CZ20022177A3 - Sloučenina pro pouľití při léčení bolesti a farmaceutický prostředek obsahující tuto sloučeninu - Google Patents

Description

Sloučenina pro použití při léčení bolesti a farmaceutický prostředek obsahující tuto sloučeninu

Oblast techniky

Uvedený vynález se týká léčení nebo předcházení bolesti či bolestivých podnětů.

Dosavadní stav techniky

Bolest je smyslový zážitek odlišný od dotyku, tlaku, tepla a chladu. Trpícími je popisován takovými výrazy, jako je jasný, tupý, žhavý, píchavý, bodavý, pálivý a všeobecně zahrnuje jak původní vjem, tak reakci na něj. Tento rozsah vjemů, stejně jako rozdíly ve vnímání bolesti různými jedinci, poskytuje přesný popis bolestivých obtíží, nicméně mnoho jedinců trpí obtížnou a setrvalou bolestí.

Bolest způsobená poškozením nervových struktur se často projevuje jako nervová přecitlivělost nebo zvýšené vnímání bolesti a je označována jako „neuropatická bolest. Bolest může být též „způsobena stimulací receptorů bolesti a přenášena pomocí neporušených nervových cest. Tato bolest je nazývána „nocicepční bolest.

Úroveň stimulace, při které se bolest stává zaznamenatelnou se nazývá „práh bolesti. Analgetika jsou farmaceutické prostředky, které ulevují od bolesti zvyšováním prahu bolesti beze ztráty vědomí. Po podání analgetických medikamentů je před projevením bolesti nutný stimul o vyšší intenzitě nebo s delším trváním. U některých jednotlivců trpících • ·

zvýšeným vnímáním bolesti mohou analgetické medikamenty mít vliv na snížení zvýšeného vnímání bolesti. Prostředky jako jsou lokální anestetika, na rozdíl od analgetik, blokují přenos v periferních nervových vláknech, čímž blokují uvědomování si bolesti. Anestetika na druhou stranu snižují uvědo mování si bolesti díky tomu, že způsobují ztrátu vědomí.

Antagonisté tachykininu jsou popisování jako vyvolávají· cí antinocicepce u zvířat, která jsou v rámci analgézie pova žována za podobná člověku (Maggi a kol., J. Auton. Pharmacol 13, 23-93 (1993) . Vyvolání takové analgézie bylo ukázáno zvláště u antagonistů nepeptidického NK-1 receptoru. Například antagonista receptoru NK-1, RP67,580, vyvolal analgetic ký účinek účinností srovnatelný s morfinem (Garret a kol., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 88, 10208-10212 (1993).

Opiátová analgetika jsou velmi dobře uznávanou třídou analgetických prostředků s působením podobným morfinu. Synte tická a polosyntetická opiátová analgetika jsou deriváty pět skupin chemických sloučenin: fenantreny, fenylheptylaminy, fenylpiperidiny, morfinany a benzomorfany. Farmakologicky mají tyto sloučeniny různé působení, tedy některé jsou silný mi agonisty opiových receptoru (např. morfin), jiné jsou středními až slabými agonisty (např. kodein), další vykazují smíšený agonisticko-antagonistický vliv (např. nalbufin), a ještě další jsou částečnými agonisty (např. nalorfin). Zatím co částeční agonisté opiátů, jako je nalorfin (N-alkylový analog morfinu) budou působit proti analgetickým účinkům morfinu, mohou být samy o sobě v případě samostatného podává ní velmi účinnými jako analgetika.

Ze všech opiových analgetik zůstává morfin nejpoužívanějším, ale má navíc k jeho léčebným vlastnostem řadu nedostatků včetně snížení respirace, snížení gastrointestinální pohyblivosti (ústící v zácpu), nevolnosti a zvracení. Klinic • · · · · · t · · 9 · 9 9 · » · · ké použití opiátových sloučenin též omezují návykovost a fyzická závislost.

Při léčení směřujícím k zamezení rozšíření zánětlivého procesu u revmatických chorob a artritid a pro dočasnou úlevu od bolesti se velmi často používá aspirin a další salicylátové sloučeniny. Další lékové sloučeniny používané za tímto účelem zahrnují deriváty kyseliny fenylpropionové, jako jsou ibuprofen, naproxen, sulindak, fenylbutazon kortikosteroidy, antimalarika jako je chlorochin, hydroxychlorochinsulfat a fenematy (J. Hosp. Pharm., 36, 622 (květen 1979)). Tyto sloučeniny jsou nicméně neúčinné na neuropatickou bolest.

Dostupné terapie na bolest mají též nedostatky. Některé léčebné prostředky vyžadují prodloužené užívání před tím, něž pacient zaznamená účinek. Další existující léky mají na některé pacienty vážné vedlejší účinky a subjekty musí být pečlivě sledovány, zda nejsou příliš ohroženy jakýmikoliv vedlejšími vlivy. Většina existujících léků poskytuje pouze dočasnou úlevu od bolesti a je nutno je brát stále denně či týdně. S postupem nemoci se často zvyšuje množství léku potřebného pro zmírnění bolesti a tedy se zvyšuje možnost nežádoucích vedlejších vlivů.

Receptory NMDA jsou definovány vazbou N-methyl-Dasparagátu (NDMDA) a zahrnují komplex receptor/iontový kanál s mnoha různými identifikovanými vazebnými místy. NDMDA je molekula strukturně podobná glutamátu (Glu), která se váže na vazebná místa glutamátu a je vysoce selektivní a účinná při aktivaci NDMDA receptorů (Watkins, (1987), Olney, (1989)).

mnoha sloučeninách je známo že se vážou na vazebné místo NDMDA/Glu (např. CPP, DCPP-ene, CGP 40116, CGP 37849, CGS 19755, NPC 12626, NPC 17742, D-AP5, D-AP7, CGP 39551, CGP-43487, MDL-100,452, LY-274614, LY-233536 a LY233053).

