CZ20023418A3

CZ20023418A3 - Tlumič

Info

Publication number: CZ20023418A3
Application number: CZ20023418A
Authority: CZ
Inventors: Alexander Serkh; Andrzej Dec; David Hanes
Original assignee: The Gates Corporation
Priority date: 2000-04-14
Filing date: 2001-04-12
Publication date: 2005-02-16
Also published as: CA2404927C; AU5347701A; CN100394071C; CZ294712B6; DE60133199T2; KR20030069795A; PL365892A1; AU2001253477B2; JP2004511727A; ATE389130T1; US6361459B1; WO2001079727A3; WO2001079727A2; BR0109976A; EP1295050B1; KR100480660B1; CA2404927A1; US20020025869A1; ES2300326T3; PL199348B1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká napínáků, zejména napínáků, které jsou předepnuté pružinou, napínacích zařízení ovládaných klínem, která mají tlumení a jsou užívána s řemeny pro přídavné pohony vozidel.

Dosavadní stav techniky

Většina motorů používaných pro automobily a podobně zahrnuje řadu přídavných pomocných systémů poháněných řemenem, které jsou nezbytné pro vlastní chod vozidla. Tyto přídavné systémy mohou zahrnovat alternátor, kompresor klimatizace a čerpadlo posilovače řízení.

Tyto přídavné systémy jsou namontované obecně na_ předním povrchu motoru. Každé pomocné zařízení by mělo /řemenici namontovanou na hřídeli pro příjem výkonu od nějaké formy řemenového pohonu. U dřívějších systémů bylo každé přídavné zařízení poháněno samostatným řemenem, který běžel mezi přídavným zařízením a klikovým hřídelem. Se zlepšeními v technologii řemenů se u většiny aplikací nyní užívají řemeny s jediným zákrutem. Přídavné systémy jsou poháněny řemenem s jedním zákrutem vedeným mezi různými částmi přídavného systému. Klikatý řemen je poháněný klikovým hřídelem spalovacího motoru.

Protože musí být klikatý řemen vedený ke všem přídavným systémům, stával se obecně delší než jeho předchůdci. Aby pracoval náležitě, je řemen nainstalovaný s předem stanoveným napětím. Když pracuje, mírně se prodlužuje. To má za následek snížení napnutí řemenu, což může způsobit, že řemen prokluzuje. V důsledku toho se pro zajištění vhodného napnutí řemenu používá napínák, když se řemen během použití prodlužuje.

Když napínák řemenu pracuje, může běžící řemen vyvolávat v pružině napínáku oscilace. Tyto oscilace jsou nežádoucí, protože způsobují předčasné opotřebení řemenu i napínáku. Proto se k napínáku přidává tlumící mechanismus, aby tyto oscilace tlumil.

Vyvinuty byly různé tlumící mechanismy. Ty zahrnují tlumiče na bázi viskózní kapaliny, mechanismy založené na frikčních površích klouzajících nebo spolu vzájemně spolupracujících a tlumiče užívající řady vzájemně na sebe působících pružin.

Reprezentantem stavu techniky je patent US č\ 4,,402^677 /(1-983)—Radocarj^, který zveřejňuje napínák, který má skříň ve χΟι'ίΖΙ-'Ί 'tvaru /L. V této skříni ye—tvaru—Ů je kluzně namontovaná dvojice vačkových desek, které mají křivkové povrchy. Jedna tlačná pružina předepíná vačkové desky do vzájemného kluzného záběru. Úhel sevření křivkových povrchů se rovná 90° s úhlem prvního křivkového povrchu, který je větší než úhel druhého křivkového povrchu.

Reprezentantem stavu techniky je také patent US pv 5*951^423 /(1-999) - Simpson-a, který zveřejňuje mechanický frikční napínák, který má klínovítě tvarované bloky zatížené pružinou a třecí tlumení. Tento napínák má klínovitě tvarovaný píst, který spolupracuje s klínovitě tvarovanými bloky předepnutými pružinou. Když se píst pohybuje dovnitř, jsou klínovitě tvarované bloky tlačeny ven, aby se zajistilo třecí tlumení.

Zařízení podle stavu techniky se opírají o pružiny nebo jiné součástky, které jsou všechny orientované v osách, které jsou vůči sobě nastavené v předem stanoveném úhlu. Také jsou založené na řadě pružin, aby vhodně řídily tlumící součásti a nutily řemenici do styku s řemenem. Známý stav techniky nepoučuje o tlumicích součástkách, které by pracovaly koaxiálně. Dále známý stav techniky nepoučuje o použití roztažitelného křivkového tělesa. Ani nepoučuje o použití nějakého roztažitelného tělesa, které se roztahuje radiálně. Ani nepoučuje o použití roztažitelného křivkového tělesa, které se roztahuje radiálně v reakci na pohyb proti pístu. Ani nepoučuje o použití nějakého roztážitelného křivkového tělesa, které se roztahuje radiálně v reakci na pohyb proti kuželovitému pístu.

