CZ20031356A3 - Elastomerická závěsná struktura pro uzávěrové víčko - Google Patents

Description

Předložený vynález se týká závěsné struktury pro spojení dvou konstrukčních prvků, přičemž uvedená závěsná struktura je zejména vhodná pro připojení víčka k základnovému prvku nebo k tělu uzávěru pro nádobové jednotky.

Dosavadní stav techniky

Pro účely přechovávání produktů pro osobní péči je z dosavadního stavu techniky známo velké množství balení, které zahrnují dávkovači balení nebo nádobové jednotky, přičemž mezi produkty pro osobní péči patří například šampóny, pleťová mléka a podobné produkty, stejně tak jako do této kategorie patří i jiné tekuté materiály. Jeden druh uzávěru pro podobné typy nádobových jednotek typicky se typicky skládá z bistabilní závěsné struktury, která spojuje víčko se základnovým prvkem, jenž je nainstalován na otvor nádobové jednotky. Závěsná struktura vyvíjí západkovou uzavírací sílu, která udržuje víčko buď v uzavřené poloze nebo v otevřené poloze.

Jeden druh bistabilní závěsné struktury, která tvoří součást uzávěru, je popsán v U.S. patentu číslo 3,135,456. Tento patent popisuje západkovou závěsnou strukturu, která obsahuje tenkou závěsnou síťovou součást, jenž spojuje • · • ·

základnový prvek a víčko pro účely zajištění pohybu víčka mezi otevřenou a uzavřenou polohou. Závěsná struktura obsahuje dvě prostorově vzájemně oddělené středové osy. Závěsná struktura zejména obsahuje také dva prostorově vzájemně oddělené závěsné prvky, přičemž první závěsný prvek se vyznačuje obloukovitým konstrukčním uspořádáním, jenž spojuje víčko se závěsnou síťovou součástí, a přičemž druhý závěsný prvek se vyznačuje rovněž obloukovitým konstrukčním uspořádáním, jenž spojuje základnový prvek se závěsnou síťovou součástí. Obě středové osy jsou definovány dvěma rovnoběžnými liniemi, přičemž v bodech, ve kterých jsou si oba závěsné prvky vzájemně prostorově nejblíže, představuje první uvedená linie tangenciálu ke závěsnému prvku víčka a druhá uvedená linie představuje tangenciálu ke závěsnému prvku těla.

Závěsná struktura pro válcovitý uzávěr, která je popsána v U.S. patentu číslo 4,403,712, obsahuje závěsný prvek s jednou jedinou hlavní geometrickou osou a dále obsahuje dvě síťové součásti, které jsou obě definovány dvěma závěsnými prvky, jenž divergují na obou stranách síťové součásti. U komerčně dostupných vzorových provedení válcovitého uzávěru, který obsahuje závěsnou strukturu s jednou jedinou hlavní osou a který je popsán v U.S. patentu číslo 4,403,712, se tloušťka závěsného prvku mění v závislosti na délce závěsného prvku. Oblasti, ve kterých se mění tloušťka uvedeného prvku, mohou určovat oblasti se zvýšeným mechanickým namáháním, které v důsledku své existence mohou mít velmi škodlivý vliv na uvedenou strukturu a její vlastnosti v . průběhu jejího opakovaného používání.

• · • · · ·

U některých komerčně . dostupných uzávěrů, které jsou prodávány společností Seaquist Closures, 711 Fox Street, Box 20, Mukwonago, Wisconsin 53149, U.S.A., které obsahují závěsnou strukturu s jednou jedinou hlavní osou a které jsou popsaný v

U.S. patentu číslo 4,403,712, je síťová součást vytvořena takovým způsobem, že obsahuje oblast se zvětšenou tloušťkou, jenž sousedí součásti.

s boční hranou síťové

Západkovou závěsnou strukturou, která se vyznačuje podstatným způsobem vylepšenými provozními vlastnostmi a charakteristikami při porovnání se závěsnými strukturami, které jsou popsány v U.S. patentech s čísly 3,135,456 a 4,403,712, je závěsná struktura se dvojí osou a je popsána v U.S. patentu číslo 5,642,824. Závěsná struktura se vyznačuje takovým konstrukčním uspořádáním, které zahrnuje síťovou součást. Tato síťová součást obsahuje centrální část, nacházející se mezi dvěma širšími konci, přičemž obloukovitý závěsný prvek spojuje základnový prvek se síťovou součástí podél jedné strany síťové součásti mezi oběma konci a přičemž obloukovitý závěsný prvek spojuje víčko se síťovou součástí podél druhé strany síťové součásti mezi oběma konci. Závěsná struktura obsahuje alespoň jeden podpěrný povrch, který je umístěn takovým způsobem, že v situaci, kdy se víčko nachází v uzavřené poloze, podpěrný povrch vybíhá ze sousední síťové centrální části od bližšího závěsného prvku směrem ke druhému závěsnému prvku. V průběhu procesu uzavírání a otevírání víčka je · podpěrný povrch v kontaktním záběru se síťovou centrální částí, přičemž poloha síťové součásti je předem dána.

• · ··

Ikdyž se závěsná struktura se dvojí osou, která je popsána v U.S. patentu číslo 5,642,824, vyznačuje lepšími provozními charakteristikami a vlastnostmi, existují určité aplikace ( mezi které patří například aplikace, při kterých dochází k velmi častému opakování cyklů otevírání a uzavírání ) , ve kterých může dojít k tomu, že se podstatným způsobem zvýší pravděpodobnost, že u závěsné struktury se dvojí osou, stejně tak jako i u jiné kontaktní závěsné struktury nebo bistabilní západkové závěsné struktury dojde k poškození či dokonce poruše.

Na základě znalosti dosavadního stavu techniky a pozorování jeho vlastností se přitom usuzuje, že v západkové závěsné struktuře, která obsahuje síťovou součást se širokým koncem, jsou mechanická namáhání rozložena nerovnoměrným způsobem podél boční hrany konců síťových součástí. Přitom se předpokládá, že právě tato skutečnost zvyšuje namáhání v místě, kde je boční hrana ve spojení s uzávěrovým tělem a víčkem. Porucha nebo poškození podobných závěsných struktur přitom typicky začíná v těch oblastech, ve kterých je boční hrana síťové součásti závěsné struktury ve spojení s uzávěrovým tělem a / nebo víčkem.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti by proto bylo vhodné vytvořit zdokonalený západkový závěsný prvek, u kterého by různá mechanická namáhání v závěsné struktuře mohla být kontrolována mnohem efektivnějším způsobem. Zejména by přitom bylo výhodné, pokud uvedeným způsobem vylepšený prvek pomohl svým konstrukčním uspořádáním rovnoměrným způsobem rozložit • · • · • · · · • ^ · · · ·· · · ·· · ······ ·· ·· · · · · mechanická namáhání podél vnějších bočních hran závěsné struktury.

Obzvláště výhodné by přitom bylo vytvořit závěsnou strukturu, která by svým konstrukčním uspořádáním napomohla snížit mechanická namáhání v místech, kde boční hrany síťové součásti závěsné struktury jsou ve spojení s uzávěrovým tělem a / nebo víčkem.

Zdokonalené konstrukční uspořádání závěsné struktury by přitom také mělo umožňovat otevřít či zavřít závěsnou strukturu takovým způsobem, aby se víčko nacházeno v dostatečném rozsahu polohových úhlů. U závěsné struktury, která se vyznačuje podobnou vlastností, je potom možné zajistit mnoha výhodných provozních parametrů, jichž je možné využít v řadě nejrůznějších speciálních aplikací.

Navíc by také bylo velmi žádoucí, kdyby bylo možné zdokonalenou strukturu závěsného prvku jednoduchým způsobem zaintegrovat do uzávěru při zajištění možnosti použití efektivních, vysoce kvalitních a velkosériových výrobních technologií a postupů při současném maximálním možném snížení vzniku nekvalitních výrobků či přímo zmetků.

Krom toho by mělo být s výhodou možné použít zdokonalenou strukturu závěsného prvku také u uzávěrů s nej různějšími druhy běžných nádobových jednotek, které se vyznačují nej různějším množstvím běžných zakončení nádobových jednotek, jakými jsou například běžná konstrukční uspořádání, jenž jsou založena na použití závitového spojení nebo na použití západkového • · • · · ·

uchycení.

Podstata vynálezu

Předložený vynález navrhuje zdokonalenou závěsnou strukturu, jejíž konstrukční uspořádání v sobě zahrnuje konstrukční prvky, jenž se vyznačují výše uvedenými výhodami a vlastnostmi.

