CZ20013896A3

CZ20013896A3 - Způsob rovnání kolejnic a kotoučový rovnací stroj pro rovnání kolejnic

Info

Publication number: CZ20013896A3
Application number: CZ20013896A
Authority: CZ
Inventors: Wilhelm Dr.-Ing. Heller; Wilhelm Prof. Dr.-Ing. Guericke
Original assignee: Krupp Gft Gesellschaft Für Gleistechnik Mbh
Priority date: 2000-10-31
Filing date: 2001-10-30
Publication date: 2002-07-17
Also published as: DE10053933A1; DE10053933B4; CZ298418B6; EP1201329A3; ATE323561T1; DE50109543D1; EP1201329A2; EP1201329B1

Description

(57) Anotace:

Při způsobu rovnání kolejnic (S), při kterém kolejnice (S) procházejí kotoučovým rovnacím strojem (R), který má skupinu rovnacích kotoučů dotýkajících se patky (F) kolejnice (S) a skupinu rovnacích kotoučů dotýkajících se hlavy (K) kolejnice (S), přičemž nejméně rovnací kotouče jedné z těchto skupin jsou nastavitelné ve směru kolejnice (S), se nastavení nastavitelných rovnacích kotoučů volí tak, že se ve vstupní oblasti rovnacího stroje (R), tvořené třemi prvními rovnacími kotouči obou skupin, dosáhne na jednom rovnacím kotouči maximální hodnoty ohybového přetvoření, přičemž ohybové přetvoření na dalších rovnacích kotoučích se sníží o předem stanovenou hodnotu.

h lm999· 99 * »· ·· · ft · · 99 9 9 9 9 99

9 9 9 9 9 ftftft

9 9 · 9 9 9 9 9 * · • ftftft ftft···· • ft 99 999 99 ftft ftftft

Způsob rovnání kolejnic a kotoučový rovnací stroj pro rovnání kolejnic

Oblast_techniky

Vynález se týká způsobu rovnání kolejnic a kotoučového rovnacího stroje pro rovnání kolejnic.

Ρ2®2Υ§{ίΰί v_te ohníky

Kolejnice, které se vytvářejí válcováním zatepla nebo jiným způsobem tvarování zatepla, jsou zpravidla z jejich teploty na konci tvarování zatepla ochlazovány na chladicím loži na teplotu okolního prostředí. Vzhledem k různým poměrům k hmotnosti povrchové plochy na hlavě kolejnice a na patce kolejnice přitom vznikají ohnutí ve tvaru podélných vln. Mimoto mohou prostřednictvím vlastního procesu tvarování a prostřednictvím navazujících přepravních procesů vzniknout krátkovlnné odchylky od přímého směru. K obdobným tvarových chybám dochází také u kolejnic, které jsou z tvarovacího tepla ochlazovány urychleně nebo jsou podrobovány doplňkovému tepelnému opracování .

Kolejnice, které jsou poznamenány takovými odchylkami od přímého směru, nemohou být použity pro stavbu koleje a proto musejí být po ochlazení narovnávány. Toto narovnávání še obvykle uskutečňuje na rovnacím stroji, který je vybaven lichým počtem, zejména sedmi nebo devíti rovnacími kotouči.

Vždy liché rovnací kotouče jsou přitom zpravidla přiřazeny k patce kolejnice, zatímco sudé rovnací kotouče působí na hlavu kolejnice.

Prostřednictvím kotoučového rovnání vznikají na a pod

9

9 99 99 · * · · ·

9 9 ·· ♦ ♦ ·

9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 99 9 99 9 9

- 2 jízdní plochou hlavy kolejnice a ve střední oblasti spodní strany patky kolejnice vysoká tahová vlastní pnutí. Bylo zjíš těno, že tato tahová vlastní pnutí snižují spolehlivost kolejnic proti zlomení při statickém a při dynamickém namáhání. K těmto pnutím se superponují ještě v provozu vytvářená kontaktní pnutí, která vznikají odvalováním kol na kolejnicích. Tato kontaktní pnutí opět vybavují tažná pnutí v ohybu a tlaková pnutí v ohybu. Další pnutí jsou vytvářena z rozdílu mezi vždy aktuální kolejnicové teploty k teplotě upnutí.

