CZ20023858A3

CZ20023858A3 - Použití nízko nenasycených polyeterpolyolů v pěnách pro desky

Info

Publication number: CZ20023858A3
Application number: CZ20023858A
Authority: CZ
Inventors: Roeland Jan Tuinman; Thomas L. Fishback; Curtis John Reichel
Original assignee: Basf Corporation
Priority date: 2000-05-24
Filing date: 2001-05-11
Publication date: 2003-08-13
Also published as: EP1294787A2; CA2410152A1; HUP0301880A3; WO2001090209A3; RU2002134756A; MXPA02010873A; US6344494B1; KR20030003765A; JP2003534417A; HUP0301880A2; BR0111050A; WO2001090209A2; AU2001256351A1; CN1430635A

Description

Oblast techniky

Tento vynález se obecně týká způsobu výroby polyurethanových pěn pro desky a zvláště použití velmi nízko nenasycených polyetherpolyolů pro přípravu polyurethanových pěn pro desky.

Dosavadní stav techniky

Polyoly jsou obecně definovány jako sloučeniny, které obsahují větší počet hydroxyskupin. Polyoly mající nejméně dva vodíku, zvláště jsou kombinovány Polyoly mohou být vůči isokyanátům reaktivní atomy polyetherpolyoly, jsou užitečné, když s polyisokyanáty za vzniku polyurethanů.

kombinovány s polyisokyanáty za přítomnosti katalyzátorů a nadouvadel tak, že vytvoří buď tuhé nebo pružné pěny. Pružné polyurethanové pěny jsou odlišné od pěn tuhých. Pružné pěny obvykle mají omezenou odolnost vůči aplikované zátěži, mají otevřené buňky, propustné pro vzduch a jsou reversibilně deformovatelné. Pružné pěny mohou buď být připraveny při diskontinuálním způsobu lisování nebo prostřednictvím kontinuálního způsobu přípravy desek. Při kontinuálním způsobu přípravy desek, obvykle jsou složky rychle smíchány dohromady a vytlačovány do reaktoru s pohyblivým ložem, kde je pěně dovoleno volně narůstat do své konečné výšky. Poté co pěna plně naroste je zpracována do požadovaných konečných rozměrů. Pružné pěny jsou zvláště užitečné při podkladových aplikacích, navařování vrstvy pod koberec a jiných aplikacích vyžadujících reversibiiní deformaci pěny.

• · · ·

		• · • 0 • • · · 2	• · · · * · · · • · · ♦ · • · · · · i · · · ·	• · • · · • · » ’ # · · ♦
Dvě	důležité	vlastnosti pružné pěny	pro desky	jsou její
nucený	průhyb a	paměť hmoty. Mnoho	současných	formulací

pružných pěn pro desky trpí méně než ideálními vlastnostmi nuceného průhybu a pamětí hmoty. Bylo by výhodné poskytnout formulaci pružné' pěny pro desky, která má zlepšené vlastnosti nuceného průhybu a paměti hmoty.

Podstata vynálezu

Obecně řečeno, tento vynález poskytuje způsob přípravy pružných polyurethanových pěn pro desky za použití velice nízko nenasycených polyetherpolyolů. Pěny připravené tímto způsobem mají podstatně zlepšené vlastnosti nuceného průhybu a paměti hmoty, při zachovávání jiných fyzikálních vlastností pěny, při porovnávání s pěnou připravenou s polyoly, které mají vyšší úrovně nenasycenosti. Tyto zlepšené vlastnosti značně zvyšují zátěžové charakteristiky pěny.

V jednom ztělesnění je přítomným vynálezem způsob přípravy polyurethanové pěny pro desky, který se skládá z kroků: příprava triolpolyoxyalkylen-polyetherpolyolu, který obsahuje větší počet vnitřních bloků vytvořených z oxyalkylenových monomerů s větší počtem koncových skupin obsahujících ethylenoxid, připojených k uvedenému většímu počtu vnitřních bloků, přičemž vnitřní bloky obsahují nejméně 80 % hmotnostních propylenoxidu, vztaženo na celkovou hmotnost všech oxyalkylenů v uvedených vnitřních blocích a množství ethylenoxidu v koncových skupinách obsahujících od 5 do 25 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost uvedeného polyolu, přičemž uvedený polyol má stupeň nenasycenosti menší než nebo rovný 0,015 mekv./g KOH; příprava toluendiisokyanátové složky; příprava katalyzátoru; zajištění vody jako nadouvadla v úrovni mezi 3 a 7 % hmotnostními; a kombinování polyolu s toluendiisokyanátovou složkou, katalyzátorem a vodou pro vytvoření polyurethanové pěny pro desky.