V souladu s předloženým vynálezem je závěsná struktura navržena pro spojení dvou konstrukčních prvků, přičemž uvedená závěsná struktura je zejména vhodná pro použití pro spojení uzávěrového víčka se základnovým prvkem uzávěru, přičemž uzávěr je uzpůsoben k tomu, aby byl připevněn k nádobové jednotce, nebo je uzpůsoben k tomu, aby byl vytvořen jako nedílná součást nádobové jednotky.

Závěsná struktura se vyznačuje zdokonalenými otevíracími vlastnostmi. Závěsná struktura může být vyrobena pomocí procesu odlévání se dvojím vstřikováním, přičemž může tvořit integrální součást společně se dvěma konstrukčními prvky, jakými jsou uzávěrové víčko a uzávěrový základnový prvek.

Závěsná struktura obsahuje elastomerickou součást, která se rozprostírá od prvního konstrukčního prvku ke druhému konstrukčnímu prvku. Elastomerická součást obsahuje vnější povrch, který je navenek odkryt v situaci, kdy se oba konstrukční prvky nacházejí v uzavřené poloze, stejně tak jako ·· 9 9*9

9 9· 9 9 ·· • · 9 · 999 99 ' 9 9 9 9 · 9 9999 999999 99 99 99 99 v situaci, kdy se oba konstrukční prvky nacházejí v otevřené poloze. Elastomerická součást vyvíjí mechanickou sílu, která se snaží přesunout oba konstrukční prvky z uzavřené polohy do polohy otevřené. Přitom je možné ve spolupracujících součástech u obou konstrukčních prvků vytvořit západku, která by oba konstrukční prvky udržovala v uzavřené poloze, dokud by nebyla západka odjištěna.

U jednoho výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu obsahuje elastomerická součást dva boční okraje. Oba konstrukční prvky přitom neobsahují žádnou strukturu nebo součásti, které by se nacházely v sousedství bočních okrajů elastomerické součásti. Závěsná struktura také neobsahuje žádné součásti, které by se nacházely v sousedství bočních okrajů elastomerické součásti. To tedy znamená,, že závěsná struktura neobsahuje žádnou strukturu na straně elastomerické součásti, v důsledku čehož jsou potom oba boční okraje elastomerické součásti bočně odhaleny v situaci, kdy se oba konstrukční prvky nacházejí v uzavřené poloze, stejně tak jako v situaci, kdy se oba konstrukční prvky nacházejí v otevřené poloze. Když se přitom oba konstrukční prvky nacházejí v uzavřené poloze, vnější povrch elastomerické součásti se nachází v napjatém stavu.

V souladu s jedním výhodným příkladem provedení předloženého vynálezu se elastomerická součást rozprostírá od prvního konstrukčního prvku ke druhému konstrukčnímu prvku a obsahuje vnější povrch, který je (1) navenek odhalen v situaci, kdy oba konstrukční prvky nacházejí v uzavřené poloze, stejně tak jako v situaci, kdy se oba konstrukční • · φφ φφ φ φ • · φ φ φ φ φ φ φ φ · φφφφ ^—· θ· —·* · · · • · ···· · * ·· prvky nacházejí v otevřené poloze, a který je (2) v napětí v situaci, kdy se oba konstrukční prvky nacházejí v uzavřené poloze. Elastomerická součást obsahuje vnitřní povrch, který je orientován takovým způsobem, že obecně směřuje od obou konstrukčních prvků v situaci, kdy se oba konstrukční prvky nacházejí v otevřené poloze, a směřuje směrem dovnitř k oběma konstrukčním prvkům v situaci, kdy se oba konstrukční prvky nacházejí v uzavřené poloze. Vnitřní povrch elastomerické součásti se nachází ve stlačeném stavu v situaci, kdy se oba konstrukční prvky nacházejí v uzavřené poloze. Elastomerická součást přitom vyvíjí sílu, která se snaží přesunout oba uvedené konstrukční prvky z uzavřené polohy do polohy otevřené.

V souladu s jiným výhodným příkladem provedení předloženého vynálezu spojuje oba konstrukční prvky závěsný prvek v podobě pásku. Elastomerická součást se přitom rozprostírá od jednoho konstrukčního prvku ke druhému konstrukčnímu prvku. Elastomerická součást obsahuje vnější povrch, který je (1) navenek odhalen v situaci, kdy oba konstrukční prvky nacházejí v uzavřené poloze, stejně tak jako v situaci, kdy se oba konstrukční prvky nacházejí v otevřené poloze, a který je (2) v napětí v situaci, kdy se oba konstrukční prvky nacházejí v uzavřené poloze. Elastomerická součást obsahuje vnitřní povrch, který je spojen s závěsným prvkem v podobě pásku a který v podstatě představuje povrch s neutrálním napětím v situaci, kdy se oba konstrukční prvky nacházejí v uzavřené poloze. Elastomerická součást přitom vyvíjí sílu, která se snaží přesunout oba uvedené konstrukční prvky z uzavřené polohy do polohy otevřené.

·· • « ·· ··· ·

9:

·· • · · • · · · ·· ··

Velké množství jiných výhod, předností a charakteristik předloženého vynálezu zřetelným způsobem vyplyne z následujícího detailního popisu předloženého vynálezu, z patentových nároků a z doprovodných obrázků.

Přehled obrázků na výkresech

Na doprovodných obrázcích, které tvoří součást tohoto dokumentu a které se vztahují zejména k jeho popisné části, je použit systém vztahových značek, přičemž vztahové značky, jenž označují stejné konstrukční součásti, mají stejné číselné označení.

Obr. 1 v perspektivě zobrazuje pohled na první výhodný příklad provedení závěsné struktury . podle předloženého vynálezu, který tvoří součást uzávěru, jenž je zobrazen v otevřené poloze, ve které byl odlit.

Obr. 2 zobrazuje pohled shora na uzávěr, který se nachází ve zcela otevřené poloze, přičemž v této poloze byl uzávěr odlit.

Obr. 3 zobrazuje pohled zdola na uzávěr, který se nachází ve zcela otevřené poloze, přičemž v této poloze byl uzávěr odlit. .

Obr. 4 v částečném řezu zobrazuje nárys uzávěru, který se nachází v otevřené'poloze, přičemž v této poloze byl uzávěr

4 44 9 4 4 4

4 9 4 Λ 9 9

4 4 4 9 949 — ·1 ο» » · · · • · «·«· · · · · ·· 449 4 odlit, a který je připevněn k nádobové jednotce.

Obr. 5 zobrazuje částečný řez, který ve velmi zvětšeném měřítku znázorňuje část závěsné struktury, jenž je zobrazena na obr. 4.

Obr. 6 ve velmi zvětšeném měřítku zobrazuje částečný řez, který je obecně veden podél roviny 6-6, jenž je vyznačena na obr. 5.

Obr. 7 zobrazuje zadní nárys uzávěru, který se nachází ve zcela uzavřeném stavu.

Obr. 8 ve velmi zvětšeném měřítku zobrazuje částečný řez, který je obecně veden podél roviny 8-8, jenž je vyznačena, na obr. 7.

Obr. 9 zobrazuje pohled, který je podobný pohledu podle obr. 8, přičemž obr. 9 zobrazuje víčko uzávěru, které se nachází v mezilehlé poloze mezi zcela uzavřenou polohou a zcela otevřenou polohou.

Obr. 10 v perspektivě zobrazuje pohled na druhý výhodný příklad provedení závěsné struktury podle předloženého vynálezu, který tvoří součást uzávěru, jenž je zobrazen v otevřené poloze, ve které byl odlit.

Obr. 11 zobrazuje pohled shora na uzávěr podle obr. 10, který se nachází ve zcela otevřené poloze, přičemž v této poloze byl uzávěr odlit.

·· ·« ·· ·· • · · · · · · • · · · ···· — «13»·» · ·· •· ··*· ·· ··

Obr. 12 zobrazuje pohled zdola na uzávěr podle obr. 10, který se nachází ve zcela otevřené poloze, přičemž v této poloze byl uzávěr odlit.

Obr. 13 v částečném řezu zobrazuje nárys uzávěru podle obr. 10, který se nachází v otevřené poloze, přičemž v této poloze byl uzávěr odlit, a který je připevněn k nádobové jednotce.

Obr. 14 zobrazuje částečný řez, který ve velmi zvětšeném měřítku znázorňuje část závěsné struktury, jenž je zobrazena na obr. 10.

