CZ2002681A3

CZ2002681A3 - Tavidlo na bázi alkalického fluorohlinitanu pro nanáąení za sucha a způsob jeho pouľití jako tavidla pro letování

Info

Publication number: CZ2002681A3
Application number: CZ2002681A
Authority: CZ
Inventors: Hans-Walter Swidersky; Alfred Ottmann; Heinz-Joachim Belt
Original assignee: Solvay Fluor Und Derivate Gmbh
Priority date: 1999-10-25
Filing date: 2000-10-19
Publication date: 2002-08-14
Also published as: RU2250813C2; PL195724B1; EP1230065A1; EP1230065B1; AU1141001A; ATE249309T1; PL354781A1; US20030071110A1; AU774909B2; CZ301554B6; SI20860A; BR0014988A; US6733598B2; HK1046253A1; MXPA01012238A; RO121807B1; US20040164130A1; CN1355736A; ES2200958T3; CA2389088C

Description

Tavidlo na bázi alkalického fluorohlinitanu pro nanášení za sucha a způsob jeho použití jako tavidla pro letování

Oblast techniky

Vynález se týká tavidla na bázi alkalického fluorohlinitanu, které se dá použít k nanášení za sucha a způsobu jeho použití jako tavidla pro letování.

Dosavadní stav techniky

Již mnoho let je známo, že se dají součástky z hliníku a hliníkových slitin, zejména tepelné výměníky pro automobilní průmysl sletovávat dohromady za použití tavidel na bázi alkalického fluorohlinitanu. Přitom se tavidlo obvykle na tepelné výměníky nastříká jako vodná suspenze. V přítomnosti pájky nebo pájku tvořícího předstupně, jako je křemíkový prášek nebo křemičitan fluorodraselný se vytváří při zahřátí součástek na teplotu nad bod tání tavidla stabilní nekorozívní sloučenina. Ze spisu DE-OS 197 49 042 je sice znám způsob, kterým je možno cirkulovat odpadní vodu, která vzniká u tohoto způsobu. Jiné parametry způsobu jsou ale kritické. Musí se kontrolovat koncentrace suspense tavidla, tepelné výměníky se musí před ohřátím vysušit, suspenze tavidla, které se rovněž cirkulují, mohou do sebe nabírat nečistoty. Těmto nevýhodám se lze vyhnout, když se tavidlo nanáší na součásti, které se mají spojit, suché. Tak je tomu u způsobu se suchým tavidlem. Přitom se suchý prášek tavidla nanáší na součástky elektrostaticky. Výhodou je, že se nemusejí připravovat žádné suspenze, že se nemusí kontrolovat koncentrace taveniny, že není třeba pamatovat na oddělený stupeň sušení součástí a že nevzniká žádná odpadní voda.

Podstata vynálezu

Úkolem předmětného vynálezu je nabídnout tavidlo na bázi alkalických fluorohlinitanů, které se dá dobře dopravovat pneumaticky, které se dá za sucha dobře rozprašovat a které dobře drží na součástkách, na které bylo rozprášeno a hodí se proto pro způsob nanášení za sucha (diy fluxíng). Tento úkol se řeší pomocí tavidla uvedeného v nárocích.

Vynález spočívá na poznatku, že velikost částic, popřípadě rozložení velikostí zrn u tavidel na bázi alkalického fluorohlinitanu, má vliv na pneumatickou dopravu, rozprášitelnost a schopnost částic tavidla ulpět na součástkách. Bylo zjištěno, že je výhodou, když jsou v tavidle

00 00 0· ** fa 0 0 0 0 00 0 4 00 0 • ··» ···.· • ···· ··«· · • · · » » . · · »··« ···· ·* ···· *· ···· menší a větší částice, a když jejich vztah podléhá určitým pravidlům.

Tavidla podle vynálezu, použitelná pro nanášení za sucha (dry-fluxing), na bázi alkalického fluorohlinitanu jsou charakteristická tím, že objemové rozložení částic leží v podstatě uvnitř křivek 1 a 2 dle obr. 10. Rozložení velikostí částic bylo stanoveno pomocí ohybu světla laseru.

U zvláště výhodného tavidla leží objemové rozložení částic v podstatě uvnitř křivek 1 a 2 z obr. 11.