Byly již učiněny různé pokusy pro zmenšení tahových vlastních pnutí způsobených kotoučovým rovnáním. Tak bylo již například navrženo zažehnutí napínacího ramene, protahovací rovnání, které je popsáno v DE-A 32 23 346, boční rovnání, které je popsáno v DE-C 19 42 929, narovnávání se zvýšenou teplotou stojiny kolejnice, které je popsáno v DE-C 35 01 522, krátkodobé ohřívání stojiny kolejnice, které je popsáno v DE-C 197 20 061, nebo narovnávání prováděné se zvět šenými kontaktními plochami mezi rovnacími kotouči a rovnanou kolejnicí, které je popsáno v DE-C 41 37 459, aby se dosáhlo snížení vnitřních pnutí. Ve velkém technickém rozsahu se však neprosadil žádný z těchto návrhů. To je oddůvodněno jednak vysokými přídavnými náklady a jednak nedostatkem vhodných technických zařízení.

Mimoto je z DE-A 36 OS 648 známý způsob a zařízení pro rovnání železničních kolejnic. Hlavní myšlenka přitom spočívá v tom, že na kolejnice se v průběhu jejich průchodu skrz stroj tlakově působí střídajícími se ohyby v tak zvaných rovnacích trojúhelnících, a to tak, že kolejnice při rov nání sleduje celkově zakřivenou průchozí dráhu s centrálním bodem zakřivení pod patkou kolejnice. V důsledku toho pro3 ···· 4 • 4

4 chází kolejnice rovnacím strojem od vstupu až k výstupu v oblouku přes patku kolejnice přeložená stranově vystřídanými pohyby v jednotlivých rovnacím trojúhelnících.

Při kotoučovém rovnání na spodní straně patky kolejnice dodržovaná, maximální přípustná vlastní pnutí podélného tahu jsou v EN 13 674-1 Oberbau Schienen, symmetrische Breitfussschienen ab 46 kg/m, to je Svrškové kolejnice, souměrné širokopatní kolejnice od 46 kg/m, návrh ze září 1999, omezena na nejvýše 250 N/mm . Pro hlavu kolejnie se vychází z odpovídajících hodnot. Současně omezuje EN 13 674-1 maximální svislou odchylku rovinnosti na vztažné délce o hodnotě tří metrů na nejvýše 0,3 mm.

Současný vysokorychlostní provoz klade zvláště vysoké po žadavky na přímost kolejnic a na jejich odolnost proti zlomení. Prostřednictvím optimálního přímočarého stavu kolejnic se zabezpečí při nepatrném svislém a vodorovném kmitání klidný průběh vozidla. Optimálně přímo procházející kolejnice jsou proto předpokladem pro zvláště vysoký jízdní komfort a pro ne patrné dynamické zatížení kolejových vozidel a kolejového svršku.

Vysoké požadavky kladené na přímý povrchový průběh kolejnic vyžadují podstatná pohybová deformování v průběhu kotoučového rovnání. Jinak nelze dosáhnout požadovaného dodržování rozměrů. Takto ostře prováděné kotoučové rovnání však vy volává zn_ačná tažná vlastní pnutí.

Také pokusy a vytváření tažných vlastních pnutí a procesy při kotoučovém vyrovnávání prostřednictvím výpočtů a simulačních uskutečnění nepřinesly žádné výsledky, které by vedly v praxi k bezprostředně vyhodnotitelnému zdokonalení.

4··· 44 4 44 44

444 44 44 44

4444 444 44

44 444 44 44 ?2£stata_yynálezu

Vynález si klade za úkol, vycházeje ze stavu techniky vysvětleného v předcházejícím, vytvořit způsob rovnání kolejnic, který umožňuje bez přídavného zařízení a prostředků rovnání kolejnic bez nebezpečí vzniku vysokých tahových vlastních pnutí, Mimoto má být dále vytvořen kotoučový rovnací stroj s jednoduchými prostředky, který by vyhovoval požadovaným technickým požadavkům.

