CZ20012676A3 - Vstřikovací ventil paliva - Google Patents

Description

sedlo.

Dosavadní'Stav techniky

Ze spisu DE 196 26 576 Al je známý elektromagneticky ovládaný vstřikovací ventil paliva k přímému vstřikování paliva do spalovacího prostoru spalovacího motoru, u něhož pro elektromagnetické ovládání spolupracuje kotva s elektricky vybuditelnou cívkou magnetu a zdvih kotvy se přenáší přes jehlu ventilu na uzavírací těleso ventilu. Uzavírací těleso ventilu spolupracuje s plochou sedla ventilu pro vytvoření těsnicího sedla. Návrat jehly ventilu a uzavíracího tělesa ventilu do původní polohy se uskutečňuje vratnou pružinou.

Nevýhodou u vstřikovacího ventilu paliva známého ze spisu DE

196 26 576 Al je zejména relativně dlouhá doba uzavírání. Zpoždění při uzavírání vstřikovacího ventilu paliva jsou vyvolána adhezními silami působícími mezi kotvou a vnitřním pólem a okamžitým nezrušením magnetického pole při vypnutí budicího proudu. Proto musí vratná pružina mít velkou konstantu pružnosti, respektive velké předpětí. Vratná pružina musí být pro dosažení krátké doby uzavření provedena podstatně větší, než by bylo k utěsnění vůči tlaku ve spalovacím prostoru zapotřebí. To však znamená, že je zapotřebí velkého výkonu elektronického ovládacího obvodu.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje vstřikovací ventil paliva pro vstřikovací zařízení paliva spalovacích motorů, zejména k přímému vstřikování paliva do spalovacího prostoru spalovacího motoru, s cívkou magnetu, s kotvou tlačenou vratnou pružinou v uzavíracím směru a s jehlou ventilu, pevně spojenou s kotvou, k ovládání uzavíracího tělesa ventilu, které společně s plochou sedla ventilu tvoří těsnicí sedlo, podle vynálezu, jehož podstatou je, že s vratnou pružinou spolupracuje vypínací pružina tak, že pružnosti vratné pružiny a vypínací pružiny se sečtou, přičemž vratná pružina je předepnuta kotvou po celý zdvih kotvy a vypínací pružina jen po zbytkový zdvih kotvy, který je menší než celkový zdvih.

Výhodou vstřikovacího ventilu podle vynálezu je, že přídavná vypínací pružina působí pozitivně jak na otevírání, tak na uzavírání.

-/

Otevírání je urychleno menší pružnou silou vratné pružiny, která umožňuje menší ovládací výkon, zatímco při uzavírání je přídavnou vypínací pružinou k dispozici přídavná zrychlovací síla pro rychlé uzavření vstřikovacího ventilu paliva. Konstanta pružnosti vratné pružiny se nastaví tak, aby vyvinutá pružnost ještě s jistotou postačila k utěsnění vstřikovacího ventilu paliva vůči tlaku ve spalovacím prostoru spalovacího motoru. Velké zrychlení jehly ventilu při vypnutí je převzato vypínací pružinou, která je ve srovnání s vratnou pružinou provedena s větší konstantou pružnosti. Vypínací pružina je při otevíracím pohybu předepnuta jen v relativně • -· · · tt »· ·· •tttt tttt·· • ···· • tttttt* tt • · tt·· • tt · · tttt · · ·· , malém dílčím zdvihu. Protože při dosažení tohoto dílčího zdvihu je vytvořena již maximální magnetická síla, otevírání se vypínací pružinou zpozdí jen nepodstatně.

Rovněž opatřeními nárocích jsou umožněna vstřikovacího ventilu paliva uvedenými ve vedlejších patentových další výhodná provedení a vylepšení uvedeného v hlavním patentovém nároku.

Výhodné je proměnné provedení vypínací pružiny, které není omezeno na vinuté pružiny, přičemž vypínací pružina může být provedena i jako plochá talířová pružina nebo ve formě pouzdra. Použití talířové pružiny má výhodu v průběhu síly ve tvaru rampy.

Další výhodou je jednoduchá výroba a montáž součástí, které nekladou žádné zvláštní požadavky na materiál nebo na způsob výroby.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladech provedení podle přiložených výkresů, na nichž zjednodušeně obr. 1 znázorňuje řez prvním příkladným provedením vstřikovacího ventilu paliva podle vynálezu, obr. 2 řez druhým příkladným provedením vstřikovacího ventilu paliva podle vynálezu, obr. 3 řez třetím příkladným provedením vstřikovacího ventilu paliva podle vynálezu a obr. 4A, 4B, 4C průběh pružnosti jako funkce zdvihu pro příkladná provedení vstřikovacího ventilu paliva podle vynálezu, znázorněná na obr. 1 až 3.