Obr. 15 ve velmi zvětšeném měřítku zobrazuje částečný řez, který je obecně veden podél roviny 15-15, jenž je vyznačena na obr. 14.

Obr. 16 zobrazuje zadní nárys uzávěru podle obr. 10, který se nachází ve zcela uzavřeném stavu.

Obr. 17 ve velmi zvětšeném měřítku zobrazuje částečný řez, který je obecně veden podél roviny 17-17, jenž je vyznačena na obr. 16.

Obr. 18 zobrazuje pohled, který je podobný pohledu podle obr. 17, přičemž obr. 18 zobrazuje víčko uzávěru, které se nachází v mezilehlé poloze mezi zcela uzavřenou polohou a zcela otevřenou polohou.

0« *0 00 »* ·«*·

0 0 0 0 0 0 t 0 0

0 00000 00 0 — »12· -» » ·· · · ·· · ·· ··«· «· ·· ·· ··

Obr. 19 v perspektivě zobrazuje pohled na třetí výhodný, příklad provedení závěsné struktury podle předloženého vynálezu, který tvoří součást uzávěru, jenž je zobrazen v otevřené poloze, ve které byl odlit.

Obr. 20 zobrazuje pohled shora na uzávěr podle obr. 19, který se nachází ve zcela otevřené poloze, přičemž v této poloze byl uzávěr odlit.

Obr. 21 zobrazuje pohled zdola na uzávěr podle obr. 19, který se nachází ve zcela otevřené poloze, přičemž v této poloze byl uzávěr odlit.

Obr. 22 v částečném řezu zobrazuje nárys uzávěru podle obr. 19, který se nachází v otevřené poloze, přičemž v této poloze byl uzávěr odlit, a který je připevněn k nádobové jednotce.

Obr. 23 zobrazuje částečný řez, který ve velmi zvětšeném měřítku znázorňuje část závěsné struktury, jenž je zobrazena na obr. 19.

Obr. 24 ve velmi zvětšeném měřítku zobrazuje částečný řez, který je obecně veden podél roviny 24-24, jenž je vyznačena na obr. 23.

Obr. 25 zobrazuje zadní nárys uzávěru podle obr. 19, který se nachází ve zcela uzavřeném stavu.

Obr. 26 ve velmi zvětšeném měřítku zobrazuje částečný řez,

9999

9· • 9 9» ·* · » S 9 · 9 * 9 9

9 9 9 9 999 «99 — ti 3 ♦ · ·· * · * » » «ΊΤ 9999 99 99 9· 99 který je obecně veden podél roviny 26-26, jenž je vyznačena na obr. 25.

Obr. 27 zobrazuje pohled, který je podobný pohledu podle obr. 26, přičemž obr. 27 zobrazuje víčko uzávěru, které se nachází v mezilehlé poloze mezi zcela uzavřenou polohou a zcela otevřenou polohou.

Příklady provedení vynálezu

Ikdyž může mít předložený vynález podobu mnoha výhodných příkladů provedení, která mohou mít nej různější konstrukční uspořádání, budou v následujícím popise popsána a v doprovodných obrázcích zobrazena pouze některá výhodná konstrukční uspořádání příkladů provedení předloženého vynálezu. Předložený vynález se přitom neomezuje pouze na tímto způsobem uvedené výhodné příklady provedení předloženého vynálezu, přičemž podstata předloženého vynálezu je definována v přiložených patentových nárocích.

Pro účely zjednodušení následujícího popisu předloženého vynálezu bude uzávěr, který obsahuje závěsnou strukturu podle předloženého vynálezu, popisován v mnoha různých prostorových polohách, přičemž v této souvislosti budou pro označení uvedených poloh používány výrazy jako například horní, spodní, horizontální a jim podobné výrazy. V této souvislosti je přitom zřejmé, že uzávěr je samozřejmě možné vyrábět, ukládat a používat i při použití jiných orientací, než jaké budou popsány v následujícím popise.

• · · · • · ·· ·· ·» · · • · · · ··· ·· · • · · ····· · · · ~ · · ···«····« » • · · ···· · · · · • · ···· · · · * ·· ··

V souladu s doprovodnými obrázky je první výhodný příklad provedení závěsné struktury podle předloženého vynálezu zobrazen na obr. 1 až 9, přičemž tvoří součást uzávěru, který je na některých z uvedených obrázků označen obecnou vztahovou značkou s číslem 40. Uzávěr 40 je uzpůsoben k tomu, aby jej bylo možné umístit na nádobovou jednotku, jakou je nádobová jednotka 42 ( viz obr. 4 ) . Uvedená nádobová jednotka 42 obsahuje rameno 41, které se nachází u stěny 43 se sníženým průměrem. Stěna 43 končí v horní koncové stěně 44 ( viz obr. 4 ) , ze které vybíhá hrdlo 45 se sníženým průměrem ( viz obr. 4 ) . Uvedené hrdlo 45 přitom obsahuje běžné ústí nebo otvor 47. Hrdlo 45 nádobové jednotky přitom může mít konstrukční uspořádání, které se vyznačuje kruhovým nebo jiným než kruhovým průřezem, přičemž tělo nádobové jednotky 42 může mít konstrukční uspořádání, které se vyznačuje jiným průřezem, jakým je například průřez ve tvaru oválu. Nádobová jednotka 42 nemusí nutně obsahovat rameno 41 nebo hrdlo 45 se sníženým průměrem. Uzávěr 40 může být uzpůsoben k připevnění na horní konec nádobové jednotky, která sama o sobě neobsahuje hrdlo se sníženým průměrem. Uzávěr 40 je s výhodou odlit z termoplastického materiálu nebo je odlit z materiálů, které je možné použít v kontaktu s plánovaným obsahem nádobové jednotky.

Nádobová jednotka 42 může být ukládána a používána s prostorovou orientací, která je zobrazena na obr. 4, přičemž uzávěr 40 se nachází na horní části nádobové jednotky 42. Když se uzávěr 40 nachází v uzavřeném stavu ( viz obr. 7 ) , mohou být uzávěr 40 a nádobová jednotka 42 rovněž uloženi také v • · • ι» · · · · «· · • · · · ··· · · » ··· ···· · · · · • · ···· · · ·· · · · · poloze s obrácenou prostorovou orientací ( nezobrazeno ). Pokud je uvedený konstrukční celek uložen ve zmíněné poloze s obrácenou prostorovou orientací, využívá nádobová jednotka 42 uzávěr 40 jakou nosný základnový prvek.

Nádobová jednotka 42 představuje typickou stlačitelnou nádobovou jednotku, která obsahuje pružnou stěnu nebo stěny, které může uživatel produktu uchopit a zmáčknout za účelem zvýšení vnitřního tlaku, panujícího v nádobové jednotce 42, pro vypuzení materiálu, jenž je uložen v nádobové jednotce. Současně ovšem musí být otevřen uzávěr 40 ( jak bude detailnějším způsobem vysvětleno v následujícím popise ). Stěna nádobové jednotky se typicky vyznačuje dostatečnou základní pružností, takže v okamžiku, ve kterém na ni přestanou působit síly, které svým stiskem vyvíjí uživatel produktu, se stěna nádobové jednotky vrátí do své původní nezdeformované polohy.

Uzávěr 40 obsahuje základnový prvek nebo tělo 50 ( viz obr. 1 a 4 ), které se připevní k nádobové jednotce 42.

Základnový prvek 50 obsahuje lem 52 ( viz obr. 4 ), který obsahuje běžné západkové zařízení 53 na bázi materiálového výstupku, sloužící pro záběr s odpovídajícím výstupkem 55 na stěně 43 nádobové jednotky pro zajištění základnového prvku 50 uzávěru na nádobové jednotce 42. Tělo 50 uzávěru může rovněž obsahovat také vnitřní prstencovitou stěnu s vnitřními závity pro záběr s vnějšími závity, které by byly vytvořeny na stěně 43 nádobové jednotky. Samozřejmě je rovněž možné použít i jiné vhodné spojovací systémy.

• · • · · · • .· · · · · • · · · ·· · *

V horní oblasti lemu 52 uzávěrového základnového prvku obsahuje uzávěrový základnový prvek 50 příčnou plošinu 56 ( viz obr. 4 ) , která se rozprostírá na horním periferním konci nádobové jednotky 42. Plošina 56 typicky obsahuje prstencovité a vnitřně pružné těsnění 57, které se rozprostírá směrem dolu a které zapadá do vnitřní hrany hrdla 45 nádobové jednotky v otvoru 47 hrdla nádobové jednotky za účelem vytvoření těsnění, jenž by zabránilo nežádoucímu úniku skladovaného materiálu mezi plošinou 56 uzávěrového základnového prvku a hrdla 45 nádobové jednotky.

