CZ20022714A3 - Způsob výroby 3,5-difluoranilinu z 1,3,5-trichlorbenzenu - Google Patents

Způsob výroby 3,5-difluoranilinu z 1,3,5-trichlorbenzenu Download PDF

Info

Publication number
CZ20022714A3
CZ20022714A3 CZ20022714A CZ20022714A CZ20022714A3 CZ 20022714 A3 CZ20022714 A3 CZ 20022714A3 CZ 20022714 A CZ20022714 A CZ 20022714A CZ 20022714 A CZ20022714 A CZ 20022714A CZ 20022714 A3 CZ20022714 A3 CZ 20022714A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
trichlorobenzene
carried out
difluoroaniline
trifluorobenzene
ammonia
Prior art date
Application number
CZ20022714A
Other languages
English (en)
Inventor
Lee I. Cherney
Francis J. Mettille
Original Assignee
Basf Corporation
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Basf Corporation filed Critical Basf Corporation
Publication of CZ20022714A3 publication Critical patent/CZ20022714A3/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07CACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C209/00Preparation of compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton
    • C07C209/04Preparation of compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton by substitution of functional groups by amino groups
    • C07C209/06Preparation of compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton by substitution of functional groups by amino groups by substitution of halogen atoms
    • C07C209/10Preparation of compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton by substitution of functional groups by amino groups by substitution of halogen atoms with formation of amino groups bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings or from amines having nitrogen atoms bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07CACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C17/00Preparation of halogenated hydrocarbons
    • C07C17/093Preparation of halogenated hydrocarbons by replacement by halogens
    • C07C17/20Preparation of halogenated hydrocarbons by replacement by halogens of halogen atoms by other halogen atoms
    • C07C17/202Preparation of halogenated hydrocarbons by replacement by halogens of halogen atoms by other halogen atoms two or more compounds being involved in the reaction
    • C07C17/208Preparation of halogenated hydrocarbons by replacement by halogens of halogen atoms by other halogen atoms two or more compounds being involved in the reaction the other compound being MX
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02PCLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
    • Y02P20/00Technologies relating to chemical industry
    • Y02P20/50Improvements relating to the production of bulk chemicals
    • Y02P20/582Recycling of unreacted starting or intermediate materials

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Polymers With Sulfur, Phosphorus Or Metals In The Main Chain (AREA)
  • Macromolecular Compounds Obtained By Forming Nitrogen-Containing Linkages In General (AREA)