Co je potřeba, je napínák, který má koaxiální píst a křivkové těleso pracující koaxiálně. Co je potřeba, je napínák, který má roztažitelné křivkové těleso. Co je potřeba, je napínák, který má roztažitelné křivkové těleso, které je roztažitelné radiálně. Co je potřeba, je napínák, který má roztažitelné křivkové těleso, které je roztažitelné radiálně jako odezva na pohyb proti pístu. Co je potřeba, je napínák, který má roztažitelné křivkové těleso, které je roztažitelné radiálně jako odezva na pohyb proti kuželovému pístu. Stávající vynález tyto potřeby splňuje.

Podstata vynálezu

Primárním aspektem vynálezu je poskytnout napínák, který má koaxiální kuželovitý píst a křivkové těleso.

Dalším aspektem vynálezu je poskytnout napínák, který má roztažitelné křivkové těleso.

Dalším aspektem vynálezu je poskytnout napínák, který má roztažitelné křivkové těleso, které je roztažitelné radiálně.

Dalším aspektem vynálezu je poskytnout napínák, který má roztažitelné křivkové těleso, které je roztažitelné radiálně jako odezva na pohyb proti pístu.

Dalším aspektem vynálezu je poskytnout lineární napínák, který má roztažitelné křivkové těleso, které se roztahuje radiálně jako odezva na pohyb proti kuželovitému pístu.

Na další aspekty vynálezu bude poukázáno nebo budou ozřejměny následujícím ýynáiězeijí vynálezu Á /připojeným^ výkresy.

Vynález zahrnuje mechanický napínák řemenu s vlastním spolupracuje s Kuželový klín pohonem, který vytváří tlumení, které je funkcí aplikovaného hlavového zatížení přes účinek třecích sil, odvozených od „ láis&tovif'' kluzného chodu vzájemně protilehlých klínu. Kóni-ckývpíst je uložený ve skříni. Tento kuželový píst kuželovým klínem nebo křivkovým tělesem, klouže po vnitřním povrchu skříně. Kuželový klín je roztažitelný radiálně ve směru normálném ke skříni. Kuželový klín nutí do záběru s kuželovým pístem pružina. Protože je řemenice zatížená jakoby pulzním zatížením, bude se píst pohybovat do kuželového klínu. To bude naproti tomu způsobovat, že se bude kuželový klín radiálně roztahovat proti vnitřnímu povrchu skříně. Roztahování kuželového klínu ve skříni bude vyšovat třecí sílu mezi kuželovým klínem a skříní. Toto bude mít účinek tlumících pohybů klínu a kuželového pístu. Čím větší bude impulz, „tím větší bude roztažení kuželového klínu. Proto ,feon-lé zvyšuje výslednou třecí síluy kladoucí odpor pohybu mezi kuželovým klínem a skříní. Když se zátěž pohybuje k minimu, křivkové těleso se radiálně stahuje a třecí síla se zmenšuje na malou úroveň dovolující uvolnění zatažení pístu.

Přehled obrázků na výkresech

£)oprovodn£ Výkresyχ k-teré—jsou—sem—zahrnuty—a—tvoř/ £oučást—-podloh-/ znázorňují výhodná provedení tohotp vynálezu a společně s popisem slouží pro vysvětlení principů vynálezu. . tz ,

T i & Lvy je pohled na příčný řez jířynáiezeijtí.

2{a7 je půdorysný pohled na řez klínem podle čáry br. 3.

2-fbh je boční pohled na řez klínem podle čáry 2b-2b

Obr .	1 je
Obr .	2 (ay
2a-2a z	obr .
Obr.	2W
z obr. 3	•
Obr.	3 je
Obr .	4 je
Obr.	5 je

je bokorysný pohled na tlumící část ýynálezy!.

je axonometrický pohled na klín.

je axonometrický pohled na píst.

Obr. 6 je axonometrický pohled na skříň.

Obr. 7(a) je schematické vyobrazení volného tělesa tlumicího mechanismu během zpětného zdvihu.

Obr. 7(b) je schematické vyobrazení volného tělesa tlumícího mechanismu během zpětného zdvihu.

Obr. 8 je pohled na příčný řez prvním alternativním provedením vynálezu.

Obr. 9 je půdorysný pohled na klín pro toto alternativní provedení.

Obr. 10 je pohled na příčný řez skříní pro toto alternativní provedení.

Obr. 11 je pohled na příčný řez druhým alternativním provedením vynálezu.

Obr. 12 je pohled na příčný řez třetím alternativním provedením vynálezu.

Obr. 13 je pohled na příčný řez podél osy A-A ze čtvrtého alternativního provedení vynálezu.

Obr. 14 je pohled na příčný řez podél osy A-A z pátého alternativního provedení vynálezu.

