CZ20022205A3 - Způsob rotorového dopřádání - Google Patents

Description

,:.. .:. *··’ ’·······

Způsob rotorového dopřádání

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu rotorového dopřádání, u kterého se spřádaná vlákna dopravují kanálem vedení vlákna do rotoru, hromadí se v jeho větší vnitřní průměr majícím rotorovém žlábku, rotací rotoru se za kroucení v oblasti zóny zákrutu zkroutí do konce příze a jako hotová příze se odtahují uprostřed a v podstatě v jedné rovině s rotorovým .žlábkem umístěnou odtahovou tryskou.

Dosavadní stav techniky

Vývoj rotorového dopřádání trval velmi dlouho, přičemž průmyslové využití tohoto způsobu nastalo ve větším rozsahu teprve v 60 letech. Až do dnešní doby vzniklo množství vynálezů, jejichž předmět se týká jednak periferních^ oblastí, to znamená přívodu pramene vláken, rozvolňování na jednotlivá vlákna a přívodu jednotlivých vláken k dopřádacímu rotoru a rovněž odtahu a navinutí nitě, nýbrž také oblasti vzniku nitě, to znamená vnitřku rotoru, ' přičemž jen malá část se týká stávajících, výkonných a přízi o vysoké kvalitě vyrábějících rotorových dopřádacích automatů.

Všem způsobům je v podstatě společné, že z pramene vláken až na jednotlivá vlákna rozvolňovacím válcem' rozvolněná vlákna se v chomáči vláken přivádí proudem podtlakového vzduchu k rotoru a proudem vzduchu a/nebo odstředivou silou se dopravuje proti obvodové stěně. Tvar vnitřní stěny rotoru je zpravidla vytvořen ke sběru těchto vláken za vzniku téměř uzavřeného vláknitého prstence. Tato sebraná vlákna se neustále zakrucují do konce příze, přičemž s každým otočením rotoru se provede stálý zákrut do příze. Příze rotuje proti směru odtahu

- 2 příze odtahovou tryskou ve směru ke sběru vlákna a zákrutem dublujících vláken se umožňuje jejich neustálé zapřádáni na otevřený konec příze. Oblast, ve které nastává toto zapřadení ňa konec příze, se nachází mezi místem uvolnění tvořící se nitě ze steny rotoru a přechodem zakroucené příze do nezakrouceného praménku vláken. Tato oblast se označuje jako zóna zákrutu.

Normálně se konec’ nitě zavedený k zapřadení odtahovou tryskou do rotoru unáší proudem vzduchu vzniklým vlivem rotace rotoru, později po dosažení rotorového žlábku se však unáší ve směru otáčení rotoru. Toto zakřivení , konce nitě ' ve směru otáčení rotoru zůstává potom zachováno během celého dopřádání.

Porucha může být vyvolána, jak je patrné z JP-OS 49-54 639, silnými nečistotami v rotoru, silnými prámenky vláken nebo výpadkem podtlaku. Přitom vyvolané překlopení zakřivení konce příze je, jak bylo popsáno v tomto japonském zveřejněném spise, vysloveně nežádoucí,· poněvadž přitom vznikající niť má ve srovnání s niti, u které je konec nitě zakřiven ve směru otáčení rotoru, značné nedostatky v pevnosti a stejnoměrnosti. K zabránění tomuto překlopení zakřivení proti směru otáčení rotoru se v JP-OS 49-54 639 navrhuje umístit na trysce odtahu a dnu rotoru kontaktní prvky pro kontaktování nitě, které mají stabilizovat požadovaný směr zakřivení. ;

V rámci dalšího vývoje dopřádání se může tento postup zřetelně zlepšit, takže se zabrání běžným větším shlukům vláken, nečistotám, nebo také výpadkům podtlaku. Vzhledem k tomu pracují dnes v principu moderní rotorové dopřádací stroje bez přídavných pomocných prostředků k dodržení zakřiveni konce nitě ve směru otáčení rotoru.

Ve zprávě Sherley Institutu, Manchester, Anglie, 1968.

str. 76 až 79, je popsáno rotorové dopřádací zařízení, u kterého je umístěn uvnitř vlastního dopřádacího rotoru, který sám má miskovítý tvar, trychtýřovitý prvek nepravého zákrutu.

⁴ i

Tento prvek nepravého zákrutu dosahuje až bezprostředně ke sběrné ploše vláken rotoru. Rotor a prvek nepravého zákrutu jsou samostatně uloženy a také odděleně poháněny. To znamená, že prvek nepravého zákrutu může. být ustaven jak stacionárně, tak může být také poháněn ve směru otáčení rotoru, nebo proti směru otáčení rotoru. V oblasti sběrné plochy jsou vytvořeny otvory, pomocí kterých se na' základě odstředivé síly při otáčení rotoru vytváří sací proudění. Na válcových sběrných plochách se hromadí v radiálním směru vlákna. Odtah nitě nastává hřídelem rotoru, to znamená na straně protilehlé k zásobování vláknem.

V závislosti na směru otáčení zařízení nepravého zákrutu se může, jak je zde popsáno, měnit relativní směr otáčení nitě vzhledem k otáčení rotoru. Závěrem se uvádí, že tento relativní směr otáčení nitě zřetelně ovlivňuje její ' Ϊ · · kvalitu. Při pozitivním směru, to znamená rychleji· než, rotor se otáčející niti, tak má být kvalita příze lepší o cca 18 % než u vzhledem k otáčení rotoru opačné relativní rychlosti.