Description

Vynález se týká způsobů výroby 3,5-difluoranilinu a sloučenin, obsahujících 3,5-difluoranilin. Blíže se vynález týká způsobu výroby 3,5-čifluoranilinu, při kterém se jako výchozí sloučenina používá 1,3,5-trichlorbenzen, který se při této syntéze fluoruje na 1,3,5-trifluorbenzen, a tento meziprodukt se pak aminuje, čímž se získá požadovaný
3,5-difluoranilin.
Dosavadní stav techniky
3,5-Difluoranilin představuje klíčovou sloučeninu, která je meziproduktem při syntéze listových herbicidů a jiných zemědělských chemikálií a farmaceutických produktů. Bylo již prozkoumáno mnoho syntetických cest k této sloučenině, avšak tyto syntézy jsou obtížné nebo neposkytují dostatečný výtěžek nebo jsou prostě příliš nákladné. Tak například je obtížné zavést dva fluorové substituenty do poloh 3 a 5 vůči aminoskupině nebo nitroskupině. Z tohoto důvodu se činí pokusy o technicky propracované a drahé alternativy této syntézy. Nicméně nepříznivé výtěžky a řada vedlejších reakcí způsobují, že jsou tyto syntézy nepraktické. V oblasti zemědělských chemikálií byly prováděny studie nákladů, které opakovaně ukázaly, že jsou ekonomicky únosné syntetické cesty, které mají 3 kroky nebo méně.
• Například jsou známy syntézy, při kterých se v
1,3,5-trichlorbenzenu chlor zaměňuje za fluor. Tato reakce • β • · • · «· • 0 « 0 • · 0
0 » · • 0 ·
0000 00
9 0 ♦ t · · ·
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 t
0 0 0
0 00 probíhá pomalu a nepřijatelně nízké výtěžky. R.G. Pews, v J. Fluorine Chem. Vol. 52, na straně 307 (1991) navrhnul, že by se dala reakce urychlit a získat při ní vyšší výtěžky, pokud by se používalo autoklávu a různých rozpouštědel. Nicméně když byla reakce prováděna v N-metylpyrrolidonu (NMP) s použitím CsF a KHF2 jako katalyzátorů, nebyly výtěžky tak vysoké, jak uváděl v zmíněné práci Pews. Kromě toho použití NMP způsobovalo ve velké míře redukci halogenu.
US Patent 5 294 742 zveřejnil způsoby výroby
3.5- difluoranilinu, ve kterých se používá jako výchozího materiálu 2,4,5-trichlornitrobenzenu, který se uvádí do reakce s fluoridem alkalického kovu. Nicméně tato syntéza je komplikovaná v důsledku vysokého počtu reakčních stupňů a velkých množství vznikajících vedlejších produktů (20%
2.6- difluoranilin), které při ní vzniká.
US Patent 5 399 767 popisuje další složité způsoby, při kterých se nechává reagovat benzonitril s minerální kyselinou, dekarboxylací se připravuje dekarboxylovaný meziprodukt a ten se uvádí do reakce s vodíkem, čímž se získává
3,5-difluoranilin.
Vzhledem ke značnému obchodnímu významu 3,5-difluoranilinu byl prováděn intenzívni výzkum, zaměřený na nalezeni obchodně přijatelných, bezpečných, levných a účinných způsobů jeho výroby ve vysokých výtěžcích. Nicméně, v současné době neexistuje žádný známý způsob výroby 3,5-difluoranilinu ve vysokém výtěžku s malým množstvím vedlejších produktů, které se musí oddělovat, který by byl zároveň bezpečný a nebyl by drahý.
• · · · fl · • « e · a e · • · · ..· · ·» >··· ·» ·· ···· fl ·
Podstata vynálezu
Vynález je v prvním provedení založen na objevu, že
3.5- difluoranilin se dá syntetizovat ve vysokých výtěžcích a ve vysoké čistotě fluorací 1,3,5-trichlorbenzenu za přítomnosti polárního rozpouštědla, čímž se získá
1.3.5- trifluorbenzen jako meziprodukt. Pak se tento
1.3.5- trifluorbenzen aminuje v přítomnosti vodného- nebo bezvodého amoniaku, čímž se získá požadovaný
3.5- difluoranilin.
V dalším provedení se vynález týká způsobu dvoustupňové přípravy 3,5-difluoranilinu z 1,3,5-trichlorbenzenu, při které se postupuje tak, že se nejprve určité množství
1.3.5- trichlorbenzenu nechá reagovat se sloučeninou, obsahující fluorid za účelem získání 1,3,5-trifluorbenzenu a ve druhém stupni syntézy se pak tento 1,3,5-trifluorbenzen uvádí do reakce s vodným amoniakem a oxidem kovu nebo hydroxidem kovu, aby se získal 3,5-difluoranilin.
V dalším provedení vynálezu se řeší způsob dvoustupňové přípravy 3,5-difluoranilinu z 1,3,5-trichlorbenzen, při kterém se nejprve nechá reagovat určité množství
1.3.5- trichlorbenzenu se- sloučeninou, obsahující fluorid, čímž se vyrobí 1,3,5-trifluorbenzen a ve druhém stupni se tento 1,3,5-trifluorbenzen nechá reagovat v polárním rozpouštědle s množstvím bezvodého amoniaku, čímž se získá
3.5- difluoranilin.
• 000
000 0 0 0 0 00
000 0« * 0 0 0
Stručný popis přiložených schémat
Obrázek 1 je blokové schéma reakce 1,3,5-trifluorbenzenu s vodným amoniakem, znázorňující přímou recyklaci amoniaku.
Obrázek 2 je blokové schéma reakce 1,3,5-trifluorbenzenu, kde se amoniak opětně zpracovává nebo odstraňuje.
Obrázek 3 je blokové schéma syntézy 3,5-difluoranilinu, na kterém je znázorněno použití bezvodého amoniaku v rozpouštědle ve spojení s oddělováním extrakcí.
Obrázek 4 je blokové schéma syntézy 3,5-difluoranilinu, na kterém je vidět použití bezvodého- amoniaku v rozpouštědle, po kterém následuje destilace za účelem oddělení produktu.
Obrázky 5a a 5b jsou bloková schémata syntézy
3,5-difluoranilinu, která ukazují izolaci 3,5-difluoranilinu extrakcí a recyklování rozpouštědla.
Vynález je dále ještě lépe popsán pomocí výhodných provedení, která jsou znázorněna. Vynález však může být konkrétně uskutečněn v mnoha různých podobách a neměl by být omezován na zde uvedená konkrétní provedení; tato provedení jsou zde spíše popsány proto, aby bylo vysvětlení vynálezu kompletní a aby konkrétní příklady pomohly odborníkovi v oboru plně pochopit rozsah vynálezu.
3,5-Difluoraniliny vzorce (I) se dají získat fluorací výchozího materiálu, 1,3,5-trichlorbenzenu vzorce (II) pomocí • 9
• ··· 9 · ♦ ···«♦ · • 9 9 9.99
9999 99 ·· ····
Halexové reakce, kterou se získá meziprodukt vzorce (III),
1,3,5-trifluorbenzen.
reakčního
První stupeň znázorněn dále:
tohoto výhodného schématu je