Jak je možné vidět na obr. 1 a 4, plošina 56 uzávěrového základnového prvku obsahuje vypouštěcí otvor 60, který je definován tryskou 62, jenž vybíhá směrem vzhůru nad otvor 47 hrdla nádobové jednotky. Na vnitřní straně trysky 62 se přitom nachází těsnící výstupek 63.

Uzávěrový základnový prvek 50 obsahuje rameno 64, které se nachází v oblasti základny obvodové stěny 66 podél plošiny 56, přičemž na stěně 66 je vytvořen výstupek 68, rozprostírající se okolo plošiny 56 nad ramenem 64.

Uzávěr 40 obsahuje víčko 70 ( viz obr. 1 až 4 ), jenž je spojeno se základnovým prvkem 50 pomocí závěsné struktury 80. Víčko 70 obsahuje obvodový lem 82 ( viz obr. 1 ) , který definuje obvodový koncový povrch 21· Obvodový povrch 84 víčka je uzpůsoben k tomu, aby byl v kontaktu s ramenem 64 uzávěrového základnového prvku nebo aby se alespoň nacházel v čelní poloze vůči ramenu 64 uzávěrového základnového prvku v situaci, kdy je víčko 70 dovřeno k ramenu 64 základnového

9 9 9 • · • 9 9 9 9 99 9

99 99 99 • 99 • · · · · · prvku. Jak je možné vidět na obr. 4, lem 82 víčka s výhodou obsahuje vnitřní výstupek 86, který slouží pro záběr s výstupkem 68 uzávěrového základnového prvku pro vytvoření západkového spojení s víčkem 70 v uzavřené poloze.

Uzávěrové víčko 70 obsahuje příčnou plošinu nebo kryt 88 ( viz obr. 1 ) . Ze spodní strany krytu 88 víčka vybíhá prstencovitý konstrukční prvek 90, který je uzpůsoben k tomu, aby v situaci, kdy je víčko 70 uzavřeno, mohl zapadnout do uzávěrový základnový prvek tryska 62 a mohl tak současně neprodyšným způsobem těsně uzavřít jeho odpovídající vnitřní prostory.

U prvního výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu, který je zobrazen na obr. 1 až 9, závěsná struktura 80 obsahuje závěsný prvek 102 v podobě pásku ( viz obr. 5 ) , jenž spojuje dva konstrukční prvky uzávěrové struktury, totiž uzávěrové tělo nebo základnový prvek 50 a víčko 70. U právě popisovaného upřednostňovaného výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu je závěsný prvek 102 v podobě pásku integrálním způsobem odlit jako jednotná konstrukční součást uzávěru a tvoří proto jednotný celek s uzávěrovým základnovým prvkem 50 a víčkem 70. Upřednostňovaným materiálem je přitom polypropylen, ikdyž je samozřejmě i jiné termoplastické polymery, jakým možné použít je například polyetylén.

Elastomerická součást 104 se rozprostírá od uzávěrového základnového prvku 50 k uzávěrové víčko 70. Elastomerická součást obsahuje vnější povrch 106. Vnější povrch 106 je • · · · • · ·· · · · · ·· • · · · · · · · · · .

- 18 -i ϊ . Σ Σ ;··, « ! Σ *.

«·· · ·· · ···· • · ···· ·· ·· ·· ·· navenek odhalen v situaci, kdy se uzávěrový základnový prvek 50 a víčko 70 nacházejí v uzavřené poloze ( viz obr. 7 a 8_ ) , stejné tak v situaci, kdy se základnový prvek 50 a víčko 70 nacházejí v otevřené poloze ( viz obr. 1 až 4 a obr. 9 ) . To tedy znamená, že vnější povrch 106 může být přístupný z oblastí, které se nacházejí na vnějším povrchu uzávěrového základnového prvku 50 a víčka 70. Elastomerická součást 104 obsahuje vnitřní povrch 108, který je spojen s závěsným prvkem 102 v podobě pásku.

Elastomerická součást 104 může být vyrobena z termoplastického polymeru, jakým je například sloučenina se složením styren-etylen-butadien-styren, která je ve Spojených státech amerických prodávána společností GLS Corporation pod obchodní značkou DYNAFLEX G2706. Tento materiál je termoplastická gumová sloučenina. Uvedený materiál může být. odlit do podoby termoplastického závěsného prvku 102 v podobě pásku pomocí dvoufázového procesu odlévání nebo pomocí procesu odlévání se dvojím Vstřikováním.. Termoplastický elastomerový materiál se v průběhu podobného procesu spojí s polypropylenovým závěsným prvkem v podobě pásku. Termoplastická gumová sloučenina DYNAFLEX G2706 je velmi elastická a vyznačuje se odolností proti uvolňování v průběhu vyvíjeného mechanického namáhání, což je možné považovat za výhodnou vlastnost. Uvedený materiál dále obsahuje určité množství polypropylenu, což v průběhu procesu odlévání se dvojím vstřikováním výhodným způsobem napomáhá k přilnutí materiálu k uzávěrovým konstrukčním součástem, jenž jsou odlity z polypropylenu.

φφφφ φ φ ·· φφ φφ φφ φφφφ φφφ φφ φ

- 19 . i *: ·.

Φ φφ φ φφ φ φ φφ φ φφ φφφφ φφ φφ φφ φφ

Jak je zobrazeno na. obr. 5, termoplastická elastomerická součást 104 s výhodou obsahuje boční konec 112, který hraničí s vnějším obvodovým povrchem lemu 52 uzávěrového základnového prvku a který obsahuje boční konec 114, jenž hraničí s vnějším obvodovým povrchem lemu 82 víčka. Konce 112 a 114 elastomerické součásti jsou spojeny s odpovídajícími vnějšími obvodovými povrchy základnového prvku 50, respektive víčka 70. Samozřejmě je také možné použít i jiného způsobu pro připojení elastomerické součásti 104, základnového prvku 50 a víčka 70 ke závěsnému prvku 102 v podobě pásku. Uvedeným způsobem může být například použití lepidla.

Při použití konstrukčního postupu, na jehož konci je elastomerická součást 104 zajištěna ve své pracovní poloze pomocí lepidla, je elastomerická součást 104 nejprve samostatným způsobem vyrobena tak, že se vyznačuje odpovídajícími rozměry a daným konstrukčním uspořádáním, jenž odpovídají vnějším charakteristikám závěsného prvku 102 v podobě pásku v situaci, kdy se uzávěr nachází ve zcela otevřené poloze, jak je možné vidět na obr. 1, 2, 3, 4, 5 a 6. Elastomerická součást 104 by se na počátku celého procesu vyznačovala obloukovítým konstrukčním uspořádáním ( viz obr. 5 ). Elastomerická součást 104 by poté byla pomocí lepidla připevněna na vnější povrch závěsného prvku 102 v podobě pásku, přičemž uzávěrový základnový prvek 50 a víčko 70 by se nacházeli ve zcela otevřené poloze ( viz obr. 5 ). Boční konce 112 a 114 elastomerické součásti by se rovněž připevnily pomocí lepidla k uzávěrovému základnovému prvku 50, respektive k víčko 70, přičemž uzávěrový základnový prvek 50 a víčko 70 by se nacházeli ve zcela otevřené poloze ( viz obr. 5 ).

• · · · • · ·· ·· 9 9 9 9

9 9 · 9 9 9 9 9 9

S ohledem na konstrukční uspořádání, získané v průběhu procesu odlévání nebo získané pomocí jiné vhodné technologie, je možné konstatovat, že závěsná struktura 80 není v podstatě mechanicky namáhána ve výše popsané počáteční zcela otevřené poloze, protože na vnějším povrchu 106 nebo na vnitřním povrchu 108 v podstatě není přítomno mechanické namáhání.

V situaci, kdy se uzávěrový základnový prvek 50 a víčko 70 nacházejí v uzavřené poloze, vnější povrch 106 elastomerické součásti se nachází v napětí, avšak vnitřní povrch 108 elastomerické součásti v podstatě představuje povrch s neutrálním napětím. Elastomerické součást 104 vyvíjí sílu, která se snaží přesunout uzávěrový základnový prvek 50 a víčko 70 z uzavřené polohy do otevřené polohy.

