CZ20024178A3

CZ20024178A3 - Způsoby a kompozice využívající chinazoliny

Info

Publication number: CZ20024178A3
Application number: CZ20024178A
Authority: CZ
Inventors: David J. C. Morgans Jr.
Original assignee: Cytokinetics, Inc.
Priority date: 2000-06-21
Filing date: 2001-04-27
Publication date: 2003-05-14
Also published as: CN1229353C; JP4854906B2; EP1296959A1; BR0111898A; US7105668B1; CA2413426C; HU229078B1; EP1707563A2; CZ303007B6; US6545004B1; US20040254203A1; AU5927001A; PT1296959E; HUP0301201A2; KR20030047903A; NO20026172L; SI1296959T1; US6630479B1; WO2001098278A1; CN1437585A

Description

Tento vynález se týká derivátů chinazolinonů, které působí jako inhibitory mitotického kinesinu KSP a jsou používané při léčbě buněčných proliferativních onemocnění, jako jsou např. rakovina, hyperplazie, restenóza, srdeční hypertrofie, poruchy imunity a zánět.

Dosavadní stav techniky

Deriváty chinazolinonů vzbudily zájem lékařské chemie počátkem padesátých let poté, co byla objasněna struktura chinazolinového alkaloidu, 3-[βketo-gama-(3-hydroxy-2-piperidyl)-propyl]-4-chinazolonu, pocházejícího z asijských rostlin a známého pro své antimalarické vlastnosti. Další substituované chinazoliny byly syntetizovány při snaze o přípravu dalších antimalarických agens. Zvláštní význam měla syntéza derivátu 2-methyl-3-o-tolyl-4-(37/)chinazolinonu. Tato sloučenina, známá jako metachualon, ačkoliv je neúčinná proti protozoa, byla shledána jako účinné hypnotikum.

Od představení metachualonu a objevení jeho hypnotických účinků začala být zkoumána farmaceutická aktivita chinazolinonů a odvozených sloučenin. Chinazolinony a jejich deriváty jsou známé pro své různorodé biologické vlastnosti zahrnující hypnotické, sedativní, analgetické, antikonvulzívní, antitusivní a protizánětlivé účinky.

Deriváty chinazolinonů, u kterých bylo popsáno specifické biologické použití, jsou popsány v americkém patentu ě. 5,147,875 popisujícím 2(substituovaný fenyl)-4-oxo chinazoliny s bronchodilatačními účinky. US patenty č. 3,723,432, 3,740,442 a 3,925,548 popisují třídu derivátů l-substituovaného-4-aryl-2(l//)-chinazolinonu a jejich použití jako protizánětlivé agens. Evropský patent EP 0 056 637 B1 popisuje třídu derivátů 4(3Z/)-chinazolinonu pro léčbu hypertenze. Evropský patent EP 0 884 319 Al popisuje farmaceutické kompozice derivátů chinazolin-4-onu používané pro léčbu

• · · · · ·

9 · ·<

999··· · • · · « ···· 9 ·· « neurodegenerativních, psychotropních a drogami a alkoholem indukovaných poruch centrálního a periferního nervového systému.

Chinazolinony jsou mezi vzrůstajícím počtem terapeutických agens používány pro léčbu buněčných proliferativních onemocnění včetně rakoviny. Například mezinárodní přihláška PCT WO 96/06616 popisuje farmaceutickou kompozici zahrnující deriváty chinazolinonu, které inhibují vaskulární proliferaci buněk hladkého svalstva. Mezinárodní patentová přihláška PCT WO 96/19224 popisuje ty samé deriváty chinazolinonu jako inhibitory proliferace mesengiálních buněk. US patenty č. 4,981,856, 5,081,124 a 5,280,027 popisují využití derivátů chinazolinonu pro inhibici thymidylátsyntázy, enzymu, který katalyzuje methylaci deoxyuridin-monofosfátu pro produkci thymidin-monofosfátu, který je potřebný pro syntézu DNA. US patenty č. 5,747,498 a 5,773,476 popisují využití derivátů chinazolinonu pro léčbu rakoviny, která je charakterizovaná nadměrnou nebo nevhodnou aktivitou receptoru tyrosinkinázy. US patent č. 5,037,829 se zabývá (1/ř-azol-l -ylmethyl) kompozicemi na bázi substituovaného chinazolinu, které se využívají pro léčbu karcinomů epitelových buněk. Mezinárodní přihláška PCT WO 98/34613 popisuje kompozici zahrnující deriváty chinazolinonu a jejich využití pro zmírnění neovaskularizace a pro léčbu zhoubných nádorů. US patent č. 5,187,167 popisuje farmaceutické kompozice zahrnující deriváty chinazolin-4onu, které vykazují protinádorovou aktivitu.

Další terapeutická agens využívaná pro léčbu rakoviny jsou taxany a vinkaalkaloidy. Taxany a vinka-alkaloidy působí na mikrotubuly, které jsou přítomné v různých buněčných strukturách. Mikrotubuly jsou základním stavebním kamenem mitotického vřeténka. Mitotické vřeténko je odpovědné za distribuci replikovaných kopií genomu do každé ze dvou dceřiných buněk, které jsou výsledkem buněčného dělení. Předpokládá se, že narušení mitotického vřeténka těmito léčivy bude mít za následek inhibici dělení rakovinných buněk a zapříčiní jejich zánik. Nicméně mikrotubuly tvoří jiné typy buněčných struktur včetně drah pro intracelulární transport v nervových procesech. Jelikož tyto agens nepůsobí specificky na mitotické vřeténko, mají vedlejší účinky, které limitují jejich použitelnost.

• · · ·

Vylepšení specifity těchto agens užívaných pro léčbu rakoviny je velice žádoucí, a to z hlediska terapeutického využití v případě, že by byly omezeny vedlejší účinky spojené s aplikací těchto agens. Dramatická vylepšení léčby rakoviny jsou tradičně spojena s objevením terapeutických agens, která působí novými mechanismy. Příkladem jsou nikoli pouze taxany, ale také kamptoteciny, třída inhibitorů topoisomerázy I. Mitotické kinesiny jako nové protirakovinné agens jsou zajímavé z obou těchto hledisek.

Mitotické kinesiny jsou enzymy nezbytné pro shromáždění a fungování mitotického vřeténka, ale nejsou obvyklou součástí jiných mikrotubulárních struktur, jako např. v nervových procesech. Mitotické kinesiny hrají nezbytnou roli během všech fází mitózy. Tyto enzymy jsou „molekulárními motory“, které transformují energii uvolněnou hydrolýzou ATP na mechanickou sílu, která řídí směr pohybu buněčných komponent podél mikrotubulů. Katalytickou doménou dostačující pro tento úkol je kompaktní struktura přibližně 340 aminokyselin. Během mitózy kinesiny uspořádají mikrotubuly do bipolární struktury, kterou je mitotické vřeténko. Kinesiny ovlivňují jak pohyb chromozomů podél vřeténka mikrotubulů, tak strukturální změny mitotického vřeténka spojené se specifickými fázemi mitózy. Experimentální perturbace funkce mitotického kinesinu má za následek malformaci nebo dysfunkci mitotického vřeténka často končící přerušením buněčného cyklu a smrtí buňky.

Mezi identifikované mitotické kinesiny patří KSP. KSP náleží do vývojově zachované skupiny kinesinů, mikrotubulárních motorů, které směřují k plus konci a shromažďují se do bipolárních homotetramerů skládajících se z antiparalelních homodimerů. Během mitózy se KSP spojuje s mikrotubuly mitotického vřeténka. Mikroinjekce protilátky proti KSP vpravené do lidské buňky zabraňuje oddělení pólů vřeténka během prometafáze, což má za následek vznik monopolárního vřeténka a zapříčiňuje zastavení mitózy a vede k programovému usmrcení buňky. KSP a příbuzné kinesiny v dalších, jiných než lidských organismech, shlukují antiparalelní mikrotubuly a posouvají je naproti sobě, čímž se utvoří dva oddělené póly vřeténka. KSP může také ovlivňovat prodlužování a umístění mikrotubulů do pólů vřeténka v anafázi B.

• · · · · · • · · · · • ····«· · * · · · ···· · ·· ·

Lidské KSP (také nazývané HsEg5) jsou popsány [Blangy, et al., Cell, 83: 1159-69 (1995); Whitehead, et al., Arthritis Rheum., 39: 1635-42 (1996); Galgio et al., J. Cell. Biol., 135: 339-414 (1996); Blangy, et al., J Biol. Chem., 272: 19418-24 (1997); Blangy, et al., Cell Motil Cytoskeleton, 40: 174-82 (1998); Whitehead a Rattner, J. Cell Sci., 111: 2551-61 (1998); Kaiser, et al., JBC 274: 18925-31 (1999); GenBank vstupní čísla: X85137, NM004523 a U37426], a fragmenty KSP genu (TRIPS) jsou popsány [Lee, et al., Mol Endocrinol., 9: 24354 (1995); GenBank vstupní číslo L40372]. Jsou známé xenopus KSP homologa (Eg5), stejně tak jako Drosophila KLP61 F/KRP1 30.

Mitotické kinesiny jsou zajímavé z hlediska objevení a rozvoje nových mitotických chemoterapeutik. Proto je předmětem tohoto vynálezu stanovit způsoby a kompozice použitelné pro inhibici KSP, mitotického kinesinu.

Podstata vynálezu

V souladu s výše uvedeným záměrem tento vynález poskytuje kompozice a způsoby, které mohou být použity pro léčbu nemocí spojených s proliferaci buněk. Kompozice působí jako KSP inhibitory, zvláště pak lidské KSP inhibitory.

V jednom pohledu se tento vynález vztahuje na způsoby léčby nemocí buněčné proliferace, na léčbu poruch souvisejících s aktivitou KSP kinesinu a inhibici KSP kinesinu. Způsoby využívají sloučeniny, které jsou vybrány ze skupiny sestávající z:

• · • ·· ·

kde substituent Ri je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu;

substituent R₂ a substituent R₂' jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, alkylu, oxaalkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu; nebo substituenty R₂ a R₂' spojeny dohromady vytvoří 3- až 7-členný kruh;

substituent R3 je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu, oxaalkylu, oxaalkylarylu, substituovaného oxaalkylarylu, oxaalkylheteroarylu, substituovaného oxaalkylheteroarylu, substituentu R15O- a Ris-NH-;

substituent R3· je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, ·· · • · · · substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu a R15-NH-;

substituent R3» je vybrán z alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu;

substituent R4 je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu a Ri6-alkylen-, substituenty R₅, Rď, R₇ a Rs jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, alkylu, alkoxyskupiny, halogenu, fluoralkylu, nitroskupiny, kyanoskupiny, dialkylaminoskupiny, alkylsulfonylu, alkylsulfonamidoskupiny, sulfonamidoalkylu, sulfonamidoarylu, alkylthioskupiny, karboxyalkylu, karboxamidoskupiny, aminokarbonylu, arylu a heretoarylu;

substituent R_J5 je vybrán z alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu;

substituent Ri6 je vybrán z alkoxyskupiny, aminoskupiny, alkylaminoskupiny, dialkylaminoskupiny, TV-heterocyklylu a substituovaného Nheterocyklylu.

Nemoci a poruchy, které reagují na léčbu pomocí sloučenin tohoto vynálezu zahrnují rakovinu, hyperplazii, restenózu, srdeční hypertrofíi, poruchy imunity a zánět, zejména rakovinu, hyperplazii, restenózu a srdeční hypertrofie; zejména pak rakovina.

V dalším aspektu se tento vynález vztahuje na sloučeniny použitelné pro inhibici KSP kinesinu. Sloučeniny mají vzorce, které jsou uvedeny výše.

V dalším aspektu se tento vynález vztahuje na způsoby screeningu sloučenin, které se mohou vázat na KSP kinesin, např. sloučeniny, které mohou nahrazovat nebo soutěžit o vazbu s kompozicemi tohoto vynálezu. Způsoby zahrnují kombinaci značené sloučeniny tohoto vynálezu, KSP kinesinu a nejméně • · · · jednoho kandidátského agens a určení navázání kandidátského bioaktivního agens na KSP kinesin.

V dalším aspektu se tento vynález vztahuje na způsoby screeningu modulátorů aktivity KSP kinesinu. Způsoby zahrnují kombinaci kompozice tohoto vynálezu, KSP kinesinu a nejméně jednoho kandidátského agens a určení efektu kandidátského bioaktivního agens na aktivitu KSP kinesinu.

Přehled obrázků na výkresech

Obrázek 1 znázorňuje generické syntetické schéma přípravy kompozice podle předloženého vynálezu

Obrázek 2 znázorňuje syntetickou cestu přípravy inhibitorů KSP na bázi chinazolinonu.

Obrázek 3 znázorňuje reprezentativní chemické struktury inhibitorů KSP na bázi chinazolinonu.

Obrázek 4 znázorňuje syntetickou cestu podstatně čistých enantiomerů.

Obrázek 5 znázorňuje syntetické cesty k sulfonamidům (5a), karbamátům (5b), močovinám (5c) a aminům (5d).

Podrobný popis vynálezu

Předložený vynález je zaměřen na třídu nových sloučenin, jejichž základem je struktura jádra chinazolinonu, a které jsou modulátory mitotických kinesinů. Inhibici nebo modulací mitotických kinesinů, nikoli však jiných kinesinů (např., transportních kinesinů), je dosaženo specifické inhibice buněčné proliferace. Předložený vynález je tedy zaměřen na nalezení odchylek ve funkci mitotického kinesinu, které jsou příčinou malformace nebo dysfunkce mitotického vřeténka, což má často za následek přerušení buněčného cyklu a smrt buňky. Způsoby inhibice lidského KSP kinesinu zahrnují spojení inhibitoru tohoto vynálezu s KSP kinesinem, zvláště pak lidskými KSP kinesiny, zahrnujícím fragmenty a varianty KSP. Může jít rovněž o inhibici ATP hydrolytické aktivity KSP kinesinu a/nebo aktivity tvorby mitotických vřetének tak, že mitotická vřeténka jsou porušena. Meiotická vřeténka mohou být také porušena.

• · · · • · · · ···· · 9

Záměrem tohoto vynálezu je vyvinout inhibitory a modulátory mitotických kinesinů, zvláště pak KSP, za účelem léčby nemocí a poruch spojených s buněčnou proliferaci. Významné vylepšení v léčbě rakoviny, jednoho typu poruch buněčné proliferace, jsou tradičně spojeny s objevením terapeutických agens, které působí pomocí nových mechanismů. Příkladem jsou nejen taxany, což je třída agens, které pravděpodobně působí na tvorbu mikrotubulů, ale také kamptoteciny, třída inhibitorů topoisomerázy I. Kompozice a způsoby zde popsané se mohou lišit v selektivitě a jsou určeny pro léčbu nemocí spojených s proliferaci buněk, zahrnující kromě jiného rakovinu, hyperplazii, restenózu, srdeční hypertrofii, poruchy imunity a zánět.

Proto se tento vynález vztahuje na způsoby využívající amidy chinazolinonu obecného vzorce la:

la sulfonamidy chinazolinonu obecného vzorce lb

lb a aminy chinazolinonu obecného vzorce lc a ld • ff ff • ff ffffffff • · · » ffffffff

ld kde substituent Ri je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu;

substituent R3 je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu, oxaalkylu, oxaalkylarylu, substituovaného oxaalkylarylu, oxaalkylheteroarylu, substituovaného oxaalkylheteroarylu, substituentu R15O- a

R15-NH-;

·· to • to · toto · to · to

• · toto • tototo · · · • · · to · • · substituent R3' je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu a R15-NH-;

substituent R3'' je vybrán z alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu;

substituent R₄ je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu a Ri6-alkylen-, substituenty R5, Rď, R7 a Rs jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, alkylu, alkoxyskupiny, halogenu, fluoralkylu, nitroskupiny, kyanoskupiny, dialkylaminoskupiny, alkylsulfonylu, alkylsulfonamidoskupiny, sulfonamidoalkylu, sulfonamidoarylu, alkylthioskupiny, karboxyalkylu, karboxamidoskupiny, aminokarbonylu, arylu a heretoarylu;

substituent R)₅ je vybrán z alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu;

substituent Riď je vybrán z alkoxyskupiny, aminoskupiny, alkylaminoskupiny, dialkylaminoskupiny, V-heterocyklylu a substituovaného Nheterocyklylu.

Všechny sloučeniny spadající do výše uvedené základní skupiny a jejích deriváty jsou použitelné jako inhibitory kinesinu. Ne všechny sloučeniny jsou nové. Zvláště pak určité močoviny (tzn. sloučeniny, kde substituent R3 je R15NH) jsou popsány v US patentu č. 5,756,502 jako agens, které modifikují aktivitu cholecystokininu. Specifické výjimky v patentových nárocích odrážejí záměr přihlašovatele vyhnout se nárokování látky, která, ačkoli je funkční částí konceptu tohoto vynálezu, není patentovatelná, protože nemá co do činění s rozsahem tohoto vynálezu.

• ···· * * • · • · ·· · • · · • · · • ··« • ·

Definice

Termín „případný“ nebo „případně“ znamená, že později popsaný případ nebo okolnost se mohou nebo nemusejí vyskytovat a dále termín zahrnuje případy, kdy uvedený případ nebo okolnost se vyskytují, a případy, kdy se nevyskytují. Například termín „případně substituovaný alkyl“ znamená buď „alkyl“ nebo „substituovaný alkyl“, jak je definován níže. Kterákoliv skupina obsahující jeden nebo více substituentů není určena k provedení jakékoliv substituce nebo substitučních forem (např. substituovaný alkyl zahrnuje případně substituované cykloalkylové skupiny, které jsou dále definovány včetně případně substituovaných alkylových skupin, potenciálně ad infinitum), které jsou ze stérického hlediska neproveditelné a/nebo synteticky nereálné.

Alkyl zahrnuje lineární, rozvětvené nebo cyklické uhlovodíkové struktury a jejich kombinace. Termín nižší alkyl se vztahuje na alkylové skupiny mající 1 až 5 atomů uhlíku. Příklady nižší alkylových skupin zahrnují methyl, ethyl, propyl, izopropyl, butyl, s- a /-butyl, atd. Výhodné alkylové skupiny jsou ty, které mající 20 atomů uhlíku nebo méně. Výhodnější alkylové skupiny jsou ty, které mají 13 atomů uhlíku nebo méně. Cykloalkyl je podskupina alkylu a zahrnuje cyklické uhlovodíkové skupiny mající 3 až 13 atomů uhlíku. Příklady cykloalkylových skupin zahrnují c-propyl, c-butyl, c-pentyl, norbornyl, adamantyl, atd. V této přihlášce se alkyl vztahuje na alkanyl, jakož i na nenasycené alkenylové a alkynylové zbytky, a zahrnuje cyklohexylmethyl, vinyl, allyl, izoprenyl, atd. Termín alkylen se vztahuje na stejné zbytky jako alkyl, ale má dva body připojení. Příklady alkylenu zahrnují ethylen (-CH2CH2-), ethenylen (-CH₂=CH2-), propylen (-CH2CH2CH2-), dimethylpropylen (-CH₂C(CH₃)₂CH2-) a cyklohexylpropylen (-CH₂CH2CH(C6Hi3)-). Pokud je označen alkylový zbytek mající specifický počet uhlíků, zahrnuje termín veškeré geometrické izomery mající daný počet uhlíků, to znamená, že například „butyl“ zahrnuje n-butyl, sec-butyl, izobutyl a /-butyl a „propyl“ zahrnuje n-propyl a izopropyl (nebo „z-propyl“).

Termíny alkoxyskupina nebo alkoxyl se vztahují na skupiny mající 1 až 8 atomů uhlíku lineárního, rozvětveného nebo cyklického uspořádání a jejich ·· • ·

4444 ·· ·»♦· • ·· • · » · • · 4 4

4444 44 4

4 4 • ·· · kombinace vázané přes atom kyslíku na základní struktuře. Příklady zahrnují skupiny methoxy, ethoxy, propoxy, isopropoxy, cyklopropyloxy, cyklohexyloxy atd. Nižší alkoxyskupiny se vztahují na skupinu mající jeden až čtyři atomy uhlíku.

Termín acyl se vztahuje na skupiny mající 1 až 8 atomů uhlíku lineárního, rozvětveného, cyklického uspořádání, nasycené, nenasycené a aromatické uhlovodíky a jejich kombinace vázané se základní strukturou přes karbonyl. Jeden nebo více atomů uhlíku acylového zbytku může být nahrazeno dusíkem, kyslíkem nebo sírou, pokud místem spojení k mateřské sloučenině zůstane karbonyl. Příklady zahrnují acetyl, benzoyl, propionyl, isobutyryl, /-butoxykarbonyl, benzyloxykarbonyl atd. Nižší acyl se vztahuje na skupiny mající jeden až čtyři atomy uhlíku.

Termín aryl a heteroaryl se vztahuje na 5-ti nebo 6-ti členný aromatický nebo heteroaromatický kruh obsahující 0 až 3 heteroatomy vybrané ze skupiny sestávající z O, N, nebo S; bicyklický 9-ti nebo 10-ti členný aromatický nebo heteroaromatický kruhový systém obsahující 0 až 3 heteroatomy vybrané ze skupiny sestávající z O, N, nebo S; nebo tricyklický 13-ti nebo 14-ti členný aromatický nebo heteroaromatický kruhový systém obsahující 0 až 3 heteroatomy vybrané ze skupiny sestávající z O, N, nebo S. Aromatické 6-ti až 14-ti členné karbocyklické kruhy zahrnují, např. benzen, naftalen, indan, tetralin, a fluoren a 5ti až 10-ti členné aromatické heterocyklické kruhy zahrnují např. imidazol, pyridin, indol, thiofen, benzopyranon, thiazol, furan, benzimidazol, chinolin, isochinolin, chinoxalin, pyrimidin, pyrazin, tetrazol a pyrazol.

Termín alkylaryl se vztahuje na zbytek, ve kterém je arylová část vázaná na základní strukturu pomocí alkylenového zbytku. Příklady zahrnují benzyl, fenethyl, fenylvinyl, fenylallyl atd. Termín oxaalkyl a oxaalkylaryl se vztahují na alkylové a alkylarylové zbytky, ve kterých jeden nebo více methylenů bylo nahrazeno atomem kyslíku. Příklady oxaalkylových a oxaalkylarylových zbytků zahrnují ethoxyethoxyethyl(3,6-dioxaoktyl), benzyloxymethyl a fenoxymethyl; obecně jsou do této skupiny počítány glykolethery, např. polyethylenglykol.

•· ····

Alkylheteroaryl se vztahuje na zbytek, ve kterém je heteroaryl vázán na základní strukturu pomocí alkylenového zbytku. Příklady zahrnují furanylmethyl, pyridinylmethyl, pyrimidinylethyl atd.

Termín heterocykl se vztahuje na cykloalkylový nebo arylový zbytek, ve kterém je jeden ze čtyř atomů uhlíku nahrazen heteroatomem jako je kyslík, dusík nebo síra. Příklady heterocyklů, které spadají do rozsahu tohoto vynálezu zahrnují imidazolin, pyrrolidin, pyrazol, pyrrol, indol, chinolin, isochinolin, tetrahydroisochinolin, benzofuran, benzodioxan, benzodioxol (běžně popisovaný jako methylendioxyfenyl, vyskytuje-li se jako substituent), tetrazol, morfolin, thiazol, pyridin, pyridazin, pyrimidin, thiofen, furan, oxazol, oxazolin, isoxazol, dioxan, tetrahydrofuran atd. Termín ,,/V-heterocyklyl“ se vztahuje na heterocykl obsahující atom dusíku jako substituentový zbytek. Termín heterocyklyl zahrnuje heteroaryl, který je podskupinou heterocyklylu. Příklady TV-heterocyklylových zbytků zahrnují 4-morfolinyl, 4-thiomorfolinyl, 1-piperidinyl, 1-pyrrolidinyl, 3thiazolidinyl, piperazinyl a 4-(3,4-dihydrobenzoxazinyl), Příklady substituovaného heterocyklylu zahrnují 4-methyl-l-piperazinyl a 4-benzyl-1-piperidinyl.

Termín substituovaný alkyl, aryl a heteroaryl se vztahuje na alkyl, aryl nebo heteroaryl, kde jeden nebo více atomů vodíku jsou nahrazeny alkylem, halogenem, hydroxyskupinou, alkoxyskupinou, alkylendioxyskupinou (např. methylendioxyskupinou), fluoralkylem, karboxyskupinou (-COOH), karboalkoxyskupinou (tzn. acyloxyskupinou -O(O)CR), karboxyalkylem (tzn. estery -C(O)OR), karboxamidoskupinou, sulfonamidoalkylem, sulfonamidoarylem, aminokarbonylem, benzyloxykarbonylaminoskupinou (CBZamino), kyanoskupinou, karbonylem, nitroskupinou, primární, sekundární a terciární aminoskupinou (např. alkylaminoskupinou a dialkylaminoskupinou) a aminoalkylenem, alkylthioskupinou, alkylsulfinylem, alkylsulfonylem, alkylsulfonamidoskupinou, arylthioskupinou, arylsulfinylem, arylsulfonylem, amidinoskupinou, arylem (např. fenylem a benzylem), heteroarylem, heterocyklylem, fenoxyskupinou, benzyloxyskupinou nebo heteroaryloxyskupinou. Pro účely tohoto vynálezu substituovaný alkyl zahrnuje také oxaalkylové zbytky, tzn. alkylový zbytek, ve kterém je jeden nebo více atomů • · · · · · • 4 •444444 · 4 · · 4 ·

4 44 4 444 4 ···· · 4* 444 44 ·« uhlíku nahrazeno kyslíkem. Termín substituovaný alkylaryl a substituovaný oxaalkylaryl se vztahuje na zbytky, ve kterých buď jedna nebo obě alkylenové a arylové části jsou substituovány. Termín substituované alkylheteroarylové a substituované oxaalkylheteroarylové zbytky se vztahuje na zbytky, ve kterých buď jedna nebo obě alkylenové a heteroarylové části jsou substituovány. Dále by mělo být uvedeno, že určité polohy mohou obsahovat dvě nebo i tři substituční skupiny,

R, R'aR (např. diethylaminoskupinu a trifluormethyl).

Termín halogen se vztahuje na fluor, chlor, brom nebo jod. Výhodné jsou fluor, chlor a brom. Dihalogenaryl, dihalogenalkyl, trihalogenaryl atd. se vztahují na aryl a alkyl substituovaný dvojicí halogenů, není však nutné, aby oba halogeny byly stejné; tedy 4-chlor-3-fluorfenyl spadá pod dihalogenaryly.

Většina sloučenin popsaných v tomto vynálezu obsahuje jedno nebo více asymetrických center (např. uhlík, na který jsou vázány substituenty R₂ a R₂') a mohou se tedy vyskytovat ve formě enantiomerů, diastereoisomerů a ve stereoisomerických formách, které mohou být definovány pomocí termínů absolutní stereochemie, jako (R)- nebo (S)-. Tento vynález zahrnuje všechny tyto možné formy isomerů, včetně racemických směsí, opticky čistých forem a přechodných směsí. Opticky aktivní (R)- a (S)-isomery mohou být připraveny použitím chirálních syntonů nebo chirálních činidel, nebo pomocí tradičních technik. Jestliže zde popsané sloučeniny obsahují olefinickou dvojnou vazbu nebo jiná centra geometrické asymetrie a není-li uvedeno jinak, míní se tím sloučeniny zahrnující oba E a Z geometrické isomery. Stejně tak jsou zahrnuty všechny tautomerní formy.