Tento úkol se podle vynálezu řeší způsobem rovnání kolejnic, u kterého jednak kolejnice procházejí kotoučovým rovnqcím strojem, který má skupinu rovnacích kotoučů dotýkajících se patky kolejnice a skupinu rovnacích kotoučů dotýkajících se hlavy kolejnice, přičemž nejméně rovnací kotouče jedné z těchto skupin jsou nastavitelné ve směru kolejnice, u kterého se jednak nastavení nastavitelných rovnacích kotoučů volí tak, že se ve vstupní oblasti rovnacího stroje, tvořené třemi prvními rovnacími kotouči obou skupin, dosáhne na jednom rovnacím kotouči ve srovnání s přetvořeními dosaženými na následujících rovnacích kotoučích maximální hodnoty ohybového přetvoření, a u kterého se jednak ty rovnací kotouče, které budou kolejnicí procházeny v návaznosti na rovnací kotouče, nastaví tak, že se maximální ohybové přetvoření na dalších rovnacích kotoučích sníží o předem stanovitelnou hodnotu.

Další výhodná vytvoření způsobu podle vynálezu jsou patrná z příslušných závislých patentových nároků, které se týkají způsobu.

Mimoto je úkol podle vynálezu také řešen kotoučovým rovnacím strojem pro rovnání kolejnic, který má více skupin na jedné straně na patku kolejnice a na druhé straně na hlavu

9

4444 44 4 44 44

4 4 44 4 4 4 ·«· 444 44 .4444 44· 44 4

4 · 44 4 44 «4 444

- 5 kolejnice dosedajících rovnacích kotoučů, z nichž jsou předem stanovitelné rovnaeí kotouče jednotlivě ze skupin nastavitelné ve směru kolejnice, a to tak, že ve vstupní oblasti rovnacího stroje, tvořené prvními třemi rovnacími kotouči skupin, je nejméně jeden rovnaeí kotouč proti zbývajícím rovna cím kotoučům druhé skupiny nastavitelný s větším stupněm přistavení ve směru kolejnice tak, že na posledním rovnacím kotouči vstupní oblasti je dosažitelná maximální hodnota ohybového přetvoření.

Další výhodná vytvoření kotoučového rovnacího stroje podle vynálezu jsou patrná z příslušných závislých patentových nároků.

S výhodou jsou přitom ty rovnaeí kotouče, které jsou v návaznosti na rovnaeí kotouče vstupní oblasti, případně rovnací kotouče procházené kolejnicí, nastavěny, tak, že maximální výchylka ohybového přetvoření se na každém následném rovnacím kotouči sestupně sníží s pokud možno vysokým poklesem.

Tak lze zvláště účinně zabránit vzniku tahových vlastních pnutí. Výhodná je v této souvislosti mimoto ta skutečnost, když se ty rovnaeí kotouče, které jsou v návaznosti na rovnací kotouče vstupní oblasti, případně rovnaeí kotouče procházené kolejnicí, nastaví tak, že kolejnice se v přechodové oblasti elasticko-plastického střídavého ohybu převede do přímého stavu.

Cíleného rozdělení vlastního pnutí, které je již stejně na nízké úrovni, přes příčný průřez rovnané kolejnice lze dosáhnout tak, že vycházeje z počátečního nastavení se mění nastavení rovnacích kotoučů vytvářejících výstupní oblast prostřednictvím poměru ohybových zakřivení na příslušných rovnacích kotoučích z hodnoty zhruba 0,7 až 1,3.

4» · • · ·· • · * *·

Na obvyklém rovnacím stroji se podle vynálezu v průběhu rovnacího procesu prostřednictvím nastavení jednoho rovnacího kotouče vytvoří maximální ohybové přetvoření na jednom kotouči, který je v dotyku s patkou kolejnice. Toto přetvoření postačuje k tomu, aby se dosáhlo požadovaného rovnacího účinku. Prostřednictvím tohoto maximálního ohybového přetvoření vyvolané plynulé zakřivení kolejnice je odstraněno na návazně procházených rovnacích kotoučích střídavým ohýbáním kolejnice se stupňovitě snižovaným poklesem.

Překvapivě se ukázalo, že tímto způsobem lze rovnat kolejnice, které mají optimální přímost při nepatrném tahovém vlastním pnutí. Mimoto není potřebné nákladné další opracovávání kolejnice vyrovnané podle vynálezu.

