CZ20023123A3 - Způsob přípravy 7-(pyrazol-3-yl)benzoxazolů - Google Patents

Description

Způsob výroby 7-(pyrazol-3-yl)benzoxazolů

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu přípravy 7-(pyrazol-3-yl)benzoxazolů vzorce I

R⁶ ve kterém proměnné íú - R^ mají význam, definovaný níže:

R¹ je vodík, Ci-C4~alkyl nebo Cg-C4-halogenalkyl;

R^ je kyanoskupina, Cy-C^alkyl, Ci-C4-halogenalkyl, Cg-C4-alkoxy, Ci-C4~halogenalkoxy, Cg-C4-alkylthio, Ci-C4-halogenalkylthio, Cy-C4-alkylsulfinyl, C]_-C4-halogenalkylsulfinyl, C]_-C4-alkylsulfonyl nebo Ci-C4-halogenalkylsulfonyl;

r3 je vodík, halogen, kyanoskupina, Ci-C4-alkyl nebo Ci-C4-halogenalkyl;

R⁴ je halogen;

R⁵ je fluor, chlor nebo kyanoskupina;

R⁶ je vodík, C^-Cg-alkyl, Cg-Cg-halogenalkyl, Cg-Cg-alkenyl, Cg-Cg-halogenalkenyl, Cg-Cg-alkinyl, C]_-C4~alkoxy~C]_-C4-alkyl, C]_-C4~kyanoalkyl, Ci-C4~alkylthio-C]_-C4-alkyl, (Ci-C4-alkoxy) karbonyl-C]_-C4-alkyl, Cg-Cg-cykloalkyl, C3-Cg-cykloalkyl-C4-C4~alkyl, C3-C8~cykloalkyloxy-Ci-C4_ -alkyl, fenyl, fenyl-C]_-C4-alkyl, 4- až 7-členný heterocyklyl nebo heterocyklyl-Cp-C4-alkyl, kde každý cykloalkyl, fenyl a heterocyklylový kruh může být nesubstituovaný nebo může nést jeden, dva nebo tři substituenty vybrané navzájem nezávisle ze souboru, do kterého patří kyanoskupina, nitroskupina, aminoskupina, hydroxyl, karboxyl, halogen, C]_~C4-alkyl,

Cg-C4~halogenalkyl, Ci~C4-alkoxyskupina, Cy-C4~halogenalkoxyskupina a C|-C4-alkylthioskupina.

Dosavadní stav techniky

7-(Pyrazol-3-yl)benzoxazoly vzorce I jsou uvedeny ve

WO 98/27090 a ve WO 99/55702. Tyto sloučeniny jsou vysoce účinné herbicidy.

V dosavadním stavu techniky je popsána jejich příprava, která vychází ze 3-(pyrazol-3-yl)anilinů vzorce III

R⁴ R³

h₂n (III) při které se nejprve aminoskupina v anilinu III převede přes diazoniový meziprodukt na azidovou skupinu. Takto získaný azide se pak nechá reagovat s karboxylovou kyselinou R^-COOH,, což poskytne benzoxazol vzorce I. Zde je možné buď nechat reagovat přímo azid s karboxylovou kyselinou, což poskytne benzoxazol, nebo alternativně může azide být uveden do reakce s organickou sulfonovou kyselinou, což poskytne přes ester s kyselinu sírovou jako meziprodukt, odpovídající

2-hydroxy-3-pyrazolylanilin, který se pak cyklizuje karboxylovou kyselinou R^-COOH nebo jejím derivátem, což poskytne benzoxazol.

Tyto způsoby výroby jsou vysoce problémové, neboť azidy se mohou rozkládat výbuchem (viz například Houben-Weyl, Metoden der organischen Chemie, Díl 10/3, Georg-Thieme Verlag Stuttgart, 1965, p.782). Kromě toho se v daném případě konverze azidu na cílovou sloučeninu I dosahuje jen malá a dochází ke vzniku mnoha vedlejších produktů. Odstraňování těchto vedlejších produktů je komplikované a v některých případech problematické nebo nemožné, šanon

G.A. Kraus et al., Tetrahedron 41 (1985), 2337-2340, popisují přípravu 3,5-dibrom-ortochinondiazidu z derivátu benzoxazolu. Tento benzoxazolový derivát se připravuje reakcí 2,4,6-tribromacetanilidu v přítomnosti hydridu sodného a přebytku bromidu měďnatého, přičemž se pracuje v přítomnosti triamidu hexametylfosforečného.

W.R.Bowman et al., Tetrahedron Letters 23 (1982), 5093-5096, popisují v testech konverzi thiokarboxanilidů na benzothiazoly a také konverzi orto-jodbenzanilidů na fenyl-1,3-benzoxazol v přítomnosti jodidu měďnatého.

V průběhu reakce N-(2-jodfenyl)-N-metyl-a-dietoxyfosfinyl)acetamidu s dvojnásobným molárním přebytkem jodidu měďnatého v přítomnosti ekvimolárních množství natrium hydridu, pozorovali T. Minami et al., J. Org. Chem. 58 (1993), 7009-7015, vznik 2-[(dietoxyfosfinyl)metyl]benzoxazol.

Žádný ze shora zmíněných způsobů nepopisuje přípravu heterocyklicky substituovaných benzoxazolů. Počet substituentů na fenylovém kruhu benzoxazolů je omezen na 2.

Podstata vynálezu

Cílem tohoto vynálezu je poskytnout způsob výroby

7-(pyrazol-3-yl)benzoxazolů vzorce I, při kterém by se nemusel vyskytovat azidový meziprodukt.

Zjistili jsme, že tohoto cíle lze dosáhnout způsobem, při kterém se 2-halogen-3-(pyrazol-3-yl)anilid vzorce II

II o

(II) ve kterém proměnné Rl - mají význam, definovaný shora a X je brom nebo jodem, se uvádí do reakce s bází za přítomnosti sloučeniny přechodového kovu podskupin Vila, Vlila nebo Ib Periodické tabulky prvků.

V souladu s tím se tento předkládaný vynález týká způsobu výroby 7-(pyrazol-3-yl)benzoxazolů vzorce I, jak jsou definovány shora, který zahrnuje reakci 2-halogen-3-(pyrazol-3-yl)anilidu vzorce II, jak je definován shora, s bází za přítomnosti sloučeniny přechodového kovu podskupin Vila, Vlila nebo Ib Periodické tabulky prvků, což poskytne sloučeninu vzorce I.

Organické skupiny, zmíněné shora v definici substituentů Rl, r2_f p>3, p>5 _a r6 nebo jako radikály, navázané na cykloalkylovém, fenylovém nebo heterocyklickém kruhu jsou obecné termíny, které zahrnují individuální výčty jednotlivých konkrétních skupin. Veškeré uhlovodíkové řetězce, t.j. veškeré řetězce ze substituentů ze souboru, do kterého patří alkyl, halogenalkyl, fenylalkyl, cykloalkylalkyl, alkoxy, halogenalkoxy, alkylthioskupina, halogenalkylthioskupina, alkylsulfinyl, halogenalkylsulfinyl, alkylsulfonyl, halogenalkylsulfonyl, alkenyl, halogenalkenyl a alkinyl a odpovídající skupiny ve větších skupinách, jako je alkoxykarbonyl, fenylalkyl, cykloalkylalkyl, alkoxykarbonylalkyl, atd., mohou v každém případě být lineární nebo rozvětvené, přičemž prefix C_n-C_m v každém případě znamená možný počet uhlíkových atomů v příslušné skupině. Halogenované substituenty výhodně nesou jeden, dva, tři, čtyři nebo pět identických nebo různých halogenových atomů. Termín halogen znamená v každém případě fluor, chlor, brom nebo jod.

Příklady dalších významů jsou:

C]_-C4-alkyl: CH3, C2H5, n-propyl, CH(CH3)₂, n-butyl,

CH(CH₃)-C₂H₅, CH₂-CH(CH₃)2 a C(CH₃)₃:

C]_—C4—halogenalkyl: Ci-C4-alkylový radikál, jak je uvedeno shora, který je částečně nebo plně substituovaný fluorem, chlorem, bromem a/nebo jodem, t.j. například CH2F, CHF2, CF3, CH2CI, dichlormetyl, trichlormetyl, chlorfluormetyl, dichlorfluormetyl, chlordifluormetyl,

2-fluoretyl, 2-chloretyl, 2-brometyl, 2-jodoetyl,

2.2- difluoretyl, 2,2,2-trifluoretyl,

2-chlor-2-fluoretyl, 2-chlor-2,2-difluoretyl,

2.2- dichlor-2-fluoretyl, 2,2,2-trichloretyl, C2F5,

2- fluorpropyl, 3-fluorpropyl, 2,2-difluorpropyl,

2.3- difluorpropyl, 2-chlorpropyl, 3-chlorpropyl,

2.3- dichlorpropyl, 2-brompropyl, 3-brompropyl,

3.3.3- trifluorpropyl, 3,3,3-trichlorpropyl,

2.2.3.3.3- pentafluorpropyl, heptafluorpropyl,

1-fluormetyl-2-fluoretyl, l-chlormetyl-2-chloretyl,

1- brommetyl-2-brometyl, 4-fluorbutyl, 4-chlorbutyl,

4-brombutyl a nonafluorbutyl;

Ci-Cg-alkyl: C]_-C4~alkyl, jak je uvedeno shora, a také například, n-pentyl, 1-metylbutyl, 2-metylbutyl,

3- metylbutyl, 2,2-dimetylpropyl, 1-etylpropyl, n-hexyl,

1.1- dimetylpropyl, 1,2-dimetylpropyl, 1-metylpentyl,

2- metylpentyl, 3-metylpentyl, 4-metylpentyl,

1.1- dimetylbutyl, 1,2-dimetylbutyl, 1,3-dimetylbutyl,

2.2- dimetylbutyl, 2,3-dimetylbutyl, 3,3-dimetylbutyl,

1-etylbutyl, 2-etylbutyl, 1,1,2-trimetylpropyl,

1.2.2- trimetylpropyl, 1-etyl-l-metylpropyl nebo l-etyl-2-metylpropyl, výhodně metyl, etyl, n-propyl,

1-metyletyl, n-butyl, 1,1-dimetyletyl, n-pentyl nebo n-hexyl;

• ·

Ci-Cg-halogenalkyl: Cy-Cg-alkyl radikál, jak je uvedeno shora které je částečně nebo plně substituovaný fluorem, chlorem, bromem a/nebo jodem, t.j. například jeden z radikálů, zmíněných pod významem C]_-C4-halogenalkyl, a také 5-fluor-l-pentyl, 5-chlor-l-pentyl,

5- brom-l-pentyl, 5-jod-l-pentyl,

5,5,5-trichlor-l-pentyl, undekafluorpentyl,

6- fluor-l-hexyl, 6-chlor-l-hexyl, 6-brom-l-hexyl,

6-jod-l-hexyl, 6,6,6-trichlor-l-hexyl nebo dodekafluorhexyl;

fenyl-C]_-C4-alkyl: benzyl, 1-fenyletyl, 2-fenyletyl·,

1-fenylprop-l-yl, 2-fenylprop-l-yl, 3-fenylprop-l-yl,

1-fenylbut-l-yl, 2-fenylbut-l-yl, 3-fenylbut-l-yl,

4-fenylbut-l-yl, l-fenylbut-2-yl, 2-fenylbut-2-yl,

3-fenylbut-2-yl, 4-fenylbut-2-yl, 1-fenylmetylet-l-yl,

1-fenylmetyl-l-metylet-l-yl nebo 1-fenylmetylprop-l-yl, výhodně benzyl nebo 2-fenyletyl;

heterocyklyl-C]_-C4-alkyl: heterocyklylmetyl,

1-heterocyklylety1, 2-heterocyklyletyl,

1- heterocyklylprop-l-yl, 2-heterocyklylprop-l-yl,

3- heterocyklylprop-l-yl, 1-heterocyklylbut-l-yl,

2- heterocyklylbut-l-yl, 3-heterocyklylbut-l-yl,

4- heterocyklylbut-l-yl, l-heterocyklylbut-2-yl,

2- heterocyklylbut-2-yl, 3-heterocyklylbut-2-yl,

3- heterocyklylbut-2-yl, 4-heterocyklylbut-2-yl,

1-heterocyklylmetylet-l-yl,

1-heterocyklylmetyl-l-metyl-et-l-yl nebo

1-heterocyklylmetylprop-l-yl, výhodně heterocyklylmetyl nebo 2-heterocyklyletyl;

• ·

kyano-C]_-C4-alkyl: CH2CN, 1-kyanoetyl, 2-kyanoetyl,

1-kyanoprop-l-yl, 2-kyanoprop-l-yl, 3-kyanoprop-l-yl,

1-kyanobut-l-yl, 2-kyanobut-l-yl, 3-kyanobut-l-yl,

4-kyanobut-l-yl, l-kyanobut-2-yl, 2-kyanobut-2-yl,

3-kyanobut-2-yl, 4-kyanobut=2-yl, 1-(CHgCN)et-l-yl,

1- (CH2CN)-1-(CH3)et-l-yl nebo 1-(CH2CN)prop-l-yl;

Ci-C4-alkoxy; OCH3, OC2H5, n-propoxy, OCH(CH3)2, n-butoxy, OCH(CH3)-C2H5, OCH2-CH(CH3)2 nebo OC(CH3)3, výhodně OCH3, OC2H5, nebo OCH(^3)2:

Ci-C4-halogenalkoxy: a C]_-C4-alkoxy radikál, jak je uvedeno shora které je částečně nebo plně substituovaný fluorem, chlorem, bromem a/nebo jodem, t.j. například OCH₂F, OCHFg, OCF3, OCHgCl, OCH(Cl)2, OC(C1)3, chlorfluormetoxy, dichlorfluormetoxy, chlordifluormetoxy, 2-fluoretoxy, 2-chloretoxy,

2- brometoxy, 2-jodetoxy, 2,2-difluoretoxy,

2.2.2- trifluoretoxy, 2-chlor-2-fluoretoxy,

2- chlor-2,2-difluoretoxy, 2,2-dichlor-2-fluoretoxy,

2.2.2- trichloretoxy, OC2F5, 2-fluorpropoxy,

3- fluorpropoxy, 2,2-difluorpropoxy, 2,3-difluorpropoxy,

2-chlorpropoxy, 3-chlorpropoxy, 2,3-dichlorpropoxy,

2-brompropoxy, 3-brompropoxy, 3,3,3-trifluorpropoxy,

3.3.3- trichlorpropoxy, 2,2,3,3,3-pentafluorpropoxy, OCF2-C2F5, 1-(CH2F)-2-fluoretoxy,

1-(CH2CI)-2-chloretoxy, 1-(CH2Br)-2-brometoxy,

4- fluorbutoxy, 4-chlorbutoxy, 4-brombutoxy nebo nonafluorbutoxy, výhodně OCHF2, OCF3, • · dichlorfluormetoxy, chlordifluormetoxy nebo

2.2.2- trifluoretoxy;

Ci-Ce-alkylthio: SCH₃, SC2H5, n-propylthio, SCH(CH3)₂, n-butylthio, SCH(CH₃)-C₂H₅, SCH₂-CH(CH₃)₂ nebo SC(CH₃)₃ výhodně SCH3 nebo SC2H5;

Cl^-C4~halogenalkylthio: C]_-C4-alkylthio radikály, jak jsou uvedeny shora, které jsou částečně nebo plně substituované fluorem, chlorem, bromem a/nebo jodem, t.j. například SCH₂F, SCHF₂, SCH₂C1, SCH(C1)₂, SC(C1)₃, SCF₃, chlorfluormetylthio, dichlorfluormetylthio, chlordifluormetylthio, 2-fluoretylthio, 2-chloretylthio

2-brometylthio, 2-jodetylthio, 2,2-difluoretylthio,

2.2.2- trifluoretylthio, 2-chlor₂-fluoretylthio,

2-chlor-2,2-difluoretylthio,

2.2- dichlor-2-fluoretylthio, 2,2,2-trichloretylthio, SC2F5, 2-fluorpropylthio, 3-fluorpropylthio,

2.2- difluorpropylthio, 2,3-difluorpropylthio,

2- chlorpropylthio, 3-chlorpropylthio,

2.3- dichlorpropylthio, 2-brompropylthio,

3- brompropylthio, 3,3,3-trifluorpropylthio,

3.3.3- trichlorpropylthio, SCH₂-C₂F5, SCF₂-C₂F5,

1-(CH₂F)-2-fluoretylthio, 1-(CH₂C1)-2-chloretylthio,

1-(CH₂Br)-2-brometylthio, 4-fluorbutylthio,

4- chlorbutylthio,-4-brombutylthio nebo SCF₂-CF₂-C₂F5, výhodně SCHF₂, SCF₃, dichlorfluormetylthio, chlordifluormetylthio nebo 2,2,2-trifluoretylthio;

• · • · · ·

Ci-C4-alkoxy-Ci-C4-alkyl; Ci-C4~alkyl který je substituovaný C]_-C4-alkoxyskupinou, jak je uvedeno shora, t.j. například CHg-OCHg, CH2-OC2H5, n-propoxymetyl, CH2-OCH(CH3)2 z n-butoxymetyl, (1-metylpropoxy)metyl, (2-metylpropoxy)metyl,

CH2-OC(CH3)3, 2-(metoxy)etyl, 2-(etoxy)etyl,

2-(n-propoxy)etyl, 2-(1-metyletoxy)etyl,

2-(n-butoxy)etyl, 2-(1-metylpropoxy)etyl,

2-(2-metylpropoxy)etyl, 2-(1,1-dimetyletoxy)etyl,

2-(metoxy)propyl, 2-(etoxy)propyl, 2-(n-propoxy)propyl,

2-(1-metyletoxy)propyl, 2-(n-butoxy)propyl,

2-(1-metylpropoxy)propyl, 2-(2-metylpropoxy)propyl,

2- (1,1-dimetyletoxy)propyl, 3-(metoxy)propyl,

3- (etoxy)propyl, 3-(n-propoxy)propyl,

3-(1-metyletoxy)propyl, 3-(n-butoxy)propyl,

3-(1-metylpropoxy)propyl, 3-(2-metylpropoxy)propyl,

3-(1,1-dimetyletoxy)propyl, 2-(metoxy)butyl,

2-(etoxy)butyl, 2-(n-propoxy)butyl,

2-(1-metyletoxy)butyl, 2-(n-butoxy)butyl,

2-(1-metylpropoxy)butyl, 2-(2-metylpropoxy)butyl,

2- (1,1-dimetyletoxy)butyl, 3-(metoxy)butyl,

3- (etoxy)butyl, 3-(n-propoxy)butyl,

3-(1-metyletoxy)butyl, 3-(n-butoxy)butyl,

3-(1-metylpropoxy)butyl, 3-(2-metylpropoxy)butyl,

3- (1,1-dimetyletoxy)butyl, 4-(metoxy)butyl,

4- (etoxy)butyl, 4-(n-propoxy)butyl,

4-(1-metyletoxy)butyl, 4-(n-butoxy)butyl,

4-(1-metylpropoxy)butyl, 4-(2-metylpropoxy)butyl nebo

4-(1,1-dimetyletoxy)butyl, výhodně CH2-OCH3, CH2-OC2H5, 2-metoxyetyl nebo 2-etoxyetyl;

• ft • · • · • ·

Ci-C^aikylthio-Ci-C^alkyl; C]_-C4-alkyl které je substituovaný C]_-C4-alkylthioskupinou, jak je uvedeno shora, t.j. například CH2-SCH3, CH2-SC2H5, n-propylthiometyl, CH2-SCH(CH3)2' n-butylthiometyl_r (1-metylpropylthio)metyl, (2-metylpropylthio)metyl_r

CH2-SC(CH3)3, 2-(metylthio)etyl, 2-(etylthio)etyl,

2-(n-propylthio)etyl, 2-(1-metyletylthio)etyl,

2-(n-butylthio)etyl, 2-(1-metylpropylthio)etyl,

2-(2-metylpropylthio)etyl, 2-(1,1-dimetyletylthio)etyl, 2-(metylthio)propyl, 2-(etylthio)propyl,

2-(n-propylthio)propyl, 2-(1-metyletylthio)propyl,

2-(n-butylthio)propyl, 2-(1-metylpropylthio)propyl,

2-(2-metylpropylthio)propyl,

2- (1,1-dimetyletylthio)propyl, 3-(metylthio)propyl,

3- (etylthio)propyl, 3-(n-propylthio)propyl,

3-(1-metyletylthio)propyl, 3-(n-butylthio)propyl,

3-(1-metylpropylthio)propyl,

3-(2-metylpropylthio)propyl,

3-(1,1-dimetyletylthio)propyl, 2-(metylthio)butyl,

2-(etylthio)butyl, 2-(n-propylthio)butyl,

2-(1-metyletylthio)butyl, 2-(n-butylthio)butyl,

2-(1-metylpropylthio)butyl, 2-(2-metylpropylthio)butyl,

2- (1,1-dimetyletylthio)butyl, 3-(metylthio)butyl,

3- (etylthio)butyl, 3-(n-propylthio)butyl,

3-(1-metyletylthio)butyl, 3-(n-butylthio)butyl,

3-(1-metylpropylthio)butyl, 3-(2-metylpropylthio)butyl,

3- (1,1-dimetyletylthio)butyl, 4-(metylthio)butyl,

4- (etylthio)butyl, 4-(n-propylthio)butyl,

4-(1-metyletylthio)butyl, 4-(n-butylthio)butyl,

4-(1-metylpropylthio)butyl, 4-(2-metylpropylthio)butyl · ♦ · ·· ·· ···· ···· · · · ·· ····· * • ·· ······· , · ······ «··· ··· ··· ·· ·· ···· nebo 4-(1,1-dimetyletylthio)butyl, výhodně CH2-SCH3,