U příkladu provedení předloženého vynálezu, který je zobrazen na obr. 1 až 9, elastomerické součást 104 obsahuje dva boční okraje 121 a 122 ( viz obr. 3 ) . Závěsná struktura 80 přitom neobsahuje žádnou jinou strukturu, která by se nacházela v sousedství bočních okrajů elastomerické součásti 104. V důsledku této skutečnosti jsou potom oba boční okraje

121 a 122 bočně odhaleny v situaci, kdy se uzávěrový základnový prvek 50 a víčko 70 nacházejí v uzavřené poloze, stejně tak jako v situaci, kdy se uzávěrový základnový prvek 50 a víčko 70 nacházejí v otevřené poloze. Boční okraje 121 a

122 jsou širší než centrální část závěsné struktury. Tuto skutečnost je přitom možné vidět, na obr. 3. Závěsná struktura 80 obsahuje horní hranu 126 a spodní hranu 128. Tyto hrany

9· *· .99 99 99 9999

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 99 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 99 9999 99 99 99 99 jsou zakřiveny nebo mají obloukovitý tvar, jenž je orientovaný ve vertikálním osovém směru mezi bočními okraji 126 a 128 ( viz obr. 3 a 7 ).

Pokud jsou základnový prvek 50 a víčko 70 přemístěni mimo otevřenou polohu, ve které byli odliti ( to například znamená, pokud je víčko 70 přemístěno směrem dolů z polohy, ve které bylo odlito a která je zobrazena na obr. 1 ), nachází se boční okraje 121 a 122 elastomerické součásti ( viz obr. 3 ) ve stavu s určitým předpětím podél celé délky vnějších hran.

Ve výše uvedeném popise popisovaná závěsná struktura, která je zobrazena na obr. 1 až 9, se vyznačuje celou řadou výhod v porovnání s velice rozšířenými polypropylenovými západkovými závěsnými prvky. Například v současné době používaný západkový závěsný prvek, který je v souladu s dosavadním stavem techniky a který je odlit z polypropylenu, musí být manuálním způsobem otevřen až za úroveň středového bodu a rotační osy daného prvku, aby se víčko již automaticky přesunulo pomocí závěsného prvku do zcela otevřené polohy. Závěsná struktura podle předloženého vynálezu, která je zobrazena na obr. 1 až 9, se snaží přemístit víčko do otevřené polohy již od okamžiku, ve kterém dojde k přerušení záběrového kontaktu mezi západkovými výstupky ( mezi výstupkem 68 základnového prvku a výstupkem 86 víčka ) .

Dále je v této souvislosti potřeba poznamenat, že závěsná struktura podle předloženého vynálezu, která je zobrazena na obr. 1 až 9, se bude rovněž snažit přesunout základnový prvek 50 a víčko 70 do prostorově vzájemně vzdálenějších poloh do *0 00 0« 00 0000 000 0 0 0 0 0 0 000 0

000 0000 0 00 «000 00 00 00 00 celkově mnohem více otevřeného stavu, tedy do stavu, který se více' blíží původnímu stavu daného konstrukčního uspořádání, jehož bylo docíleno na konci procesu počátečního odlévání výsledného produktu.

Běžné uzávěry jsou odlity z termoplastického materiálu, přičemž na konci uvedeného procesu odlévání se vyznačují široce otevřeným konstrukčním uspořádáním ( to znamená, že víčko je otevřeno pod úhlem o velikosti přibližně 180° vzhledem k tělu nebo základnovému prvku ) . U běžných odlévaných závěsných prvků, jakými jsou například závěsné prvky, které jsou celé odlity z polypropylenu, je pro výrobce žádoucí uzavřít právě odlité uzávěry, nacházející se v otevřené poloze, a to ještě před uplynutím časového intervalu, trvajícího přibližně 10 minut a začínajícího po dokončení procesu odlévání uzávěru. Pokud je uzávěr na počátku uzavřen po uplynutí delšího časového úseku, může se závěsný prvek vyznačovat nežádoucí křehkostí v průběhu následujících cyklů otevírání a uzavírání celého systému. Tato skutečnost potom může vést až k předčasnému poškození nebo i zničení závěsného prvku. Uzavření uzávěru v průběhu 10 minut po dokončení procesu odlévání, zejména pak v situaci, kdy je pro odlévání použit polypropylen, má za následek zajištění převážné orientace makromolekulám! řetězců polymeru takovým způsobem, že se sníží riziko vzniku zvýšené křehkostí prvku v průběhu následujících cyklů otevírání a uzavírání celého systému. Na druhou stranu je potřeba v této souvislosti poznamenat, že u závěsné struktury podle předloženého vynálezu, která je zobrazena na obr. 1 až 9, není maximální časový interval, v průběhu kterého by měl být uzávěr počátečně uzavřen po • · • · · · · · · · · · · • · · · · · ·· ·· · · 9 · dokončení procesu jeho odlévání, natolik kritickým parametrem. Tato skutečnost je přitom dána použitím elastomerické součásti 104.

Pokud je elastomerická součást 104 zaintegrována do uzávěru pomocí procesu odlévání se dvojím vstřikováním, uzávěrové tělo nebo základnový prvek 50 a víčko 7 0 jsou s výhodou vytvořeni takovým způsobem, aby svým konstrukčním uspořádání usnadňovali nebo podporovali proces odlévání. Konkrétně řečeno, lem 82 víčka je s výhodou vytvořen takovým způsobem, aby obsahoval malou, obecně plochou oblast nebo předsazení 130, která se nachází pod závěsným prvkem 102 v podobě pásku. Tato skutečnost je přitom zobrazena na obr. 5 Podobným způsobem je malá plochá oblast nebo předsazení 132 vytvořeno také na uzávěrovém základnovém prvku v oblasti, která se nachází pod závěsným prvkem 102 v podobě pásku. Ploché oblasti nebo předsazení 130 a 132 zabraňují odlévacímu odvodu v těchto oblastech, jenž sousedí s závěsnými strukturami. Toto konstrukční opatření umožňuje, aby odlévací forma ( nezobrazeno ) nebo jiná podobná součást, která bude použita pro odlévání v první odlévací poloze, těsně utěsnila odlévací oblast, která sousedí s závěsným prvkem 102 v podobě pásku do té doby, než bude použit všechen polypropylen, jenž má být využit v rámci daného procesu odlévání, využívajícího vstřikování. Odlévací forma poté může být přemístěna do druhé odlévací polohy za účelem dokončení druhé části procesu odlévání se dvojím vstřikováním pro vytvoření prostoru v sousedství polypropylenového závěsného prvku v podobě pásku. Díky tomuto opatření se potom umožní další vstřikování termoplastického eleastomeru, potřebné pro vytvoření potřebné pro

9

999

9 9·

- 24 - ♦ · * ~ 9 9 9 9 9 9 9 9 9 · 9

9999 99 99 99 99 elastomerické součásti 104 . .

Na spodním konci každého předsazení 130 a 132 ( při pohledu jako na obr. 5 ) může být vytvořen typický ostrý úhel nebo úhly. Například může být vytvořen ostrý úhel o velikosti 1 stupeň lemu 52 tělo a ostrý úhel o velikosti 3 stupně na lemu 82 víčka ).

Druhý výhodný příklad provedení závěsné struktury podle předloženého vynálezu je zobrazen na obr. 10 až 18, přičemž na uvedených doprovodných obrázcích je znázorněn jako součást uzávěru, který je na obrázcích označován obecnou vztahovou značkou s číslem 40A ( viz obr. 10 ) . Uzávěr 40A obsahuje uzávěrový základnový prvek nebo tělo 50A a víčko 70A. Jak tělo 50A uzávěru, tak i víčko 70A jsou provedeni v podstatě stejným způsobem, jako tomu bylo v případě prvního výhodného příkladu provedení těla 50 uzávěru a víčka 70 podle předloženého vynálezu, který byl popsán ve výše uvedeném popise v souvislosti s obr. 1 až 9.

U druhého výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu, který je zobrazen na obr. 10 až 18, závěsná struktura 80A ( viz obr. 10 ) spojuje dva konstrukční prvky uzávěrové struktury, totiž uzávěrové tělo nebo základnový prvek 50A a víčko 70A. Na rozdíl od prvního výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu, není u popisovaného výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu vytvořen závěsný prvek v podobě pásku ( tedy závěsný prvek 102 v podobě pásku, který je zobrazen na obr. 5, jenž znázorňuje první výhodný příklad provedení předloženého vynálezu ). Druhý ·· ···· ·· ·· ·· ·· • · · · · · · ·· · výhodný příklad provedení závěsné struktury 80Ά podle předloženého vynálezu zahrnuje pouze elastomerickou součást 104A.