Obr. 15 je pohled na průmět napínáku.

Obr. 16 je axonometrický pohled na rozložený tlumící mechanismus pro jedno alternativní provedení.

Obr. 17 je půdorysný pohled na jeden konec klínu pro jedno alternativní provedení.

Obr. 18 je půdorysný pohled na konec trubky jednoho alternativního provedení.

Obr. 19 je půdorysný pohled na konec klínu pro jedno alternativní provedení.

Obr. 20 je půdorysný pohled na konec trubky jednoho alternativního provedení.

Obr. 21 je rozložený axonometrický pohled na klín a trubku pro jedno alternativní provedení.

j^odrobný—pgpis yýhodných^pxovfídenj/

- 6 /V-k^-U -57 Óu^Cl/ / Ί rA-OcZ

LvtVUO.tX^j/ ý.4” je pohled na příčný řez\vynálezenp Je ukázaný

7Γ

Obr. 1 lineární napínák, který má tlumicí sekci, která je odlišná od sekce otočný čep/řemenice. Skříň 1 obsahuje tlumicí součásti napínáku. Skříň 1 u tohoto výhodného provedení je dutý válec. Skříň £ však může mít jakýkoli tvar obecně kompatibilní s funkcí, která je zde popsána. Ke skříni 1 je otočným čepem 2 připojené otočné rameno 3. K otočnému ramenu 3 je otočně přičepovaná řemenice 8. Řemenice 8 je v záběru s řemenm B, který se napíná. Seřizovači ústrojí nebo seřizovači šroub 7, který má přírubu, je zašroubovaný do jednoho konce skříně 1 a používá se k nastavení nebo jemnému vyladění předepínací síly pružiny 6 a tedy tlumicí síly otáčením ve směru nebo proti směru hodinových ručiček, jak je požadováno uživatelem.

Stlačitelný člen nebo pružina 6 dosedá na křivkové těleso ve formě klínu 13 . Klín /-1-3^Z nebo křivkové těleso lb obsahuje zužující se nebo kuželovou díru 15. Vnější povrch

Z ~ 7 klinu-je kluzné zasunutý ve vnitrním povrchu 17 skrmed. . Vnější povrch 16 klínu 13 může být z nekovového materiálu, jako je plast nebo fenol. Píst 14 má válcový tvar. Konec 19 pístu 14 má zužující se tvar nebo tvar komolého kužele, který spolupracuje s dírou 15 v klínu 13. Druhý konec 20

LeU-Cť' .// ' 77 pístu 14 protější ke kuželovému ýpístu -'^spolupracuje s dosedacím bodem 18 . Dosedací bod 18 dovoluje otočnému ramenu 3, aby se přitlačovalo na druhý konec 20 pístu 14 bez zbytečné vazby.

Obr. 2(aY je půdorysný pohled na klín 13 v řezu podle čáry 2.a-2a z obr. 3. Klín riebo—křivkové—těleso 13 zahrnuje řtfÁuéí;

CfTM (J U ‘ zářezy 40, 43.. Zářezy 40 ýy-s-tupujý z vnějšího povrchu klínu

Rwi éřířvA,^? k díře 15. Zářezy 41 jfysřupug/L z díry 15 k vnějšímu povrchu klínuv Zářezy £0, 41 dovolují klínu £3, aby se radiálně roztahoval a stahoval, což je naznačeno jako dvojsměrná šipka E, když napínák pracuje podle následujícího popisu. Je třeba poznamenat, že ačkoliv je vnější povrch 16 β

klínu ukázaný na tomto obr. 2a jako hladký a kruhového tvaru, muže mít vnejsi povrch 16 klinu~jiné tvary nebo .'..VCtÚW/ profily, jak je pepsánp u dalších obrázků popsaných v těchto podlohách.

Obr. 2b je bokorysný pohled na klín 13 v řezu podle čáry 2b-2b z obr. 3. Zářezy 40 vycházejí z prvního povrchu 44 /'5 klinula zářezy 41 vycházejí z protějšího povrchu 45 klínu^-ve srovnání s prvním povrchem. Zářezy 40, 41 dále zahrnuji díry respektive 43 , které dovolují sbranáiji klínurozpínat se a stahovat se, aniž by to způsobilo praskání nebo poškození klínu 13 na konci každého zářezu _l-i J_i - ,.

Obr. 3 je bokorys/příčnéhp řezu tlumicí části yyríálezý, jak je popsaný dle obr. 1. Pohyb otočného ramena 3 žene píst do klínu 13 . Pružina 6 předepíná klín 13 do pístu 14. Při funkci je píst 14 hnaný do klínu 13 a tím se klín 13 rozpíná proti vnitrnímu povrchu 17 sknne7 Třecí sila mezi vnějším li — , .J povrchem 16 klínu-a vnitřním povrchem 17 skrme-tlumí pohyb klínu 13 a tím pohyb pístu 14 . Je třeba si uvědomit, že ačkoli je vnitřní povrch 17 skříně-ukázaný na tomto obrázku 3 jako válcový, může mít i jiné tvary nebo profily, jak je ukázáno na jiných obrázcích v těchto podlohách.