CH2“SC2H₅, 2-(SCH₃)etyl nebo 2-(SC2H5)etyl;

Ci-C4-alkoxykarbonyl-Ci-C4-alkyl: Ci-C4~alkyl který je substituovaný C]_-C4-alkoxykarbonylem, jak je uvedeno shora, t.j. například CH2“CO-OCH₃, CH2-CO-OC2H5, n-propoxykarbonyImetyl, CH2-CO-OCH(CH3)2n-butoxykarbonylmetyl, CH2-CO-OCH(CH₃)-C2H5,

CH₂-CO-OCH₂-CH(CH₃)₂Λ CH₂-CO-OC(CH3)3,

1-(metoxykarbonyl)etyl, 1-(etoxykarbonyl)etyl,

1-(n-propoxykarbonyl)etyl, 1-(1-metyletoxykarbonyl)etyl,

1- (n-butoxykarbonyl)etyl, 2- (metoxykarbonyl)etyl,

2- (etoxykarbonyl)etyl, 2-(n-propoxykarbonyl)etyl,

2-(1-metyletoxykarbonyl)etyl, 2-(n-butoxykarbonyl)etyl,

2-(1-metylpropoxykarbonyl)etyl,

2-(2-metylpropoxykarbonyl)etyl,

2-(1,1-dimetyletoxykarbonyl)etyl,

2-(metoxykarbonyl)propyl, 2- (etoxykarbonyl)propyl,

2-(n-propoxykarbonyl)propyl,

2-(1-metyletoxykarbonyl)propyl,

2-(n-butoxykarbonyl)propyl,

2-(1-metylpropoxykarbonyl)propyl,

2-(2-metylpropoxykarbonyl)propyl,

2- (1,1-dimetyletoxykarbonyl)propyl,

3- (metoxykarbonyl)propyl, 3-(etoxykarbonyl)propyl,

3-(n-propoxykarbonyl)propyl,

3-(1-metyletoxykarbonyl)propyl,

3-(n-butoxykarbonyl)propyl,

3-(1-metylpropoxykarbonyl)propyl,

3-(2-metylpropoxykarbonyl)propyl,

3-(1,1-dimetyletoxykarbonyl)propyl, ·

2-(metoxykarbonyl)butyl, 2-(etoxykarbonyl)butyl,

2-(n-propoxykarbonyl)butyl,

2-(1-metyletoxykarbonyl)butyl,

2-(n-butoxykarbonyl)butyl,

2-(1-metylpropoxykarbony1)butyl,

2-(2-metylpropoxykarbonyl)butyl,

2- (1,1-dimetyletoxykarbonyl)butyl,

3- (metoxykarbonyl)butyl, 3-(etoxykarbonyl)butyl,

3-(n-propoxykarbonyl)butyl,

3-(1-metyletoxykarbonyl)butyl,

3-(n-butoxykarbonyl)butyl,

3-(1-metylpropoxykarbonyl)butyl,

3-(2-metylpropoxykarbonyl)butyl,

3- (1,1-dimetyletoxykarbonyl)butyl,

4- (metoxykarbonyl)butyl, 4-(etoxykarbonyl)butyl,

4-(n-propoxykarbonyl)butyl,

4-(1-metyletoxykarbonyl)butyl,

4-(n-butoxykarbonyl)butyl,

4-(1-metylpropoxykarbonyl)butyl, 4-(2-metylpropoxykarbonyl ) butyl nebo 4-(1,1-dimetyletoxykarbonyl)butyl, výhodně CH2-CO-OCH₃, CH2-CO-OC2H5,

1-(metoxykarbonyl)etyl nebo 1-(etoxykarbonyl)etyl;

C₁-C4-alkylsulfinyl: SO-CH3, SO-C₂H₅, SO-CH₂-C₂H₅, SO-CH(CH3)₂. n-butylsulfinyl, SO-CH(CH3)-C₂H5, SO-CH₂-CH(CH₃)₂ nebo SO-C(CH₃)₃, výhodně SO-CH3 nebo SO-C₂H₅;

Ci-C4~halogenalkylsulfinyl: a C]_-C4-alkylsulf inyl radikál, jak je uvedeno shora které je částečně nebo plně substituovaný fluorem, chlorem, bromem a/nebo • « · · » • · · · 4 » • I T · jodem, t.j. například SO-CHgF, SO-CHFg, SO-CF3,

SO-CHgCl, SO-CH(C1)2z SO-C(C1)3, chlorfluormetylsulfinyl, dichlorfluormetyl-sulfinyl, chlordifluormetylsulfinyl, 2-fluoretylsulfinyl,

2-chloretylsulfinyl, 2-brometylsulfinyl, 2-jodetylsulfinyl, 2,2-difluoretylsulfinyl,

2.2.2- trifluoretylsulfinyl, 2-chlor-2-fluoretylsulfinyl, 2-chlor-2,2-difluoretylsulfinyl,

2.2- dichlor-2-fluoretyl-sulfinyl,

2.2.2- trichloretylsulfinyl, SO-C2F5,

2-fluorpropylsulfinyl, 3-fluorpropylsulfinyl,

2.2- difluorpropylsulfinyl, 2,3-difluorpropylsulfinyl,

2- chlorpropylsulfinyl, 3-chlorpropylsulfinyl,

2.3- dichlorpropylsulfinyl, 2-brompropylsulfinyl,

3- brompropylsulfinyl, 3,3,3-trifluorpropylsulfinyl,

3,3, 3-trichlorpropylsulfinyl, SO-CH2-C2F5, SO-CF2-C2F5, l-(CH2F)-2- fluoretylsulfinyl,

1-(CH2CI)-2-chloretylsulfinyl,

1-(CH2Br)-2-brometylsulfinyl, 4-fluorbutylsulfinyl,

4- chlorbutylsulfinyl, 4-brombutylsulfinyl nebo nonafluorbutylsulfinyl, výhodně SO-CF3, SO-CH2CI nebo

2,2,2-trifluoretylsulfinyl;

Ci-C4-alkylsulfonyl: SO2-CH3, SO2-C2H5, SO2-CH2-C2H5, SO2-CH(CH3)2, n-butylsulfonyl, SO2-CH(CH3)-C2H5, SO2-CH2-CH (CH3) 2 nebo SO2-C (0113)3, výhodně SO2-CH3 nebo SO2-C2H5;

Ci-C4-halogenalkylsulfonyl: a C]_-C4-alkylsulfonyl radikál, jak je uvedeno shora které je částečně nebo plně substituovaný fluorem, chlorem, bromem a/nebo jodem, t.j. například SO2-CH2F, SO2-CHF2, SO2-CF3, SO₂-CH₂C1, SO₂-CH(Cl)2ř SO₂-C(C1)3, chlorfluormetylsulfonyl, dichlorfluormetylsulfonyl, chlordifluormetylsulfonyl, 2-fluoretylsulfonyl,

2-chloretylsulfonyl, 2-brometylsulfonyl,

2-jodetylsulfonyl, 2,2-difluoretylsulfonyl,

2.2.2- trifluor-etylsulfonyl,

2-chlor-2-fluoretylsulfonyl, 2-chlor-2,2-difluoretylsulfonyl, 2,2-dichlor-2-fluoretylsulfonyl,

2.2.2- trichloretylsulfonyl, SO2-C2F5,

2-fluorpropylsulfonyl, 3-fluorpropylsulfonyl,

2.2- difluorpropylsulfonyl, 2,3-difluorpropylsulfonyl,

2- chlorpropylsulfonyl, 3-chlorpropylsulfonyl,

2, 3-dichlorpropylsulfonyl, 2-brompropylsulfonyl,

3- brompropylsulfonyl, 3,3,3-trifluor-propylsulfonyl,

3,3,3-trichlorpropylsulfonyl, SO2-CH2-C2F5,

SO2-CF2-C2F5, 1-(fluormetyl)-2-fluoretylsulfonyl,

1-(chlormetyl)-2-chloretylsulfonyl,

1-(brommetyl)-2-brometyl-sulfonyl, 4-fluorbutylsulfonyl,

4- chlorbutylsulfonyl, 4-brombutylsulfonyl nebo nonafluorbutylsulfonyl, výhodně SO2-CF3, SO2-CH2CI nebo

2.2.2- trifluoretylsulfonyl;

C2-Cg-alkenyl: etenyl, prop-l-en-l-yl, allyl,

1- metyletenyl, 1-buten-l-yl, l-buten-2-yl, l-buten-3-yl,

2- buten-l-yl, 1-metylprop-l-en-l-yl,

2-metylprop-l-en-l-yl, l-metyl-prop-2-en-l-yl,

2-metyl-prop-2-en-l-yl, n-penten-l-yl, n-penten-2-yl, n-penten-3-yl, n-penten-4-yl, 1-metyl-but-l-en-l-yl,

2- metylbut-l-en-l-yl, 3-metylbut-l-en-l-yl,

1- metylbut-2-en-l-yl, 2-metylbut-2-en-l-yl,

3- metylbut-2-en-l-yl, l-metylbut-3-en-l-yl,

2- metylbut-3-en-l-yl, 3-metylbut-3-en-l-yl,

1.1- dimetylprop-2-en-l-yl, 1,2-dimetylprop-l-en-l-yl,

1.2- dimetylprop~2-en-l-yl, l-etylprop-l-en-2-yl, l-etylprop-2-en-l-yl, n-hex-l-en-yl, n-hex-2-en-l-yl, n-hex-3-en-l-yl, n-hex-4-en-l-yl, n-hex-5-en-l-yl, 1-metylpent-l-en-l-yl, 2-metylpent-l-en]_-yl,

3- metylpent-l-en-l-yl, 4-metylpent-l-en-l-yl, l-metylpent-2-en-l-yl, 2-metylpent-2-en-l-yl, 3-metylpent-2-en-l-yl, 4-metylpent-2-en-l-yl, l-metylpent-3-en-l-yl, 2-metylpent-3-en-l-yl, 3-metylpent-3-en-l-yl, 4-metylpent-3-en-l-yl, l-metylpent-4-en-l-yl, 2-metylpent-4-en-l-yl, 3-metylpent-4-en-l-yl, 4-metylpent-4-en-l-yl,

1.1- dimetylbut-2-en-l-yl, 1,l-dimetylbut-3-en-l-yl,

1.2- dimetylbut-l-en-l-yl, 1,2-dimetylbut-2-en-l-yl,

1.2- dimetylbut-3-en-l-yl, 1,3-dimetylbut-l-en-l-yl,

1.3- dimetylbut-2-en-l-yl, 1,3-dimetylbut-3-en-l-yl,

2.2- dimetylbut-3-en-l-yl, 2,3-dimetylbut-l-en-l-yl,

2.3- dimetylbut-2-en-l-yl, 2,3-dimetylbut-3-en-l-yl,

3.3- dimetylbut-l-en-l-yl, 3,3-dimetylbut-2-en-l-yl, 1-etylbut-l-en-l-yl, l-etylbut-2-en-l-yl,

1- etylbut-3-en-l-yl, 2-etylbut-l-en-l-yl,

2- etylbut-2-en-l-yl, 2-etylbut-3-en-l-yl,

1,1,2-trimetylprop-2-en-l-yl, l-etyl-l-metylprop-2-en-l-yl, l-etyl-2-metylprop-l-eni-yl nebo l-etyl-2-metylprop-2-en-l-yl;

• ·

Cg-Cg-halogenalkenyl: Cg-Cg-alkenyl, jak je uvedeno shora které je částečně nebo plně substituovaný fluorem, chlorem, bromem a/nebo jodem, t.j. například

2- chloretenyl, 2-chlorallyl, 3-chlorallyl,

2.3- dichlorallyl, 3,3-dichlorallyl, 2,3,3-trichlorallyl,

2.3- dichlorbut-2-enyl, 2-bromallyl, 3-bromallyl,

2.3- dibromallyl, 3,3-dibromallyl, 2,3,3-tribromallyl a

2.3- dibrombut-2-enyl;

C2Cg-alkinyl: etinyl, prop-l-in-l-yl, prop-2-ín-l-yl, n-but-l-in-l-yl, n-but-l-in-3-yl, n-but-l-in-4-yl, n-but-2-in-l-yl, n-pent-l-in-l-yl, n-pent-l-in-3-yl, n-pent-l-in-4-yl, n-pent-l-in-5-yl, n-pent-2-in-l-yl, n-pent-2-in-4-yl, n-pent-2-in-5-yl,

3- metylbut-l-in-3-yl, 3-metylbut-l-in-4-yl, n-hex-l-in-l-yl, n-hex-l-in-3-yl, n-hex-l-in-4-yl, n-hex-l-in-5-yl, n-hex-l-in-6-yl, n-hex-2-in-l-yl, n-hex-2-in-4-yl, n-hex-2-in-5-yl, n-hex-2-in-6-yl, n-hex-3-in-l-yl, n-hex-3-in-2-yl, 3-metylpent-l-in-l-yl, 3-metylpent-l-in-3-yl, 3-metylpent-l-in-4-yl,

3- metylpent-l-in-5-yl,

4- metylpent-l-in-l-yl, 4-metylpent-2-in-4-yl nebo

4-metylpent-2-in-5-yl, výhodně prop-2-in-l-yl;

Cg-Cg-cykloalkyl: cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl, cykloheptyl nebo cyklooktyl;

C3^-Cg-cykloalkyl-C]_-C4-alkyl: cyklopropylmetyl,

1-cyklopropyletyl, 2-cyklopropyletyl,

1- cyklopropylprop-l-yl, 2-cyklopropylprop-l-yl,

3-cyklopropylprop-l-yl, 1-cyklopropylbut-l-yl,

2- cyklopropylbut-l-yl, 3-cyklopropylbut-l-yl, • ·

4-cyklopropylbut-l-yl, l-cyklopropylbut-2-yl,

2- cyklopropylbut-2-yl, 3-cyklopropylbut-2-yl,

3- cyklopropylbut-2-yl, 4-cyklopropylbut-2-yl,

I-(cyklopropylmetyl)et-l-yl,

1-(cyklopropylmetyl)-1-(metyl)et-l-yl,

1-(cyklopropylmetyl)prop-l-yl, cyklobutylmetyl, 1-cyklobutyletyl, 2-cyklobutyletyl,

1- cyklobutylprop-l-yl, 2-cyklobutylprop-l-yl,

3- cyklobutylprop-l-yl, 1-cyklobutylbut-l-yl,

2- cyklobutylbut-l-yl, 3-cyklobutylbut-l-yl,

4- cyklobutylbut-l-yl, l-cyklobutylbut-2-yl,

2- cyklobutylbut-2-yl, 3-cyklobutylbut-2-yl,

3- cyklobutylbut-2-yl, 4-cyklobutylbut-2-yl,

1-(cyklobutylmetyl)et-l-yl,

1-(cyklobutylmetyl)-1-(metyl)et-l-yl,

1-(cyklobutylmetyl)prop-l-yl, cyklopentylmetyl, 1-cyklopentyletyl, 2-cyklopentyletyl,

1- cyklopentylprop-l-yl, 2-cyklopentylprop-l-yl,

3- cyklopentylprop-l-yl, 1-cyklopentylbut-l-yl,

2- cyklopentylbut-l-yl, 3-cyklopentylbut-l-yl,

4- cyklopentylbut-l-yl, l-cyklopentylbut-2-yi,

2- cyklopentylbut-2-yl, 3-cyklopentylbut-2-yl,

3- cyklopentylbut-2-yl, 4-cyklopentylbut-2-yl,

1-(cyklopentylmetyl)et-l-yl,

1-(cyklopentylmetyl)-(metyl)et-l-yl,

1-(cyklopentylmetyl)prop-l-yl, cyklohexylmetyl, 1-cyklohexyletyl, 2-cyklohexyletyl,

1- cyklohexylprop-l-yi, 2-cyklohexylprop-l-yl,

3- cyklohexylprop-l-yl, 1-cyklohexylbut-l-yl,

2- cyklohexylbut-l-yl, 3-cyklohexylbut-l-yl,

4- cyklohexylbut-l-yl, l-cyklohexylbut-2-yl, • ·

2- cyklohexylbut-2-yl, 3-cyklohexylbut-2-yl,

3- cyklohexylbut-2-yl, 4-cyklohexylbut-2-yl,

1-(cyklohexylmetyl)et-l-yl,

1-(cyklohexylmetyl)-1-(metyl)et-l-yl,

1-(cyklohexylmetyl)prop-l-yl, cykloheptylmetyl, 1-cykloheptyletyl, 2-cykloheptyletyl,

1- cykloheptylprop-l-yl, 2-cykloheptylprop-l-yl,

3- cykloheptylprop-l-yl, 1-cykloheptylbut-l-yl,

2- cykloheptylbut-l-yl, 3-cykloheptylbut-l-yl,

4- cykloheptylbut-l-yl, l-cykloheptylbut-2-yl,

2- cykloheptylbut-2-yl, 3-cykloheptylbut-2-yl,

3- cykloheptylbut-2-yl, 4-cykloheptylbut-2-yl,

1-(cykloheptylmetyl)et-l-yl,

1-(cykloheptylmetyl)-1-(metyl)et-l-yl,

1-(cykloheptylmetyl)prop-l-yl, cyklooktylmetyl, 1-cyklooktyletyl, 2-cyklooktyletyl,

1- cyklooktylprop-l-yl, 2-cyklooktylprop-l-yl,

3- cyklooktylpropll-yl, 1-cyklooktylbut-l-yl,

2- cyklooktylbut-l-yl, 3-cyklooktylbut-l-yl,

4- cyklooktylbut-l-yl, l-cyklooktylbut-2-yl,

2- cyklooktylbut-2-yl, 3-cyklooktylbut-2-yl,

3- cyklooktylbut-2-yl, 4-cyklooktylbut-2-yl,

1-(cyklooktylmetyl)et-l-yl,

1-(cyklooktylmetyl)-(metyl)et-l-yl nebo

1-(cyklooktylmetyl)prop-l-yl, výhodně cyklopropylmetyl, cyklobutylmetyl, cyklopentylmetyl nebo cyklohexylmetyl;

Výrazu 4- až 7-členný heterocyklyl je třeba rozumět tak že znamená jak nasycené, tak i částečně nebo plně nenasycené a aromatické heterocykly, které mají jeden, dva nebo tři heteroatomy, přičemž heteroatomy jsou vybrány ze souboru, do ·♦· kterého patří dusík, kyslík a síra. Výhodně je heterocyklyl je 5- až 7-členný.

Příklady nasycených heterocyklylů jsou:

oxetan-2-yl, oxetan-3-yl, thietan-2-yl, thietan-3-yl, azetidin-l-yl, azetidin-2-yl, azetidin-3-yl, tetrahydrofuran-2-yl, tetrahydrofuran-3-yl, tetrahydrothiofen-2-yl, tetrahydrothiofen-3-yl, pyrrolidin-l-yl, pyrrolidin-2-yl, pyrrolidin-3-yl,

1.3- dioxolan-2-yl, 1,3-dioxolan-4-yl, 1,3-oxathiolan-2-yl,

1.3- oxathiolan-4-yl, 1,3-oxathiolan-5-yl,

1.3- oxazolidin-2-yl, 1,3-oxazolidin-3-yl,

1.3- oxazolidin-4-yl, 1,3-oxazolidin-5-yl,

1.2- oxazolidin-2-yl, 1,2-oxazolidin-3-yl,

1.2- oxazolidin-4-yl, 1,2-oxazolidin-5-yl, 1,3-dithiolan-2-yl,

1.3- dithiolan-4-yl, pyrrolidin-l-yl, pyrrolidin-2-yl, pyrrolidin-5-yl, tetrahydropyrazol-l-yl, tetrahydropyrazol-3-yl, tetrahydropyrazol-4-yl, tetrahydropyran-2-yl, tetrahydropyran-3-yl, tetrahydropyran-4-yl, tetrahydrothiopyran-2-yl, tetrahydrothiopyran-3-yl, tetrahydropyran-4-yl, piperidin-l-yl, piperidin-2-yl, piperidin-3-yl, piperidin-4-yl, 1,3-dioxan-2-yl, 1,3-dioxan-4-yl,

1.3- dioxan-5-yl, 1,4-dioxan-2-yl, 1,3-oxathian-2-yl,

1.3- oxathian-4-yl, 1,3-oxathian-5-yl, 1,3-oxathian-6-yl,

1.4- oxathian-2-yl, 1,4-oxathian-3-yl, morfolin-2-yl, morfolin-3-yl, morfolin-4-yl, hexahydropyridazin-l-yl, hexahydropyridazin-3-yl, hexahydropyridazin-4-yl, hexahydropyrimidin-l-yl, hexahydropyrímidín-2-yl, hexahydropyrimidin-4-yl, hexahydropyrimidin-5-yl, piperazin-l-yl, piperazin-2-yl, piperazin-3-yl, • · • · hexahydro-1,3,5-triazin-l-yl, hexahydro-1,3,5-triazin-2-yl, oxepan-2-yl, oxepan-3-yl, oxepan-4-yl, thiepan-2-yl, thiepan-3-yl, thiepan-4-yl, 1,3-dioxepan-2-yl,

1.3- dioxepan-4-yl, 1,3-dioxepan-5-yl, 1,3-dioxepan-6-yl,

1.3- dithiepan-2-yl, 1,3-dithiepan-2-yl, 1,3-dithiepan-2-yl,

1,3-dithiepan-2-yl, 1,4-dioxepan-2-yl,1,4-dioxepan-7-yl, hexahydroazepin-l-yl, hexahydroazepin-2-yl, hexahydroazepin-3-yl, hexahydroazepin-4-yl, hexahydro-1,3-diazepin-l-yl, hexahydro-1,3-diazepin-2-yl, hexahydro-1,3-diazepin-4-yl, hexahydro-1,4-diazepin-l-yl a hexahydro-1,4-diazepin-2-yl.