Je-li to požadováno, mohou být R- a S-isomery rozděleny metodami, které jsou odborníkům v oboru známé. Např. utvořením diastereoisomerických solí nebo komplexů, které mohou být separovány např. krystalizaci; utvořením diastereoisomerických derivátů, které mohou být odděleny např. krystalizaci, plynovou-kapalinovou nebo kapalinovou chromatografií; selektivní reakcí jednoho enantiomerů s enantiomerně specifickým činidlem, např. enzymatickou oxidací nebo redukcí, která je následována oddělením modifikovaných a • · • · · · • · · «· • · ♦ · · · • · · « · • ····♦· · • · · · • · c* ♦ nemodifikovaných enantiomerů; nebo plynovou-kapalinovou nebo kapalinovou chromatografií v chirálním prostředí např. na chirálním nosiči jako silikagel s navázanými chirálními ligandy nebo v přítomnosti chirálního rozpouštědla. Zvláště výhodné je, že požadovaný enantiomer je převeden na jinou chemickou entitu jedním ze separačních postupů, které jsou popsány výše, a dalším krokem může být uvolněn požadovaný enantiomer. Alternativně mohou být jednotlivé enantiomery syntetizovány asymetrickou syntézou za použití opticky aktivních činidel, substrátů, katalyzátorů nebo rozpouštědel nebo převedením jednoho enantiomerů na jiný asymetrickou transformací. Příklad syntézy vycházející z opticky aktivní látky je zobrazen na obrázku 4.

V jednom provedení tohoto vynálezu, mohou být dva sousední substituenty R-2 spojeny dohromady a utvořit tak kruhovou strukturu. Spojená kruhová struktura může opět obsahovat heteroatomy a může být substituována jedním nebo více substituenty „R“. Mělo by se dále upozornit na to, že u cykloalkylu (tzn. nasycených kruhových struktur) může každá pozice obsahovat dvě substituující skupiny, substituent R a substituent R'.

Výhodná provedení

S ohledem na struktury la, lb, lc a ld, zejména na la, je ve výhodném provedení tohoto vynálezu substituent Ri vybraný ze skupiny sestávající z atomu vodíku, alkylu, arylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, heteroarylu, substituovaného heteroarylu, alkylarylu a substituovaného alkylarylu.

Ve výhodnějším provedení tohoto vynálezu je substituent Ri vybrán ze skupiny sestávající z atomu vodíku, nižšího alkylu, substituovaného nižšího alkylu, benzylu, substituovaného benzylu, fenylu, naftylu a substituovaného fenylu.

V nej výhodnějším provedení tohoto vynálezu je substituent Ri vybrán z atomu vodíku, ethylu, propylu, methoxyethylu, naftylu, fenylu, bromfenylu, chlorfenylu, methoxyfenylu, ethoxyfenylu, tolylu, dimethylfenylu, « · • « φ • φ φ • φφφ • ·

Φ Φ·· · • · β» · • · · · · Φ • Φ · • Φ Φ

Φ Φ ·

Φ Φ Φ Φ φφ» Ο Φ chorfluorfenylu, methylchlorfenylu, ethylfenylu, fenethylu, benzylu, chlorbenzylu, methylbenzylu, methoxybenzylu, kyanobenzylu, hydroxybenzylu, tetrahydrofuranylmethylu a (ethoxykarbonyl)ethylu.

Ve výhodném provedení tohoto vynálezu je substituent R₂ vybrán z atomu vodíku, alkylu, cykloalkylů nebo substituovaného alkylu. Struktury la, lb, lc a ld mají potenciálně chirální centrum na atomu uhlíku, na který je vázán substituent R₂. Tedy poloha R₂ může obsahovat dvě substituční skupiny, substituent R₂ a substituent R₂'. Substituenty R₂ a R₂' mohou být stejné nebo odlišné; jsou-li odlišné, kompozice je chirální. Jestliže substituenty R₂ a R₂' jsou odlišné, výhodná provedení tohoto vynálezu využívají pouze jednoduchý nevodíkový substituent R₂. Úmyslem tohoto vynálezu je použití čistých enantiomerů a směsí enantiomerů, zahrnující racemické směsi, ačkoli obecně bude výhodné použití podstatně čistého eutomeru, zejména R enantiomerů.

Ve výhodném provedejí je substituent R3 je vybrán ze alkylu, substituovaného alkylu, alkylarylu, heteroarylu, arylu, substituovaného arylu, substituovaného oxaalkylarylu, -O-R15 a -NH-R15 a R15 je vybrán z alkylu, arylu a substituovaného arylu.

Ve výhodnějším provedení tohoto vynálezu je substituent R₂ vybrán z atomu vodíku, nižšího alkylu a substituovaného nižšího alkylu, a substituent R₂· je atom vodíku. V nej výhodněj ším provedení tohoto vynálezu je substituent R₂vybrán z atomu vodíku, methylu, ethylu, propylu (zejména z-propylu), butylu (zejména /-butylu), methy lthioethylu, aminobutylu, (CBZ)aminobutylu, cyklohexylmethylu, benzyloxymethylu, methylsulfinylethylu, methylsulfinylmethylu, hydroxymethylu, benzylu a indolylmethylu. Zejména výhodný je R enantiomer, kde substituent R₂ je z-propyl.

Ve výhodném provedení tohoto vynálezu je substituent R3, pokud substituent R3 není -NHR15, vybrán ze skupiny sestávající z alkylu majícího 1 až 13 atomů uhlíku; substituovaného nižšího alkylu; arylu, včetně fenylu, bifenylu a naftylu; substituovaného arylu, včetně fenylu substituovaného jedním nebo více *« · *· · 4 » * · β» · · • · · · · • ·····» · • · · ·

Φ·4· * «4 halogeny, nižšími alkyly, nižšími alkoxy skupinami, nitroskupinami, karboxy skupinami, methylendioxyskupinami nebo trifluormethyly; benzylu;

fenoxymethylu; halogenfenoxymethylu; fenylvinylu; heteroarylu; heteroarylu substituovaného nižším alkylem; a benzyloxymethyl.

Ve výhodnějším provedení tohoto vynálezu je substituent R3, pokud substituent R3 není -NHR15, vybrán ze skupiny sestávající z ethylu, propylu, chlorpropylu, butoxyskupiny, heptylu, butylu, oktylu, tridekanylu, (ethoxykarbonyl)ethylu, dimethylaminoethylu, dimethylaminomethylu, fenylu, naftylu, halogenfenylu, dihalogenfenylu, kyanofenylu, halogen(trifluormethyl)fenylu, chlorfenoxymethylu, methoxyfenylu, karboxyfenylu, ethylfenylu, tolylu, bifenylu, methylendioxyfenylu, methylsulfonylfenylu, methoxychlorfenylu, chlornaftylu, methylhalogenfenylu, trifluormethylfenylu, butylfenylu, pentylfenylu, methylenitrofenylu, fenoxymethylu, dimethoxyfenylu, fenylvinylu, nitrochlorfenylu, nitrofenylu, dinitrofenylu, bis(trifluormethyl)fenylu, benzyloxymethylu, benzylu, furanylu, benzofuranylu, pyridinylu, indolylu, methylpyridinylu, chinolinylu, pikolinylu, pyrazolylu a imidazolylu.

Ve výhodnějším provedení je substituent R15, pokud je substituent R3 NHR15, vybrán z nižšího alkylu; cyklohexylu; fenylu; a fenylu substituovaného halogenem, nižším alkylem, nižší alkoxyskupinou nebo nižší alkylthioskupinou.

V nej výhodnějším provedení je substituent R15, pokud je substituent R3 NHR15, isopropyl, butyl, cyklohexyl, fenyl, bromfenyl, dichlorfenyl, methoxyfenyl, ethylfenyl, tolyl, trifluormethylfenyl nebo methylthiofenyl.

Ve výhodném provedení je substituent R4 vybrán z alkylu, arylu, alkylarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu a substituentu -alkylen-Ri6, a substituent Ri6 je vybrán z alkoxyskupiny, aminoskupiny, alkylaminoskupiny, dialkylaminoskupiny a AMieterocyklylu.

Ve výhodnějším provedení je substituent R4 vybrán z nižšího alkylu, substituovaného nižšího alkylu, cyklohexylu; fenylu substituovaného • · · · « * 9 ► ····♦* hydroxyskupinou, nižší alkoxyskupinou nebo nižším alkylem; benzylu;

heteroarylmethylu; hetroarylethylu; heteroarylpropylu a -alkylen-Ri₆, kde substituent Rió je aminoskupina, nižší alkylaminoskupina, di(nížší alkylaminoskupina, nižší alkoxyskupina nebo TV-heterocyklyl.

morfolinylpropylu, pyrrolidinylethylu,

V nej výhodnějším provedení je substituent R4 vybrán z methylu, ethylu, propylu, butylu, cyklohexylu, karboxy ethylu, karboxymethylu, methoxyethylu, hydroxyethylu, hydroxypropylu, dimethylaminoethylu, dimethylaminopropylu, diethylaminoethylu, diethylaminopropylu, aminopropylu, methylaminopropylu, 2,2-dimethyl-3-(dimethylamino)propylu, l-cyklohexyl-4-(diethylamino)butylu, aminoethylu, aminobutylu, aminopentylu, aminohexylu, aminoethoxyethylu, isopropylaminopropylu, diisopropylaminoethylu, l-methyl-4(diethylamino)butylu, (Z-Boc)aminopropylu, hydroxyfenylu, benzylu, methoxyfenylu, methylmethoxyfenylu, dimethylfenylu, tolylu, ethylfenylu, (oxopyrrolidinyl)propylu, (methoxykarbonyl)ethylu, benzylpiperidinylu, pyridinylethylu, pyridinylmethylu, morfolinylethylu, piperidinylu, azetidinylmethylu, azetidinylpropylu, pyrrolidinylpropylu, piperidinylmethylu, piperidinylethylu, imidazolylpropylu, imidazolylethylu, (ethylpyrrolidinyl)methylu, (methylpyrrolidinyl)ethylu, (methylpiperidinyl)propylu, (methylpiperazinyl)propylu, furanylmethylu a indolylethylu.

V dalším výhodném provedení jsou substituenty R₅, Rg, R₇ a R₈ vybrány z atomu vodíku, halogenu (zejména chlor a fluor), nižší alkylové skupiny (zejména methylu), substituovaného nižšího alkylu (zejména trifluormethyl), nižší alkoxyskupiny (zejména methoxyskupiny) a kyanoskupiny; výhodněji z atomu vodíku a halogenu. Dále je výhodným provedením pro každého ze specifických substituentů: substituent R5 je atom vodíku nebo halogen; substituent Re je atom vodíku, methyl nebo halogen; substituent R₇ je atom vodíku, halogen, alkyl (zejména methyl), alkoxyskupina (zejména methoxyskupina) nebo kyanoskupina; a substituent Rs je atom vodíku nebo halogen. Dále jsou výhodné sloučeniny, ve kterých pouze jeden ze substituentů R5, Rď, R7 a Rs není atom vodíku, zejména substituent R₇.

949 4

C· * · ·

4 4 ► 4 4 4 4

Ve zvláště výhodné podskupině je substituent Ri benzyl nebo halogenbenzyl; substituent R₂ je vybrán z ethylu a propylu; substituent R₂' je atom vodíku; substituent R₃ (nebo R₃- nebo R₃ ) je substituovaný fenyl; substituent R₄je -(CH)_mOH, kde index m je dvě nebo tři, nebo -(CH₂)_pRi6, kde p je jedna až tři a substituent Ri₆ je aminoskupina, propylaminoskupina nebo azetidinyl; substituent Rs je atom vodíku; substituent Ró je atom vodíku; substituent R7 je halogen; substituent Re je atom vodíku.

Zvláště u sulfonamidů o struktuře lb je substituent Rj výhodně vybrán z atomu vodíku, nižšího alkylu, substituovaného nižšího alkylu, benzylu, substituovaného benzylu, fenylu a substituovaného fenylu; substituent R₂ je vybrán z atomu vodíku a nižšího alkylu a substituent R₂' je atom vodíku; substituent R₃- je vybrán ze Ci-Ci₃ alkylu; fenylu; naftylu; fenylu substituovaného halogenem, nižším alkylem, nižší alkoxyskupinou, nitroskupinou, methylendioxyskupinou nebo trifluormethylem; bifenylylu a heteroarylu; a substituent R4 je vybrán z nižšího alkylu, cyklohexylu; fenylu substituovaného hydroxyskupinou, nižší alkoxyskupinou nebo nižším alkylem; benzylu; heteroarylmethylu; heteroarylethylu; heteroarylpropylu; heteroarylethylu; heteroarylpropylu a -alkylen-Ri6, kde substituent Ri6 je di(nižší alkylaminoskupina, (nižší alkylaminoskupina, aminoskupina, nižší alkoxyskupina nebo V-heterocyklyl, zvláště pak pyrrolidinoskupina, piperidinoskupina nebo imidazolyl.

Zvláště u sulfonamidů o struktuře lb, substituent Ri je nejvýhodněji vybrán z nižšího alkylu, benzylu, substituovaného benzylu a substituovaného fenylu; substituent R₂ je atom vodíku nebo nižší alkyl; substituent R₂’ je atom vodíku; substituent R₃ je vybrán ze substituovaného fenylu a naftylu; substituent R₄ je alkylen-Riň; substituent R7 je atom vodíku, fluor, methyl nebo chlor; substituenty Rs, Rg a Re jsou atomy vodíku; a substituent Ri6 je vybrán z di(nižší alkylamino) skupiny, (nižší alkylaminoskupiny, aminoskupiny, pyrrolidinoskupiny, piperidinoskupiny, imidazolylu a morfolinoskupiny.

« v • · · * · · · • ♦ · 9 9 · < * · · · 9 9 9

9 9 9 9 · 9

999 9 9 9 9

Zvláště u aminů o struktuře lc a ld je substituent Ri výhodně vybrán z atomu vodíku, nižšího alkylu, substituovaného nižšího alkylu, benzylu, substituovaného benzylu, fenylu, naftylu a substituovaného fenylu; substituent R₂je vybrán z atomu vodíku, nižšího alkylu a substituovaného nižšího alkylu a substituent R₂' je atom vodíku; substituent R₃ je vybrán z Ci-Ci₃alkylu; substituovaného nižšího alkylu; fenylu; naftylu; fenylu substituovaného halogenem, nižším alkylem, nižší alkoxyskupinou, nitroskupinou, methylendioxyskupinou, nebo trifluormethylem; bifenylylu, benzylu a heterocyklylu; a substituent R₄ je vybrán z nižšího alkylu; cyklohexylu; fenylu substituovaného hydroxyskupinou, nižší alkoxyskupinou nebo nižším alkylem; benzylu; substituovaného benzylu; heterocyklylu; heteroarylmethylu; heteroarylethylu; heteroarylpropylu a -alkylen-Rig, kde substituent Ri₆ je di(nižší alkylaminoskupina, (nižší alkylaminoskupina, aminoskupina, nižší alkoxyskupina nebo /V-heterocyklyl.

Zvláště u aminů o struktuře lc a ld je substituent Ri nejvýhodněji vybrán z nižšího alkylu, benzylu, substituovaného benzylu a substituovaného fenylu; substituent R₂ je atom vodíku nebo nižší alkyl; substituent R₂' je atom vodíku; substituent R3 je vybrán ze substituovaného fenylu, heterocyklylu a naftylu; substituent R₄ je vybrán ze substituovaného benzylu, heterocyklylu a -alkylen-Ri6; substituenty Re a R7 jsou vybrány z atomu vodíku a halogenu; substituenty R5 a Rg jsou atomy vodíku; a substituent Ri6 je vybrán z di(nižší alkylamino) skupiny, (nižší alkyl)aminoskupiny, aminoskupiny, pyrrolidinylu, piperidinylu, imidazolylu a morfolinylu. Je-li substituent R₃- přítomen (jako v ld) je nejvýhodněji vybrán z halogenfenylu, polyhalogenfenylu, tolylu, dimethylfenylu, methoxyfenylu, dimethoxyfenylu, kyanofenylu, trifluormethylfenylu, trifluormethoxyfenylu, bis(trifluormethyl)fenylu, karboxyfenylu, ř-butylfenylu, methoxykarbonylfenylu, piperidinylu a naftylu.

Vzhledem k výše uvedenému, obzvláště pak na základě dat z testů uvedených níže, jsou pro sloučeniny, farmaceutické přípravky, způsoby výroby a použití podle předloženého výhodné následující kombinace a obměny substituujících skupin (resp. podskupin, seřazeno podle zvyšující se priority):

« a ·· • · · · • * • · · ► · · · ·

1. Jakýkoliv z obecných vzorců la, lb, lc nebo ld (výhodně obecné vzorce la nebo ld), kde substituent Ri je atom vodíku, nižší alkyl, substituovaný nižší alkyl, alkylaryl nebo substituovaný alkylaryl (výhodně benzyl nebo substituovaný benzyl):

a. Zejména kde stereogenní centrum, ke kterému jsou připojeny substituenty R₂ a R₂', má konfiguraci R, kde R₂- je atom vodíku.

i. Obzvláště, kde substituent R₂ je nižší alkyl (výhodně ethyl, ipropyl, c-propyl nebo /-butyl).

1. Nejvýhodněji kde substituent R₂ je z-propyl.

b. Zejména tam, kde substituent R4 je substituovaný alkyl, (výhodně a primární, sekundární nebo terciární amino-substituovaný nižší alkyl),

i. Nejvýhodněji kde substituent R4 je primární amino nižší alkyl.

c. Zejména tam, kde substituenty R5, Rg, R7 a Rg jsou vybrány z atomu vodíku, halogenu, nižšího alkylu (výhodně methyl), substituovaného nižšího alkylu, nižší alkoxyskupiny (výhodně methoxyskupina) a kyanoskupiny.

i. Výhodně jsou substituenty R5, Rg a Rg atom vodíku.

1. Výhodněji substituent R₇ je halogen nebo kyanoskupina, zejména fluor nebo chlor a nejvýhodněji chlor.

d. V případě obecných vzorců la a ld, zejména tam, kde substituent R3 nebo R3 je aryl (výhodně fenyl), substituovaný aryl (výhodně nižší alkyl- nebo nižší alkoxy-substituovaný fenyl), alkylaryl (výhodně benzyl a fenylvinyl), alkylheteroaryl, oxaalkylaryl (výhodně fenoxy nižší alkyl), oxaalkylheteroaryl, substituovaný alkylaryl (výhodně substituovaný benzyl a substituovaný fenylvinyl), substituovaný alkylheteroaryl, substituovaný oxaalkylaryl (výhodně substituovaný fenoxy nižší alkyl) nebo substituovaný oxaalkylheteroaryl.

i. Nejvýhodněji tam, kde substituent R₃ nebo R₃ je aryl, substituovaný aryl, nižší alkylaryl nebo substituovaný nižší alkylaryl.

• · · ·

2. Jakýkoliv z obecných vzorců la, lb, lc nebo ld, kde stereogenní centrum, ke kterému jsou připojeny substituenty R₂ a R₂', má konfiguraci R, obzvláště kde substituent R₂, je atom vodíku:

a. Zejména kde substituent R₂ je nižší alkyl (výhodně ethyl, z-propyl, cpropyl nebo /-butyl).

i. Nejvýhodněji kde substituent R₂ je z-propyl.

b. Zejména kde substituent R4 je substituovaný alkyl (výhodně primární, sekundární nebo terciární amino-substituovaný nižší alkyl),

i. Nejvýhodněji kde substituent R4 je primární amino-nižší alkyl.

c. Zejména kde substituenty R₅, R6 a Rs jsou atom vodíku.

i. Nej výhodněji kde substituent R? je atom vodíku, halogen (obzvláště chlor nebo fluor), nižší alkyl (obzvláště methyl), substituovaný nižší alkyl, nižší alkoxyskupina (obzvláště methoxyskupina) nebo kyanoskupina.

1. Obzvláště kde substituent R7 je chlor.

3. Jakýkoliv z obecných vzorců la, lb, lc nebo ld, kde substituent R? je atom vodíku, halogen (výhodně chlor nebo fluor), nižší alkyl (výhodně methyl), substituovaný nižší alkyl, nižší alkoxyskupina (výhodně methoxyskupina) nebo kyanoskupina.

a. Zejména tam, kde substituent R7 je halogen nebo kyanoskupina.

b. Zejména tam, kde substituenty R5, R/, a Rs jsou atom vodíku,

i. Nejvýhodněji tam, kde substituent R₇ je chlor.

4. Jakýkoliv z obecných vzorců lb nebo lc, kde substituent R4 je substituovaný alkyl (výhodně primární, sekundární nebo terciární aminosubstituovaný nižší alkyl, zejména primární amino nižší alkyl).

a. Zejména kde stereogenní centrum, ke kterému jsou připojeny substituenty R₂ a R₂', má konfiguraci R, obzvláště kde substituent R₂je atom vodíku:

i. Zejména kde substituent R₂ je nižší alkyl (výhodně ethyl, zpropyl, c-propyl nebo /-butyl).

· · 0

0 ····

1. Nejvýhodněji kde substituent R₂ je z-propyl.

b. Zejména kde substituenty R₅, R₆ a R₈ jsou atom vodíku.

i. Nejvýhodněji kde substituent R₇ je atom vodíku, halogen (obzvláště chlor nebo fluor), nižší alkyl (obzvláště methyl), substituovaný nižší alkyl, nižší alkoxyskupina (obzvláště methoxyskupina) nebo kyanoskupina.

1. Zejména kde substituent R₇ je chlor.

Nejvýhodnější pro sloučeniny, farmaceutické přípravky, způsoby výroby a použití podle předloženého vynálezu je obecný vzorec la zahrnující následující kombinace a obměny subtituujících skupin (resp. podskupin, seřazeno podle zvyšující se priority):

1. Substituent Ri je alkylaryl nebo substituovaný alkylaryl (výhodně benzyl nebo substituovaný benzyl; nejvýhodněji benzyl).

a. Zejména kde stereogenní centrum, ke kterému jsou připojeny substituenty R₂ a R₂', má konfiguraci R, kde substituent R₂' je atom vodíku.

i. Obzvláště tam, kde substituent R₂ je nižší alkyl (výhodně ethyl, z-propyl, c-propyl nebo /-butyl),

1. Nej výhodněji tam, kde substituent R₂ je z-propyl.

b. Zejména tam, kde substituent R3 je aryl (výhodně fenyl), substituovaný aryl (výhodně nižší alkyl-, nižší alkoxy- a/nebo halogen-substituovaný fenyl), alkylaryl (výhodně benzyl a fenylvinyl), alkylheteroaryl, oxaalkylaryl (výhodně fenoxy nižší alkyl), oxaalkylheteroaryl, substituovaný alkylaryl (výhodně substituovaný benzyl a substituovaný fenylvinyl), substituovaný alkylheteroaryl, substituovaný oxaalkylaryl (výhodně substituovaný fenoxy nižší alkyl) nebo substituovaný oxaalkylheteroaryl.

i. Obzvláště tam, kde substituent R3 je aryl, substituovaný aryl, nižší alkylaryl, substituovaný nižší alkylaryl, oxa (nižší) alkylaryl.

1. Nejvýhodněji tam, kde substituent R3 je methyl- a/nebo halogen-substituovaný fenyl.

99 9 e

· · 9

I» ♦· ··

c. Zejména tam, kde substituent R₄ je substituovaný alkyl (výhodně primární, sekundární nebo terciární amino-substituovaný nižší alkyl), i. Obzvláště tam, kde substituent R₄ je primární aminosubstituovaný nižší alkyl.

1. Nejvýhodněji tam, kde substituent R₄ je 3-amino-npropyl.

d. Zejména tam, kde substituenty R₅, Ró, R7 a Rg jsou vybrány z atomu vodíku, halogenu (výhodně chlor a fluor), nižšího alkylu (výhodně methyl), substituovaného nižšího alkylku, nižší alkoxyskupiny (výhodně methoxyskupiny) a kyanoskupiny.

i. Obzvláště tam, kde substituenty R5, R₆, R7 a Rg jsou atom vodíku, halogen, nižší alkyl nebo kyanoskupina.

1. Nejvýhodněji tam, kde substituenty R₅, R₆ a Rg jsou atom vodíku.

a. Zejména tam, kde substituent R7 je halogen nebo kyanoskupina (nejvýhodněji chlor).

2. Zejména tam, kde substituent R7 je halogen nebo kyanoskupina (nejvýhodněji chlor).

2. Tam, kde stereogenní centrum, ke kterému jsou připojeny substituenty R₂ a

R₂' má konfiguraci R (výhodně kde substituent R₂' je atom vodíku).

a. Zejména tam, kde substituent R₂ je nižší alkyl (výhodně ethyl, ipropyl, c-propyl nebo /-butyl).

i. Nejvýhodněji tam, kde substituent R₂ je z-propyl.

b. Zejména tam, kde substituent R₃ je aryl (výhodně fenyl), substituovaný aryl (výhodně nižší alkyl-, nižší alkoxy- a/nebo halogen-substituovaný fenyl), alkylaryl (výhodně benzyl a fenylvinyl), alkylheteroaryl, oxaalkylaryl (výhodně fenoxy nižší alkyl), oxaalkylheteroaryl, substituovaný alkylaryl (výhodně substituovaný benzyl a substituovaný fenylvinyl), substituovaný alkylheteroaryl, substituovaný oxaalkylaryl (výhodně substituovaný fenoxy nižší alkyl) nebo substituovaný oxaalkylheteroaryl.

· « · ·

0 0

0000 *

0 · * 0 β • 0 • 0 ·0

0 0

0 0·Ι

i. Obzvláště tam, kde substituent R₃ je aryl, substituovaný aryl, nižší alkylaryl, substituovaný nižší alkylaryl, oxa (nižší) alkylaryl.

1. Nejvýhodněji tam, kde substituent R₃ je methyl- a/neho halogen-substituovaný fenyl.

c. Zejména tam, kde substituent R4 je substituovaný alkyl (výhodně primární, sekundární nebo terciární amino-substituovaný nižší alkyl), i. Obzvláště tam, kde substituent R4 je primární aminosubstituovaný nižší alkyl.

1. Nejvýhodněji tam, kde substituent R4 je 3-amino-«propyl.

d. Zejména tam, kde substituenty R₅, R₆, R7 a R₈ jsou vybrány z atomu vodíku, halogenu (výhodně chlor a fluor), nižšího alkylu (výhodně methyl), substituovaného nižšího alkylu, nižší alkoxyskupiny (výhodně methoxyskupiny) a kyanoskupiny.

i. Obzvláště tam, kde substituenty R₅, R₆, R7 a R₈ jsou atom vodíku, halogen nebo nižší alkyl.

1. Nejvýhodněji tam, kde substituenty R₅, Rg a Rg jsou atom vodíku.

2. Zejména tam, kde substituent R7 je halogen nebo kyanoskupina (nej výhodněj i chlor).

3. Substituent R₃ je aryl (výhodně fenyl), substituovaný aryl (výhodně nižší alkyl-, nižší alkoxy- a/nebo halogen-substituovaný fenyl), alkylaryl (výhodně benzyl a fenylvinyl), alkylheteroaryl, oxaalkylaryl (výhodně fenoxy nižší alkyl), oxaalkylheteroaryl, substituovaný alkylaryl (výhodně substituovaný benzyl a substituovaný fenylvinyl), substituovaný alkylheteroaryl, substituovaný oxaalkylaryl (výhodně substituovaný fenoxy nižší alkyl) nebo substituovaný oxaalkylheteroaryl.

a. Zejména tam, kde substituent R₃ je aryl, substituovaný aryl, nižší alkylaryl, substituovaný nižší alkylaryl, oxa (nižší) alkylaryl.

• 4 «9·· • 99 4 4 · 9 99 · • · 9 99 9 99 9

49·4<«9 9 9 «4 4 4

4 · 4 4 4944 ···· 4 ·· 4*4 44 44

i. Nejvýhodněji tam, kde substituent R₃ je methyl- a/nebo halogen-substituovaný fenyl.

b. Zejména tam, kde substituent R₄ je substituovaný alkyl (výhodně primární, sekundární nebo terciární amino-substituovaný nižší alkyl), i. Obzvláště tam, kde substituent R₄ je primární aminosubstituovaný nižší alkyl.