V jiném ztělesnění je přítomným vynálezem polyurethanové pěna pro desky skládající se z reakčního produktu z trioloxyalkylen-polyetherpolyolu, který obsahuje větší počet vnitřních bloků vytvořených z oxyalkylenových monomerů s větší počtem koncových skupin obsahujících ethylenoxid, připojených k uvedenému většímu počtu vnitřních bloků, přičemž uvedené vnitřní bloky obsahují nejméně 80 % hmotnostních propylenoxidu, vztaženo na celkovou hmotnost všech uvedených oxyalkylenů v těchto vnitřních blocích a množství ethylenoxidu v koncových skupinách obsahujících od 5 do 25 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost polyolu, přičemž uvedený polyol má stupeň nenasycenosti menší než nebo rovný 0,015 mekv./g KOH, sloučeného s toluendiisokyanátovou složkou v přítomnosti katalyzátoru, vodou v úrovni mezi 3 a 7 % hmotnostními jako nadouvadlem, a popřípadě jednoho nebo více povrchově aktivních činidel.

Polyurethanové pěny produkované za využití způsobu podle přítomného vynálezu mají podstatně zlepšené vlastnosti nuceného průhybu a paměti hmoty ve srovnání s pěnou připravenou s podobným polyolem, který má vyšší stupeň nenasycenosti. Zlepšené vlastnosti se nedostavují na úkor jiných fyzikálních vlastností pěny, ty jsou zachovány.

Tyto a jiné základní rysy a výhody tohoto vynálezu se stanou osobě znalé oboru zřejmější z následujícího detailního popisu v současnosti výhodného ztělesnění.

Pružné polyurethanové pěny pro desky podle přítomného vynálezu jsou připravovány sloučením velmi nízko nenasyceného • · • » polyoxyalkylen-polyetherpolyolu s toluendiisokyanátovou složkou za přítomnosti katalyzátoru a vody, jako nadouvadla. Pěny popřípadě obsahují jiné přísady, jako jsou například prodlužovače řetězce/síťovací činidla, povrchově aktivní látky, zhášeče plamene a plniva.

Způsoby dobře známé, alkylenoxidů methylolpropan, pentaerythritol a jak alifatické, přípravy polyoxyalkylen-polyetherpolyolů jsou například pomocí bazicky katalyzované adice k iniciátorové molekule obsahující reaktivní vodíky, jako je vícemocný alkohol. V jednom ztělesnění přítomného vynálezu iniciátorovými molekulami jsou trioly. Příklady takových iniciátorů zahrnují: glycerol, 1,1,1-tri1,1,1-trimethylolethan, 1,2,6-hexantriol, sorbitol. Jiné vhodné iniciátory zahrnují tak aromatické sloučeniny, jako je ethylenglykol, propylenglykol, dipropylenglykol, trimethylenglykol, 1,2-butandiol, 1,3-butandiol, 1,4-butandiol, 1,2-pentandiol, 1,4-pentandiol, 1,5-pentandiol, 1,6-hexandiol,

1,7-heptandiol. Také do výrazu „vícemocné alkoholy jsou zahrnuty sloučeniny odvozené od fenolu, jako je 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan, obecně známý jako bisfenol A. Polyetherpolyoly mohou být připraveny jakýmkoliv známým způsobem, jako je například způsob, který uvedl ve známost Wurtz v roce 1859, Encyclopedia of Chemical Technology, díl 7, str. 257 až 262, publikované společností Interscience Publishers, lne. (1951) nebo je popsán v US patentu 1 922 459.