Problém, který snižuje možnosti použití jinak velmi rovnoměrné a dobré textilní fyzikální vlastnosti mající příze, která byla vyrobena na moderních rotorových dopřádacích strojích, spočívá ve vzniku - opřádacích vláken, které se navijí ve střídavém směru zákrutu z části volně a zčásti pevně kolem okraje příze. Tím trpí struktura příze s důsledkem omezení oblasti použití příze.

* i ·

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu proto je navrhnout způsob, který •il minimálně zřetelně omezuje vznik opřádacích vláken.

Tento úkol se vyřeší podle vynálezu znaky nároku 1.

Další výhodná vytvoření vynálezu jsou uvedena v nárocích 2 až 5. :

Způsob podle vynálezu spočívá v poznatku, že při směru zakřivení konce nitě ve směru otáčení rotoru vlákna, která přichází z kluzné plochy, dosahují přímo zóny zákrutu konce příze a teprve v k normálnímu směru zákrutu příze opačném směru se zakroutí na zkroucenou přízi, načež při dalším odtahu příze S jejím současným kroucením kolem její vlastní osy se mění směr zákrutu těchto vláken do hlavního směru zákrutu příze. Zejména tehdy, když vlákna dosahují do zóny zákrutu nejprve svým vpředu ležícím koncem, může při změně směru zákrutu vláken vzniknout více místně koncentrovaných ovinutí. Na tomto místě dochází ke kontrakci nitě, jejímž důsledkem je nerovnoměrnost nitě a bržděný přenos zákrutu, což opět vede ke ztrátě'pevnosti v niti.

Nastavení zakřivení konce nitě podle, vynálezu proti směru otáčení rotoru vede k tomu, že jednotlivá vlákna, která v zóně zákrutu dosahují ke konciipříze, se rychle nakroutí nebo zakroutí do normálního směru otáčení příze a tím se nevyvolají žádné poruchy ve výrobě příze a tím způsobené kvalitativní vady.

Uvolněním konce příze ž rotorového žlábku se odlišuje úhlová rychlost v místě uvolnění nebo zóny zákrutu od úhlové rychlosti rotoru. V případě zakřivení konce příze ve směru otáčení rotoru je úhlová rychlost zóny zákrutu větší než úhlová rychlost rotoru a zóna zákrutu předstihne rotor. V případě předloženého vynálezu, u kterého je zakřivení konce příze proti • ·

směru otáčení rotoru, zaostává zónu zákrutu za rotorem. Tímto zaostáváním zóny zákrutu se vlákna odtahují z rotorového žlábku za většího tahového namáhání. Tím nastává přídavné dloužení, které vede k zlepšené orientaci vláken a umožňuje vyšší využití pevnosti vlákna. Tímto způsobem vyrobená příze obsahuje v protikladu k přízi, která byla vyrobena s rotor předstihující zónou zákrutu, výrazné jádro příze z dloužených vláken.

Na strukturu příze působí příznivě, že u zaostávající zóny zákrutu se vlákna zakroutí do konce příze se stejnou orientací, jak byly dopravovány do rotoru vodícím kanálem vlákna. Přitom dloužení vláken již rovněž zajišťuje tangenciální nasměrování proudu vlákna ve směru otáčení rotoru, poněvadž vnitřní plocha rotoru, to znamená vodící plocha vláken, má větší rychlost než na ní vznikající proud vláken. Toto stálé zachování směru průtahu je přídavně příznivé z hlediska ukládání vláken ve vazbě příze.

Přiváděním proudu vláken na kluznou plochu pro vlákna se zabrání, aby z kanálu vedení vláken vystupující proud vláken vstupoval přímo na zónu zákrutu nebo na konec příze.

Aby se během celého přadení obdržela konstantní kvalita, musí se podle vynálezu _: především nastavit zaostávání zóny zákrutu již během zapřádání;

Jestliže se při zapřadení neučiní žádná odpovídající opatření, nastaví se na 'základě s rotorem rotujícím,proudem vzduchu automaticky předstih zóny zákrutu. Tato orientace nitě se ještě podpoří na základě 'tangenciálního zaústění kanálu vlákna a v rotorovém plášti existujícího podtlaku vznikajícím rotujícím prouděním. Proto se musí při zavádění konce vlákna dbát na to, aby se vytvořilo opačné zakřivení.

I

To se může jednak způsobit tím, že se na ještě v klidu stojícím nebo ne velmi rychle rotujícím rotoru vytvoří vzhledem ke směru otáčení rotoru opačně’rotující proudění, které působí na od odtahové trysky k rotorovému žlábku vedený konec příze a poskytne mu požadované zakřivení. Odsávání rotorového pláště může být v této době udržováno, poněvadž oproti pasivnímu odsávání vodícího kanálu vláken podporuje aktivní přívod vzduchu ve směru opačném ke směru rotace.