1. Nej výhodněji tam, kde substituent R₄ je 3-amino-n-propyl.

c. Zejména tam, kde substituenty R5, Rg, R7 a Rs jsou vybrány z atomu vodíku, halogenu (výhodně chlor a fluor), nižšího alkylu (výhodně methyl), substituovaného nižšího alkylu, nižší alkoxyskupiny (výhodně methoxyskupiny) a kyanoskupiny.

i. Obzvláště tam, kde substituenty R₅, R₆, R₇ a Rs jsou atom vodíku, halogen, nižší alkyl nebo kyanoskupina.

1. Nejvýhodněji tam, kde substituenty R5, Rg a Rs jsou atom vodíku.

a. Zejména tam, kde substituent R₇ je halogen nebo kyanoskupina (nejvýhodněji chlor).

2. Zejména tam, kde substituent R₇ je halogen nebo kyanoskupina (nej výhodněj i chlor).

4. Substituent R₄ je substituovaný alkyl (výhodně primární, sekundární nebo terciární amino substituovaný nižší alkyl).

a. Obzvláště tam, kde substituent R₄ je primární amino-substituovaný nižší alkyl.

i. Nejvýhodněji tam, kde substituent R₄ je 3-amino-«-propyl.

b. Zejména tam, kde substituenty R5, Rg, R7 a Rs jsou vybrány z atomu vodíku, halogenu (výhodně chlor a fluor), nižšího alkylu (výhodně methyl), substituovaného nižšího alkylu, nižší alkoxyskupiny (výhodně methoxyskupina) a kyanoskupiny.

i. Obzvláště tam, kde substituenty R5, Rg, R₇ a Rs jsou atom vodíku, halogen, nižší alkyl nebo kyanoskupina.

1. Nejvýhodněji tam, kde substituenty R5, Rg a Rs jsou atom vodíku.

·«· • to · ·· • ·

2. Zejména tam, kde substituent R₇ je halogen nebo kyanoskupina (nejvýhodněji chlor).

5. Substituenty R5, Rg, R₇ a Rg jsou vybrány z atomu vodíku, halogenu (výhodně chlor a fluor), nižšího alkylu (výhodně methyl), substituovaného nižšího alkylu, nižší alkoxyskupiny (výhodně methoxyskupiny) a kyanoskupiny.

a. Zejména tam, kde substituenty R5, Rg, R₇ a Rg jsou atom vodíku, halogen, nižší alkyl nebo kyanoskupina.

i. Nejvýhodněji tam, kde substituent R₅, Rg a Rg jsou atom vodíku.

1. Zejména tam, kde substituent R₇ je halogen nebo kyanoskupina (nejvýhodněji chlor).

ii. Zejména tam, kde substituent R₇ je halogen nebo kyanoskupina (nejvýhodněji chlor).

Obzvláště výhodné pro sloučeniny, farmaceutické přípravky, způsoby výroby a použití podle předloženého vynálezu je obecný vzorec la, kde substituent Ri je alkylaryl nebo substituovaný alkylaryl (obzvláště benzyl nebo substituovaný benzyl), substituent R₂ je nižší alkyl (obzvláště i-propyl), substituent R₂' je atom vodíku, substituent R3 je substituovaný aryl (obzvláště methyl a/nebo halogen-substituovaný fenyl), substituent R₄ je substituovaný alkyl (obzvláště 3-amino-«-propyl), substituenty R5, Rf, a Rg jsou atom vodíku a substituent R₇ je halogen nebo kyanoskupina (obzvláště chlor), kde stereogenní centrum, ke kterému jsou připojeny substituenty R₂ a R₂', má konfiguraci R.

Syntéza, testy a použití

Kompozice tohoto vynálezu naznačené níže jsou syntetizovány za použití známých technik. Např. jak je popsáno v Ager et al., J. of Med. Chem., 20: 379386 (1977), zde uvedené jako odkaz, chinazolinony mohou být získány kysele katalyzovanou kondenzací JV-acylanthranilových kyselin s aromatickými • 9 9 9 9 99

9 9 9 9 9

99 99 · ♦ 9 9 9

9 9 9 9

999 9 9 99 999 • · · • · ·

9 9 • · 9 9

99 primárními aminy. Další postupy přípravy chinazolinonů jsou popsány v US patentech č. 5,783,577; 5,922,866 a 5,187,167, všechny jsou zde uvedeny jako odkazy.

Kompozice tohoto vynálezu mohou být připraveny způsobem, který je zobrazen na obrázcích 1, 2, 4 a 5. Sloučeniny obecného vzorce ld jsou připraveny analogickým způsobem jako na obrázku 1, až na to, že acyl halid je ve finálním kroku nahrazen alkyl halidem.

Takto připravené kompozice tohoto vynálezu nacházejí využití v různých aplikacích. Mitóza může být upravována různými způsoby; to znamená, že může být ovlivněna jak zvyšováním tak snižováním aktivity komponent mitotické dráhy.

Jinak řečeno mitóza může být ovlivněna (např. narušena) narušením rovnováhy a také různými inhibičními nebo aktivačními komponentami. Podobnými způsoby může být upravována meióza.

V výhodném provedení jsou kompozice tohoto vynálezu používány pro modulaci tvorby mitotického vřeténka, tím že způsobují prodloužení buněčného cyklu zadržením v mitóze. Termín „modulace“ je zde použit ve smyslu upravení tvorby mitotického vřeténka, zahrnující zvýšení nebo snížení tvorby mitotického vřeténka. „Tvorbou mitotického vřeténka“ se v tomto textu rozumí uspořádání mikrotubulů do bipolární struktury mitotickými kinesiny. „Dysfunkcí mitotického vřeténka“ se zde rozumí zastavení mitózy a utvoření monopolárního vřeténka.

Kompozice tohoto vynálezu jsou použitelné pro vazebné a/nebo modulační aktivity mitotického kinesinu, KSP. V výhodném provedení je KSP lidský KSP, ačkoliv KSP kinesiny z jiných organismů mohou být také použity. V tomto kontextu modulace znamená jak zvýšení tak snížení oddělení pólů vřeténka způsobující malformace, tzn. roztažení pólů mitotického vřeténka, nebo dále také způsobující morfologické perturbace mitotického vřeténka. V rámci definovaného KSP jsou pro tyto účely také zahrnuty varianty a/nebo fragmenty KSP. Viz. americká patentová přihláška (číslo 09/428,156) „Methods of Screening for Modulátore of Cell Proliferation a Methods of Diagnosing Cell Proliferation States“, podaná 27. října 1999, která je zde uvedena jako odkaz v celém svém ·· ···· toto · · · · ·· to to to to • · · « · >· ·· · • to « ··· toto· • toto to to * to · to · · 4 4

4 toto to to··· ·«·· · ·· to·· «· ·· rozsahu. Mimoto v tomto vynálezu mohou být použity další mitotické kinesiny.

Nicméně kompozice tohoto vynálezu jsou specifické pro KSP.

Pro určení aktivity jsou obecně jak KSP, tak sloučeniny podle tohoto vynálezu nerozpustně vázány na nerozpustný nosič s izolovanými místy pro navázání vzorku (např. na mikrotitrační destičky, misky atd.). Nerozpustný nosič může být vyroben z jakékoli směsi, ke které se tato kompozice může vázat, je snadno oddělitelný od rozpustného materiálu a dále je také celkově kompatibilní s metodami testování. Povrch těchto nosičů může být hladký nebo pórovitý a nosiče mohou mít jakýkoliv vhodný tvar. Příklady vhodných nerozpustných nosičů zahrnují mikrotitrační destičky, misky, membrány a perličky, které jsou obvykle vyrobeny ze skla, plastu (např. polystyrenu), polysacharidů, nylonu nebo nitrocelulózy, teflonu, atd. Mikrotitrační destičky a misky jsou obzvláště vhodné, protože může být současně provedeno mnoho testů ve velice malém množství činidla a vzorku. Konkrétní způsob vázání kompozice není rozhodující v případě, že je slučitelný s činidly a metodami tohoto vynálezu, zachovává aktivitu kompozice a je nedifůzní. Výhodné způsoby navázání zahrnují použití protilátek (které stericky nebrání buď navázání ligandů nebo aktivaci sekvence, když je protein navázaný na nosič), přímé navázání na „lepkavý “ iontový nosič, chemickou zesíťovanou vazbu, syntézu proteinu nebo agens přímo na povrchu atd.

Následuje navázání proteinu nebo agens, přebytečný nenavázaný materiál je odstraněn omytím. Oblasti obsahující vzorek pak mohou být zablokovány pomocí inkubace s hovězím sérovým albuminem (BSA), kaseinem nebo jiným neškodným proteinem či jiným podílem.

Antimitotické agens tohoto vynálezu mohou být použity samotné pro modulaci aktivity mitotického kinesinu, zvláště KSP. V tomto provedení jsou mitotické agens tohoto vynálezu kombinovány s KSP a je měřena aktivita KSP.

Aktivita kinesinu je pracovníkům v oboru známa a zahrnuje jednu nebo více aktivit kinesinu. Aktivity kinesinu zahrnují schopnost ovlivňovat ATP hydrolýzu; vazbu mikrotubulů; skluz a polymerizaci/depolymerizaci (účinky na dynamiku mikrotubulů); vazbu na další proteiny vřeténka; vazbu na proteiny účastnící se kontroly buněčného cyklu; fungování jakožto substrátu pro ostatní enzymy, jako

4444 • 4 • 4« · 4 t 4··

44444*4 4 4 44 « 4

4 444 4444

4444 4 ♦· 444 44 ·4 jsou kinázy a proteázy; specifické buněčné aktivity kinesinu jako je separace pólů vřeténka.

Způsoby na měření pohyblivosti jsou pracovníkům v oboru dobře známy.

[Viz např., Halí, et al. (1996), Biophys. J., 71: 3467-3476, Turner et al., 1996,

Anal. Biochem. 242 (1): 20-5; Gittes et al., 1996, Biophys. J. 70 (1) : 418-29;

Shirakawa et al., 1995, J. Exp. Biol 198: 1809-15 ; Winkelmann et al., 1995,

Biophys. J. 68: 2444-53; Winkelmann et al., 1995, Biophys. J. 68: 72S.]

Způsoby pro stanovení hydrolytické aktivity ATPázy známé ze stavu techniky mohou být rovněž použity. Výhodně se využívají způsoby založené na roztocích. Americká přihláška 09/314,464, podaná 18. května, 1999, která je zde uvedena jako odkaz v celém svém rozsahu, tyto testy popisuje. Alternativně jsou používány konvenční způsoby. Například může být kvantifikováno uvolnění Pj substituentu z kinesinu. V jednom z výhodných provedení využívá test hydrolytické aktivity ATPázy 0,3 M PCA (kyselina chloristá) a substituční látku malachitovou zeleň (8,27 mM molybdenan sodný, 0,33 mM oxalát malachitové zeleně a 0,8 mM Triton X-100). Při provedení testu se 10 μί reakční směsi utlumí v 90 μί ledové 0,3 M kyselině chloristé. Používají se fosfátové standardy, takže data mohou být převedena na mM uvolněného anorganického fosfátu. Jakmile jsou všechny reakce a standardy utlumeny kyselinou chloristou, přidá se např. do příslušných jamek mikrotitrační destičky 100 μί činidla malachitové zeleně. Směs se nechá vyvíjet 10 až 15 minut a destička je odečtena při absorbanci 650 nm.

Pokud jsou použity fosfátové standardy, mohou být hodnoty absorbance převedeny na mM Pi a porovnány v čase. Testy ATPázy používané v oboru zahrnují rovněž testy luciferázou.

ATPázová aktivita motoru domény kinesinu může být rovněž použita k testování účinku modulačních agens. V jednom provedení tohoto vynálezu jsou ATPázové testy kinesinu prováděny v nepřítomnosti mikrotubulů. Ve výše uvedených testech mohou být stanoveny různé typy modulačních agens.

V výhodném provedení tohoto vynálezu je účinek modulačních agens nezávislý na koncentraci mikrotubulů a ΑΤΡ. V dalším provedení tohoto vynálezu může být účinek činidel na ATPázu kinesinu snížen zvýšením koncentrace ATP,

0000 • · · 0·· «0 0 * 0000 · 0 0 0000 0 0 0 00 0 000 0 ♦··· 0 00 000 00 00 mikrotubulů nebo obou. V dalším provedení tohoto vynálezu je účinek tohoto modulačního agens zesílen zvýšením koncentrace ATP, mikrotubulů nebo obou.

Agens, které modulují biochemickou aktivitu KSP in vitro pak mohou být testovány in vivo. Způsoby pro in vivo sledování těchto činidel zahrnují testy rozdělení buněčného cyklu, životaschopnosti buněk nebo sledování přítomnosti, morfologie, aktivity, rozdělení nebo množství mitotických vřetének. Způsoby pro sledování rozdělení buněčného cyklu populace buněk například pomocí průtokové cytometrie jsou pracovníkům v oboru dobře známy. Stejně tak způsoby pro určení životnosti buněk. Viz například americká patentová přihláška „Methods of Screening for Modulators of Cell Proliferation a Methods of Diagnosing Cell Proliferation States,“ podaná 22. října, 1999, čísla 09/428,156, která je zde zahrnuta ve formě odkazu.

Kromě výše popsaných testů jsou pracovníkům v oboru dobře známy rovněž mikroskopické způsoby pro testování tvorby vřeténka a malformací (viz např., Whitehead a Rattner (1998), J. Cell Sci. 111: 2551-61 ; Galgio et al, (1996) J. Cell biol., 135: 399-414).

Kompozice tohoto vynálezu inhibují KSP kinesin. Jedním měřítkem inhibice je IC50, definované jako koncentrace kompozice, při které je aktivita KSP snížena o 50 %. Výhodné kompozice mají IC50 kolem 1 mM, přičemž výhodná provedení tohoto vynálezu mají IC50 menší než 100 μΜ, přičemž výhodnější provedení tohoto vynálezu mají IC50 nižší než 10 μΜ, zvláště výhodná provedení tohoto vynálezu mají IC50 nižší než 1 μΜ, speciálně výhodná provedení tohoto vynálezu mají IC50 nižší než 100 nM, a nejvýhodnější provedení tohoto vynálezu mají IC50 méně než 10 nM. Měření IC50 se provádí s použitím ATPázového testu.

Dalším měřítkem je inhibice Kj. Pro sloučeniny s IC50 nižším než 1 μΜ je Kj nebo K_d definováno jako disociační konstanta interakce chinazolinonu s KSP. Výhodné sloučeniny mají Kj nižší než 100 μΜ, přičemž výhodná provedení tohoto vynálezu mají Kj nižší než 10 μΜ, zvláště výhodná provedení tohoto vynálezu mají Kj nižší než 1 μΜ, speciálně výhodná provedení mají Kj nižší než 100 nM, a nej výhodnější provedení tohoto vynálezu mají Kj nižší než 10 nM. Stanovení Kj ««·« · sloučeniny z IC50 je založené na třech předpokladech. První předpoklad, pouze jedna molekula sloučeniny se váže na tento enzym a nedochází k žádné součinnosti. Druhý předpoklad, koncentrace aktivního enzymu a testované sloučeniny jsou známé (tj. v přípravě nejsou žádná významná množství nečistot nebo inaktivních forem). Třetí předpoklad, enzymatická aktivita komplexu enzym-inhibitor je nulová. Tyto hodnoty (např. koncentrace sloučeniny) jsou dosazeny do rovnice:

V — V_maxE₀

I(Eo + Io + Kd)- x/(E₀ + I_o + Kd/-4E_oIo

2E_n

Kde V je sledovaná rychlost, V_max je rychlost volného enzymu, I_o je koncentrace inhibitoru, E_o je koncentrace enzymu a K<j je disociaění konstanta komplexu enzym-inhibitor.

Dalším měřítkem inhibice je GI50, definovaný jako koncentrace sloučeniny, která vede ke snížení rychlosti buněčného růstu o 50%. Výhodné sloučeniny mají GIso nižší než 1 mM. Úroveň preference provedení je funkcí jejich GI50: ty, které mají GI50 nižší než 20 μΜ, jsou výhodnější; ty, které mají GI50 10 μΜ, jsou ještě více preferovány; ty, které mají GI50 menší než 1 μΜ, jsou opět výhodnější; ty, které mají GI50 100 nM, jsou ještě více preferovány; ty, které mají GI50 nižší než 10 nM, jsou ještě více preferovány. Měření GI50 je prováděno s použitím testu na proliferaci buněk.

Kompozice tohoto vynálezu jsou používány pro léčbu onemocnění proliferace buněk. Stavy nemocí, které lze léčit metodami a kompozicemi zde zahrnutými mimo jiné zahrnují rakovinu (blíže popsáno dále v textu), autoimunitní onemocnění, artritidu, odmítnutí štěpu, zánětlivé onemocnění střev, proliferaci indukovanou lékařskými postupy jako například operacemi, angioplastikou a podobně. Oceňuje se, že v některých případech buňky nemusí být ani ve stavu hyperproliferace nebo hypoproliferace (abnormální stavy), a přesto potřebují »· 4444 r ·· • 4 * 4 4 > «444 léčbu. Například během léčby zranění mohou buňky proliferovat „normálně“, ale může být požadováno zesílení jejich proliferace. Podobně, jak již bylo výše uvedeno, v oblasti zemědělství, buňky mohou být v „normálním“ stavu, ale může být požadována modulace proliferace pro zvýšení úrody přímým posílením růstu úrody nebo inhibici růstu rostliny nebo organismu, který úrodu nepříznivě ovlivňuje. Proto jedno provedení tohoto vynálezu zahrnuje aplikaci do buněk nebo jednotlivců trpících či počínajících trpět kteroukoli z těchto nemocí či stavů.

Kompozice a způsoby tohoto vynálezu jsou považovány za zvláště užitečné v léčbě rakoviny včetně pevných nádorů jako jsou kožní nádory, rakovina prsu, rakovina mozku, karcinomy děložního čípku, karcinomy varlat atd. Přesněji, rakoviny, které mohou být léčeny kompozicemi a metodami tohoto vynálezu kromě jiného zahrnují: srdeční: sarkom (angiosarkom, fibrosarkom, Rhabdomyosarkom, liposarkom), myxom, rhabdomyom, fibrom, lipom a teratom; plíce: bronchogenní karcinom (dlaždicové buňky, nediferenciované malé buňky, nediferenciované velké buňky, adeno karcinom), alveolární (bronchiolární) karcinom, bronchiální adenom, sarkom, lymfom, chondromatózní hamartom, mesotheliom; gastrointestinální soustava: jícen (karcinom dlaždicového epitelu, adenokarcinom, leiomyosarkom, lymfom), žaludek (karcinom, lymfom, leiomyosarkom), pankreas (duktální adenokarcinom, insulinom, glukagonom, gastrinom, karcinoidní nádory, vipom), tenké střevo (adenokarcinom, lymfom, karcinoidní nádory, Karposiho sarkom, leiomyom, hemangiom, lipom, neurofibrom, fibrom), tlusté střevo (adenokarcinom, tubulární adenom, vilózní adenom, hamartom, leiomyom); močopohlavní trakt: ledviny (adenokarcinom, Wilmův nádor [nefroblastom], lymfom, leukémie), močový měchýř a močová trubice (karcinom dlaždicového epitelu, karcinom přechodných buněk, adenokarcinom), prostata (adenokarcinom, sarkom), varlata (seminom, teratom, , embryonální karcinom, teratokarcinom, choriokarcinom, sarkom, karcinom vmezeřených buněk, fibrom, fibroadenom, adenomatózní nádory, lipom); játra: hepatom (karcinom jaterních buněk), cholangiokarcinom, hepatoblastom, angiosarkom, adenom jaterních buněk, hemangiom; kosti: osteogenní sarkom (osteosarkom), fibrosarkom, maligní fibrózní histiocytom, chondrosarkom, Ewingův sarkom, maligní lymfom (sarkom retikulárních buněk), násobný myelom, ·· ···· ·· · ·· • · · · ··· · * · · · · • ···· ··« ···· · • · * · 4 · · · · ···· · ·· »·· ·« ·· 34 maligní tumor chordoma obrovských buněk, osteochrondrom (osteokartilaginózní exostóza), benigní chondrom, chondroblastom, chondromyxofibrom, osteoidní osteom a nádory obrovských buněk; nervový systém: lebka (osteom, hemangiom, granulom, xanthom, deformující záněty kostí), mozkové pleny (meningiom, meningiosarkom, gliomatóza), mozek (astrocytom, medulloblastom, gliom, ependyom, germinom [pinalom], multiformní glioblastom, oligodendrogliom, schwannom, retinoblastom, kongenitální nádory), neurofibrom míchy, meningiom, gliom, sarkom); gynekologické: děloha (karcinom endometria), děložní čípek (karcinom děložního čípku, pre-tumorální cervikální dysplazie), vaječníky (karcinom vaječníků [serózní cystadenokarcinom, mucinoidní cystadenokarcinom, neklasifikované karcinomy], nádory buněk zrnité blány, nádory SertoliLeydigových buněk, dysgerminom, maligní teratom), vulva (karcinom dlaždicovitého epitelu, intraepitelový karcinom, adenokarcinom, fibrosarkom, melanom), pochva (karcinom jasných buněk, karcinom dlaždicovitého epitelu, botryoidní sarkom, embryonální rhabdomyosarkom), karcinom vejcovodů; hematologie: krev (myeloidní leukémie [akutní a chronická], akutní lymfoblastická leukémie, chronická lymfocytická leukémie, myeloproliferativní nemoci, násobný myelom, myelodysplastický syndrom), Hodgkinsova nemoc, nonHodgkinův lymfom [maligní lymfom]; kůže: maligní melanom, karcinom bazálních buněk, karcinom dlaždicového epitelu, Karposiho sarkom, mateřská znaménka, lipom, angiom, dermatofibrom, keloidy, lupénka; nadledvinky: neuroblastom. Takže zde používaný termín „rakovinná buňka“ zahrnuje buňky postižené kterýmkoli z výše uvedených stavů. Kompozice tohoto vynálezu jsou tedy aplikovány na buňky. „Aplikací“ se v tomto textu rozumí použití terapeuticky účinné dávky mitotického agens tohoto vynálezu na buňky v buněčné kultuře nebo u pacienta. „Terapeuticky účinnou dávkou“ se zde rozumí dávka, která vyvolává účinek, kvůli kterému je aplikována. Přesná dávka bude záviset na účelu léčby a pro pracovníky v oboru bude zjistitelná pomocí známých technik. Pracovníci v oboru vědí, že mohou být nutné úpravy pro systémovou nebo lokální distribuci, věk, tělesnou váhu, celkový zdravotní stav, pohlaví, dietu, čas aplikace, interakci léčiva a závažnost stavu pacienta a tyto úpravy je možno stanovit pomocí obvyklých experimentů, které jsou pracovníkům v oboru známy. „Buňkami“ se

A* ··· · • · · ···· ·· · AAA A A A A A A

A AAAAAA A A AA A A • A AAA AAAA

AAAA A AA AAA AA AA v tomto textu rozumí téměř jakákoli buňka, ve které může být upravena mitóza nebo meióza.

„Pacientem“ se pro účely tohoto vynálezu rozumí jak lidé, tak další živočichové, zvláště pak savci a další organismy. Tak jsou tyto způsoby použitelné jak pro humánní medicínu, tak pro veterinární použití. Ve výhodném provedení tohoto vynálezu je pacientem savec a v nej výhodnějším provedení tohoto vynálezu je pacientem člověk.

Mitotické agens mající požadované farmakologícké aktivity mohou být aplikovány ve fyziologicky akceptovatelném nosiči pacientovi, jak je popsáno v tomto textu. V závislosti na způsobu aplikace mohou být sloučeniny připraveny různými způsoby, jak bude dále popsáno. Koncentrace terapeuticky aktivní sloučeniny v léčebném přípravku se mohou lišit od 0,1 do 100 hmotnostních %.

Agens mohou být aplikována samotná nebo v kombinaci s jinou léčbou, např. ozařováním nebo jinými chemoterapeutickými agens.

Ve výhodném provedení tohoto vynálezu jsou farmaceutické kompozice ve formě rozpustné ve vodě, jako jsou farmaceuticky akceptovatelné sole, které zahrnují sole vzniklé přidáním jak kyseliny, tak zásady. „Farmaceuticky akceptovatelné sole vzniklé přidáním kyseliny“ znamenají ty sole, které si zachovávají biologickou účinnost volných bází, a které nejsou biologicky aktivní či jinak nežádoucí, které jsou připraveny takovými anorganickými kyselinami jako je kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková, kyselina sírová, kyselina dusičná, kyselina fosforečná a podobně, a které jsou připraveny organickými kyselinami jako je kyselina octová, kyselina propionová, kyselina glykolová, kyselina pyrohroznová, kyselina šťavelová, kyselina maleinová, kyselina malonová, kyselina jantarová, kyselina fumarová, kyselina vinná, kyselina citrónová, kyselina benzoová, kyselina skořicová, kyselina mandlová, kyselina methansulfonová, kyselina ethansulfonová, kyselina p-toluensulfonová, kyselina salicylová a tak podobně.

·· „Farmaceuticky akceptovatelné sole vzniklé přidáním zásady“ zahrnují sole odvozené od anorganických zásad jako jsou sole sodíku, draslíku, lithia, amonia, vápníku, hořčíku, železa, zinku, mědi, manganu, hliníku a podobně. Zvláště výhodnými jsou sole amonia, draslíku, sodíku, vápníku a hořčíku. Sole odvozené od farmaceuticky akceptovatelných netoxických organických zásad zahrnují sole primárních, sekundárních a terciárních aminů, substituované aminy zahrnující přirozeně se vyskytující substituované aminy, cyklické aminy a pryskyřice měnící záporné ionty, jako je isopropylamin, trimethylamin, diethylamin, triethylamin, tripropylamin a ethanolamin.

Farmaceutické přípravky mohou být připraveny v různých formách, jako jsou granule, tablety, pilulky, čípky, kapsle, suspenze, masti, pleťové vody a podobně. Pro přípravu kompozic obsahujících terapeuticky aktivní sloučeniny mohou být použity farmaceutické organické či anorganické nosiče a/nebo ředící roztoky vhodné pro orální nebo povrchové použití. Ředící roztoky známé pracovníkům v oboru zahrnují například vodná média, rostlinné a živočišné oleje a tuky. Stabilizační agens, zvlhěující a emulzifikaění agens, sole pro změnu osmotického tlaku nebo pufry zajišťující odpovídající hodnotu pH a látky podporující prostupnost pokožkou mohou být použity jako pomocná agens. Farmaceutické kompozice mohou rovněž obsahovat jednu nebo více z následujících látek: nosičové proteiny jako je sérový albumin; pufry; plnidla jako je mikrokrystalinová celulóza, laktóza, kukuřičný škrob a jiné škroby; vazebná činidla; sladidla a další ochucovadla; barvící agens a polyethylen glykol. Aditiva jsou pracovníkům v oboru dobře známá a mohou být použita v řadě formulací.

Aplikace mitotických agens tohoto vynálezu může být provedena mnoha různými způsoby, jak bude dále uvedeno, včetně, nikoli však pouze, orálně, podkožně, nitrožilně, intranazálně, transdermálně, intraperitoneálně, intramuskulárně, intrapulmonárně, vaginálně, rektálně nebo nitroočně. V některých případech, například při léčbě zranění nebo zánětů, mohou být antimitotická agens aplikována přímo jako roztok nebo sprej.