Obr. 4 je axonometrický pohled na klín 13. Křivkové těleso nebo klín 13 zahrnuje vnější povrch 16 k-líný, který se kluzně stýká s vnitřním povrchem 17 skříně 1. Klín 13 a ~ — ze jménaý/vnější povrch 16 któnji může mít tvar skládaný do záhybů nebo tvar hvězdy. Tento tvar slouží pro zvýšení z , třecích sil mezi vnějším povrchem 16 klinu— a vnitrním

7 . -z povrchem 17 skříně. Vnitrní povrch 17 skrine-ι vnejsi povrch klínu-mohou mít jakýkoli tvar, pokud jsou schopné vhodné do sebe zabírat, aby se povrchový styk mezi nimi maximalizoval, a jsou způsobilé relativně vůči sobě klouzat podél společné osy A bez uváznutí.

Obr. 5 je axonometrický pohled na píst 14 . Prst 14 obsahuje kuželovitý konec 19 a druhý konec 20. Kuželovitý konec 19 spolupracuje s kuželovou dírou 15 Vklínu 13.

— (at>r. J — Λ —

Dosedací bod 18 /Sosedá na druhý konec 20 pístu 14. Ačkoliv je vnejsi povrch 16 klinu-ve tvaru hvězdy, mají kuželovitý konec 19 i kuželová díra 15 každý kuželový nebo zdeformovaný kuželový tvar. U tohoto výhodného provedení je píst 14 z oceli, ačkoliv by byl přijatelný jakýkoli trvanlivý materiál, který by měl podobné třecí a tlakové vlastnosti.

Obr. 6 je axonometrický pohled na skříň 1. Skříň 1 má vnitřní povrch 17 ékř-íněý. Vnitřní povrch 17 skříni tvoří profil skládaný do záhybů nebo profil hvězdy, aby spolupracoval s vnějším povrchem 16 klínu 13 . U tohoto výhodného provedení je skříň 1 zkonstruovaná z hliníku, ačkoliv by byl přijatelný jakýkoli trvanlivý materiál, který by měl podobné třecí a pevnostní nosné vlastnosti. Skříň 1 může být připevněná k neznázorněné základně jako část sestavy napínáku, jak je to ukázáno na obr. 1.

Činnost tlumiče je následující. Odkazuje se na obr.

7_z(a)f, což je schematický diagram volného tělesa tlumícího mechanismu během stlačovacího pohybu. Během tohoto stlačovacího zdvihu působí hlavová zátěž HC na píst 14, který působí na klín /3, což je označeno jako R. Pohyb kuželovitého konce 19 do kuželové díry 15 způsobuje to, že se vnější obvod klínu 13 zvětšuje a tlačí vnější povrch 1_6 klínu-proti vnitřnímu povrchu 17 sknne. Diky třeni mezi stranami kuželovitého konce 19 a stranami zužující se díry působí pohyb pístu 14 ve směru C to, že se klín 13 pohybuje také ve směru C. Avšak pohybu klínu 13 ve směru C £ je bráněno pružinou 6, kde sila pružiny-je označena jako F_s. Mezi stranami kuželovitého konce 19 a stranami kuželové díry 15 se vytváří normálná síla a ta se rozkládá do normálných sil mezi nimi, což jsou N_lc a N₂c · Mezi stranami kuželovitého konce 19 a stranami kuželové díry 15, stejně jako mezi stranami klínu 13 a vnitřním povrchem 17 skříně~působí třecí síla. Vytváří se třecí síla, která klade odpor pohybu klínu ve skříni 1. Tyto síly jsou μΝ_Χ0 a μΝ₂₀. Tato síla je součtová se silou pružiny F_s, protože každá __působí ve

A-íJ'” stejném směru. Když vzrůstá hlavová zátěž, roste/EÍC. Vzrůst _-ae hlavové zátěže/HC zvyšuje^ýNic a N_2C dokud se nezačne klín 13 pohybovat, což naopak zvyšuje třecí síly pN_xc a |_íN_2c kladoucí odpor pohybu klínu 13 ve skříni 1 . Je třeba poznamenat, že zde není žádný podstatný nárust/N_lc a N_2C, když se klín 13

I pohybuje.