Potom co konec příze *se vzhledem ke směrů otáčení opačným směrem zakřivení dosáhl rotorového žlábku, stabilizuje

Γ se tento stav rostoucími otáčkami rotoru a tím také' rostoucí odstředivou sílou a zůstává potom- rovněž stabilní jako stav se zónou zákrutu předbíhající' rotor. Přitom se bere v úvahu to, že ve stavu techniky uváděně poruchy, které mohou způsobit změnu zakřivení, nejsou z důvodu probíhajícího dopřádání a rovněž také udržování čistoty rotoru relevantní.

t i ' ' ' ,

Prostředky, které-se používají k vytvoření rotujícího ’

- t proudění, se mohou použít také k tak zvanému proplachu rotoru, když se před vlastním zapřaderiím musí znovu odstraňovat do rotoru vstupující třásně (viz například DE 197 09 747 Al). ,

Alternativně také existuje možnost, aby se rotor na začátku zapřádání nejprve-otáčel proti svému normálnímu směru otáčení, aby se tímto způsobem -zajistilo uložení konče příze ' - r v tomto směru opačném k provozovanému směru otáčení. Přitom musí být vypnuto odsávání rotorového pláště, aby nebylo požadované uložení nitě ohroženo odsávacím proudem, který vytváří tangenciálním nasměrováním kanálu vedení-vlákna rotační proudění ve směru otáčení rotoru. .

V návaznosti na to se rotor přepne do směru pracovních otáček, přičemž se tento postup nesmí provádět trhaně tak, aby se směr zakřivení konce příze znovu nepřeklopil.. Také zde je zajištěno po rozběhu rotoru stabilní zakřivení konce příze proti směru otáčení rotoru. Přídavně zde působí pro zapřádání ještě výhodně nepatrné rozkroucení konce příze při otáčení

Ť rotoru proti normálnímu směru chodu. Tento více otevřený konec příze se potom lépe hodí pro zapřádání. ^;

Kromě již popsaných variant vytvoření směru zakřivení příze proti směru otáčení rotoru existují alternativně možnosti před zavedením konce příze vytvořit v rotoru vláknitý prsténec nebo zapojit proud vláken v plné síle, potom'co konec příze dospěl k rotorovému žlábku a rotor má otáčky potřebné pro průběh postupu. ' · ₍

Další možnost docílení zakřivení ramene příze podle vynálezu, případně jeho zpoždění spočívá ve vytvoření smyčky nitě během zapřádání. Přitom se konec nitě, jako' obvykle, dopravuje do rotoru trubičkou odtahu nitě. Následně se v s radiálním odstupem umístěném sacím kanále vytvoří odsávací‘ proudění, během kterého se vypne dopřádací podtlak. Tím se pohybuje konec nitě z odtahové trysky do tohoto sacího kanálu. Dopravní délka se řídí řízeným přívodem nitě odtahovou trubičkou nitě. Po ukončení přívodu se konec nitě sevře v sacím kanále. Následně se opět vytvoří dopřádací podtlak a rozeběhne se rotor. Další vratnou dopravou nitě se tvoří větší smyčka mezi odtahovou trubičkou a¹ sacím kanálem. Rotace vzduchu, která se vyvolává otáčením rotoru, táhne smyčku ve směru otáčení rotoru. Potom co je tak smyčka dostatečně nasměrována, se uvolní sevření, takže se může konec nitě uložit v rotorovém žlábku proti směru otáčení rotoru. Následně se velmi rychle urychlí odtah nitě a současně opět zahájí před tím zastavený přívod vláken. Přitom dochází k zakroucení konce nitě na vlákna. Jako v již uvedených případech se stabilizuje zakřivení ramene příze potom působící odstředivou silou. U této . · * * · • · · · • · « varianty způsobu se musí dbát pouze na to, aby nenastal do dopřádacího rotoru předčasný přívod vláken, aby se zabránilo ve fázi ještě nestabilizované na základě odstředivé síly sklopení ramene příze do jiného směru zakřivení.

Zastavení přívodu vláken před zapřádáním i zde není vázáno na zcela stanovený postup; Tak se může přivedená třáseň, jestliže je to potřebné, bezprostředně po proudu obrátit sacím vzduchem k přívodnímu stolu. Jinak je také možné přemístit tento bod obrácení proudu vláken do oblasti přívodního kanálu vláken (viz například DE 31 18 382 Al). Rozhodující je pouze, aby se v zapřádací fázi, ve které se vytváří směr zakřivení nitě, zcela zastavil přívod vláken.

Přehled obrázků na výkresech ,

Vynález je.' v následujícím blíže objasněn pomocí ¹ f příkladu provedení. Příslušné výkresy znázorňují na:

obr. la a lb různé varianty' vzniku opřádacích vláken při dopřádání s předbíhající zónou zákrutu, obr. 2a a 2b různé varianty vzniku opřádacích vláken při dopřádání se zaostávající zónou zákrutu, obr. 3 adaptér kanálové desky s kolem odtahové trysky umístěnými ’ vzduchovými . výstupními otvory k vytvoření rotujícího proudění vzduchu, obr. 4 boční pohled k obr. 3, který přídavně zobrazuje rotor, .

obr. 5a až 5c různé pohybové fáze rotoru v procesu zapřádání pro vytvoření zaostávající zóny zákrutu, • · · · · 4 · .