Zvláště dobré výsledky rovnání při současně minimalizovaném tahovém vlastním pnutí jsou dosažitelné, když se rovnací kotouč, na kterém se dosáhne maximálního ohybového přetvoření, přiřadí k patce kolejnice. Dále je také výhodné, když odstupňování jednotlivých kroků přetvařování při odstraňování maximálního ohybového přetvoření se provede tak, že ten rovnací kotouč, na kterém se dosahuje poslední přetvoření kolejnice při stupňovitém snížení maximálního ohybového přetvoření, se přiřadí ke hlavě kolejnice. Ukázalo se totiž, že zejména při takovém rozdělení stupňového zpětného přetvařování kolejnice lze dosáhnout minima tahového vlastního pnutí při současně optimalizované přímosti.

Způsob podle vynálezu lze výhodně provádět na obvykle postavených rovnacích strojích, u kterých jsou rovnací kotouče jedné skupiny při pohledu v dopravním směru kolejnice uspořádány přesazené k rovnacím kotoučům druhé skupiny. Odstup rovnacích kotoučů v jedné rovině je obecně označován jako ·« • · • ·

• · · 4« 4* <4 β · *»· f>r ·· rozteč, V praxi je obvyklé vytvářet rovnací stroje pro rovnání kolejnic s roztečemi o hodnotě 1400 - 1800 mm. Rozteč kotoučů může být na jednom rovnacím stroji shodná, rozdílně velká nebo variabilně nastavitelná. Kotouče mohou být ve stro ji uspořádány svisle vadle šebe nebo vodorovně nad sebou.

Obvyklé rovnací stroje jsou přitom opatřeny nastavitelnými hlavovými kotouči nebo nastavitelnými patními kotouči. Pro rovnací proces potřebné alternativně se střídající ohyby jsou dosahovány v tak zvaných rovnacích trojúhelnících. U zná mých rovnacích strojů uvedeného typu vytvářejí vždy dva rovnací kotouče jedné skupiny se vždy jedním rovnacím kotoučem druhé skupiny takový rovnací trojúhelník. Z hlediska vynálezu je v této souvislosti výhodné, když rovnací kotouč, na kterém se dosahuje největšího ohybového přetvoření, tvoří naposledy procházený rovnací kotouč rovnacího trojúhelníku. Mimoto je výhodná také ta skutečnost, když je odpovídající rovnací trojúhelník, ke kterému je přiřazen rovnací kotouč, na kterém se dosahuje největšího ohybového přetvoření, uspořádán ve vstupní oblasti kolejnicí procházené rovnací dráhy. Tak je možné bezpečně provést stupňovité odstranění největšího ohybového přetvařování také na stroji s malým počtem rovnacích kotoučů. Tak je možné provádět způsob podle vynálezu například také na rovnacích strojích, které jsou opatřeny známým způsobem sedmi nebo více rovnacími kotouči. Přitom je z hlediska požadovaného minimalizovaného tažného vlastního pnutí výhodné, když liché rovnací kotouče jsou přiřazeny vždy k patce kolejnice.

Vynález je v dalším podrobněji vysvětlen na příkladech

provedení ve spojení s výkresovou částí.

Na obr. 1 je schematicky znázorněn půdorys výřezu položeného rovnacího stroje.

Na obr. 2 je schematicky znázorněn bokorys výřezu stojícího rovnacího stroje.

Na obr. 3 je znázorněno porovnání plastické ohybové práce podle stavu techniky ve srovnání s předmětem vynálezu.

ovedení _vyná lezu

Na obr. 1 znázorněný, obvyklým způsobem vytvořený rovnací stroj R je opatřen nejméně sedmi rovnacími kotouči 2, 3

4, 5, 6, 7.

V rovnacím stroji R jsou rovnány kolejnice S, které byly před tím vyrobeny válcováním zatepla a které byly na nezná zorněném chladicím loži ochlazeny z konečné válcovací teploty na teplotu okolního prostředí.