Obr. 10 uvádí spodní hranici (křivka 1) a horní hranici (křivka (2) pro křivky objemového rozložení použitelných prášků ve smyslu předkládaného vynalezu. Přitom se jedná o rozložení v objemových % prášku kumulované vyneseno oproti velikosti částic. Prášky tavidla, jejichž kumulované objemové rozložení leží na křivkách nebo mezi křivkami 1 a 2 dle obr. 10, jsou prášky ve smyslu vynálezu.

Kumulované objemové rozložení dle křivek 1 a 2 z obr. 10 oproti velikosti částic je souhrnně uvedeno v následující tabulce A.

*· • · • · • 0 • · ·· ·« «« • · · · • ·

Kumulované objemové rozložení oproti velikosti částic křivek 1 a 2 z obr. 10 •ft «··· *· ♦ · ····

Tabulka A:

X[pm]	Q3[%] spodní hranice	Q3[%] horní hranice
0,45	0,25	3,00
0,55	1,40	4,00
0,65	2,00	5,30
0,75	2,70	6,80
0,90	3,80	8,80
1,10	5,00	12,20
1,30	5,80	15,80
1,55	7,00	20,00
1,85	8,50	25,00
2,15	10,00	29,00
2,50	11,50	32,50
3,00	14,00	41,00
3,75	17,00	53,00
4,50	16,00	63,00
5,25	19,00	71,00
6,25	23,00	79,00
7,50	28,00	86,00
9,00	33,00	90,00
10,50	38,00	94,00
12,50	40,00	96,00
15,00	42,00	98,00
18,00	44,00	98,70
21,50	48,00	99,50
25,50	54,00	100,00
30,50	65,00	100,00
36,50	77,50	100,00
43,50	89,00	100,00
51,50	93,00	100,00
61,50	94,00	100,00
73,50	95,80	100,00
87,50	96,00	100,00
podní hranice = křivka	, horní hranice = křivka 2

Závěr z tohoto příkladu je, že 40 % objemu připadá na částice s průměrem 12,5 pm nebo méně.

Bylo zjištěno, že tavidlo s kumulovaným rozložením objemů na křivce 1 nebo uvnitř křivek 1 a 2 z obr. 11 vykazuje zvláště výhodné vlastnosti z hlediska nanášení za sucha. Tabulka B uvádí číselné hodnoty kumulativního rozložení objemů oproti velikosti částic křivek 1 a 2 obr.

11.

• · • · · ·

Tabulka Β:

Kumulované objemové rozložení křivek 1 a 2 z obr. 11

X[pm]	Q3[%] spodní hranice	Q3[%] horní hranice
0,45	0,94	2,28
0,55	1,53	3,49
0,65	2,19	4,73
0,75	2,91	6,00
0,90	3,91	8,07
1,10	4,97	11,69
1,30	5,89	15,30
1,55	7,03	19,58
1,85	8,43	24,20
2,15	9,91	28,19
2,50	11,76	32,18
3,00	14,58	37,01
3,75	18,94	43,07
4,50	22,24	48,09
5,25	25,31	52,30
6,25	29,74	57,13
7,50	34,30	64,82
9,00	37,26	72,07
10,50	38,78	77,06
12,50	40,25	81,89
15,00	41,87	86,27
18,00	44,20	91,28
21,50	48,13	95,12
25,50	54,67	97,45
30,50	65,04	98,91
36,50	77,82	99,70
43,50	89,38	100,00
51,50	96,55	100,00
61,50	98,64	100,00
73,50	100,00	100,00
87,50	100,00	100,00

Spodní hranice = křivka 1, horní hranice = křivka 2

Materiál podle vynálezu se dá obdržet odsetím nežádoucích podílů velikostí zrn, či smícháním materiálu s rozdílným rozložením velikostí zrn.

Rozprašovací koeficient leží s výhodou kolem hodnoty 25, ještě výhodněji kolem 35, zejména kolem 45 nebo výše. Přitom stanovovaný poměr Hk_apai_ina:Ho leží minimálně kolem 1,05. Horní hranice pro rozprašovací koeficient byla kolem 85, s výhodou 83,5. Stanovení • · · · • · · • · · · · · rozprašovacího koeficientu a poměru Hkapaiina: Ho (výška expandovaného prášku k výšce neexpandovaného prášku) je dále popsána níže.

Materiál podle vynálezu se hodí velmi dobře k použití jako tavidlo u způsobu se suchým tavidlem. U tohoto způsobu se prášek vpravuje pomocí stlačeného vzduchu nebo dusíku ze zásobní nádrže do rozprašovacího kanónu a tam se elektrostaticky nabíjí. Prášek potom opouští rozprašovací hlavici rozprašovacího kanónu a dopadá na součástky, které se mají sletovat. Součástky, které se mají sletovat se potom po případném složení sletovávají v letovací peci, většinou pod inertním plynem, jako je dusík, nebo pomocí letování plamenem.