Další sloučeniny, označované, jako nekompetitivní NDMDA antagonisté se vážou na jiná místa v NDMDA receptorovém komplexu (příklady jsou fencyklidin, dizocilpin, ketamin, tiletamin, CNS 1102, dextromethorfan, memantin, kyselina kynurenová, CNQX, DNQX, 6,7-DCQX, 6,7-DCHQC, R(+)-HA-966, kyselina 7chlorkynurenová, 5,7-DCKA, kyselina 5-jod-7-chlorkynurenová, MDL-28,469, MDL-100,748, MDL-29,951, L-689,560, L-687,414, ACPC, ACPCM, ACPCE, arkain, diethylentriamin, 1,10diaminodekan, 1,12-diaminododekan, ifenprodil a SL-82.0715). Tyto sloučeniny byly obsáhle recenzovány (Rogawski, (1992), Massieu a kol., (1993)) a v dokumentech tam citovaných.

Glutamát (Glu) může být navíc k jeho fyziologickému působení neurotoxický. Neurotoxicita Glu je označována jako „excitotoxicita kvůli neurotoxickému účinku Glu, který je, podobně jako jeho žádoucí působení, zprostředkován excitačním procesem (Olney, (1990), Choi, (1992)). Za normálních okolností, když je Glu uvolňován na synaptickém receptoru, se váže pouze přechodně a poté se rychle odstraňuje z receptoru pomocí transportu zpět do buňky. Za určitých nenormálních podmínek, které zahrnují mrtvici, epilepsii a trauma CNS, selže absorpce Glu a tento se hromadí na receptoru, což má za následek přetrvávající excitaci elektrochemické aktivity, která vede ke odumření neuronů majících Glu receptory. Mnoho receptorů v CNS má Glu receptory, tedy excitotoxicita může zapříčinit enormní rozsah poškození CNS.

Akutní excitotoxické trauma se může vyskytovat jako výsledek ischemických příhod, hypoxických příhod, poranění mozku nebo míchy, určitých typů otrav jídlem, které se týkají excitotoxického jedu jako je kyselina domová [domoic], záchvatem zprostředkovaná neurální degenerace, která může být výsledkem přetrvávajícího stavu epileptického záchvatu (status epilepticus). Velké množství důkazů implikuje, že NMDA receptor je jedním z receptorových subtypů, přes který je Glu • ·· · ··

zprostředkována podstatná část poškození CNS a je velmi dobře prokázáno, že NDMA antagonisté jsou účinné při ochraně CNS neuronů proti excitotoxické degeneraci u těchto akutních syndromů poškození CNS (Choi, (1988), Olney, (1990)).

Navíc k neurálnímu poškození způsobenému akutními podrážděními, může nadbytečná aktivace Glu receptorů přispět k postupnějšímu neurodegenerativnímu procesu vedoucímu k odumření buněk u různých chronických neurodegenerativních chorob, včetně Alzheimerovy choroby, amyotropní laterální sklerózy, AIDS demence, Parkinsonovy choroby a Huntingtonovy choroby (Olney, (1990)). Obecně se má za to, že se NMDA antagonisté mohou ukázat použitelnými v léčebném ošetřování takových chronických chorob.

V roce 1980 bylo nalezeno, že PCP (též známý jako „andělský prach) působí jako „PCP rozpoznávací místo v rámci iontového kanálu NDMDA Glu receptoru. PCP působí jako nekompetitivní antagonista, který blokuje tok iontů skrze NMDA iontový kanál. Posléze se stalo zřejmým, že léky které působí na PCP místě jako nekompetitivní NMDA antagonisté mají spíše tendenci vykazovat psychomimetické vedlejší vlivy. Nadále se uznává, že určití kompetitivní a nekompetitivní NDMA antagonisté mohou zapříčinit podobné patomorfologické vlivy na mozku krys ((Olney a kol., (1991), Hargreaves a kol., (1993)). Takové sloučeniny mají též psychomimetické účinky u lidí ((Kristensen a kol., (1992), Herrling, (1994), Grotta, (1994)) .

Vazebné místo glycinu u NMDA receptorového komplexu je rozlišitelné od vazebných míst Glu a PCP. V poslední době se též zjistilo, že se NMDA receptory vyskytují u rozličných podtypů, které jsou charakterizovány rozdílnými vlastnostmi vazebného místa glycinu na receptoru. Mnoho sloučenin, které se vážou na místa NMDA receptoru glycinu, použitelných pro • ·· · 44 9 4 94 ·· 4 4

4 4 4 4 · 4 4 ·· ···· léčení mrtvice a neurodegenerativních stavů, bylo popsáno v US..patentech č. 5 604 227; 5 733 910; 5 599 814; 5 593 133; 5 744 471; 5 837 705 a 6 103 721.

Podstata vynálezu

S překvapením bylo nyní nalezeno, že určité sloučeniny, které vykazují vazebné vlastnosti na místa NMDA receptoru glycinu jsou užitečné při úlevě bolesti a částečně při úlevě neuropatické bolesti.

Tedy jeden znak vynálezu poskytuje sloučeninu 7-chlor-4-hydroxy-2-(2-chlor-4-methylfenyl)-1,2,5,10-tetrahydropyridazin[4.5-b]chinolin-1,10-dion, mající strukturní vzorec I:

Další znak vynálezu poskytuje způsob léčení bolesti s použitím sloučeniny mající strukturní vzorec I, způsob zahrnuje podávání sloučeniny v množství ulevujicím od bolesti .

V dalším ztělesnění způsob zahrnuje podávání sloučeniny mající strukturní vzorec I v množství ulevujicím od bolesti v podobě farmaceutického prostředku obsahujícího jako aktivní složku sloučeninu mající strukturní vzorec I, dohromady s jednou nebo více farmaceuticky přijatelnými pomocnými látkami .

4 4 4 4 4 · · 99 · · • · · · · · · 4 44 • 44 >4 44 44

44 44 44 444444

V dalším ztělesnění způsob zahrnuje vazbu sloučeniny podle tohoto vynálezu na místo NMDA receptoru glycinu u teplokrevných živočichů jako je člověk tak, že úspěšně inhibuje aktivitu NMDA receptoru.

Dalším znakem vynálezu je způsob přípravy sloučeniny mající strukturní vzorec I.