Vždy liché rovnací kotouče 1, .3, 5 a 7 rovnacího stroje R jsou přiřazeny k patce F kolejnice S, zatímco sudé a ve smě ru ke kolejnici S přistavitelné rovnací kotouče 2, 4, 6 působí na hlavu K kolejnice S, Rovnací kotouče 2, 4, 6, které jsou přiřazeny ke hlavě K kolejnice S, jsou přitom v dopravním směru P kolejnice S uspořádány přesazené proti rovnacím kotoučům J_, 5, 2 přiřazeným k patce F kolejnice S, a to tak, že vždy jeden z rovnacích kotoučů 2, 4, 6 je z hlediska horizontály uspořádán vždy centrálně mezi jednou dvojicí rovnacích kotoučů 1, 3, 5 a 2· Tímto způsobem vytvářejí rovnací kotouče 1, 2 a ^.Tohové body prvního rovnacího trojúhelníku

RDI. Prostřednictvím prvních tří rovnacích kotoučů 1_, -2., 3 je definována vstupní oblast kolejnice S. Druhý rovnací trojúhelník RD2 je tvořen v opačném uspořádání prostřednictvím rovnacích válečků 2, 3 a 4, třetí rovnací trojúhelník RD3 prostřednictvím rovnacích kotoučů 3, 4, 5 atd. Rovnací trojúhelníky RDI, RD2 a RD3 jsou na obr. 1 vyznačeny čárkovanými čarami. Mezi rovnacími kotouči 1., 2, 3, 4, 5, 6, 7, které jsou přiřazeny vždy k jednomu rovnacímu trojúhelníku RDI. RD2 RD3, ..., je kolejnice přetvořena v ohybu v alternujícím směru .

Rovnací kotouč 2, který je přiřazen ke hlavě K kolejnice 8, je nastaven ve směru na patku F kolejnice S tak, že kolejnice S ve vstupní oblasti při průchodu rovnacím kotoučem 2 získá maximální ohybové přetvoření. Počínaje s následně pro cházeným rovnacím kotoučem 4 se vyvolané plynulé zakřivení kolejnice S stupňovitě zmenšuje, a to tak, že nastavení dal_ ších rovnacích kotoučů 4 a 6 je menší, než rovnacího kotouče 2 ve vstupní oblasti rovnacího stroje R. Odstupňování je přitom zvoleno tak, že poslední, ještě jako plastické označované ohybové přetvoření se uskutečňuje na rovnacím kotouči 5, přiřazeném k patce F kolejnice S.

Ohybová zakřivení, která jsou potřebná pro provedení rovnacího procesu, jsou v následující tabulce 1 uvedena pro dva příklady. Příklad 1A se přitom vztahuje na kolejnice S s normálními, případně malými rozdíly zakřivení po ochlazení, zatímco příklad 1B platí pro kolejnice 3 s většími rozdíly zakřivení.

Tabulka 1

Vodicí váleček	Přiřazení	Vyražená vztažná vení k* kolejnice	ohybová	zakři-
		Příklad 1A	Příklad	1B
1	patka kolejnice*	0	0
2	hlava kolejnice	3,6	4,0
3	patka kolejnice	-3,7	-4,3
4	hlava kolejnice	3,1	3,9
5	patka kolejnice	-1,9	-2,6
6	hlava kolejnice	0,7	1,1
7	patka kolejnice	0	0

Je zde patrno, že maximální ohybové zakřivení je upraveno v obou příkladech provedení v oblasti rovnacího kotouče 2· Jako pozitivní je v této souvislosti definováno zakřivení, když se uskuteční ohnutí na rovnacím kotouči nad hlavou K kolejnice 3, to znamená na rovnacích kotoučích 2., 4 a 6. Jako negativní jsou definována zakřivení, když se ohnutí uskuteční prostřednictvím patky F kolejnice S, to znamená na rovnacích kotoučích .3 a 5.

V praktických pokusech na kolejnicích S profilu UIC60 ve kvalitě UIC900A se ukázalo, že v rovnacím stroji vytvořeném podle obr. 1 při postupu podle vynálezu se po urovnání podélná tažná pnutí v hlavě K kolejnice S redukují ve srovnání s podélnými tahovými pnutími nastavenými při obvyklých

444444 · 4 · ··

4 4 · · · 4 4 · · • « · 4 4 4 ··

II • · 4 4 4 4 · · 4 • 4 44 444 44 44 444 postupech o více jak o polovinu.

Rovnací stroj, který je znázorněný na obr. 2, je opatřen devíti rovnacími kotouči 11, 12. 13, 14, 15, 16, 17, 18.