Elastomerická součást 104A se rozprostírá od uzávěrového základnového prvku 50A k uzávěrovému víčku 70A. Elastomerická součást 104A obsahuje vnější povrch 106A. Vnější povrch 106A je navenek odhalen v situaci, kdy se uzávěrový základnový prvek 50A a víčko 70A nacházejí v uzavřené poloze ( viz obr. 16 a 17 ), stejně tak jako je navenek odhalen i v situaci, kdy se základnový prvek 50A a víčko 70A nacházejí v otevřené poloze ( viz obr. 10 až 15 a 18 ) . To tedy znamená, že k vnějšímu povrchu 106A může být přistupováno z oblastí, které se nachází na vnějším povrchu uzávěrového základnového prvku 50A a víčka 70A. Elastomerická součást 104A obsahuje vnitřní povrch 108A, který se nachází naproti tělu 50A uzávěru a víčku 70A v situaci, kdy se uzávěr nachází v uzavřené poloze ( viz obr. 17 ).

Elastomerická součást 104A může být vyrobena z termoplastického polymeru, jakým je například výše uvedená termoplastická gumová sloučenina se složením styren-etylenbutadien-styren, která je ve Spojených státech amerických prodávána společností GLS Corporation pod obchodní značkou DYNAFLEX G2706. Uvedený materiál může být odlit do podoby těla 50A uzávěru a víčka 70A pomocí dvoufázového procesu odlévání nebo pomocí procesu odlévání se dvojím Vstřikováním.. Termoplastický elastomerový materiál se v průběhu podobného procesu spojí s polypropylenovým materiálem, ze kterého je vytvořeno tělo uzávěru a víčko.

·· ··· ·

·· ···· ·· ·· ·· ··

Jak je zobrazeno na obr. 14, termoplastická elastomerická součást 104A s výhodou obsahuje boční konec 112A, který hraničí s vnějším obvodovým povrchem uzávěrového základnového prvku 50A, a dále obsahuje boční konec 114A, jenž hraničí s vnějším obvodovým povrchem víčka 70A. Konce 112A a 114A elastomerické součásti jsou spojeny s odpovídajícími vnějšími obvodovými povrchy základnového prvku 50A, respektive víčka 70A. Samozřejmě je také možné použít i jiného způsobu pro připojení elastomerické součásti 104A, základnového prvku 50A a víčka 70A. Uvedeným způsobem může být například použití lepidla.

Při použití konstrukčního postupu, na jehož konci je elastomerická součást 104A zajištěna ve své pracovní poloze pomocí lepidla, je elastomerická součást 1Q4A nejprve samostatným způsobem vyrobena tak, že se vyznačuje odpovídajícími rozměry a daným konstrukčním uspořádáním, jenž odpovídají nebo se slučují s konstrukčním uspořádáním uzávěru v situaci, kdy se uzávěr nachází ve zcela otevřené poloze, jak je možné vidět na obr. 10 až 15. Elastomerická součást 104 by byla pomocí lepidla připevněna na vnější povrchy uzávěrového základnového prvku 50A a víčka 70A, přičemž uzávěrový základnový prvek 50A a víčko 70A by se nacházeli ve zcela otevřené poloze ( viz obr. 14 ).

S ohledem na konstrukční uspořádání, získané v průběhu procesu odlévání nebo získané pomocí jiné vhodné technologie, je možné konstatovat, že závěsná struktura 80A není v podstatě mechanicky namáhána ve výše popsaném počátečním stavu svého ·· «· ·· «· ···· · · · · · · «« ···· konstrukčního uspořádání, jenž se nachází v otevřené poloze. Na vnějším povrchu 106A nebo na vnitřním povrchu 108A v podstatě není přítomno mechanické namáhání.

V situaci, kdy se uzávěrový základnový prvek 50A a víčko 70A nacházejí v uzavřené poloze, nachází se vnější povrch 106A elastomerické součásti v napětí, ovšem vnitřní povrch 108A elastomerické součásti je stlačen. Elastomerická součást 104A vyvíjí mechanickou sílu, která se snaží přesunout základnový prvek 50A a víčko 70A z uzavřené polohy do polohy otevřené.

U druhého výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu, který je zobrazen na obr. 10 až 18, elastomerická součást 104A obsahuje dva boční okraje 121A a 122A ( viz obr. 12 ) . Závěsná struktura 80A přitom neobsahuje žádnou jinou strukturu, která by se nacházela v sousedství bočních okrajů elastomerické součásti 104A. V důsledku této skutečnosti jsou potom oba boční okraje 121A a 122A bočně odhaleny v situaci, kdy se uzávěrový základnový prvek 50Ά a víčko 70A nacházejí v uzavřené poloze, stejně tak jako v situaci, kdy se uzávěrový základnový prvek 50A a víčko 70A nacházejí v otevřené poloze. Boční okraje 121A a 122A jsou širší než centrální část závěsné struktury. Tuto skutečnost je přitom možné vidět na obr. 12. Závěsná struktura 80A obsahuje horní hranu 12 6A a spodní hranu 128A. Tyto hrany jsou zakřiveny nebo mají obloukovitý tvar, orientovaný ve vertikálním osovém směru mezi bočními okraji 12 6A a 128A ( viz obr.16 ).

·· ·· 99

9 9 9 9 9 9 Μ • · · 9 9 9 .99 9

999 9999 9999

9999 99 99 99 99

Pokud jsou základnový prvek 50A a víčko 70A přemístěni mimo otevřenou polohu, ve které byli odliti ( to například znamená, pokud je víčko 70A přemístěno směrem dolů z polohy, ve které bylo odlito a která je zobrazena na obr. 10 ), nachází se boční okraje 121A a 122A elastomerické součásti ( viz obr. 12 ) ve stavu s určitým předpětím podél celé délky vnějších hran.

Ve výše uvedeném popise popisovaná závěsná struktura, která je zobrazena na obr. 10 až 18, se vyznačuje celou řadou výhod v porovnání s velice rozšířenými polypropylenovými západkovými závěsnými prvky. Například v současné době používaný západkový závěsný prvek, který je v souladu s dosavadním stavem techniky a který je odlit z polypropylenu, musí být manuálním způsobem otevřen až za úroveň středového bodu a rotační osy daného prvku, aby se víčko již automaticky přesunulo pomocí závěsného prvku do zcela otevřené polohy. Závěsná struktura podle předloženého vynálezu, která je zobrazena na obr. 10 až 18, se snaží přemístit víčko do otevřené polohy již od okamžiku, ve kterém dojde k přerušení záběrového kontaktu mezi západkovými výstupky ( mezi výstupkem 68A základnového prvku a výstupkem 86A víčka, jenž jsou zobrazeni na obr. 10 ).

Dále je v této souvislosti potřeba poznamenat, že závěsná struktura podle předloženého vynálezu, která je zobrazena na obr.. 10 až 18, se bude rovněž snažit přesunout základnový prvek 50A a víčko 70A do prostorově vzájemně vzdálenějších poloh do celkově mnohem více otevřeného stavu, tedy do stavu, který se více blíží původnímu stavu daného konstrukčního • 9 99 9 9

99 99 9«

9999 999 99 9

9 99999 99 9 — 29“*· ·· · · · · · ·· « ·· ···· ·· ·· ·· ·· uspořádání, jehož bylo docíleno na konci procesu počátečního odlévání výsledného produktu.

Navíc je nutné v této souvislosti poznamenat, že u závěsné struktury podle předloženého vynálezu, která je zobrazena na obr. 10 až 18, není maximální časový interval, v průběhu kterého by měl být uzávěr počátečně uzavřen po dokončení procesu jeho odlévání, natolik kritickým parametrem. Tato skutečnost je přitom dána použitím elastomerické součásti 104A.

Pokud je elastomerická součást 104A zaintegrována do uzávěru pomocí procesu odlévání se dvojím vstřikováním, uzávěrové tělo nebo základnový prvek 50A a víčko 70A jsou s výhodou vytvořeni takovým způsobem, aby obsahovali odpovídající vhodná předsazení 132A, respektive předsazení 130A za účelem usnadnění nebo podpory procesu odlévání, přičemž toto konstrukční opatření je provedeno stejným způsobem, jak bylo uvedeno v souvislosti s prvním výhodným příkladem provedení předloženého vynálezu, který je zobrazen na obr. 1 až 9.