Příklady vhodných alkylenoxidů zahrnují ethylenoxid, propylenoxid, butylenoxid, amylenoxid a jejich směsi, tetrahydrofuran, směsi alkylenoxidů s tetrahydrofuranem, epihalogenhydriny a aralkylenstyren. Alkylenoxidy jsou adovány na iniciátorovou molekulu a propagace řetězce je prováděna za • · · » polymeraci nebo přítomnosti katalyzátorů buď aniontovou kationtovou polymeraci.

Výhodnými katalyzátory jsou hydroxid, draselný, hydroxid sodný, alkoholáty vzniklé z hydroxidu draselného, alkoholáty vzniklé z hydroxidu sodného, česné katalyzátory, aminy, katalyzátory na bázi Lewisovy kyseliny nebo katalyzátory na bázi komplexu dvou kovů, z nichž všechny jsou v oboru známy.

na které je nejméně 80 %

Polyoly vhodné v přítomném vynálezu výhodně zahrnují triolpolyoxyalkylen-polyetherpolyoly, které mají strukturu z většího počtu vnitřních bloků vytvořených z oxyalkylenových monomerů připojených k inicátorové molekule. Vnitřní bloky mohou zahrnovat kterýkoliv z oxyalkylenů, odkazováno výše. V jednom ztělesnění se hmotnostních vnitřních bloků skládá z propylenoxidu, vztaženo na celkovou hmotnost všech oxyalkylenů ve vnitřních blocích. K většímu počtu vnitřních bloků je připojen větší počet ethylenoxidových koncových skupin. Koncové skupiny obsahují ethylenoxid v množství od 5 do 25 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost polyolu. Navíc, polyoly používané v přítomném vynálezu mají velmi nízký stupeň nenasycení, totiž, nenasycení menší než nebo rovné 0,015 mekv./g KOH. Dále je výhodné, že polyoly používané v přítomném vynálezu mají hydroxylu ekvivalentní hmotnost nejméně 1000 daltonů. Navíc je výhodné, že polyoly použité v přítomném vynálezu mají hydroxylové číslo mezi 40 a 250 mg KOH/g.

Isokyanátovou složkou je výhodně polyisokyanát, zde definovaný jako látka, mající 2 nebo více isokyanátových funkčních skupin. Příklady těchto polyisokyanátů zahrnují běžné alifatické, cykloalifatické a výhodně aromatické • · · « • · • · isokyanáty. Typické příklady zahrnují alkylendiisokyanáty s 4, 2, 12 atomy uhlíku v alkylenovém radikálu, jako je 1,12-dodekandiisokyanát, 2-ethyl-l,4-tetramethylendiisokyanát, 2-methyl-1,5-pentamethylendiisokyanát, 1,4-tetramethylendiisokyanát a 1,6-hexamethylendiisokyanát; cykloalifatické diísokyanáty, jako je 1,3- a 1,4-cyklohexandiisokyanát, stejně jako jakékoliv směsi z těchto isomerů, l-isokyanáto-3,3,5-trimethyl-5-isokyanátomethylcyklohexan (isoforondiisokyanát),

2,4- a 2,6-hexahydrotoluendiisokyanát, stejně jako odpovídající isomerní směsi, 4,4'-, 2,2'- a 2,4'-dicyklohexylmethandiisokyanát, stejně jako odpovídající isomerní směsi a výhodně aromatické diísokyanáty a polyisokyanáty, jako jsou 2,4- a 2,6-toluendiisokyanát a odpovídající isomerní směsi, a 2,2'-difenylmethandiisokyanát a odpovídající isomerní směsi, směsi 4,4'-, 2,4'- a 2,2-difenylmethandiisokyanátů a polyfenylenpolymethylenpolyisokyanátů (surový MDI). V jednom ztělesnění je isokyanátovou složkou toluendiisokyanát. Isokyanátová složka může obsahovat jakýkoliv vhodný toluendiisokyanát včetně, například 2,4-toluendiisokyanátu,

2,6-toluendiisokyanátu a podobných sloučenin. Zvláště vhodnými směsmi jsou směsi obsahující od asi 65 do asi 80 % 2,4-toluendiisokyanátu, přičemž zbytek tvoří 2,6-toluendiisokyanát. Obchodně dostupné směsi obsahující asi 80 % 2,4- a asi 20 %

2,6-toluendiisokyanátu jsou nejvýhodnější . Obecně isokyanátové a polyolové pryskyřice jsou kombinovány při isokyanátovém indexu od 90 do 120.