19. ze kterých jsou na rozdíl od příkladu podle obr. 1 přistavitelně namontovány ve směru ke kolejnici S liché rovnací kotouče 11, .13, 15, 17. .19, které jsou přiřazeny k patce F kolejnice S, a nikoli ke hlavě K kolejnice S přiřazené sudé rovnqcí kotouče 12., 14, .16, 18. Větší počet rovnacích kotoučů 11. 12, 13, 14, 15, 36, 17, 18, 19 má tu výhodu, že prostřednictvím vhodného nastavení rovnacích kotoučů JJL, 13 a 15 lze maximálně nastavené zakřivení kolejnice S až k rovnacímu kotouči 15 přivést velmi rychle nazpět na nízkou hodnotu zakřivení, takže na rovnacích kotoučích 115, 17 a 18 je třeba na rovnávat již jen s malým poklesem zakřivení.

V tabulce 2 jsou uvedena například při rovnání kolejnice

S na rovnacím stroji znázorněném na obr. 2 na jednotlivých rovnacích kotoučích vyražená vztažná ohybová zakřivení k .

V

Vycházeje z takového nastavení rovnacího stroje je možné prostřednictvím cílené variace nastavení v rovnací oblasti stroje uspořádaných rovnacích kotoučů 15, 17 a 19 nastavit rozdělení vlastního pnutí v rovnané kolejnici S v souladu s prak tickými požadavky. Prostřednictvím tohoto cílového osazení změněné odstupňování na rovnacích kotoučích 16 a 17 vždy vyráženého zakřivení je v přiřazených řádcích tabulky 2 uvedeno vždy v závorkách.

-112

Tabulka 2'

Vodicí váleček	Přiřazení	Vyražená gztažná phybová zakřivení k* kolejnice
11	patka kolejnice	0
12	hlava kolejnice	2,34
13	patka kolejnice	-4,30
14	hlava kolejnice	3,65
15	patka kolejnice	-1,68
16	hlava kolejnice	1,0 (1,2)
17	patka kolejnice	-1,2 (-1,1)
18	hlava kolejnice	0,7
19	patka kolejnice	0

Přesně stejně jako v tabulce 1 je v tabulce 2 definováno jako pozitivní zakřivení, když se ohyb uskutečňuje na kotouči prostřednictvím hlavy K kolejnice S, to znamená na rovnacích kotoučích 12, 14, 16 a 18. Jako negativní, jsou definována zakřivení, když se ohyb uskutečňuje prostřednictvím patky F kolejnice S. Je zde patrno, že také u tohoto příkladu ve vstupní oblasti rovnacích kotoučů 11. 12, 13 upravený rovnací kotouč 13 má největší ohybové zakřivení.

Vztažná ohybová zakřivení, která jsou uvedena v tabulce 1 a v tabulce 2, odpovídají ohybovým zakřivením k_y v kontaktní oblasti rovnacích kotoučů 2, 3, 4, 5, 6, ]_, případ• · • · · ně rovnacích kotoučů 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, .18, 19, které jsou zataženy na maximální možné pružné ohybové zakřivení kg kolejnice S, přičemž k_g = 2 ^x R 2 / E ^s h. Přitom je označena 2 zkušební mez, případně mez průtažnosti rovnané kolejové oceli, písmenem E modul pružnosti a písmenem h výška profilu odpovídající kolejnice S. Tak se vytváří a

3*

V předcházejících tabulkách 1 a 2 zanesená odstupňování jsou rovnací hodnoty, které udávají velikostní uspořádání, ve kterých jsou upraveny stupně zpětného přetvařování, které jsou v napojení na největší ohybové přetvařování. V praxi jsou tato maximální ohybová přetvařování a stupně navazujícího zpětného přetvařování měřen? v podstatě proporcionálně k mezi průtažnosti a k chování při zpevňování materiálu kolejnice S. Hodnota nejvyššího ohybového přetvařování musí být tím větší, čím jsou větší po ochlazení kolejnice S vytvořená zakřivení a zvlnění kolejnice S.