Prášek podle vynálezu vykazuje oproti známým tavidlům technické aplikační výhody. Například se velmi dobře chová, když teče. Vyplývá to ze zvoleného rozložení velikostí částic. Toto dobré tokové chování vyplývá ze zvoleného rozložení velikostí částic. Toto dobré tokové chování vede k tomu, že se snižuje tendence k ucpávání (Build-up). Materiál se dá velmi dobře elektricky nabít. Materiál ulpívá velmi dobře na sletovávaných součástkách. Tok materiálu je velmi rovnoměrný.

Vynález bude dále objasněn pomocí následujících příkladů, aniž by tím byl co do rozsahu omezen.

Příklady

Stanovení objemového rozložení:

Systém: Sympatec HELOS

Výrobce: Sympatec GmbH, System-Partikel-Technik

Konstrukce: Měřící přístroj ke stanovení rozložení velikostí částic u pevných látek pomocí ohybu světla laseru

Přístroj se skládá z následujících součástí:

Zdroje laserového světla s tvarováním paprsku, měřící zóny, ve které na sebe působí proměřované částice a světlo laseru, zobrazovací optiky, která přemění úhlové rozložení ohnutého světla laseru na místní rozložení na fotodetektoru, což je víceprvkový ťbtodetektor s autozaostřovací jednotkou a na to napojenou elektronikou, která digitalizuje naměřené rozložení intenzity.

Výpočet rozložení velikostí částic probíhá pomocí softwaru WINDOX. Princip spočívá na vyhodnocení naměřeného rozložení intenzity u na ohyb proměřovaného vzorku, (podle • ·

Fraunhofera). V daném případě HRLD (High Resolution Laser Diffraction, tj. Vysoce rozlišující laserová difrakce). Velikost nekulovitých částic je reprodukována jako ekvivalentní rozložení průměrů kuliček se stejnou schopností ohybu. Před měřením se musí shluky rozložit na jednotlivé částice. Aerosol prášku, potřebný pro měření, se vytvoří v dispergačním přístroji, zde v systému RODOS. Rovnoměrný přívod prášku do dispergačního přístroje zabezpečuje kloubový třasadlový žlab (VTBRI).

(VIBRI).

Měřící rozsah: 0,45...87,5 pm

Vyhodnocení: HRLD (Verze 3.3, vydání 1.1)

Hustota vzorku:

nastavení: 1 g/cm³

Součinitel tvaru: 1 komplexní výpočetní index m=n-ik; n=l; i=0

Vyhodnocení:

x je průměr částic v pm

Q³ je kumulovaný objemový podíl v % částic až do uvedeného průměru q³ je rozdělení hustot u průměru částic x xlO je průměr částic pří kterém dosáhne kumulovaný objemový podíl 10 % c_opt je optická koncentrace (hustota aerosolu), která se objevila pří měření

M 1,3 a Sv nebyly k vyhodnocení přibrány.

Výchozí materiál:

Z hlediska svých vlastností pro posypání suchým tavidlem byly prošetřeny dva prášky z fluorohlinitanu draselného s rozdílnými velikostmi zrn. Prášky se dají získat odsetím nežádoucích frakcí zrn. Níže je rozložení velikostí zrn (objemové rozložení) uvedeno v tabulce. Rozložení velikostí částic prášku 1 (hrubší materiál) je opticky znázorněno na obrázku 1 a prášku 2 (jemnější materiál) na obrázku 2.

• · • · · ·

Tabulka 1: Objemové rozložení u prášku 1

Objemové rozložení
xO/pm	Q3%	xO/pm	Q3%	xO/pm	Q3%	xO/pm	Q3%
0,45	2,27	1,85	16,42	7,50	50,85	30,50	98,21
0,55	3,40	2,15	18,61	9,00	58,91	36,50	99,44
0,65	4,55	2,50	20,94	10,50	66,02	43,50	100,00
0,75	5,70	3,00	24,07	12,50	73,96	51,50	100,00
0,90	7,41	3,75	28,64	15,00	81,58	61,50	100,00
1,10	9,59	4,50	33,19	18,00	88,02	73,50	100,00
1,30	11,63	5,25	37,70	21,50	92,85	87,50	100,00
1,55	13,95	6,25	43,64	25,50	96,08	-	-

xlO = 1,14 pm Sv = 2,033 m²/cm³ x50 = 7,35 pm Sm = 8132 cm²/g x90 = 19,44 pm copt = 6,27 %