Ještě dalšími znaky vynálezu jsou farmaceutické prostředky obsahující sloučeninu mající strukturní vzorec I a použití sloučeniny mající strukturní vzorec I pro přípravu léků a farmaceutických prostředků.

Podrobný popis vynálezu

Vynález poskytuje sloučeninu 7-chlor-4-hydroxy-2-(2chlor-4-methylfenyl)-1,2,5,10-tetrahydropyridazin[4.5— b]chinolin-1,10-dion, její farmaceuticky přijatelné soli, způsoby přípravy sloučeniny a jejích solí, farmaceutické prostředky obsahující sloučeninu nebo její soli a způsoby použití sloučeniny, solí a farmaceutických prostředků.

Vhodné farmaceuticky přijatelné soli sloučenin podle tohoto vynálezu zahrnují adiční soli s kyselinami, jako jsou methansulfonát, fumarát, hydrochlorid, hydrobromid, citrát, tris(hydroxymethyl)aminomethan, maleát a soli vytvořené s kyselinou fosforečnou a s kyselinou sírovou. V dalších ztělesněních jsou vhodnými solemi soli se zásadami, jako jsou soli alkalických kovů, například sodíku, soli kovů alkalických zemin, například vápníku neb hořčíku, soli s organickými aminy, například triethylamin, morfolin, N-methylpiperidin, N-ethylpiperidin, prokain, dibenzylamin, cholin, N,Ndibenzylamin nebo s aminokyselinami jako je lysin.

• ·· · · ·· · · · · «· ·· ·· ·· ·· ····

Použití sloučeniny podle tohoto vynálezu nebo jejích farmaceuticky přijatelných solí pro léčebné použití, které může zahrnovat profylaxi bolesti u savců, kterými mohou být lidé, sloučenina může být formulována ve shodě s běžnými farmaceutickými zvyklostmi jako farmaceutický prostředek.

Vhodné farmaceutické prostředky obsahující sloučeninu podle tohoto vynálezu se mohou podávat běžnými způsoby, například podáním orálně, místně, parenterálně, bukálně, nosem vaginálně nebo rektálně nebo inhalací. Sloučenina podle toho to vynálezu může být za tímto účelem zpracována způsoby známými v oboru v podobě například tablet, kapslí, olejových nebo vodných roztoků, suspenzí, emulzí, krémů, mastí, gelů, nosních sprejů, čípků, jemně drcených prášků nebo aerosolů pro inhalaci a pro parenterální použití (včetně intravenózní ho, intramuskulárního nebo infuze) v podobě sterilních vodných nebo olejových roztoků či suspenzí nebo sterilních emul zí. Výhodným způsobem podání je orálně pomocí tablety nebo kapsle.

Navíc ke sloučenině podle uvedeného vynálezu může farma ceutický prostředek obsahovat též jednu nebo více farmaceuticky aktivních látek, nebo může být tento farmaceutický prostředek podáván současně nebo postupně s jedním nebo více farmaceuticky účinnými prostředky.

Farmaceutické prostředky podle tohoto vynálezu se normálně podávají tak, že jedinec přijme účinnou denní dávku zmírňující bolest. Denní dávka může být podána v rozdělených dávkách dle potřeby, přesné množství přijaté sloučeniny a cesta podání jsou závislé na hmotnosti, věku a pohlaví léčeného pacienta a na jednotlivých okolnostech léčené choroby podle zásad obvyklých v oboru. Výhodné dávkování je jednou denně.

0

0 0··

Další výhodné ztělesnění vynálezu poskytuje farmaceutický prostředek obsahující sloučeninu podle tohoto vynálezu jak je zde popsáno nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl ve spojení s farmaceuticky přijatelným pomocným prostředkem, jako je excipient nebo nosič.

A ještě další výhodné ztělesnění vynálezu poskytuje použití sloučeniny podle tohoto vynálezu nebo její farmaceuticky přijatelné soli při výrobě léku použitelného pro vazbu na místo NMDA receptoru glycinu u teplokrevných živočichů jako je člověk.

Ještě další výhodné ztělesnění vynálezu poskytuje způsob vazby sloučeniny podle tohoto vynálezu na místo NMDA receptoru glycinu u teplokrevných živočichů jako je člověk, při potřebě léčení bolesti, kdy tento způsob zahrnuje podávání účinného množství sloučeniny mající strukturní vzorec I nebo její farmaceuticky přijatelné soli takovému živočichu.

Definice:

Obecně platí pro způsoby, procesy a příklady zde v tomto dokumentu popsané, že:

zakoncentrování probíhalo rotačním odpařováním ve vakuu, operace se prováděly pří teplotě místnosti, což znamená v rozsahu 18 až 26 °C a pod atmosférou dusíku, pokud není jinak uvedeno, prováděla se kolonová chromatografie (rychlý postup) na silikagelu Merck Kieselgel (položka 9385), výtěžky jsou uvedeny pouze pro ilustraci a nejsou nutně těmi, které lze maximálně dosáhnout, ·ο· 99 ·

• · «9 99 * 9 9 <9 • 9 ·9 »* <» « · *> « • » «

9 9 · 9 · 9 9 struktura výsledných produktů majících vzorec I byla obecně potvrzována technikami NMR a hmotnostní spektrometrie, protonová magnetická rezonanční spektra byla určena v DMSO-d₆, pokud není řečeno jinak, za použití spektrometru Varian Gemini 2000 pracujícího s intenzitou pole 300 MHz, chemické posuny jsou uváděny v „dílech na milión (ppm) ve směru klesajícího pole od tetramethylsilanu použitého jako interní standard (δ stupnice) a vícečetné píky jsou označeny takto:s, singlet, bs je široký singlet, d je doublet, AB nebo dd znáči doublet nebo doublety, t je triplet, dt je double nebo triplety, m je multiplet, bm je široký multiplet, hmotnostně spektrální data z bombardování rychlými atomy (FAB, fast atom bombardment) byla získána s použitím spektrometru Platform dodávaného Micromass v provedení elektrospray a tam kde to bylo vhodné byly sbírány údaje o pozitivních iontech či negativních iontech a jsou označeny (M+H)⁺, meziprodukty nebyly běžně plně charakterizovány a čistota byla všeobecně určována analýzou hmotnostních spekter (MS) a NMR analýzou.