Třetí výhodný příklad provedení závěsné struktury podle předloženého vynálezu je zobrazen na obr. 19 až 27, přičemž je určena pro uzávěr 40B a označena obecnou vztahovou značkou s číslem 80B. Závěsná struktura 80B obsahuje elastomerickou součást 104B, která spojuje dva konstrukční prvky uzávěrové struktura, totiž uzávěrové tělo nebo základnový prvek 50B a víčko 70B ( viz obr. 19 ) . Jak tělo 50B uzávěru, tak i víčko 7 OB jsou provedeni takovým způsobem, že se v »·»·

00 ·« 0*

0 0 0 000 00 0 • · 0 0 0 000 « 0 0 podstatě tomu vyznačují stejnou, strukturou jako tělo 50A uzávěru a víčko 70A, jenž byli popsáni ve výše uvedeném popíše v souvislosti s druhým výhodným příkladem provedení podle předloženého vynálezu, který je zobrazen na obr. 10 až 18.

Závěsná struktura 80B obsahuje elastomerickou součást 104B, která je podobná elastomerické součásti 104A, jenž byla popsána ve výše uvedeném popise v souvislosti s druhým výhodným příkladem provedení předloženého vynálezu, který je zobrazen na obr. 10 až 18. Nicméně v této souvislosti je potřeba poznamenat, že u třetího výhodného příkladu provedení závěsné struktury podle předloženého vynálezu elastomerická součást 104B obsahuje horní a spodní hranu, jenž se svým konstrukčním uspořádáním liší od konstrukčního uspořádání horní a spodní hrany u druhého výhodného příkladu provedení elastomerické součásti 104A podle předloženého vynálezu, která byla popsána ve výše uvedeném popise v souvislosti s obr. 10 až 18. Uvedené rozdílné konstrukční uspořádání bude popsáno v následujícím popise.

V souladu s obr. 23, elastomerická součást 104B, která odpovídá třetímu výhodnému příkladu provedení závěsné struktury podle předloženého vynálezu, obsahuje vnější povrch 106B a vnitřní povrch 108B. Je-li víčko 7OB uzavřeno, vnitřní povrch 108B směřuje k tělu 50B uzávěru a k víčku 7OB ( viz obr. 26 ) . V uzavřeném stavu se přitom nachází elastomerická součást 104B podél vnějšího povrchu 106B v předpětí, přičemž podél vnitřního povrchu 108B se elastomerická součást 104B nachází ve stlačeném stavu.

«0 00 ·* 0* 00 ···· 0 0 0 * 0 · 0 0« 0 • 0 0 ·«··· 0 0 0

000 0 0 0 0 0000 ·· 00*0 «0 00 00 00

Elastomerická součást 104B je odlita nebo vytvořena pomocí jiné technologie takovým způsobem, že se její konstrukční uspořádání nachází na počátku v otevřeném stavu ( viz obr. 23 ), díky čemuž vnější povrch 106B a vnitřní povrch 108B nejsou v podstatě namáhání mechanickými zatěžovacími silami. Stejně tak jako u elastomerické součásti 104A podle druhého výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu, jenž byl popsán ve výše uvedeném popise v souladu s obr. 10 až 18, také třetí výhodný příklad provedení elastomerické součásti 104B podle předloženého vynálezu obsahuje boční konce, jenž hraničí s uzávěrovými základnovými prvky: totiž boční konec 112B, který hraničí s vnějším obvodovým povrchem uzávěrového základnového prvku 50B a je k němu připevněn, a dále boční konec 114B, který hraničí s vnějším obvodovým povrchem víčka 70B a je k němu připevněn. Konce elastomerické součásti 104B jsou připevněny pomocí odlití elastomerické součásti 104B mezi uzávěrový základnový prvek 50B a víčko 70B nebo jsou připevněny pomocí jiného způsobu, který je například založen na použití lepidla. Proces odlévání se dvojím vstřikováním může být použit pro výhodné vytvoření struktury, přičemž tělo 50B uzávěru a víčko 7OB jsou odliti z termoplastického polymeru, jakým je například polypropylen, přičemž elastomerická součást 104B je odlita z termoplastického polymeru, jakým je například termoplastická guma, jak již bylo řečeno ve výše uvedeném popise v souvislosti s druhým výhodným příkladem provedení předloženého vynálezu.

Elastomerická součást 104B obsahuje dva boční okraje 121B a 122B ( viz obr. 21 ). Tyto okraje jsou v podstatě rovnoběžné

0000 a jsou bočně odhaleny v situaci, kdy se uzávěrový základnový prvek 50B a víčko 70B nacházejí v uzavřené poloze, stejně tak jako jsou bočně odhaleny v situaci, kdy se uzávěrový základnový prvek 50B a víčko 70B nacházejí v otevřené poloze. Boční okraje 121B a 122B jsou širší než centrální část závěsné struktury, přičemž tuto skutečnost je možné vidět na obr. 21.

spodní hrana 128A ubíhají v obecně

Jak je možné vidět na obr. 25, elastomerická součást 104B obsahuje horní hranu 126B a spodní hranu 128B, které jsou obecně rovnoběžné a které ubíhají horizontálně vzhledem k otvoru a uzavírací rovině uzávěru 40B. Toto konstrukční opatření představuje jiné konstrukční řešení v porovnání s elastomerickou součástí 104A podle druhého výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu, který je zobrazen na obr. 16 a u kterého mají horní hrana 126A a obloukovité konstrukční uspořádání a vertikálním osovém směru. Horní hrana 126B a spodní hrana 128B podle třetího výhodného příkladu provedení závěsné struktury podle předloženého vynálezu mají nicméně obloukovitý tvar v obecně horizontální rovině, která je rovnoběžná vůči rovině otvoru uzávěru,. přičemž podobné obloukovité konstrukční uspořádání v horizontální rovině je možné vidět na obr. 21, který zobrazuje původní otevřené konstrukční uspořádání uzávěru 40B, jenž bylo získáno po dokončení procesu odlévání a které využívá třetího výhodného příkladu provedení závěsné struktury 80B podle předloženého vynálezu.

Když se třetí výhodný příklad provedení závěsné struktury 80B podle předloženého vynálezu nachází ve zcela otevřené φ φ ···» poloze, je mechanické namáhání ve středu elastomerické součásti 104B v podstatě stejné jako mechanické namáhání podél bočních okrajů 121B a 122B. S ohledem na tuto skutečnost je tedy možné konstatovat, že pomocí předloženého vynálezu je možné vytvořit zdokonalenou závěsnou strukturu, která je zejména vhodná pro použití v uzávěrových aplikacích, ve kterých je žádoucí, aby se víčko nacházelo ve stálém předpětí, jenž by je tlačilo do zcela otevřené polohy.

V situaci, kdy se uzávěrové víčko nachází v uzavřené poloze, vyčnívá závěsná struktura ze zadní oblasti uzávěru pouze minimální měrou. Tato skutečnost je v souladu s požadavky na zařízení, která využívají velmi rychlého uzavírání a která jsou používána v kombinaci s plnícími linkami pro běžné nádobové jednotky. Díky tomu je potom možné používat uvedené uzávěry v kombinaci s nádobovými jednotkami, jenž jsou v plnících linkách zpracovávány při velmi vysokých rychlostech.

Závěsná struktura může být navržena takovým způsobem, aby vyvíjela malou nebo velkou tlačnou sílu a aby se zajistil malý nebo velký úhel otevření víčka.

V této souvislosti je rovněž nutné poznamenat, že je výhodné skutečnost, že uzávěr může být vytvořen v kombinaci s velkým množstvím nej různějších dávkovačích a průchozích struktur.

Závěsná struktura podle předloženého vynálezu je zejména vhodná pro použití pro účely spojení uzávěrového těla nebo • ·

• · · · · · • · · · ····· · · · základnového prvku a uzávěrového víčka. V souladu s výše uvedenými skutečnostmi je ovšem rovněž možné použít předložený vynález i v jiných aplikacích, ve kterých by závěsná struktura spojovala jiné konstrukční prvky nebo součásti, než jakými jsou uzávěrový základnový prvek a víčko.

Z výše uvedeného detailního popisu předloženého vynálezu a z doprovodných obrázků, které jej ilustrují, vyplývá, že je možné vytvořit velké množství jiných alternativních konstrukčních uspořádání a modifikací, aniž by přitom došlo k odchýlení od pravé podstaty a ducha nových konceptů nebo principů předloženého vynálezu.