V prvním kroku, který se zde označuje jako Halexová reakce, se na výchozí materiál 1,3,5-trichlorbenzen (I působí v rozpouštědle fluoridem draselným. Spolu meziproduktem, kterým je 1,3,5-trifluorbenzen (III) vzniká malá množství vedlejšího produktu, 3,5-difluorchlorbenzenu (IV) a velká množství chloridu draselného.
LJ.
K fluorací 1,3,5-trichlorbenzenu Halexovou reakcí se výhodně používají polární rozpouštědla.
Příklady výhodných polárních rozpouštědel jsou, mimo jiné, dimetylimidazolidinon (DMI), N-metylpyrrolidinon (NMP), • · (TMU)
9 4 9 4 9 9 9 9 9
9 4 9 4 · · · · · ·
4 9 4 9 · · · ft • 4 4 4 9 9 · · ft · ft··· ·· ·· ···· ·· ·· '
dimetylpropylenmočovina (DMPU), přičemž DMI je z nich) nej výhodně j ší tetrametylmočovina
Druhý krok v uvedeném reakčním schématu provedení je znázorněn dále:
výhodného
+ NH4F
Ve druhém stupni se nechává 1,3,5-trifluorbenzen reagovat s amoniakem (aminace), čímž se získá požadovaný produkt
3,5-difluoranilin spolu s fluoridem amonným. Tato aminace se výhodně provádí v polárním organickém rozpouštědle such as dimetylsulfoxič, N-metylpyrrolidon, propylenglykol, formamid, dietylenglykcl, jiné polyglykoly, dimetylformamid, dimetylacetamid, tetrametylen sulfon, dimetyl sulfon, difenylsulfon, polyglykoletery nebo Ν,N’-dimetylimidazolinon přičemž dietylenglykol je nejvýhodnější.
K aminaci 1,3, 5-trifluorbenzenu se může použít vodný nebo bezvodý amoniak. Aminace vodným amoniakem vyžaduje vysoké tlaky a teploty. Fluorid amonný, který při této reakci vzniká, je za těchto podmínek silně korozívní. Takováto korozivita se dá kontrolovat přidáváním bází jako pufrů, jako jsou hydroxidy a oxidy kovů, včetně hydroxidu sodného, hydroxidu vápenatého, hydroxidu barnatého, hydroxidu draselného, hydroxidu hořečnatého, oxidu -hořečnatého, oxidu vápenatého a • · · ·
0 0 0 4* 44 44 »044 »444 4
04« 40 · 4 4 4
0 0 4 4 0 ' « 0 » « • 4 4 4 0·' · 0 · · •000 0« 04 <000 40 *· oxidu barnatého přičemž oxid hořečnatý a hydroxid hořečnatý jsou nejvýhodnější. Oxid hořečnatý nebo hydroxid hořečnatý reagují tak, že se fluorid udrží jako MgF£, v nerozpustném pevném stavu. To pak umožňuje snadné oddělení fluoridu. Dále ve srovnání s jinými oxidy a hydroxidy kovů vzniká při tomto provedení méně fenolů a jiných vedlejších produktů.
Výchozí sloučenina, t.j. 1,3,5-trichlorbenzen (TCB), je obchodně dostupný v přijatelné čistotě. V prvním stupni dvoustupňové syntézy podle vynálezu se TCB nechá reagovat, s dimetylimidazolidinonem (DMI) a draselný fluorid při asi 275 do asi 325 °C, výhodně, od asi 300 do asi 315 °C výhodně v autoklávu, který může být s výhodou vybaven rektifikační kolonou, čímž se získá 1,3,5-trifluorbenzen a chlordifluorbenzen jako nečistota, která představuje podíl < 5 % hmotnostních.
Kvalita takto získaného meziproduktu, 1,3,5-trifluorbenzenu (TFB), se dá ovlivnit pozměňováním podmínek, mezi které patří reakční teplota a obsah vody. Tak například bylo zjištěno, že když se výhodné rozpouštědlo, kterým je DMI, destiluje na zhruba 90 % svého objemu, zvyšuje se tím reakční rychlost a výtěžek se zvýšil na asi 83%. Proto je žádoucí použitá reakční činidla, například DMI a KF, také dehydratovat. To se dá dosáhnout oddestilováním asi 10 % rozpouštědla nebo přidáním rozpouštědla jako je xylen, aby se odstranila voda, například azeotropní destilací.
K přípravě meziproduktu TFB se používá shora zmíněná
Halexová reakce, která se dá s výhodou provádět v přítomnosti přebytku KF. Nicméně bylo zjištěno, že molární ekvivalenty KF
9·· · · · · · · ··«··« · · · · « • ·· · · · ···« ·*·· · * 11 1111 1 1 '1 · v rozmezí od asi 3,2 do asi 6,0 mají kladný vliv na rychlost reakce a tvorbu TFB.
Výtěžek meziproduktu TFB může také být výhodně optimalizován odstraňováním vznikajícího TFB z reakční nádoby, čímž se sníží tvorba meziproduktu. Výhodně se dá tlaková destilace zlepšit tím, že se použije rektifikační kolona, která se zahřívá například aplikací zahřívacího pásu na kolono nebo obecně tepelnou izolací kolony.
Přestože způsob podle vynálezu není závislý na specifickém reakčním poměru a použití nějakého konkrétního zařízení, je mimořádně výhodný reakční poměr přibližně 1,5 molů
1,3,5-trichlorbenzenu na litr rozpouštědla DMI. Fluorid draselný se výhodně vnáší do reakční nádoby v konstantním poměru, který je přibližně 330g/kg DMI. Pokud je to požadováno, lze reakční. složky oddělovat, recyklovat a použít znovu. Tak například relativně drahá rozpouštědla jako je DMI se mohou získávat po filtraci vykrystalizované KC1/KF soli v průběhu Halexové reakce. Sraženina se pak promyje levným, nízkovroucím rozpouštědlem, např. MTBE (nebo metylenchloridem), aby se oddělil DMI, který odchází spolu se solemi. Pro. optimalizaci výtěžků Halexové reakce je vhodná destilace recyklovaného rozpouštědla. Alternativní rozpouštědla, která se dají použít místo DMI pro Halexovou reakci podle vynálezu jsou mimo jiné tetrametylmočovina (TMU), dimetylsulfon (DMSOy) a dimetylpropylenmočovina (DMPU). bylo také úspěšně použito NMP, ale vyžadovalo to přidání 1,3-dinitrobenzenu nebo podobného pohlcovače radikálů, aby se snížilo množství vznikajícího vedlejšího produktu, který se tvoří v důsledku hydrodehalogenace.
φ * · · • · ·· ·φ · · · φ ♦ φφφ φ φ · · · φ · • « φ φ Φ · * 9 ·
ΦΦΦΦΦΦ « ··» Φ
Φ »Φ ΦΦΦ Φ Φ · φ
ΦΦΦΦ «· ΦΦ ΦΦΦΦ ·Φ ΦΦ
Ve druhém stupni syntézy podle vynálezu se TFB aminuje přidáním amoniaku, popřípadě spolu s druhým rozpouštědlem. Může se použít buď vodný nebo bezvodý amoniak. Ve druhém stupni se podle vynálezu nechává. 1,3,5-trifluorbenzen (TFB) reagovat s amoniakem v přítomnosti vody nebo polárním rozpouštědlem jako je NMP, propylenglykol, glyk.olové étery nebo nejvýhodněji dietylenglykol (DEG). Nicméně vyšší výtěžky produktu, kterým je 3,5-difluoranilin byly získány tehdy, když byl uváděn do reakce bezvodý amoniak s TFB v určitých polárních rozpouštědlem.