Zkratky a definice, pokud byly použity, mají následující význam:

CDCI3 je deuterovaný chloroform

CMC je l-cyklohexyl-3-(2-morfolinethyl)karbodiimid metho-p-toluensulfonátu

DCM	je	dichlormethan
DCU	je	dicyklohexylmočovina
DHC	je	1,3-dicyklohexylkarboxydiimid

DMAP	j e	4-(dimethylamino)pyridin
DMF	je	N,N-dimethylformamid
DMSO	je	dimethylsulfoxid
m/s	je	hmotnostní spektrum
NMP	je	N-methylpyrrolidinon
NMR	je	nukleární magnetická rezonance
p.O.	je	; per os
THF	je	tetrahydrofuran a
t.i.d.	je	třikrát denně.

Příklady a zkoušky zde popsané jsou zamýšleny pro ilustraci, nikoliv pro omezení vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Sloučenina podle tohoto vynálezu, 7-chlor-4-hydroxy-2(2-chlor-4-methylfenyl)-1,2,5,10-tetrahydropyridazin[4.5b]chinolin-1,10-dion se připraví následujícím postupem:

Hydrochlorid 2-chlor-4-methylfenylhydrazinu

Suspenze 11,63 g 2-chlor-4-methylanilinu (10,1 ml, 82,1 mmol) v 64 ml vody a 60 ml 12N kyseliny chlorovodíkové byla ochlazena na teplotu -5 °C (vnitřní teplota) a míchána mecha* nickým míchadlem. Během 30 minut byl přidán roztok 8,26 g dusitanu sodného (119,7 mmol) v 56 ml vody. Roztok se vyčeřil, ale část pevného podílu zůstala. Směs byla při teplotě -5 °C míchána po dobu 20 minut a poté ochlazena na teplotu -10 °C. Poté byl během 30 minut přikapán roztok 53,60 g dihydrátu chloridu cínatého (237,6 mmol) v 36 ml 12N kyseliny chlorovodíkové a vnitřní teplota byla udržována v rozsahu od -5 až do -10 °C. Výsledná narůžovělé hnědá směs byla 2 hodiny míchána při teplotě -5 až -10 °C a poté za chladu přefiltrována přes zchlazenou nálevku se skleněnou fritou. Oddělené pevné podíly byly promyty chladným 1% roztokem ethanolu v etheru (100 ml) a následně 500 ml chladného etheru a sušeny vzduchem po dobu 30 minut. Po vysušení ve vakuu byl získán požadovaný produkt v podobě 7,76 g (49 %) velmi světle žluté krystalické látky.

Φ NMR δ (300 MHz, CDC1₃) δ 10,09 (bs, 2 H) , 789 (s, 1 H) , 7,25 (d, 1 H, J_m=l,2 Hz), 7,13 (dd, 1 H, J_m=8,4 Hz, J_m=l,2 Hz), 7,02 (d, 1 H, J_m=8,4 Hz), 2,24 (s, 3 H),

MS (CI)m/z 157/159.

(terč.-Butoxy)-N-[(2-chlor-4-methylfenyl)amino]karboxamid

Suspenze 7,74 g (40,09 mmol) hydrochloridu 2-chlor-4methylfenylhydrazinu v 95 ml nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného byla 10 minut míchána a poté zpracována s 9,45 g (68,37 mmol) pevného uhličitanu draselného. Výsledná jemná světle žlutá suspenze byla 10 minut míchána. Během 5 minut byl přidán roztok 12,97 g (46,12 mmol) di-tercbutyldikarbonatu v 195 ml tetrahydrofuranu a výsledná dvoufázová směs byla silně míchána po dobu 3 hodin. Reakční směs byla rozdělena a vodná vrstva byla extrahována 5 x 25 ml etheru. Spojené organické vrstvy byly promyty 2 x 75 ml »4 · · 4« 4444 destilované vody, vysušeny síranem hořečnatým a za sníženého tlaku odpařeny. Sušení ve vakuu poskytlo 14,07 g světle oranžového oleje. Látka byla přečištěna rychlou chromatografií na silikagelu s použitím směsi etheru a hexanu v poměru 10:90 jako eluentu. Produkt byl získán jako světle žlutý olej který po stání ztuhl (9,92 g, 96 %).

^XH NMR δ (300 MHz, CDC1₃) δ 8,88 (s, 1 H) , 7,15 (s, 1H) , 7,09 (d, 1 H, J_m=l,2 Hz), 6,97 (d, 1 H, J_o=8,l Hz), 6,64 (d, 1 H, J_o=8,l Hz), 2,18 (s, 3 H), 1,41 (s, 9 H),

MS(CI) m/z 279/281.

Dimethyl 7-chlor-4-hydroxychinolin-2,3-dikarboxylat

Míchaná směs 2,50 g (13,5 mmol) 2-amino-4-chlorbenzoatu a 2,05 g (14,4 mmol) dimethylacetylendikarboxylatu v 22 ml terč.-butanolu byla pod atmosférou dusíku po dobu 7 hodin vařena pod zpětným chladičem. Poté bylo přidáno dalších 1,16 g (8,13 mmol) dimethylacetylendikarboxylatu a vařeno pod zpětným chladičem po dobu 2,5 hodiny, reakční směs byla ponechána vychladnout na teplotu místnosti a poté bylo v jedné dávce přidáno 1,56 g (13,9 mmol) terč.-butoxidu draselného. Utvořila se sraženina a výsledná směs byla vařena 1,5 hodiny pod zpětným chladičem. Směs byla ochlazena na teplotu místnosti a filtrována pro oddělení pevných podílů, které byly promyty terč.-butanolem a etherem. Pevné podíly byly rozpuštěny ve vodě a za tvorby sraženiny okyseleny IN kyselinou sírovou. Výsledná směs byla extrahována methylenchloridem a spojené extrakty byly promyty solankou a vodou, vysušeny síranem hořečnatým, filtrovány a odpařeny za zisku pevné zelené látky. Rekrystalizace tohoto materiálu z methanolu poskytlo 1,15 g (47 %)sloučeniny popsané v nadpisu v podobě bělavé pevné látky, teplota tání 232 až 233 °C.