·· ·4 ·♦♦· obr. 6 časový průběh úhlové rychlosti rotoru ve fázích podle obr. 5a až 5c, obr. 7 pohled zpředu na podstatné dopřádací prvky rotorového dopřádacího zařízení, obr. 8 boční pohled na pracovní prvky dopřádacího boxu, obr. 9 důsledky zpětného .vedení nitě pro vytvoření zaostávající zóny zákrutu, obr. 10 boční pohled na pracovní prvky dopřádacího boxu, částečně modifikovaného k provádění kroků, které jsou znázorněny na^:obr. 9, obr. 11 boční pohled, který zobrazuje v podstatě dopřádací komoru a rovněž zapřádací vozík umístěný před dopřádacím boxem, v částečném řezu a obr. 12 pohled zepředu na podstatné dopřádací prvky rotorového dopřádacího zařízení se sacím zařízením k občasnému obracení pramene nitě.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. Ia jsou znázorněny fáze zakroucení jednotlivého vlákna 4 při dopřádání s předbíhající zónou 5 zákrutu, to znamená nasměrování nitě 3 ve směru otáčení rotoru 6, přičemž toto jednotlivé vlákno 4 pokračuje z kluzné plochy 2 vlákna 4 do rotorového žlábku 1, k tomu se uchopí jeho přední konec v zóně 5 zákrutu nitě 3. (fáze 1). Bez dalšího je patrné, že v niti 3 je směr zákrutu vlákna 4 ve tvaru písmene Z. Naproti tomu na své špičce uchopené vlákno 4 se nejprve navijí, *♦ '· φ β · · ο · • · • · • · » ο · · · . * · · · • » * • · ·«· • φ «9 · • · · '·· *·

• « · ·

- 10 jak je patrné ve fázi 2,‘kolem pláště příze v návinu ve tvaru písmene S. S pokračováním odtahu příze se špička vlákna 4 přiblíží k bodu, na kterém se navíjejí kolem pláště příze další části vlákna 4. Ve fázi 4 nastává změna směru návinu vlákna z tvaru S koncentrovaných na tvar Z, ovinuti. Tato pricemz muže ovinutí vesměs a vytváří tak zvanou vrchní vazbu, která pozdější proces zpracování a - může vesměs vzniknout více přízi zašněrují může narušovat snižovat kvalitu příze. Ve fázi 5 je potom ještě patrné, že zbytek vlákna 4 je navinován se zákrutem ve tvaru písmena Z, to znamená se stejným zákrutem jako obvyklá příze.

Jestliže se zapřade vlákno 4 nejprve svým koncem na zóně 5 zákrutu (obr. lb), obdrží se následující průběh. Ve fázi 1 vstupuje vlákno 4 na zónu 5 zákrutu a ve fázi 2 se uchopí niť 3 v oblasti zóny 5 zákrutu. Vrchol vlákna 4 sleduje směr w_g otáčení příze kolem své vlastní osy a odtahuje se až k úplnému odtahu z rotorového žlábku 1 v zákrutu ve tvaru písmene Z a navijí se kolem jádra příze (fáze 3 až 5), zatímco konec vlákna 4 navine kolem jádra vlákna 4 v zákrutu ve tvaru písmene

S. Vlákno 4 není na jádru příze nakrouceno pevně, nýbrž leží kolem pláště příze povolené. ;

Na obr. 2a a 2b je naproti tomu zobrazeno, jak probíhá navázání jednotlivého vlákna 4 ná niť 3. uvnitř zóny 5 zákrutu, když se dopřádá se zaostávající zónou 5 zákrutu, to znamená se zakřivením nitě 2 proti směru otáčení rotoru 6.

Obr. 2a zobrazuje ve fázích 1 až 5, jak se ,vlákno 4, které svojí z kluzné plochy 2 vlákna 4 vycházející špičkou, která dosahuje k zóně 5 zákrutu, ovinuje kolem pláště příze. Přitom je patrné, že od začátku se vlákno 4 nakrucuje na niť 3 ve stejném směru otáčení jako všechna ostatní vlákna. Od zbývajících vláken 4 se pouze liší stoupání zákrutu. Rovněž se

·· «

β

Μ4 ν · · * .* « « • · ··· • · · * * '· · ·» *· ·« • · · to týká obr. 2a, když vlákno 4 nejprve dosáhne svým koncem zónu 5 zákrutu.

Tímto způsobem vyrobené příze v důsledku toho neobsahují žádná vlákna, která mají směr návinu odchylující se od normálního směru zákrutu příze. Především ale nevznikají žádná ovinutí na základě změny směru zákrutu, která ovlivňují kvalitu příze a tím možnosti použití příze.

Poněvadž při běžném zapřádacím procesu nastává ňa základě proudění vzduchu cirkulujícího s rotorem . 6 nucené · zakřivení nitě 3. ve směru otáčení rotoru 6, přijmou sé opatření, k vytvoření opačného směru zakřivení nitě 3. ,

Na obr. 3 a 4 je zobrazena první varianta pro vytvoření zaostávající zóny 5 zákrutu a v následujícím je blíže popsána.

mimo odtahové trysky 11 ústí vystupující vzduch, jak je výstupy 14 vzduchu, naznačeno šipkou 15.

Adaptér 10 kanálové desky, který se může· vložit do kanálové desky, nese odtahovou trysku 11 s otvorem 13 a rovněž známé radiálně umístěné vruby 12., které slouží ke zvýšení bezpečnosti dopřádání. Radiálně z nichž má tangenciální komponenty.’ Axiálně a radiálně přesazené dále ústí kanál vedení vláken 4, přičemž je patrný vstupní otvor 16’. Druhá šipka 17 zobrazuje, že také vlákna vystupující z tohoto výstupního otvoru 16’ mají tangenciální komponenty, jak je to zřetelně patrné také na obr. 7. Obě tangenciální směrové komponenty přitom směřují opačně.