Pokud se používá voda, může docházet ke značné korozí reaktorů, čemuž se dá předcházet použitím pufrovacích přísad jako oxidů nebo hydroxidů kovů, jako je hydroxid sodný, oxid vápenatý, hydroxid hořečnatý a výhodně oxid hořečnatý. Použitím pufrů, které tvoří nerozpustné fluoridy jako je fluorid hořečnatý (MgFy), se ’ umožní snadná izolace a odstranění fluoridových iontů z reakční směsi filtrací. Použitím oxidu hořečnatého nebo hydroxidu hořečnatého je výhodné, neboť přebytek obou těchto pufrů spolu s MgF2 se dá společně odstranit filtrací. Dále, malá rozpustnost těchto látek zabraňuje vzniku hydroxylových iontů, které reagují s TFB a tvoří fenolické vedlejší produkty. Při této reakci jsou výhodné teploty od asi 1.80 do asi 250°C, přičemž nejvýhodnější jsou teploty od asi 210 do asi 235°C. Účinky oxidu horečnatého a hydroxidu hořečnatého byly nečekané, neboť jejich intenzita byla mnohem lepší než jejich vápenatých protějšků.
Výhodné podmínky syntézy podle vynál o vsi nal·· ηνώΗώ τ
I t_X. i i. j O V U U V O V v příkladech výroby 3,5-difluoranilinu s minimem doprovodných · * · « ·9« ···· · » · ··· 9 9 · 9 99
9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9 9
9999 99 99 9999 ·» vedlejších-produktů. Konkrétně, v aminačním stupni (stupeň 2), vznikají 3,5-difluorfenol a bis-(3,5-dif.luorfenyl)éter, zejména v přítomnosti báze. Jiné tetrahalogenétery vznikají ve velmi malých množstvích. Může vznikat také v malém množství diaminofluorbenzen, a to v množství od asi 3 % do asi 5 %» Bylo zjištěno,, že provádění kroku 2 syntézy při nižších teplotách, výhodně při asi 180 až asi 250°C a výhodněji při teplotě 235°C, obecně sni ž τ1 je množství vznikajících vedlejších produktů,
Obrázek 1 ukazuje blokové schéma výhodného zařízení, které je určeno pro reakci TFB s amoniakem, přičemž amoniak se recykluje, Vodný amoniak, TFB a MgO se uvádějí do tlakového reaktoru 12. Surový 3,5-difluoranilin (DFA) se z reaktoru odstraňuje a dále destiluje 14, čímž se odděluje TFB a finální produkt 16, kterým je DFA. TFB se vede do zásobní nádrže TFB 13 a dodává se jako výchozí materiál do tlakového reaktoru 12. Z tlakového reaktoru 12 se pak oddělí vodný amoniak a. soli., a vedou se do odstředivky 20, kde se soLj. promývají vodou. Soli s fluoridem hořečnatým se na odstředivce oddělí jako vodná vrstva do extrakční nádrže 22. Další TFB se vede do- nádrže 22 za účelem extrakce veškerého DFA, který je rozpuštěn ve vodném materiálu. DFA/TFB extrakty se z nádrže 22 vedou do destilačního zařízení 14. Vodný amoniak opouští extrakční nádrž 22 přičemž se asi 10% tohoto amoniaku promývá (aby se předešlo hromadění odpadu v důsledku obsahu MgO, HF a vody) a zbývajících 90% se. opět obohacuje, a. recykluje jakp bezvodý amoniak do reaktoru. Aby se předešlo korozi, může se použít dalších pufrů jako je hydroxid hořečnatý, hydroxid barnatý a oxid vápenatý až do takového množství, aby se v
4·· 44 4 44 4
444 4 4 4 4 4 4 • · · 4 44 4 44 4
4444 44 44 4·4* 44 44 důsledku jejich použití nezvýšilo množství vznikajícího fenolu.
Produkt, kterým je 3,5-difluoranilin (DFA), vznikal v olejové fázi obsahu reaktoru, přičemž až asi 10 % bylo také obsaženo ve vodné vrstvě. Tato olejová vrstva, obsahující DFA, vodu (5-10%) a amoniak byl z vody odebrán ve fázi horečnaté soli. Pak byla vodná vrstva extrahována TCB. Následná destilace vynesla výtěžky DFA, které poskytl způsob podle vynálezu, přičemž tyto výsledky přesahovaly 85 % hmotnostních.
Obrázek 2 ukazuje reakci T.FB s amoniakem formou blokového diagramu, kde se amoniak odvádí jako- odpad. Vodný amoniak, TFB a MgO se zavádějí do tlakového reaktoru. 30. Surový DFA se získává z reaktoru 30' a destiluje se v destilačním zařízení 32 na čistý DFA jako produkt 34. Vodná vrstva reakční směsi se převádí do nádrže 38, kde se extrahuje MTBE, aby se oddělil další podíl DFA. Tento podíl se také přivádí do destilačního zařízení 32, kde se oddestilovává rozpouštědlo, kterým je MTBE, načež se toto rozpouštědlo shromažďuje, recykluje a použije k čištění DFA. Jestliže se jako katalyzátor přidává do reaktoru MgO, vodný amoniak a soli se vedou přímo z reaktoru 30 do odstředivky 36. Přidává se voda a MgF2 soli se odstraňují z odstředivky 36 a jdou do odpadu. Vodná vrstva se pak převádí do extrakční nádrže 38, do které se přidává také MTBE. Pokud se nepoužívá v reakci MgO, odstřeďování se nepoužívá. Vodný odpad z extrakční nádrže 38 pak nevzniká a není jej tudíž nutno dále zpracovávat ani vést do- odpadu, čímž se sníží náklady.
• · • ♦
Alternativně se reakce TFB s bezvodým amoniakem může provádět v přítomnosti polárního rozpouštědla jako je NMP, sulfolan, glykolové étery, propylenglykol a nejvýhodněji dietylenglykol. Použití polárních rozpouštědel má za následek mírně vyšší výtěžky produktu ve srovnání s použitím vodného
I systému. Také se výrazné enizr potřebný reakcnr tlak. Potenciální nebezpečí koroze se také snižuje v důsledku toho, že. reakce může probíhat při nižších .teplotách.- Výhodné reakční teploty jsou srovnatelné jak s reakčním postupem.
vodným, ’bezvodym
Přítomnost pufru, který se používá, s vodným amoniakem snižuje korozívní účinek horkého amoniaku. Proto předpokládá způsob podle vynálezu, pokud se pufrů nepoužije, použití reakčních nádob jako je Hastelloyův autokláv, které mají schopnost odolat agresivním podmínkám reakce. Avšak pokud jsou pufru, výhodně oxidy a hydroxidy kovů jako jsou oxid a hydroxid hořečnatý, ve- vodném amoniaku přítomny, je obsah méně korozívní a mohou se použít reakční- nádoby z uhlíkaté oceli a nekorodující oceli.
Vhodná rozpouštědla, do kterých se TFB a amoniak umísťují, jsou například N-metylpyrrolidon (NMP), DMI, sulfolan, dimetylsulfoxid, propylenglykol, formamid a dietylenglykol. Pokud se použije bezvodý amoniak v NMP, reakční výtěžky syntézy, pokud se provádí v malém měřítku (2 galony, t.j. 7,6 litrů), rostou až jsou >95 %. Pokud se používá bezvodý amoniak, jsou potřebné další přísady jako etanol, isopropanol, propylenglykol, atd.