• 999

MS(Cl): 296 (M+H).

Analýza pro C13H10CINO5:

Vypočteno: C, 52,81, H, 3,41, N, 4,74.

Nalezeno: C, 52,75, H, 3,43, N, 4,69.

Kyselina 3-karbomethoxy-7-chlor-4-hydroxychinolin-2karboxylová

Do míchané suspenze 1,0 g (3,38 mmol) dimethyl-[7-chlor 4-hydroxychinolin-2,3-dikarboxylátu] v 20 ml vody byl přidán vodný roztok 0,27 g (6,75 mmol) hydroxidu sodného. Po přidán se suspenze rozpustila. Reakční směs byla po dobu 1 hodiny zahřívána na teplotu 60 °C. Po této době byla reakční směs ochlazena na teplotu místnosti a okyselena koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou. Produkt byl extrahován do ethyletheru a ethyl-acetátu. Organické extrakty byly vysušeny síra nem hořečnatým, filtrovány a odpařeny ve vakuu za zisku slou čeniny popsané v nadpisu v podobě 900 mg pevné látky. Tento materiál byl přečištěn rekrystalizací s využitím směsi rozpouštědel ethyl-acetát/hexan za zisku 571 mg (60 %) sloučeni ny uvedené v nadpisu v podobě bílé pevné látky s teplotou tání 296 °C (rozklad).

MS(Cl)=238(M+H).

Analýza pro Ci₂H₈NO₅Cl. 0,45 CH₃CO₂CH₂CH₃:

Vypočteno: C, 51,30, H, 3,68, N, 4,34.

Nalezeno: C, 51,28, H, 3,62, N, 3,97.

• · · ···· · · · · * · · · ^ΧΗ NMR 8,22 (d, J=8,7 Hz, 1 H) , 7,92 (d, J=l,8 Hz, 1 H) , 7,28 (dd, J=8,7, 1,8 Hz, 1 H), 3,90 (s, 3 H) .

3-Karbomethoxy-2-pyrrolidinkarbamid-7-chlor-4-hydroxychinolin

K suspenzi 2,25 g (8,0 mmol) kyseliny 3-karbomethoxy-7chlor-4-hydroxychinolin-2-karboxylové ve 20 ml tetrahydrofuranu bylo pod atmosférou dusíku při teplotě místnosti přidáno 1,65 g (8,0 mmol) dicyklohexylkarbodiimidu a 0,596 g (8,4 mmol) pyrrolidonu. Reakce byla ponechána při teplotě místnosti míchat po dobu 15 hodin a po této době byl vedlejší produkt reakce odfiltrován. Požadovaný produkt byl přečištěn rychlou kolonovou chromatografií s využitím roztoku 5% methanolu v chloroformu za zisku 2,52 g (94,3 %) sloučeniny popsané v nadpisu v podobě žlutohnědé pevné látky s teplotou tání 215 °C.

MS (Cl): 335 (M+H).

.300 MHz ¹H NMR (DMSO-d₆) : 8,12 (d, J=8,7 Hz, 1 H) , 7,60 (d, 1 H, J=l,8 Hz), 7,47 (dd, 1H, J=8,8, 2,0 Hz), 3,69 (s,

3H), 3,40-3,49 (m, 2H), 3,27-3,33 (m, 2 H) , 1, 80-1, 96 (m,

4H) .

Kyselina 7-chlor-4-oxo-2-(pyrrolidinylkarbonyl)hydrochinolin-3-karboxylové

K suspenzi 2,52 g (7,5 mmol) 3-karbomethoxy-2-pyrrolidinkarbamid-7-chlor-4-hydroxychinolinu ve 40 ml deionizované vody bylo přikapáno 20 ml vodného roztoku 882 mg (15,75 mmol) hydroxidu draselného. Po úplném přidání byla reakční směs zahřáta na teplotu 60 °C. Po třech hodinách byla reakční směs filtrována pro odstranění malého množství nerozpustného podílu. Filtrát byl poté okyselen na hodnotu pH = 1, čímž • · · · · · · · «· · · · * ·· vznikla bílá sraženina. Pevný podíl byl oddělen vakuovou filtrací, promyt vodou a sušen po dobu 16 hodin ve vakuu při teplotě 30 °C. Byla získána sloučenina popsaná v nadpisu o hmotnosti 1,5 g (64 %) v podobě bílé pevné látky s teplotou tání 225 až 228 °C.

MS(Cl): 321 (M+H).

^XH NMR 300 MHz (DMSO-d₆) : 8,28 (d, J=8,8 Hz, 1H), 7,77 (s, 1H), 7,64 (d, 1H, J=8,7), 3,52-3,57 (m, 2H), 3,17-3,19 (m, 2H), 1,83-1,98 (m, 4H).

N-[(terč.-butoxy)karbonylamino][7-chlor-4-oxo-2-(pyrrolidinylkarbonyl) (3-hydrochinolyl)]-N-(2-chlor-4-methylfenyl)karboxamid