Katalyzátory používané pro přípravu polyurethanových pěn pro desky jsou zvláště sloučeniny, které silně urychlují reakci hydroxyskupin polyolů s toluendiisokyanátovou složkou. Vhodnými katalyzátory jsou organokovové sloučeniny, výhodně organické sloučeniny cínu, jako jsou cínaté soli organických karboxylových kyselin např. octan cínatý, oktoát cínatý, • « · · ethylhexanát cínatý a laurát cínatý, a dialkylciničité soli organických karboxylových sloučenin např. dibutylcindiacetát, dibutylcíndilaurát, dibutylcinmaleát a dioktylcindiacetát. Organokovové sloučeniny jsou používány samotné nebo výhodně v kombinaci se silně bazickými aminy. Příklady, které mohou být zmíněny jsou aminy, jako je 2,3-dimethyl-3,4,5,6-tetrahydropyrimidin nebo terciární aminy, jako je triethylamin, tributylamin, dimenthylbenzylamin, N-methylmorfolin, N-ethylmorfolin, N-cyklohexylmorfolin, Ν,Ν,Ν',N'-tetramethylethylendiamin, Ν,Ν,Ν',Ν'-tetramethylbutandiamin, Ν,Ν,Ν',N'-tetramethylhexan-1,6-diamin, pentamethyldiethylentriamin, bis(dimethylaminoethyl)ether, bis(dimethylaminopropyl)močovina, dimethylpiperazin, 1,2-dimethylimidazol, 1-azabicyklo[3.3.0]oktan a výhodně 1,4-diazabicyklo[2.2.2]oktan. Navíc odborník může použít alkanolaminové sloučeniny, jako jsou triethanolamin, triisopropanolamin, N-methyldiethanolamin, N-ethyldiethanolamin a dimethylethanolamin.

Další vhodné katalyzátory zahrnují tris(dialkylaminoalkyl)-sek-hexahydrotriaziny, zvláště tris(N,N-dimethylaminopropyl)-sek-hexahydrotriazin; tetralkylamoniumhydroxidy, jako je tetramethylamoniumhydroxid; hydroxidy alkalických kovů, jako je hydroxid sodný a alkoxidy alkalických kovů, jako jsou methoxid sodný a isopropoxid draselný a také alkalické soli mastných kyselin s dlouhými řetězci, které obsahují od 10 do 20 atomů uhlíku a možná laterální skupiny OH v kombinacích organokovových sloučenin a silně bazických aminů. Přednost je dávána použití od 0,001 do 5 % hmotnostních, zvláště od 0,05 do 2 % hmotnostních, katalyzátorů nebo kombinace katalyzátorů, vztaženo na hmotnost polyolu.

• · · ·

Jednou ze zvláště výhodných přísad jsou sloučeniny obsahující atomy křemíku a polyetherové řetězce. Tyto přísady jsou výhodně používány v větší počet od 0,5 do 5 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost polyolů. Těmito sloučeninami jsou silikon-polyetherové kopolymery. Tyto produkty mají střední molekulovou hmotnost asi 8000, přičemž rozdělení molekulových hmotností je relativně široké.

Siloxanový řetězec má průměrnou délku asi 40 jednotek (CH3)2SiO a obsahuje průměrně 5 polyetherových řetězců k němu připojených. Polyetherové řetězce výhodně obsahují ethylenoxid a propylenoxid v poměru 1:1a mají na konci hydroxyskupinu.

Molekulová hmotnost polyetherových řetězců je asi 1500. Takové produkty jsou obchodně dostupné a jsou prodávány například TM společností Goldschmidt A. G. pod názvem Tegostab .