Příklady nenasycených heterocyklylů jsou: dihydrofuran-2-yl, 1,2-oxazolin-3-yl, 1,2-oxazolin-5-yl, 1,3-oxazolin-2-yl.

Příklady aromatických heterocyklylů jsou 5- a 6-členné aromatické heterocyklické radikály, například furyl jako je

2- furyl a 3-furyl, thienyl jako je 2-thienyl a 3-thienyl, pyrrolyl jako je 2-pyrrolyl a 3-pyrrolyl, isoxazolyl jako je

3- isoxazolyl, 4-isoxazolyl a 5-isoxazolyl, isothiazolyl jako je 3-isothiazolyl, 4-isothiazolyl a 5-isothiazolyl, pyrazolyl jako je 3-pyrazolyl, 4-pyrazolyl a 5-pyrazolyl, oxazolyl jako je 2-oxazolyl, 4-oxazolyl a 5-oxazolyl, thiazolyl jako je 2-thiazolyl, 4-thiazolyl a 5-thiazolyl, imidazolyl jako je 2-imidazolyl a 4-imidazolyl, oxadiazolyl jako je

1.2.4- oxadiazol-3-yl, 1,2,4-oxadiazol-5-yl a

1.3.4- oxadiazol-2-yl, thiadiazolyl, jako je

1.2.4- thiadiazol-3-yl, 1,2,4-thiadiazol-5-yl a

1.3.4- thiadiazol-2-yl, triazolyl jako je 1,2,4-triazol-l-yl,

1.2.4- triazol-3-yl a 1,2,4-triazol-4-yl, pyridinyl jako je 2-pyridinyl, 3-pyridinyl a 4-pyridinyl, pyridazinyl jako je • ·

• · » · • · · ·

3-pyridazinyl a 4-pyridazinyl, pyrimidinyl jako je

2-pyrimidinyl, 4-pyrímidinyl a 5-pyrimidinyl, dále

2-pyrazinyl, 1,3,5-triazin-2-yl a 1,2,4-triazin-3-yl, zejména pyridyl, pyrimidyl, furanyl a thienyl.

Vhodné sloučeniny přechodových kovů jsou například, sloučeniny manganu, rhenia, železa, ruthenia, osmia, kobaltu, rhodia, iridia, niklu, palladia, platiny, mědi, stříbra nebo zlata, zejména mangan, palladium, kobalt nebo nikl. Příklady sloučenin zmíněných přechodových kovů jsou jejich halogenidy jako je MnCl₂/- MnBr₂, Mnl₂, ReClj, ReBr3, Rel₃, ReCl4, ReBr4, Rel4, ReCl5, ReBr5, ReClg, FeCl₂, FeBr2, Felý/· FeCl₃, FeBr3, RuCl2, RuBr2, Rul₂, RUCI3, RuBr3, RUI3, Osl, Osl₂, OSCI3, OsBr₃, Osl₃, OSCI4, OsBr₄, OsCl₅, COC1₂, CoBr₂, COI₂, RhCÍ₃, RhBr₃, Rhl₃, IrCl₃, IrBr3, ΙΠ3, NiCl₂, NiBr₂, Nil₂, PdCl₂, PdBr₂, Pdl₂, PtCl₂, PtBr₂, Ptl₂, PtCl₃, PtBr₃, Ptl₃, PtCl₄, PtBr4, Ptl4, CuCl, CuBr, Cul, CuCl₂, CuBr₂, AgCl, AgBr, Agl, AuCl, Aul, AuCl₃, AuBr₃ a jejich oxidy a sulfidy, například Cu₂S a Cu₂O. V tomto způsobu podle vynálezu, je také možno využít přechodových kovů samotných, pokud se při reakčních podmínkách mění na aktivní, katalyticky účinné sloučeniny přechodových kovů.

Ve výhodném provedení způsobu podle vynálezu, se jako přechodový kov používá sloučenina dvojmocné a/nebo jednomocné mědi, zejména halogenid, například chlorid měďný, bromid měďný nebo jodid měďný.

Při způsobu podle vynálezu se kromě sloučeniny přechodového kovu, která katalyzuje cyklizaci sloučeniny vzorce II na sloučeninu vzorce I, je také možné použít kokatalyzátor, přičemž kokatalyzátor je sloučenina která je komplexním ligandem pro použitý přechodový kov. Příklady kokatalyzátorů jsou fosfiny jako je trifenylfosfin, tri-o-tolylfosfin, tri-n-butylfosfin, 1,2-bis(difenylfosfino)etan,

1,3-bis(difenylfosfino)propan, fosfity jako je trimetylfosfit, trietylfosfit nebo triisopropylfosfit, sulfidy jako je dimetylsulfid, a také kyanid nebo oxid uhelnatý. Pokud je to žádoucí, kokatalyzátor se obecně používá v ekvimolárním množství, počítáno na přechodový kov.

Sloučeniny přechodového kovu mohou také být použity jako komplexní sloučeniny, které výhodně nesou jeden nebo více shora zmíněných kokatalyzátorů jako ligandy.

Příklady takovýmito sloučeninami jsou [NiCl₂ (ΡΡΪ13) g] , [Pd(PPh₃)₄], [PdCl₂(PPh₃)₂], [PdCl₂(dppe)], [PdCl₂(dppp)], [PdCl₂(dppb)], [CuBr(S(CH₃)₂)], [Cul(P(OC₂H₅)3)], [Cul(P(OCH3)3)], [CuCl(PPh₃)3] nebo [AuCl(P(OC₂H₅)3)].

Pokud je to žádoucí, sloučeniny přechodových kovů mohou také být imobilizována na inertním podkledu, například na aktivním uhlí, silikagelu, alumině nebo na nerozpustném polymeru, například kopolymeru styren/divinylbenzen.

Při způsobu podle vynálezu mohou být sloučeniny přechodového kovu použity, počítáno na sloučeninu vzorce II, v ekvimolárním množství, ale i v podstechiometrickém nebo nadsteichiometrickém množství. Molární poměr přechodového kovu ku sloučenině vzorce II, který se používá je obvykle v rozmezí 0,01:1 až 5:1, výhodně v rozmezí 0,02:1 až 2:1, a zejména v rozmezí 0,05:1 až asi 1:1,5. Ve výhodné variantě se používá ekvimolární množství sloučeniny přechodového kovu,

t.j. molární poměr přechodového kovu ku sloučenině II, který se používá, je asi 1:1. Nicméně sloučenina přechodového kovu se zejména výhodně používá v katalytickém, t.j.

podstechiometrickém množství. Molární poměr přechodového kovu ku sloučenině II, který se používá, je pak < 1:1. V této variantě je molární poměr sloučeniny přechodového kovu ku sloučenině II, který se používá, zejména výhodně v rozmezí 0,05:1 až 0,8:1, například 0,1:1 až 0,3:1.

Způsob podle vynálezu se provádí v přítomnosti báze. Výhodné báze jsou principiálně všechny zásadité sloučeniny, které jsou schopné odtrhnout proton amidové skupině ve sloučenině vzorce II. Výhodné jsou báze jako alkoxidy, amidy, hydridy, hydroxidy, hydrogenuhličitany a uhličitany alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin, zejména lithia, draslíku, sodíku, cesia nebo vápníku. Příklady vhodných bází jsou sodné nebo draselné alkoxidy metanolu, etanolu, n-propanolu, izopropanolu, n-butanolu a terc-butanolu, dále hydrid sodný a draselný, hydrid vápenatý, amid sodný, amid draselný, uhličitan sodný, uhličitan draselný, uhličitan česný, hydrogenuhličitan sodný, hydrogenuhličitan draselný, hydroxid sodný, hydroxid draselný a hydroxid lithný. Ve výhodném provedeni způsobu podle vynálezu, je používán jako báze hydrid sodný. V jiném provedení způsobu podle vynálezu, které je zejména výhodné, je používanou bází uhličitan draselný a/nebo hydrogenuhličitan draselný. Báze může být použita v podstechiometrickém, nadstechiometrickém nebo ekvimolárním množství. Výhodné je použít alespoň ekvimolární množství báze, počítáno na sloučeninu vzorce II. Zejména je molární poměr báze (počítáno v ekvivalentech báze) ku sloučenině II v rozmezí 1:1 až 1:5 a zejména výhodně v rozmezí 1:1 až 1:1,5.

···· »

• · · • Λ » » * ·

Převedení sloučeniny vzorce II na sloučeninu vzorce I se výhodně provádí v organickém rozpouštědle. Vhodná rozpouštědla jsou v principu všechna organická rozpouštědla, která jsou inertní za podmínek reakce. Jsou to například uhlovodíky jako je hexan nebo toluen, halogenované uhlovodíky jako je 1,2-dichloretan nebo chlorbenzen, étery jako je dioxan, tetrahydrofuran (THF), metylterc-butyl éter, dimetoxyetan, dietylenglykol dimetyléter a trietylenglykol dimetyléter, aprotická polární rozpouštědla, například organické amidy jako je dimetylformamid (DMF), N-metylpyrrolidon (NMP), N,N-dimetylacetamid (DMA), dimetylsulfoxid (DMSO), organické nitrily jako je acetonitril nebo propionitril, a také terciární dusíkaté báze, například pyridin. Je pochopitelně také možné použít směsi zmíněného rozpouštědla. Výhodná jsou aprotická polární rozpouštědla jako je DMSO, DMF, NMP, DMA, acetonitril, propionitril, pyridin, dimetoxyetan, dietylenglykoldimetyléter a trietylenglycoldímetyléter nebo jejich směsi.

Podle povahy sloučeniny závisí reakční teplota na reaktivitě sloučenina II, o kterou se jedná. Obecně, reakční teplota není nižší než pokojová. Převedení sloučeniny vzorce II na sloučeninu vzorce I se výhodně provádí při teplotách pod 200°C. Často se reakce provádí při zvýšené teplotě, například nad 50°C, zejména nad 70°C a zejména výhodně nad 100°C. Reakce se výhodně provádí při teplotách pod 180°C a zejména pod 160°C.

Zpracování reakčního produktu za účelem získání cílové sloučeniny vzorce I se může provádět metodami, které jsou pro tento účel obvyklé. Obecně se směs zprvu extrahuje a ·

rozpouštědlo se odstraní obvyklými metodami, například destilací. Je také možné extrahovat cílovou sloučeninu vzorce I z reakční směsi, a po zředění reakční směsi vodou se použije těkavé organické rozpouštědlo, které se opět odstraní destilačně. Je také možné srážet cílovou sloučeninu z reakční směsi přidáním vody. Tak se získá surový produkt, který obsahuje produkt vzorce I. Pro další čištění je možné použít obvyklých způsobů jako je krystalizace nebo chromatografie, například na alumině nebo na silikagelu. Podobně je možné chromatografovat získávané látky na opticky aktivních adsorbentech, čímž se získají čisté izomery.

R³ ve vzorci II je výhodně radikál, který je jiný než vodík. Při způsobu podle vynálezu je výhodné používat ty sloučeniny vzorce II, ve kterých jsou proměnné R^ až R⁶ navzájem nezávisle, jsou vybrány ze souboru, do kterého patří významy uvedené níže, přičemž je výhodné, když jde o kombinaci různých substituentů:

Rl je vodík nebo C^-C4~alkyl, zejména metyl nebo etyl;

R³ je kyanoskupina, difluormetoxyskupina, trifluormetyl nebo metylsulfonyl;

R³ je halogen;

R⁴ je halogen;

R³ je fluor, chlor nebo kyanoskupina;

• · · · • · ·

R⁶ je vodík, C]_-C4~alkyl, C]_-C4-halogenalkyl, Cg-^-alkenyl, C2^-C4-halogenalkenyl, Cg-^-alkinyl, C]_-C4-alkoxy-Ci-C4~alkyl, C]_-C4-alkoxykarbonyl-C]_-C4-alkyl, C3-Cg-cykloalkyl, C3~Cg-cykloalkyl-C]_-C4-alkyl, fenyl, fenyl-C]_-C4-alkyl, 4- až 7-členný heterocyklyl nebo heterocyklyl-Ci-C4-alkyl, kde fenylový kruh, cykloalkylový kruh a heterocyklylový kruh může být nesubstituovaný nebo může nést jeden nebo dva substituenty, které jsou vybrány ze souboru, do kterého patří kyanoskupina, halogen, Ci-C4-alkyl, Ci~C4-halogenalkyl a C]_-C4-alkoxyskupina.

Příklady výhodných významů R^ jsou uvedeny v tabulce 1.

Mezi těmito definovanými sloučeninami jsou zejména výhodné ty sloučeniny, které charakterizuje vzorec II, ve kterém r! je metyl. R^ je zejména trifluormetyl a zejména výhodně je to difluormetoxyskupina. R^ je zejména chlor nebo brom. R⁴ je zejména fluor nebo chlor. R^ je zejména chlor.

R6 je zejména vodík, C]_-C4~alkyl, Cj_-C4-alkoxy-C],-C4-alkyl, C3-Cg-cykloalkyl, C3-C8~cykloalkyl-Ci-C4-alkyl, fenyl nebo fenyl-C]_-C4-alkyl.

Příklady zejména výhodných sloučeniny vzorce II jsou bromanilidy vzorců Ha a líc a jodanilidy vzorců lib a lid, ve kterých R⁴ je CH3, r2 je OCHFg nebo CF3 a R^ je Cl a proměnné r3, r⁴ a r6 odpovídají v každém případě jedné řadě v tabulce 1 (sloučeniny Ha. 1-IIa. 116, sloučeniny lib.1-IIb.116, sloučeniny líc.1-IIc.116 a sloučeniny lid.1-IId.116), která následuje.

• · • · ·

(Ha) (lib)

(Hc) ^u (nd)

Tabulka 1

č.	R3	R4	R6
1	Cl	F	H
2	Cl	Cl	H
3	Br	F	H
4	Br	Cl	H
5	Cl	F	ch3
6	Cl	Cl	ch3
7	Br	F	ch3
8	Br	Cl	ch3
9	Cl	F	c2h5
10	Cl	Cl	c2h5
11	Br	F	c2h5
12	Br	Cl	c2h5
13	Cl	F	n-C3H7
14	Cl	Cl	n-C3H7
15	Br	F	n-C3H7
16	Br	Cl	n-C3H7
17	Cl	F	CH(CH3)2
18	Cl	Cl	CH(CH3)2
19	Br	F	CH(CH3)2
20	Br	Cl	CH(CH3)2

• · • ·· · ·· ·

Č:	R3	R4	R6
21	Cl	F	Π—C4H9
22	Cl	Cl	n—C4H9
23	Br	F	n—C4H9
24	Br	Cl	n—C4H9
25	Cl	F	CH2-CH(CH3)2
26	Cl	Cl	CH2-CH(CH3)2
27	Br	F	CH2-CK(CH3)2
28	Br	Cl	CH2-CH(CH3)2
29	Cl	F	CH(CH3)-C2H5
30	Cl	Cl	CH(CH3)-C2H5
31	Br	F	CH(CH3)-C2H5
32	Br	Cl	CH(CH3)-C2H5
33	Cl	F	C(CH3)3
34	Cl	Cl	C(CH3)3
35	Br	F	C(CH3)3
36	Br	Cl	C(CH3)3
37	Cl	F	ch2-ci
38	Cl	Cl	ch2-ci
39	Br	F	ch2-ci
40	Br	Cl	ch2-ci
41	Cl	F	ch2-f
42	Cl	Cl	ch2-f
43	Br	F	ch2-f
44	Br	Cl	ch2-f '
45	Cl	F	cf3
46	Cl	Cl	cf3
47	Br	F	cf3
48	Br	Cl	cf3
49	Cl	F	ch=ch2
50	Cl	Cl	ch=ch2
51	Br	F	ch=ch2
52	Br	Cl	ch=ch2
53	Cl	F	ch=ch-ch3
54	Cl	Cl	ch=ch-ch3
55	Br	F	ch=ch-ch3
56	Br	Cl	ch=ch-ch3
57	Cl	F	CH=CH-C1
58	Cl	Cl	CH=CH-C1
59	Br	F	CH=CH-C1
60	Br	Cl	CH=CH-Cl

• · • ·

č.	R3	R4	Ré
61	Cl	F	C=CH
62	Cl	Cl	C^CH
63	Br	F	C=CH
64	Br	Cl	C^CH
65	Cl	F	C^C-CHs
66	Cl	Cl	c^c-ch3
67	Br	F	c^c-ch3
68	Br	Cl	c=c-ch3
69	Cl	F	ch2-och3
70	Cl	Cl	ch2-och3
71	Br	F	ch2-och3
72	Br	Cl	ch2-och3
73	Cl	F	CH2-OC2H5
74	Cl	Cl	CH2-OC2H5
75	Br	F	CH2-OC2H5
76	Br	Cl	ch2-oc2h5
77	Cl	F	ch2-ch2-och3
78	Cl	Cl	ch2-ch2-och3
79	Br	F	CH2-CH2-OCH3
80	Br	Cl	CH2-CH2-OCH3
81	Cl	F	CH2-CH2-OC2H5
82	Cl	Cl	CH2-CH2-OC2H5
83	Br	F	ch2-ch2-oc2h5
84	Br	Cl	ch2-ch2-oc2h5
85	Cl	F	cyklopropyl
86	Cl	Cl	cyklopropyl
87	Br	F	cyklopropyl
88	Br	Cl	cyklopropyl
89	Cl	F	cyklopentyl
90	Cl	Cl	cyklopentyl
91	Br	F	cyklopentyl
92	Br	Cl	cyklopentyl
93	Cl	F	cyklohexyl
94	Cl	Cl	cyklohexyl
95	Br	F	cyklohexyl
96	Br	Cl	cyklohexyl
97	Cl	F	CH2-cyklopropyl
98	Cl	Cl	CH2-cyklopropyl
99	Br	F	CH2*cyklopropyl
100	Br	Cl	CH2-cyklopropyl

• · • · • · • · • ·

č.	R3	R4	R6
101	Cl	F	fenyl
102	Cl	Cl	fenyl
103	Br	F	fenyl
104	Br	Cl	fenyl
105	Cl	F	benzyl
106	Cl	Cl	benzyl
107	Br	F	benzyl
108	Br	Cl	benzyl
109	Cl	F	tetrahydrofuran-2-yl
110	Cl	Cl	tetrahydrofuran-2-yl
111	Br	F	tetrahydrofuran-2-yl
112	Br	Cl	tetrahydrofuran-2-yl
113	Cl	F	tetrahydrofuran-3-yl
114	Cl	Cl	tetrahydrofuran-3-yl
115	Br	F	tetrahydrofuran-3-yl
116	Br	Cl	tetrahydrofuran-3-yl

Sloučeniny vzorce II jsou nové a jsou užitečnými meziprodukty při přípravě benzoxazolů vzorce I. V souladu s tím sloučeniny II také představují část předmětu vynálezu.

S překvapením bylo nyní zjištěno, že sloučeniny II mohou být připraveny v dobrých výtěžcích tak, že se vychází z

3-(pyrazol-3-yl)anilinů vzorce III:

Tento způsob výroby sloučenin vzorce II ze sloučenin vzorce III zahrnuje, podle první varianty, následující způsobové kroky :

• · · • ·

i. halogenaci 3-(pyrazol-3-yl)anilinu vzorce III, která poskytne 2-halogen-3-(pyrazol-3-yl)anilin vzorce IV,

ii. reakci 3-halogen-2-(pyrazol-3-yl)anilinu IV s acylačním činidlem vzorce R6-C(O)-Y, ve kterém Y je odštšpitelná skupina, která poskytne anilid vzorce II a/nebo diacylovou sloučeninu vzorce V

o iii. pokud je to žádoucí, částečnou solvolýzu sloučeniny vzorce V, což poskytne anilid vzorce II, přičemž proměnné - R® a X ve sloučeninách vzorců III, IV a V mají význam, definovaný shora. Co se týče výhodných a zejména výhodných významů těchto proměnných, platí to, co bylo uvedeno pro sloučeniny vzorce II. Tato varianta se používá zejména když R-^ je jiné než vodík.