K míchané suspenzi 14,57 g (45,43 mmol) kyseliny 7-chlor-4-oxo-2-(pyrrolidinylkarbonyl)-hydrochinolin-3-karboxylové v 300 ml bezvodého tetrahydrofuranu pod atmosférou dusíku bylo přidáno 34,89 g (82,37 mmol) l-cyklohexyl-3-(2-morfolinethyl)karbodiimid metho-p-toluensulfonátu. Bílá suspenze se okamžitě stala zářivě žlutou. Bylo přidáno 13,89 (54,10 mmol)(terč.-butoxy)-N-[(2-chlor-4-methylfenyl)amino]karboxamidu v podobě pevné látky a následně bylo přidáno 50 ml bezvodého tetrahydrofuranu. Jasně žlutá reakční směs byla při teplotě místnosti míchána po dobu 22 hodin. Do reakční směsi byla přidána druhá dávka (16,77 g, 39,59 mmol)l-cyklohexyl-3-(2-morfolinethyl)karbodiimid metho-p-toluensulfonátu. Po 2,5 hodinách při teplotě místnosti byla reakční směs zahřívána na teplotu 60 °C po dobu 5,5 hodin. Po ochlazení na teplotu místnosti byla reakční směs zfiltrována a sebrané pevné podíly byly promyty tetrahydrofuranem. Filtrát a promývací podíly byly odpařeny a vysušeny ve vakuu za zisku žluté pěny. Materiál byl rozpuštěn ve 400 ml methylenchloridu, promyt 2 x 150 ml destilované vody a extrahován • · • · • · · · · · x 500 ml 10% hydrogenuhličitanu sodného. Organická vrstva byl vysušena síranem sodným, odpařen a vysušen ve vakuu za zisku světle žlutohnědé pěny. Látka byla přečištěna rychlou chromatografií na silikagelu s použitím gradientově eluce a chloroformu a methanolu v poměru 95:5 až 85:15 za zisku 15,42 g (61 %) cílového produktu v podobě pevné bílé látky.

³H NMR (300 MHz, DMSO-d₆) : δ 13,3 (bs, 1 H) , 9,19 (bs,l

H) ,	8,25	(d, 1	H,.	Jo=8,7	Hz) ,	7,68	(d, 1	H, Jm=l,8	Hz) , 7,54
(dd,	. 1H,	Jo8,7	Hz,	Jm=l,8	Hz) ,	7,50	(d, 1	H, Jm=l,8	Hz), 7,45
(d,	H, J<y	=7,8),	6,	81 (d,	1 H,	Jo=7,	8 Hz) ,	3,47 (m,	4 H), 2,34
(s,	3 H) ,	1,90	(m,	4 H) ,	1,40	(s,	9 H) ,

MS(-Cl)m/z 559/561.

7-Chlor-4-hydroxy-2-(2-chlor-4-methylfenyl)-1,2,5,10-tetrahydropyridazin[4,5-b]chinolin-1,10-dion

K míchané suspenzi 21,16 g (37,82 mmol)

N-[(terč.-butoxy)karbonylamino][7-chlor-4-oxo-2-(pyrrollidinylkarbonyl)(3-hydrochinolyl)]-N-(2-chlor-4-methylfenyl)karboxamidu v900 ml bezvodého tetrahydrofuranu bylo pod atmosférou dusíku pomalu přidáno 120,0 ml (184,9 mmol) kyseliny methansulfonové. Výsledný tmavě žlutý roztok byl míchán při teplotě místnosti pro dobu 18 hodin. Roztok byl nalit do 7 1 vody, 3 hodiny míchán a poté filtrován za zisku světle žluté pevné látky. Pevná látka byla pomocí ultrazvuku rozptýlena v methanolu, oddělena filtrací a vysušena ve vakuu (30 mm) při teplotě 40 °C, za zisku produktu v podobě pevné bílé látky o hmotnosti 12,93 g (88 %) .

^TH NMR (300 MHz, DMSO,d₆): δ 12,9 (bs, 1 H) , 12,10 (bs, 1 H) , 8,16 (d, 1 H, J_O=8,7 Hz), 8,07 (d, 1 H, J_m=l,8 Hz), 7,47 (dd, 1 H, J_O=8,7 Hz, J_m=l,8 Hz), 7,47 (d, 1 H, J_m=l,2 Hz), • · * ♦

7,42 (d, 1 H, J_o=8,l Hz), 7,29 (dd, 1 H, J₀=8,l Hz, J_m=l,2 Hz), 2,38 (s, 3 H),

MS(C1) m/z 388/390/392.

Analýza pro C18H11CI2N3O3:

Vypočteno: C, 55,6, H, 2,86, N, 10,82.

Nalezeno: C, 55,78, H, 2,89, N, 10,79.

Přiklad 2

Sůl 7-chlor-4-hydroxy-2-(2-chlor-4-methylfenyl)-1,

2, 5,10-tetrahydropyridazin[4,5-b]chinolin-1,10-dionu s cholinem

Suspenze 753 mg (1,94 mmol) 7-chlor-4-hydroxy-2-(2-chlor-4-methylfenyl)-1,2,5,10-tetrahydropyridazin[4.5-b]chinolin-1,10^-dionu v 50 ml methanolu byla zpracována s 550 ml 45% roztoku hydroxidu cholinu v methanolu (1,94 mmol). Většina pevných podílů se okamžitě rozpustila a směs byla pro rozpuštění zbylých podílů zpracována ultrazvukem. Roztok byl filtrován přes nylonový filtr 0,2 pm vložený do stříkačky. Roztok byl odpařen na rotační vakuové odparce na 1,01 g (>100 %) žluté pevné látky. Pevný podíl byl rekrystalován z ethanolu vařeného pod zpětným chladičem (25 ml) a roztok byl ponechán krystalizovat pomalu a bez míchání. Po 2 hodinách byly krystaly odděleny vakuovou filtrací. Žlutá pevná látka byla vysušena za zisku 696 mg (73 %) sloučeniny uvedené v nadpisu, která byla rekrystalována z 20 ml ethanolu pod zpětným chladičem. Pevné podíly byly ponechány růst po dobu 16 hodin a byly opatrně seškrábány z baňky a odděleny vakuovou filtrací a promyty 2 x 3 ml ethanolu za zisku 500 mg sloučeniny uvedené v nadpisu, ze které po sušení při tlaku 13

Pa (100 mTorr) při teplotě 30 °C po dobu tří dní vzniklo 480 mg (50 %) sloučeniny uvedené v nadpisu.

Teplota tání: 239,5 až 240,5 °C (rozklad).

^XH NMR (300 MHz, DMSO-d₆) : δ 8,12-8,09 (2 H, m) , 7,347,17 (4 H, m), 3,86-3,80 (2 H, m), 3,39 (2 H, t, J=5,25 Hz), 3,09 (9 H, s) , 2,35 (3 H, s) .