Při vratném zdvihu vyznačeném na obr. 7Xb)^z je diagram volného tělesa tlumícího mechanismu během vratného zdvihu, kdy je /hlavová zátěž zmenšená. Jakmile se stane vratná

V Z , hlavová zátěž HR menší než síla pružiny F_s mínus/trení jiNir, bude klín.13 tlačený ve směru p. Normálně síly N_XR a N_2R jsou menši nez ž'*N ie a N_2C. Vektor třecí síly^má dále ve srovnání s kompresním zdvihem opačný směr₍· yN_1R a £iN_2R. Tato třecí síla klade odpor snaze pružiny 6 pohybovat klínem 13 ve směru £. Vratná hlavová zátěž HR požadovaná pro udržení bloků ve statické rovnováze je zmenšená. Protože je /hlavova zatez _ i

zmenšená, jsou odpovídajícím způsobem zmenšené třecí síly /1 mezi klínem 13 a vnitřním povrchem 17 skříně? Tlumící nebo třecí síla je tedy větší během kompresního zdvihu než během vratného zdvihu. Tento napínák tedy vykazuje asymetrické tlumení. , „ , ukc /K-iecA.a/Vvi

Jedno alternativní provedení/je znázorněné na obr. 8.

Tlumič 100 zahrnuje dutý válec dosedající kluzně na druhý - _; U&foC /tn/ -SfczŮUtX / dutý válec. £křrň—nebó Vnější trubka/lOl se kluzně stýká s ζ£λζΐνΓν<η·(/ //u/V-vu,/ trubkou^_zl08. K vnější trubce 704 je připevněno víko 105. K/MzuXv-·trubce je připevněný kryt 110. Pružina 102 se táhne mezi víkem 105 a koncem ^/trubky a tím tlačí /trubky 4 Q4 aJ APS od sebe. Plastové pouzdro 106 zajišťuje pohyb mezi vnější trubkou a vtrubkou Píst 111 je připevněný ke krytu '

110 a je paralelní s hlavní osou/trubek 4ΰγ\ Klín₍fl09 se kluzně stýká s vnitřním povrchem 112,· vnější trubky Kuželový konec 119 pístu 104 je v záběru s kuželovou dírou

113 v klínu 109. Klín 109 je hnán do styku s pístem 111 předepínací pružinou 107. Předepínací člen nebo předepínací pružina 107 se opírá o kryt 110 a klín 109. Kryt 110 může být připevněný k nějakému montážnímu povrchu, jako například na telese napinaku, který je popsaný na obr. 1.

Při funkci se během kompresního zdvihu pohybuje víko 105 ve směru C. Během vratného zdvihu se pohybuje vbe směru R.

-i'¹

Podrobný popis funkce je předložený nej obr. 7 _z(a) a obr.

7_z(bý. Během kompresního zdvihu je dále klín 109 tlačený ve x A' směru C, coz vyvolává chovaní, jaké je popsané n^f obr. 7/bl pro zpětný zdvih. Tlumicí síla uvnitř je během zpětného zdvihu zvětšená ve směru R, protože se vnitřní povrch 112 pohybuje takovým způsobem, že tlačí klín 109 do oblasti 119 kuželového konce 104 pístu 111. Toto 7/af . Kdo je znalý stavu techniky, mechanismus popsaný na tomto obr.

je popsáno n^· obr. si bude vědom, že znázorňuje tlumící mechanismus, který je použitelný u různých aplikací včetně napínáku řemenu s řemenicí. , ,, /FétAxc 5

Obr. 9_ je detail klínu 109 z obr. 8. Klín 109 má í>er^· 114 ijebo záhyby. Pera 114 zabírají yespoluprác s podobným tvarem na vnitřním povrchu 112 vnější trubky,₍/T01, jak je ukázaný na obr. 10. Klín 109 muže mít radiálně .Vystupující zářezy 115, které zajišťují roztahování klínu 109 oproti vnitřnímu povrchu 112 . Pera 114 klínu 109 mohou zahrnovat nějaký nekovový materiál, např. plastický nebo fenolický.

Obr. 10 je pohled na konec vnější ^ztrubky t/lOl . Vnější trubka iQj má vnitřní povrch 112. Vnitřní povrch 112 opisuje profil skládaný do záhybů nebo drážkovaný profil, který ve spolupráci zabírá s pery 114 na klínu 109. Vnitřní povrch 112 a pera 114 zahrnují každý materiály, které vytvářejí požadovaný koeficient tření. Pera 114 plastický, obsahovat materiál, podobných nějaký fenolický mohou nebo například nekovový zatímco vnitřní povrch 112 může sestávat z materiálů. .Výhodné provedení zahrnuje nekovový materiál na perech 114 a kovový materiál na vnitřním povrchu 112, stejně jako na vnitřním,povrchu 112 (obr. 10), tak i na .μý.vvvw/'povrchu 212 (obr. 11, 18) a/povrchu 312 (obr. 20) .

Obr. 11 je pohled na příčný řez druhého alternativního .

provedení vynálezu. U tohoto alternativního, provedení ' je V' ” ~·. i ty .„,r

200 pružina 202 obsažená uvnitř vnější trubky,/201 . Tlumič zahrnuje dutý válec, který je kluzně vsazený uvnitř dalšího dutého válce. Vnejsi trubka /.'.·· í je kluzné ve styku s trubkou.