Tabulka 2: Objemové rozložení u prášku 2

Objemové rozložení
XO/pm	Q3%	xO/pm	Q3%	xO/pm	Q3%	xO/pm	Q3%
0,45	4,03	1,85	334,62	7,50	90,93	30,50	100,00
0,55	6,13	2,15	40,35	9,00	94,38	36,50	100,00
0,65	8,33	2,50	46,57	10,50	96,30	43,50	100,00
0,75	10,59	3,00	54,65	12,50	97,69	51,50	100,00
0,90	14,03	3,75	65,19	15,00	98,59	61,50	100,00
1,10	18,60	4,50	73,63	18,00	99,22	73,50	100,00
1,30	23,09	5,25	80,00	21,50	99,68	87,50	100,00
1,55	28,49	6,25	86,05	25,50	99,93	-	-

xlO = 0,72 pm Sv = 3,6046 m²/cm³ x50 = 2,71 pm Sm = 14418 cm²/g x90 = 7,26 pm copt = 6,74 %

Nejprve byla prošetřena schopnost fluidizace, jakož i schopnost téci u prášku 1 resp. 2 a určitých směsí obou dvou.

• · • · • · • · ·· · · · · ·

Použitá aparatura a provedení:

Va vibrační jednotku (Fritsch L-24) byl postaven 1 měřící přístroj na stanovení schopnosti prášku se fluidizovat a téci (Binks-Samesův indikátor fluidity prášku AS 100 - 451 195). Měřící přístroj má fluidizaění válec s porézní membránou na dně. Do válce bylo dáno 250 g zkoumaného prášku, byla zapnuta vibrační jednotka a do prášku byl skrz porézní membránu zaveden rovnoměrný (kontrola průtokoměrem) proud suchého dusíku. Prášek expanduje a k dosažení rovnováhy se nechá plyn působit 1 min. Pomocí měření výšky před a po expandování se dá stanovit fluidizovatelnost příslušného prášku.

Fluidizovatelnost a schopnost téci u příslušného prášku se stanovovala pomocí tzv. rozprašovacího koeficientu. Rozprašovací koeficient je kombinace expanzního koeficientu (fluidizovatelnost) a toku hmoty prášku (tekutost). Rozprašovací koeficient představuje pro použití suchého tavidla důležitý faktor. Byl stanoven následovně: Jak to již bylo popsáno výše, expandoval prošetřovaný prášek ve fluidizačním válci. Na dobu 30 s pak byl otevřen otvor zhotovený na straně válce, prášek, který opustil válec tímto otvorem byl sbírán do skleněné kádinky a zvážen. Poměr množství zachyceného prášku, vtaženého na časovou jednotku 30 s se v dalším označuje jako rozprašovací koeficient. K vystvětlení je třeba se zmínit o tom, že velmi dobře fluidizovatelné, tekuté prášky vykazují rozprašovací koeficient 140. Velmi špatně expandovatelné, špatně tekuté prášky mají například rozprašovací koeficient 7. V následující tabulce 3 jsou uvedeny stanovené rozprašovací koeficienty pro čistý prášek 1, čistý prášek 2 a směsi ležící mezi tím s 90, 80, se 70 až 10 hmotn. % prášku 1 a se zbytkem do 100 hmotn. % z prášku 2.

• · · · · · · · ····

Tabulka 3

Prášek 1 (%)	Prášek 2 (%)	Rozprašovací koeficient¹(g/0,5 min.)
100	0	71,88
90	10	63,56
80	20	35,54
70	30	25,33
60	40	22,51
50	50	21,52
40	60	14,76
30	70	13,83
20	80	11,28
10	90	9,77
0	100	7,35

¹ Průměrná hodnota z více měření

Při pokusech bylo stanoveno, že se dobrého chování z hlediska tekutosti dosahuje při rozprašovacím koeficientu větším než asi 45 g/30 s.

Rozprašovací koeficient se dá vypočítat i následovně:

a) Vypočte se expanzní faktor (cm/cm) jako poměr Hkapaih» : Ho , přičemž Hkapaima je výška expandovaného prášku, Ho je výška nefluidizovaného prášku, vibrátor se vypne a přívod dusíku se zastaví. Stanoví se průměr vždy z 5 měření měřících bodů rozdělených kolem průměru.

b) Stanoví se tok prášku v (g/30 s) tak, že se hmotnost prášku, která vyteče za 30 s z otvoru stanoví jako mediánová hodnota z 10 měření.

