. Cancer Inst. 92 (2000) 1210-1216

US 5, 369, 108

WO 98/55449

0-0·» · ·· 00«·

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1 . Sloučenina vzorce I kde (a) značí fenylovou skupinu, která může být nesubstituované nebo substituovaná 1, 2 nebo 3 substituenty nezávisle vybranými z halogenového atomu, (C1-4) alkylu, trifluormethylu, hydroxylů, (C1-4) alkoxylu, benzyloxylu, (C1-3) alkylendioxylu, skupiny nitro-, amino-, (C1-4) alkylamino-, di [ (C1-4)] amino, (Ci_4> alkanoyl-amino- nebo fenylové skupiny, která může být nesubstituované nebo substituovaná 1, 2 nebo 3 substituenty nezávisle vybranými z atomu chloru, (C1-4) alkylu, trifluormethylu, hydroxylů, (C1-4) alkoxylu, (C1-3) alkylendioxylu, skupiny nitro-, amino-, (C1-4) alkylamino-, di [ (C1-4) alkyl] amino- a (C1-4) alkanoylamino nebo (b) značí indolylskupinu, která může být nesubstituované nebo substituovaná 1, 2 nebo 3 substituenty nezávisle vybranými z atomu halogenu, (Ci_₄) alkylu, trifluormethylu, hydroxylů, ' (C1-4) alkoxylu, benzyloxylu, (C1-3) alkylen-φ φ φ · •φφφ φφ φφφφ φ » φ φ φ · • φ • φ φ φ φ φ φ φ φφ φφ dioxylu, skupiny nitro-, amino-, (C1-4) alkylamino-, di [ (C1-4) alkyl] amino- nebo (C1-4) alkanoylamino-,

R¹ a R² jsou stejné nebo se liší jeden od druhého a jsou vodíkový atom, (C1-4) alkylová, trifluormethylová nebo aryiová skupina,

X je nerozvětvená alkenová skupina obsahující 5, 6 nebo 7 atomů uhlíku, v níž jedna CH2 skupina se může nahradit atomem kyslíku nebo síry nebo v níž 2 uhlíkové atomy tvoří C=C dvojnou vazbu, která je buď nesubstituovaná nebo substituovaná jedním nebo dvěma substituenty vybranými z (C1-4) alkylu a atomů halogenu, jejich enantiomery, diastereoisomery, racemáty a jejich směsi a farmaceuticky přijatelné sole.
2. Sloučenina vzorce I podle nároku 1 vyznačující se t i m, ž e je fenylová skupina, která může být nesubstituovaná nebo substituovaná 1 nebo 2 substituenty nezávisle vybranými ze skupiny hydroxy-, (C1-4) alkoxy, benzyloxy nebo fenylové, nebo φ

φ φ φ φφ · je indolylová skupina, která může být nesubstituovaná nebo substituovaná atomem halogenu,

R¹ a R² jsou stejné nebo se liší jeden od druhého a jsou vodíkový atom, skupina (C1-4) alkylová, trifluormethylová nebo fenylová,

X je nerozvětvené alkenová skupina obsahující 5, 6 nebo 7 atomů uhlíku, v níž jedna CH₂ skupina se může nahradit atomem kyslíku nebo síry, nebo v níž 2 uhlíkové atomy tvoří C=C dvojnou vazbu a která je buď nesubstituovaná nebo substituovaná jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze skupiny methylové, atomů fluoru nebo chloru, jejich enantiomery, diastereoisomery, racemáty a jejich směsi a farmaceuticky přijatelné sole.
3. Sloučenina vzorce I podle nároků 1 nebo 2 vybraná ze skupiny sestávající z:

kyseliny 8- (3, 4-dihydro-líf-isochinolin-2-yl) oktanohydroxamové kyseliny 8-(6,7-dimethoxy-3,4-dihydro-lH-isochinolin-2yl)oktanohydroxamové kyseliny 8-(l-isopropyl-6,7-dimethoxy-3,4-dihydro-lHi sochinolin-2-yl)oktanohydroxamové kyseliny 8- ( 6, 7-dimethoxy-3-methyl-3, 4-dihydro-lífisochinolin-2-yl)oktanohydroxamové kyseliny 8- ( 6, 7-diethoxy-3, 4-dihydro-líř-isochinolin-2yl)oktanohydroxamové «·♦<

• · kyseliny 8-(6,7-dimethoxy-l-fenyl-3, 4-dihydro-lHisochinolin-2-yl)oktanohydroxamové kyseliny 8-(1,3,4,9-tetrahydro-3-karbolin-2yl)oktanohydroxamové.
4. Způsob výroby sloučeniny vzorce I podle nároků 1 až 3 vyznačující se reakcí sloučeniny vzorce III

H (ΙΠ) kde A, R¹ a R² mají významy, jak se definovaly v nároku 1, se sloučeninou vzorce IV

Z-X-CONH-O-Y (IV) kde Z je skupina schopná substituce, Y je chránící skupina a X má význam, jak se definoval v nároku 1, za přítomnosti vhodné báze, kde chránící skupina Y se odštěpuje hydrogenolýzou.
5. Farmaceutický přípravek obsahující účinnou přísadu sloučeniny vzorce I podle nároků 1 až 3 ve směsi s farmaceuticky přijatelnou pomocnou látkou nebo ředidlem.
6. Použití sloučeniny podle nároků 1 až 3 pro přípravu léku, který má inhibiční aktivitu vůči histon-deacetyláze (HDAC).

····

99 ··«»

Použití sloučeniny podle nároku 6 jako inhibitoru buněčné proliferace.