• · • ·

3-Halogen-2-(pyrazol-3-yl)aniliny vzorce IV a stejně tak N,N-di-acyl-3-halogen-2-(pyrazol-3-yl)aniliny vzorce V jsou nové a jsou užitečné meziprodukty při přípravě sloučenin vzorce I ze sloučenin vzorce II. Kromě toho sloučeniny vzorců II, IV a V překvapivě mají dobrou herbicidní účinnost, která je lepčí, než herbicidní aktivita sloučenin podle dosavadního stavu techniky, které místo halogenového atomu X obsahují vodíkový atom. V souladu s tím sloučeniny II, IV a V také spadají do rozsahu předmětů vynálezu. V těchto sloučeninách platí pro proměnné Rl až R^ a X totéž, co bylo pro tyto proměnné uvedeno shora.

V souladu s tím jsou mezi sloučeninami vzorců IV a V zejména výhodné ty sloučeniny, ve kterých je metyl, R² je difluormetoxyskupina nebo trifluormetyl a R² je chlor (sloučeniny IVa a Va (R² = OCHF2 a X = Br), sloučeniny IVb a Vb (R² = OCHF2 a X = jod), sloučeniny IVc a Vc (R² = CF₃ a X = Br), sloučeniny IVd a Vd (R² = CF3 a X = jod)).

Příklady výhodných sloučenin vzorců IVa to IVd jsou ty, ve kterých R², R^ a X mají současně významy, uvedené v jednom řádku tabulky 2 (sloučeniny IVa.l-IVa.8, IVb.l-IVb.8, IVc.l-IVc.8, IVd.l-IVd.8).

(IVa)

(IVb) • 0

(ivc)

(IVd)

Tabulka 2

č.	R3	R4	X
1	Cl	F	Br
2	Cl	Cl	Br
3	Br	F	Br
4	Br	Cl	Br
5	Cl	F	I
6	Cl	Cl	I
7	Br	F	I
8	Br	Cl	I

Zejména výhodné sloučeniny vzorce Va, ve kterém r2 = OCHF2 a X = Br jsou ty sloučeniny, ve kterých R³, r⁴ a R⁶ mají významy, dané vždy jednou z řad v tabulce 1 (sloučeniny Va.1-Va.116). Příklady výhodných sloučenin vzorce Vb (R³ = OCHF2 a X = jod) jsou sloučeniny ve kterých R³, r⁴ a r6 ve všech případech mají význam uvedený v jedné řádce tabulky 1 (sloučeniny Vb.l-Vb.116). Výhodné sloučeniny vzorce Vc, ve kterých R³ = CF3 a X = Br jsou ty sloučeniny, ve kterých R³, r⁴ _a r6 mají významy uvedené současně v jedné řádce tabulky 1 (sloučeniny Vc.1-Vc.116). Příklady výhodných sloučenin vzorce Vd (R^ = CF3 a X = jod) jsou takové sloučeniny, ve kterých R³, R⁴ a R⁶ mají všechny význam, uvedený v jedné řádce tabulky 1 (sloučeniny Vd.1-Vd.116).

Vhodná halogenační činidla pro převedení sloučeniny vzorce III na 2-halogen-3-(pyrazol-3-yl)aniliny vzorce IV (krok i)) jsou brom, směsi chloru a bromu, sloučeniny chloru a bromu, jod, směsi jodu a chloru, sloučeniny jodu a chloru, N-halogensukcinimidy, jako je N-bromsukcinirrtid a N-jodsukcinimid, kyslíkaté kyseliny jednomocných halogenů jako je kyselina bromná, dále kyselina dibromisokyanurová a komplex brom/dioxan. Halogenační činidlo se obecně používá v ekvimolárním množství nebo v přebytku vůči sloučenině vzorce III, výhodně v přibližně stechiometricky potřebném množství. Molární přebytek může být až 5 násobkem množství sloučeniny vzorce III. Mezi shora zmíněnými halogenačními činidly jsou výhodná bromační činidla a jodační činidla, a ve výhodném provedení vynálezu se používá elementární brom.

Pokud je to žádoucí, lze pro urychlení reakce i) přidat katalytické nebo stechiometrické množství Lewisovy nebo Bronstedovy kyseliny jako katalyzátoru, například chlorid nebo bromid hlinitý, chlorid nebo bromid železitý, kyselina sírová nebo katalyzátorový prekursor, ze kterého se vytvoří katalyzátor v průběhu reakce, například železu. Jestliže má být sloučenina vzorce IV připravena jako jodid (x = jod), je také možné přidat katalyzátor kyselinu dusičnou, kyselinu jodistou, oxid sírový, peroxid vodíku nebo komplex chloridu hlinitého a chloridu měďnatého.

V jiné variantě reakce i), je potřebný halogen použit ve formě halogenidu, ze kterého se halogen uvolňuje přidáním oxidačního činidla. Příklady takových halogenačních činidel jsou směsi chloridu sodného nebo bromidu sodného s peroxidem vodíku.

Halogenace se obvykle provádí v inertním rozpouštědle, například v uhlovodíku jako je hexan, a halogenovaném uhlovodíku jako je dichlormetan, trichlormetan,

1,2-dichloretan nebo chlorbenzen, v cyklickém éteru, jako je dioxan, v karboxylové kyselině jako je kyselina octová, propionová nebo máselná, v minerální kyselině jako je kyselina chlorovodíková nebo sírová nebo ve vodě. Je pochopitelně také možné použít směsi shora zmíněných rozpouštědel.

Pokud je to žádoucí, reakce se provádí v přítomnosti báze, například hydroxidu alkalického kovu jako je KOH nebo soli alkalického kovu s karboxylovou kyselinou jako je octan sodný nebo natrium propionát.

Obecně, reakční teplota je určena teplotou tání nebo varu rozpouštědla, které se použije. Reakce se výhodně provádí při teplotách v rozmezí 0 až 100°C a zejména v rozmezí 0 až 80°C.

V krok ii), 2-halogen-3-(pyrazol-3-yl)anilin vzorce IV, získaný v reakce i), se uvádí do reakce s acylačním činidlem r6-C(O)-Y. V tomto případě má významy uvedené shora. Y je obvyklá odštěpitelná skupina.

Příklady acylačních činidel jsou karboxylové kyseliny (Y = OH), estery karboxylových kyselin jako jsou C^-C4~alkylestery (Y = C^-C^-alkyl, zejména metyl nebo etyl), vinyl37 estery (Y = CH=CH2), 2-propenyl-estery(Y = C(CH3)=CH2), anhydridy kyselin (Y = O-C(O)-R^e), acylhalogenidy, zejména acylchloridy (Y = halogen, zejména chlor), směsi anhydridů r6-C(0)-O-C(O)-R⁶ s karboxylovými kyselinami jako je kyselina mravenčí, a také smíšené anhydridy (Y = O-C(O)-R' kde R’ = H nebo například Ci~Cg-alkyl), například smíšený anhydrid s kyselinou pivalovou (R* = terc-butyl) nebo s kyselinou mravenčí (sloučeniny vzorce H-C(0)-0-C(0)-R^).

Acylační činidlo se výhodně používá množství 1,0 až 5 mol a zejména v množství od 1,0 do 2,0 mol, počítáno na 1 mol sloučeniny IV.

Pokud je to žádoucí, přidává se v průběhu acylace sloučeniny vzorce IV katalytické nebo stechiometrické množství kyselého nebo zásaditého katalyzátoru. Katalyzátor je výhodně použita v množství od 0,001 do 5 mol, a zejména v množství od 0,01 do 1,2 mol, počítáno na 1 mol sloučeniny vzorce IV.

Příklady zásaditých katalyzátorů jsou dusíkaté báze, například trialkylaminy jako je trietylamin, pyridinové deriváty jako je pyridin samotný nebo dimetylaminopyridin, dále kyslíkaté báze jako je uhličitan sodný nebo uhličitan draselný nebo hydroxidy, sodný, draselný nebo vápenatý.

Příklady kyselých katalyzátorů jsou zejména minerální kyseliny jako je kyselina sírová.

Acylace se obvykle provádí v rozpouštědle. Vhodná rozpouštědla jsou, pokud je to žádoucí, kapalná acylační • · · · · činidla samotná, nebo, pokud je to žádoucí, kapalné katalyzátory. Vhodná rozpouštědla jsou dále inertní organická rozpouštědla, například uhlovodíky jako je hexan nebo toluen, halogenované halogenated uhlovodíky jako je dichlormetan, trichlormetan, 1,2-dichloretan nebo chlorbenzen, dále étery jako je dioxan, tetrahydrofuran, metyl terc-butyl éter nebo dimetoxyetan.

Ve výhodném provedení tohoto kroku se reakce IV provádí v kapalném anhydridu v přítomnosti koncentrované kyseliny sírové. V jiném provedení se reakce provádí ve dvoufázovém systému voda/organické rozpouštědlo, které je s vodou nemísitelné. Toto provedení je vhodné zejména v případě pevných acylačních činidel, přičemž jsou používány konkrétně například pevné acylchloridy. V tom případě je často používán zásaditý katalyzátor, zejména anorganická báze.

V dalším výhodném provedení tohoto způsobu se krok reakce sloučeniny IV s anhydridem (R^-CO)₂O nebo R^-CO-O-CHO nebo karboxylovou kyselinou R^-COOH provádí v přítomnosti koncentrované kyseliny sírové v inertním rozpouštědle. Obecně řečeno, tato varianta vyžaduje menší množství acylačních činidel, například 1 až 1,5 molu na jeden mol sloučeniny IV.

V této variantě se mono-N-acyl sloučeniny II překvapivě získávají v dobrých výtěžcích a s vysokou selektivitou, bez vzniku jakýchkoliv signifikantních množství N,N-diacylových sloučenin V.

Při acylaci sloučeniny IV se kromě anilidu II také často tvoří diacylová sloučenina vzorce V. V závislosti na tom, jak se reakce provádí, může také být získána jako jediný reakční produkt. V tom případě se diacylová sloučenina V, pokud je to žádoucí, podrobí ve směsi se sloučeninou II částečné solvolýze. Tato sloučenina V se zde štěpí na sloučeninu II a karboxylovou kyselinu R^-COOH, její sůl nebo a derivát, například ester R^-COOR’ (R' = např. C]_-C4-alkyl) .

Vhodná solvolytická činidla jsou například voda nebo alkoholy, například C4-C4-alkanoly jako je metanol, etanol nebo izopropanol, nebo směsi těchto alkoholů s vodou.

Parciální solvolýza sloučeniny vzorce V se výhodně provádí v přítomnosti kyselého nebo zásaditého katalyzátoru. Příklady zásaditých katalyzátorů jsou hydroxidy alkalických kovů jako je hydroxid sodný nebo hydroxid draselný nebo alkoxidy Ci-C4~alkanolů, zejména metoxid sodný nebo draselný nebo etoxid sodný nebo draselný. Příklady kyselých katalyzátorů jsou minerální kyseliny jako je kyselina chlorovodíková nebo kyselina sírová.

Obvykle se solvolytický katalyzátor používá v množství od 0,1 až 5 na 1 mol sloučeniny vzorce V. Ve výhodné variantě tohoto způsobového kroku se katalyzátor používá v množství nejméně 0,5 mol/mol sloučeniny vzorce V a zejména v asi ekvimolárním množství nebo v a molárním přebytku, výhodně až 2 moly na 1 mol sloučeniny vzorce V.

Výhodná solvolytická činidla jsou C]_-C4~alkanol. Výhodné katalyzátory jsou hydroxidy nebo C]_-C4-alkoxidy alkalických kovů nebo jako je hydroxid sodný, metoxid sodný a etoxid sodný.

Obvykle se parciální solvolýza provádí v rozpouštědle. Vhodná rozpouštědla jsou zejména solvolytická činidla jako taková, například Cq-C^alkanoly nebo směsi těchto solvolytických činidel s inertním rozpouštědlem. Příklady inertních rozpouštědel jsou rozpouštědla zmíněná shora.

Ve výhodném provedení vynálezu se solvolýza sloučeniny vzorce V na sloučeninu vzorce II provádí v C]_-C4~alkanolu za přítomnosti odpovídajícího alkoxidu, výhodně metanolu nebo etanolu s použitím metoxidu sodného respektive etoxidu sodného.

Solvolyzační teplota je často nad 0°C a obecně je omezena jen teplotou varu rozpouštědla. Výhodně je reakční teplota v rozmezí 0 až 100°C a zejména v rozmezí 20 až 80°C.

Produkty IV, V a II, získané v krocích i), ii) a iii) mohou být izolovány metodami zpracování, které jsou obvykle pro tyto účely používány. Pokud je to žádoucí, reakční produkty reakce ii) mohou být použity v následném kroku iii) bez dalšího zpracování. Často se surový produkt sloučeniny vzorce II, který je získán reakcí ii) nebo iii) před cyklizací na benzoxazol I, podrobí čištění krystalizací a/nebo chromatografií.

3-(pyrazol-3-yl)aniliny vzorce III, používané při způsobu podle vynálezu jako výchozí materiály, jsou známy z dosavadního stavu techniky, například z WO 98/27 090, WO 99/55 702, WO 92/06 962, WO 92/02 509, WO 96/15 115 nebo US 5 032 165, nebo mohou být připraveny metodami, které jsou podobné známým způsobům. Sloučeniny vzorce III mohou být připraveny by způsoby, popsanými v WO 92/06 962, WO 92/02 509 • · · » nebo US 5 032 165, přičemž se vychází z fenylsubstituovaných pyrazolů vzorce VI

R¹ (VI) nitrací a následnou hydrogenací vzniklé nitroskupiny.

Nitrace 3-(pyrazol-3-yl)benzenů VI poskytuje v klidné reakci, odpovídající 3-(pyrazol-3-yl)-1-nitrobenzeny vzorce VII,

ve kterém R^-R^ mají význam, definovaný shora. Tato reakce překvapivě probíhá, aniž by byl pyrazolový kruh ve vzorci VI nitrován v jakémkoliv signifikantním rozsahu, dokonce jestliže je vodík. Sloučeniny vzorce VI, ve kterém je vodík, jsou zde dále také označovány jako sloučeniny VI-A. Toto platí analogicky na sloučeniny vzorce VII.

Nitrace sloučeniny vzorce VI může být prováděna pomocí obvyklých nitračních činidel, jak jsou popsána v dosavadním stavu techniky pro nitraci aromatických sloučenin, a také v WO 92/06 962, WO 92/02 509 nebo US 5 032 165. Vhodná reakční činidla jsou kyselina dusičná o různých koncentracích, včetně koncentrované a dýmavé kyseliny dusičné, směsi koncentrované kyseliny sirové a kyseliny dusiční (nitrace kyselinou), a dále acylnitráty a alkylnitráty.

Nitrace může být prováděna bez rozpouštědla, v přebytku nitračního činidla nebo v inertním rozpouštědle nebo ředidle. Vhodná inertní rozpouštědla nebo ředidla jsou například voda, minerální kyseliny, organické kyseliny, halogenované uhlovodíky jako je metylenchlorid, anhydridy jako je acetanhydrid a směsi těchto rozpouštědel.

Podle zvoleného činidla může být použita jako výchozí materiál sloučenina vzorce VI nebo VI-A a nitrační činidlo ve zhruba ekvimolárním množství. Nicméně, aby se optimalizovala konverze výchozího materiálu na nitráty, může být výhodné použít přebytek nitračního činidla, například až asi 20ti násobek molárního množství, počítáno na sloučeninu VI. Jestliže se reakce provádí v nepřítomnosti rozpouštědla v nítračním činidle, například v nitrační kyselině, je nitrační činidlo přítomno dokonce ještě ve větším přebytku.

Reakční teplota je obvykle od -100°C do 200°C, výhodně od -30 do 50°C.

Výhodné nitrační činidlo je nitrační kyselina, t.j. směs koncentrované kyseliny sírové a koncentrované, výhodně 100%, kyseliny dusičné. Aby se dosáhlo nitrace, sloučenina vzorce VI nebo VI-A se výhodně rozpustí nebo suspenduje v kyselině sírové a poté se přidá kyselina dusičná, výhodně při současné kontrole teploty. Reakce se pak výhodně provádí při teplotách v rozmezí -30 až 50°C, výhodně v rozmezí -20 až +30°C. Doba trvání reakce je obecně 0,5 až 5 hodin.

• ·

Nitrovaná sloučenina VII nebo VII-A (= sloučenina VII kde = H) se izoluje z reakční směsi obvyklým způsobem, například nalitím reakční směsi do vody a/nebo na led a následnou filtrací nebo extrakcí výsledného reakčního produktu. Pokud je to žádoucí, vodná fáze se neutralizuje před izolací reakční směsi přidáním neutralizačního činidla, což jsou například hydroxidy, uhličitany nebo hyčrogenuhličitany alkalických kovů. Jestliže se to vyžaduje, reakční produkt může pak být rekrystalizován.

Redukce získaných nitrosloučenin vzorce VII nebo VII-A na 3-(pyrazol-3-yl)aniliny vzorce III se provádí s použitím obvyklých redukčních činidel pro aromatické nitroskupiny, jak je to popsáno v dosavadním stavu techniky pro redukci aromatických nitrosloučenin na odpovídající anilin (viz například, J. March, Advanced Organic Chemistry, 3. vydání., J. Wiley & Sons, New York, 1985, str. 1183 a literatura tam citovaná), a také v EP-A 361 114, WO 92/06 962, WO 92/02 509 nebo US 5 032 165, které jsou tímto výslovně vloženy do popisu vynálezu formou odkazu.

Redukce se provádí například reakcí nitrosloučeniny VII s kovem jako je železo, zinek nebo cín za kyselých reakčních podmínek, t.j. s vodíkem ve stavu zrodu nebo s komplexním hydridem jako je lithium aluminium hydrid nebo natrium bor hydrid, výhodně v přítomnosti sloučenin přechodového kovu niklu nebo kobaltu jako je NÍCI2(P(fenyl)3)₂, nebo CoClg, (viz Ono et al., Chem. Ind. (London), 1983, p. 480) nebo s NaBH₂S3 (viz Lalancette et al., Can. J. Chem. 49, (1971), p.

2990), kde se v závislosti na použitém reakčním činidle mohou tyto reakce být prováděny bez přísad nebo v rozpouštědle nebo ředidle. Vhodná rozpouštědla jsou, podle toho jaké se použije • · • · · · * ·

redukční činidlo, například alkoholy jako je metanol, etanol, n- a izopropanol, η-, 2-, izo- a terc-butanol, dále s

uhlovodíky jako je hexan nebo toluen, halogenuhlovodíky jako je dichlormetan, trichlormetan, 1,2-dichloretan nebo chlorbenzen, dále étery jako je dioxan, tetrahydrofuran, metyl terc-butyl éter, nebo dimetoxyetan, a také alifatické karboxylové kyseliny a jejich estery, například kyselina octová nebo propionová a jejich estery se shora zmíněnými Ci-C4-alkoholy nebo směsi shora zmíněných rozpouštědel.

V případě redukce kovem se reakce výhodně provádí bez přítomnosti rozpouštědla v anorganické kyselině, zejména v koncentrované nebo zředěné kyselině chlorovodíkové nebo v kapalné organické kyselině jako je kyselina octová nebo kyselina propionová. Nicméně, kyselina může také být zředěna inertním rozpouštědlem, například jedním z těch, které jsou zmíněny shora. Redukce komplexními hydridy se výhodně provádí v rozpouštědle, například v éteru nebo v alkoholu.

Často se redukce sloučenin VII na III provádí s použitím vodíku v přítomnosti katalyzátoru na bázi přechodového kovu, například vodíkem v přítomnosti katalyzátorů na bázi platiny, palladia, niklu, ruthenia nebo rhodia. Katalyzátory mohou obsahovat přechodový kov v elementární formě nebo ve formě komplexní sloučeniny, soli nebo oxidu přechodového kovu, kde mohou být přítomny obvyklé další ligandy, tedy například může k modifikaci aktivity se mohou použít organické fosfinové sloučeniny jako je trifenylfosfin, tricyklohexylfosfin, tri-n-butylfosfin nebo fosfity. Katalyzátor se obvykle používá v množství od 0,001 do 1 mol na mol sloučeniny VII, počítáno na kov, přítomný v katalyzátoru.

• ·

Katalyzátor může být použit na nosičích nebo bez nosiče. Vhodné nosiče jsou například aktivní uhlí, uhličitan vápenatý, síran vápenatý, síran barnatý, silikagel, alumina, alumosilikáty, zeolity nebo organické polymery, například zrnité polymery na bázi N-vinylaktamů nebo polystyreny, které mají funkční skupiny vhodné pro navázání katalyticky účinného kovu. Vhodný katalyzátor je zejména také jemnozrnný nikl, například ve formě Raneyova niklu.