Výpočet mediánu: medián m - m9 + m2/2 pro 10 jednotlivých měření s m5<m3<mi<m7<m9<m2<m4<m8<mio<m6

Rozprašovací koeficient je potom

R_m(g/30 s) = m(g/30 s). Expanzní koeficient.

Rozprašovací koeficient se překvapivě neměnil lineárně se změnou složení směsi prášků, nýbrž vykazoval silný skok ve vlastnostech v oblasti zhruba 80 - 90 % podílu vzorku 1. Graficky je to znázorněno na obr. 3. Vynesen je rozprašovací koeficient v g/30 s oproti procentuálnímu podílu

prášku 1 ve směsi. Dokazuje to, že obsah jemných částic v prášku má veliký vliv na tekutost.

Zkoumání přilnavosti na hliníkových součástkách v závislosti na rozdělení velikostí částic: Přilnavost byla testována pomocí velmi jednoduchého způsobu, který dovoluje činit dobré závěry kolem technické použitelnosti prošetřovaných prášků při nanášení tavidla za sucha. Jednoduchá čtvercová hliníková deska rozměru 0,5 m x 0,5 m byla na jedné straně elektrostaticky pokryta vrstvou zkoumaného, suchého práškového tavidla pomocí poprášení. Zatížení tavidlem bylo zváženo, deska se potom nechala ve vertikální poloze spadnout z výšky 5 cm a zaznamenala se ztráta tavidla jako procentní podíl z původního zatížení tavidlem. U každého prášku se vždy provedlo 10 měření. Špatně ulpívající prášky vykazovaly srovnatelně vysokou ztrátu hmotnosti ve srovnání s malou ztrátou hmotnosti za použití prášku podle vynálezu (viz prášek 3 a prášek 4).

Zkoumání prováděná za podmínek blížících se praxi:

Byla použita dvě rozdílná zařízení. Jedno zařízení bylo zařízení na nanášení tavidla (tzv. Fluxing Booth) firmy Nordson, vhodné pro polokontinuální provádění. Rozměry jednotky byly výška 216 cm, šířka 143 cm, hloubka 270 cm. Nejdůležitějšími součástmi byly zásobník, rozprašovací kanón, dvě vložky do filtru a řídící jednotka. Poprašovaná součástka se postavila na rošt, se kterým se dalo pohybovat dopředu a zpět. Poprašovací kanón se pohyboval automaticky zleva doprava a opět zpět v intervalech asi 21 s (21 s na 65 cm, tj. Rychlost byla 3,1 cm/s).

Jako druhá jednotka na poprášení tavidlem se v tomto systému zabudovala nádrž od ITW/Gema spolu s poprašovacím kanónem a řídící jednotkou.

Vzdálenost mezí poprašovacími hlavami a roštem byla 34 cm.

Princip činnosti:

Nádrž firmy Nordson použila princip fluidizace prášku, aby se tavidío vpravilo tavidlo přes Venturiho čerpadlo a přívodní hadici do rozprašovacího kanónu. Míchací nebo sypací zařízení v nádrži podporovalo fluidizaci tavidla.

Systém ITW/Gema měl nádrž se šnekovým dopravníkem (Helix Screw Conveyor), kterým se prášek dopravoval mechanicky do násypky. Venturiho čerpadlo potom dopravovalo tavidlo hadicí do rozprašovacího kanónu.

Systém ITW/Gema byl na některých místech vybaven vibrátory, aby se zabránilo uspání ·· ·· ·» ΒΒ ΒΒ ΒΒ • ΒΒΒ ΒΒΒΒ ΒΒΒΒ • · Β · ΒΒΒ Β • Β ΒΒΒ ΒΒΒ

ΒΒΒ ΒΒΒΒ *· ΒΒΒΒ ΒΒ ΒΒΒΒ tavidlem. Rozprašovací kanóny pracovaly se 100 kV k vytvoření náboje v prášku.