• 0 ··« 0··· 00 0 000 00 0 00 0

C 000000 0 0 00 0 0

0 000 0000 *··· 0 00 000 00 00

Pro využití sloučenin tohoto vynálezu v metodě testování sloučenin, které se váží na KSP kinesin, je KSP vázán na nosič a sloučenina tohoto vynálezu, (která je mitotickým agens), je k testu přidána. Alternativně je sloučenina tohoto vynálezu vázána k nosiči a přidán KSP. Třídy sloučenin, mezi kterými lze najít nová vazebná agens, zahrnují specifické protilátky, nepřírodní vazebná agens identifikovaná pomocí chemických knih, peptidová analoga a tak podobně. Zvláště zajímavé jsou vyhledávací testy pro možná agens s nízkou toxicitou pro lidské buňky. Pro tyto účely může být použito široké spektrum testů včetně in vitro testů využívajících vazbu proteinů na značené proteiny, elektroforetické testy změny pohyblivosti látek, imunotesty pro vazbu proteinů, testy funkcí (fosforylační test aj.) a tak podobně.

Stanovení vazby mitotického agens na KSP může být provedeno řadou způsobů. Ve výhodném provedení tohoto vynálezu je mitotické agens (sloučenina tohoto vynálezu) označena například fluorescenční nebo radioaktivní složkou a vazba je stanovena přímo. To může být například provedeno navázáním veškerého KSP nebo jeho části k pevnému nosiči, přidáním značeného mitotického agens (například sloučeniny tohoto vynálezu, ve které byl nejméně jeden atom nahrazen detekovatelným izotopem), odmytím přebytku činidel a stanovením množství značené látky na pevném nosiči. Mohou být použity různé odborníkům známé postupy blokování a odmývání příslušných látek.

Termínem „značený” se v tomto textu míní, že daná sloučenina je buď přímo nebo nepřímo označena značkou, která poskytuje detekovatelný signál, jako je například radioizotop, fluorescenční značka, enzym, protilátka, částice jako jsou magnetické částice, chemiluminiscenční značka nebo specifické vazebné molekuly atd. Specifické vazebné molekuly zahrnují páry jako jsou biotin a streptavidin, digoxin a antidigoxin atd. Pro specifické vazebné členy bude komplementární člen normálně označen molekulou, která umožňuje detekci, pomocí známých postupů, jak bylo uvedeno výše. Značka může deteko vatelný signál poskytnout přímo nebo nepřímo.

• · • · · · ·

V některých provedeních tohoto vynálezu je značena pouze jedna složka.

Například kinesinové proteiny mohou být značeny v poloze tyrosinu použitím ¹²⁵I nebo pomocí fluoroforů. Je rovněž možné označit více než jednu složku různými značkami použitím například ¹²⁵I pro proteiny a fluorofory pro mitotická agens.

Sloučeniny tohoto vynálezu mohou být rovněž použity jako kompetitoři pro vyhledávání dalších kandidátů léčiv. „Kandidátské bioaktivní agens” nebo “kandidát na léčivo” nebo gramatický ekvivalent, jak je zde použito, popisuje jakoukoli molekulu, např. protein, oligopeptid, malou organickou molekulu, polysacharid, polynukleotid atd., který má být testován na bioaktivitu. Mohou mít schopnost přímo nebo nepřímo změnit fenotyp buněčné proliferace nebo exprese sekvence pro buněčnou proliferaci, a to jak sekvence nukleové kyseliny, tak sekvence proteinů. V jiných případech je testována změna vazby a aktivity proteinů buněčné proliferace. Testy tohoto druhu mohou být prováděny buď v přítomnosti nebo nepřítomnosti mikrotubulů. V případech, kdy je testována vazba nebo aktivita proteinu, nezahrnují výhodná provedení tohoto vynálezu molekuly, u kterých je již známo, že se vážou k těmto konkrétním proteinům, jako například na polymerní struktury jako jsou mikrotubuly a zdroje energie jako je ATP. Výhodná provedení testů zde zahrnují kandidátské agens, která se nevážou na proteiny buněčné proliferace ve svém endogenním nativním stavu zde označované jako „exogenní” agens. V jiném provedení tohoto vynálezu exogenní agens nezahrnují protilátky na KSP.

Kandidátské agens mohou zahrnovat mnoho chemických tříd, typicky jsou to organické molekuly, výhodně malé organické sloučeniny mající molekulovou hmotnost větší než 100 a menší než okolo 2500 daltonů. Kandidátské agens obsahují funkční skupiny nutné pro strukturální interakci s proteiny, zvláště pak pro vodíkové a lipofilní vazby a obvykle obsahují amin, karbonyl, hydroxyl, ether nebo karboxyskupinu, výhodně nejméně dvě funkční skupiny. Kandidátské agens často zahrnují cyklické nebo heterocyklické struktury a/nebo aromatické nebo polyaromatické struktury substituované jednou nebo více výše uvedenými funkčními skupinami. Kandidátské agens jsou často také nalezeny mezi biomolekulami zahrnujícími peptidy, sacharidy, mastné kyseliny, steroidy, puriny,

*44 9 9

9 4 4 4

444944 4 • · 4 4

4444 4 44 pyrimidiny, deriváty, strukturálními analogy a jejich kombinacemi. Zvláště výhodné jsou peptidy.

Kandidátské agens jsou získávány z bohatých zdrojů zahrnujících knihovny syntetických a přírodních sloučenin. Například některé z nich jsou získávány náhodnou nebo přímou syntézou širokého spektra organických sloučenin a biomolekul, včetně exprese náhodných oligonukleotidů. Alternativně jsou dostupné nebo připravované knihovny přírodních sloučenin ve formě bakteriálních, fungální ch, rostlinných a zvířecích extraktů. Dále jsou pak přirozeně nebo synteticky produkované knihovny a sloučeniny jsou modifikovány obvyklými chemickými, fyzikálními a biochemickými způsoby. Známé farmakologické agens mohou být převedeny na strukturní analogy náhodnými chemickými modifikacemi jako jsou acylace, alkylace, esterifíkace a amidifikace.

Na prvním vzorku mohou být provedeny kompetitivní testy kombinací KSP s kandidátem léčiva. Na druhém vzorku mohou být provedeny testy obsahující mitotické agens, KSP a kandidáta na léčivo. Toto může být provedeno v přítomnosti nebo nepřítomnosti mikrotubulů. Pro oba vzorky je určeno navázání kandidáta léčiva a změny nebo odlišnosti v navázání mezi oběma vzorky určuje přítomnost činidla, které je vhodné pro vazbu s KSP a potenciálně moduluje jeho aktivitu. To znamená, že je-li navázání kandidáta na léčivo v druhém vzorku odlišné oproti prvnímu vzorku, je kandidát na léčivo vhodný pro vazbu s KSP.

Ve výhodném provedení tohoto vynálezu je navázání kandidáta léčiva určováno pomocí kompetitivní ch testů. V tomto provedení jsou kompetitorem látky, které jsou schopné vázat se na KSP, jako jsou protilátky, peptidy, vazebný partner, ligandy, atd. Za jistých okolností může být kompetitivní navázání mezi kandidátem léčiva a vazebnou látkou takové, že vazebná látka nahrazuje kandidáta léčiva.

V jednom provedení vynálezu je kandidát na léčivo značený. Buď kandidát léčiva nebo kompetitor nebo oba jsou přidány ke KSP na dobu dostačující pro • · vytvoření vazby, jestliže k ní dochází. Inkubace může být provedená při jakékoliv teplotě, která zaručuje optimální aktivitu, obvykle mezi 4 a 40°C.

Inkubační periody jsou vybrány pro optimální aktivitu, ale mohou být také optimalizovány pro rychlé testování. Obvykle dostačuje doba mezi 0,1 a 1 hodinou. Přebytek činidla je obvykle odstraněn nebo vymyt. Poté je přidána druhá komponenta a následuje indikace navázání pomocí přítomnosti nebo absence značené komponenty.

V výhodném provedení je kompetitor přidáván jako první a následně poté je přidán kandidát na léčivo. Nahrazení kompetitoru je indikací, že kandidát léčiva se navázal na KSP a je tedy vhodný pro tuto vazbu a potenciálně moduluje aktivitu KSP. V tomto provedení může být značen také komponent. A tedy např. je-li kompetitor značený, přítomnost značky v promývacím roztoku indikuje nahrazení léčivem. Alternativně, jestliže je značený kandidát léčiva, nahrazení indikuje značka na nosiči.

V alternativním provedení je kandidát léčiva přidáván jako první, inkubován a promyt a následně je přidán kompetitor. Absence navázání kompetitoru může indikovat, že kandidát na léčivo se váže na KSP s větší afinitou. A tedy, je-li kandidát léčiva značený, přítomnost značky na nosiči, která souvisí s nedostatkem navázaného kompetitoru, může indikovat, že kandidát na léčivo je vhodný pro vazbu s KSP.

Hodnotné může být také určení místa navázání na KSP. To může být provedeno mnoha způsoby. V jednom provedení, je-li identifikováno, že KSP je vázán s mitotickým agens, je KSP fragmentován nebo modifikován a test je proveden znovu a jsou určeny součásti, které jsou nutné pro navázání.

Modulace je určována testováním kandidátů léčiv, které jsou schopné modulovat aktivitu KSP, zahrnující kombinaci kandidátů léčiv s KSP, jak je uvedeno výše, a určením změny biologické aktivity KSP. V tomto provedení by se tedy kandidát léčiva měl vázat na KSP (ačkoliv to nemusí být nutné) a také změnit jeho biologickou nebo biochemickou aktivitu jak je zde definováno. Způsoby φ φ · φ φ φφφ •φφφ · φφ φφφ ·· ·· zahrnují testování in vivo a in vitro. Tímto způsobem se testují změny buněk v cyklu buněčného dělení, životaschopnost buněk nebo přítomnost morfologie, aktivita, rozdělení nebo množství mitotických vřetének, jak je naznačeno výše.

Alternativně, odlišné testování může být použito pro identifikaci kandidátů léčiv, které se váží na původní KSP, ale nemohou se vázat na modifikovaný KSP.

V testech mohou být použity pozitivní a negativní kontroly. Výhodně jsou všechny kontroly a testy vzorků prováděny nejméně třikrát, aby se získaly statisticky významné výsledky. Všechny vzorky jsou inkubovány po dobu, která je dostačující pro navázání agens na protein. Po inkubaci jsou všechny vzorky omyty specificky nevazebným materiálem a je určeno množství vazeb, což je obecně prováděno značenými činidly. Například je-li použito radioaktivní značení, množství navázaných sloučenin ve vzorcích může být určeno pomocí scintilátoru.

Při testování mohou být použity další činidla, které zahrnují sole, neutrální proteiny např. albumin, detergenty atd., které mohou být použity pro usnadnění optimálního navázání protein-protein a/nebo redukovat nespecifické nebo specifické nebo vedlejší interakce. Mohou být také použita činidla, která jakkoli zvyšují efektivitu testů. Těmito činidly jsou inhibitory proteáz, inhibitory nukleáz, antimikrobiální agens atd. Z důvodů zajištění navázání může být přidána také směs komponent.

Následující příklady slouží pro úplnější popis způsobů použitých ve výše popsaném vynálezu, stejně tak jako stanovení nejlepších způsobů provedení různých aspektů tohoto vynálezu. Tyto příklady v žádném případě nelimitují rámec tohoto vynálezu, ale jsou zde uvedeny pro ilustraci. Všechny citované odkazy jsou zahrnuty jako odkazy v celém svém rozsahu.

Příklady provedení vynálezu

Zkratky a definice

Zkratky a termíny mají následující význam:

Ac	= acetyl
BNB	-	4-brommethyl-3 -nitrobenzoová kyselina
Boc	-	í-butyloxy karbonyl
Bu	=	butyl
c-	=	cyklo
CBZ	=	karbobenzoxy = benzyloxykarbonyl
DBU	=	diazabicyklo [5.4.0]undec-7-en
DCM	=	dichlormethan = methylenchlorid = CH2CI2
DCE	=	dichlorethylen
DEAD	=	diethyl azodikarboxylát
DIC	=	diisopropylkarbodiimid
DIEA	=	AC/V-diisopropylethylamin
DMAP		= 4-2V,2V-dimethylaminopyridin
DMF	=	M/V-dimethylformamid
DMSO		= dimethylsulfoxid
DVB	=	2,4-divinylbenzen
EEDQ	=	2-ethoxy-1 -ethoxykarbonyl-1,2-dihydrochinolin
Et	-	ethyl
Fmoc	=	9-fluorenylmethoxykarbonyl
GC	=	plynová chromatografie
HATU	-	<9-(7-azabenzotriazol-1 -yl)-1,1,3,3 -tetramethy luronium hexafluorofosfát
HMDS		= hexamethyldisilazan
HOAc	=	octová kyselina
HOBt	=	hydroxybenzotriazol
Me	=	methyl
Mesyl	=	methansulfonyl
MTBE	=	methyl ř-butylether
NMO	=	N-methylmorfolin oxid
PEG	=	polyethyleneglykol
Ph	=	fenyl
PhOH	=	fenol
PfP	=	pentafluorfenol

• ff ffffffff • ffff ffff • ffff · · • ffffffff ffff · • · ffff • · · · · ffff

PPTS	= pyridinium p-toluensulfonát
Py	=	pyridin
PyBroP	=	brom-tris-pyrrolidino-fosfonium hexafluorfosfát
rt	=	pokojová teplota
sat=d	=	nasycený
s-	=	sekundární
t-	=	terciální
TBDMS	=	/-butyldimethylsilyl
TES	=	triethylsilan
TFA	=	trifluoroctová kyselina
THF		tetrahydrofuran
TMOF	=	trimethylorthoformiát
TMS	=	trimethylsilyl
Tosyl	=	p-toluensulfonyl
Trt	=	trifenylmethyl

Příklad 1

Syntéza sloučenin

Obecná syntéza je naznačena na obrázcích 1 a 2.

Krok 1: ÝV-butyryl anthranilová kyselina.

Do tříhrdlé 500 ml baňky s kulatým dnem vybavené teploměrem, přikapávací nálevkou a výkonným magnetickým míchadlem se přidá anthranilová kyselina (1) (0,5 molů, 68,5 g) a dimethylformamid (250 ml). Do tohoto roztoku se přidá po kapkách butyrylchlorid (0,55 molů, 57,1 ml) takovou rychlostí, aby teplota směsi nepřekročila 40°C. Suspenze se silně míchá při pokojové teplotě po dobu nejméně dalších 3 hodin. Směs se přilije do vody (2000 ml) a míchá se další 1 hodinu. Precipitovaný produkt se shromáždí filtrací, promyje studenou vodou a suší za sníženého tlaku nad P2O5, čímž se získá sloučenina 2 (67,3 g, 65%).

Krok 2: 2-propyl-3,l-[4H]benzoxazin-4-on.

Sloučenina 2 (51,8 g, 0,25 molů) se rozpustí v acetanhydridu (180 ml) v

500 ml baňce s kulatým dnem vybavené magnetickým míchadlem, Claisenovým • · · tototo tototo to to··· ··· ···· · • ♦ ··» ···· ···· · ·· ··· ·· ·· destilačním nástavcem (s přívodem vakua) a teploměrem. Baňka se umístí do olejové lázně a pomalu se zahřívá na teplotu 170 až 180°C za stálého míchání.

Octová kyselina, která se tvoří, se pomalu oddestilovává za atmosférického tlaku. Monitorování teploty destilačního nástavce bylo použito pro následující vývoj transformace. Reakční směs se poté zchladí na teplotu 60°C a přebytek acetanhydridu se odstraní destilací za sníženého tlaku (cca. 20 mm Hg). Zbytek se posléze zchladí a produkt se nechá vykrystalizovat. Produkt se rozmělní s n-hexanem (75 ml) a izoluje se filtrací, čímž se získá 2-propyl-3,l[4H]benzoxazin-4-on (3) (29,3 g, 62%). Výše uvedeným postupem se získá sloučenina 3 dostatečně čistá pro přímé použití do příštího kroku.

Krok 3: 2-propyl-3-benzylchinazolin-4-on.

Sloučenina 3 (28,4 g, 0,15 molů) a benzylamin (17,5 ml, 0,16 molů) se refluxují v chloroformu (50 ml) vjednohrdlé 250 ml baňce s kulatým dnem po dobu 6 hodin. Poté co je sloučenina 3 kompletně spotřebována se chloroform odpaří za sníženého tlaku. Do zbytku v baňce, která je vybavena Claisenovým destilačním nástavcem a magnetickým míchadlem, se přidá ethylenglykol (100 ml) a NaOH tabletky (0,60 g). Baňka se ponoří do olejové lázně a znovu zahřeje na teplotu lázně 130 až 140°C za stálého míchání a udržuje se na této teplotě po dobu hodin, tvořící se voda se odstraňuje destilací. Po kompletní reakci se čistý roztok ponechá zchladit na pokojovou teplotu a nechá se stát přes noc, čímž se utvoří precipitát produktu. Hodnota pH suspenze se upraví na 7 až 8 přidáním 3% vodné HCl, krystaly se zfiltrují a promyjí studenou vodou, a poté rekrystalizují z isopropanolu (nebo případně z acetonu), čímž se získá sloučenina, 2-propyl-3benzylchinazolin-4-on (sloučenina 4) (28,0 g, 67%).

Krok 4: 2-(l'-brompropyl)-3-benzylchinazolin-4-on.

Do tříhrdlé 250 ml baňky s kulatým dnem vybavené teploměrem, přikapávací nálevkou a výkonným magnetickým míchadlem se přidá sloučenina 4 (27,8 g, 0,10 molů), bezvodý acetát sodný (10,0 g) a ledová kyselina octová (130 ml). Do roztoku se při teplotě 40°C po dobu 1 až 2 hodiny přidává po kapkách brom (16,0 g, 0,10 molů) rozpuštěný v kyselině octové (10 ml). Poté se směs přelije do vody (1500 ml) a míchá se po dobu 1 až 2 hodiny při pokojové teplotě.

»· ···· ♦ <

Precipitovaný produkt, 2-(l'-brompropyl)-3-benzylchinazolin-4-on (5) se izoluje filtrací, promyje se horkou vodou, aby se odstranily zbytky kyseliny octové a opláchne se malým množstvím isopropanolu. Sušením se získá sloučenina 5 (33,0 g, 92%).

Krok 5: 2-[l'-(N,JV-dimethylethylendiamino)propyl]-3-benzylchinazolin-4-on.

Sloučenina 5 (10,7 g, 0,03 molů) a N,7V-dimethylethylendiamin (6,6 ml, 0,06 molů) se rozpustí v abs. ethanolu (60 ml) a zahřívá se pod refluxem po dobu 6 hodin. Po dokončení reakce se rozpouštědlo odstraní za sníženého tlaku. Zbytek se rozpustí v dichlormethanu (150 ml) a promyje se 3% vodným roztokem NaOH (cca. 10 až 20 ml). Organická vrstva se suší nad MgSO₄ a odpaří se do sucha za sníženého tlaku. Zbývající olejovitý produkt se přečistí tlakovou chromatografií na krátkém sloupci silikagelu mobilní fází CHCfi-MeOH-vodný NH3, 90:10:0,1, čímž se získá požadovaná sloučenina (5), 2-[l'-(N,JVdimethylethylendiamino)propyl]-3-benzylchinazolin-4-on (6) (6,0 g, 55%).

Krok 6: 2-[l'-(7V-4-fluorbenzoyl)-(A,JV-dimethylethylenediamino)propyl]-3benzyl-chinazolin-4-on.

Zásobní roztok sloučeniny 5 (1,822 g, 5,0 mmol) se připraví v HPLC kvalitě v CHCI3 (0,5 ml). Zásobní roztok p-flurbenzoylchloridu (160,2 mg, 1 mmol) v HPLC kvalitě v 1,2-dichlorethanu (2,0 ml) se připraví v 2,0 ml odměrné baňce. Třetí roztok triethylaminu (2,0 ml , 0,5 M) se připraví v HPLC kvalitě v 1,2-dichlorethanu. 100 μΐ alikvotní části každého roztoku se napipetuje do skleněné reakční nádoby pomocí automatu Beckman Biomet 2000. Reakční směs se míchá pomocí automatického míchadla, sonikuje v ultrazvukové vodní lázni a poté inkubuje přes noc při pokojové teplotě. Směs se zředí CHC1₃ (300 μΐ) a promyje se 5% vodným roztokem NaHCCb a vodou. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu, čímž se získá požadovaná sloučenina 6 (65%). Čistota sloučeniny se analyzuje pomocí TLC v mobilní fázi CH2Cl2-ethanol-koncentrovaný vodný NH3, 100:10:1.

·· 9 99 9

9 9 · 9 ·· · · φ

999 99 9 99 9

9999 999 9999 9 • · 9 9 · 9999 • •99 9 99 999 99 99

Příklady 2 a 3

Všechna bezvodá rozpouštědla byla získána od Aldrich Chemical Company ve SureSeal® kontejnerech. Většina činidel byla získána od Aldrich Chemical Company.

Zkratky: DCM, dichlormethan; DIEA, N,V-diisopropylethylamin; DMF, N,V-dimethylformamid; TES, triethylsilan; TFA, trifluoroctová kyselina. Sada syntéz byla provedena v 15 x 75 mm skleněných ampulkách se šroubovacím uzávěrem a kulatým dnem zasazených v 4 x 6 aluminiovém syntézním bloku, utěsněném teflonovou membránou s pryžovým lemováním. Byla přidávána činidla a vodné extrakce byly prováděny jednoduchými nebo násobnými pipetory. Filtrace byly prováděna použitím Whatman/Polyfiltronics 24 jamek, 10 ml filtrační bloky. Odpaření těkavých materiálů bylo prováděno odparkou Labconco VortexEvaporator nebo mnohonásobným pročištěním 4x6 dusíkem.

Příklad 2 (syntéza jednoduché sloučeniny na pevné fázi) ·· · ·· · ·· ···· • · · ···· · · · • · · ··· · · · ······· · · 9 9 9 9 • · 9 9 9 9 · 9 9

9999 9 99 999 99 99

Μ

Krok 1) 1,3-diaminopropan trityl pryskyřice (Novabiochem, 1,2 mmol/g) (0,20 g,

0,24 mmol) se naváží do šroubovací ampulky a přidá se 3 ml 1:1 směsi DMF a chloroformu. Přidá se DIEA (0,130 ml, 0,72 mmol) a 2-(l'-brompropyl)-3benzylchinazolin-4-on (z příkladu 1) (0,188 g, 0,48 mmol). Ampulky se utěsní, zahřívají na teplotu 70°C a třepou přes noc. Pryskyřice se zfiltruje a promyje se (3 x DCM, 2 x MeOH, 1 x DCM, 2 x ether) a suší se pod vakuem. 27 mg alikvotní části pryskyřice se nechá působit s 5:5:90, TFA : TES : DCM po dobu 15 minut a směs se zfiltruje a odpaří, získá se 8 mg (64% výtěžek) chinazolinondiamin intermediátu. LCMS analýza ukáže čistotu > 80%.

Krok 2) Pryskyřice z kroku 1 se nechá nabobtnat ve 3 ml DCM. Přidá se DIEA (0,130 ml, 0,72 mmol) a 4-brombenzylbromid (0,12 g, 0,48 mmol). Ampulka se utěsní a třepe se přes noc. LCMS analýza odděleného alikvótu ukáže přibližně směs 1:1 výchozí látky a produktu. Přidá se další 0,130 ml DIEA a 0,12 g 4brombenzylbromidu a směs se třepe při teplotě 70°C po dobu 8 hodin. Pryskyřice se zfiltruje, promyje (jak je uvedeno výše) a suší se pod vakuem.

Krok 3) Pryskyřice z kroku 2 se dvakrát protřepe po dobu 30 minut se směsí 5:5:90 TFA:TES:DCM a zfiltruje. Filtráty se spojí a odpaří, čímž se získá 140 mg oranžového oleje. Tento materiál se přečistí preparativní HPLC na reverzní fázi (acetonitril-voda, gradient) a získá se 27 mg (17% pro 3 kroky) mono-TFA sole.

Příklad 3 (kombinační syntéza více sloučenin)

Krok 1) 1,2-diaminoethan trityl pryskyřice (Novabiochem, 0,95 mmol/g) (200 g,

1,9 mmol) a 1,3-diaminopropan trityl pryskyřice (Novabiochem, 1,14 mmol/g) (2,0 g, 2,28 mmol) se obě rozprostřou do různých 10 ml polypropylenových frit (Bio Rad). Do každé se přidá 4 ml DMF, 4 ml chloroformu, 3 ekv. DIEA (1,0 ml a 1,2 ml, resp.) a 2 ekv. 2-(l'-brompropyl)-3-benzylchinazolin-4-on (z příkladu 1) (1,5 g a 1,8 g, resp.). Směs se třepe při teplotě 70°C přes noc. Obě směsi se promyjí (3 x DCM, 2 x MeOH, 1 x DCM, 2 x ether) a suší se pod vakuem.

·♦ ·#4» ·· * 49

9 9 944

4 4 4 4 • 9449 99 9

4 4 9

Analýza alikvotního podílu ukáže na přiměřené množství chinazolinondiaminu, pro obě v čistotě > 90 %.

Krok 2) Chinazolinon ethyl-diamin pryskyřice (105 mg, 0,10 mmol) se umístí do každé ampulky v prvních dvou řadách syntézní desky, a chinazolinon propyldiamin pryskyřice (88 mg, 0,10 mmol) se umístí do každé ampulky v posledních dvou řadách syntézní desky. Do každé ampulky se přidá DIEA (0,131 ml, 0,75 mmol). Do každé ampulky v prvních 2 řadách syntézní desky se přidá odlišný amin, a to se opakuje pro poslední dvě řady syntézní desky. Reakční blok se třepe při teplotě 70°C přes noc. Z každé ampulky se odstraní tekutina pomocí násobné pipety a pryskyřice se promyje (2 x DCM, 1 x MeOH, 1 x DCM) a suší se pod vakuem.

Krok 3) Do každé ampulky syntézní desky se přidají 2 ml roztoku směsi 10:5:85, TFA: TES: DCM. Reakční blok se třepe po dobu 45 minut a směs se převede do filtračního bloku, zfiltruje a promyje se dvakrát 0,75 ml DCM. Roztoky se odpaří a získají se žluté až červené oleje. Tyto husté oleje se dvakrát rozmělní s etherem, rozpustí se v DCM a nechají se působit s 4 M HCl v dioxanu, čímž vzniknou HCl sole (počet solí na sloučenin je neznámý) jako snědé až bílé prášky nebo amorfní pevné látky. Analýza pomocí LCMS ukáže na čistotu > 75% pro všechny sloučeniny.

Příklady 4 až 6

Šest racemických chinazolinonů se separuje na jednotlivé enantiomery chirální chromatografií. Chirální chromatografie tří těchto sloučenin je popsána níže:

0000 •

·· 0 0 0

0 0 0

0 0 0 0 • 0 0 0 0

000 00 00 ·«« 00 0*0 » 0

0 0 0 0

0000 00 0

0 0 0 •000 0 00

Příklad 4:

Kolona-Chiralpak AD, 250 x 4,6 mm (Diacel lne.). Vzorek - 0,5 mg/ml v

EtOH.

Podmínky -15 minut v 60% EtOH v hexanu, enantiomer 1 eluuje po 4,5 minutách, enantiomer 2 eluuje po 4,9 minutách.

Příklad 5:

Kolona -Chiralcel OJ, 250 x 4,6 mm (Diacel lne.). Vzorek - 0,5 mg/ml v

EtOH.

Podmínky - 15 minut v 10% EtOH v hexanu, (R)-enantiomer eluuje po 8,4 minutách, (S)-enantiomer eluuje po 9,6 min.

Příklad 6:

•· ····

Kolona-Chiralpak AD, 250 x 4,6 mm (Diacel lne.). Vzorek - 0,5 mg/ml v

EtOH.