Převedení sloučenin vzorce VII na sloučeniny vzorce III se často provádí vodíkem v přítomnosti katalyzátoru na bázi přechodového kovu v inertním organickém rozpouštědle. Vhodná rozpouštědla jsou v principu všechna shora zmíněná rozpouštědla. Výhodná rozpouštědla jsou shora zmíněné alkoholy a jejich směsi s étery nebo estery, zejména jestliže je použitým katalyzátorem jemnozrnný nikl.

Tlak vodíku, který se vyžaduje pro redukci, může být různý, a to v širokém rozsahu, obecně v rozmezí atmosférického tlaku až do přetlaku 5 MPa, výhodně do 1 MPa a zejména až do 300 kPa. Reakce se může také pochopitelně provádět při parciálním tlaku vodíku nižším, než je atmosférický tlak, například v rozmezí 20 kPa až 100 kPa.

Teplota, kterou vyžaduje reakce, může být různá v rámci širokého rozsahu, v závislosti na reaktivitě katalyzátoru, a volí se při daném parciálním tlaku vodíku obvykle v rozmezí 0 až 150°C, výhodně v rozmezí 10 až 100°C, je však možné reakci uskutečnit jak při teplotách nižších, tak i při teplotách vyšších.

Při jednom z konkrétních provedení způsobu podle vynálezu přípravy sloučeniny III ve kterém X a R³ jsou brom nebo jodem, se používají 3-(pyrazol-3-yl)benzeny vzorce VI-A přímo jako výchozí materiál.

V prvním kroku a), tyto sloučeniny jsou uváděny do reakce s nitračním činidlem, což poskytne

3-(pyrazol-3-yl)-1-nitro-benzen vzorce VII-A

sloučenina VII-A se pak v kroku b) , uvádí do reakce s redukčním činidlem, což poskytne 3-(pyrazol-3-yl)anilin vzorce III-A (sloučenina III kde R³ = H). Sloučeniny III-A se pak mohou přímo brómovat, a to způsobem, popsanými shora, což poskytne sloučeniny vzorce IV, ve kterém oba obecné substituenty R³ a X jsou brom (sloučeniny IV-Br2), nebo se mohou jodovat na sloučeniny IV-I2 ve kterých oba substituenty R³ a X jsou jod.

(IV-Br2)

Krok ii, a pokud je to žádoucí, krok iii, se pak provádějí způsobem, popsaným shora.

Halogenaci sloučenin vzorce III-A na sloučeniny vzorce IV se provádí způsobem popsaným shora, podobně jako halogenace sloučenin vzorce III na sloučeniny vzorce IV. Pro dosažení kompletní konverze se na rozdíl od halogenaci sloučenin vzorce III na sloučeniny vzorce IV výhodně používá halogenační činidlo v množství nejméně asi 2 ekvivalenty na 1 ekvivalent sloučeniny vzorce III-A, například se tedy pracuje při molárním poměru od 1:1,9 do 1:2,5, přičemž je také možné použít dokonce většího přebytku halogenačního činidla. Za účelem převedení sloučenin vzorce III-A na sloučeniny vzorce IV-Brg nebo na sloučeniny vzorce IV-Ig je výhodné halogenační činidlo elementární halogen, výhodně brom. Reakce se pak výhodně provádí v karboxylové kyselině jako je kyselina octová, propionová nebo máselná nebo v minerální kyselině jako je kyselina chlorovodíková nebo kyselina sírová, ve směsi těchto kyselin, ve vodě nebo ve směsi nejméně jedné z těchto kyselin s vodou. Teploty, potřebné pro reakci, mohou být odborníkem, sběhlým v oboru, stanoveny s použitím jednoduchých rutinních experimentů, které jsou v oboru známé. Výhodné teploty jsou v rozmezí -10°C až 120°C, a zejména v rozmezí 10°C až 60°C.

Sloučeniny vzorců II, IV a V a jejich zemědělsky užitečné soli jsou překvapivě - jako izomerní směsi i ve formě čistých izomerů - vhodné k použití jako herbicidy.

Vhodné zemědělsky užitečné soli jsou zejména soli těch kationtů nebo adičních solí s kyselinami, jejichž kationty a anionty nemají nežádoucí vliv na herbicidní účinnost sloučenin II, IV a V. Tudíž vhodné kationty jsou zejména ionty alkalických kovů, výhodně sodné a draselné,kovů alkalických zemin, výhodně vápenaté, horečnaté a barnaté a • · · · přechodových kovů, výhodně manganu, mědi, zinku a železa, a také amonných iontů, které, pokud je to žádoucí, mohou nést 1 až 4 C]_-C4-alkylové substituenty a/nebo jeden fenylový nebo benzylový substituent. Výhodně to mohou být ionty jako je diizopropylammonium, tetrametylammonium, tetrabutylammonium, trimetylbenzylammonium, dále fosfoniové ionty, sulfoniové ionty, výhodně tri (C]_-C4~alkyl) sulfonium a sulfoxonium, výhodně tri (C].-C4-alkyl) sulfoxonium.

Anionty užitečných adičních solí s kyselinou jsou především chlorid, bromid, fluorid, hydrogensíran, síran, dihydrogenfosforečnan, hydrogenfosforečnan, fosforečnan, dusičnan, hydrogenuhličitan, uhličitan, hexafluorkřemičitan, hexafluorfosforečnan, benzoan a také anionty Cý-^-alkanových kyselin, výhodně mravenčan, octan, propionan a máselnan.

Mohou vzniknout reakcí sloučenin vzorce I s kyselinou, která tvoří příslušný aniont, výhodně s kyselinou chlorovodíkovou, bromovodíkovou, sírovou, fosforečnou nebo dusičnou.

Po stránce herbicidní aktivity sloučenin II, IV a V, jsou proměnné X a íú až R^, samotné nebo v kombinaci, výhodně takové, jak je definováno níže:

Rl je vodík nebo C]_-C4~alkyl, zejména metyl nebo etyl;

r2 je kyanoskupina, difluormetoxyskupina, trifluormetyl nebo metylsulfony1;

R³ je halogen;

R⁴ je halogen;

• · r5 je fluor, chlor nebo kyanoskupina;

X je brom;

R⁶ je vodík, Cj-C4-alkyl, C]_-C4-halogenalkyl, Cg-^-alkenyl, C2~C4-halogenalkenyl, C2~C4-alkinyl,

C]_-C4~alkoxy-C3_-C4-alkyl, C]_-C4-alkoxykarbonyl-Ci~C4-alkyl, Cg-Cg-cykloalkyl, Cg-Cg-cykloalkyl-C]_-C4-alkyl, fenyl, fenyl-C]_-C4-alkyl, 4- až 7-členný heterocyklyl nebo heterocyklyl-C],-C4~alkyl, kde fenyl kruh, cykloalkyl kruh a heterocyklyl kruh může být nesubstituovaný nebo může nést jeden nebo dva substituenty, vybrány ze souboru, do kterého patří skupina, který sestává z následujících zbytků: kyanoskupina, halogen, Ci~C4-alkyl, Cx-C4~halogenalkyl a Ci-C4~alkoxy. Příklady výhodných významů R^ jsou uvedeny v tabulce 1.

Mezi těmito možnostmi jsou zejména výhodné sloučeniny vzorců II, IV a V, ve kterých R^ je metyl. je zejména trifluormetyl a zejména výhodně difluormetoxyskupina. R^ je zejména chlor nebo brom. je zejména fluor nebo chlor. R^b je zejména chlor. R^b je zejména vodík, C]_-C4~alkyl, C₁-C₄-alkoxy-C₁-C4-alkyl, Cg-Cg-cykloalkyl, Cg-Cg-cykloalkyl-C]_-C4~alkyl, fenyl nebo fenyl-C]_-C4-alkyl. X je zejména brom.

Herbicidní prostředky, obsahující sloučeniny II, IV nebo V nebo směsi těchto sloučeniny a/nebo jejich zemědělsky • · · · • · • · · · přijatelné soli potlačují vegetaci na nekulturních plochách a jsou velmi účinné, zejména při vysokých aplikačních dávkách. Působí proti širokému spektru plevelů a trav v prostředí kulturních rostlin jako je pšenice, rýže, kukuřice, sója a bavlna, aniž by docházelo k jakýmkoliv signifikantním škodám na pěstovaných rostlinách. Toto působení je zejména pozorováno při nízkých aplikačních dávkách.

V závislosti na způsobu aplikace, mohou být také sloučeniny II, IV nebo V, nebo směsi těchto sloučeniny, nebo jejich zemědělsky přijatelné soli nebo směsi, které je obsahují, pro ochranu řady dalších užitkových rostlin k eliminaci nežádoucí vegetace. Příklady vhodných plodin jsou následující :

Allium cepa, Ananas comosus, Arachis hypogaea, Asparagus officinalis, Beta vulgaris spec. altissima, Beta vulgaris spec. rapa, Brassica napus var. napus, Brassica napus var. napobrassica, Brassica rapa var. silvestris, Camellia sinensis, Carthamus tinctorius, Carya illinoinensis, Citrus limon, Citrus sinensis, Coffea arabica (Coffea canephora, Coffea liberica), Cucumis sativus, Cynodon dactylon, Daucus carota, Elaeis guineensis, Fragaria vesca, Glycine max, Gossypium hirsutum, (Gossypium arboreum, Gossypium herbaceum, Gossypium vitifolium), Helianthus annuus, Hevea brasiliensis, Hordeum vulgare, Humulus lupulus, Ipomoea batatas, Juglans regia, Lens culinaris, Linum usitatissimum, Lycopersicon lycopersicum, Malus spec., Manihot esculenta, Medicago sativa, Musa spec., Nicotiana tabacum (N. rustica), Olea europaea, Oryza sativa, Phaseolus lunatus, Phaseolus vulgaris, Picea abies, Pinus spec., Pisum sativum, Prunus avium, Prunus persica, Pyrus communis, Ribes sylvestre,

Ricinus communis, Saccharum officinarum, Secale cereale, Solanum tuberosum, Sorghum bicolor (S. vulgare), Theobroma cacao, Trifolium pratense, Triticum aestivum, Triticum durum, Vicia faba, Vitis v-inifera a Zea mays.

Dále, sloučeniny II, IV nebo V se také mohou používat v plodinách, které tolerují vliv herbicidů proto, že jsou k tomu vyšlechtěny, včetně variet rostlin upravených metodami genetického inženýrství.

Kromě toho, sloučeniny II, IV a V a jejich zemědělsky použitelné soli jsou také vhodné pro desikaci a/nebo defoliaci rostlin.

Jsou vhodné jako desikanty, zejména, pro desikaci nadzemních částí pěstovaných rostlin jako jsou brambory, řepka olejka, slunečnice a sojové boby. Toto umožňuje zcela mechanické sklízení těchto významných užitkových plodin.

V zájmu ušetření nákladů je také potřeba:

soustředit opadání plodů do krátkého období nebo snížit soudržnost sklízených částí s rostlinou, což se uplatní zejména u citrusových plodů, oliv nebo jiných druhů a u řady druhů malvic a ořechů, neboť to usnadňuje sklízení tohoto ovoce, a také kontrolované odlistit užitkové rostliny, zejména bavlnu.

Padání, které se urychlí použitím sloučenin vzorce II,

IV a/nebo V podle vynálezu a jejich zemědělsky použitelných solí, se v důsledku vytvoření oddělovací tkáně mezi plodem nebo listem a stonky rostlin. Ekonomicky významné je zejména odlistění bavlny, neboť se tímto odlistěním umožňuje sklizeň. Tímto odlistění se dosahuje nejen zkrácení období, ve kterém jednotlivé rostliny dozrají, ale i zlepšení kvality vlákna po sklizni.

Sloučeniny II, IV a V, nebo směsi, které je obsahují, se dají použít například ve formě vodné roztoků, prášků a suspenzí k přímému rozprašování, a také ve formě vysoce koncentrovaných vodných, olejových nebo jiných suspenzí nebo disperzí, emulzí, olejových disperzí, past, poprašů, materiálů pro různé metody rozšiřování nebo granulí, které se mohou rozprašovat, atomizovat, rozhazovat nebo použít k poprašování, postřikování nebo k ošetření osiva, například mísit s osivem. Používané formy závisí vždy na předpokládaném účelu a měly by zajistit nej jemnější možné rozptýlení účinných složek podle vynálezu. Herbicidní prostředky obsahují herbicidně účinné množství alespoň jedné sloučeniny vzorce II, IV nebo V nebo zemědělsky použitelné soli alespoň jedné sloučeniny vzorce II, IV nebo V a formulační přísady, obvyklé do prostředků k ochraně rostlin.

Jako inertní přísady jsou vhodné zejména následující látky:

- frakce minerálních olejů se střední až vysokou teplotou varu, jako je kerosin a plynový olej (nafta), dále černouhelný dehtový olej a oleje rostlinného nebo živočišného původu, alifatické, cyklické a aromatic uhlovodíky, např. parafin, tetrahydronaphthalene, alkylated naphthalenes a jejich deriváty, alkylované benzeny a jejich deriváty, alkoholy jako je metanol, etanol, propanol, butanol a ft * • · · · Λ * · »

4»t* 444 44 <· «·’<

cyklohexanol, ketony jako je cyklohexanon, silně polární rozpouštědla, např. aminy jako je N-metylpyrrolidon a voda.

Vodné formy pro použití mohou být připraveny z emulzních koncentrátů, suspenzí, past, smáčitelných prášků nebo granulí, dispergovatelných po přidání vody. K přípravě emulzí, past nebo olejových disperzí se sloučeniny vzorce II, IV nebo V, buď jako takové nebo rozpuštěné v oleji nebo v rozpouštědle, se může použít homogenizace ve vodě s přispěním smáčedla, prostředky ke zvýšení lepivosti, dispergační činidla nebo emulgátory. Alternativně je možné připravit koncentráty, obsahující účinnou látku, smáčecí činidlo, prostředek ke zvýšení lepivosti, dispergační nebo emulgační činidlo, a pokud je to žádoucí, rozpouštědlo nebo olej, které(ý) je vhodné(ý) pro ředění vodou.

Vhodné surfaktanty jsou soli alkalických kovů, soli kovů alkalických zemin a amoniové soli aromatických sulfonových kyselin, např. ligno-, fenol-, naftalen- a dibutylnaftalensulfonové kyseliny a mastných kyselin, alkyla alkylarylsulfonáty, alkylsírany, lauryléter, sírany, zejména sírany mastných alkoholů, soli sulfátovaných hexa-, hepta- a oktadekanolů, a také glykolétery mastných alkoholů, kondenzáty sulfonovaných naftalenů a jejich deriváty s formaldehydem, kondenzáty naftalenů nebo naftalensulfonových kyselin s fenolem a formaldehydem, polyoxyetylen oktylfenol éter, etoxylovaný izooktyl-, oktyl- nebo nonyl- fenol, alkylfenyl nebo tributylfenylpolyglykoléter, alkylarylpolyéter, alkoholy, izotridecylalkohol, kondenzáty mastného alkoholu s etylenoxidem, etoxylovaný ricinový olej, polyoxyetylenalkylétery nebo polyoxypropylenalkylétery, • · · · • · · · laurylalkoholpolyglykoléter, octan, sorbitolové estery, lignosulfitové odpadní louhy nebo metylcelulóza.

Prášky, materiály pro různé rozšiřování a popraše mohou být připraveny míšením nebo mletím účinných látek s pevným nosičem.

Granule, např. povlečené granule, impregnované granule a homogenní granule mohou být připraveny nanesením účinných látek na pevné nosiče. Pevné nosiče jsou minerální zeminy jako jsou siliky, silikagely, silikáty, mastek, kaolin, vápenec, vápno, křída, hlinka, spraš, jíl, dolomit, diatomická zemina, síran vápenatý, síran hořečnatý a oxid hořečnatý, syntetické zeminy, hnojivá jako je síran amonný, fosforečnan amonný, dusičnan amonný a močoviny, rostlinné produkty jako je obilná mouka, moučka z kůry stromů, dřevěná moučka a moučka z ořechových skořápek, celulózové prášky, nebo jiné pevné nosiče.

Koncentrace účinných látek vzorců II, IV a V v přípravcích, určených k přímému použití, může být v širokém rozmezí proměnlivá. Obecně, formulace zahrnují od 0,001 do 98 hmotn. %, výhodně 0,01 až 95 hmotn. % nejméně jedné účinné sloučeniny. Účinné sloučeniny se používají v čistotě 90% až 100%, výhodně 95% až 100 (podle NMR spektrální analýzy).

Sloučeniny II, IV nebo V podle vynálezu mohou být formulovány například následovně:

I 20 hmotnostních dílů sloučeniny č. IIa.9 (viz tabulka 1) se rozpustí ve směsi o složení 80 hmotnostních dílů alkylovaného benzenu, 10 hmotnostních dílů aduktu 8 až • ·

molů etylenoxidu s 1 molem N-monoetano1amidu kyseliny olejové, 5 hmotnostních dílů dodecylbenzensulfonátu vápenatého a 5 hmotnostních dílů aduktu 40 molů etylenoxidu s 1 molem ricinového oleje. Nalití roztoku do 100 000 hmotnostních dílů vody a jeho jemné rozptýlení v této vodě poskytuje vodné disperze, které zahrnují 0,02 hmotn. % účinné látky.

II 20 hmotnostních dílů sloučeniny č. IIa.17 (viz tabulka 1) se rozpustí ve směsi, která sestává ze 40 hmotnostních dílů cyklohexanonu, 30 hmotnostních dílů izobutanolu, 20 hmotnostních dílů aduktu 7 molů etylenoxidu s 1 molem izooktylfenolu a 10 hmotnostních dílů aduktu 40 molů etylenoxidu s 1 molem ricinového oleje. Nalití roztoku do 100 000 hmotnostních dílů vody a jeho jemné rozptýlení v této vodě poskytuje vodné disperze, které zahrnují 0,02 hmotn. % účinné látky.

III 20 hmotnostních dílů účinné látky č. Ha. 12 (viz tabulka 1) se rozpustí ve směsi o složení 25 hmotnostních dílů cyklohexanonu, 65 hmotnostních dílů frakce minerálního oleje o teplotě varu 210 až 280°C a 10 hmotnostních dílů aduktu 40 molů etylenoxidu s molem ricinového oleje. Nalití roztoku do 100 000 hmotnostních dílů vody a jeho jemné rozptýlení v této vodě poskytuje vodné disperze, které zahrnují 0,02 hmotn. % účinné látky.

IV 20 hmotnostních dílů účinné látky č. IIa.69 (viz tabulka 1) se důkladně smísí s 3 hmotnostními díly natrium diizobutylnafthalensulfonátu, 17 hmotnostními • · · · díly sodné soli kyseliny lignosulfonové ze sulfitových odpadních louhů a 60 hmotnostních dílů práškového silikagelu a získaná směs se mele v kladivovém mlýnu. Jemně rozptýlená shora získaná směs ve 20 000 hmotnostních dílů vody poskytuje prostředek pro rozprašování, která obsahuje 0,1 hmotn.% účinné látky.

V 3 hmotnostní díly účinné látky č. IVa.l (viz tabulka 2) se smísí s 97 hmotnostními díly jemně práškového kaolinu. Tím se získá popraš, který obsahuje 3 hmotn.% účinné látky.

VI 20 hmotnostních dílů účinné látky č. IVa.4 (viz tabulka 2) se důkladně smísí s 2 hmotnostními díly dodecylbenzensulfonátu vápenatého, 8 hmotnostními díly polyglykoléteru mastného alkoholu, 2 hmotnostními díly sodné soli kondenzátu fenol/močovina/formaldehydový kondenzát a 68 hmotnostních dílů parafinického minerálního oleje. To poskytne stabilní olejovou disperzi.

VII 1 hmotnostní díl sloučeniny č. Va.9 se rozpustí ve směsi o složení 70 hmotnostních dílů cyklohexanonu, 20 hmotnostních dílů etoxylováného izooktylfenolu a 10 hmotnostních dílů etoxylováného ricinového oleje. Tím se získá stabilní emulzní koncentrát.

VIII 1 hmotnostní díl sloučeniny č. Va.12 se rozpustí ve směsi o složení 80 hmotnostních dílů cyklohexanonu a 20 hmotnostních dílů neiontového emulgátorů na bázi etoxylovaného ricinového oleje (Wettol® EM31). To poskytne stabilní emulgovatelný koncentrát.

• ·

Herbicidní prostředky nebo účinné látky mohou být aplikovány pre- nebo post- emergentně nebo společně s osivem kulturních rostlin. Je také možné aplikovat herbicidní prostředky nebo účinné látky setím osiva, které bylo předem ošetřeno herbicidním prostředkem nebo účinnou látkou. Jestliže účinné látky jsou v menší míře tolerovány určitými kulturními rostlinami, mohou být použity aplikační techniky, při kterých jsou herbicidní prostředky rozprašovány s pomocí rozprašovacího zařízení, které může být upraveno tak, že prostředek nepřichází do styku s listy citlivé kulturní plodiny, ale zasáhne dobře listy nežádoucích rostlin, které rostou vespod, nebo povrch půdy (metody post-directed, lay-by).

Aplikační množství účinné látky II, IV nebo V jsou od 0,001 do 3,0, výhodně 0,01 až 1,0 kg/ha účinné látky (dále též a.s. podle anglického active substance), v zzávislosti na účelu aplikace, sezóně, cílových rostlinách a růstové fázi.