/rlu-Pil-M______*

K/trubce 20 θ je připevněné víko 205. K vnější trubce je připevněný kryt 210. JP-redepinapí clen nebo pružina ,-'Vlu 'Ί'/Ζ

Ž£Z leží mezi/trubkou 2Q& a krytem 210 a tím je nutí od sebe. Plastové pouzdro „ 206 zajišťuje kluzný pohyb mezi vnější trubkou 2Τ’7 a vtrubkou 208 . Jeden konec pístu 211 je , f ,rpřipevněný ke krytu,210 a je paralelní s hlavní osou, trubek _;νϋ«8 tti/fcC2í, '•'Cl

Klín, 209 je kluzně ve styku s vnitřním povrchem /řtM ÁTyJ-Z

212 /trubky '1 J.9. Kuželový konec 204 pístu 211 je v záběru s kuželovou dírou 213 v klínu 2.0^. Klín 2<?<? je tlačený proti 204 \ stlačitelným členem

208

20Ί kuželovému konci předepínací pružinou 207 kryt 210 nebo tlačnou Předepínací pružina 2 C7 se opíxá. o k nějakému a klín 2 jxy. Kryt 210 je připevněný

8/ montážnímu povrchu, jako např. popsaný na obr. 1. Kdo je předpokládat, že mechanismus nár tělese napínáku, jaký je znalý stavu techniky, bude popsaný na tomto obr · _c 11_ zobrazuje tlumicí mechanismus, který je funkční u βϊ,τιγ&η aplikací včetně napínáku s řemenicí.

Při funkci se víko 205 pohybuje během zdvihu stlačování ve směru C. Během vratného zdvihu se víko 205 pohybuje ve ^— /1' směru R. Podrobný popis funkce je podaný pa' obr. 7,(a)', 7/b) a obr. 8 .

Obr. 12 znázorňuje další alternativní provedení tlumiče 11, s následujícími rozdíly; podložka nebo opěrný kroužek 308 je připevněný k pístu 211 v předem stanoveném místě. Opěrný kroužek 308 leží normálně k ose D pístu 211. Stlačitelný

300. Jeho části jsou obecně; jak je popsáno na obr. */

507 člen nebo předepínací pružina _ se opírá o opěrný kroužek

308 . Druhý konec předepínací pružiny 3 <77 se opírá o křivkové těleso nebo klín 309. Klín 309 má v podstatě tentýž tvar jako klín 209 z obr. 11. Kdo je znalý stavu techniky, bude předpokládat, že mechanismus popsaný na tomto obr. 12 znázorňuje tlumící mechanismus, který je funkční daTšíelf' aplikacích včetně napínáku s řemenicí.

Odkazy na obr. 11 a obr. 12 také ilustrují změnu v délce L_x a L₂, kdyžyí/ynálezM pracuje. Délky rostou během vratného zdvihu R (L₂) a zmenšují se během stlačovacího zdvihu C (LJ .

Obr. 13 je pohled na příčný řez podle osy A-Λ ještě z h -o ch; L dalšího alternativního provedení vynálezu. První skříň nebo víko 405 má první povrch /Skříně nebo bok 408 . Druhá skříň nebo trubka 401 Čálé zahrnuje vnější povrch 412. Bok 408 má _v'/ ¹ tvar kuýelového pláště, který svírá s hlavní osou A úhel g v rozsahu od 0° do 30°. Bok 408 může mít jakýkoli tvar

- ch ' h·'·'/ požadovaný uživatelem, včetně skládaného do záhybů. Klín'/409 klouže mezi bokem 408 a vnějším povrchem 412 . Pružina 402 nutí klín 409 do styku s bokem 408 a vnějším povrchem 412 . Když je klín 409 tlačený proti vnějšímu povrchu 412, je radiálně stlačovaný. Radiální stlačení klínu 409 nastává díky přítomnosti zářezů, jak je popsáno ň?· obr. 2 a obr. 21. Pružina 402 dosedá na základnu 410, která je připevněná k trubce 401. Víko 405 se pohybuje ve směru C během stlačovacího zdvihu a ve směru R během vratného zdvihu. Zatížení L se může na tento prostředek vyvozovat v dosedacím bodě 418. Kdo je znalý stavu techniky, bude předpokládat, že mechanismus popsaný na tomto obr. 13 znázorňuje tlumící mechanismus, který je funkční na jdaí-š-íčlj aplikacích včetně napínáku s řemenicí.

Obr. 14 je pohled na příčný řez podle osy A-A z ještě jednoho dalšího alternativního provedení vynálezu. První skříň nebo trubka 501 má první povrch ékřín^ nebo hrdlo 508 a dno 510. Hrdlo 508 má kuželový tvar, který svírá s hlavní osou A úhel [5 v rozsahu 0° až 30° . Hrdlo 508 může mít , jakýkoli profil požadovaný uživatelem včetně skládaného.