Podmínky - 15 minut v 70% EtOH v hexanu, enantiomer 1 eluuje po 6,5 minutách, enantiomer 2 eluuje po 8,8 minutách.

Níže uvedená tabulka znázorňuje IC50 aktivitu racemátů a enantiomerů třech různých sloučenin oddělených způsobem uvedeným výše. Ve všech třech případech byl jeden enantiomer podstatně účinnější než ostatní. Podle nezávislé chirální syntézy se jako aktivnější enantiomer jeví R enantiomer.

• ·· 9» • ······ • · · *··· · »·

· 0 • 00 • · 0 0 • O ·«*« ·

C000

Příklady 7 a 8

Následující dvě sloučeniny byly syntetizovány jako jednotlivé enantiomery způsobem, který je naznačen na obrázku 4. Hodnoty naznačují, že účinnějším enantiomerem je R enantiomer.

4 4

4« • 4 4 4 4 • 4

	Ki (μΜ)	Ki (μΜ)
	S enantiomer	R enantiomer
’9 cčv Br	2	<0,1
9 Φ 8r	>0,5	<0,05

Příklad 9

Chirální rozlišení pomocí krystalizace s kyselinou vinnou Intermediát A, připravený v příkladu 1, může být převeden na intermediát B, který je po rozlišení alternativou prvních pěti kroků naznačených na obrázku 4. Postup je znázorněn na následujícím schématu:

• * * φφφφ

* ♦ · · φ ♦ φ ♦ φ » φ ······ · φ φ · φ < »·

A Β

R enantiomer sloučeniny Β může být selektivně vykrystalizován zahříváním směsi B a 1,1 ekvivalentu D-vinné kyseliny ve směsi isopropanolu a methanolu, a poté opětným ochlazením na pokojovou teplotu.

Příklad 9:

X = Cl, R = H

Racemický intermediát B (1,5 g), rozpuštěný ve 100 ml vroucího isopropanolu se smíchá s 0,8 g D-vinné kyseliny ve 100 ml vroucího methanolu. Směs se ponechá pomalu ochladit na pokojovou teplotu. Po stání přes noc se pevná látka odstraní filtrací a propláchne se ethylacetátem a hexany, poté se nechá vyschnout na vzduchu. Suchá pevná látka (0,8 g) se poté rozpustí ve vroucí směsi 50 ml isopropanolu a 50 ml methanolu a nechá se pomalu chladnout na pokojovou teplotu. Po stání přes noc se utvoří pevná látka, která se zfiltruje a propláchne ethylacetátem a hexany, a poté se nechá vyschnout na vzduchu. Suchá pevná látka se poté míchá s nasyceným hydrogenuhličitanem sodným po dobu 30 minut a extrahuje se ethylacetátem. Organické vrstvy se suší (MgSO4), filtrují a odpaří do sucha. Získá se čistý olej, 345 mg. Chirální čistota > 95% byla určena převedením části produktu na S-Mosher amid a změřením ^lHNMR produktu. Následující enantiomericky čistá sloučenina se připraví podle zbývajících kroků obrázku 4, z látky, která se získá postupem popsaným výše použitím jak D- tak L-vinné kyseliny.

• · · φ

«· φ

	Racemát I IC₅₀ (μΜ)	R Isomer IC₅o (μΜ)	S Isomer IC₅₀ (μΜ)
-9 „w ch₃	<0,05	< 0,05	> 0,5

Příklad 10

Zastavení mitózy buněčných populací působením chinazolinonového inhibitoru KSP

FACS analýza pro stanovení stadia buněčného cyklu pomocí měření obsahu DNA byla provedena následujícím způsobem. Buňky Skov-3 (buňky rakoviny vaječníků) byly rozděleny v poměru 1:10 pro výsev na 10 cm misky a pěstovány do částečných shluků v mediu RPMI obsahujícím 5% fetálního hovězího séra (FBS). Poté byly buňky na 24 hodin zality buď 10 nM paclitaxelem, 400 nM chinazolinonu 1, 200 nM chinazolinonu 2 nebo 0,25 % DMSO (nosič pro sloučeniny). Buňky byly poté opláchnuty z misek pomocí PBS obsahujícího 1% FCS a fixovány přes noc 85% ethanolem při teplotě 4°C. Před analýzou byly buňky peletovány, jednou omyty a obarveny v roztoku 10 pg propidium jodidu a 250 pg ribonukleázy A (RNáza) na mililitr při teplotě 37°C po dobu půl hodiny. Analýza pomocí průtokové cytometrie byla provedena na Becton-Dickinson FACScan a údaje o vzorcích, z nichž každý obsahoval 10 000 buněk, byly analyzovány pomocí programu Modfit.

Chinazolinonové sloučeniny stejně jako známé antimitotické činidlo paclitaxel způsobily posun populace buněk ze stadia G0/G1 buněčného cyklu

A · • · · · « · <

» · · • * I • · · <

(obsah DNA 2n) do stadia G2/M buněčného cyklu (obsah DNA 4n). Bylo zjištěno, že ostatní sloučeniny této třídy mají podobné účinky.

Tvorba monopolárního vřeténka následující po aplikaci chinazolinonového inhibitoru KSP.

K určení povahy akumulace G2/M byly nádorové buňky linie Skov-3 (buňky vaječníků), HeLa (buňky děložního čípku) a A549 (plicní buňky) vysety na misky v hustotě 4 000/misku (SKOV-3 & HeLa) nebo v hustotě 8 000/misku (A549), ponechány 24 hodin adherovat, a pak ponechány k působení roztoků o různých koncentrací chinazolinonových sloučenin po dobu 24 hodin. Buňky byly fixovány 4% formaldehydem a obarveny anti-tubulinovými protilátkami (následně rozpoznávané pomocí fluorescenčně značených sekundárních protilátek) a Hechstovým barvivém (barvícím DNA).

Vizuální kontrola ukázala, že chinazolinonové sloučeniny způsobily zastavení buněčného cyklu ve stadiu prometafázy mitózy. DNA byla kondenzována a tvorba vřeténka byla zahájena, ale takto zastavené buňky jednotně vykazovaly monopolární vřeténka, což naznačovalo, že došlo k inhibici oddělení pólových částí vřeténka. Mikroinjekce protilátek anti-KSP rovněž způsobuje zastavení mitózy, přičemž zastavené buňky vykazují monopolární vřeténka.

Inhibice buněčné proliferace v nádorové buněčné linii ošetřené chinazolinonovými inhibitory KSP.

Buňky byly vysety do 96ti-jamkových destiček v hustotě 1000 až 2500 buněk/jamku (podle buněčné linie) ponechány 24 hodin adherovat a růst. Buňky byly ponechány k působení různých koncentrací léčiva po dobu 48 hodin. Čas, ve kterém byly přidány sloučeniny, je označován jako To. Ke stanovení počtu živých buněk v čase To a počtu buněk zbylých po 48 hodinách působení sloučeniny byl použit test založený na tetrazolinu využívající látku 3-(4,5-dimethylthiazol-2-yl)5-(3-karboxymethoxyfenyl)-2-(4-sulfofenyl)-2H-tetrazolium (MTS) (I.S>Patent č.5,185,450) (viz Katalog výrobků Promega Č.G3580, CellTiter96®AQ_ueous One Solution Cell Proliferation Assay). Počet buněk zbylých po 48 hodinách byl • · · · • * · · · « 0M » 9 W * *· porovnán s počtem živých buněk v době aplikace léčiva a použit pro výpočet inhibice růstu buněk.

Růst buněk po 48 hodinách v kontrolních jamkách, do kterých byl aplikován pouze nosič (0,25 % DMSO), byl považován za 100% růst a růst buněk v ostatních jamkách byl s tímto porovnáván. Chinazolinonové inhibitory KSP inhibovaly proliferaci buněk v nádorových buněčných liniích následujících typů nádorů: plíce (NCI-H460, A549), prsa (MDA-MB-231, MCF-7, MCF-7/ADRRES), tlusté střevo (HT29, HCT 15), vaječníky (SKOV-3, OVCAR-3), leukémie (HL-60(TB), K-562), centrální nervový systém (SF-268), ledviny (A498), osteosarkom (U2-OS) a cervikální (HeLa). Navíc myší nádorové buňky (B16, melanom) byly rovněž inhibovány ve svém růstu v přítomnosti chinazolinonových sloučenin.

Hodnota Giso byla vypočtena pomocí vynesení koncentrace sloučeniny v μΜ proti procentům buněčného růstu buněk v jamkách obsahujících sloučeniny. Giso vypočtené pro sloučeniny je odhadovaná koncentrace, při které je růst buněk inhibován o 50 % v porovnání s kontrolními vzorky, tj. koncentrace, při které

100 x [(se sloučeninou48 - To) / (kontrola4₈ - To)] = 50

Všechny koncentrace sloučenin jsou testovány ve dvou vzorcích a kontroly jsou průměrovány z 12 jamek. Velice podobné rozvržení 96ti-jamkových destiček a výpočetní schéma pro Giso je používáno National Cancer Institute (viz Monks, et al., J. Nati. Cancer Inst. 83:757-766 (1991)). Nicméně tato metoda používaná National Cancer Institutes pro kvantifikici buněk nepoužívá MTS, ale místo toho využívá jiné alternativní způsoby.

Výpočet IC50:

Měření IC50 kompozicí pro KSP aktivity využívá ATPázový test. Jsou používány následující roztoky: roztok 1 obsahuje 3 mM draselnou sůl fosfoenolpyruvátu (Sigma P-7127), 2 mM ATP (Sigma A-3377), 1 mM IDTT (Sigma D-9779), 5 μΜ paclitaxel (Sigma T-7402), 10 ppm antifoam 289 (Sigma A-8436), 25 mM trubičky/KOH pH 6,8 (Sigma P6757), 2 mM MgCl₂ (VWR JT400301) a 1 mM EGTA (Sigma E3889). Roztok 2 obsahuje 1 mM NADH « « « · · φ φ ♦ * ♦ φ A « * » Φ ΦΦ Φ

ΦΦΦΦΦΦΦ Φ Φ * « · <

« φ « · Φ φ «. » · « φ* φ · · φ Φ Φ» «Φ· Φ · (Sigma Ν8129), 0,2 mg/ml BSA (Sigma A7906), pyruvát kinázu 7U/ml, Llaktátdehydrogenázu 10 U/ml (Sigma P0294), 100 nM KSP motorovou doménu, 50 pg/ml mikrotubulů, 1 mM DTT (Sigma D9779), 5 μΜ paclitaxel (Sigma T-7402), ppm antifoam 289 (Sigma A-8436), 25 mM trubičky/KOH pH 6,8 (Sigma P6757), 2 mM MgCl₂ (VWR JT4003-01) a 1 mM EGTA (Sigma E3889). V 96tijamkových mikrotitračních destičkách (Corning Costar 3695) bylo provedeno postupné ředění (8 - 12ti násobné ředění) roztokem 1. Po tomto ředění obsahovala každá jamka 50 μί roztoku 1. Reakce byla nastartována přidáním 50 μί roztoku 2 do každé jamky. To může být provedeno buď násobnou pipetou ručně nebo automatickým zařízením na pipetování tekutin. Mikrotitrační destička je pak přenesena na analyzátor absorbancí na mikrodeskách a pro každou jamku je v kinetickém módu odečteno několik hodnot při absorbanci 340 nm. Pozorovaná míra změny, která je úměrná poměru ATPázy, je pak vynesena jako funkce koncentrace sloučeniny. Pro stanovení ICso standardu jsou údaje získány pomocí následující rovnice o čtyř parametrech při použití programu nelineárních čísel (např. Grafit 4):

rozsah

+ pozadí kde y je pozorovaná míra změny a x koncentrace sloučeniny.

Chinazolinonové sloučeniny inhibuj i růst buněk různých buněčných linií včetně linií (MCF-7/ADR-RES, HCT1 5), které exprimují P-glykoprotein (rovněž známý jako Multidrug Resistence nebo MDR⁺), který je nositelem rezistence na další chemoterapeutická léčiva, jako je paclitaxel. Chinazolinony jsou tudíž antimitotika, která inhibuj i buněčnou proliferaci a nepodléhají rezistenci v důsledku nadměrné exprese MDR⁺ buňkami nádorových linií rezistentních na léčiva.

Bylo zjištěno, že další sloučeniny této třídy inhibují proliferaci buněk, ačkoli se jejich hodnoty GI50 liší. Hodnoty GI50 testovaných chinazolinonových sloučenin se pohybovaly od 200 nM k hodnotám vyšším než nejvyšší testovaná ·

4 4 4 · ·

• · 4

4 4

4 4 4 4

4

Μ 4 4 koncentrace. Tímto máme na mysli, že ačkoli většina sloučenin, které inhibují KSP aktivitu biochemicky, skutečně inhibovala proliferaci buněk, u některých byl buněčný růst při nejvyšší testované koncentraci inhibován méně než 50 %. Mnohé tyto sloučeniny mají hodnoty GI50 menší než 10 μΜ a některé mají hodnoty GI₅₀nižší než 1 μΜ. Anti-proliferativní sloučeniny, které byly úspěšně použity při klinické léčbě rakoviny (rakovinná chemoterapeutika) mají velmi různé hodnoty GI50. Například u buněk A549 je GI50 paclitaxelu 4 nM, doxorubicinu 63 nM, 5fluoruracilu 1 μΜ a hydroxy močoviny 500 μΜ (údaje poskytnuté National Cancer Institute, Developmental Therapeutic Program, http://dtp.nci.nih.gov/). U sloučenin, které inhibují proliferaci buněk, může být tedy použita jakákoli koncentrace. Nicméně je preferováno, aby sloučeniny měly hodnoty GI50 nižší než 1 mM. Více preferováno je, aby sloučeniny měly hodnoty GI50 nižší než 20 μΜ. Ještě více je preferováno, aby sloučeniny měly hodnoty GI50 nižší než 10 μπι. Další snížení hodnot GI50 může být také vhodné, včetně sloučenin s hodnotami GI50 nižšími než 1 μΜ. Některé chinazolinonové sloučeniny tohoto vynálezu inhibují proliferaci buněk při hodnotách GI50 pod 200 nM do hodnot pod 10 nM.

Příklad 11

Samicím holých myší vážících přibližně 20 g byla provedena s.c. implantace pomocí trokaru s fragmenty lidských nádorových karcinomů získaných z s.c. vypěstovaných nádorů hostitelských holých myší. Když nádory vážily přibližně 77 mg, byla zvířata rozpárováním do ošetřovaných a kontrolních skupin. Každá skupina čítala 8 myší s nádory, kde každá myš byla označena (ucho) a dále byla individuálně podrobena experimentu. Iniciální dávky (přípravek obsahoval 10 mg/kg 66 mM citrátového pufru („Citráte buffer“), pH 5,0/0,9% fyziologického roztoku/10% Tween 80, kde maximální koncentrace každé z testovaných sloučenin činila 5 mg/ml) byly podávány l.den po rozpárování, dávkování v uvedených hladinách a režimech.

Myši byly váženy dvakrát týdně a měření nádoru byla prováděna pomocí kaliperů dvakrát týdně počínaje l.dnem. Výsledky těchto měření nádorů byly konvertovány na mg standardním postupem, W² x L/2. Když velikost nádoru « « «00 «

* · · * v kontrolní skupině dosáhla průměru 1 g, byl experiment ukončen. Po ukončení byly myši zváženy, usmrceny a jejich nádory excidovány. Nádory byly váženy a byla vypočtena průměrná hmotnost léčeného nádoru na skupinu. V tomto modelu znamenal inhibici růstu nádoru pro každou skupinu poměr změny průměru hmotnosti ošetřovaného nádoru ku změně průměru hmotnosti kontrolního nádoru násobený 100% (ΔΤ/AC) a odečtený od 100%.

Sloučeniny 1-5 (níže) byly testovány výše uvedeným způsobem, čímž byly získány výsledky uvedené a sumarizované níže v tabulkách A - D. Další sloučeniny podle předloženého vynálezu, pokud byly testovány tímto způsobem, vykazovaly srovnatelné aktivity.

Sloučenina 1

Sloučenina 2

Sloučenina 3

Sloučenina 4 • · · « ·

Sloučenina 5

Dl « · * · · • « « 9 9

Λ Λ 9 9 » « «···«· V « · · · « ·'> « « » • · · « · · β 4 * * • 9 · 9 ·

9·99

Tabulka A SK0V3 nádorový xenoimplantát
	nosič	sloučenina 1	Taxol
dávky a režim	denně x 5	80 mg/kg každé 3 dny x 4	20 mg/kg denně x 5
způsob	i.v.	i.v.	i.p.
# myší na počátku	8	8	8
konečná váha nádoru (průměr±SEM)	904,l±126,5	554,3±76,8	90,4±36,0
inhibice růstu nádoru	—	41,5%	91,7%
myši s částečnou kontrakcí nádoru	0	0	4
průměrná % kontrakce nádoru	—	—	27,9%
maximální úbytek hmotnosti	žádný	žádný	16,5%
mortalita	0	1	0

4 4 9

4 4 4 4 ·

4 4 4 9

444444 9 • 4 4 9

4449 4 4· 4 tt * 99 9

Tabulka Β SK0V3 nádorový xenoimplantát
	nosič	slouě. 2	slouě. 3	Taxol
dávky a režim	denně x 5	50 mg/kg každé 3 dny x 4	60 mg/kg denně x 5	20 mg/kg denně x 5
způsob	i.v.	i.v.	i.v.	i.p.
# myší na počátku	8	8	8	8
konečná váha nádoru (průměr±SEM)	1506,3±227, 1	340,8±93,0	806,l±163,8	55,9±29,4
inhibice růstu nádoru		81,5%	48,3%	99,7%
myši s částečnou kontrakcí nádoru	0	0	0	7
průměrná % kontrakce nádoru				43,5%
maximální úbytek hmotnosti	žádný	žádný	2,76%	7,49%
mortalita	0	0	1	0

• 4 ···· « 4 • 4 »4

Tabulka C SK0V3 nádorový xenoimplantát
	nosič	sloučenina 4	Taxol
dávky a režim	denně x 5	4 mg/kg týdně x 3	20 mg/kg denně x 5
způsob	i.v.	i.v.	i.p.
# myší na počátku	8	8	8
konečná váha nádoru (průměr+SEM)	1191,1+239,6	726,9+147,2	90,6+34,5
inhibice růstu nádoru	...	40,1%	87,1%
myši s částečnou kontrakcí nádoru	0	0	4
průměrná % kontrakce nádoru	—		44,4%
maximální úbytek hmotnosti	žádný	0,02%	12,26%
mortalita	1	1	1

* · · » · • · · • · ♦ • · · • · · · « ♦ · · «« « ·· *

Tabulka D SKOV3 nádorový xenoimplantát
	nosič	sloučenina 5	Taxol
dávky a režim	denně x 5	25 mg/kg denně x 5	20 mg/kg denně x 5
způsob	i.v.	i.v.	i.p.
# myší na počátku	8	8	8
konečná váha nádoru (průměr±SEM)	1230,4±227,3	405,6±124,8	379,0±154,0
inhibice růstu nádoru	...	71,0%	73,0%
myši s částečnou kontrakcí nádoru	0	1	0
průměrná % kontrakce nádoru	...	56,3%	—
maximální úbytek hmotnosti	žádný	žádný	8,77%
mortalita	0	0	0

Když byl předložený vynález popsán společně s odkazy na jeho specifická provedení, mohou být provedeny různé změny a příslušné ekvivalenty mohou být nahrazeny bez vzdálení se od charakteru a rozsahu vynálezu. Dále mohou být provedeny modifikace k přizpůsobení se konkrétní situaci, látce, matrici kompozice, způsobu, krok nebo krokům ve způsobu, záměru, charakteru a rozsahu předloženého vynálezu. Všechny tyto modifikace spadají do rozsahu patentových nároků, které jsou zde přiloženy. Veškeré patenty a publikace citované výše jsou zde uvedeny jako odkaz.

•9 ····

9 9 9

9 9 9 • 9 9 9 9

9 9 9 9 ··· 99 99

Claims

00 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 · 0 <000 0 0 0 0 0 0 0 • 0 0 00 >00 0 · • · · · · • ···· · · · • ·00 • ••0 · ·· Účinnost Ki < 100 nM Ki < 100 nM 2 c o o v 2 Ki<100nM Ki < 100 nM rf X X \ 0 X \ σ X \ O X \ o X \ o rf X rf CN X X CM X /—z X CM X z X <*> X \ X Z—O ť “co Qí Li. LU o co X u. co CN X co X o <, co X o í CO X o co 5 co X o i X o v Ch CH Obrázek 3 (pokračování) 000 00 0 00 0 0000000 0 0 00 0 0 0 · 00 0 0000 0000 0 00 000 00 00 Účinnost IC50 < 100 nM IC50 < 100 πΜ IC50 < 100 ηΜ 2 C ο ο V Ο ΙΌ Ο IC50 < 100 ηΜ ď oř X \ O σ X \ σ X \ □ X \ σ č 1Λ ce Ο 0? θ-ζθ x χ ϊ χ χ χ /~ϋ Ο~\θ χ /-Ζ\ /Ζ~^ X ' \ χ4 '—ζ o X -- LL \—y V=/ ι/ u. ^Ο~5 CN ce χ” Ο <> X < ο <*> X ο X ο χ ο 'NHZQ0 ce Ολ, ο Ον ο Ο Λ Obrázek 3 (pokračování) 00 0 0 · 0 0····· • 00 »0 00 0 0 0 0000 < 00 Účinnost 2 M- \O θ'* LO CO Λ 0o 2 o *t θ' m CO Λ σ' 2 '«Φ ΝΟ θ'* LO CO Λ 2 < ο ^τ θ' LO CO Λ ζο θ'· ď cř č & 0? co I o \ X* z-o χ” θ « \ X 2—0 χ” °χ ” \ X ζ—ο η X Ο \ χ” 2—0 x LL X-Q—\ ο ζΓ *000% ζΓ CM cc X* / o co I χΤ / ο CO X χΓ / ο <ο X χΓ / ο <ο X x X 0 o of X 0 Ο ο X X 0 ο <ο X X 0 ο η I Obrázek 3 (pokračování) 00 0000 0 00·· 0 0 0 0 0 00 00 substituent R3 je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu, oxaalkylu, oxaalkylarylu, substituovaného oxaalkylarylu, oxaalkylheteroarylu, substituovaného oxaalkylheteroarylu, R15O- a R15-NH-; substituent Ry je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu a R15-NH-; substituent R3 je vybrán z alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu; substituent R4 je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu a Rió-alkylen-, substituenty R5, Ró, R7 a R8 jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, alkylu, alkoxyskupiny, halogenu, fluoralkylu, nitroskupiny, kyanoskupiny, dialkylaminoskupiny, alkylsulfonylu, alkylsulfonamidoskupiny, sulfonamidoalkylu, sulfonamidoarylu, alkylthioskupiny, karboxyalkylu, karboxamidoskupiny, aminokarbonylu, arylu a heretoarylu; substituent R15 je vybrán z alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu; a substituent Ri6 je vybrán z alkoxyskupiny, aminoskupiny, alkylaminoskupiny, dialkylaminoskupiny, /V-heterocyklylu a substituovaného Nheterocyklylu. nebo její farmaceuticky přijatelné soli. PATENTOVÉ NÁROKY

1 HCI/THF

1 NaOH/MeOH

1 09 9

• ·· 1 ·· to· • to

Obrázek 3 (pokračování)

1. Způsob léčení buněčných proliferativních poruch, vyznačující se tím, že zahrnuje podání sloučeniny vybrané ze skupiny sestávající z :

2 R₄CHO/NaB(OAc)₃H DCE o^d

Ry/DCM

2 EDC/DCM

2/90 • · · • 9

2. Způsob léčení poruch spojených s aktivitou KSP kinesinu, vyznačující se tím, že zahrnuje podání sloučeniny vybrané ze skupiny sestávající z:

« · kde substituent Ri je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu;

substituent R₂ a substituent R₂' jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, alkylu, oxaalkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu; nebo substituenty R₂ a R₂' spolu dohromady vytvoří 3- až 7-členný kruh;

substituent R3 je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu, oxaalkylu, oxaalkylarylu, substituovaného oxaalkylarylu, oxaalkylheteroarylu, substituovaného oxaalkylheteroarylu, R15O- a R15-NH-;

substituent R3' je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, ·· · ·* · ♦ φ φ · φ φ Φ « φ φ · φ Φ

Φ ·*··«· e Φ φ φ φ Φ * ···· φ ΦΦ *·· • φ φ • φ · φ φ φ · · substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu a R15-NH-;

substituent R3 je vybrán z alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu;

substituent R4 je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu a Rió-alkylen-, substituenty R5, Rď, R7 a Rg jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, alkylu, alkoxyskupiny, halogenu, fluoralkylu, nitroskupiny, kyanoskupiny, dialkylaminoskupiny, alkylsulfonylu, alkylsulfonamidoskupiny, sulfonamidoalkylu, sulfonamidoarylu, alkylthioskupiny, karboxyalkylu, karboxamidoskupiny, aminokarbonylu, arylu a heretoarylu;

substituent R15 je vybrán z alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu; a substituent Ri6 je vybrán z alkoxyskupiny, aminoskupiny, alkylaminoskupiny, dialkylaminoskupiny, A-heterocyklylu a substituovaného Nheterocyklylu.

nebo její farmaceuticky přijatelné soli.