Pokud jsou určeny hodnoty maximálního ohybového přetvařování a posledního ještě účinného plasticko-elastického přetvařování, mohou být potřebná nastavení mezi rovnacím kotoučem 3, případně rovnacím kotoučem 13, na kterém se vytváří největší ohybové přetvařování, a mezi rovnacím kotoučem 5, případně rovnacím kotoučem 16 nebo 17, na kterém se dosahuje posledního plastického přetvařování kolejnice S, určena pozorováním elasticko-plastického ohybu kolejnice S. Ovlivňující veličiny jsou přitom technická data rovnacího stroje H, to je rozteč, průměr, počet a druh nastavení rovnacích kotoučů, jakož i přetvoření rovnacího stroje R jako důsledek rovnacího procesu.

Je samozřejmé, že rovnání kolejnic £> lze provádět také

rovnacích strojích R, které jsou opatřeny více než devíti kotouči. Ukázalo se, že na takových rovnacích strojích R lze dosáhnout dalšího snížení tahového vlastního pnutí.

Praktické pokusy na kolejnicích S profilu UIC60 kvality UIC900A ukázaly, že na rovnacím stroji R vytvořeném podle obr. 2 se při postupu podle vynálezu po narovnání podélná tažná pnutí redukují ve srovnání s podélnými tažnými pnutími vytvořenými při obvyklých postupech zhruba o 40 %.

Na obr. 3 je znázorněn diagram, který vysvětluje v porovnatelném protilehlém přestavení plastickou ohybovou práci podle stavu techniky ve srovnání s předmětem vynálezu. Obr. 3 sě Vztahuje na kotoučový rovnací stroj R se sedmi rovnacími kotouči, který je znázorněn například na obr. 1. Nad počtem rovnacích kotoučů je nanesena plastická ohybová práce. S označením 0 je míněna ohybová práce podle stavu techniky a s označením O je míněna ohybová práce podle předmětu vynálezu. Je zde patrno, že ohybová práce u předmětu vynálezu je největší na rovnacím kotouči 3 a u následných rovnacích kotoučů jde podstatně nazpět ve srovnání s druhou křivkou.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1, Způsob rovnání kolejnic (3), vyznačující se tím, že jednak kolejnice (S) procházejí kotoučovým rovnacím strojem (R), který má skupinu rovnacích kotoučů (l, 3, 5, 7; 11, &3, 15, 17, 19) dotýkajících se patky (F) kolejnice (S) a skupinu rovnacích kotoučů (2, 4, 6; 12, 14, 16, 18) dotýkajících se hlavy (K) kolejnice (S), přičemž nejméně rovnací kotouče (2, 4, 6; 11, 13, 15, 17, 19) jedné z těchto skupin jsou nastavitelné ve směru kolejnice (S), jednak se nastavení nastavitelných rovnacích kotoučů (2, 4, 6; 11, 13, 15, 17, 19) volí tak, že se ve vstupní oblasti rovnacího stroje, tvořené třemi prvními rovnacími kotouči (l, 2, 3; 11, 13, 13) obou skupin, dosáhne na jednom rovnacím kotouči (3; 13) ve srovnání s přetvořeními dosaženými na následujících rovnacích kotoučích (4, 5, 6, 7; 14, 15, 16, 17, 18, 19) maximální hodnoty ohybového přetvoření a jednak se ty rovnací kotouče (4, 6; 15, 17, 19), kte ré budou kolejnicí (S) procházeny v návaznosti na rovnací kotouče (3; 13), nastaví tak, že se maximální ohybové přetvoření na dalších rovnacích kotoučích (4, 5, 6, 7; 14, 15, 16, 17, 18, 19) sníží o předem stanovitelnou hodnotu.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že ty rovnací kotouče (4, 6; 15, 17, 19), které jsou v návaznosti na rovnací kotouče (l, 2, 3; 11, 12, 13) vstupní oblasti, případně rovnací kotouče (3; 13) procházené kolejnicí (S), se nastaví tak, že maximální výchylka ohy bového přetvoření se na každém následném rovnacím kotouči (4, 5, 6, 7; 14, 15, 16, 17, 18, 19) sestupně sníží s pokud možno vysokým poklesem?