Za účelem rozšíření spektra účinnosti a dosažení synergických účinků mohou být sloučeniny II, IV nebo V míšeny s velkým počtem představitelů jiných herbicidů nebo růstových regulátorů, a pak aplikovány společně. Vhodné složky pro směsi jsou například, 1,2,4-thiadiazoly, 1,3,4-thiadíazoly, amidy, kyselina aminofosforečná její deriváty, aminotriazoly, anilidy, (hetero)aryloxyalkanová kyselina a její deriváty, benzoová kyselina a její deriváty, benzothiadiazinony,

2-aroyl-l, 3-cyklohexandiony, 2-heteroaroyl-l,3-cyklohexandiony, heteroaryl-arylketony, benzylizoxazolidinony, meta-CFg-fenylové deriváty, karbamáty, chinolinová kyselina a • · · její deriváty, chloracetanilidy, cyklohexenonoxim éterové deriváty, diaziny, dichlorpropionová kyselina a její deriváty, dihydrobenzofurany, dihydrofuran-3-ony dinitroaniliny, dinitrofenoly, čifenylétery, dipyridyly, halogenkarboxylové kyseliny a jejich deriváty, močoviny,

3-fenyluracily, imidazoly, imidazolinony, N-fenyl-3,4,5,6-tetrahydroftalimidy, oxadiazoly, oxirany, fenoly, aryloxy- a heteroaryloxyfenoxypropionové estery, fenyloctová kyselina a její deriváty, fenylpropionová kyselina a její deriváty, pyrazoly, fenylpyrazoly, pyridaziny, pyridinkarboxylová kyselina a její deriváty, pyrimidylétery, sulfonamidy, sulfonylmočoviny, triaziny, triazinony, triazolinony, triazolekarboxamidy a uracils.

Dále může být výhodné aplikovat sloučeniny II, IV a/nebo V samotné nebo v kombinaci s jinými herbicidy ve formě směsi s jinými účinnými látkami pro ochranu rostlin, například spolu s pesticidními látkami nebo fungicidy pro potlačování fytopatogenních hub nebo bakterií. Také je zajímavá mísitelnost s roztoky minerálních solí, které jsou použity pro ošetřování rostlin při nedostatku živin a stopových prvků. Mohou také být přidávány nefytotoxické oleje a olejové koncentráty.

Příklady uvedené níže slouží k ilustraci vynálezu, ale neomezují jeho rozsah.

Všechna ^H-NMR spektra byla měřena v CDCI3 ve spektrometru, pracujícím na frekvenci 270 MHz. Chemické posuny byly stanoveny s ohledem na TMS a jsou v ppm a vždy byl stanoven integrál příslušného signálu. Jsou použity následující zkratky: s = singlet, d = dublet, q = kvartet, t = triplet, br = široký signál (broad signál).

Příklady provedení

Příklad 1: Příprava 2-etyl-4,6-dichlor-7-(4-brom-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzoxazolu (1)

1.1 2-brom-4,6-dichlor-3-(4-brom-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilin IVa.4

Varianta A g (0,12 mol) 4,6-dichlor-3-(4-brom-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilinu bylo rozpuštěno v 200 ml dichlormetanu a smíšeno s 20 g (0,13 mol) bromu. Reakční směs byla míchána při pokojové teplotě dokud nebyly pozorovány další změny pomocí analýzy HPLC (kolona C]_g, metanol/voda gradient 0-100) . Reakční směs pak byla extrahována nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a nasyceným roztokem chloridu sodného. Organická fáze byla sušena nad síranem hořečnatým a zahuštěna. Chromatografie zbytku na silikagelu (etylacetát/cyklohexan) poskytla 60 g

2-brom-4,6-dichlor-3-(4-brom-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilinu IVa.4.

¹H-NMR δ ppm: 7,4 (s, 1H), 6,7 (t, 1H), 4,2 (br, 2H) 3,9 (s, 3H)

Varianta B:

• ·· · g (0,129 mol) 4,6-dichlor-3-(4-brom-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl) anilinu bylo přidáno k 150 ml ledové kyseliny octové. Směs byla smíšena s 53 g (0,64 mol) octanu sodného. Při pokojové teplotě bylo pak po kapkách přidáno 20,6 g (0,129 mol) bromu a směs byla míchána přes noc. Kyselina octová pak byla odstraněna za sníženého tlaku, odparek byl smíšen s 50 ml toluenu a směs byla zahuštěna do sucha. Zbytek byl rozmíchán v 200 ml etyl acetátu, promyt 100 ml 2N roztoku NaOH, sušen nad síranem hořečnatým a zahuštěna. To poskytlo 56 g titulní sloučeniny.

1.2 N-propionyl-2-brom-4,6-dichlor-3-(4-brom-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilide IIa.12

Varianta A g (0,103 mol) sloučeniny IVa.4 bylo rozpuštěno v 480 ml anhydridu kyseliny propionové, a k tomuto roztoku bylo přidáno 0,5 g koncentrované kyseliny sírové. Roztok pak byl míchán při 75°C po dobu 1 hodiny. Reakční směs byla zahuštěna za sníženého tlaku a zředěna metyltercbutyléterem a voda a organická fáze byly odstraněny. Organické fáze pak byla promyta nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a sušen nad síranem hořečnatým. Zahuštění tohoto roztoku do sucha poskytlo

57,4 g dipropionylové sloučeniny (sloučenina V kde Rl ⁼ metyl, r2 = difluormetoxy, = brom,

R⁴ = r5 = chlor, X = brom a = etyl), která obsahovala malá množství odpovídajícího N-propionylanilidu IIa.12. Výsledná směs pak byla podrobena parciální solvolysis.

Za tím účelem byl reakční produkt acylace rozpuštěn v • ·

300 ml metanolu, a k takto připravenému roztoku bylo přidáno 17,9 g 30% (hmotnostně) roztoku metoxidu sodného a metanol. Směs pak byla míchána při pokojové teplotě dokud nebyly žádné další změny pomocí HPLC (kolona Cj.g, metanol/voda gradient 0-100). K reakční směsi bylo přidáno asi 500 ml dichlormetanu a získaný roztok byl následně promyt s zředěnou kyselinou chlorovodíkovou, vodou a nasyceným vodným roztokem chloridu sodného. Chromatografie na silikagelu (mobilní fáze: cyklohexan/ /etylacetát) poskytla 41,4 g N-propionyl-2-brom-4,6-dichlor-3-(4-brom-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilid IIa.12. Teplota tání: 173-175°C ¹H-NMR δ ppm: 7,6 (s, 1H), 7,2 (br. s, 1H), 6,7 (t, 1H), 3,9 (s, 3H), 2,5 (br. q, 2H), 1,3 (br. t, 3H).

Dipropionylová sloučenina vykazovala v ^-H-NMR spektru následující signály:

iři-NMR δ ppm: 7,7 (s, 1H), 6,7 (t, 1H) , 3,9 (s, 3H), 2,8-2,4 (m, 4H), 1,2 (m, 6H).

Varianta B g (0,12 mol) anilinu IVa.4 z předchozího kroku bylo rozpuštěno v 500 ml toluenu a smíšeno s 0,6 g koncentrované kyseliny sírové a 17,2 g (0,13 mol) anhydridu kyseliny propionové. Směs byla míchána při pokojové teplotě po dobu 2 hodin, sraženina byla odfiltrována s použitím odsávání, promyta malým množstvím metylterc-butyléteru, rozmíchána ve 300 ml etylacetátu a smíšena s takovým množstvím 10% roztoku « · ·· ♦ · • « * · · • ·« · «

NaOH, které právě postačuje pro úplné rozpuštění produktu. Organická fáze byla oddělena a zahuštěním této fáze bylo izolováno 49 g titulní sloučeniny IIa.12.

1.3 2-etyl-4,6-dichlor-7-(4-brom-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzoxazol (1)

a) Varianta s použitím ekvimolárního množství CuBr:

Při 70°C se 2 g anilidu IIa.12 (0,0038 mol) uvádělo do reakce s 0,1 g (0,0038 mol) hydridu sodného (97% hmotnostně) v 20 ml DMSO, dokud neustal vývoj plynu. Pak bylo přidáno 0,55 g (0,0038 mol) bromidu měďného a směs byla zahřívána na 140°C, dokud pomocí HPLC již nebyly pozorovány další změny. Směs byla ochlazena na pokojovou teplotu, byla přidána ledová voda a směs byla extrahována asi 100 ml etylacetátu. Extrakt byl sušen nad síranem sodným, rozpouštědlo bylo odpařeno do sucha a odparek byl chromatografován na silikagelu (mobilní fáze: cyklohexan/etylacetát). To poskytlo 1,1 g benzoxazolu (1). Teplota tání: 131-132°C

Ifí-NMR δ ppm: 7,5 (s, 1H), 6,7 (t, 1H), 3,9 (s, 3H), 2,4 (q, 2H), 1,4 (t, 3H)

b) Varianta s katalytickým množstvím CuCl g (5,7 mmol) anilidu IIa.12 bylo rozpuštěno v 10 ml dimetylformamidu a 1 ml pyridinu. Pak bylo přidánoO,43 g (3,1 mmol) K2CO3 a směs byla zahřívána na 90°C po dobu 2 hodin. Pak bylo přidáno 0,12 g (1,2 mmol) CuCl a směs byla míchána při 140°C po dobu 2 hodin. Reakční směs pak byla zahuštěna za sníženého tlaku a odparek byl chromatografován na silikagelu s použitím eluentu cyklohexan/etylacetát v poměru 9/1. To poskytlo 1,9 g benzoxazolu (1).

c) Varianta s katalytickým množstvím CuBr:

Podobně jako v předchozí variantě byly uvedeny do reakce 3 g anilidu IIa.12 s 0,3 g (2,3 mmol) CuBr a 0,43 g (3,1 mmol) K2CO3 jinak za identických podmínek. To poskytlo 1,96 g benzoxazolu (1).

d) Varianta s katalytickým množstvím Cul:

Podobně jako v předchozí variantě, uváděly se do reakce 3 g anilidu IIa.12 s 0,23 g (1,2 mmol) Cul a 0,43 g(3,l mmol) K2^<3í33 ^za jinak identických podmínek. To poskytlo 1,8 g benzoxazolu (1).

e) Varianta s katalytickým množstvím CuBr a s přídavkem KHCO3 jako báze:

Podobně jako v předchozí variantě, uváděly se do reakce 3 g anilidu IIa.12 s 0,63 g (6,3 mmol) KHCO3 a 0,17 g (1,2 mmol) CuBr za jinak identických podmínek. To poskytlo 1,8 g benzoxazolu (1).

Příklad 2: Příprava 2-etyl-4-chlor-6-fluor-7-(4-chlor-2-difluormetoxy-1-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzoxazolu (2)

2.1 2-brom-4-fluor-6-chlor-3-(4-chlor-5-difluormetoxy-1-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilin IVa.1 • · · · • · · ·

Varianta A g (0,165 mol) 4-fluor-6-chlor-3-(4-chlor-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilinu bylo rozpuštěno v 300 ml dichlormetanu a smíšeno s 26,5 g (0,165 mol) bromu. Reakční směs byla míchána při pokojové teplotě, dokud na HPLC (viz shora) nebyly pozorovány žádné další změny. Reakční směs byla zahuštěna. To poskytlo 61 g sloučeniny IVa.l.

^H-NMR δ ppm: 7,2 (s, 1H), 6,7 (t, 1H), 4,5 (br, 2H) 3,9 (S, 3H)

Varianta B:

19,5 g (59 mmol) 6-chlor-4-fluor-3-(4-chlor-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilinu bylo přidáno do 200 ml ledové kyseliny octové. Do této směsi bylo přidáno 47,8 g (0,59 mol) octanu sodného. Při pokojové teplotě bylo pak po kapkách přidáno 10,3 g (64 mmol) bromu a směs byla míchána přes noc. Kyselina octová byla odstraněna za sníženého tlaku a odparek byl smíšen s 200 ml toluenu a zahuštěn do sucha. Získaný odparek byl pak rozmíchán v 200 ml dichlormetanu, promyt 200 ml 5% vodným roztokem NaOH, sušen nad síranem hořečnatým a zahuštěn. To poskytlo 24 g titulní sloučeniny IVa.l.

2.2 N-propionyl-2-brom-4-fluor-6-chlor-3-(4-chlor-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilid Ha.9

Varianta A • · g (0,106 mol) sloučeniny IVa.l bylo rozpuštěno v 200 ml anhydridu kyseliny propionové a 0,5 g koncentrované kyseliny sírové. Směs pak byla míchána při 75°C po dobu 1 hodiny. Reakční směs byla poté zahuštěna za sníženého tlaku, zředěna metylterc-butyléterem a vodou, načež byla organická fáze oddělena. Organická fáze pak byla promyta nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a sušen nad síranem hořečnatým. Odpaření rozpouštědla do sucha poskytlo 47 g dipropionylové sloučeniny (sloučenina V, kde R1 = metyl, R2 = difluormetoxyskupina, R3 = chlor, R4 = fluor,

R5 - chlor, X = brom a R6 = etyl), která obsahovala malá množství odpovídajícího N-propionylanilidu IIa.9. Výsledná směs pak byla podrobena parciální solvolýze. Za tímto účelem byl reakční produkt acylace rozpuštěn ve 100 ml metanolu a k získanému roztoku bylo přidáno

32,7 g 30% (hmotnostně) roztoku metoxidu sodného v metanolu. Směs byla pak míchána při pokojové teplotě, dokud HPLC (viz shora) nevykazovala žádné další změny. Nakonec bylo přidáno do reakční směsi asi 500 ml dichlormetanu a výsledný roztok byl promyt postupně zředěnou kyselinou chlorovodíkovou, vodou a nasyceným vodným roztokem chloridu sodného. Chromatografie na silikagelu (mobilní fáze: cyklohexan/etylacetát) poskytla 14 g N-propionyl—2-brom-4-fluor-6-chlor-3-(4-chlor-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilidu IIa.13.

²H-NMR δ ppm: 7,6 (br, s, 1H), 7,3 (d, 1H), 6,7 (t, 1H),

3,9 (s, 3H), 2,4 (q, 2H), 1,3 (t, 3H)

Varianta B • · · · • · • * • · • · · · • · • · • · • · · · · · · g (57 mmol) anilinu IVa.l bylo rozpuštěno v 20 ml toluenu a smíšeno s 0,28 g koncentrované kyseliny sírové a 8,1 g (63 mmol) anhydridu kyseliny propionové. Směs byla míchána při pokojové teplotě po dobu 16 hodin a pak zředěna 100 ml vody a 100 ml toluenu, fáze byly odděleny a vodné fáze byla extrahována ještě jednou celkovým množstvím 200 ml toluenu. Spojené organické fáze byly sušeny nad síranem hořečnatým a pak byly zahuštěny. Odparek byl rozmíchán v 50 ml směsi cyklohexanu s etylacetátem v poměru 4:1 (objemově), zahřívána a pak odfiltrována s použitím odsávání. To poskytlo 21 g titulní sloučeniny IIa.13.

2.3 2-etyl-4-chlor-6-fluor-7-(4-chlor-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzoxazol (2)

Při 70°C se 14 g (0,03 mol) sloučeniny IIa.9 uvádělo do reakce s 0,75 g (0,03 mol) hydridu sodného (jako 97% (hmotnostně) suspenze v minerálním oleji) v 50 ml DMSO, která byla ponechána probíhat, dokud se vyvíjel z reakční směsi plyn. Pak bylo do směsi přidáno 0,56 g (0,0039 mol) bromidu měďného a směs byla zahřívána na 140°C, dokud podle HPLC nebyly pozorovány žádné další změny. Směs byla ochlazena na pokojovou teplotu, byla přidána ledová voda a směs byla extrahována asi 100 ml etylacetátu. Extrakt byl sušen síranem hořečnatým, pak odpařen do sucha a odparek byl chromatografován na silikagelu (mobilní fáze: cyklohexan/etylacetát). To poskytlo 1,1 g benzoxazolu (6). Teplota tání: 73-75°C !h-NMR δ ppm: 7,3 (s, 1H), 6,7 (t, 1H), 3,9 (s, 3H), 3,0 (q, 2H), 1,44 (t, 3H)

Příklad 3: Příprava 2-metyl-4,6-dichlor-7-(4-brom-2-difluormetoxy-1-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzoxazolů (3)

3.1 N-Acetyl-2-brom-4,6-dichlor-3-(4-brom-5-difluormetoxy-l metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilid Ha. 8

Podobně jako v příkladu 1.2, ve variantě A, bylo nejprve uvedeno 5,0 g (0,011 mol) anilinu IVa.4 uvedena do reakce se 100 ml ledové kyseliny octové za jinak identických podmínek, a takto získaná diacetylová sloučenina Va.8 pak byla štěpena s použitím 8,5 g (0,047 mol) metoxidu sodného v metanolu. To poskytlo 5,26 g anilidu IIa.8.

¹H-NMR (CDC1₃) δ (ppm): 7,6 (s, 1H), 7,1 (br. s, 1H),

6,7 (t, 1H), 3,9 (s, 3H), 2,1 (s, 3H).

3.2 2-Metyl-4,6-dichlor-7-(4-brom-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzoxazol (3)

5,2 g (0,01 mol) anilidu IIa.8 se ve 100 ml dimetylsulfoxidu uvádělo do reakce s 0,24 g (0,01 mol NaH a 0,22 g (1,5 mmol) CuBr podle postupu, popsaného v příkladu 2.1. To poskytlo 1,9 g benzoxazolů (3).

¹H-NMR (CDC1₃) δ (ppm) 7,5 (s, 1H), 6,8 (t, 1H), 3,9 (s, 3H) , 2,6 (s, 3H) .

Příklad 4: 2-terc-butyl-4,6-dichlor-7-(4-brom-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzoxazol (4)

• ·

• · · · • · · ·

4.1 N-Pivaloyl-2-brom-4,6-dichlor-3-(4-brom-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilid IIa.36

3,8 g (8,2 mmol) anilinu IVa.4, rozpuštěného v 100 ml dichlormetanu, bylo smíšeno s 3,9 g (49,2 mmol) pyridinu a s katalytickým množstvím 4-dimetylaminopyridinu.

K této směsi bylo po kapkách přidáno 3,2 g (24,7 mmol) pivaloylchloridu.

Výsledná směs byla zahřívána na 40°C a míchána dékud chromatografie na tenké vrstvě (cyklohexan/etylacetát 4/1 objemově) nevykazovala již žádné další změny. Směs byla zředěna 200 ml etylacetátu a dvakrát promyta 200 ml 10% kyseliny chlorovodíkové a jednou 100 ml nasyceného roztoku NaHCOg a organická fáze byla sušena nad síranem hořečnatým. Silikagelová chromatografie (eluent o složení cyklohexan/etylacetát 4/1 objemově) zbytku, získaného po zahuštění poskytla 1,4 g anilidu IIa.36.

¹H-NMR (CDCI3) δ (ppm) 7,6 (s, 1H), 7,2 (br, 1H), 6,7 (t, 1H) 3,8 (s, 3H), 1,4 (s, 9H).

4.2 2-terc-butyl-4,6-dichlor-7-(4-brom-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzoxazol (4)

1,3 g (2,4 mmol) anilidu IIa.36 bylo rozpuštěno v 10 ml dimetylformamidu a 1 ml pyridinu a smíšeno s 0,26 g (2,6 mmol) KHCO3. Směs byla zahřívána 1,5 hodiny na

90°C. Pak bylo přidáno 0,07 g (0,5 mmol) CuBr a směs byla míchána 2 hodiny při teplotě 140°C. Reakční směs byla zahuštěna a odparek byl chromatografován na • · · · silikagelu (cyklohexan/etylacetát 4/1 objemově), což poskytlo 0,34 g benzoxazolu (4).

iH-NMR (CDC1₃) δ (ppm): 7,5 (s, 1H), 6,8 (t, 3H), 3,9 (S, 3H), 1,5 (s, 9H).

Příklad 5: 2-Metyl-4-chlor-6-fluor-7-(4-chlor-5-difluormetoxy-1-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzoxazol (5)

5.1 N-Acetyl-2-brom-4-fluor-6-chlor-3-(4-chlor-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilin Ha.5

Podobně jako při přípravě podle příkladu 2.2 se 13,5 g (33 mmol) anilinu IVa.l z příkladu 2.1 uvádělo se do reakce s 100 ml ledové kyseliny octové za jinak identických reakce podmínek. Získaná diacetylová sloučenina Va.5 byla štěpena s použitím 9,6 g (53 mmol) metoxidu sodného v metanolu, což poskytlo 7,7 g anilidu vzorce IIa.5.

iH-NMR (CDCI3) δ (ppm) 7,3 (d, 1H), 6,9 (br. s, 1H), 6,7 (t, 1H), 3,9 (s, 3H), 2,2 (s, 3H) .

5.2 2-Metyl-4-chlor-6-fluor-7-(4-chlor-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzoxazol (5)

Reakce 7,7 g (17,2 mmol) amidu IIa.5, provedená podle příkladu 2.3, poskytla 4,28 g benzoxazolu (5).