3 R₁NH₂/DCM

3/90

A A

AAA A A

A AAAAAA A • A A A

AAAA · A·

Účinnost 2 £ <§> LD CO Λ cr 5 3. o xr @ S? ío co Λ θ'* 2 § Xt @ uo co Λ 2 Š @ sS VO CO Λ íč £ ’Μ’ cH VO co Λ H? cH co cr CZ H \ 0 xr \ o ď Ul X o? >č \ CO \ X o—υ >č \ <0 \ X 0—0 <0 CZ H // LL HV LL /> 1 O W° ďH zf O° h5 CN or <o X υ CO X o c <o X o i >H-\ o co X >H-\ o co X CZ CH <H CH

Obrázek 3 (pokračování)

3. Způsob inhibice KSP kinesinu, vyznačující se tím, že zahrnuje kontakt KSP kinesinu se sloučeninou vybranou ze skupiny sestávající z:

4· «·«· • · • · · » » « ·· ·· ···

Obrázek 4: Asymetrické syntézy

4 ΦΦΦ·

Φ ·

ΦΦΦΦ · >

Φ*

Φ * ·

Φ Φ • Φ

Φ Φ

Φ· ·

Φ Φ < Φ ·

Φ · * ··

Obrázek 3 (pokračování)

4 «··» * * 9

4 4 4 » ·* 44

Účinnost 2 R o tn 1 2 Š II o tn O 2 R o tn 1 2 R o τ- II o m y 2 o tn 1 2 R o II o LO O 2 R o LO 2 3 o II o to O 2 R o IO 1 2 R o II o to O cZ cZ O P X \ o X \ o X \ o X \ o cZ cZ cZ O—Λ X HO ^0<l X< X O o X ^vo X D z—o / o (O I cZ <*> X c z—o x-A CM Ct X < o o X <*5 X o o X o c co X o í n X o <, Cř cx <x <x <x <x

Obrázek 3 (pokračování)

4 9 4 • 4 « 4

4 4 ·

4 4 4 44 •4 4444

4 4 4

4*4 «44 4

4 4 44

4 4 4 4 4 • · 4

4 ·

4 4 4 • 4 4 4 4

4 ffffffff » ff • *

Účinnost 2 o in 2 Š T~ II o tn O 2 3 o tn 1 2 | 11 o to O 2 § 10 1 Z> 3 T~ 11 O to O 2 q o tn 1 2 3 o II o tn O 2 5 o tn 1 2 3. o x~ II o to O oo CČ cz O >C o o >é č m o: X x” °\ X z—o i / a z—O i/ X °v X z—o Jr / X \ CO \ X z—o / o X X \ co \ X z—o / o co X CO CZ P o Ό ¹ or X / o co X X < o co X X / o to X n X o v CO ΞΕ cz X ď/ X X / o-' x / o—' 3f O 0 o V 3f O P

Obrázek 3 (pokračování)

4 *

Účinnost 2 q o in 1 2 q o v— II o m O 2 q o in 1 2 q o II o ío O 2 q o m 1 2 q o II o m O 2 q o m 1 2 q o II o IO O 2 o m 1 2 q o v* II O to O 0? c£ O >é xf \ o cn tt (2 co X °\ X z—o xT \ I z—o / o rt X uf °\ uf z—o 1 ^εΗ3 1 /^NX ε < OH xf \ x” z—o / o rt X rt tt >ρ-ζ^-α ^-Q >c—Z CM tt xf < o σι X rt I o xf xf / o rt X rt X o f uf o f c2 CH xf X / o-/ rt X O-\ v u_ ο_λΛ X

Obrázek 3 (pokračování)

4 44 4· i 4 ť»,·» ·*

4 4 4 4

Účinnost 2 H 1 2 c o o v- II o uo o 2 1 2 c o o II o io o IC50 = 100 πΜ-1/jM 2 V“ C O O v~ II o tn O =< o 1 It O to O co or xT-o CP xT \ <3 XT \ O o č £ o? xf Π z—o / o co X CN X π co X \ X Z—O co \ X z—o ->z / č o \ m z—o i~~~~/ co tr '“CH af xT—“ hD \ U- LLG \ U. CN or co X o 7 co X o / H XT < o co X H < o co X xT < o CO X X 'Cy CH GG G-^z co _ZX X / O-'

Obrázek 3 (pokračování)

4 4 4 • · 4 • 4 4 4

4 444444 4 4 < 4 4 4 4 ••4 4 4 44 444

4 · • · · · • « « • · « 4 • 4

Účinnost IC50 = 100 nM-1/jM 2 R 1 2 c o o T“ II o LO o IC50 = 100 ηΜ-1/ιΜ 2 -3. 1 2 c o o 1) o LO o 2 v 1 2 c o o r~ II O LO O co cr b- Ct X \ o LL P X \ o X \ o X \ o (0 Ct cr o? O Š X X \ \—_z co X o z X X /O O -X> <*> _L X co cr ΆΑ U_ \_.u. _/ ^u_ -o CM Ct X < o n X X o v i o σ) X O v cr o \ CA^ <X Οχ o v

Obrázek 3 (pokračování)

4 4

Účinnost IC50 < 100 nM IC50 < 100 nM IC50 < 100 nM IC50 < 100 nM IC50 < 100 nM ep or & O Č3 3 xf \ o xf \ O xf \ O o? u> ct D? rt δ \ uf Z—O Z rt X O \ I z—o o xf !—² >? rt Dt ^h-q5 -tT CM tt xf < o uf xf < o uf uf c uf c uf c of 0 b-^z CC CH. Cn o-.

Obrázek 3 (pokračování)

4 4

* 4 ·· ··· · • · · Λ · • «···«· « • · · · • ·· · · « ·

Účinnost 2 Xt in co Λ 2 5. o @ ž? in co Λ %l > 35% @ 40/jM 2 o @ íč m co Λ Σο ď' co a: cř σ xT \ o O >C a? x rZ CO X θ \ X z—o xT X z-o / o <o z nf °\ x z-o co X O \ co \ X z—o co K X— i” CM tř xr / υ CO Z CO X O xr / o jf xT / o co X tZ x A δ o X X 0-0 X 0 o o «ο n Z Z

Obrázek 3 (pokračování)

4 4 · · 4 • ······ 4 • 4 4 4 •444 « 44

Účinnost 2 §· -<T ss ID CD Λ o^x 2 v @ 3? id CD Λ 5 c^x 2 '‘t c> m co Λ θ' 2 © 3? ID CD Λ <5 s o <§> x (X* tr> co Λ x co DC DC d? a. a? CO X 0 \ I z—o CO X o \ X z—o s \ co \ X z—o / o CO X x o \ x° z—υ co X o \ co \ X z—o i / CO CČ co '-CL 0-0 CM or x / υ CO I X / o co T n X o ς X < o af X < o cO X DC X 0 t- ω 0 kí CD O X X 0 O nf X 0 O CD I

Obrázek 3 (pokračování)

4 4 • Λ • · 4 4 4

4 4 4 4 4 • 4444 44 9 • »44

4444 · ··

Účinnost — 5 o 4 <§> cr· LO CO Λ %l > 35% @ 40/jM %l > 35% @ 40/jM %Ι > 35% @ 40/jM co CČ ď O O >é σ >é Ο á? v> a: x \ X z-o CO X °X I” z-o >? / CO X z—o ΗΟ 1 ΗΟ^ > co or ο-δ X, ο-υ U. υ 3f CM χ ( o -ď X < o co I X < ο co X X < ο σ> X oF x X / o—' X X / χ_ζ ο—' X τ: / ο—'

Obrázek 3 (pokračování)

4 4 4 4 4

4 4 4 4 ·· ·· ·· 4 4«

4 4 4 4

4 4 4 ♦ 4 »

4··

4 4 4 4

4444 4 44

Účinnost %l > 35% @ 40_/uM 2 <§> LO CO Λ %l > 35% @ 40/jM 2 CX' m co Λ o^· 2 @ ě? m co Λ θ'· £ o >é č O ó v X tr co ⁵X X» z—o í „ \ I z—o ť CO X \ X z-o >e \ \ x 2—0 / O co X uf θ ” \ X Z-O >? / o? co A; o CM or xf / o co X xf / o co I xf / o co X co X o v xf ( o co X xT «0 z X / o—⁷ >< CO / X / o—⁷ xf t o (O X co X 0-0 v >< CO / X / o—⁷

Obrázek 3 (pokračování)

4/90 • 44 *4 • 4 4 4 4 • 444**4 4

4 <

444 4 · • 4 substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu a R15-NH-;

substituent R₄ je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu a Rie-alkylen-;

substituenty R5, Rg, R7 a Rs jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, alkylu, alkoxyskupiny, halogenu, fluoralkylu, nitroskupiny, kyanoskupiny, dialkylaminoskupiny, alkylsulfonylu, alkylsulfonamidoskupiny, sulfonamidoaíkylu, sulfonamidoarylu, alkylthioskupiny, karboxyalkylu, karboxamidoskupiny, aminokarbonylu, arylu a heteroarylu;

substituent R15 je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu; a substituent Ri6 je vybrán z alkoxyskupiny, aminoskupiny, alkylaminoskupiny, dialkylaminoskupiny, TV-heterocyklylu a substituovaného Nheterocyklylu; a (b) stanovení vazby uvedeného kandidátského bioaktivního agens na uvedený kinesin.

• · · · • · · · • ···· · · · • · · · »· · · · · ·

Moč-v 172

Obrázek l

R4-nh₂EtOH v

1790 • ·

Krok 1:

/^5k/^C00H

Obrázek 2

Butyryl chlorid DMF

COOH

NH

Krok 2:

COOH

NH

Krok 3

Acetanhydrid

Benzylamin <CHCI₃) (Ethylen glycol NaOH)

Br/AcOH

NaOAc

Br

N,N-Dimethyl ethylendiamln

EtOH

Krok 6:

4 44 44

4 4 4

• 4 kde substituent Rj je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu;

substituenty R₂ a R₂' jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, alkylu, oxaalkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, a substituovaného alkylheteroarylu; nebo substituenty R₂ a R₂' spojeny dohromady vytvářejí 3- až 7-členný kruh;

substituent R₃ je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu, oxaalkylu, oxaalkylarylu, substituovaného oxaalkylarylu, oxaalkylheteroarylu, substituovaného oxaalkylheteroarylu, R15O- a R15-NH-;

substituent R₃- je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, • 4 ·

4 ·

4»· ·· · <

» · · ·

99 9 · • ···· · ·

4. Způsob podle nároků 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že substituent Ri, je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, heteroarylu, substituovaného heteroarylu, alkylarylu, substituovaného alkylarylu a substituovaného alkylheteroarylu;

substituent R₂ je vybrán z atomu vodíku, alkylu a substituovaného alkylu; substituent R₂' je atom vodíku;

substituent R₃ je vybrán z alkylu, substituovaného alkylu, alkylarylu, heteroarylu, arylu, substituovaného arylu, substituovaného hereroarylu, substituovaného oxaalkylarylu R15O- a R15-NH-;

substituent R4 je vybrán z alkylu, arylu, alkylarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu a Ri6-alkylen-;

4 4 4

R₂-s

Ra

Rl\

R₂

Rs

yK₆ λ. ^r,\_n/

H R₄ kde substituent Ri je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného substituovaného alkylheteroarylu substituen t R₂ a substituent R₂' jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, alkylu, oxaalkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného substituovaného substituovaného alkylheteroarylu alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu; nebo substituenty R₂ a R₂' spolu dohromady vytvoří 3- až 7-členný kruh;

substituent R₃ je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného oxaalkylu, oxaalkylarylu, substituovaného oxaalkylarylu, oxaalkylheteroaijylu, substituovaného oxaalkylheteroarylu, R15O- a R15-NH-;

substituent R₃· je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, • toto ««to ··· to ···> · · · ««toto to • · ··· ···· »··· to ·· ··· ·♦ ·· substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu a R45-NH-;

substituent R₃ je vybrán z alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu;

substituent R4 je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu a Ri6-alkylen-, substituenty R5, Rg, R7 a Rs jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, alkylu, alkoxyskupiny, halogenu, fluoralkylu, nitroskupiny, kyanoskupiny, dialkylaminoskupiny, alkylsulfonylu, alkylsulfonamidoskupiny, sulfonamidoalkylu, sulfonamidoarylu, alkylthioskupiny, karboxyalkylu, karboxamidoskupiny, aminokarbonylu, arylu a heretoarylu;

substituent R15 je vybrán z alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu;

substituent Ri6 je vybrán z alkoxyskupiny, aminoskůpiny, alkylaminoskupiny, dialkylaminoskupiny, TV-heterocyklylu a substituovaného Nheterocyklylu.

nebo její farmaceuticky přijatelné soli.

4 4 ·

4 44«· •4 ····

4 4 4

4 · ♦

5/90 ·· · · · ·

Účinnost 2 R. o xt @ vg in co Λ 2 á· <§> x o> to CO A 2 Xt <§) cč tn co Λ 5? %l > 35% @ 40/jM 2 •Μ^- <§> o^· to CO Λ č cc σ >é Č5 >é O 0? d? a? rt I 4 \ X z—o rt X 4 « \ X z—o Γ⁷ rt X 4 - \ X z—o CO X °\ x z—o co X 4 « \ X z—o >? / n a: u_ 'do o *43^“· u_ CN CČ X < o c*) X X < o x X / o co X X < o □f X < o 3f cc rj o—' X x^M / o—/ X CO t H / O—' X co / X / 0-0 X rt / X / 0-0

Obrázek 3 (pokračování)

5. Způsob podle nároků 1,2 nebo 3, vyznačující se tím, že substituent R₂ je vybrán z atomu vodíku, alkylu a substituovaného alkylu; substituent R₂' je atom vodíku; a stereogenní centrum, na kterém jsou vázány substituenty R₂ a R₂' má konfiguraci R.

6/90

Účinnost s N- ^9 tf'· m co Λ Í5 %l > 35% @ 40/jM %l > 35% @ 40/jM 2 TT @ ž? LO co Λ 2 © X o^· in co A o^· £ O >é O >é £ o xr d? rf ΓΪ X o \ x 2-0 Z <*) X θ \ X z-o i / ťO X \ x” z—o CO X 4 \ X Z-O >ζ co X o i rf X-z LL 3 j u. CQ CO ^δ-Ό o CM o: X / o co X X / o <n X X / o O X x / O ro X X / o o X rf <·, F X / o—^/ O⁷ cx X / o CO X X X / O—^z

Obrázek 3 (pokračování)

6. Způsob podle nároků 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že zahrnuje podání sloučeniny obecného vzorce:

nebo její farmaceuticky přijatelné soli.

7/90

7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že substituent Ri je vybrán z atomu vodíku, nižšího alkylu, substituovaného nižšího alkylu, arylu, substituovaného arylu, alkylarylu a substituovaného alkylarylu.

8/90 • · · · · ► ♦ · · 4 • · · * « • ······ « • · « « • 09

99 9 90 9

Účinnost 2 Tf θ'- m co Λ 2 s? LO co Λ ŽČ 2 ď· LO CO Λ 2 Tt· <§> •sp o' LO CO Λ sP θ' co a: tr o >é O >c č & (2. to X X o ,—>< z-' / o <o X to X X O /—xT z-' / υ co X co X °\ uf z-o nf °x ” \ X z—o >ζ / to £ť to X Pp co X Xf-2 \ ) >f-z í> o uf CM or co xf-5 co x?-o xf < o <0 X xf < o co X of 'CP o-⁷

Obrázek 3 (pokračování)

8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že substituent Ri je vybrán z atomu vodíku, ethylu, propylu, methoxyethylu, naftylu, fenylu, bromfenylu, chlorfenylu, methoxyfenylu, ethoxyfenylu, tolylu, dimethylfenylu, chorfluorfenylu, methylchlorfenylu, ethylfenylu, fenethylu, benzylu, chlorbenzylu, ♦ · ·44·

9 9 9

Κ 9949

Účinnost 2 c o o v 2 Ki < 100 nM 2 c o o v 2 2 c o o v 2 Ki < 100 nM co tr b. ce X \ o X \ o X \ o X \ o X \ 0 ď in tr aČ CM ZE E CM X 2 ť CM X 2 ť CM ZE E CM X E 'co 0£ X) k_ CD '-f U. HZ) o CM cd <0 I o í CO X o í co X o í rt X o rt X o ač X, 'X, o.....v X\ X,

Obrázek 3 (pokračování)

9 9 · 9

9999 < ·-*

Účinnost Ki < 100 nM Ki < 100 nM 2 c o o v 2 Ki < 100 nM Ki < 100 nM co (Z xT \ O xT \ o K \ o xT \ o xT \ 0 č to cr af zf ,-2 >? X* /—² i X™ z CN X z / co QC CM IZ CO I o ], CO X O co X o co X o ΓΌ X o CZ CK CH CH

Obrázek 3 (pokračování)

9 9 9 9 9

9 9 9 9 ·♦ · ·· • 99 99

9 9 · • · » ·

9 *4

9 9 » <A 9 «*

Účinnost 2 3 o in 1 O 11 o to o 2 o to 1 2 R o v— II O 10 O 2 R o m 1 2 q o T“ II O m O o ιό 1 =3 O II o ΙΩ O =3 o ιό 1 2 R o T~ II O in O co <£ (Y o X \ o £ £ £ δ” \ X 2—0 >? Z X \ \ X 2—0 / X CO \-δ o X ,—o X X \ o X rt ct X— X——čT *000-° X— CM a: X < o X X o X < o X X / o CQ X i o V cř X 0 CO -0) X * X co / X x 0—0 X 0 O 1 x” o 0

Obrázek 3 (pokračování)

9 9 9 · 9

9 « • 9 9 · «

Účinnost ÍC50 = 100 nM-1/jM 2 X 1 Σ c o o II o io o X τ- ι 2 c o o II o 10 O 2 X T“ i C O o τ- η o m O 2 X 1 C O o II o m O co cr cr X \ o LL \x ⁷ Cl ď tr oF CM X 2 H° x< af °k \ X z—o £~~/ CM X 2 / X \ rt \ X z—o / o rt X Γ co cr x-<0 CM tr tr o v nf o X < o CO I CO X o c tr CX 33 Οχ

Obrázek 3 (pokračování)

9 9 9 9 9

9 · 9

9 9 • 9

9 9

9999 9

Účinnost IC50 < 100 nM IC50 < 100 nM 2 c o o V“ v o LO O IC50 < 100 nM IC50 < 100 nM oo CZ CZ xT \ O o LU xT \ σ LL. č to (2 O z- u,- af .—z X nf O Γ» ď X cn ^S 2—0 n (Z '-o^f ^Cl·“ xTW CZ CO X O i τ < o x” xT < o co X CO X O xT < o co X CZ cl·^ CT Cl·⁷

Obrázek 3 (pokračování)

9 9 9 99 9

9 9 9

9 9 9 9

99 99

Účinnost IC50 < 100 nM IC50 < 100 nM 5 c o o V“ v o IO O IC50<100nM IC50 < 100 nM č OP ⁷ Cl i xí' \ o xT \ Č5 xT \ O č IO Qí D? o / ² OJ X --z >? co CP >r—^ž -o-* CM or xr < o x xT < o co X c □f o / co o 7 OP o-⁷ C>x o-v ^~x

Obrázek 3 (pokračování)

9 9 9

9 999999 9 • 9 9 9

99 9 9 9 99

99 9 99 9

9 9 9 9 9

9 <99

999 9 9 9 9

Účinnost IC50 < 100 nM 1C50 < 100 nM IC50 < 100 nM 2 c o o T“ V O LD O s c o o T* V o LO O CO tr č σ σ σ X \ σ X \ σ ď tn cr nf /° X V •í ^/ rt 5 » rt \ X z—o nf z—5 >? rt X 21 >0 Z Z--1 X rt (Z 3—^ ^>—m .«-XW x——σ N tť X < o 3f X < o □f X < o rt X nf o c of c cr cx cx cx CX X

Obrázek 3 (pokračování)

9 9999 99 9

9 9 9 9 9

9 9 · • 9 9 • 99 ··

9 Φ • ·· · • · Φ ··· ΦΦΦΦ φ φ · • · Φ ··· Φ φ φ

Φ Φ Φ Φ Φ Φ Φ · · ·· · · • · · · · · · « ·

ΦΦΦΦ · ·· ΦΦΦ ·· ΦΦ

Účinnost IC50<100 nM IC50 < 100 nM 1C50 < 100 nM 2 c o o v- V o io O c o o v o m O č cr X \ σ ⁷ Cl X \ σ X \ o X \ <3 ď cr 0? CM X X I ,-X X CM X X CM X -z X r^y-7 CO cr cí cr X o í X < Q x” x o co X :rf_/° nf o <, cr CH O \ o £· CH H θΗ

Obrázek 3 (pokračování)

9 0

9999

0 9

9909 9

Účinnost %l > 35% @ 40/jM 2 3. o Tt LO co Λ Ťp σ' 1-·' ------ -.....— ¹ 2 =2» o Tt S5 m ro Λ 3 o^x 2 =k o Tt IO co Λ OO (Z c£ ď tn K. cZ <0 X r/=\ d I o q X* co CZ CO X o co X JO CO X O CO o xf z-xT d co X o \xT \J S\ o CO X o co X CM (Z m X o >? I” υ & <0 X o >é xT \ o □f tz P3 PZ) pU P3

Obrázek 3 (pokračování)

9· 99

Obrázek 3 (pokračování)

9 9 9 9

9 9 9

9 9 9 9

9999 9 99

9 ···· * · *

9 9 9 9 ·

9 9 · · *

9 9999 9 · · • 9 9 9

9999 9 99

Účinnost 2 ď' m co Λ 3 %! > 35% @ 40yuM 2 o o^· LO CO Λ %i > 35% @ 40/jM i- áS © íč in co Λ co ££ o I £ č x^w o \ x” z—o xT x z—o / o co X co X 4 \ X Z~O CO X - \ X z—o h / co z~o CO or ^-O^-3 σ ¹ \ U· u/\ LL *~Οτ\ Pi X CM ce xr < o o X co X o V xT ( < o co X >c ( o co X oč xT X / o—/ co X °Λ rj o—' xf X / o—' „ /X X / o—'

Obrázek 3 (pokračování)

9 9 9 99

9 9 9 9 • 9 9 · • 99 99 ·· · ·· « · · 9 9

9 9 9

9 9 9 9

9999 9 99 9

Účinnost z o 't . o θ'* 1Ο CO Λ V c> ΙΌ CO Λ %l > 35% @ 40/uM s c^ V @ ď- IO CO Λ 5 5 V @ cX LO CO Λ θ' □3 K. tř č O V O \° £ o? co X 4 \ X z—o HO 1 ε /^N\ ΉΟ^ > X \ x z—o . / o x° X° °X X> z—o co X °\ t ζ—υ >? / co ££ _á <b O XW CM Qí X / o CO X X / o co X n X o xT X / o co X X < o co X řf X x° / o—' „ ,x X / o—' co g \r X co J X / 0-0 X x / o—'

Obrázek 3 (pokračování)

9 9999 9 9 9

9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9

9 ·

9 4 4 · • 4 4 4 ·· ·4

Účinnost 5 θ' ΙΌ OO Λ tr %l > 35% @ 40/uM £ xp LO 00 Λ 5 %l > 35% @ 40/JM 2 o M* @) o*- ΙΌ 00 Λ ζο co a: tr ď o? o? rt X \ X 2—0 I O > co \ I 2—0 xT rt o \ I 2—0 x° O co \ X 2—0 0 rt CT ^_ΧΛ__δ iⁿ X—\ ,—. X5 -q 0-0 <> xr / o x° xr / o rt X xT / O rt X xr / o rt X rt 5 ď X 0 ώ X P u. ω X 0 ώ X 0 ω CX

Obrázek 3 (pokračování)

9 4 9

9/90 ·· ··φ· • · · · · • · · · · • ······ · • 9 · ·

99·· · ··

Účinnost %l > 35% @ 40/jM 2 @ s° o^· in co Λ θ' %l > 35% @ 40/jM 2 Tj- @ S5 IO co Λ Σρ O'' %l > 35% @ 40/jM tr of c? tr tZ τ’ - \ T z—o £ / 3f r X Γθ <0 ,—υ x CO 9 χ- z-o n tr o C? X o X σ *9_ř O—O o CM a: xr / o co T xT < o □f xr < o if i ε 0^εΗ X / o co X tr 0 υ X 0 ^υ X 0 o X 0 m X 0 u_ CQ

Obrázek 3 (pokračování)

9 9·· · · · ··

Obrázek 3

9 9··

9 9 9 9 9 • 9··· · · ·

9 9 9 ·

9 4 <

9 9 9 substituent R7 je chlor nebo kyanoskupina; a substituent Rs je atom vodíku.

•9 9···

9 9 9 9 • 9 9 9

9 9.9 9 r*, 9 ··· • 9 · • 9 9

9 9 9 9 9 9 • 999999 9 9

9. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že substituent R₂ je vybrán z atomu vodíku, nižšího alkylu a substituovaného nižšího alkylu, substituent R₂' je atom vodíku; a stereogenní centrum, ke kterému jsou vázány substituenty R₂ a R₂', má konfiguraci R.

9 9 « »9 9 9 9 substituent R5 je atom vodíku;

substituenty Re, R7 a Rg jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, halogenu, methylu, kyanoskupiny a trifluormethylu;

substituent R15 je vybrán z alkylu, arylu a substituovaného arylu; substituent Rió je vybrán z alkoxyskupiny, aminoskupiny, alkylaminoskupiny, dialkylaminoskupiny a V-heterocyklylu.

9 9 9 9 9 » 9999 99 9

9 9 9 9

•9 9999 » 9 99

9 9 9 9 9 * 999999 · • 9 9 9 •999 · 9· kde substituent Ri je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu;

• 0 · · • 000 0 · ♦ 0 0

0 0 0 • · >

0 ·0 ·

9 9 9 · ♦

«9* 9 9

10/90 • · · · · • · · · · ♦ · · · · • 9444 4 · 4 • 9 4 4

4999 4 ··

10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že substituent R₂ je vybrán z atomu vodíku, methylu, ethylu, propylu, methylthioethylu, aminobutylu, (CBZ)aminobutylu, cyklohexylmethylu, benzyloxymethylu, methylsulfinylethylu, methylsulfinylmethylu, hydroxymethylu, benzylu a indolylmethylu.

11/90

99 9999

11. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že substituent R₃ je vybrán z Ci-Ci3alkylu; substituovaného nižšího alkylu; arylu, substituovaného arylu, alkylarylu, alkylheteroarylu, oxaalkylarylu, oxaalkylheteroarylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného alkylheteroarylu, substituovaného oxaalkylarylu a substituovaného oxaalkylheteroarylu.

12/90

99 9999

12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že substituent R₃ je vybrán z ethylu, propylu, chlorpropylu, butoxyskupiny, heptylu, butylu, oktylu, tridekanylu, (ethoxykarbonyl)ethylu, dimethylaminoethylu, dimethylaminomethylu, fenylu, naftylu, halogenfenylu, dihalogenfenylu, kyanofenylu, halogen(trifluormethyl)fenylu, chlorfenoxymethylu, methoxyfenylu, karboxy fenylu, ethylfenylu, tolylu, bifenyly lu, methy lendioxy fenylu, methylsulfonylfenylu, methoxychlorfenylu, chlornaftylu, methylhalogenfenylu, trifluormethylfenylu, butylfenylu, pentylfenylu, methylenitrofenylu, fenoxymethylu, dimethoxyfenylu, fenylvinylu, nitrochlorfenylu, nitrofenylu, dinitrofenylu, bis(trifluormethyl)fenylu, benzyloxymethylu, benzylu, furanylu, benzofuranylu, pyridinylu, indolylu, methylpyridinylu, chinolinylu, pikolinylu, pyrazolylu a imidazolylu.

13/90 •4 4444

13. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že substituent R3 je R15-NH- a substituent R15 je vybrán z nižšího alkylu; cyklohexylu; fenylu; a fenylu substituovaného halogenem, nižším alkylem, nižší alkoxyskupinou nebo nižší alkylthioskupinou.

♦ · · • · · • · · • · · • · · · ·· ·· 74

14/90 •9 ·»·· ·· 9 99

14. Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím, že substituent R15 je vybrán z isopropylu, butylu, cyklohexylu, fenylu, bromfenylu, dichlorfenylu, methoxyfenylu, ethylfenylu, tolylu, trifluormethylfenylu a methylthiofenylu.

15/90 • · • · · · • 4 • ······ • · · ···· · ··

Účinnost 2 <§> cr LO CO Λ <> cr %! > 35% @ 40/jM © vo cr- LO CO Λ ď*- §- v @ S? to co Λ cr- %l > 35% @ 40/jM co CZ tt? 0? X 0? o X o i n \ X z—o n X s - \ X z—o j co X \ zf z—υ n T O \ X z—o X° O \ x” z-o co QC LL u. u_ / \ U- _ U? \ LU X. 0-0 ^-O U. CM CZ x < o x° x ( o CO X X < o co I X < o co X X / o co X oF X CO / 0—0 X co / X / 0-0 X co / X / 0-0 X X / 0-0 <x

Obrázek 3 (pokračování)

15. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že substituent R4 je vybrán z nižšího alkylu, substituovaného nižšího alkylu, cyklohexylu; fenylu substituovaného hydroxyskupinou, nižší alkoxyskupinou nebo nižším alkylem; benzylu; heteroarylmethylu; heteroarylethylu; heteroarylpropylu a Rie-alkylen-, kde substituent Ri6 je aminoskupina, nižší alkylaminoskupina, di(nižší alkylaminoskupina, nižší alkoxyskupina, nebo 7V-heterocyklyl.