B··· tt , Obrázek 3 ukazuje alternativní provedení druhého stupně (aminace TFB) při kterém se dietylenglykol (DEG) recykluje a vede do reakční komory 40 spolu s amoniakem, 50% roztokem hydroxidu sodného (NaOH) a TFB. Tato směs se nechává reagovat a pak se převede do ředící nádoby 42, do které se přidává voda, výhodně spolu s DFA/H2O, pro stupeň regenerace DEG. Zreagovaná hydratovaná směs se převádí do DFA extraktoru 44, kde se přidává MTBE a voda. Roztok MTBE/DFA se pak převádí na destilační čištění, které je znázorněno na obrázku 5A. Směs DEG/H2O/NaF se převádí do destilační regenerace, která je znázorněna na obrázku 5B. Přebytek amoniaku se vede z první reakční komory kanálem pro NH3 50 do utěsněné kolony, ve které se regeneruje- absorpcí do DEG. Části 50 a 52 tvoří DEG/NH3 absorbční jednotku.
Obrázek. 4 znázorňuje blokový diagram výhodného provedení konverze TFB na 3,5-DFA bezvodým amoniakem a způsob izolace produktu destilací. Do tlakového reaktoru 53 se nejprve umístí určitá množství 50% NaOH, TFB a NH3. Produkt se vede na
DFA/DEG destilační jednotku 54, ze které je veden odpad DEG/NaF a odstraňován ze systému. Surový DFA se zpracovává na koloně 54 a vede se do zásobníku DFA 56, ze kterého se pak po dávkách odebírá. Regenerovaný DEG se shromažďuje v DEG zásobníku, načež se převádí do DEG-NH3 absorbční jednotky 58, odkud se pak směruje přímo na kolonu 60. Ze zásobníku 56 se odebírá směs DFA s vodou a převádí se do karbonátové reakce.
Obrázky 5A a
5B představují schematické znázornění výhodného provedení jej regenerovat a znázorněno, jak se extrakčního navracet do MTBE/DFA oddělování 3,5-DFA s cílem reakce. Na obrázku 5A je extrakt, získaný například
9 9999
způsobem podle obrázku 3, před uvedením do MTBE/DFA destilační jednotky 64, shromažďuje v zásobníku 62. Tato směs MTBE/DFA se pak převádí do zásobníku 66 pro směs MTBE/DFA pod vakuem, kde se získává produkt označovaný jako Afinished® DFA a ΜΤΒΞ se pak získává odděleně.
99 · « « 9
99 9
9 9 9 9
9 9 9
999999
Pokud se jako rozpouštědlo používá DEG, jak je to znázorněno na obrázku 5B, vede se DEG/HyO z extrakčního stupně do zásobníku 70, ze kterého se pak jako odpad odstraňuje NaF smíšený s částí DEG a s dehty. DEG se před tím, než se odvádí do HgO a DEG zásobníku 74 dále zpracovává v DEG regenerační jednotce 72. regenerovaný recyklaci.
H2O/DFA DEG j e se pak vede již připraven na další extrakci a pro- transport nebo
Vynález příklady, na je dále které však objasněn s odkazem na nelze vynález omezovat.
dále uvedené
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1
Příprava 1,3,5-trifluorbenzenu
Byl použit míchaný tlakový reaktor z antikorozní oceli (Parr Instrument Co., Molin, IL) o objemu dvou galonů (7,-8 litru), vybavený tlakovou destilační kolonou 1 x 10 z antikorozní oceli, těsněnou extrudovaným kovovým těsněním ProPak. Horní konec kolony byl opatřen refluxním chladičem a jehlovými ventily pro odvádění plynů a odebírání produktu a termočlánkem, který byl umístěn přímo nad těsněním kolony.
· ·
Kolona byla opatřena pláštěm a obalena zahřívacím pásem a izolací, aby se minimalizovaly tepelné ztráty. Reaktor byl naplněn 33,4 moly suchého Ν,Ν'-dimetylimidazolidinonu (DMI) (3 800- g) , 6,15 molů 1,3,5-trichlorbenzenu (TCB) (1118 g) a
22,2 molů fluoridu draselného (KF) (1 286 g) . Reaktor pak byl tlakově uzavřen a dvakrát naplněn dusíkem pod tlakem 200 psig (1,38 MPa) a pak zase vypuštěn, aby se odstranil vzduch. Pak byl reaktor asi 310°C až ventilem na intenzivně promícháván (760 ot/min)
315°C. Po dosažení 310°C dusík vrcholu reflexního chladiče. Po asi zahřát na
-7 f—xm Cl Ιλ-Ή Ύ*·7 7 až 2,5 hodinách zahřívání bylo
Z3háj'ΘΠΟ pomalé oddestilovávání vyráběného TFB, který byl odebírán ventilem na vrcholu refluxního chladiče rychlostí asi 100 ml/h. TFB byl odebírán po· dobu asi 6 až asi 7 hodin. Reaktor pak byl chlazen a od DMI byly odfiltrovány soli. Tyto soli byly. promyty metylenchloridem, aby se získal zpět všechen DMI. Alternativně se také dají použít jiná rozpouštědla jako je metyl-t-butyléter (MTBE). Filtrát a promývací roztoky byly spojeny a destilovány, čímž se dosáhlo regenerace obou rozpouštědel i DMI. Destilace MTBE byla prováděna za.
atmosférického tlaku zatímco DMI sníženého tlaku při teplotě asi kPa). Pro dosažení vysoké čistoty byl regenerován destilací za
118°C a tlaku 28 mmHg (3,7 se TFB musí redestilovat.
Příklad 2
Příprava 3,5-difluoranilinu
Reakce byla prováděna v 600ml Hastelloyově tlakovém reaktoru (Parr Instrument Co., Moline, IL) , vybaveném standardním míchadlem, termostěnou a ventily. Tento reaktor byl naplněn 0,833 moly 1,3,5-trifluorbenzenu (110 g), 4,6 moly • 9 • 999 9999 99 9 • 99 99 9999 ······ 9099 0 • 09 990 9090 ···· 90 ·· 0009 90 00 .
29% vodného roztoku amoniaku (270 g) a 0,44 moly oxidu hořečnatého (17,8 g) . Tento reaktor byl vyfoukán argonem a vyhříván na 225°C tak dlouho, až se dosáhlo maximálního tlaku asi 1400 psig (9,65 MPa) . Jak probíhala reakce, tlak klesal rychlostí asi 20 lbs./hod (138 kPa/h) po dobu asi 6 hodin. Pak byl reaktor ochlazen a jeho obsah byl ponechán usadit. Olejová vrstva pak byla vypuštěna otvorem u dna reaktoru, přičemž vypouštění bylo zastaveno, když byla pozorována směs solí a vody. Tyto soli plavou na olejích a pomalu se usazují ve vodném amoniaku. Směs solí a vody pak byla 2krát nebo 3krát extrahována pomocí MTBE, získaný extrakt byl spojen s oleji- a destilován na koloně, plněné antikorozní ocelovou náplní (ProPak). Soli pak byly odstředěny, promyty vodou a zpracovány jako odpad. Produkt byl izolován destilací MTBE při atmosférickém tlaku a pak destilací DFA při 20 až 50 mmHg (2,7 kPa až 6,7 kPa).
Příklad 3
1.3.5- trifluorbenzen v DEG
Nejprve bylo uvedeno do reakce určité množství