Vhodné povrchově aktivní látky, které mohou také být přidány, zahrnují například sloučeniny, které slouží pro podporu homogenizace výchozích látek a také mohou být vhodné pro kontrolu struktury buněk. Příklady, které mohou být uvedeny jsou emulgátory, jako jsou sodné soli sulfátů ricinového oleje nebo mastných kyselin a také aminové soli mastných kyselin např, diethylamin-oleát, diethylamin-stearát, diethylamin-ricinooleát, soli kyseliny sulfonové např. soli alkalického kovu nebo amoniaku s kyselinou dodecylbenzen- nebo dinaftylmethandisulfonovou a kyselinou ricinoolejovou; stabilizátory pěny, jako jsou siloxan-oxyalkylenové kopolymery a jiné organopolysiloxany, ethoxylované alkylfenoly, ethoxylované alifatické alkoholy, parafinové oleje, ricinový olej nebo estery kyseliny ricinoolejové, olej na tureckou červeň a podzemnicový olej. Přísady mohou také zahrnovat buněčné regulátory, jako jsou parafiny, alifatické alkoholy a dimethylpolysiloxany. Oligomerní polyakryláty obsahující polyoxyalkanové a fluoralkanové radikály jako postranní • « & · • · » * skupiny jsou také vhodné pro zlepšení emulgačního procesu, buněčné struktury a/nebo stabilizování pěny. Povrchově aktivní látky jsou obvykle používány v množstvích od 0,01 do 5 dílů hmotnostních, vztaženo na 100 dílů hmotnostních složek jiných než isokyanátová složka.

Vhodné prodlužovače řetězce/síťovací činidla, která mohou být použita, zahrnují dioly a/nebo trioly, které mají molekulové hmotnosti menší než asi 400. Příklady vhodných prodlužovačů řetězce/síťovacích činidel jsou alifatické, cykloalifatické a/nebo aromatické dioly, které mají od 2 do 14, výhodně od 4 do 10 atomů uhlíku, např. ethylenglykol, 1,3-propandiol, 1,10-dekandiol, o-, m-, p-dihydroxycyklohexan, diethylenglykol, dipropylenglykol a výhodně 1,4-butandiol,

1,6-hexandiol a bis(2-hydroxyethyl)hydrochinon, trioly, jako jsou 1,2,4- a 1,3,5-trihydroxycyklohexan, a hydroxyskupiny obsahující polyalkylenoxidy o nízké molekulové hmotnosti založené na ethylenoxidu a/nebo 1,2-propylenoxidu ve výše uvedených diolech a/nebo triolech jako iniciátorových molekulách. Tyto sloučeniny jsou výhodně použity v množstvích od 0 do 2 0 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost polyolu.

Zhášeče plamene, které mohou být použity zahrnují pentabromdifenyloxid, dibrompropanol, tris(β-chlorpropyl)fosfát, 2,2-bis(bromethyl)-1,3-propandiol, tetrakis(2-chlorethyl)ethylendifosfát, tris(2,3-dibrompropyl)fosfát, tris(β-chlorethyl)fosfát, tris(1,2-dichlorpropyl)fosfát, bis(2-chlorethyl)-2-chlorethylfosfonát, oxid molybdenový, molybdenát amonný, fosforečnan amonný, pentabromdifenyloxid, trikresylfosfát, hexabromcyklododekan, melamin a dibromethyldibromcyklohexan. Koncentrace sloučenin zhášejících plamen, které mohou být použity, se pohybuje v rozsahu od 50 do 25 dílů na 100 dílů polyolu.

Pěny mohou dále obsahovat plniva, jako jsou organická, anorganická a zpevňující plniva. Specifickými příklady jsou: anorganická plniva, jako jsou křemičité minerály, například fylosilikáty, jako jsou antigorit, serpentin, amfibolové látky, amfiboly, chrysolity, zeolity, mastek, oxidy kovů, jako jsou kaolin, oxidy hliníku, oxidy titanu a oxidy železa, metasoli, jako jsou křída, barit, aluminiumsilikáty a anorganické pigmenty, jako je sulfid kademnatý, sulfid zinečnatý a také skleněné částice. Příklady organických plniv jsou saze, melamin, kalafuna, cyklopentadienylové pryskyřice. Organická a anorganická plniva mohou být použita jednotlivě nebo jako směsi a jsou výhodně začleněny do reakční směsi v větší početch od 0,5 do 50 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost polyolu a isokyanátové složky.