Výstupy 14 vzduchu jsou zásobovány pomocí prstencového f

kanálu 19., který je pomocí vedení 20 tlakového _tvzduchu a ventilu 21 připojen na neznázorněný zdroj tlakového vz'duchu.

····

99 · 9 t · ·4· • · 9 *

9 9 « ·« . ·· '9

9 ' ·· ř 9 9,-9 • O • * • 9

9999

Vedení 20 tlakového vzduchu může být>připojeno také k tak zvanému pomocnému prostředku pro zapřádání, který přívodem vzduchu do rotoru 6 před vlastním zapřádáním⁵vypláchuje rotor:

6, ve kterém jsou chomáčky vláken, které se k zapřádání nesmí . . · .. ř použít. K tomu je vhodné zařízení, jaké je popsáno například . · i · v DE 197 09 747 Al. Další podrobnosti proto není třeba z těchto důvodů na tomto místě uvádět.

Jak je patrné z obr.- 4, je prstencový kanál' 19 tvořen příslušným vytvarováním základního tělesa adaptéru 10 kanálové desky ve spojení s víkem 22,4který je opatřen výstupem 14 vzduchu. Otvor 13 ústí do trubičky 18 odtahu nitě 3, kterou sé ii ' ’ i zavádí konec nitě 3 pro zapřadení a po zapřadení · se během , ¹ I „ Λ dopřádání neustále odtahuje niť 3.·

Tangenciální směr proudu vláken., udáný druhou' šipkou

17. který je vyvolán příslušným nasměrováním kanálu 16 vedení;

t ' vláken 4, odpovídá směru pracovního otáčení' rotoru &. Naproti’ tomu přívodem tlakového vzduchu pomocí výstupu 14.vzduchu docílený směr rotace vzduchu (viz šipka 15) směřuje proti směru otáčení rotoru 6. Pomocí«ventilu 21 se omezuje přívod vzduchu, do první fáze zapřadení, během které se konec n/tě zavadí, trubičkou 18 odtahu nitě 3. a otvorem 13 do rotoru^- 6.Jestliže dosáhne konec příze do rotorového žlábkul., musí tento? rotu jící proud vzduchu zajistit, že se konec příze zakřiví proti*směruL·, rotace rotoru 6. Po dosažení otáček rotoru 6, které vyvolají na konci příze dostatečnou odstředivou sílu, již,překlopení směru uložení konce příze nenastane. Další dopřádání se může stabilně provádět se zaostávající zónou 5 zákrutu.

•í ·. ’ . ' Na obr. 5a až 5c a 6'je znázorněna další varianta k docílení příslušného zakřivení nitě 3. , · i *·

Obr. 5a zobrazuje rotor 6, u něhož jsou nastaveny směr * · · · ····“·

- 13 otáčení nebo úhlová rychlost wR < 0, to znamená opačně vzhledem ke směru pracovní rotace rotoru. Nit 3,; zavedená další odtahovou tryskou 7 do rotoru 6, .se příslušně vychýlí do tohoto směru rotace rotoru 6, když. dosáhne k rotorovému, žlábku χ. Přitom musí být vypnuto zásobování rotorového' pláště podtlakem, aby se na základě tangenciálního zaústění kanálu ^;16 vedení vlákna 4 nevytvořil opačný směr rotace. „ J

Obr. 5b zobrazuje klidový stav rotoru 6. (wR = 0), během něhož zůstává niť 3 ve své^Ί«podle obr. 3a dosažené poloze. Obr. 5c potom zobrazuje rozběh rotoru 6.ve směru pracovní rotace (wR > 0). Přitom zůstává zachován směr zakřivení nitě 3. Zrychlení je omezeno tak, aby sé zabránilo.přestavení směru zakřivení nitě 3 do směru rotace: rotoru 6. - ·}

Obr. 6 zobrazuje průběh pohybu rotoru 6 v první fázi zapřadení, přičemž křivka 8 znázorňuje variantu, u níž se · » · ^:í( . *' .. * ^J· bezprostředně přemění směr rotace rotoru 6 z vratného chodu na chod dopředu. Čárkovaná · křivka 9 ·. naproti - tomu Znázorňuje V'* · * / ! · ‘ ' prodlevu délta t rotoru 6 v klidovém stavu. Tyto průběhy pohybu jsou především závislé na k tomu použitých pohonech. Různé varianty pohonů budou ještě blíže, objasněny dále< V

Na obr. 7 je znázorněno,, jak pramen 28 vláken 4, který je v místě sevření veden mezifpodávacím válcem 26 a svěrným stolem 27, přichází do oblasti zubů rozvolňovacího:'válce 24. který rotuje uvnitř pláště 23 rózvolňovacího válce- 2.4. Pomocí tohoto rozvolňovacího válce 24 se pramen 28 vláken 4, který opouští svěrnou mezeru mezi podávacím válcem 26 a svěrným stolem 27, rozvolňuje na· jednotlivá vlákna 4; přičemž se . otvorem 25 pro odstranění: nečistot odstraňují Částice nečistot. Vlákna 4 vyčesaná rozvolňovacím válcem 24 potom vstupují do kanálu 16 vedení vlákna 4, kterým se odsávají pomocí podtlaku v plášti 23 rozvolňovacího válce 23 a dále se urychlují. Proud 29 i·