1.3.5- trifluorbenzenu (TFB) s bezvodým NH3 v dietylenglykolu (DEG) při 200°C. Tato reakce byla nepřijatelně pomalá a poskytovala přibližně 17% konverzi na produkt za tři hodiny. Pak byla reakce vyzkoušena při teplotě 230°C. Maximální reakčni tlaky byl 960 psig (6,62 MPa). Po 10 hodinách byla konverze TFB na 3,5-difluoranilin (DFA) 95 %. Celková výtěžnost podle analýzy plynovou chromatografií byla 97 %.
Příklad 4
Regenerace 3,5-difluoranilinu destilací • · ·· ··
Do Parrova autoklávu typu 316SS o objemu 300 ml bylo předloženo 50,9 g (0,385 ekvivalentů) 1, 3,5-trifluorbenzenu (TFB) a přidáno 150 ml (167 g) dietylenglykolu (DEG) . Pak byl autokláv uzavřen a bylo do něj přidáno 26,6 g bezvodého NH.3 z tlakové láhve. Poměr byl 4 ekvivalenty NH3 na jeden ekvivalent (TFB). Autokláv pak byl vyhřát na 230°C a tato teplota byla udržována 10,5 hodiny za stálého míchání. Počáteční maximální tlak byl 960 psig (6,6 MPa). Analýza po 7 hodinách ukázala 84% konverzi TFB na produkt, 3,5-difluoranilin (DFA), a tlak klesl na 440 psig (3 MPa). Po 10,5 hodinách tlak dále klesl na 415 psig (2,86 MPa). Analýza obsahu reaktoru ukázala 94% konverzi TFB na DFA a přítomnost následujících vedlejších produktů: 43,6 g DFA (0, 338 ekv.); 3,2 g TFB (0, 024 ekv.); a 0,2 g (0,002 ekv.) díaminofluorbenzenu. Tyto výsledky ukazují 95% výtěžnost a 94% selektivitu TBA na DFA.
Pak byl autokláv ochlazen na 100°C a byl z něho vypuštěn přebytečný NH3 do DEG absorbéru, obsahujícího 150 ml DEG. Roztok DEG/NH3 byl opět použit jako rozpouštědlo následující šarže stejné reakce.
Pak byl autokláv ochlazen na teplotu okolí a reakční kaše (včetně pevného NH4F) byla převedena do vakuového destilačního nařízení. Toto destilační zařízení sestávalo z kolony 2'x 1 (2,54 cm x 5,04 cm), plněné keramickými sedly -H (0, 635 cm).
pH této reakční kaše bylo 10,0. Ke kaši pak bylo přidáno 30,1 gramů (0,367 eq. ) 50%· NaOH, aby se zneutralizoval NH4F a aby vznikal volný NH3. Při tom. bylo pH 12,7 .a vznikla kaše velmi jemně krystalického NaF. Pak byla kaše pomalu zahřáta na 100°C
a bylo přidáno dalších 4,6 g NH3, který byl získán v absorbéru amoniaku. Celkem bylo regenerováno 16,0 g NH3 (81% recyklace). Zbývající podíl NH3 (ještě stále rozpuštěný v reakční směsi) byl ztracen následnou vakuovou destilací. Malé množství nezreagovaného TFB v reakční směsi se také oddělilo v absorbéru v průběhu vypouštění NH3 mohlo by se také recyklovat do reakce (další šarže) .
Výsledná kaše se pak podrobila vakuové destilaci při 50 mmHg (6,7 kPa) a refluxním poměru 3:1. Jako první byla touto destilací získána dvoufázová frakce, obsahující H2O a čistý DFA (>99% nepočítáme-li vodu) při teplotách na refluxu
37,5 až 105,0°C a teplotách ve vařáku 60,8 až 162,8 C. Celkem bylo získáno 19,8 g vodné fáze, obsahující 0,4 g DFA a 35,8 g DFA fáze, obsahující 2,2% HyO. Teplota druhé frakce DEG, měřená u výstupu, byla 105,0 až 161,0 “C a teplota ve vařáku byla 162,8 °C až 166,7 C. Bylo získáno 13,8 g druhé frakce a tato frakce obsahovala 8,7 g DFA. Celkem bylo při této destilaci získáno 44,1 g DFA. Nebyly zaznamenány žádné ztráty DFA. Tato regenerace zvyšuje selektivitu reakce TBA na DFA na hodnotu asi 89%. Celkově ve vařáku zůstalo 55,7 g polotuhého zbytku. Regenerace DEG pro- recyklování byla 75%. Většina DEG byla. ponechána ve zbytku ve vařáku, aby se NaF a dehty snáze převedly do kapalného skupenství.
Příklad 5
Regenerace 3,5-difluoranilinu cestou extrakce MTBE
Byla provedena reakce podobná reakci z příkladu 4. Použité množství TFB bylo 50,0 g (0,37 9 ekv.), použité množství NH3
0 0 0 0 0 • 0
0 « • 00
0000 bylo 25,8 g (1,52 ekv.) a použité množství DEG bylo 3,50 ml (167,0 g) . Po 10,5 hodinách při 230 °C ukazovala analýza 94% konverzi TFB a přítomnost 42,5 g (0,329 ekv.) DFA, 3,2 g (0,025 ekv.) TFB a 0,4 g (0,003 ekv.) 3,5-diaminofluorbenzenu. Tyto výsledky ukazují, že lze počítat s 94% výtěžností TFB a 93% selektivitou, jak je popsáno shora. Celkem bylo v DEG absorbéru pro recyklaci recyklováno 15,7 g NH3 (80 %) . Zbývající volný NH3 zůstal rozpuštěn v reakční kaši.
Tato reakční kaše byla poté zředěna stejnou hmotností HgO.
To slouží k tomu, aby se rozpustil přítomný NaF a aby vznikl roztok, který se dá extrahovat MTBE. Samotný DEG/DFA reakční roztok je rozpustný v MTBE a netvoří při tomto ředění' druhou fázi ani nedochází k extrakci DFA. Tento vodný roztok DEG pak byl dvakrát extrahován MTBE, a to nejprve přibližně množstvím 400 gramů MTBE na 1 litr extrahovaného roztoku, tedy asi 0,4 Ibs (181 g) MTBE na 1 lb (454 g) roztoku; a podruhé přibližně 100 gramů na 1 litr roztoku, tedy asi 0,1 lbs. (45 g) MTBE na 1 lb. (454 g) roztoku.
Smyslem této extrakce je využít DFA jako součást rozpouštědlového systému pro následující zpracování. Test ukázal,, že 42,6 g DFA bylo recyklováno- v MTBE (24,9% roztok) a pouze 0,7 g zůstalo ve fázi DEG/H2O. Takovýto stupeň recyklace znamená výslednou 94% selektivitu konverze TFB na DFA. Účinnost regenarace DFA z reakčního roztoku pomocí MTBE byla 98,4%. Extrakční regenerace DFA byla velmi účinná. Extrakt MTBE také obsahoval přibližně 1,0% DEG a nebyl by proto vhodný k přímému použití. Byl proto jednou promyt vodou v množství 0,3 lbs (136 g) HgO na 1 lb (454 g) MTBE extraktu, což • 4 · · · ·
44 ·· 44 • 44 4 4 44 4 ·· · • ·· 4 4 · · 4 4
4 4 4 4 4 444 4 4 • 44 444 4444
4444 44 44 4444 44 44 odstranilo v podstatě všechen DEG z roztoku MTBE/DFA. Po extrakci měl roztok DFA v MTBE čistotu 96-97 % (gc plošná%). Izolace DEG byla provedena vakuovou destilací DEG/H2O roztoku (400,5 g), získaného popsaným způsobem z extrakce. Voda byla nejprve za tlaku 100 mmHg (13 kPa) a' při refluxním poměru 1,5:1 oddestilována. Teplota hlavy kolony byla při uvedeném tlaku 57,4 až 58,5°C a teplota ve vařáku byla 64 až 85°C. Oddestilování DEG bylo provedeno při 50 mmHg (6,5 kPa).
Teplota hlavy kolony byla 160,8 až 161,2°C a teplota vařáku byla 168 až 171°C. Celkem bylo z destilace u dna odebráno 132,6 g DEG (79%), a bylo použito k ztekucení zbytkových NaF a dehtů.
PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (6)