Pro vytvoření pěny podle přítomného vynálezu jsou polyol, katalyzátor a voda a jakékoliv další složky předem smíchány do formy pryskyřice. Krátce po vzniku pryskyřice je pryskyřice kombinována v míchací hlavě s toluendiisokyanátovou složkou a směs je vytlačena do reaktoru s pohyblivou vrstvou. Jak pěna postupuje dolů reaktorem s pohyblivou vrstvou, narůstá a vytvrzuje se. Vytvrzená pěna je potom zpracována podle potřeby. Způsob vytváření pěny pro desky je znám osobě běžně znalé oboru.

Příklady provedení vynálezu

Srovnávací příklad 1 a zkušební vzorek 1

Složka	Díly hmotnostní srovnávací příklad 1	Zkušební vzorek 1
Polyol A	100	0
Polyol B	0	100
T10	0,5	0,2
DABCO 33 LV	0,25	0,25
A-l	0,04	0,04
Tegostab® BF-2370	1,2	1,2
Voda	5, 6	5,6
Toluendiisokyanát	66, 4	66, 4
Isokyanátový index	105	. 105

Polyolem A je triolglycerinem iniciovaný polyol, který má nenasycenost 0,025, molekulovou hmotnost 3000 a je to nahodile polymerovaný ethylenoxidový a propylenoxidový polyol s nejméně 80 % propylenoxidu.

Polyolem B je triolglycerinem iniciovaný polyol, který má nenasycenost 0,012 a molekulovou hmotnost 3000. Tento polyol má vnitřní blok nahodile polymerovaného propylenoxidu a ethylenoxidu s nejméně 80 % propylenoxidu a ethylenoxidovými koncovými skupinami.

T10 je 50% směs oktoátu cínatého v dioktylftalátu.

DABCO 33 LV je dipropylenglykolový roztok obsahující 33 % triethylendiaminu.

A-l je 70% bis(dimethylaminoethyl)etherový roztok v dipropylenglykolu.

Tegostab BF-2370 je silikovové povrchově aktivní činidlo od společnosti GoldSchmidt.

• · · *

Toluendiisokyanát je směs 80 : 20 2,4-toluendiisokyanátu a 2,6-toluendiisokyanátu. Všechny složky, kromě toluendiisokyanátu, z každé pěny se předem smíchají a potom se složky smíchají s toluendiisokyanátem a pěny se nechají volně narůstat a vytvrzují se.

Měřený činitel	Srovnávací příklad 1	Zkušební vzorek 1
Hustota jádra, kg/m³	18,8	19,9
(libra na stopu	(1,16)	(1,23)
kubickou - pcf)
Nucený průhyb při	17,5	19, 7
prvotním 25% průhybu	(38,5)	(43,3)
(IFD), kg (libry)
Prvotní 65% IFD, kg	31,0	33,8
(libry)	(68,3)	(74,5)
Prvotní 25% RT IFD,	10,5	12,3
kg (libry)	(23,1)	(27,0)
Činitel průhybu	1,77	1,72
Procento paměti	60,0	62,3
hmoty
Velikost razníku	50	50
lisu
Tok vzduchu, m /s	2,3x10 ³	2,0xl0'³
(kubických stop za	(4,9)	(4,2)
minutu - cfm)
Prvotní maximální	92,4	102,0
hodnota v tahu, kPa	(13,4)	(14,8)
(liber na čtvereční palec)
Prvotní prodloužení	107,7	102,0
při přetržení, %

• ·

Pokračování tabulky

Měřený činitel	Srovnávací příklad 1	Zkušební vzorek 1
Maximální hodnota v tahu při zestárnutí působením tepla	15,5	13,2
Paměť hmoty zjištěná pomocí padající kuličky	39	45
Tlakové zatížení při 50% průhybu, prvotní při zestárnutí působením vlhkosti	0,57	0,53
Tlakové zatížení při 50% průhybu, při zestárnutí působením vlhkosti	0, 53	0,47
Tlakové zatížení při 50% průhybu, při zestárnutí působením vlhkosti, % prvotního	91,5	88,1
Tlakové zatížení při 50% průhybu, prvotní při zestárnutí působením tepla	0,59	0,55
Tlakové zatížení při 50% průhybu, při zestárnutí působením tepla	0,55	0,59