!h-NMR (CDCI3) δ (ppm) 7,2 (d, 1H), 6,8 (t, 1H), 3,9 (s, 3H), 2,7 (s, 3H).

• · • · · ·

Příklad 6: Příprava 2-metoxymetyl-4-chlor-6“fluor-7-(4-chlor-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzoxazolu (6)

6.1 N-Metoxyacetyl-2-brom-4-fluor-6-chlor-3-(4-chlor-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilin Ha. 69

5,63 g (14 mmol) anilinové sloučeniny IVa.l z příkladu

2.1 v 100 ml tetrahydrofuranu bylo smíšeno s 3,32 g (42 mmol) pyridinu, 1,52 g metoxyacetylchloridu a s katalytickým množstvím 4-dimetylaminopyridinu. Toto směs byla zahřívána na teplotu refluxu za současného míchání po dobu 16 hodin. Těkavé složky byly odstraněny za sníženého tlaku, odparek byl rozmíchán v 100 ml etylacetátu a organická fáze byla promyta postupně třikrát, vždy 100 ml 2N HC1 a jednou nasyceným vodným roztokem NaHCOg a sušena MgSO4. Výsledná diacetylová sloučenina Va.69 (5,87 g) byla přímo uvedena do reakce dále takovýmto způsobem: reakční produkt byl rozpuštěn v 50 ml metanolu, bylo k němu přidáno 3,85 g (21,4 mmol) 30% (hmotnostně) roztoku metoxidu sodného v metanolu a směs byla 2 hodiny míchána při pokojové teplotě. Směs pak byla okyselena IN HC1 a třikrát extrahována, vždy 100 ml metylenchloridu. Spojené organické fáze byly promyty jednou 100 ml vody, získaná směs byla sušena MgSC>4 a odparek, získaný po zahuštění, byl chromatografován na silikagelu s použitím elučního činidla cyklohexan/etylacetát (2/1 objemově). To poskytlo 3,1 g anilidu vzorce IIa.69.

iíí-NMR (CDC1₃) δ (ppm) = 8,0 (br. s, 1H) , 7,3 (d, 1H) ,

6,8 (t, 1H), 4,1 (s, 2H), 3,8 (s, 3H), 3,6 (s, 3H) .

• · • ·

6.2 2-Metoxymetyl-4-chlor-6-fluor-7-(4-chlor-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzoxazol (6)

Reakce 3,0 g (6,3 mmol) anilidu IIa.69 způsobem popsaným v příkladu 2.3 poskytla 0,98 g benzoxazolu (6).

ifí-NMR (CDCI3) δ (ppm) 7,3 (d, 1H) , 6,8 (t, 1H) , 4,8 (s, 2H), 3,9 (s, 3H), 3,5 (s, 3H).

Příklad 7: Příprava 2-cyklopropyl-4-chlor-6-fluor-7-(4-chlor-5-trifluormetyl-1-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzoxazolu (7)

7.1 2-Brom-4-fluor-6-chlor-3-(4-chlor-5~trifluormetyl-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilin IVc.1 g (0,086 mol) 4-fluor-6-chlor-3-(4-chlor-5-trifluormetyl-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilinu (popsaného v EP-A 0 791 571) bylo rozpuštěno ve 200 ml kyseliny octové a smíšeno s 35 g (0,42 mol) octanu sodného. Pak bylo k této směsi po kapkách přidáno 13,7 g (0,086 mol) bromu. Směs byla míchána přes noc, těkavé složky byly odstraněny za sníženého tlaku a odparek byl rozmíchán ve 200 ml dichlormetanu. Tento roztok byl promyt 2N vodným roztokem NaOH, sušen MgSO4 a odparek, získaný po zahuštění roztoku byl chromatografován na silikagelu s použitím eluentu o složení cyklohexan/etylacetát (4/1 objemově). To poskytlo 20 g titulní sloučeniny IVc.l.

^-H-NMR (CDC13) δ (ppm) 7,2 (d, 1H), 4,5 (br. s, 2H) , 4,0 (s, 3H).

• ·

Ί.2 N-Cyklopropylkarbonyl”2-brom-4-fluor-6-chlor-3-(4-chlor-5-trifluormetyl-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilid líc.85 g (4,9 mmol) anilinové sloučeniny IVc.l z příkladu 7.1 bylo rozpuštěno v 10 ml dichlormetanu a 1 ml pyridinu. Pak bylo přidáno na špičku nože 4-dimetylaminopyridinu a 0,5 g (4,9 mmol) cyklopropankarbonylchloridu. Směs byla míchána 16 hodin, zředěna 100 ml vody a třikrát extrahována, vždy 50 ml dichlormetanu. Spojené organické fáze byly sušeny MgSC>4 a získaný roztok byl chromatografován na silikagelu s použitím elučního činidla o složení cyklohexan/etylacetát (4/1 objemově).

První frakce: 1,2 g diacylové sloučeniny Vc.85: ^H-NMR (CDC1₃) δ (ppm): 7,4 (d,, 1H), 4,1 (s, 3H), 2,1 (m, 2H),

1,2 (m, 4H), 0,9 (m, 4H).

Druhá frakce: 0,8 g monoacylanilidu IIc.85: ^H-NMR {CDCI3) δ (ppm) 7,3 (d, 1H), 7,1 (br. s, 1H), 4,1 (s, 3H), 1,6 (m, 1H), 1,2-0,8 (m, 4H).

Diacylová sloučenina Vc.85 byla rozpuštěna ve 20 ml metanolu a tento roztok byl smíšen s 5 ml 30% roztokem (hmotnostně) metoxidu sodného (v metanolu) a míchána po dobu 2 hodin. Roztok byl pak smíšen s 100 ml metylenchloridu a jeho pH bylo upraveno na 1 s použitím 10% kyseliny chlorovodíkové a byla oddělena organická fáze. Odparek získaný po sušení a odstranění rozpouštědla byl spojen s frakcí 1. To poskytlo 2 g titulní sloučeniny líc.85.

·· ··

7.3 2-Cyklopropyl-4-chlor-6-fluor-7-(4-chlor-5-trífluormetyl-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzoxazole (7) ·*

2,0 g (4,2 mmol) anilidu IIc.85 z kroku 7.2 v 20 ml dimetylformamidu a 2 ml pyridinu bylo smíšeno s 0,5 g (5 mmol) KHCO3. Směs byla míchána při 90 °C po dobu 2 hodin, bylo přidáno 0,14 g (0,9 mmol) CuBr a směs byla zahřívána za doprovodného míchání při 140°C po dobu 4 hodin. Reakční směs byla zahuštěna a chromatografována na silikagelu s použitím eluentu cyklohexan/etylacetát. To poskytlo 1,1 g benzoxazolu (7).

ÍH-NMR (CDCI3) δ (ppm): 7,2 (d, 1H), 4,1 (s, 3H) , 2,2 (m, 1H), 1,4-1,2 (m, 4H).

Příklad 8: Příprava 2-isopropyl-4-chlor-6-fluor-7-(4-chlor-5-trifluormetyl-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzoxazolu (8)

8.1 N-Isopropylkarbonyl-2-brom-4-fluor-6-chlor-3-(4-chlor-5-trifluormetyl-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilid líc.17

Titulní sloučenina IIc.17 byla připravena ze sloučeniny IVc.1 použitím způsobu uvedeného v příkladu 7,2.

¹H-NMR (CDCI3) δ (ppm) 7,3 (d, 1H), 7,1 (br. s, 1H), 4,1 (s, 3H), 2,7 (septett, 1H), 1,3 (d, 6H).

8.2 2-Isopropyl-4~chlor-6-fluor-7-(4-chlor-5-trifluormetyl-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzoxazol (8)

Benzoxazol 8 byl připraven ze sloučeniny IIc.17 použitím způsobu výroby uvedeného v příkladu 7.3.

iH-NMR (CDC1₃) δ (ppm): 7,2 (d, 1H), 4,1 (s, 3H), 3,3 (septet, 1H), 1,3 (d, 6H) .

Příklad 9: Příprava 2-metyl-4-chlor-6-fluor-7-(4-chlor-5-triíiuormetyi-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzoxazolů (9)

9.1 N-Acetyl-2-brom-4-fluor-6-chlor-3-(4-chlor-5-trifluormetyl-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilid líc. 5

Titulní sloučenina IIc.5 byla připravena ze sloučeniny IVc.l použitím způsobu výroby uvedeného v příkladu 7,2.

¹H-NMR (CDCI3) δ (ppm): 7,3 (d, 1H), 7,1 (br. s, 1H),

4,1 (s, 3H), 2,2 (s, 3H).

9.2 2-Metyl-4-chlor-6-fluor-7-(4-chlor-5-trifluormetyl-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzoxazol (9)

Benzoxazol 9 byl připraven ze sloučeniny IIc.5 použitím způsobu výroby uvedeného v příklad 7,3.

!h-NMR (CDCI3) δ (ppm) 7,2 (d, 1H), 4,1 (s, 3H), 2,6 (s, 3H) .

Příklad výroby 2-brom-4,6-díchlor-3-(4-brom-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilinu

2-brom-4,6-dichlor-3-(4-brom-5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilin IVa.4, použitý v příkladu 1.2 byl připraven alternativně způsobu 1.1 z 1,3-dichlor-4-(5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzenu s použitím syntézního postupu, popsaného níže:

10.1 2,4-Dichlor-5-(5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)nitrobenzen

3,0 g (10,2 mmol) 1,3-dichlor-4-(5-difluormetoxy-1-metyl-lH-pyrazol-3-yl)benzenu bylo rozpuštěno v 10 ml koncentrované kyseliny sírové. Pak byla při 0°C, 0,7 g (11,2 mmol) po kapkách přidána 100% kyselina dusičná a směs pak byla míchána při 0°C až 10°C po dobu 1 hodiny. Reakční směs pak byla nalita na led a sraženina byla odfiltrována s použitím odsávání, promyta 100 ml vody a sušena. To poskytlo 3,24 g nitrobenzenu ve formě žluté pevné látky o teplotě tání 134-137°C.

!h-NMR (CDC1₃) δ (ppm) 8,4 (s, 1H), 7,6 (s, 1H) , 6,6 (t, 1H) , 6,4 (s, 1H), 3,8 (s, 3H).

10.2 2,4-Dichlor-5-(5-difluormetoxy-1-mety1-1H-pyrazol-3-yl)anilin

1,5 g (4,2 mmol) 2,4-dichlor-5-(5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)nitrobenzenu bylo rozpuštěno ve směsi 50 ml tetrahydrofuranu a 50 ml metanolu a smíšeno s 4 g Raneyova niklu. Směs byla míchána při pokojové teplotě při přetlaku vodíku 30 kPa 4 hodiny a pak zfiltrována na křemelině. Filtrát byl sušena s použitím síranu « « · « 4« · * ·· • ··· ·· · · · ·· • « · · · « * * • · · ·»···· * • « ···♦·· *·» ··· ·· ** ··*« horečnatého, a pak odpařen do sucha. To poskytlo 1,3 g anilinu.

!h-NMR (CDCI3) δ (ppm) 7,4-7,1 (m, 2H), 6,6 (t, 1H) , 6,4 (s, 1H), 4,1 (br. 2H), 3,8 (s, 3H).

10.3 2-Brom-4,6-dichlor-3-(5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilin IVa.4 g (2,9 mmol) 2,4-dichlor-5-(5-difluormetoxy-l-metyl-lH-pyrazol-3-yl)anilinu a 2,4 g (29 mmol) octanu sodného byly předloženy do 100 ml ledové kyseliny octové a pak bylo při pokojové teplotě po kapkách přidáno 0,93 g (5,6 mmol) bromu. Reakční směs byla míchána přes noc, pak zahuštěna a odparek byl rozmíchán v toluenu a promýt 50 ml 5% (hmotnostně) vodného roztoku hydroxidu sodného, až byl neutrální. Organická fáze byla sušena síranem horečnatým a zahuštěna. To poskytlo 1,3 g anilinu IVa.4. Produkt takto získaný byl identický sloučenině, získaný podle příkladu 1.1.

Příklady použití

Herbicidní účinnost sloučenin II, IV a V byla prokázána skleníkovými experimenty:

Jako kultivační nádoby byly použity plastové květináče, obsahující jako substrát hlinitopísčitou půdu se zhruba 3,0 % humusu. Semena testovaných rostlin byla vyseta tak, že byl každý druh odděleně.

« i * > · · • ( • · « • · t· · 9 ··»

Pro testování preemergentního ošetření byly účinné sloučeniny, napřed uvedeny do suspenze nebo do emulze ve vodě, a pak byly aplikovány přímo po vysetí metodou jemného rozprašování pomocí trysek. Nádoby byly jemně zavlažovány aby se urychlilo klíčení a růst a následně byly pokryty transparentními plastovými kloboučky, které byly ponechány na nádobách, dokud rostliny nezakořenily. Toto pokrytí mělo za následek jednotné klíčení testovaných rostlin, pokud se nezačal projevovat ničivý vliv účinných sloučenin.

Pro testování postemergentního ošetření byly testované rostliny nejprve nechány vyrůst do výšky 3 až 15 cm, v závislosti na habitu rostliny, a až pak byly ošetřeny testovanými sloučeninami, které byly před tím uvedeny do suspenze nebo emulze ve vodě. Pro tento účel byly testované rostliny buď přímo vysety a ponechány růst v kultivačních nádobách nebo byly napřed ponechány odděleně částečně vyrůst do formy sazenic a pak přesazeny do testovacích nádob několik dní před ošetřením. Aplikační množství pro postemergentní ošetření bylo 31,3 g účinné složky na hektar.

V závislosti na použitém druhu byly rostliny ponechány při 10-25°C nebo 20-35°C. Testovací interval přesahoval 2 až 4 týdny. V průběhu této doby byly rostliny hlídány a byla hodnocena jejich odezva na jednotlivé varianty ošetření.

Hodnocení bylo prováděno s použitím stupnice 0 až 100, přičemž 100 znamená, že rostlina nevyklíčila nebo byly úplně zničeny minimálně nadzemní části a 0 znamená, že nedošlo k žádnému poškození nebo normální průběh růstu.

« ·

Ve skleníkových experimentech byly použity následující druhy rostlin:

Kód Bayer	Český název	anglický název
AMJSOU	Mračňák Theoprastův	velvet leaf
CHEAL	Merlík bílý	lamb's-quarters
BRAPL		marmalade grass
SETFA	Psárka	giant foxtail

Sloučeniny, které byly testovány

IIa.17: X=Br, Z=C(O)CH(CH₃)2 IVa.l: X=Br, Z=H

Srovnávací: X = Z = H

Při aplikačních množstvích 31,3 g/ha vykazovala sloučenina č. IIa.17 velmi dobrou herbicidní postemergentní účinnost proti AMJSOU a CHEAL.

Při aplikačních množstvích 31,3 g/ha vykazovala sloučenina č. IVa.l velmi dobrou herbicidní postemergentní účinnost proti AMJSOU, CHEAL, BRAPL a SETFA a při aplikačních množstvích 15,6 g/ha vykazovala velmi dobrou účinnost proti BRAPL a velmi dobrou až dobrou účinnost proti SETFA. Při obou aplikačních množstvích, t.j. při aplikačním množství

31,3 g/ha a při aplikačním množství 15,6 g/ha, vykazovala srovnávací sloučenina nižší herbicidní účinnost proti BRAPL a SETFA než sloučenina IVa.l.

• · ······ • · · * ··· · · · ·· · · ····

Desikační a defoliační účinnost:

Jako testované rostliny byly použity mladé rostliny bavlníku se čtyřmi lístky (mimo děložních) které vyrostly za skleníkových podmínek (relativní vlhkost vzduchu ve skleníku 50-70%; denní/noční teploty 27/20°C). Mladé rostliny bavlníku byly podrobeny ošetření na list nakapáním vodného přípravku s obsahem účinné sloučeniny IIa.17 nebo IVa.l (s přísadou 0,15% hmotnostních (počítáno na hmotnost nanášené směsi) etoxylátu mastného alkoholu (s obchodním názvem PLURAFAC LF 700 od BASF Aktiengesellschaft)). Množství aplikované vody bylo 1 000 1/ha (přepočteno). Po 13 dnech byly spočítány odpadané lístky odtrženy a byl vyhodnocen stupeň odlistění v procentech. Kontrolní rostliny neztratily žádné lístky.

Claims (18)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob výroby 7-(pyrazol-3-yl)benzoxazolů vzorce I

   R⁶ ve kterém proměnné R² - mají význam, definovaný níže:

   Rl je vodík, C-i-Ca-alkyl nebo Ci-Ca-halogenalkyl;

   R² je kyanoskupina, C]_-C4-alkyl, C]_-C4-halogenaikyl,

   C4-C4-alkoxyskupina, C]_-C4-halogenalkoxy skupina,

   C4-C4-alkylthioskupina, Ci-C4-halogenalkylthioskupina,

   C]_-C4-alkylsulfinyl, C]_-C4-halogenalkylsulf inyl,

   C]_-C4-alkylsulfonyl nebo Ci~C4-halogenalkylsulfonyl;

   R² je vodík, halogen, kyanoskupina, C4-C4-aikyl nebo Ci-C4-halogenalkyl;

   R^ je haiogen;

   R² je fluor, chlor nebo kyanoskupina;

   R^ je vodík, C^-Cg-alkyl, Cg-Cg-halogenalkyl, C2~C5-alkenyl, C2Cg-halogenalkenyl, C2^-Cg-alkinyl, C]_-C4~alkoxy-C]_-C4původní z n ě n í to to • to * • · · · • · • · • · ···· · · ·

   -alkyl, Ci~C4-kyanoalkyl, C]_-C4-alkylthio-Cx-C4-alkyl, (C4-C4-alkoxykarbonyI-C4-C4-alkyl, Cg-Cg-cykloalkyl, C3-Cg-cykloalkyl-Ci-C4-alkyl, C3-Cg-cykloalkyloxy-Ci~C4-alkyl, fenyl, fenyl-C]_-C4-alkyl, 4- až 7-členný heterocyklyl nebo heterocyklyl-Ci-C4-alkyl, přičemž každý cykloalkylový, fenylový a heterocyklylový kruh může být nesubstituovaný nebo může nést jeden, dva nebo tři substituenty, vybrané navzájem nezávisle ze souboru, do kterého patří kyanoskupina, nitroskupina, aminoskupina, hydroxyl, karboxyl, halogen, C]_-C4~alkyl, Ci|_-C4-halogenalkyl, Ci-C4~alkoxyskupina, Ci-C4-halogenalkoxyskupina, C]_-C4-alkylthioskupina;

   který zahrnuje reakci 2-halogen-3-(pyrazol-3-yl)anilidu vzorce II

   II o

   ve kterém proměnné - R^ mají význam, definovaný shora a X je brom nebo jod v přítomnosti sloučeniny přechodového kovu podskupiny Vila, Vlila nebo Ib periodické tabulky prvků a báze, což poskytne sloučeninu vzorce I.
2. 2. Způsob podle nároku 1, ve kterém sloučenina přechodového kovu je vybrána ze souboru, do kterého patří sloučeniny mědi, manganu, palladia, kobaltu a niklu.

   původní znění
3. 3. Způsob podle nároku v nároku 2, přičemž sloučenina přechodového kovu je vybrána ze souboru, do kterého patří sloučeniny jednomocné mědi.
4. 4. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, přičemž molární poměr přechodového kovu to sloučenina II, použitý je v rozmezí 0,05:1 až 1:1.
5. 5. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, přičemž báze je vybrána ze souboru, do kterého patří alkoxidy, amidy, hydridy, hydroxidy, hydrogenuhličitany a uhličitany alkalických kovů a kovů alkalických zemin.
6. 6. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, při kterém nejméně se, počítáno na sloučeninu vzorce II, používá nejméně ekvimolární množství báze.
7. 7. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, přičemž převedení sloučeniny vzorce II na sloučeninu vzorce I se provádí v polárním aprotickém rozpouštědle nebo ve směsi rozpouštědel, přičemž rozpouštědlo je vybráno ze souboru, do kterého patří dimetylformamid (DMF), dimetylsulfoxid (DMSO), N-metylpyrrolidon (NMP), N,N-dimetylacetamid (DMA), acetonitril, propionitril, pyridin a dimetyl či- nebo trietylen glykoly a jejich směsi.
8. 8. Způsob podle nároku v nároku 1, při kterém se uvádí do reakce sloučenina vzorce II, ve kterém proměnné R³ - r6 mají význam, definovaný níže:

   R¹ je vodík, metyl nebo etyl;

   původní znění • · • · · · · r2 j_e kyanoskupina, difluormetoxy, trifluormetoxy nebo metylsulfonyl;

   R³ je halogen;

   R⁴ je halogen;

   R³ je fluor, chlor nebo kyanoskupina;

   je vodík, C]_-C4-alkyl, Cy-C4-halogenalkyl, C2~C4-alkenyl, C₂-C4~halogenalkenyl, C₂-C4-alkinyl, Ci-C4-alkoxy-Ci-C4—alkyl,