PATENTOVÉ NÁROKY // /o'2• · * · 99 99 9 99 9
1,3,5-trifluorbenzenu se provádí v přítomnosti polárního rozpouštědla, které je vybráno, ze souboru,, do kterého patří, dimetylsulfoxid, N-metylpyrrolidon, propylenglykol, formamid, dietylenglykol, dimetyl formamid, dimetylacetamid, tetrametyl sulfon, dimetylsulfon, difenylsulfon, tetrametyl močovina,· Ν,N'-dimetylpropylenmočovina, hexametyltriamid fosforečný, a Ν,N’-dimetylimidazolidinon.
26. 3,5-Difluoranilin vyrobený . způsobem podle nároku 1. 27 . 3,5-Difluoranilin vyrobený způsobem podle nároku 14. 28 . 3,5-Difluoranilin vyrobený způsobem podle nároku 23.
1.3.5- trifluorbenzenu provádí v přítomnosti polárního rozpouštědla, které má obecný vzorec:
RO-(CH2-CH2O)n-OR ve kterém:
R = H, alkyl, aryl; a
Ν = 1 to 200.
25. Způsob podle.....nároku 23, ve kterém se stupeň aminace
1.3.5- tri.fluorbenzenu na 3,5-difluoranilin provádí s použitím určitého množství bezvodého amoniaku.
24. Způsob podle nároku 23, ve kterém se stupeň aminace
1,3,5-trifluorbenzenu provádí tak, že se vodného roztoku amoniaku přidává pufr.
17. Způsob podle nároku 16, kdy pufrem je oxid klovu.
18. Způsob podle nároku 16, kdy pufrem je hydroxid kovu.
19. Způsob podle nároku 17, kdy oxid kovu je vybraný ze souboru, do kterého patří oxid hořečnatý, oxid vápenatý a oxid barnatý.
20. Způsob podle, nároku 19, ve kterém hydroxid kovu je vybrán ze souboru, do kterého patří hydroxid hořečnatý, hydroxid vápenatý, hydroxid sodný, hydroxid draselný a hydroxid barnatý.
21. Způsob podle nároku 17, při kterém oxidem kovu je oxid hořečnatý.
22.. Způsob podle nároku 18, ve kterém hydroxidem kovu je hydroxid hořečnatý.
• · · · • · · ··· · · · · ···· ·· ·· ···· ·· ··
23. Způsob podle nároku 1, ve kterém se stupeň aminace
1.3.5- trifluorbenzen provádí amoniakem.
• · • · 23
14. Způsob podle nároku 13, kdy amoniakem je vodný amoniak.
15. Způsob podle nároku 14, kdy koncentrace amoniaku je od asi 20% do asi 50%.
16.. Způsob podle nároku 1, ve kterém se aminace
1.3.5- trichlorbenzenu provádí za přítomnosti fluoridu draselného a tento fluorid draselný je dehydratován.
11. Způsob podle nároku 8, dále zahrnující přidávání 1,3-dinitrobenzenu v množství až do asi 10 molárních %.
12. Způsob podle nároku 8, ve kterém polární rozpouštědlo je vybráno ze souboru, do kterého patří dimetylsulfon, hexametyltriamid fosforečný, sulfolan, N,N-dimetylpropylen močovina, tetrametylmočovina, a N,Ν'-dimetylimidazolídinon.
13. Způsob podle nároku 1, ve kterém se aminace
1.3.5- trichlorbenzenu se provádí v přítomnosti polárního rozpouštědla.
9. Způsob podle nároku 8, který dále zahrnuje dehydrataci polárního rozpouštědla před přidáním 1,3,5-trichlorbenzenu.
10. Způsob podle nároku 1, ve kterém se fluorace
1.3.5- triflurobenzenu za zvýšeného tlaku přímo z reaktoru, ve kterém byl připraven.
8. Způsob podle nároku 1, ve kterém se stupeň fluorace
1.3.5- trichlorbenzenu teplota udržuje v rozmezí od. asi 290°C do asi 320°C.
7.. Způsob podle nároku 1, dále zahrnující destilaci
1,3,5-trichlorbenzenu provádí při teplotě od asi 250 °C do asi
350°C.
·« ··«· • · · • * · r · * · *
6. Způsob podle nároku 1, ve kterém se při fluoraci
1.3.5- trichlorbenzen provádí při teplotě od asi 150°C do asi 40Q°C.
1.3.5- trichlorbenzenu provádí s přidáním fluoridu draselného.
1. Způsob získávání 3,5-difluoranilinu z 1,3,5-trichlorbenzenu, vyznačující se tím, že zahrnuje následující kroky:
aj umístění nějakého množství 1,3,5-trichlorbenzenu do reaktoru,b) fluorace tohoto 1,3,5-trichlorbenzenu, při které vznikne 1,3,5-trifluorbezen jako meziprodukt; a
o) aminaci tohoto 1,3,5-trifluorbenzenur kterou, se získá 3,5-difluoranilin.
2. Způsob podle náróku 1, ve kterém se fluorace 1,3,5Ltrichlorbenzenu zahrnuje fluorid lithia, sodíku, draslíků, rubidia; cesia nebo jejich směs.
3. Způsob podle nároku 1, ve kterém se fluorace
4. Způsob podle nároku 1, ve kterém se fluorace
4 9 9 9 ··«> 9 « ·
9 99 9 9 9 9 9 4 • 9 9 9 9 4 9 9 9 9 · • ·· 9,9 9 9 9 9 9
9999 99 99 9999 99 99
5. Způsob podle nároku 1, ve kterém se fluorace
/6 fpey ~~2
CZ20022714A 2000-02-08 2001-02-01 Způsob výroby 3,5-difluoranilinu z 1,3,5-trichlorbenzenu CZ20022714A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US09/500,368 US6127577A (en) 2000-02-08 2000-02-08 Method of making 3,5-difluoroaniline from 1,3,5-trichlorobenzene