3, 4, 5, 6, 7; 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19), z nichž jsou předem stanovitelné rovnací kotouče (2, 4, 6; 11, 13, 15 17, 19) jednotlivě ze skupin nastavitelné ve směru kolejnice (S), že ve vstupní oblasti rovnacího stroje (Π), tvořené prvními třemi rovnacími kotouči (l, 2, 3; 11, 12, 13) skupin je nejméně jeden rovnací kotouč (2, 13) proti zbývajícím rovnacím kotoučům (4, 6; 15, 17, 19) druhé skupiny nastavitelný s větším stupněm přistavení ve směru kolejnice (S)’ tak, že na posledním rovnacím kotouči (3, 13) vstupní oblasti je dosažitelná maximální hodnota ohybového přetvoření.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující ······ · 4 4 4 4 4

44 4 4 · 4 · 4 444

4 4··

- 18 11. Kotoučový rovnací stroj podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že rovnací stroj (R) má nejméně sedm rovnacích kotoučů (l, 2, 3, 4, 5,

«4 ··

4. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vycházeje z počátečního nastavení se mění nastavení rovnacích kotoučů (4, 5, 6, 7; 14, 15, 16, 17, 18, 19) vytvářejících výstupní oblast prostřednictvím poměru ohybových zakřivení na příslušných rovnacích kotoučích (5, 7, případně 15, 17, 19) z hodnoty zhruba 0,7 až 1,3.

4 4 · 4 · · 444

44 44 44 444 4 4

4444 4 · · 4 4 4 <4 44 444 ·· 44 444 se tím, že ty rovnací kotouče (4, 6; 15, 17, 19), které jsou v návaznosti na rovnací kotouče (l, 2, 3; 11, 12, 13) vstupní oblasti, případně rovnací kotouče (3; 13) procházené kolejnicí (S), se nastaví tak, že kolejnice (S) se v přechodové oblasti elasticko-plastického střídavého ohybu převede do přímého stavu.

5. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že rovnací kotouč (3), na kterém se dosáhne maximálního ohybového přetvoření, se přiřadí k patce (F) kolejnice (S).

6, 7), s výhodou devět rovnacích kotoučů (ll, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19).

6. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznáč u j í c í s e tím, že ten rovnací kotouč, na kterém se dosahuje posledního přetvoření kolejnice (S) při stupňovitém snížení maximálního ohybového přetvoření, se přiřadí ke hlavě (K) kolejnice (S).

7; 11, 13, 15, 17, 19) jedné skupiny se při pohledu v dopravním směru (P) kolejnice (S) uspořádají přesazené k rovnacím kotoučům (2, 4, 6; 12, 14, 16, 18) druhé skupiny.

7. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že rovnací kotouče (1, 3, 5,

8. Kotoučový rovnací stroj pro rovnání kolejnic, vyzná• · * ·

- 17 δ π j í c x se tím, že má více skupin na jedné straně na patku (F) kolejnice (S) a na druhé straně na hlavu (K) kolejnice (S) dosedajících rovnacích kotoučů (1, 2,

9. Kotoučový rovnací stroj podle nároku 8, vyznačující se tím, že nastavitelné další rovnací kotouče (4, 6; 15, 17, 19) jsou nastaveny ve směru kolejnice (S) tak, že maximální výchylka ohybového přetvoření je na těchto dalších rovnacích kotoučích (4, 5, 6, 7; 14, 15, 16, 17, 18, 19) sestupně odstranitelná, zejména s pokud možno vysokým poklesem, přičemž kolejnice (S) je v přechodové oblasti elasticko-plastického střídavého ohybu přiveditelná do přímého stavu.

10. Kotoučový rovnací stroj podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že vždy dva rovnací kotouče (1, 3, 5, 7;

11, 13, 15, 17, 19) jedné skupiny se vždy jedním rovnacím kotoučem (2, 4, 6; 12, 14, 16, 18) druhé skupiny tvoří rovnací trojúhelník (RDI, RD2, RD3), a že rovnací kotouč (3; 13), na kterém se dosahuje největšího ohybového přetvoření, je naposled procházený rovnací kotouč (3; 13) rovnacích kotoučů (l, 2, 3; 11, 12, 13) vstupní oblasti.

12. Kotoučofý rovnací stroj podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že liché rovnací kotouče (1, 3, 5, 7; 11, 13, 15, 17, 19) jsou přiřazeny k patce ÍF) kolejnice (S).