16/90 • to • to

Obrázek 3 (pokračování)

16. Způsob podle nároku 15, vyznačující se tím, že substituent R4 je vybrán z methylu, ethylu, propylu, butylu, cyklohexylu, karboxyethylu, karboxymethylu, methoxyethylu, hydroxyethylu, hydroxypropylu, dimethylaminoethylu, dimethylaminopropylu, diethylaminoethylu, diethylaminopropylu, aminopropylu, methylaminopropylu, 2,2-dimethyl-3-(dimethylamino)propylu, l-cyklohexyl-4(diethylamino)butylu, aminoethylu, aminobutylu, aminopentylu, aminohexylu, aminoethoxy ethylu, isopropylaminopropylu, diisopropylaminoethylu, l-methyl-4(diethylamino)butylu, (Z-Boc)aminopropylu, hydroxy fenylu, benzylu, methoxyfenylu, methylmethoxyfenylu, dimethylfenylu, tolylu, ethylfenylu, (oxopyrrolidinyl)propylu, (methoxykarbonyl)ethylu, pyridinylethylu, pyridinylmethylu, morfolinylethylu, piperidinylu, azetidinylmethylu, azetidinylpropylu, pyrrolidinylpropylu, piperidinylmethylu, piperidinylethylu, imidazolylpropylu, imidazolylethylu, (ethylpyrrolidinyl)methylu, (methylpyrrolidinyl)ethylu, (methylpiperidinyl)propylu, (methylpiperazinyl)propylu, furanylmethylu a indolylethylu.

benzylpiperidinylu, morfolinylpropylu, pyrrolidinylethylu, •· 9999

99 9 >· >

• 99 · · ··

17/90 • · · · · I • · · · ·» ·

Účinnost 2 CT* m co Λ er :> £ xr χθ LO CO Λ o 5 £ xr m co Λ o^* 5 £· <§> CT U0 CO Λ o^· č c£ 0? to a: Qí x⁹ 3 i Z—O c*5 X z-o y? / co X °X i” Z—O yf / co ⁵x r Z-O / co Oí o 5 ΛΛ £ τ. & *0D ω \ '—o W-- n I CM al xT < o «0 X xc < o x xT < o co X xr / o co X IZ o~^z CT xT o 1 co 1 x xT 0 σ

Obrázek 3 (pokračování)

17. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že substituent Ri je vybrán z nižšího alkylu, benzylu, substituovaného benzylu a substituovaného fenylu;

substituent R₂ je vybrán z atomu vodíku, alkylu, substituovaného nižšího alkylu a benzylu;

substituent R₂' je atom vodíku;

substituent R₃ je vybrán ze substituovaného fenylu a naftylu; substituent R4 je vybrán ze substituovaného alkylu a Rié-alkylen-, substituent R5 je atom vodíku nebo halogen, substituent Reje atom vodíku, methyl nebo halogen;

substituent R₇ je atom vodíku, halogen, nižší alkyl, substituovaný nižší alkyl, nižší alkoxyskupina nebo kyanoskupina; substituent Rg je atom vodíku nebo halogen; a substituent Ri6 je vybrán z di(nižší alkylamino) skupiny, (nižší alkyl)aminoskupiny, aminoskupiny, TV-heterocyklylu a substituovaného Nheterocyklylu.

18/90 • · · · · • · · ·· »

Účinnost 2 Tt <§) m co Λ %I > 35% @ 40/jM 2 @) m co Λ 2 TT @ \O ω to CO Λ £ tf m K. x Zlf tú I co X o o o o \ X \ nf \ x” \ f*> \ X c? z—υ z—o z—υ z—o >? Z >ž y řE χ—, r=\ \__/ \ x_/ \_, yC—í \ □f VT~° >č Ol CE >r >r ( < / / \ \ υ o o o <Ώ to (Ό to X ZE X X X X _/ X X cZ /Η o <K W yj v v / υ o σ o

Obrázek 3 (pokračování)

18. Způsob podle nároků 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že substituent Ri je benzyl nebo halogenbenzyl; substituent R₂ je vybrán z ethylu a propylu; substituent R₂'je atom vodíku;

substituent R₃ je substituovaný fenyl; substituent Ry je substituovaný fenyl; substituent R₃>- je substituovaný fenyl;

substituent R4 je -(CH₂)_mOH nebo -(CH₂)_pRi₆ , kde m je 2 nebo 3 a p je 1 až 3;

substituent R5 je atom vodíku;

substituent Rf, je atom vodíku;

substituent R₇ je halogen;

substituent Rg je atom vodíku; a substituent Riď je vybrán z aminoskupiny, propylaminoskupiny a azetidinylu.

• · · · · · • ·····* · · · • · * · · ···· · ·· ···

19/90 * to to • to · · · · • · ···· » • · to to

Obrázek 3 (pokračování)

19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že stereogenní centrum, na kterém jsou vázány substituenty R₂ a R₂', má konfiguraci R.

20/90

20. Způsob podle nároků 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že zahrnuje podání sloučeniny obecného vzorce:

nebo její farmaceuticky přijatelné soli.

21/90 • · • · · » · · · · ·· ··· ·

Účinnost %l > 35% @ 40/jM %l > 35% @ 40/jM 2 =2. o 't io co Λ 2 *2, o Xt S? LO co Λ o^x co cz cz d? £Z a? x” °X z Z—O z CO X o \ X z—o x ^-0 x Z—O / o co X <0 o \ x” z—o >? / CO Oč ť* ΛΛ X ) UL o v/i '-t _o nf CN cz < o to x xr < o m X jf o X < o to X cz X 0 O to X X 0 υ πΓ Π I o 0 X 0 o X

Obrázek 3 (pokračování)

21. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že:

substituent Ri je vybrán z atomu vodíku, nižšího alkylu, substituovaného nižšího alkylu, benzylu, substituovaného benzylu, fenylu, naftylu a substituovaného fenylu;

substituent R₂ je vybrán z atomu vodíku, nižšího alkylu a substituovaného nižšího alkylu a substituent R₂' je atom vodíku;

substituent R₃- je vybrán z Ci-Ci₃alkylu; fenylu; naftylu; fenylu substituovaného halogenem, nižšího alkylu, nižší alkoxyskupiny, nitroskupiny, methylendioxyskupiny nebo trifluormethylu; bifenylyl, benzylu a heteroarylu; a substituent R₄ je vybrán z nižšího alkylu, substituovaného nižšího alkylu, cyklohexylu; fenylu substituovaného hydroxyskupinou, nižší alkoxy skupinou nebo nižším alkylem; benzylu; heteroarylmethylu; heteroarylethylu; heteroarylpropylu a Ri6-alkylenu, kde substituent Ri6 je aminoskupina, (nižší alkylaminoskupina, di(nižší alkylaminoskupina, nižší alkoxyskupina, nebo A-heterocyklyl.

22/90

0 0 • 0 • 0 0 i

0 0

22. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že • · • · • · • β · substituent Ri je vybrán z nižšího alkylu, benzylu, substituovaného benzylu a substituovaného fenylu;

substituent R₂ je atom vodíku nebo nižší alkyl; substituent R₂' je atom vodíku;

substituent Ráje vybrán ze substituovaného fenylu a naftylu; substituent R₄ je Ri6-alkylen-hydroxy nižší alkyl nebo karboxy nižší alkyl; substituenty Re a R7 jsou vybrány z atomu vodíku a halogenu;

substituenty R5 a Rs jsou atom vodíku;

substituent Ri6 je vybrán z di(nižší alkylamino) skupiny, (nižší alkyl)aminoskupiny, aminoskupiny, piperidinylu, azetidinylu, pyrrolidinylu a morfolinylu.

23/90

23. Způsob podle nároků 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že zahrnuje podání sloučeniny obecného vzorce:

M

H nebo její farmaceuticky přijatelné soli.

24/90 • to ·· • · ♦ · · • to • · to • ···· ··· · ··

Obrázek 3 (pokračování) ··

24. Způsob podle nároku 23, vyznačující se tím, že:

substituent R₂ je vybrán z atomu vodíku, nižšího alkylu a substituovaného nižšího alkylu a substituent R₂' je atom vodíku; a substituent R4 je vybrán z nižšího alkylu, cyklohexylu; fenylu substituovaného hydroxyskupinou, nižší alkoxyskupinou nebo nižším alkylem; benzylu; heteroarylmethylu; heteroarylethylu; heteroarylpropylu a Ri6-alkylenu, «· · kde substituent Ri6 je di(nižší alkylaminoskupina, alkylaminoskupina, aminoskupina, nižší alkoxyskupina, nebo TV-heterocyklyl.

25/90 ♦ · ktoto· · · • · · <

25. Způsob podle nároku 23, vyznačující se tím, že:

substituent Ri je vybrán z nižšího alkylu, benzylu, substituovaného benzylu a substituovaného fenylu;

substituent R₂ je atom vodíku nebo nižší alkyl; substituent R₂' je atom vodíku; substituent R4 je Ri6-alkylen-;

substituenty Ró a R7 jsou vybrány z atomu vodíku a halogenu; substituenty R5 a Rs jsou atomy vodíku; a substituent Ri6 je vybrán z di(nižší alkylamino) skupiny, (nižší alkyl)aminoskupiny, aminoskupiny, pyrrolidinylu, piperidinylu, imidazolylu a morfolinylu.

26/90 • toto ·< · ······ • · to *··· · · · • ···· ··· to··· « • · ··· ···· ···· · ·· ··· ·· ··

Účinnost %l > 35% @ 40yuM 2 5. o ^r IO co Λ tS 2 o IO co Λ tp %l > 35% @ 40yuM co tť £ 0? 0? co ⁵X z—o co I o \ I⁵ z—o □f ~ o—< xr i” X -X o -L- co T co ar -f, 0-0 u. o o P z->r a^z CM a: < o CO X >x < o CO I \ o co X co ÍN oF X P ffl O X P σ \ I '—s. !— V-O o p ><—/

Obrázek 3 (pokračování)

26. Způsob podle nároku 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že zahrnuje podání sloučeniny obecného vzorce:

27/90 ·· · ·· 0 04 0000 *·· ·0·· 0 0 0 • · 0 00 0 00 0 0 0000 00· 0000 0 • · 000 0000 • 000 0 00 000 00 00

Účinnost Z> o xř © 10 CO Λ 3 2 Tt © 10 co Λ 7? θ'* Σ =k o xt © 5? 10 CO Λ ž? 2 o xr © S? 10 co Λ oo θ' rf rf rf x τ „X -X O J- co I / \ x xJ^° v rf ,-v O 0^-°⁷ X X ^sc5 co Cť CQ X « o X Ή o CO X co X X / O—' CO X o co X « < Ί sZ⁵ o rf o: CO Γ4 I X-o CO X í co X i X \ o co X rf x—/ & ⁷X

Obrázek 3 (pokračování)

27. Způsob podle nároku 26, vyznačující se tím, že substituent Ri je vybrán z atomu vodíku, nižšího alkylu, substituovaného nižšího alkylu, benzylu, substituovaného benzylu, fenylu, naftylu a substituovaného fenylu;

substituent R₂ je vybrán z atomu vodíku, nižšího alkylu a substituovaného nižšího alkylu a substituent R₂'je atom vodíku;

substituent R₃· je vybrán z Ci-C^alkylu; substituovaného nižšího alkylu; fenylu; naftylu; fenylu substituovaného halogenem, nižším alkylem, nižší

999 alkoxyskupinou, nitroskupinou, methylendioxyskupinou nebo trifluormethylem;

bifenylylu; benzylu a heterocyklylu; a substituent R4 je vybrán z nižšího alkylu, substituovaného nižšího alkylu; cyklohexylu; fenylu substituovaného hydroxyskupinou, nižší alkoxyskupinou nebo nižším alkylem; benzylu; substituovaného benzylu; heterocyklylu; heteroarylmethylu; heteroarylethylu; heteroarylpropylu a Rie-alkylenu, kde substituent Ri6 je di(nižší alkylaminoskupina, (nižší alkylaminoskupina, aminoskupina, nižší alkoxyskupina nebo 7V-heterocyklyl.

28/90

0 ·

28. Způsob podle nároku 27, vyznačující se tím, že substituent Ri je vybrán z nižšího alkylu, benzylu, substituovaného benzylu a substituovaného fenylu;

substituent R3 je vybrán ze substituovaného fenylu, heterocyklylu a naftylu;

substituent R4 je vybrán ze substituovaného benzylu, heterocyklylu substituovaného nižším alkylem a Ri6-alkylenu-; substituenty Ró a R₇ jsou vybrány z atomu vodíku a halogenu; substituenty R5 a Rg jsou atom vodíku;

substituent Ri6 je vybrán z di(nižší alkylamino)skupiny, (nižší alkylaminoskupiny, aminoskupiny, pyrrolidinylu, azetidinylu, piperidinylu, imidazolylu a morfolinylu.

29/90

29. Způsob podle nároku 28, vyznačující se tím, že: substituent Ri je benzyl;

substituent R₂ je ethyl; substituent R₂' je atom vodíku;

substituent R3 je vybrán z halogenfenylu, polyhalogenfenylu, tolylu, dimethylfenylu, methoxyfenylu, dimethoxyfenylu, kyanofenylu, trifluormethylfenylu, trifluormethoxyfenylu, bis(trifluoromethyl)fenylu, karboxyfenylu, /-butylfenylu, methoxykarbonylfenylu, piperidinylu a naftylu;

• ·· · «· » • · · • · · · · « 0 *· ♦ 0 substituent R4 je vybrán ze substituovaného benzylu, piperidinylu, hydroxy(nižšího alkylu) a Ri6-alkylenu-;

substituenty Ró a R7 jsou vybrány z atomu vodíku a halogenu; substituenty R5 a Rg jsou atom vodíku;

substituent Ri6 je vybrán z dimethylaminoskupiny, aminoskupiny, pyrrolidinylu piperidinylu.

30/90 • · • · • ·

Obrázek 3 (pokračování)

30. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že uvedené onemocnění nebo porucha je vybrána ze skupiny sestávající z rakoviny, hyperplazie, restenózy a srdeční hypertrofie.

31/90

31. Sloučenina vybraná ze skupiny sestávající z:

kde substituent Ri je vybrán z atomu vodíku, alkylu, alkylarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného alkylarylu a substituovaného alkylheteroarylu;

« · • · t

• * substituent R3 je vybrán z alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu;

substituent R4 je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu a Ri6-alkylen-, substituenty R5, Ré, R7 a Rs jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, alkylu, alkoxyskupiny, halogenu, fluoralkylu, nitroskupiny, kyanoskupiny, dialkylaminoskupiny, alkylsulfonylu, alkylsulfonamidoskupiny, sulfonamidoalkylu, sulfonamidoarylu, alkylthioskupiny, karboxyalkylu, karboxamidoskupiny, aminokarbonylu, arylu a heretoarylu;

substituent R15 je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu; a substituent Rió je vybrán z alkoxyskupiny, aminoskupiny, alkylaminoskupiny, dialkylaminoskupiny, TV-heterocyklylu a substituovaného Nheterocyklylu;

nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

32/90

Účinnost IC50 < 100 nM IC50 < 100 nM IC50 < 100 nM IC50 < 100 nM IC50 < 100 nM 00 or CZ o i o σ i xC \ o χΓ \ σ č á? cŽ x 2 □f z □f /- Xf 5to I N Ν a? ^r\-& CN a: xf < o o X xT < o (*) X xT < o _!n X co X o c η X ο ί CZ ,-k >< θ' θΛ

Obrázek 3 (pokračování)

32. Sloučenina vybraná ze skupiny sestávající z:

kde substituent Ri je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, ·· » substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu;

substituent R2 a substituent Rý jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, alkylu, oxaalkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu; nebo substituenty R2 a R2' spojeny dohromady vytvoří 3- až 7-členný kruh;

substituent R₃< je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu a R15-NH-;

substituent R4 je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu a Ri₆-alkylen-, substituenty R5, Re, R7 a R» jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, alkylu, alkoxyskupiny, halogenu, fluoralkylu, nitroskupiny, kyanoskupiny, dialkylaminoskupiny, alkylsulfonylu, alkylsulfonamidoskupiny, sulfonamidoalkylu, sulfonamidoarylu, alkylthioskupiny, karboxyalkylu, karboxamidoskupiny, aminokarbonylu, arylu a heretoarylu;

substituent R15 je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu; a substituent Riď je vybrán z alkoxyskupiny, aminoskupiny, alkylaminoskupiny, dialkylaminoskupiny, TV-heterocyklylu a substituovaného Nheterocyklylu, nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

33/90

Účinnost 1C50 < 100 nM IC50 < 100 nM Σ c o o v— v o IO O IC50 < 100 nM IC50 < 100 nM co cr cr X \ O X \ σ X \ o X \ o X \ o ď d? cr z-í* z X >—z X X ' \ ^x—z z X co cr CM cr □f o co 5 í ÍO I o co X O \ OT <, fO X o cr Ov Xj.

Obrázek 3 (pokračování)

33. Sloučenina nebo sůl podle nároku 31 nebo 32, kde substituent Ri je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, heteroarylu, substituovaného heteroarylu, alkylarylu, alkylheteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu;

• 0

0 0 0 0 substituent R₂ je vybrán z atomu vodíku, alkylu, substituovaného alkylu; substituent R₂' je atom vodíku; a stereogenní centru, ke kterému jsou substituenty R₂ a R₂' připojeny, má konfiguraci R.

substituent R₃ je vybrán z alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylu, substituovaného heteroarylu, oxaalkylarylu, substituovaného oxaalkylarylu, R15O- a R15-NH-;

substituent R4 je vybrán z alkylu, arylu, alkylarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu a Ri6-alkylen-, substituenty R5 je atom vodíku;

substituenty Rg, R7 a R₈ jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, halogenu, methylu a trifluormethylu;

substituent R15 je vybrán z alkylu, arylu a substituovaného arylu; a substituent Ri6 je vybrán z alkoxyskupiny, aminoskupiny, alkylaminoskupiny, dialkylaminoskupiny a 7V-heterocyklylu.

34/90

Účinnost IC50 < 100 nM IC50 < 100 nM Σ c o o T“ V O m O 2 c o o v o in O 2 c o o T- V O in p 0? K cc X \ LU X \ o X \ σ o 4 0? ci? o? ts X /—^z X í „ w CM X z X X of z ^/Z / cc 1 ar □f o <, c X < o zf i X < o x cc Ο-Λ o.....v QZ

Obrázek 3 (pokračování)

34. Sloučenina podle nároku 31 obecného vzorce:

nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

35/90 «4 4 • 4

35. Sloučenina nebo sůl podle nároku 34, kde substituent Ri je vybrán z atomu vodíku, nižšího alkylu, substituovaného nižšího alkylu, alkylarylu nebo substituovaného alkylarylu.

36/90

36. Sloučenina nebo sůl podle nároku 35, kde substituent Ri je vybrán z atomu vodíku, ethylu, propylu, methoxyethylu, fenethylu, benzylu, chlorbenzylu, methylbenzylu, methoxybenzylu, tetrahydrofuranylmethylu a (ethoxykarbonyl)ethylu.

• Φ φφφ·

37/90 β · · 4 » · · · • · · « • ······

Účinnost 1C50 < 100 nM 2 c o o T— v o LO O IC50 < 100 nM IC50 < 100 nM 2 c o o T~ V o LO O or tr X \ σ X \ υ X \ σ σ A σ 0? tZ cZ O rCl X ¥_ο” cn ⁵, z—o co tr —o xZA X—X)—Ď3 >τ-θ-» <M tr o x o c X c of o 7 X < o co X X < o <o X tr O-. x O A, O-⁷ X'

Obrázek 3 (pokračování)

37. Sloučenina nebo sůl podle nároku 34, kde substituent R₂ je vybrán z atomu vodíku, nižšího alkylu a substituovaného nižšího alkylu; substituent R₂' je atom vodíku; a stereogenní centrum, ke kterému jsou připojeny substituenty R₂ a R₂', má konfiguraci R.

38/90

99 9 99

38. Sloučenina nebo sůl podle nároku 37, kde substituent R₂ je vybrán z ethylu, z-propylu, c-propylu nebo Z-butylu.

39/90 •ffff «ff · ······ • ffff ffff ffff ffff · • ffff ffffff ffffff ffff····· « · ffff · · • · ffffff ffffffff •ffffff ff ·· ffffff ffff ··

Účinnost IC50 < 100 nM IC50 < 100 nM IC50<100 nM 2 c o o T- V o m O IC50 < 100 nM CO & rř X \ o X \ 0 X \ □ X \ σ 0 ď tn ct 0? X \ '—z X o < X p X /—^z X <o X <-> \ X Z—O >( <o cz Χ-Η^>-ώ X—m N K. X CQ 5 CQ X o í n X o X < o cn X Q? Ο-Λ Q~\ CH

Obrázek 3 (pokračování)

39. Sloučenina nebo sůl podle nároku 34 nebo 37, kde substituent R₃ je vybrán z arylu, substituovaného arylu, alkylarylu, alkylheteroarylu, oxaalkylarylu, oxaalkylheteroarylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného alkylheteroarylu, substituovaného oxaalkylarylu nebo substituovaného oxaalkylheteroarylu.

40/90 ·* · « 9 9

40. Sloučenina nebo sůl podle nároku 39, kde substituent R₃ je vybrán z fenylu, substituovaného fenylu, benzylu, substituovaného benzylu, fenylvinylu, substituovaného fenylvinylu, fenoxy nižšího alkylu a substituovaného fenoxy nižšího alkylu, furanylu, benzofuranylu, pyridinylu, indolylu, methylpyridinylu, chinolinylu, pikolinylu, pyrazolylu, a imidazolylu.

41/90

41. Sloučenina nebo sůl podle nároku 40, kde substituent R₃ je vybrán z halogenfenylu, dihalogenfenylu, kyanofenylu, halogen(trifluormethyl)fenylu, chlorfenoxymethylu, methoxyfenylu, karboxyfenylu, methylfenylu, ethylfenylu, tolylu, bifenylylu, methylendioxyfenylu, methylsulfonylfenylu, methoxychlorfenylu, methylhalogenfenylu, trifluormethylfenylu, butylfenylu, pentylfenylu, methylenitrofenylu, dimethoxyfenylu, fenylvinylu, nitrochlorfenylu, nitrofenylu, dinitrofenylu, bis(trifluormethyl)fenylu.

42/90 φφ φφφφ φφ φ φ* ·

Φ Φ 9 · * Φ Φ

ΦΦΦ Φ Φ Φ

Φ ΦΦΦΦ ΦΦΦ Φ

Φ Φ ΦΦΦ

ΦΦΦΦ Φ ΦΦ ΦΦΦ «Φ

Φ · ΦΦ

Účinnost IC50<100 nM WUOCH > OSOl lC50<100 nM IC50 < 100 nM IC50 < 100 nM co X cř σ O X \ O o X \ Č5 £ X 0? y-Z o—' X θ X \ X 2—0 X /—^z i o h , X X-O X <0 X XVs X^2)>-o CM or X < o n X X < o co X < o <9 X x O <, ď Ch o- Ch Ch o v

Obrázek 3 (pokračování)

42. Sloučenina nebo sůl podle nároku 37, kde substituent R₃ je R15-NH, přičemž substituent R15 je vybrán z izopropylu, butylu, cyklohexylu, fenylu, bromfenylu, dichlorfenylu, methoxyfenylu, ethylfenylu, tolylu, trifluormethylfenylu a methylthiofenylu.

•0 0000

43/90 ·· ···· ·· · · · • · · · • · · · · • · * · · ··· ·· ·· ·· * ·· • 9 · · · • · · · · • 9··· · 9 · • · · ·

99·· * ··

Účinnost IC50 < 100 nM IC50 < 100 nM ÍC50 < 100 nM IC50 < 100 nM IC50 < 100 nM co Oč & O o LU tt? σ a: o? n Ř zr z—o >? \ X ř W X o ⁵ ΖΓ Z—O X z i o? CM CZ < o <o X X < o □f X < o 3f X < o m X X / o co X oF cx o⁷ <x <x o-⁷

Obrázek 3 (pokračování)

43. Sloučenina nebo sůl podle nároku 34, 37 nebo 39, kde substituent R4 je vybrán z nižšího alkylu, substituovaného nižšího alkylu a Ri6-alkylen-, kde substituent Rig je aminoskupina, nižší alkylaminoskupina, di(nižší alkylaminoskupina, nižší alkoxyskupina nebo TV-heterocyklyl.

44 4444 • 4 4

44 · »4 4 •44 4 4 44 • 44 4 4 4

44/90 • · · · · · • ···· · · • · · ···· · toto • ® · • · • · to • to ·♦ ·

Účinnost IC50 < 100 nM IC50 < 100 nM Σ c o o v— v o ΙΟ O IC50 < 100 nM 1C50 < 100 nM op Cť Χ-ϋ c£ X \ o LL. σ o? Ll_ V V) a: Č5-X 0? nf o \ x z—o ÍO δ \ /²-o >' X X \ ¹'—z nf nf °\ nf z—o <0 a: *p~ps· X—m CM tť < o co X X < o <o X 3? Z X < o co X X < o co X t£ /=\ χ o-^z <X„ o-^z PX o

Obrázek 3 (pokračování)

44 9 94 4

44 ···· • 4

44. Sloučenina nebo sůl podle nároků 34, 37 nebo 39, kde substituenty R5, Rg, R7 a R₈ jsou vybrány z atomu vodíku, halogenu, nižšího alkylu, substituovaného nižšího alkylu, nižšího alkoxyskupiny a kyanoskupiny.

45/90 • ·· · • · ··

Účinnost IC50 < 100 nM 1C50 < 100 nM 2 » 2 c o o II o LO p 2 1 Σ c o o T~ II o m O 2 x— 1 2 c o o II o m O «0 ač u_ / X \ o X \ o X \ O č u. cn Dd <o I o • to \ X z—o ~~~/ o /—° X X E z—o / o co X 0 X X E z—o / o □f CO ac χ·_£Λ_» X* z=\ ° CM a: X < o co X co X o í CO X o í X < o co X co X o ač CX CH ^c\ cx

Obrázek 3 (pokračování)

45. Sloučenina nebo sůl podle nároku 44, kde substituenty R5, Rg a R₈ jsou atom vodíku.

46/90

Účinnost 2 T~ 1 Σ c o O x— II o ia O 2 τ- ι 2 c o o T“ II O m O 2 3 » 2 c o o II o m O 2 v~ t 2 c o o t— 11 o to o 2 2 c o o r~ 11 O to O αθ CL > CC X \ o X \ o X \ o o o >é £ <Č X 0z—o / o CO X X L z—o / o πΓ X L z—o / o nf o X X CO X °\ z—o ~~/ CO DL u. CO K2——Č5 σ CM CE i” o í rt X o rt X o c X < o co X X < o rt X oF Cy X Ch O⁷ X X /

Obrázek 3 (pokračování)

46. Sloučenina nebo sůl podle nároku 45, kde substituent R7 je halogen.

47/90 • · · · · • · · 0 ·

0 0000·· · • 0 0 · ♦*4 0 0 · ·

Účinnost =< V š c: o o X— II o m O 5 3. τ- ι c o o x— II o 10 O 5 5 1 2 c o o II o 10 o 2 1 2 C O o T^— II o 10 o 2 R. τ- ι c: o o T~ II o 10 O co θ' £ X \ o x o X \ O X \ o £ £ £ rf °\ rf 2—0 ~~ X i / Ό O (O -i— X rf °X x 2—0 y-^Ζξ /^Z X / o O -u·’ x” ^x n θ' “'-O-⁰ σ /=\ O >r——ώ xi CM DČ X c □r co X o c X < o co X CO X o c co X o £ cx <x cx CH Ο'Λ

Obrázek 3 (pokračování)

47. Sloučenina nebo sůl podle nároku 34, kde:

substituent Ri je vybrán z alkylarylu nebo substituovaného alkylarylu; substituent R₂ je nižší alkyl; substituent R₂' je atom vodíku; stereogenní centrum, ke kterému jsou připojeny substituenty R₂ a R₂', má konfiguraci R; substituent R3 je substituovaný aryl; substituent R4 je substituovaný alkyl; substituent R5 je atom vodíku; substituent Rg je atom vodíku; substituent R7 je halogen nebo kyanoskupina; a substituent R₈ je atom vodíku.