Analýza pro C18H10N3O3CI2· 1,0 C5H14NO· 0, 6 H₂O:

Vypočteno: C, 55,01, H, 5,06, N, 11,16.

Nalezeno: Č, 55,04, 54,75; H, 4,86, 4,86; N, 11,05,

11,07.

Biologický test funkčnosti

Test A: Inhibice vazby [³H]-MDL105,519

Membrány z krysího mozku

V experimentech použité membrány z krysího mozku byly získány od Analytical Biological Services lne., a byly připraveny v podstatě podle způsobu, který popsal B. M. Baron a kol. v J. Pharmacol. Exp. Ther. 250, 162 (1989). Krátce uvedeno, čerstvé mozkové tkáně včetně mozkové kůry a hippokampu, získané ze samců krys kmene Sprague Davley, byly homogenizovány v 0,35M sacharóze a odstředěny při nízké rychlosti pro oddělení buněčných membrán od ostatních buněčných komponent. Tyto membrány byly poté třikrát promyty deionizovanou vodou a následně zpracovány s 0,04% Triton X-100. Na závěr byly membrány promyty šestkrát v 50 mM citrátového pufru Tris s pH 7,4 a zamrazeny při -80 °C až do použití.

·»«· ·· • · ·

- 20 - :

···· · · · · · · · ·· ·· ·· *· ·· ···♦ [³H]MDL105,519 (72 Ci/mol) byl zakoupen od firmy Amersham. Cold MDL105,519 byl zakoupen od firmy Sigma/RBI. Vazebné analýzy byly prováděny v podstatě jak popsal B. M. Baron a kol. v J. Pharmacol. Exp. Ther. 279, 62 (1996), jak je uvedeno dále. V den experimentu byly mozkové membrány rozmraženy při teplotě místnosti a suspendovány v 50 mM tris acetátového pufru s hodnotou pH 7,4 („TAB). Pro kompetiční vazbu bylo použito 75 pg/ml proteinu (s použitím barviva BioRad). Experimenty se prováděly s použitím destiček s 96 jamkami. Membrány byly inkubovány s 20 μΐ sloučenin v různých koncentracích a 1,2 nM [³H]MDL105,519 po dobu 30 minut při teplotě místnosti v celkovém objemu 250 μΐ. Nespecifická vazba byla určována s použitím 10 μΜ neznačkovaného MDL105,519. Neznačkovaný MDL105,519 a sloučeniny byly rozpuštěny jako 12,5 mM zásobní roztoky v dimethylsulfoxidu. Koncová dimethylsulfoxidová koncentrace v každé jamce byla udržována pod hodnotou 1 %, kdy tato koncentrace byla stanovena jako koncentrace, která nemění vazebné výsledky. Po inkubaci byl nenavázaný [³H]MDL105,519 odstraněn filtrací na destičkách GF/B Unifilter s použitím odběrového zařízení Packard. Filtry byly čtyřikrát promyty chladným TAB (celkem 1,2 ml pufru). Destičky byly sušeny přes noc při teplotě místnosti a navázaná radioaktivita byla po přidání 45 μΐ MICROSCINT O měřena na zařízení Packard TopCount. Účinnost sloučeniny je vyjádřena jako Ki a výsledky byly vypočteny s pomocí tabulky Microsoft Excel a softwaru GrapPad Prizm.

Membrány z lidského mozku

Membrány z lidského mozku byly získány od Analytical Biological Services lne., a testy byly prováděny jak je uvedeno pro membrány krysí.

Test B: Formalínový test ··· · ·· ·· ·· « · · · · ♦ • · · · · ·· ·· ·· • · · · • · · • · · • · · ♦ ♦ ♦

Formalínový test umožňuje odhad inhibičních účinků orálně podávaných sloučenin na formalínem vyvolaném nociceptivním chováním u krys (D. Dubuisson a kol., Pain £, 161-174 (1977), H. Wheeler-Aceto a kol., Psychopharmacology 104, 35-44 (1991), T. J. Coderre a kol., Pain 54, 43-50 (1993)). V testu jsou rozeznány dvě odlišné fáze formalínem vyvolaného chování. Odpověď první fáze, způsobená akutní reakcí na bolestivý podnět na škodlivou chemikálii (formalin) vstřiknutý do tlapky, se projeví mezi 0 až 5 minutami. Následuje klidová fáze mezi 5 až 15 minutami po injekci. Po klidové periodě následuje odpověď druhé fáze, způsobená senzibilizací centrálních nervů v dorsálním rohu, která se projeví v období od 15. minuty a trvá do 60 minut. Centrální senzibilizační přírůstky příchozího škodlivého vstupu způsobí silnější překážku pro přenos bolesti do mozku. Inhibice druhé fáze odpovědi ukazuje na míšní mechanizmus působení léku.

Postup formalínového testu je takovýto: Krysí samci jsou umístěni do komory z plexiskla a 30 až 45 minut sledováni pro zjištění jejich základní hodnoty jejich aktivity. Vícečetné skupiny zvířat jsou předpřipraveny buď pomocným prostředkem nebo různými dávkami testované sloučeniny. Zvířatům jsou dávky podány 3 hodiny před injekcí formalínu do zadní nohy (pod kůži hřbetní strany), kdy injekce obsahuje 0,05 ml sterilního 1% formalínu. Počet úhybů (odpovědí) během první fáze (0 až 5 minut) a během druhé fáze (20 až 35 minut) je bodován a zaznamenáván. Úhybná odpověď je počítána jako procenta inhibice v porovnání s průměrným skóre kontrolní skupiny, které je podávána sůl. ED₅o je dávka sloučeniny, která způsobí 50% inhibici odpovědi na bolestivý podnět.

% inhibice na bolestivý podnět = • ·· • · · ··· · ·· =100 x (počet odpovědí u kontrolní skupiny)-(počet odpovědí u skupiny, které byla podána sloučenina)/počet odpovědí u kontrolní skupiny)

Pro určení významnosti vlivů sloučenin byla použita statistická analýza pomocí Studentova t-testu. Sloučeniny jsou považovány za aktivní na základě jejich schopnosti inhibovat úhybné odpovědi.