···· ···-> - ·· ·· ·· ····

- 14 ) i

vláken 4 se vlivem narůstajícího.zúžení kanálu‘16 vedení vláken 4 urychluje a přitom se vlákna 4 dále dlouží'. Kanál 16 vláken 4 ústí v otvoru 16 do rotoru 6 tak, že vlákna 4 vystupují kolmo na kluznou plochu 2 vláken 4 rotoru 6 a dále se urychlují a dlouží vlivem rychle se otáčejícího rotoru 6. ; ’ /

Vlivem zaostávající zóny 5 zákrutu se také při vzniku nitě ani jednou nemění orientace vláken 4, poněvadž konec příze l * je nasměrován na otvor 16 kanálu 16 vedení vlákeri 4, jak je patrné na obr. 7 a v důsledku toho se na konec příze nejprve li ... V zakroutí špičky vláken 4.' Naproti tomu u předbíhající zóny - * zákrutu se nejprve zakroutí konce vláken. Obr. 8 znázorňuje součásti dopřádacího boxu 30, které se podílí na dopřádání. Rotor 6 je svým hřídelem 6 ; radiálně • * i ·. ;

uložen v opěrném kotoučovém uložená 40, to znamená v klíncích v páru umístěných opěrných, kotoučů 41, 42. Na konci hřídele 6 rotoru 6 je umístěno axiální uložení 43 rotoru 6, které fixuje rotor 6 axiálně v obou směrech; Jedná se přitom o magnetické • f.

axiální ložisko, jaké je popsáno a .zobrazeno například v DE 198 i9 766 Ai. ·/ : · :

• · i .Rotor 6 je umístěn v rotorovém plášti 3 3 / který je připojen pomocí sacího vedení 46 ke zdroji 47 podtlaku,.takže je v rotorovém plášti · 33 neustálý dopřádací podtlak. Tento dopřádací podtlak zajišťuje .především to, že jsou' vlákna 4 odsávána kanálem 16 vedení vlákna 4 do rotoru 6.

♦ >

’ · ⁵ I .

V otočném krytu 34 je umístěna kanálová 'deska 32, která nese adaptér 31 .kanálové desky 32. Kryt 34. se může otáčet kolem osy 35 otáčení, čímž se otevírá rotorový plášť 33. V tomto stavu se může například rotor 6 čistit, nebo se může vyjmout. Vzhledem k tomu se tento kryt 34 před zapřadením . otevírá pomocí obvykle podél rotorového dopřádacího stroje

- 15 pojízdného manipulačního zařízení, aby se provedlo čištění rotoru 6.

V otočném krytu 34 je také uložena konzola 39 uložení rozvolňovacího válce 25, který je poháněn přes přeslen 38 pomoci tangenciálního řemenu 37.. Hnací hřídel 36 pohání podávači válec 26 prostřednictvím zde neznázorněného šnekového převodu. Podávači válec 26 nese na svém předním konci viják 26 , na kterém může být nasazen pohon zapřádacího vozíku 58, aby byl během zapřadení za jištěn,, pohon podávacího válce 26.

Rotor 6 je poháněn prostřednictvím svého hřídele 6 pomocí dalšího tangenciálního řemene 48, který je za chodu udržován v třecím kontaktu s hřídelem 6 rotoru 6 pomocí přítlačného válce 49. Tento další tangenciální řemen 48 probíhá obvykle po celé délce rotorového dopřádacího stroje, takže pohání všechny jeho rotory 6.

Přídavně je k dispozici hnací motor 44, který působí pomocí třecího kola 45 na první opěrný kotouč 41, jakmile s ním vstoupí do kontaktu. K tomu je tento hnací motor 41, jak- je naznačeno zdvojenou šipkou, uložen pohyblivě pomocí neznázorněného zdvihového zařízení k prvnímu opěrnému kotouči 41. nebo od něj. Tento přídavný hnací motor 44 se používá v první fázi zapřadení, aby se při· odklopeném přitlačovacím válci 49 a tím také nedosedajícím dalším tangenciálním řemenu 48 vytvořil opačně směr otáčení rotoru 6, jak to bylo popsáno v rámci objasnění obr. 5a až 5 c. Poněvadž tento hnací motor 4JL nemusí mít nijak vysoké otáčky, může být také velmi málo dimenzovaný. ¹

Alternativně je také možné umístit pohon na manipulační zařízení a hnací moment zavést do dopřádacího boxu přes otočné víko 34.

. !· . · ·· I ·· · · · · · '·· · Λ ·' · <.· 9

9 9 ^9999 9 ' 9 • · · · · · 9 9 9

9 9 9 -ί 9 9 9 - 9 9 , ^ · 99.99*

- 16 Změna směru otáčení rotoru 6 by mohla být vyvolána také tím, že je po celé délce stroje veden druhý tangenciální, řemen, jehož směr- chodu je vzhledem k dalšímu tangenciálnímu řemenu 48 opačný. Druhý tangenciální řemen bude potom přitlačován proti hřídeli 6. rotoru 6 druhým přítlačným válcem dočasně v první fázi dopřádaní. , ¹

Alternativně k vytvoření opačného ;směru otáčení je také možné použít pro rotory jednotlivé pohony, které lze bez dalšího přepnout z hlediska směru jejich otáčení. Takový jednotlivý pohon je například popsán v - DE 198 19 767 Al.. Proto není na tomto místě potřebný bližší popis takovéhoto pohonu.