Pášky uvedené v příkladech byly použity v aparatuře Nordson resp. ITW/Gema, aby se prošetřila rovnoměrnost dopravy tavidla a rozprašování a prozkoumalo pokrytí zkušebních těles (tepelné výměníky s plochou 4,8 m²). Nejprve byly kontrolní jednotky co se týče průtoku vzduchu resp. rychlosti šneku nastaveny tak, že bylo dosaženo pokrytí tavidlem přibližně 5 g/m². Následně bylo v pokusu pokračováno 30 minut beze změny nastavení aparatur. V intervalech 2 až 4 minut byla zkušební tělesa pokládána na rožt za účelem poprášení tavidlem a potom byla zvážena, aby se stanovilo pokrytí tavidlem. Každá zkušební série zahrnovala 10 nebo 11 měření. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 4.

Tabulka 4

30-minutová zkouška na vrstvu tavidla pokrývající tepelné výměníky

Cílové pokrytí 5 g/m²	Prášek 1 Pokrytí tavidlem (g/m²)	Prášek 2 Pokrytí tavidlem (g/m²)
Min.	Max.	Rozdíl	Min.	Max.	Rozdíl
Nordson	4,8	5,5	0,7	4,6	6,0	1,4
ITW/Gema	4,8	5,3	0,5	5,0	5,5	0,5

Na obr. 4 až 7 jsou pro aparatury Nordson, resp. ITW/Gema graficky znázorněny závislosti pokrytí tavidlem za čas pro prášek 1 resp. prášek 2. Pro prášek 2 se musela v aparatuře Nordson rozprašovací hlavice pravidelně proťukovat, aby se zabránilo ucpávání.

Šetření prováděná při 30-minutové zkoušce tak jak je popsána výše se použila i při testování dalších prášků. Prášek 3 měl následující vlastnosti: naměřenou hodnotu Rm = 59,25, Hk_apaii_ra:Ho (mm/mm) = 1,11, ztrátu soudržnosti 11,5 % a následující rozdělení velikostí částic: 90 % všech částic mělo velikost menší než 35,15 μιη, 50 % všech částic mělo velikost menší než 9,76 pm, 10 % všech částic mělo velikost menší než 1,35 μπι- Špička maxima rozdělení velikostí částic byla u 5 μπι, druhá největší špička rozdělení velikostí zrn ležela u 20 μπι. Sečtené objemové rozdělení tohoto prášku je uvedeno na obr. 5 a obr. 6 jako příklad dobře použitelného prášku. Tento materiál dával dobré výsledky jak s aparaturou Nordson, tak is s aparaturou ITW/Gema. U aparatury nebylo pozorováno ani plivání, ani nebylo nutné profukování rozprašovací hlavice. Vytvářená vrstva byla velmi pěkná. Vrstva tavidla za čas je uvedena na obr. 8. Dalším materiálem byl prášek 4 a ten měl koeficient rozprašování Rm = 82,85, Hk_apaiina:Ho bylo 1,10, • fc • fc fcfc fcfc fcfc fcfcfcfc «fcfcfc • · · · · · ztráta při pokusu soudržnosti činila 16,7 %, rozdělení velikostí částic bylo následující: 90 % všech částic mělo průměr menší než 28,6 pm, 50% všech částic mělo průměr menší než 1,67 pm, rozdělení velikosti zrn mělo špičku u 9,5 pm jakož i u 20 pm. I tento materiál vykazoval vynikající výsledky. Obr. 9 uvádí závislost rovnoměrnosti vrstvy tavidla u prášku 4 na tepelném výměníku v závislosti na času.

Přijatelné výsledky byly dosaženy i u následujícího prášku 5 fluorohlinitanu draselného: R«, 46,99, poměr Hkapaiina :Ho - 1,05, ztráta vrstvy: 6,39 %. Rozdělení velikostí částic bylo: 90 % všech částic bylo menších než 19,84 pm, 50 % všech částic bylo menších než 7,7 pm, 10 % všech částic bylo menších než 1,16 pm. Max. špička rozdělení velikostí částic byla u 13.

Claims

1. Tavidlo na bázi alkalického fluorohlinitanu k nanášení za sucha, vyznačující se tím, že objemové rozdělení částic v podstatě leží uvnitř mezi křivkami 1 a2 z obrázku

10.

2. Tavidlo podle nároku 1, vyznačující se tím, že objemové rozdělení částic leží v podstatě uvnitř mezi křivkami 1 a 2 z obrázku 11.

3. Tavidlo podle nároku 1, vy zn a čuj í cí se tím, že se jedná o tavidlo na bázi fluorohlinitanu draselného.

4. Způsob letování hliníku a hliníkových slitin přičemž se používá tavidlo podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že se toto tavidlo nanáší suché a nabité elektrickým nábojem na součástky určené ke spojování a tyto součástky se pak sletují zahřátím.