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20022714A3 true CZ20022714A3 (cs) 2003-05-14

Family

ID=23989099

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20022714A CZ20022714A3 (cs) 2000-02-08 2001-02-01 Způsob výroby 3,5-difluoranilinu z 1,3,5-trichlorbenzenu

Country Status (16)

Country Link
US (1) US6127577A (cs)
EP (1) EP1254103B1 (cs)
JP (1) JP2003534242A (cs)
KR (1) KR20020073207A (cs)
CN (1) CN1400964A (cs)
AT (1) ATE267796T1 (cs)
AU (1) AU2001246411A1 (cs)
BR (1) BR0108169A (cs)
CA (1) CA2398650A1 (cs)
CZ (1) CZ20022714A3 (cs)
DE (1) DE60103506T2 (cs)
EA (1) EA200200809A1 (cs)
HU (1) HUP0204541A3 (cs)
IL (1) IL150415A0 (cs)
MX (1) MXPA02007606A (cs)
WO (1) WO2001058846A1 (cs)

Families Citing this family (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE102004033525A1 (de) * 2004-07-08 2006-02-02 Lanxess Deutschland Gmbh Verbessertes Verfahren zur Herstellung kernfluorierter Aromaten
CN117486728B (zh) * 2023-12-28 2024-05-17 山东国邦药业有限公司 一种高效循环的氟化试剂及其制备方法与应用

Family Cites Families (15)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4140719A (en) * 1977-10-31 1979-02-20 Merck & Co., Inc. Solid-liquid phase transfer catalysis improved method of preparing 2,4-difluoroaniline
US4294988A (en) * 1977-10-31 1981-10-13 Merck & Co., Inc. Method of preparing 2,4-difluoroaniline
US4145364A (en) * 1977-11-30 1979-03-20 Merck & Co., Inc. Preparation of fluorinated anilines
US4343951A (en) * 1980-12-29 1982-08-10 Hooker Chemicals & Plastics Corp. Method for the preparation of fluoroaniline
EP0460639B1 (en) * 1990-06-06 1995-12-27 SDS Biotech K.K. Process for producing 3,5-difluoroaniline and derivative thereof
US5041674A (en) * 1990-06-14 1991-08-20 Dowelanco Process and intermediates for the preparation of 2,6-difluoroaniline
US5116982A (en) * 1990-08-06 1992-05-26 Dowelanco Preparation of fluorohalophenols and n-acyfluorohaloanilines
JPH0565250A (ja) * 1991-01-28 1993-03-19 Ishihara Sangyo Kaisha Ltd 3,5−ジフルオロアニリンの製造方法
US5091580A (en) * 1991-03-27 1992-02-25 Dowelanco Process for the preparation of 2,6-difluoroaniline
US5294742A (en) * 1992-03-21 1994-03-15 Hoechst Atkiengesellschaft Process for preparing 3,5-difluoroaniline
US5157169A (en) * 1992-03-26 1992-10-20 Mallinckrodt Specialty Chemicals Company Preparation of 3-halo-halobenzenes and 1-halo-3,5-dihalobenzenes
GB9400569D0 (en) * 1994-01-13 1994-03-09 Rhone Poulenc Chemicals Process for the production of substituted aromatic hydrocarbons from corresponding anilines by dediazoniation
DE59501307D1 (de) * 1994-02-11 1998-02-26 Clariant Gmbh Verfahren zur Herstellung von Fluoranilinen
AU4265396A (en) * 1994-11-30 1996-06-19 Rhone-Poulenc Chimie Method for preparing fluoroanilines from nitrofluorobenzene compounds
DE19720341C1 (de) * 1997-05-15 1998-08-27 Clariant Gmbh Verfahren zur Herstellung von 3,5-Difluoranilin

Also Published As

Publication number Publication date
DE60103506T2 (de) 2004-09-23
KR20020073207A (ko) 2002-09-19
MXPA02007606A (es) 2003-03-27
US6127577A (en) 2000-10-03
DE60103506D1 (de) 2004-07-01
JP2003534242A (ja) 2003-11-18
AU2001246411A1 (en) 2001-08-20
EA200200809A1 (ru) 2003-04-24
CN1400964A (zh) 2003-03-05
CA2398650A1 (en) 2001-08-16
HUP0204541A2 (hu) 2003-04-28
BR0108169A (pt) 2003-02-25
IL150415A0 (en) 2002-12-01
HUP0204541A3 (en) 2003-10-28
EP1254103A1 (en) 2002-11-06
ATE267796T1 (de) 2004-06-15
EP1254103B1 (en) 2004-05-26
WO2001058846A1 (en) 2001-08-16

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US8058482B2 (en) Method for the preparation of sevoflurane
US9340496B2 (en) Process for the production of a sulfone monomer
DK2459512T3 (en) PROCESS FOR THE PREPARATION OF 2,2-difluoroethylamine
KR20090121392A (ko) 디클로로-플루오로-트리플루오로메틸벤젠의 혼합물을 사용하여 2,6-디클로로-4-(트리플루오로메틸)페닐히드라진을 제조하는 방법
EP2289875B1 (en) Process for producing perfluoroalkanesulfinic acid salt
CN103635451B (zh) 用于制备七氟烷的方法
US5091580A (en) Process for the preparation of 2,6-difluoroaniline
US20170174603A1 (en) Process for Making 2,5-Dihalogenated Phenol
CZ20022714A3 (cs) Způsob výroby 3,5-difluoranilinu z 1,3,5-trichlorbenzenu
US11384093B2 (en) Process for preparing 2-exo-(2-Methylbenzyloxy)-1-methyl-4-isopropyl-7-oxabicyclo[2.2.1]heptane
EP0200840B1 (fr) Procédé de préparation d&#39;acides 6-alkoxy(inférieur)-1-naphtoiques, éventuellement halogénés en 5 et des esters correspondants
US6479703B1 (en) Method for preparing polyhalogenated paratrifluoromethylanilines
US7456318B2 (en) Process for preparing benzylated amines
JP2009155248A (ja) 酸弗化物類の製造方法
US10125103B2 (en) Method for preparing 5-fluoro-1H-pyrazole-4-carbonyl fluorides
EP1070038B1 (en) New processes for the preparation of 3-bromoanisole and 3-bromonitrobenzene
KR940000655B1 (ko) 니트로페네톨(Nitrophenetole)의 제조방법
US5919992A (en) Synthesis of haloalkynol
FR2751963A1 (fr) Procede de preparation de lactames n-substitues
JPH03181432A (ja) フロラール水和物の精製方法
JPH05112479A (ja) 0−クロロフルオロベンゼンの製造方法
JPH06321820A (ja) アリルブロミド類の製造方法