* L

Na obr. 9 je zobrazenó šest fází dalšího .postupu k vytvoření zakřivení nitě 2 proti směru otáčeni rotoru^6. První fáze znázorňuje obvyklý přívod- nitě 3. za působení podtlaku. existujícího v dopřádací komoře (ďopřádací podtlak) /trubičkou. 18 odtahu nitě 3 do dopřádací komory nebo rotópu 6.

f

Ve druhé fázi se niť 3 obrací kolem další.odtahové trysky 7 do sacího kanálu 51 (viz obr. 10 a 11). To se děje tím, že je odstaven dopřádací podtlak a^-v sacím kanále 51 sé‘ vytvoří pomocné proudění vzduchu. Potom co se konec nitě '3. nasaje dostatečně daleko do sacího kanálu 51, sevře se v sacím kanále 51 pomocí (na obr. 9^: jen schématicky znázorněného) svěrného zařízení 50 (fáze 3). , ^;

Ve čtvrté fázi prochází trubičkou 18 odtahu nitě 3 další niť 3, zatímco se opět zavede dopřádací,podtlak )a rotor 6 se začíná pohybovat ve svém obvyklém směru chodu. Tím se vytváří smyčka nitě 3, ‘která se rozprostíráj ve směru rotace rotoru 6.

V páté fázi se sevření svěrného zařízení 50 uvolní,

• · • ·	• ·	• · •	Λ	·.« •	• β •
•		• ·	•	• ··	•	Φ
•	•	•	•	• ·	•	•
• · · ·	• · ·	• ·			• ·

• · · ·

- 17 když je do rotoru 6 zavedeno tolik nití 3, že je odložení konce nitě 3 proti směru otáčení rotoru 6.

zabezpečeno

Šestá fáze ukazuje, že se konec nitě 3 odloží ze sacího kanálu 51 do rotorového žlábku 1.

V sedmé fázi je znázorněno, že s dalším rozběhem rotoru 6 se co možná nejrychleji odtahuje z trotoru 6 niť 3, zejména aby se zabránilo většímu překrytí mezi nití 3 a potom opět přiváděnými vlákny 4. Zatímco ve fázích 1 až 6 se k rotoru nesmí přivádět žádná vlákna 4, aby se nezpůsobilo překlopeni konce nitě 3 do směru otáčení rotoru'musí být naráz k dispozici plný proud vláken 4, aby bylo v rotorovém žlábku 1 dostatečné ί _e množství vláken 4, které se zakroutí na konec nitě'*3. Tímto způsobem se zajistí, že se žápřádek ve svém průřezu' a ve své pevnosti co možná nejblíže přibližuje normální'niti 3.

Obr. 10 znázorňuje v sacím kanále 51 svěrné/stříhaci zařízení 53.. Když se niť 2 může z hlediska přiváděné délky nastavit pomocí podávacího zařízení 60 (obr. 11) tak, že se také v sacím kanále 51 nasává přesně stanovená délka nitě 2, je pouze potřebné vytvořit svěrné zařízeni. Přesného zobrazení

i.i l· takovéto svěrného zařízení je možné se zřící, poněvadž u něj odpadá pouze nůž.

Jestliže se ¹ však niť 3. má zkrátit teprve v sacím kanále 51, musí se vytvořit svěrné/stříhací zařízení 53.

:S Ovládací spínač 54 je připojen ke svěrnému/stříhacimu zařízení

53. takže ho může zapnout a vypnout. Jak znázorňuje obr. 11, je na zapřádacím vozíku 58 umístěna ovládací tyč 55, která může řízené působit na ovládací spínač 54. Zapřádací vozík 58 která může být pomocí těsnícího kanálu 51. Tím je možné časově obsahuje další sací trubku 56,.

prvku 57 připojena k sacímu řízené vytvořit v sacím kanále 51 proudění pomocného vzduchu, • · • · · · · · 4 4 4 •••••44 ’··,£· 44.4444 aby vznikla smyčka nitě 3. ¹ _f ,

Ze zapřádacího vozíku jé ještě patrná opera,· která má válečky, které se během pojezdu zapřádacího vozíku - 58 podél dopřádacího stroje opírají na dopřádacích boxech 30. <

Sepnutí a rovněž zásobování proudem pomocného vzduchu mohou být provedeny prostřednictvím dopřádacího místa., K tomu může sloužit stejný zdroj podtlaku, který také vytváří dopřádací podtlak. V tomto případě je zejména výhodné také zkrácení nitě 3 svěrným/stříhacím zařízením 53.' .· ¹ t ,·.γ

Na obr. 12 je znázorněna varianta, 'která znázorňuje možnost obrácení proudu 'vláken 4. Sací nátrubek 61 je prostřednictvím dalšího ventilu.63 připojen ke zdroji 62 sacího j '4 , ,ί ' ‘ vzduchu. Tento zdroj 62 sacího vzduchu může být umístěn opět na zapřádacím vozíku 58, nebo-na .dopřádacím místě. Jestliže se • . 'li i ' . · odsává sacím nátrubkem 61, je pomocí podávačiho válcě 26 přes svěrný. stůl 27 přivedený pramen vláken zachycen] mykacím , ' * I- -¹ . / · <

povlakem rozvolňovacího válce 24 a 'následkem- toho.se dále nevyčesává. Po krátké době chodú rozvolňovacího válce· 24 bez předlohy jíž nejsou na rozvólňovacím válci 24jžádná vlákna 4, Vypnutí sacího vzduchu v sacím nátrubku 61 pomocí dalšího ventilu 63 nastane tehdy, když při dosažení sedmé fáze z obr.