Test C: Neuropatický model bolesti (trauma z trvalé konstrikce)

Modely neuropatické bolesti, z traumat z trvalé konstrikce („CCI), spojené s poškozením nervů, které může být důsledkem přímo poranění a stlačení, nebo nepřímo důsledkem širokého rozsahu nemocí, jako jsou infekce, rakovina, metabolické podmínky, toxiny, nutriční nedostatky, imunologické dysfunkce a změny kosterních svalů. V modelu je vyvolána unilaterální periferní hyperalgézie pomocí podvázání nervů u krys (G. J. Bennet a kol., Pain 33, 87-107 (1988)).

Postup je takovýto: Krysy kmene Sprague-Dawley o hmotnosti 250 až 350 g jsou anestetizovány pentobarbitalem sodným a je obnažen ischiatický nerv na úrovni středu stehna tupým otevřením skrze stehenní biceps. Část nervu (zhruba 7 mm) blízko roztrojení ischiatického nervu je uvolněna od tkáně a na čtyřech místech podvázána chromočiněnou střevovou suturou. Sutura je vázána se zhruba 1 mm mezerami mezi stehy. Řezná rána je uzavřena po vrstvách a zvířata jsou ponechána zotavit. Tepelná hyperalgézie je měřena pomocí testu vytažení tlapky (K. Hargreaves a kol., Pain 32, 77-88 (1988)). Pro provedení tohoto testu jsou zvířata usazena na zvýšené skleněné patro. Vyzařující tepelný zdroj je zacílen na střední část chodidla tlapky (oblast ischiatického nervu) skrze skleněné dno s 20 sekundovými přerušeními používanými pro zabrá- 23

není poškození kůže. Jsou zaznamenávány prodlevy ve stahovacím reflexu u obou zadních nohou.

Poraněné tlapky s podvázanými nervy vykazují kratší prodlevy ve stahovacím reflexu ve srovnání s neporaněnými nebo s fingovaně operovanými tlapkami.

Odpovědi na testované sloučeniny jsou vyhodnoceny pro různé časy po orálním podání pro určení nástupu a trvání účinku sloučeniny. Studie dávkových odpovědí jsou prováděny s násobnými skupinami CCI krys medikovaných orálně buď pomocnou látkou nebo testovanou sloučeninou po dobu 5 dní.Prodlevy ve stahovacím reflexu tlapek se měří každý den 10 minut před a 2 nebo 3 hodiny po první denní dávce. Účinnost je počítána jako průměrné procentní snížení zvýšeného vnímání bolesti během 5 dávkových dní ve srovnání se skupinou léčenou pomocnou látkou. Účinnost sloučeniny je vyjádřena jako minimální účinná dávka (MED) v mg/kg za den, která poskytne % snížení zvýšeného vnímání bolesti, které je statisticky významné, kde antihyperalgetický účinek se určí:

% antihyperalgézie = (průměr skupiny léčené placebem - průměr skupiny léčené testovanou sloučeninou) x 100/(průměr skupiny léčené placebem)

Analýza dat byla prováděna srovnáním násobných průměrů (Dunnettův test).

Tabulka 1 ukazuje výsledky testů A, B a C pro sloučeninu podle tohoto vynálezu.

•· ·· ·· *·· ♦··· ···♦ • · · · · ·· »·*· • ·! ί * · ·· · · · ·

99 9 9 9 9 99 9 999

Tabulka 1

Test:	Výsledek:
A: Aainita k NMDA místu glycinu (inhibice vazby	56 nM (krysí mozek)
[3H] -MDL105,519)	50 nM (lidský mozek)
B: účinnost v modelu formalinové bolesti	ED50 -100 mg. kg”1
Test C: CCI neuropatický	65% antihyperalgézie při
model bolesti, tepelná hyperalgézie	MED <2 mg/kg za den

V modelu formalinové bolesti byla účinná dávka sloučeniny podle tohoto vynálezu, která způsobila 50% snížení citlivosti na bolestivý podnět zhruba 100 mg/kg, což byla dávka srovnatelná s dávkou gabapentinu požadovanou pro dosažení podobných výsledků. Nicméně při CCI modelu neuropatické bolesti byla minimální účinná dávka sloučeniny podle tohoto vynálezu menší než 2 mg/kg za den pro dosažení 65% antihyperalgézie.

V případě podávání injekcí dovnitř pouzdra v páteřním kanále, inhibovala sloučenina podle tohoto vynálezu vývoj indukovaného NMDA chování/záchvatu při ED₅₀ odpovídajícím 110 nmol.

Sloučenina podle tohoto vynálezu byla též testována na vazbu na panel více než 80 receptoru jiných než NMDA. Slouče • 999 9« 9« ·· • 9 · · · · 4 • · · 9 9 9· « 9« « 9 9 9

9 9

4 9 · 9 9 •999 ·9 9999 nina nevykázala významnou interakci s kterýmkoliv testovaným receptorem jiným nežli receptor NMDA.

Claims (6)

1. 7-Chlor-4-hydroxy-2-(2-chlor-4-methylfenyl)-1,2,5,10-tetrahydropyridazin[4.5-b]chinolin-1,10-dion nebo její farmaceuticky přijatelné soli.

2. Sloučenina podle nároku 1, kde farmaceuticky přijatelnou solí je sůl s cholinem.

3. Způsob léčení bolesti, vyznačující se tím, že zahrnuje podávání sloučeniny podle nároku 1 v množství účinném pro úlevu od bolesti.

4. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že jako aktivní složku obsahuje sloučeninu podle nároku 1 dohromady s jednou nebo více farmaceuticky přijatelnými pomocnými látkami.

5. Způsob léčení bolesti, vyznačující se tím, že zahrnuje podávání sloučeniny podle nároku 2 v množství účinném pro úlevu od bolesti.

6. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že jako aktivní složku obsahuje sloučeninu podle nároku 2 dohromady s jednou nebo více farmaceuticky přijatelnými pomocnými látkami.