Klín/5 09 klouže mezi prvním povrchem sk-ř-í-n^ nebo hrdlem 508 a vnějším povrchem 516 pístu 514 . Klín 509 má tentýž tvar, jaký je úkáz-aný na obr. 21 pro klín 409. Tělo 519 a vnější povrchy 516 mají tentýž tvar, jaký je ukázaný na obr. 21 pro vnější povrch 412 . Pružina 502 se opírá o dno 510 a píst

514. Pružina 502 klade odpor axiálnímu pohybu pístu 514.

Stlačitelný člen nebo pružina 502 se také opírá o dno 510 proti pístu 514 . Stlačitelný člen nebo předepínací pružina

507 nutí klín 509 do styku s hrdlem 508 a vnějším povrchem

516 pístu 514. Když je klín 509 tlačený proti vnějšímu povrchu 516, je radiálně stlačovaný. Radiální stlačení klínu

509 nastává díky přítomnosti zářezů, jak jsou popsané hů obr. 2 a obr. 21. Píst 514 se pohybuje během stlačovacího zdvihu ve směru C a během vratného zdvihu ve směru R.

Axiální zatížení L může být aplikováno na toto zařízení v dosedacím bodě 518. Kdo je znalý stavu techniky, bude předpokládat, že mechanismus popsaný obr. 14 znázorňuje . - , .ti·,C' tlumicí mechanismus, který je funkční na dalších aplikacích včetně napínáku s řemenicí.

Obr. 15 je půdorysný pohled na sestavu napínáku a 600, jak je popsaný na předcházejících až 14, je Ukázaný připojený k napínací řemenici 610 hřídelem 620. Hřídel 620 může být připojený k neznázorněné základně, která připojuje volnou řemenici k vodítkům 615. Napínací řemenice 610 klouže podél paralelních vodítek 615. Řemen B je vedený kolem napínací řemenice 610.

Obr. 16 je axonometrický pohled na rozložený tlumící mechanismus pro jedno alternativní provedení. Obr. 16 obecně popisuje uspořádání tlumicího mechanismu pro provedení znázorněná na obr. 8, 11 a 12. Značky na obr. 16 jsou ve vztahu s obr. 8. Povrchy per 114 zabírají kluzně s vnitřními tlumiče. Tlumič obrázcích 8, 11 povrchy 112 . Kuželový konec 104 zabírá s kuželovou dírou 113. Zářezy 115 dovolují, aby se klín 109 radiálně roztahoval, když se kuželový konec 104 pohybuje axiálně do klínu 109. Klín 109 může zahrnovat nekovový materiál, například plastický nebo fenolický.

Obr. 17 je půdorysný pohled na konec klínu 209 se zářezy 215 pro jedno alternativní provedení. Toto alternativní provedení je znázorněné na obr. 11. Klínová pera 214 mohou zahrnovat nekovový materiál, například plastický nebo fenolický.

Obr. 18 je půdorysný pohled na trubku jednoho alternativního provedení. Toto alternativní provedení je znázorněné na obr. 11.

Obr. 19 je půdorysný pohled na konec klínu 309 pro jedno alternativní provedení. Toto alternativní provedení je znázorněné na obr. 12. Pera 314 klínu 309 mohou sestávat z nekovového materiálu, například plastového nebo fenolického.

Obr. 20 je půdorysný pohled na konec trubky jednoho alternativního provedení. Toto alternativní provedení je znázorněné na obr. 12. , - ,

Obr. 21 je pohled na rozložený klín 409 a/trubku 401 pro jedno alternativní provedení. Toto provedení je znázorněné na obr. 13. Obr. 21 také obecně znázorňuje uspořádání odpovídajícího klínu 509

516 pístu a vnějšímu povrchu Jarezy provedení znázorněného na obr. 14 . /Jgárezy 415 dovolují, aby se klín 409 radiálně stlačoval proti vnějším povrchům 412. Klín 409 může sestávat z nějakého nekovového materiálu, například plastového nebo fenolického.

Ačkoliv zde byla popsána jediná forma vynálezu, bude pro ty, kdo jsou znalí stavu techniky, jasné, že se v konstrukci a vztazích částí mohou udělat obměny, aniž by došlo kd odchýlení od podstaty a rozsahu vynálezu, který je zde popsaný.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY X-úp^ava _I i/

1. Tlumič, zejména pro napínák hnacího řemenu příslušenství spalovacího motoru,vybavený otočným ramenem a řemenicí pro záběr s řemenem, který využívá vzájemnou spolupráci frikčních ploch, vyznačující se tím, že frikční plochy jsou vytvořené vnitřním povrchem na první skříni (201) a druhým vnitřním povrchem (212) na druhé skříni (208), která má vnější povrch, který se kluzně stýká s prvním vnitřním povrchem, přičemž mezi první skříní (201) a druhou skříní (208) je uspořádaný první stlačitelný člen (202) pro kladení odporu jejich vzájemnému pohybu a k první skříni (201) je připevněný první konec (211) pevného členu, který má ^akg druhý konec (204) a je v podstatě rovnoběžný s hlavní osou první skříně (201) , jáatímcql druhý konec (204) pevného členu se kluzně stýká se středovou dírou (213) křivkového tělesa (209), které má povrch stýkající se kluzně s druhým vnitřním povrchem (212) a je druhým stlačitelným #// .