   Ci-C4-alkoxykarbonyI-C2-C4-alkyl, Cg-Cg-cyklo-alkyl, C3-Cg-cykloalkyl-C|-C4~alkyl, fenyl, fenyl-C]_-C4~ -alkyl, 4- až 7-členný heterocyklyl nebo heterocyklyl-Ci~C4-alkyl, přičemž fenylový kruh, cykloalkylový kruh a heterocyklylový kruh může být nesubstituovaný nebo může nést jeden nebo dva substituenty, které jsou vybrány ze souboru, do kterého patří kyanoskupina, halogen, Cg-C4-alkyl, C]_-C4-halogenalkyl a Ci-C4-alkoxyskupina.
9. 9. Způsob podle nároku v nároku 1, který dále zahrnuje následující způsobové kroky výroby sloučeniny vzorce II:

   i. halogenaci 3-(pyrazol-3-yl)anilinu vzorce III (III) původní znění • · což poskytne 2-halogen-3-(pyrazol-3-yl)anilin vzorce IV, (IV) ii. reakci 3-halogen-2-(pyrazol-3-yl)anilinu vzorce IV s acylačním činidlem vzorce r6-C(O)-Y, ve kterém Y je odštěpitelná skupina, což poskytne anilid vzorce II a/nebo diacylovou sloučeninu vzorce V

   II \

   0 c- R6

   II o

   iii. pokud je to žádoucí, parciální solvolýzu sloučeniny vzorce V, což poskytne anilid vzorce II, přičemž proměnné R¹ - R^ a X ve sloučeninách vzorců III, IV a V mají význam, definovaný shora.
10. 10. Způsob podle nároku v nároku 9, při kterém se za účelem výroby sloučeniny vzorce II-A, ve kterém a X pův o dní zně ηí ·· ·· ·· • · · · · • · · · • · · · • · · · · • ·· ·· ···· znamenají brom, při -3-yl)anilin vzorce kterém se v kroku i brómuje 3-(pyrazolIII-A, (III-A) což poskytne 2-brom-3-(4-brompyrazol-3-yl)anilin vzorce IV-A, přičemž proměnné R¹, R², R⁴ a v sloučeninách vzorců III-A a IV-A mají význam, definovaný shora.
11. 11. Způsob podle nároku v nároku 10, který dále zahrnuje následující způsobové kroky výroby sloučeniny III-A:

    a. nitraci 3-(pyrazol-3-yl)benzenu vzorce VI-A, ve kterém proměnné R⁴, R², R⁴ a mají význam, definovaný shora, což poskytne a

    3-(pyrazol-3-yl)-1-nitrobenzen VII-A pivodηí zněn t • · · · · (VII-A)

    b. reakci sloučeniny VII-A s redukčním činidlem, což poskytne 3-(pyrazol-3-yl)anilin vzorce III-A podle nároku 10.
12. 12. Sloučenina vzorce II, IV nebo V podle nároku 9 a její zemědělsky přijatelné soli.
13. 13. Sloučenina podle nároku v nároku 12 ve kterém proměnné R⁴-r6 mají význam, definovaný níže:

    R⁴ je vodík, metyl nebo etyl;

    r2 je kyanoskupina, difluormetoxy, trifluormetyl nebo metylsulfonyl;

    r3 je halogen;

    Λ

    Rv je halogen; ^y r5 je fluor, chlor nebo kyanoskupina;

    r6 je vodík, C]_-C4-aikyi, Ci~C4-halogenalkyl,

    C2~C4-alkenyl, C2-C4~halogenalkenyl, C2~C4~alkinyl, C4-C4-alkoxy—C4-C4-alkyl,

    C4-C4-alkoxykarbonyI-C4-C4-alkyl, Cg-Cg-cykloalkyl, C₃-Cg-cykloalkyl-C4-C4-alkyl, fenyl, pův odní :néηί ·· ·· ·· • · · · · • · · · * • · · · · · • · · · · • · · · ·· · · fenyl-C]_-C4-alkyl, 4- až 7-členný heterocyklyl nebo heterocyklyl-C]_-C4-alkyl, kde fenylový kruh, cykloalkylový kruh a heterocyklylový kruh může být nesubstituované nebo může mít jeden nebo dva substituenty, které jsou vybrány ze souboru, do kterého patří kyanoskupina, halogen, C]_-C4~alkyl, Ci-C4-halogenalkyl a C]_-C4-alkoxy-skupina.
14. 14. Sloučenina podle nároku 12 nebo 13, ve které proměnnou X je brom.
15. 15. Sloučenina podle nároku 12, 13 nebo 14, ve které proměnnou je difluormetoxyskupina.
16. 16. Použití sloučeniny vzorců II, IV a/nebo V a jejich zemědělsky použitelných solí podle nároku 12 jako herbicidů nebo pro desikaci/defoliaci rostlin.
17. 17. Prostředek obsahující herbicidně účinné množství nejméně jedné sloučeniny vzorce II, IV nebo V, nebo zemědělsky použitelnou sůl alespoň jedné sloučeniny vzorce II, IV nebo V podle nároku 12 a nejméně jeden inertní kapalný a/nebo pevný nosič, a pokud je to žádoucí, nejméně jedno povrchově aktivní činidlo.
18. 18. Způsob kontroly nežádoucí vegetace, při kterém se umožní herbicidně účinnému množství nejméně jedné sloučeniny vzorce II, IV nebo V nebo zemědělsky použitelné soli alespoň jedné sloučeniny II, IV nebo V podle nároku 12 působit na rostliny, jejich místo výskytu nebo na osivo.

    původní znění ·· ·· • · · · • · · ·

    PATENTOVÉ NÁROKY

    1. Způsob výroby 7-(pyrazol-3-yl)benzoxazolů vzorce I

    R⁶ ve kterém proměnné R¹ - R^ mají význam, definovaný níže:

    Rl je vodík, C]_-C4-alkyl nebo C]_-C4-halogenalkyl;

    r2 je kyanoskupina, Ci~C4-alkyl, C]_-C4-halogenalkyl,

    Ci-C4-alkoxyskupina, Ci-C4~halogenalkoxyskupina, Ci-C4~alkylthioskupina, Ci-C^halogenalkylthioskupina, C1-C4-alkylsulfinyl, Ci-C4-halogenalkylsulfinyl, Ci-C4~alkylsulfonyl nebo Ci-C4-halogenalkylsulfonyl;

    r3 je vodík, halogen, kyanoskupina, Ci~C4-alkyl nebo Ci-C4-halogenalkyl;

    R⁴ je halogen;

    r5 je fluor, chlor nebo kyanoskupina;

    upravená stránka • · ·

    R⁶ je vodík, Cg-Cg-alkyl, Ci-Cg-halogenalkyl, C2-Cg-alkenyl, Cg-Cg-halogenalkenyl, Cg-Cg-alkinyl, C]_-C4~alkoxy-C]_-C4-alkyl, C]_-C4-kyanoalkyl, Ci-C4-alkylthio-Ci-C4-alkyl, (Ci-C4-alkoxykarbonyl-C]_-C4-alkyl, Cg-Cg-cykloalkyl, C3-Cg-cykloalkyl-C]_-C4-alkyl, C3-Cg-cykloalkyloxy-C]_-C4-alkyl, fenyl, fenyl-C]_-C4-alkyl, 4- až 7-členný heterocyklyl nebo heterocyklyl-C]_-C4-alkyl, přičemž každý cykloalkylový, fenylový a heterocyklylový kruh může být nesubstituovaný nebo může nést jeden, dva nebo tři substituenty, vybrané navzájem nezávisle ze souboru, do kterého patří kyanoskupina, nitroskupina, aminoskupina, hydroxyl, karboxyl, halogen, Ci-C4~alkyl, C]_-C4~halogenalkyl, C]_-C4-alkoxyskupina, C]_-C4~halogenalkoxyskupin.a,

    Οχ-C4-alkylthioskupina;

    vyznačující se tím, že se uvádí do reakce

    2-halogen-3-(pyrazol-3-yl)anilid vzorce II

    II

    O ve kterém proměnné R¹ - mají význam, definovaný shora a X je brom nebo jod v přítomnosti sloučeniny jednomocné mědi a báze, což poskytne sloučeninu vzorce I, přičemž molární poměr sloučeniny jednomocné mědi ku sloučenině II, který se použije, je < 1:1.

    upravená stránka • · • ·

    2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že molární poměr přechodového kovu ku sloučenině vzorce II, který se použije, leží v rozmezí 0,05:1 až 0,8:1.

    3. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že báze je vybrána ze souboru, do kterého patří alkoxidy, amidy, hydridy, hydroxidy, hydrogenuhličitany a uhličitany alkalických kovů a kovů alkalických zemin.

    4. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se při něm používá, počítáno na sloučeninu vzorce II, nejméně ekvimolární množství báze.

    5. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že převedení sloučeniny vzorce II na sloučeninu vzorce I se provádí v polárním aprotickém rozpouštědle nebo ve směsi rozpouštědel, přičemž rozpouštědlo je vybráno ze souboru, do kterého patří dimetylformamid (DMF), dimetylsulfoxid (DMSO), N-metylpyrrolidon (NMP),

    N,N-dimetylacetamid (DMA), acetonitril, propionitril, pyridin a dimetyl di- nebo tri- etylen glykoly a jejich směsi.

    6. Způsob podle nároku v nároku 1, vyznačující se tím, že se uvádí do reakce sloučenina vzorce II, ve kterém proměnné - R® mají význam, definovaný níže:

    R¹ je vodík, metyl nebo etyl;

    r2 je kyanoskupina, difluormetoxy, trifluormetoxy nebo metylsulfonyl;

    r3 je halogen;

    upravená stránka • · · ·

    R⁴ je halogen;

    R³ je fluor, chlor nebo kyanoskupina;

    R^ je vodík, C]_-C4-alkyl, Ci-C4~halogenalkyl,

    C2-C4~alkenyl, C2”C4-halogenalkenyl, C2-C4~alkinyl, Ci-C4-alkoxy-C]_-C4--alkyl,

    Cg-C4-alkoxykarbony1-Ci-C4-alkyl, Cg-Cg-cyklo-alkyl, C3-Cg-cykloalkyl-Ci-C4-alkyl, fenyl, fenyl-C]_-C4-alkyl, 4- až 7-členný heterocyklyl nebo heterocyklyl-Cl^-C4-alkyl, přičemž fenylový kruh, cykloalkylový kruh a heterocyklylový kruh může být nesubstituovaný nebo může nést jeden nebo dva substituenty, které jsou vybrány ze souboru, do kterého patří kyanoskupina, halogen, C]_-C4-alkyl, C]_-C4-halogenalkyl a C1-C4-alkoxyskupina.

    7. Způsob podle nároku v nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje následující způsobové kroky výroby sloučeniny vzorce II:

    i. halogenaci 3-(pyrazol-3-yl)anilinu vzorce III což poskytne 2-halogen-3-(pyrazol-3-yl)anilin vzorce IV, upravená stránka • · ii. reakci 3-halogen-2-(pyrazol-3-yl)anilinu vzorce IV s acylačním činidlem vzorce R^-C(O)-Y, ve kterém Y je odštěpitelná skupina, což poskytne anilid vzorce II a/nebo diacylovou sloučeninu vzorce V

    C— r6 Ií 0 iii. pokud je to žádoucí, parciální solvolýzu sloučeniny vzorce V, což poskytne anilid vzorce II, přičemž proměnné R^ - R^ a X ve sloučeninách vzorců III, IV a V mají význam, definovaný shora.

    8. Způsob podle nároku v nároku 7, vyznačující se tím, že se za účelem výroby sloučeniny vzorce II-A, ve kterém r3 a X znamenají brom, v kroku i brómuje 3-(pyrazol—3-yl)anilin vzorce III-A, (III-A) upravená stránka

    99 *· • · · • · · • · · • · · • · · · · což poskytne 2-brom-3-(4-brompyrazol-3-yl)anilin vzorce IV-A, přičemž proměnné R^, r2, _a r5 _v sloučeninách vzorců III-A a IV-A mají význam, definovaný shora.

    9. Způsob podle nároku v nároku 8, vyznačující se tím, že zahrnuje následující způsobové kroky výroby sloučeniny

    III-A:

    nitraci 3-(pyrazol-3-yl)benzenu vzorce VI-A, ve kterém proměnné R^, r2, r4 a mají definovaný shora, což poskytne a

    3-(pyrazol-3-yl)-1-nitrobenzen VII-A význam, (VII-A)

    b. reakci sloučeniny VII-A s redukčním činidlem, což poskytne 3-(pyrazol-3-yl)anilin vzorce III-A podle nároku 8.

    upravená stránka

    9 9·· <9 »· «9 · · · • * * ! * • · · · · * « 99 ·· ·**

    10. Sloučenina vzorce II, IV nebo V podle nároku 7 a její zemědělsky přijatelné soli.

    11. Sloučenina podle nároku v nároku 10 ve kterém proměnné r!-r6 mají význam, definovaný níže:

    Rl je vodík, metyl nebo etyl;

    R^ je kyanoskupina, difluormetoxy, trifluormetyl nebo metylsulfonyl;

    je halogen;

    R⁴ je halogen;

    r5 je fluor, chlor nebo kyanoskupina;

    je vodík, C]_-C₄-alkyl, C]_-C₄-halogenalkyl,

    C2~C₄-alkenyl, C2-C₄-halogenalkenyl, C₂-C₄-alkinyl, C₂-C₄-alkoxy-Ci-C₄-alkyl,

    C ]_-C₄-aikoxy karbonyl-Ci~C₄-alkyl, C₃-Cg-cykloalkyl, C₃-Cg-cy kloal kyl-C]_-C₄-alkyl, fenyl, fenyl-C]_-C₄-alkyl, 4- až 7-členný heterocyklyl nebo heterocyklyl-C₄-C₄-alkyl, kde fenylový kruh, cykloalkýlový kruh a heterocyklylový kruh může být nesubstituovaná nebo může mít jeden nebo dva substituenty, které jsou vybrány ze souboru, do kterého patří kyanoskupina, halogen, C]_-C₄-alkyl, Ci~C₄-halogenalkyl a C]_-C₄-alkoxyskupina.

    upravená stránka • · · · • · · * • · · · * • · · « • · · · · ·

    PATENTOVÉ NÁROKY

    1. Způsob výroby 7-(pyrazol-3-yl)benzoxazolů vzorce I

    R⁶ ve kterém proměnné R⁴ - R^b mají význam, definovaný níže:

    R⁴ je vodík, C]_-C4~alkyl nebo C]_-C4-halogenalkyl;

    R² je kyanoskupina, C]_-C4-alkyl, C]_-C4~halogenalkyl, C1-C4-alkoxyskupina, C]_-C4-halogenalkoxyskupina, Ci-C4-alkylthioskupina, C]_-C4“halogenalkylthioskupina, ' C]_-C4-alkylsulfinyl, C]_-C4~halogenalkylsulfinyl,

    Ci-C4-alkylsulfonyl nebo C]_-C4~halogenalkylsulfonyl;

    r3 je vodík, halogen, kyanoskupina, C]_-C4-alkyl nebo Ci-C4~halogenalkyl;

    R⁴ je halogen;

    R⁵ je fluor, chlor nebo kyanoskupina;

    upravená stránka • ·

    R⁶ je vodík, Ci-Cg-alkyl, Ci-Cg-halogenalkyl, Cg-Cg-alkenyl, Cg-Cg-halogenalkenyl, C2-Cg-alkinyl, C]_-C4-alkoxy-C]_-C4-alkyl, C]_-C4-kyanoalkyl, Ci-C4-alkylthio-C]_-C4-alkyl, (C1-C4-alkoxykarbonyl-C]_-C4-alkyl, Cg-Cg-cykloalkyl, C3-Cg-cykloalkyl-Ci-C4-alkyl, C3-Cg-cykloalkyloxy-Ci-C4~ -alkyl, fenyl, fenyl-Ci-C4-alkyl, 4- až 7-členný heterocyklyl nebo heterocyklyl~C]_-C4-alkyl, přičemž každý cykloalkylový, fenylový a heterocyklylový kruh může být nesubstituovaný nebo může nést jeden, dva nebo tři substituenty, vybrané navzájem nezávisle ze souboru, do kterého patří kyanoskupina, nitroskupina, aminoskupina, hydroxyl, karboxyl, halogen, C]_-C4-alkyl, C]_-C4~halogenalkyl, Ci-C4~alkoxyskupina, Ci-C4~halogenalkoxyskupina, Ci~C4-alkylthioskupina;

    vyznačující se tím, že se uvádí do reakce

    2-halogen-3-(pyrazol-3-yl)anilid vzorce II

    II ve kterém proměnné - R^ mají význam, definovaný shora a X je brom nebo jod v přítomnosti sloučeniny jednomocné mědi a báze, což poskytne sloučeninu vzorce I, přičemž molární poměr sloučeniny jednomocné mědi ku sloučenině II, který se použije, je < 1:1.

    upravená stránka • * • · · • · · · · · · • · · · · ·

    2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že molární poměr přechodového kovu ku sloučenině vzorce II, který se použije, leží v rozmezí 0,05:1 až 0,8:1.

    3. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že báze je vybrána ze souboru, do kterého patří alkoxidy, amidy, hydridy, hydroxidy, hydrogenuhličitany a uhličitany alkalických kovů a kovů alkalických zemin.

    4. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se při něm používá, počítáno na sloučeninu vzorce II, nejméně ekvimolární množství báze.

    5. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že převedení sloučeniny vzorce II na sloučeninu vzorce I se provádí v polárním aprotickém rozpouštědle nebo ve směsi rozpouštědel, přičemž rozpouštědlo je vybráno ze souboru, do kterého patří dimetylformamid (DMF), dimetylsulfoxid (DMSO), N-metylpyrrolidon (NMP), Ν,Ν-dimetylacetamid (DMA), acetonitril, propionitril, pyridin a dimetyl di- nebo tri- etylen glykoly a jejich směsi.

    6. Způsob podle nároku v nároku 1, vyznačující se tím, že se uvádí do reakce sloučenina vzorce II, ve kterém proměnné R^ - R^ mají význam, definovaný níže:

    R¹ je vodík, metyl nebo etyl;

    R^ je kyanoskupina, difluormetoxy, trifluormetoxy nebo metylsulfony1;

    R^ je halogen;

    upravená stránka

    R⁴ je halogen;

    r5 je fluor, chlor nebo kyanoskupina;

    r6 je vodík, Ci-C4-alkyl, Ci-C4~halogenalkyl,

    C2-C4-alkenyl, C2-C4“halogenalkenyl, C2~C4-alkinyl, Ci-C4-alkoxy-C]_-C4—alkyl,

    Ci~C4-alkoxykarbonyl-C]_-C4-alkyl, Cg-Cg-cyklo-alkyl, C3-Cg-cykloalkyl-C]_-C4-alkyl, fenyl, fenyl-C]_-C4~ -alkyl, 4- až 7-členný heterocyklyl nebo heterocyklyl-Ci-C4~alkyl, přičemž fenylový kruh, cykloalkylový kruh a heterocyklylový kruh může být nesubstituovaný nebo může nést jeden nebo dva substituenty, které jsou vybrány ze souboru, do kterého patří kyanoskupina, halogen, C]_-C4~alkyl, Cp-C/j-halogenalkyl a Ci~C4-alkoxyskupina.

    7. Způsob podle nároku v nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje následující způsobové kroky výroby sloučeniny vzorce II:

    i. halogenaci 3-(pyrazol-3-yl)anilinu vzorce III což poskytne 2-halogen-3-(pyrazol-3-yl)anilin vzorce IV, upravená stránka (IV) ii. reakci 3-halogen-2-(pyrazol-3-yl)anilinu vzorce IV s acylačním činidlem vzorce r6-C(O)-Y, ve kterém Y je odštěpitelná skupina, což poskytne anilid vzorce II a/nebo diacylovou sloučeninu vzorce V ⁰ C— R6 II 0 iii. pokud je to žádoucí, parciální solvolýzu sloučeniny vzorce V, což poskytne anilid vzorce II, přičemž proměnné R^ - R^ a X ve sloučeninách vzorců III, IV a V mají význam, definovaný shora.

    8. Způsob podle nároku v nároku 7, vyznačující se tím, že se za účelem výroby sloučeniny vzorce II-A, ve kterém r3 a X znamenají brom, v kroku i brómuje 3-(pyrazol—3-yl)anilin vzorce III-A, (III-A) upravená stránka

    9 ·

    9 9 · · což poskytne 2-brom-3-(4-brompyrazol-3-yl)anilin vzorce IV-A,

    IV-A) přičemž proměnné R^, R^, r4 a r5 _v sloučeninách vzorců III-A a IV-A mají význam, definovaný shora.

    9. Způsob podle nároku v nároku 8, vyznačující se tím, že zahrnuje následující způsobové kroky výroby sloučeniny III-A:

    nitraci 3 (pyrazol-3-yl)benzenu vzorce VI-A, ve kterém proměnné R^, R^, r4 a r5 mají význam, definovaný shora, což poskytne a

    3-(pyrazol-3-yl)-1-nitrobenzen VII-A (VII-A) reakci sloučeniny VII-A s redukčním činidlem, což poskytne 3-(pyrazol-3-yl)anilin vzorce III-A podle nároku 8.