• ·

Pokračování tabulky

Měřený činitel	Srovnávací příklad 1	Zkušební vzorek 1
Tlakové zatížení při 50% průhybu, při zestárnutí působením tepla, procento prvotního	92,7	106,7
Nastavení tlakové zátěže, prvotní 50% průhyb	6,2	9,9
Nastavení tlakové zátěže, prvotní 90% průhyb	6, 0	7,0
Nastavení tlakové zátěže, 50% průhyb při zestárnutí působením vlhkosti	10, 3	22,2
Nastavení tlakové zátěže, 90% průhyb při zestárnutí působením vlhkosti	8,5	20,5

Tyto údaje jasně ukazují výhody použití velmi nízko nenasycených polyetherpolyolů. Pěna připravená s velmi nízko nenasyceným polyetherpolyolem má významně zlepšené hodnoty nuceného průhybu (IFD) při 25%, 65% a 25% RT IFD. Navíc zkušební vzorek má významně zlepšené vlastnosti spojené s pamětí hmoty. Tabulka mimoto demonstruje, že ostatní fyzikální vlastnosti vzorku 1 jsou nikoliv významně odlišné od vlastností ze srovnávacího příkladu 1. Tudíž, zahrnutím, tohoto velmi nízko nenasyceného polyetherpolyolů se poskytuje pěna, která má mnohé z fyzikálních vlastností pěn připravených • · · · • · s běžně používanými polyoly, ale má zlepšené vlastnosti spojené s nuceným průhybem a pamětí hmoty.

Přítomný vynález je popisován v souladu s relevantními právními standardy, tudíž předchozí popis je příkladným spíše než omezujícím vynález v jeho podstatě. Variace a modifikace k uvedenému ztělesnění se mohou stát zřejmými osobě znalé oboru a spadají do rozsahu tohoto vynálezu. Podle toho rozsah právní ochrany poskytnutý tomuto vynálezu může být určen pouze pomocí studia následujících patentových nároků.

Claims

1. Způsob přípravy polyurethanové pěny pro desky, vyznačující se tím, že se skládá z kroků:

a) zajištění triolpolyoxyalkylen-polyetherpolyolu, který obsahuje větší počet vnitřních bloků vytvořených z oxyalkylenových monomerů s větším počtem koncových skupin obsahujících ethylenoxid, připojených k uvedenému většímu počtu vnitřních bloků, přičemž vnitřní bloky obsahují nejméně 80 % hmotnostních propylenoxidu, vztaženo na celkovou hmotnost všech oxyalkylenů v uvedených vnitřních blocích a větší počet ethylenoxidu v koncových skupinách, obsahujících od 5 do 25 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost polyolu, přičemž uvedený polyol má stupeň nenasycenosti menší než nebo rovný 0,015 mekv./g KOH;

b) zajištění polyisokyanátové složky;

c) zajištění katalyzátoru;

d) zajištění vody jako nadouvadla v úrovni mezi 3 a 7 % hmotnostními; a

e) reagování polyolu a polyisokyanátové složky za přítomnosti katalyzátoru a vody za vzniku polyurethanové pěny pro desky.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že krok e) zahrnuje reagování polyolu a polyisokyanátové složky při isokyanátovém indexu od 90 do 120.

3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že krok e) zahrnuje reagování polyolu a polyisokyanátové složky při isokyanátovém indexu od 100 do 115.

4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se t í m, že krok a) zahrnuje zajištění triolpolyoxyalkylenpolyetherpolyolu, který má hydroxylu ekvivalentní molekulovou hmotnost nejméně 1000 daltonů.

5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že krok e) zahrnuje reagování polyolu a polyisokyanátové složky za přítomnosti katalyzátoru a vody za vzniku polyurethanové pěny pro desky, která má hustotu jádra od 17,8 do 32,4 kg/m³ (od 1,1 do 2,0 liber na krychlovou stopu).

6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že krok b) zahrnuje zajištění toluendiisokyanátu nebo směsi toluendiisokyanátů jako polyisokyanátové složky.

7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že krok b) zahrnuje zajištění směsi toluendiisokyanátů obsahující 80/20 směs 2,4-toluendiisokyanátu a 2,6-toluendiisokyanátu.

8. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje smíchání nejméně jednoho povrchově aktivního činidla s polyolem a poté reagování směsi s polyisokyanátovou složkou za přítomnosti katalyzátoru a vody pro vytvoření polyurethanové pěny pro desky.

• · · ·

9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že dále zahrnuje smíchání silikonového povrchově aktivního činidla s polyolem a poté reagování směsi s polyisokyanátovou složkou za přítomnosti katalyzátoru a vody pro vytvoření polyurethanové pěny pro desky.

10. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že krok a) zahrnuje zajištění triolpolyoxyalkylenpolyetherpolyolu, obsahujícího větší počet vnitřních bloků vytvořených z oxyalkylenových monomerů s větším počtem koncových skupin obsahujících ethylenoxid, připojených k uvedenému většímu počtu vnitřních bloků, přičemž vnitřní bloky obsahují hetericky nahodilou směs ethylenoxidu a propylenoxidu s tím, že vnitřní bloky obsahují nejméně 80 % hmotnostních propylenoxidu, vztaženo na celkovou hmotnost všech oxyalkylenů v uvedených vnitřních blocích a větší počet ethylenoxidu v koncových skupinách, obsahujících od 5 do 25 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost polyolu, přičemž uvedený polyol má stupeň nenasycenosti menší než nebo rovný 0,015 mekv./g KOH.

11. Polyurethanová pěna pro desky, vyznačující se tím, že se skládá z reakčního produktu tvořeného z:

a) triolpolyoxyalkylenpolyetherpolyolu, který obsahuje větší počet vnitřních bloků vytvořených z oxyalkylenových monomerů s větším počtem koncových skupin obsahujících ethylenoxid, připojených k uvedenému většímu počtu vnitřních bloků, přičemž vnitřní bloky obsahují nejméně 80 % hmotnostních propylenoxidu, vztaženo na celkovou hmotnost všech oxyalkylenů v uvedených vnitřních blocích a větší počet ethylenoxidu v koncových skupinách obsahujících od 5 do • · · · • · ·

25 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost polyolu, přičemž uvedený polyol má stupeň nenasycenosti menší než nebo rovný 0,015 mekv./g KOH; a

b) polyisokyanátové složky, za přítomnosti

c) katalyzátoru;

d) vody v úrovni mezi nadouvadla; a 3 a 7 % hmotnostními jako e) popřípadě činidel. j ednoho nebo více povrchově aktivních 12. Polyurethanová pěna pro desky podle nároku 11, vyzná- č u jící se tím, že uvedený větší počet vnitřních

bloků se skládá z hetericky nahodilé směsi propylenoxidu a ethylenoxidu s tím, že uvedené vnitřní bloky obsahují nejméně 80 % hmotnostních propylenoxidu, vztaženo na celkovou hmotnost všech uvedených oxyalkylenů v uvedených vnitřních blocích.

13. Polyurethanová pěna pro desky podle nároku 11, vyznačující se tím, že uvedený polyol a uvedená isokyanátová složka se nechají reagovat při isokyanátovém indexu od 99 do 120.

14. Polyurethanová pěna pro desky podle nároku 11, vyznačující se tím, že uvedený polyol má hydroxylu ekvivalentní hmotnost nejméně 1000 daltonů.

15. Polyurethanová pěna pro desky podle nároku 11, vy značující se tím, že uvedená pěna má hustotu jádra od 17,8 do 32,4 kg/m³ (od 1,1 do 2,0 liber na krychlovou stopu).

v · « · · · • « • · • » • V • · • 4 · 4

16. Pěna pro desky podle nároku 11, vyznačuj ící se t i m, že uvedená polyisokyanátová složka obsahuje toluendiisokyanát nebo směs toluendiisokyanátů.

17. Pěna pro desky podle nároku 11, vyznačuj ící se t í m, že uvedená polyisokyanátová složka se skládá ze směsi 80/20 2,4-toluen-diisokyanátu a 2,6-toluendiisokyanátu.

18. Pěna pro desky podle nároku 11, vyznačuj ící se t x n, že obsahuje silikonové povrchově aktivní činidlo.