členem (207) podepřené proti druhému konci (204)jimž je křivkové těleso (209) radiálně roztažitelné oproti druhému vnitřnímu povrchu (212).
2. Tlumič podle nároku 1, vyznačující se tím, že středová díra (213) křivkového tělesa (209) má tvar komolého kužele a druhý konec (204) pevného členu má tvar komolého kužele^ pro funkční záběr s kuželovou stěnou středové díry (213).
3. Tlumič podle nároku 2, vyznačující se tím, že křivkové těleso (209) má alespoň jeden zářez (215) s orientací umožňující změnu obvodu křivkového tělesa (209) podle polohy pohyblivého druhého konce (204) křivkového tělesa (209).
4. Tlumič podle nároku 3, vyznačující se tím, že povrch křivkového tělesa (209) má tvar skládaný do záhybů a druhý vnitřní povrch (212) druhé skříně (208) má jááld tvar skládaný do záhybů i pro spolupráci s tvarem ^kládanýijí do záhybů/povrchu křivkového tělesa (209) .

V
5. Tlumič podle nároku 4, vyznačující se tím, že první skříň (201) je tvořená dutým válcem a druhá skříň (208) je také tvořená dutým válcem.

6. Tlumič podle nároku 5, vyznač u j í c í s e tím, že povrch křivkového tělesa (209) je z nekovového materiálu. 7. Tlumič podle nároku 6, v y z nač u j í c í s e

tím, že druhý stlačitelný člen (207) dosedá na první skříň (201) .
8. Tlumič podle nároku 6, vyznačující se tím, že první stlačitelný člen (202) má pružinu a druhý stlačitelný člen (207) má pružinu.
9. Tlumič podle nároku 6, vyznačující se tím, že k pevnému členu je připevněný dosedací povrch a tento dosedací povrch je k ose pevného členu normálný a na dosedací povrch dosedá druhý stlačitelný člen (207).
10. Tlumič, který má pružinu, pevný člen a skříň, vyznačující se tím, že skříň sestává z první skříně _H(208J , která má první povrch (212) ákřb-ně/ pro kluzný

ΙίΛΑ υ éervt, ko těbví.aJ /U) V , 1 styk s povrchem fei-íný (209) obklopujícího díru (213) yk-liny(.2(2+//

V7- dále z druhé skříně (201), která se stýká koaxiálně a kluzně s první skříní (208), přičemž první konec (204) pevného 'T-ěZc.SíX⁷ členu je v záběru se středovou dírou (213) klínu (209) a druhý konec (211)_ pevného členu je připevněný ke druhé skříni (201) , zatímco Ř-l-íiý (209) je pro styk s prvním koncem (204) pevného členu pružně podepřeny' prvním stlačitelným členem (207) a druhý stlačitelný člen (202) podpírá první skříň (208) ve směru od druhé skříně (201).
11. Tlumič podle nároku 10,vyznačující se tím, že díra (213) /klíng/má tvar komolého kužele a první konec (204) pevného členu má tvar komolého kužele, který je funkčně v záběru s dírou (213) ve tvaru komolého kužele.
12. Tlumič podle nároku 11,vyznačující se tím, že k-líjl (209) dále zahrnuje alespoň jeden zářez (215) orientovaný pro radiální roztažitelnost obvodu klínu' (209) .ř.lcv podle polohy prvního konce (204) v Řidnu' (209) .
13 . t í m, záhybů

Tlumič podle nároku^ 12, vyznačující se že vnější povrch kl-i-nýt (209) ma tvar skládány do a povrch první skříně (208) má tvar skládaný do.

jáhybúy pro funkční styk s tvarem ^k-iádanýiyf do záhybůypovrchu fki-ínu (209) .
14. Tlumič podle nároku 13,vyznačuj ící se tím, že první skříň (208) je tvořená dutým válcem a druhá skříň (201) je tvořená dutým válcem.
15. Tlumič podle nároku 14,vyznačující se tím, že alespoň povrch jelí-nyt (209) je z nekovového materiálu.

/1%

- μ 16. Tlumič podle nároku 15, vyznačující se t x m, že první stlačitelný člen (207) je tvořený pružinou a druhý stlačitelný člen (202) je tvořený pružinou.