48/90 • · 9 ► · · · ·

Účinnost 2 V* 1 2 c o o 0 o to p IC50 = 100 nM-1/uM 2 3. τ- ι 2 c o o II o UD O 2 X 1 2 c o o 0 o LO o 2 3. V“ 1 2 c o o II o LO O CO a: cc X \ o LU X \ O X \ o ď in or o—-X c? X <‘ / O T- rt X X ra X o \ J' X rt X O rt X \ ^x'—z ÍN X .—z X n cc - li. XVí >r—(^ —ώ <N CC rt X c X < o x” X < o rt X p o rt 5 . v O—co (. X cc ex ce' ee <x

Obrázek 3 (pokračování)

48. Sloučenina nebo sůl podle nároku 47, kde: substituent Ri je benzyl nebo substituovaný benzyl; substituent R₂ je z-propyl;

substituent R3 je methyl- a/nebo halogen-substituovaný fenyl; substituent R4 je 3-amino-n-propyl; substituent R5 je atom vodíku; substituent Rg je atom vodíku;

49/90 • · • · · · • · « ► * · · ·

Účinnost 2 P 1 2 c o o II o io O 2 5. T“ 1 2 c o o II o lo O 2 τ- ι 2 c o o II o LO o 2 τ- ι 2 C O O 11 o un O 2 1 2 c o o II o LO o co CZ (Z U_ O o Xf \ O £ m Ct cč o uf Z—O uf θ \ X z—o co X °\ uf z—o >f G- z—o / o co X co (Z P _s. >?—Q-^σ σ *•-<00 CN Ct xf < o uf < o co X xf < o co X xf < o co X n X o CZ G-' G-' O⁷

Obrázek 3 (pokračování)

49. Sloučenina nebo sůl podle nároku 47, kde: substituent Ri je benzyl;

substituent R₂ je /-propyl ; substituent R₃ p-fluorfenyl; substituent R4 je 3-amino-n-propyl; substituent R5 je atom vodíku; substituent Reje atom vodíku; substituent R7 je fluor; a substituent Rg je atom vodíku.

50/90 • · « · « · • · • · 4 • · • ·

Účinnost 2 A. 1 Σ c o o τ- Η O LO O 2 τ- ι C O O τ- Ιί O LO O R. τ- ι Σ c o o τ- ΙΙ O LO O 2 x 1 c o o 11 o LO O 2 X 1 2 C O o II O LO . O eo cr X X \ o X \ o X \ o d? o m cr o-X 0? 6 z-S j co 5 \ X o / nf X X \ '—z CM I /—z X co cr -ul ΧΧί CM cr X < o X < o co X CO X o í co X o co X o ⁺ω—O v cr cx O A o v

Obrázek 3 (pokračování)

50. Sloučenina nebo sůl podle nároku 47, kde: substituent Ri je benzyl;

substituent R₂ je /-propyl; substituent R₃ je p-fluorfenyl; substituent R4 je 3-amino-«-propyl; substituent R5 je atom vodíku; substituent Ró je atom vodíku; substituent R7 je chlor; a substituent Rg je atom vodíku.

51/90

51. Sloučenina nebo sůl podle nároku 47, kde: substituent Ri je benzyl;

substituent R₂ je /-propyl; substituent R₃ je 3-fluor-4-methylfenyl; substituent R₄ je 3-amino-«-propyl; substituent R5 je atom vodíku; substituent Ró je atom vodíku; substituent R7 je chlor; a substituent Rg je atom vodíku.

52/90 • A • A · « A · AAA • A A A *

A AAAAAA A • AAA •AAA A AA A

Účinnost 2 5 1 2 c o o II o in O 2 H 2 c o o v~ II o ΙΌ O 2 Q τ- ι c o o II o m O 2 £ i c o o II o ID O 2 5¾ Τ- Ι 2 c o o II o m O CO CZ Ho r·* CZ xC \ o O O ď 0? cr CM X ,—z n X °\ nf z—o ·>ζ / ΓΏ C X z—o o X H \ X z—o >? / zf °\ x” z—o co CZ --Ό0 m >cch; CZ xT < o fO X xC < o m X xF < o cO X tz θΛ CH Cl·⁷ G-' CH

Obrázek 3 (pokračování)

52. Sloučenina nebo sůl podle nároku 47, kde: substituent Ri je benzyl;

substituent R₂ je z-propyl ; substituent Ráje p-methylfenyl; substituent R4 je 3-amino-zz-propyl; substituent R5 je atom vodíku; substituent Reje atom vodíku; substituent R7 je chlor; a substituent Rs je atoin vodík.

53/90 • · · · « ♦ « • · · * · · · · • · • · « · «

Účinnost 2 R 1 2 C O o II o LO O 2 1 2 c o o II o in o 2 τ- ι 2 c o o II o IO o 2 t 2 c o o II o LO O co ct a: o Ul xf \ O xf \ o t? a? (2 σ> ⁵ z—o xT uf °X x z—o ->?~~/ uf 5 1 J ^z/ •z P a? xf—ffl HC CM Ct xf < o CO X xf < o co X n X O x^M o v <2 /ζ o CH <H

Obrázek 3 (pokračování)

53. Sloučenina nebo sůl podle nároku 47 kde: substituent Ri je benzyl;

substituent R₂ je z-propyl; substituent R3 je p-methyIfenyl; substituent R4 je 3-amino-zz-propyl; substituent R5 je atom vodíku; substituent Rď je atom vodíku ; substituent R7 je kyanoskupina; a substituent Reje atom vodíku.

54/90 • 9 9 •9 9999

54. Sloučenina podle nároku 32 vzorce:

N.

r₃.

nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

55/90 ff ff • ffff * ffffffff • ff ffffffff • · · • · « • · · · ff · ff ff ffff ffff

Účinnost 2 V“ 1 5 C O o 1} o LO O IC50 = 100 nM-1/jM 2 =k τ- ι 2 C O O τ- Κ O to O 2 jp 1 C O o τ- ΙΙ O m O 2 =2. τ— t 2 C O o T“ II o m O č cz X \ u_ X \ O o LL LU o? in X (M X ,—z X CQ Jp ,-' ^υ / CQ x ^x X z p p i CQ CČ -OtC P3P pYz X—-IL CN Oč X X o v X < o CQ X X < o CQ X cz Op o-⁷ o-' cx

Obrázek 3 (pokračování)

55. Sloučenina podle nároku 54, kde

99 9999 ·· 9 substituent Ri je vybrán z atomu vodíku, nižšího alkylu, substituovaného nižšího alkylu, benzylu, substituovaného benzylu, fenylu, naftylu a substituovaného fenylu;

substituent R3' je vybrán z Ci-Ci3alkylu; fenylu; naftylu; fenylu substituovaného halogenem, nižším alkylem, nižší alkoxyskupinou, nitroskupinou, methylendioxyskupinou nebo trifluormethylem; bifenylylu, benzylu a heteroarylu; a substituent R₄ je vybrán z nižšího alkylu, substituovaného nižšího alkylu, cyklohexylu; fenylu substituovaného hydroxyskupinou, nižší alkoxyskupinou nebo nižším alkylem; benzylu; heteroarylmethylu; heteroarylethylu; heteroarylpropylu a Ri6-alkylen, kde substituent Ri6 je aminoskupina, (nižší alkylaminoskupina, di(nižší alkylaminoskupina, nižší alkoxyskupina nebo Y-heterocyklyl.

56/90 ·· * ·· « φ · φ · φφφ φ φ φ ΦΦΦ··· φ • · · φ •ΦΦΦ φ ·· • φ φ « φ · • φ · • · « • · φ ♦ φ ♦ φ ·· φφ

Γ Účinnost 2 te. 1 2 c o o v II O tn O 2 te τ- ι 2 C O o X— II o uo o ZE te XT” t ZE c o o x~ II o m O ZE te 1 ZE c o o II o m O 2 te r*~ 1 2 c o o X— II o LO O CO a: cr X \ o n X o 0- X \ o č tn cr o—X cr :ď p x U X co X 4 \ X x—o Vz~~~/ co X o \ X X H x—o / o co X af o \ X X—O co cr >^--(0^-—u. X—<^y>- σ CM OČ x” o X < o af X < o co ΠΣ CO X o X < o x” cr CH O' CH G-^z

Obrázek 3 (pokračování)

56. Sloučenina podle nároku 55, kde:

substituent R_t je vybrán z nižšího alkylu, benzylu, substituovaného benzylu a substituovaného fenylu;

substituent R₂ je atom vodíku nebo nižší alkyl; substituent R₂'je atom vodíku;

substituent R3 je vybrán ze substituovaného fenylu a naftylu;

substituent R₄ je Ri6-alkylen-, hydroxy(nižší alkyl) nebo karboxy(nižšího alkylu);

substituent R? je atom vodíku, fluor, chlor nebo methyl; substituenty R5, R& a Rg jsou atom vodíku;

substituent R^ je vybrán z di(nižší alkyl)aminoskupiny, (nižší alkyl) amino skup iny, aminoskupiny, pyrrolidinylu a piperidinylu.

57/90

57. Sloučenina podle nároku 32 obecného vzorce:

v to >

·· 944 • · • · 4 ·♦ ·· nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

58/90 «· · · · · _ ·» ♦ ♦ · 9 9 • · · · 9 • ·«···· · • · · · ···* · ·· •

•

Účinnost 2 o 'Τ- Ι 2 X— II o V7 O 2 o T~ 1 Σ 3 n o uo O 2 o τ- ι 2 5 II o in O 2 R o 1 2 II o ΙΌ O IC50 = OO Ol xT \ O xf \ o o? in CZ Č xf L 2—0 / O co X í .n ~~/ L 2—0 / O zf xf '^V \ x” 2—0 / O zf xT Λ zf 2—0 / £ r> CZ >e-z Ch af T T“O CM Ol co X O í xf- < o c*> X n X O í CO X o i co X o IZ CH CH m 0 zf o H

Obrázek 3 (pokračování)

58. Sloučenina nebo sůl podle nároku 57, kde substituent Ri je vybrán z atomu vodíku, nižšího alkylu, substituovaného nižšího alkylu, benzylu, substituovaného benzylu, fenylu, naftylu a substituovaného fenylu;

substituent R₂ je vybrán z atomu vodíku, nižšího alkylu a substituovaného nižšího alkylu a substituent R₂' je atom vodíku; a substituent R4 je vybrán z nižšího alkylu, cyklohexylu; fenylu substituovaného hydroxyskupinou, nižší alkoxyskupinou nebo nižším alkylem; benzylu; heteroarylmethylu; heteroarylethylu; heteroarylpropylu a Rig-alkylenu, kde substituent Rié je di(nižší alkyl)aminoskupina, (nižší alkyl)aminoskupina, aminoskupina, nižší alkoxyskupina nebo jV-heterocyklyl.

59/90 ♦ · «

I ·· · · • · · ► ··

Účinnost 2 3. o V“* t 2 3 t— II o io o 2 3 o 1 2 3. II o m o 2 3 o V” 1 2 3 T~ ti O LO O 2 3 o τ- ι 2 3 II o LO O co CZ K Č5 O X \ o X \ o d? m CZ □F <n z—o í~~~^/ co 0—0 /í J X L z—o / o □f X (z—o / o co X co X >r—rn — O dZdO CM 02 X < o co X X < o m X CO X o F co X o F oF X X / o-' Cr <X Q X

Obrázek 3 (pokračování)

59. Sloučenina nebo sůl podle nároku 58, kde:

substituent R4 je Rig-alkylen-;

substituent R7 je atom vodíku, fluor, chlor nebo methyl; substituenty R5, Rg a Rs jsou atom vodíku;

substituent Rig je vybrán z di(nižší alkylaminoskupiny), (nižší alkylaminoskupiny, aminoskůpiny, pyrrolidinylu, piperidinylu, imidazolyl a morfolinylu.

99 ··♦·

60/90 ·· • ••Φ

Účinnost 2 o r— » 2 R, II o to O 2 •3. o 2 R. II o io O 1C50 = 1 2 R. o V“ 1 2 h II o to O £ £ □ •í O O £ m x £ CO X °\ X 2—0 Z X /—0 >< CO X \ X 2—0 >? co x o r» X χ-θ-_ž χ_^-^_ώ X-2 m (0 CM X X / o co X X < o co X X < o CO X X < o CO X £ X 0 ώ G-' Ch - X / O-/

Obrázek 3 (pokračování)

60. Sloučenina podle nároku 31 vzorce:

nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

61/90 toto to · toto ·· ««toto ♦ to ·· e · • to • · ··

Účinnost 2 £ τ- ι 2 R II o tn O 2 R. o t 2 3. V tl O to O 2 3. o x— 1 2 =L Τ- Ι! O tn O 2 o V“ 1 2 =5. II o tn O CO X £ O £ IO CE g HO 1 HO / <o δ - \ X z—o o? Z <o + 3Γ Z—O CO z—o >?~~~/ co a: \ s X-z ώ P >T—\ x¹ 11. CM CE X / o CO X X < o co X X < o co X X / O CO X tf X X 0 CD X 0 CO

Obrázek 3 (pokračování)

61. Sloučenina nebo sůl podle nároku 60, kde substituent Ri je vybrán z atomu vodíku, nižšího alkylu, substituovaného nižšího alkylu, alkylarylu nebo substituovaného alkylarylu;

substituent R₂ je vybrán z atomu vodíku, nižšího alkylu a substituovaného nižšího alkylu; substituent R₂' je atom vodíku; a stereogenní centrum, ke kterému jsou připojeny substituenty R₂ a R₂', má konfiguraci R; substituent R₃- je vybrán z arylu, substituovaného arylu, alkylarylu, alkylheteroarylu, oxaalkylarylu, oxaalkylheteroarylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného alkylheteroarylu, substituovaného oxaalkylarylu nebo substituovaného oxaalkylheteroarylu; a substituent R4 je vybrán z nižšího alkylu, substituovaného nižšího alkylu a Ri6-alkylenu, kde substituent Ri6 je di(nižší alkylaminoskupina, (nižší alkylaminoskupina, aminoskupina, nižší alkoxyskupina nebo /V-heterocyklyl.

62/90 ·· · • · · • · · • ·* »· • ♦ ···· « ·· ·<·· ► · · ► · <

• · ♦ · ·

Účinnost 2 3. o 'Τ- Ι 2 3 T“ II O to O 2 o Τ- Ι 2 3 II o m O 2 3. o x— 1 2 3. T” II O to O 2 3. o 1 z II o o o 2 3. o τ- ι 2 3. r— II O tO o <ž oF d? tn ar 0? zf °\ zf z—o zf p \ I z—o CO X \ I z—o co X \ X z—o X ^s-<c5 co ar u. o af U- co x r—\ CM X X < o co X X < a co X X ( o co X X < o co X uf o—X oF X co / δ—o 0 O jf fX cx

Obrázek 3 (pokračování)

62. Sloučenina podle nároku 31, kde uvedená sloučenina má vzorec definovaný v obrázku 3.

63/90 ·· 0 • · ·

0 0 0 • ···· 0 • 0

0··0 0

99 0000

Účinnost 2 ·< o v- 1 2 3, II o tn O 2 3. o 1 2 3 II o lO O 2 3. o T~ 1 2 3 II o m O 2 3 o τ- ι 2 3. t— II o LO O 2 3 o V“ 1 z II O LO O CO Cť x O V 0? d? xT m ⁵ z—o >ζ ~^/ X X \ σ» \ I z—o / zf* X \ o \ X z—o / o zf o >? / co X x—“ x— X——“5 CN or X < o X < o σ> X co X o zf υ X < o zf X O-⁷' ΛΛ v) V , ř< ⁷ X Q>^J

Obrázek 3 (pokračování)

63. Způsob screeningu modulátorů KSP kinesinu, vyznačující se tím, že zahrnuje:

(a) kombinaci kinesinu, kandidátského bioaktivního agens a sloučeniny vybrané ze skupiny sestávající z:

kde substituent Ri je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alky lhetero arylu;

substituenty R₂ a R₂' jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, alkylu, oxaalkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu; nebo substituenty R₂ a R₂' spojeny dohromady vytvářejí 3- až 7-členný kruh;

substituent R3 je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu, oxaalkylu, oxaalkylarylu, substituovaného oxaalkylarylu, oxaalkylheteroarylu, substituovaného oxaalkylheteroarylu, R15O- a R15-NH-; substituent R3' je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného ·· ···· alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu a R45NH-;

substituent R3 je vybrán z alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu; substituent R4 je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu, substituovaného alkylheteroarylu a Rigalkylen-;

substituenty R5, Rg, R7 a Rg jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, alkylu, alkoxyskupiny, halogenu, fluoralkylu, nitroskupiny, kyanoskupiny, dialkylaminoskupiny, alkylsulfonylu, alkylsulfonamidoskupiny, sulfonamidoalkylu, sulfonamidoarylu, alkylthioskupiny, karboxyalkylu, karboxamidoskupiny, aminokarbonylu, arylu a heteroarylu;

substituent R15 je vybrán z atomu vodíku, alkylu, arylu, alkylarylu, heteroarylu, alkylheteroarylu, substituovaného alkylu, substituovaného arylu, substituovaného alkylarylu, substituovaného heteroarylu a substituovaného alkylheteroarylu; a substituent Rig je vybrán z alkoxyskupiny, aminoskupiny, alkylaminoskupiny, dialkylaminoskupiny, JV-heterocyklylu a substituovaného JV-heterocyklylu; a (b) stanovení účinku uvedeného kandidátského bioaktivního agens na aktivitu uvedeného kinesinu.

64/90 • ·· · 444444 ··· ···· ·· · ······· 4 4 ·· · 4 • · ··· 4 4 4 4 ··<· · 44 444 44 44

Účinnost 2 R o 2 II o IO p 2 o v— 1 2 V“ II o LD O 2 R o 1 2 5 II o ID p 2 Q o 1 2 52. V“ II o m O 2 R. o 1 2 R II o ID p CO DC b- DC O >é X \ o X \ o X \ o CO DC »Λ DC c? CD c z-o r X \ o \ X z—o / o x X E z—o / o X X <' z / Ό O -J” x ^X X \ co \ X z—o / o co X CO DC X X0 Έ”Χ^δ CM DC X < o CD X CO X o i CO X o ς. co X o n X o DC Q^J jf o-, X cx Ο- V X,

Obrázek 3 (pokračování)

64. Způsob screeningu sloučenin, které se vážou na KSP kinesin, vyznačující se tím, že zahrnuje:

(a) kombinaci kinesinu, kandidátského bioaktivního agens a značené sloučeniny vybrané ze skupiny sestávající z:

65/90 • · • · · ·· • ···· ·«♦· • · « · · · 44 44 • ·· 9

Účinnost 2 R o 1 2 R II O m O 2 =1 o 2 ,— II o 10 o 2 =t o 1 2 R x— II o IO O 2 =L o 1 2 R V“ II o 10 O 2 R o Τ- Ι 2 R II o 10 O co a £ LL £ to a: £ 2Γ r, X rf X i ť*> X \ X 2—0 X? Z fl ^δχ xT 2—0 ~~Z rf O \ rf 2—0 >ÍZ r> x ny? Ή;- O IL <N cr X < o co X X / o <O X X / o 1*5 X X < o rf X ( o rf rf cx G-⁷ a⁷ o ⁷ a⁷

Obrázek 3 (pokračování)

66/90

67/90 f · · · · • · • · ·

I · · · ·

Účinnost 2 o T“ 1 2 V“ II o m O 2 3. o V 1 2 R T“ II o ιο o 2 3. o τ- ι 2 3 II o m O 2 R o V“ 1 2 3 T“ 11 o LO O 2 R o I 2 5 II o rn O co CZ £ O O >é o ý xf \ o £ d? cČ CO X \ X z—o ť Π X o \ i z—o CM X /—^z p CM X ,-Z >? y--q /O co Ct >T——θ’ Ol (Z xf < o uf xC < o uf xC < o uf uf £ £Z z=\ >< G>G o co X CP xr cp^ P

Obrázek 3 (pokračování)

68/90 • · · 4 4 4

Účinnost 2 R o V“ 1 2 II o m O 2 o 1 2 0 II o rn O 2 o τ- ι 2 τ— II o m O 2 R o in 1 2 3. o II o in O 2 R o in 2 1 II o m O co cr of X \ <3 X \ o X \ o d? m cr 0? X X- z—o / o cO X X x. z—o / o nf co X A z—o O / /—z Tt X co X o \ nf z—o >? ~/ c? xc Xj -oo CM or z? o í co X o <, X < o co X co X o X < o m X cr cx cx cx (X >+ 0 co

Obrázek 3 (pokračování)

69/90 • »

Účinnost 2 R o “? 2 R o II o ID O o LD 1 2 o II o m O 2 =5. o in 1 2 o 'r- II o ΙΟ O 2 3. o 10 2 Q o Ύ“ 11 o LD O 2 o LO 1 2 3 o 11 o m O «0 CZ CZ O d o d <Ů CZ in CZ č CO X \ X z—o XT xT \ co \ X z—o / o x” zf C zf z—o d / xf C-j· / o ÍO X co CZ HZl·* C~l·⁰ ^jrGf CN X xf / o <*> X xT < o zf zf o xT < o co X zf o c CZ O ⁷ tn X 0—0 \r xC X / o-' σ

Obrázek 3 (pokračování)

70/90 •i • · ·

71/90 • · · k «···

Účinnost 2 R o to 1 2 o x— II o in O 2 R o LO 1 2 o r~ II O ΙΩ O 2 5 o m 1 2 3 o II o IO p z> o m 1 2 3 o V“ II O Lf> O 2 3 o in 1 2 R o II o IO O c? ř»·. O O cc / / X X tt? to cc zf co X zf O o o \ zf \ x” \ zf cc z—o z—o co X z—o zf )-' /—' o >-' o i i >é i >é X o—υ co cc x—(^ ^h-<b X—m X X 04 / / CC X < X < X / \ / \ / o υ o o o zf zf zf⁵ co X co ZE X~ X / X^- (C X 0 d 3 3 rt / x X CJ \JT /-⁷ o O—O X X

Obrázek 3 (pokračování)

72/90 « · « · · · ff- · ff ff • · • ffff

73/90 • · • β · ·

Účinnost 5 o m i Z5 3 o II o IO o 43 o m 1 s o II o IO o 2 =3 o to 1 2 o II o LO o 2 R o to 1 ZE 3 o II o IO o o w 1 R o II o IO o rt (Z rf- X \ o <0 cr d? Č X 'o-o X \ co \ X z—o / X X °\ x” z—o af o \ af z—o X 'k rt \ X z—o / o X rt cr Ό, ať χ .-. °^o CM af o \r X o Κ ε ^ΟΉ X < o rt I rt X o cr of 0 ef t) v ο- GC co X 0—0 \r

Obrázek 3 (pokračování)

73 »· * • · · • · » 4 ···« · • · ·«·· · methylbenzylu, methoxybenzylu, tetrahydrofuranylmethylu

(ethoxykarbonyl)ethylu.

74/90 « · · ·

A · ·

A ♦ <· ♦ A \ · A · * r « · • 9 9

75/90 ·* 4

76/90 «···

Účinnost 2 3 o m 2 3 o V“ II o m O co X X ď LO CZ č co X °\ X7“° ío v CM X X

c '01 >

o >υ i—

-X)

O

CL

CO (D

N '03 uX3

O

77/90 « · ···· ·* to • to • to · • · · to to

Obrázek 3 (pokračování)

78/90

*· r 4 • 4 4-4 4 * « 4 4 4 4 4 4 4444 4 • 4 • •44 444· 4 4- *4 4 4 4 4 4 4 • 4 «4 4 ♦ 4 « · 4 4 4 • 4 4 4

Účinnost Ki<100 nM Ki < 100 nM Ki < 100 nM Ki < 100 nM Ki < 100 nM co tr cr •xú \ o xT \ σ xT \ 0 xT \ 0 xT \ o č tt? cČ CM X z X z nf z £ Z CM X >-Z CM X z >? / “co CG LL n X o o co X CG to X o c CO X o c m X O c co X o c co X o c tr o v <H O Λ CH a-.

Obrázek 3 (pokračování)

79/90 toto to · «•toto ·* * • · · to to to • · · · • to* • to * • ·· · • to, *to

Účinnost Ki < 100 nM 2 c o o v 2 Ki < 100 nM c o o T~ v 2 2 c o o v 2 co CL CL X \ o X \ o X \ 0 X \ o X \ 0 tf ΙΛ CE č zď z CM Z-1 X OJ X z CM X z 0 tf o co X p-y u_ o to X CM £L n I O í co X o n I υ rt X o ς rt X o CL <O o. o v o.

Obrázek 3 (pokračování)

80/90 *· · ·· · » » · • « *

81/90 ♦ · ···· to to · • « · • ···· to · • to·· « • · • · • · ♦ to · • * to • to • ·

Účinnost Ki < 100 nM Ki < 100 nM 2 c o o V“ V 2 Ki < 100 nM 2 c o o T“ V 2 CO CK oF X \ o X \ o X \ o X \ o X \ 0 č cr OF X OJ X X z^ X N X /—z X fN X z X co (£ X, 0-0 xp)^-“ ^-O o co X u. ^-0 LL CM tr co X o F co X o F to X o F co X o F x⁵ o F cr Ό \ Cx CX €X X

Obrázek 3 (pokračování)

82/90 • Φ φ ♦ φ φ • φ φ

83/90 • 4

84/90 • 0« 0000

85/90 ·♦ ♦ »·

Účinnost WU OOt > !>i 2 c o o v— V 5 2 c o o v SČ Ki < 100 nM Ki < 100 nM co cr cr X \ ϋ X \ o X \ O X \ o X \ σ č 0? o? x z >? / CM X ,—z X p X CM X z CM X ,—z X *co cr yř- U- U- LL IL / 3? <b CM CČ rt I o í rt X O í r” o to X o rt X o í cr Ote CH ο-λ Ch

Obrázek 3 (pokračování)

86/90 ·♦ * ·· ·· ··«« • · · » *···

Účinnost 2 c o o v— v 2 Ki < 100 nM Σ c o o r* V 2 2 v~ 1 2 c o o v— II 2 2 R τ- ι 2 c o o V— II 2 co X X X \ O X \ 0 X \ υ X \ O X \ σ rf rf rf CM r ,—zz. i CM X X / CM X Z CM X Z X CM ZE X co X X X u. u. LL LL V_U_ V— LL IL LL CM X co X o í co X o <, co X o í co X o <o X o X Ολ, On X \

Obrázek 3 (pokračování)

87/90 ·« ···* ·· · • · ···* * · • · • · • · • · ··

Účinnost 2 3 T“ 1 2 c o o T“ II 2 2 3 τ- ι 2 c O o v— II 2 2 3 í 2 c o o T— II 2 2 3 o T“ t 2 3 II 2 2 1 I 2 3 M“ II 2 «Ο X X X \ σ X \ O X \ υ X \ O X \ O č ΙΛ X č CM X /—² X Π CM X /—^z X 3f ,—Z X CM X ,—z X “ CO X U. li. XH r of 0-0 X, 0—0 XZm_o / iT Ζ=λ O „ £ CM CZ co X o F co X o F x” O F CO X o F co X o F X CH CH dV-\ X \=/ H

Obrázek 3 (pokračování)

88/90

89/90 ·· ···· ·· · • · · • · · • ···· «<·. :

·· • · • · • · · • · ·· • · ··

Obrázek 5

Obrázek 5a: Syntéza sulfonamidu

Ry Cl

NEt₃, DCM

Obrázek 5b: Syntéza karbamátu

Rc O

R₄-NH₂

EtOH

Obrázek 5c: Syntéza močoviny

Obrázek 5d: Syntéza primárního a sekundárního aminu R4