je již opět v plném rozsahu k dispozici proud vláken 4 do rotoru 6. Jsou však možná také -jiná umístění sacích' nátrubků 61 podél směru chodu rozvolňovacího válce 24, případně.také ještě v kanále 16 vedení vláken 4. ;

r * τ

• /· i

' ·»/ , ·· ·’« ‘ *♦ * · · y·# φ .* · * «».,· '·

Ϊ · · » · · · · · ' ' · ' · 9 « t · -· · · Φ -· · · ·- ♦ o_ · ·· ' · · · ·'· · · ,£ ₉ .···· ^: · · · · · . _t i· · 9 9 9 9 9 9 ' 1 .. !' . >:

Claims (4)

19 2 . ,; /'-',-J PATENTOVÉ NÁRÚKYi ' • ; 1 . ř

1. Způsob rotorového dopřádání, u ,< kterého se spřádaná vlákna , .

- ... ' i (4) dopravují kanalem (16) vedeni.vlákna (4) do rotoru (6), hromadí se v jeho větší vnitřní průměr majícím rotorovém žlábku (1), rotací rotoru (6).se zakroucení v oblasti·zóny.

(5) zákrutu zkroutí do-konce příze a jako;, hotová příze se odtahují uprostřed a v podstátě- -v jedné rovině s rotorovým žlábkem (1) umístěnou odtahovou tryskou (7, 11)7 přičemž z kanálu (16) vedení vláken (4) vystupující proud vláken (4) má komponentu ve směru, -otáčení rotoru (6j a niť (3), nacházející mezi odtahovou< tryskou (7, 11) a rotorovým žlábkem (1) je alespoň v blízkosti rotorového žlábku ; (1) během dopřádání zakřivena proti směru otáčení rotoru (6.).

ď ·^x j

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že ¹ se proud vláken (4) podává na kluznou' plochu (2), ležící mezi otvorem rotoru (6) a rotorovým žlábkem (l)í '

3. Způsob podle nároku 1 nebo'2, vyznačující se tím, že se ' ' ! «# ^M (f směr zakřivení nitě (3) vytvoří během zapřadení. \

4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že v první fázi zapřadení se na k zapředení; do rotoru (6) zavedeny konec příze působí tangenciálně proti pracovnímu směru otáčeni; rotoru (6) směřujícím rotačním' prouděním, které je dostatečné k vytvoření stanoveného směru zakřivení nitě , .(3). * /

5. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že se rotor (6) v první fázi zapřadení nejprve pohání proti pracovnímu směru otáčení rotoru (6) tak, že se nastaví stanovený směr zakřivení nitě (3), a.při obratu směru pohybu do pracovního směru otáčení rotoru' (6)' še nepřekročí úhlové zrychlení , t

• λ·' ΐ: · * · ’ ··.

· '·· -· -· * '<

·'» ‘ · ' · ·. 4 i*· • '· ’ · · · · «' « · · · • « · · j · · · · · , « ·

- 20 které může vést k překlopení, směru zakřivení.

6. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že trubičkou ' ! . · f (18) odtahu nitě (3) pomocí odsávání dopřádací komorou zpět ♦ - - ř .

vedená niť (3) se po výstupu z trubičky (18) odtahu nitě 1' (3) do radiálně v odstupu umístěného sacího ¹ kanálu (51) odsaje pomocným sacím prouděním a v tomto sacím kanále (51) se fixuje, následně se obnoví dopřádací podtlak a rotor-(6) se uvede do pohybu, čímž se .v rotoru (6) vytvořená smyčka nitě (3) nasměruje dó směru ^fí otáčení nitě (3) a následným uvolněním konce ^;nitě (3) se' tento konec ríitě * (3) uloži v rotorovém žlábku (1) tak, že je orientován proti směru otáčení rotoru (6). ’· ' ) ‘ ,

Způsob podle nároku 6, vyznačující konce nitě (3) v sacím kanále trubičkou.(18) odtahu nitě (3), až nitě (3), která následuje rotující ť

chodu uvedeném rotoru (-6·).

seřtím,J.že še po fixaci

i. [ (51) dále vede niť (3) se vytvoří taková smyčka -proud vzduchu v opět do .f

8. Způsob podle nároku 6 nebo/7 , * vyznačující se tím, že se konec nitě (3) v sacím, kanále(51) zkracuje a ‘zkrácenýkonec nitě (3) se fixuje. ;

9. Způsob podle jednoho z nároků í až 8, vyznačující; se tím, že se během fáze orientace konce nitě (3) rotor (6) zbaví vláken (4) a přívod vláken (4) se nárazově provede teprve tehdy, až se na základě odstředivě síly dostatečně stabilizuje směr zakřivení? konce, nitě (3) v rotorovém žlábku (1). , ( . ‘

Τιγαοολ- &os

4« ,44' ·· ·· .

•4 · 4 4 4 4 4 4

4 4 4 44' 4 4 * • 4 4' 4' 4 4 4 4 • 4' 4 4' » 4' 4 ’♦· £· ·· 4 44 4

OJoztr - 3_θ.

© © © © ©