Claims (13)

1. Závěsná struktura pro spojení dvou konstrukčních prvků pro zajištění pohybu mezi otevřenou polohou a uzavřenou polohou, vyznačující se tím, že uvedená struktura obsahuje:

- elastomerickou součást, která se rozprostírá od jednoho uvedeného konstrukčního prvku ke druhému uvedenému konstrukčnímu prvku, přičemž uvedená elastomerická součást obsahuje vnější povrch, který je navenek odhalen, když jsou uvedené dva konstrukční prvky v uvedené uzavřené poloze, stejně tak jako když jsou uvedené dva konstrukční prvky v uvedené otevřené poloze; přičemž uvedené elastomerická součást obsahuje dva boční okraje; přičemž uvedená závěsná struktura neobsahuje žádnou strukturu po stranách uvedené elastomerické součásti, takže uvedené dva boční okraje jsou bočně odhaleny, když jsou uvedené dva konstrukční prvky v uvedené uzavřené poloze, stejně tak když jsou uvedené dva konstrukční prvky v uvedené otevřené poloze; přičemž uvedený vnější povrch elastomerické součásti je v napětí, když jsou uvedené dva konstrukční prvky v uvedené uzavřené poloze; a přičemž uvedená elastomerická součást vyvíjí sílu pro přesun uvedených dvou konstrukčních prvků z uvedené uzavřené polohy do uvedené otevřené polohy.

2. Závěsná struktura podle nároku 1, vyznačující se tím, že • ·

- 3$

- uvedená elastomerická součást obsahuje dvě boční koncové plochy;

- jedna z uvedených dvou koncových ploch je spojena s jedním z uvedených dvou konstrukčních prvků;

a

- druhá z uvedených dvou koncových ploch je spojena s druhým z uvedených dvou konstrukčních prvků.

3. Závěsná struktura podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený elastomerický konstrukční prvek obsahuje vnitřní povrch, který je orientován směrem od uvedených dvou konstrukčních prvků, když jsou uvedené dva konstrukční prvky v uvedené otevřené poloze, a který je orientován směrem dovnitř k uvedeným dvěma konstrukčním prvkům, když uvedené dva konstrukční prvky jsou v uvedené uzavřené poloze.

4. Závěsná struktura podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedená elastomerická součást je pomocí dvojitého vstřikování odlita s uvedenými dvěma konstrukčními prvky.

5. Závěsná struktura podle nároku 1, vyznačující se tím, že

- uvedená závěsná struktura dále obsahuje závěsný prvek v podobě pásku, který spojuje uvedené dva konstrukční prvky;

·· ·· • · ···

- elastomerická součást obsahuje vnitřní povrch, který je spojen s uvedeným závěsným prvkem v podobě pásku;

a

- uvedený vnitřní povrch elastomerické součásti je v podstatě povrch s neutrálním namáháním, když jsou uvedené dva konstrukční prvky v uvedené zavřené poloze.

6. Závěsná struktura pro spojení dvou konstrukčních prvků pro zajištění pohybu mezi otevřenou polohou a uzavřenou polohou, vyznačující se tím, že uvedená struktura obsahuje:

- závěsný prvek v podobě pásku, který spojuje uvedené dva konstrukční prvky;

- elastomerickou součást, která se rozprostírá od jednoho uvedeného konstrukčního prvku ke druhému uvedenému konstrukčnímu prvku, přičemž uvedená elastomerická součást obsahuje vnější povrch, který je (1) navenek odhalen, když jsou uvedené dva konstrukční prvky v uvedené uzavřené poloze, stejně tak jako když jsou uvedené dva konstrukční prvky v uvedené otevřené poloze; a který je (2) v napětí, když jsou uvedené dva konstrukční prvky v uvedené uzavřené poloze, přičemž © ··· • ·· · · ·· · • · ©· ·© ·· uvedená elastomerická součást obsahuje vnitřní povrch, který je spojen s uvedeným závěsným prvkem v podobě pásku a který je v podstatě povrchem s neutrálním namáháním, když jsou uvedené dva konstrukční prvky v uvedené zavřené poloze; a přičemž uvedená elastomerická součást vyvíjí sílu pro přesun uvedených dvou konstrukčních prvků z uvedené uzavřené polohy do uvedené otevřené polohy.

7. Závěsná struktura podle nároku 6, vyznačující se tím, že

- uvedená koncové elastomerická plochy; součást obsahuje dvě boční - jedna z uvedených dvou koncových ploch je spojena s jedním z uvedených dvou konstrukčních prvků; - druhá z uvedených dvou koncových ploch je spojena s druhým z uvedených dvou konstrukčních prvků.

8. Závěsná struktura podle nároku 6, vyznačující se tím, že uvedená elastomerická součást je pomocí dvojitého vstřikování odlita s uvedeným závěsným prvkem v podobě pásku a uvedenými dvěma konstrukčními prvky.

9. Závěsná struktura podle nároku 6, vyznačující se tím, že r · · · · · · ···· ·· ···· ·· ·· ·· ·· uvedená závěsná struktura je přizpůsobena k uzávěru. · otvoru nádobové jednotky, přičemž uvedený uzávěr obsahuje (1) jeden z uvedených dvou konstrukčních prvků, který slouží jako základnový prvek pro připevnění k uvedené nádobové jednotce přes uvedený otvor a který definuje vypouštěcí otvor, jenž je spojen s uvedeným otvorem, a (2) druhý z uvedených dvou konstrukčních prvků, který slouží jako víčko, jenž se může pohybovat mezi uzavřenou polohou, v níž je uvedený otvor uzavřen, a otevřenou polohou, jenž je prostorově oddělena od uvedeného otvoru.

10. Závěsná struktura pro spojení dvou konstrukčních prvků pro zajištění pohybu mezi otevřenou polohou a uzavřenou polohou, vyznačující se tím, že uvedená struktura obsahuje:

- elastomerickou součást, která se rozprostírá od jednoho uvedeného konstrukčního prvku ke druhému uvedenému konstrukčnímu prvku, přičemž uvedená elastomerická součást obsahuje vnější povrch, který je (1) navenek odhalen, když jsou uvedené dva konstrukční prvky v uvedené uzavřené poloze, stejně tak jako když jsou uvedené dva konstrukční prvky v uvedené otevřené poloze; a který je (2) v napětí, když jsou uvedené dva konstrukční prvky v uvedené uzavřené poloze, přičemž uvedená elastomerická součást obsahuje vnitřní povrch, který je orientován směrem od uvedených dvou konstrukčních prvků, když jsou uvedené dva konstrukční prvky v uvedené otevřené poloze, a který je orientován směrem dovnitř k uvedeným dvěma konstrukčním prvkům, když jsou uvedené dva konstrukční prvky v uvedené • · φ φ φ φ φφφφ • · · φφφ • · φφφ φ φ φ φφφφ φφφ φ ·· φ · φ φ ·· zavřené poloze; přičemž uvedený vnitřní povrch elastomerické součásti je v napětí, když uvedené dva konstrukční prvky jsou v uvedené uzavřené poloze; a přičemž uvedená elastomerická součást vyvíjí sílu pro přesun uvedených dvou konstrukčních prvků z uvedené uzavřené polohy do uvedené otevřené polohy.

11. Závěsná struktura podle nároku 10, vyznačující se tím, že uvedená uvedená elastomerická součást obsahuje dvě boční koncové plochy;

jedna z uvedených dvou koncových ploch je spojena s jedním z uvedených dvou konstrukčních prvků;

a druhá z uvedených dvou koncových ploch je spojena s druhým z uvedených dvou konstrukčních prvků.

12. Závěsná struktura podle nároku 10, vyznačující se tím, že uvedená elastomerická součást je pomocí dvojitého vstřikování odlita s uvedenými dvěma konstrukčními prvky.

13. Závěsná struktura podle nároku 10, vyznačující se tím, že uvedená závěsná struktura je přizpůsobena k uzávěru ·· ··♦· ·· ··

I · · » · · · · » · · I otvoru nádobové jednotky, přičemž uvedený uzávěr obsahuje- (1) jeden z uvedených dvou konstrukčních prvků, který slouží jako základnový prvek pro připevnění k uvedené nádobové jednotce přes uvedený otvor a který definuje vypouštěcí otvor, jenž je spojen s uvedeným otvorem, a (2) druhý z uvedených dvou konstrukčních prvků, který slouží jako víčko, jenž se může pohybovat mezi uzavřenou polohou, v níž je uvedený otvor uzavřen, a otevřenou polohou, jenž je prostorově oddělena od uvedeného otvoru.