9 99

9 9 ·' · • · ·

9 9 9 • · · • 9 9 9-9 99 9 • ···

Příklady proved e_n í_v_v nálezu

Obr. 1 znázorňuje v axiálním řezu část vstřikovacího ventilu X paliva na straně vstřikování. Vstřikovací ventil X paliva slouží k přímému vstřikování paliva do neznázorněného spalovacího prostoru zážehového spalovacího motoru se stlačováním spalovací směsi a je proveden jako vstřikovací ventil X paliva otevírající směrem dovnitř. Vstřikovací ventil X paliva obsahuje cívku 2 magnetu, která je obklopena magnetickým tělesem 3_ zpětného magnetického toku, dále vnitřní pól 4 a vnější pól 5_, které jsou obklopeny tělesem 6 ventilu ve formě pouzdra. Mezi vnitřním pólem 4 a vnějším pólem 5. je uspořádána kotva Ί_, na kterou dosedá vratná pružina 8.. Vratná pružina 8_ dosedá na svém druhém konci na stavěči pouzdro 9., které vratnou pružinu 8. předepíná. Kotva Ί_ je se vzájemným tvarovým přizpůsobením spojena s jehlou 10 ventilu, na jejímž konci na straně vstřikování je vytvořeno uzavírací těleso XX ventilu. Uzavírací těleso 11 ventilu tvoří s plochou 12 sedla ventilu těsnicí sedlo. V tělese 13 sedla ventilu je vytvořen alespoň jeden vstřikovací otvor 14. Jehla 10 ventilu je vedena ve vodicím tělese 3 9.

Palivo je přiváděno centrálně a k těsnicímu sedlu je vedeno palivovými kanály 15a, 15b, 15c.

S jehlou 10 ventilu je svařen doraz 16 ve tvaru trubky. Na stacionární dosedací kroužek 17, který je umístěn na vnitřní stěně vnějšího pólu 3, a který může být do středového vybrání 25 vstřikovacího ventilu X paliva zalisován, dosedá axiálně posuvný kroužek 1 8, kterým prochází jehla 10 ventilu. Na posuvný kroužek 1 8 dosedá svým druhým koncem 31 vypínací pružina 19, která je předepnuta na svém prvním konci 30 stacionárním stavěcím kroužkem 20 umístěným rovněž na vnitřní stěně vnějšího pólu 5_. Vypínací pružina 19 je u příkladného provedení podle obr. 1 vytvořena jako vinutá pružina 19a.

Celkový zdvih h_ges odpovídá velikosti první pracovní mezery 23, která je vytvořena mezi kotvou 7. a vnitřním pólem 4. Dílčí zdvih hteii odpovídá velikosti druhé pracovní mezery 24, která je vytvořena mezi dorazem 16 jehly 10 ventilu a posuvným kroužkem 18. U znázorněného prvního příkladného provedení představuje dílčí zdvih h_teii asi 90 % celkového zdvihu h^s·

Přivádí-li se do cívky 2. magnetu elektrický budicí proud, vytvoří se magnetické pole, které přitáhne kotvu 7. ve směru k vnitřnímu pólu 4. Kotva 7 s sebou unáší jehlu 10 ventilu, která je s ní spojena. Zatímco kotva 7. a jehla 10 ventilu vykonávají dílčí zdvih hteii, musí intenzita magnetického pole překonat pouze pružnost slabě dimenzované vratné pružiny 8_, aby se kotva ]_ mohla ve směru k vnitřnímu pólu 4 zrychlit. Konstanta pružnosti vratné pružiny 8. je nastavena tak velká, aby pružnost s jistotou postačovala k utěsnění vstřikovacího ventilu 1_ paliva vůči neznázorněnému spalovacímu prostoru spalovacího motoru. Poté, co kotva 7 a s ní spojená jehla 1 0 ventilu urazí přibližně 90 % celkového zdvihu h_ges, narazí doraz 1 6 jehly 10 ventilu na posuvný kroužek 18 zatížený vinutou pružinou 19a. Zbylých 10 % celkového zdvihu h_ges musí být zdoláno proti pružnpsti vratné pružiny 8. a vinuté pružiny 19a. Vinutá pružina 19a se zrychleným pohybem kotvy ]_ a jehly 10 ventilu stlačí o zbylých asi 10 % celkového zdvihu hg_es. Protože se pružnosti vratné pružiny 8. a vinuté pružiny 19a sčítají, je na konci otevírání vstřikovacího ventilu 1_ paliva pro jeho uzavření k dispozici celková pružnost vratné pružiny 8. a vinuté pružiny 19a, která je v důsledku velké konstanty pružnosti vinuté pružiny 19a podstatně větší než vratná síla dosahovaná podle dosavadního stavu techniky jedinou vratnou pružinou 8..

·· ··♦· 9 99 9· · • · · · * « 9 9 99 * · * · · · ♦ »·· * · < φ · » • · · · « · «, «•·· · ··· ·*·· >,<. ··«

Jakmile se kotva Ί_ pohybuje ve směru k vnitřnímu pólu 4, nadzdvihne se uzavírací těleso 11 ventilu od plochy 12 sedla ventilu a palivo může být vstřikovacím otvorem 14 vstřikováno.

Vypne-li se elektrický budicí proud, který budí cívku 2 magnetu, magnetické pole se zruší a kotva 7. od vnitřního pólu 4 odpadne. K tomu může dojít velmi rychle, protože celková pružnost vratné pružiny 8. a vinuté pružiny 19a zrychlí kotvu 7. ve směru uzavírání, takže jehla 10 ventilu se do své výchozí polohy může vrátit velmi rychle.

Obr. 2 znázorňuje v axiálním řezu část druhého příkladného provedení vstřikovacího ventilu 1_ paliva podle vynálezu. Na obr. 2 jsou znázorněny jen komponenty na vstřikovací straně, které mají z hlediska vynálezu podstatný význam. Již popsané elementy jsou opatřeny stejnými vztahovými značkami, takže od opakovaného popisu bylo prakticky upuštěno.

Vytvoření vstřikovacího ventilu 1_ paliva podle druhého příkladného provedení se od prvního příkladného provedení liší zejména druhem vypínací pružiny 1 9, která je podle obr. 2 provedena jako plochá talířová pružina 19b.

Vstřikovací ventil 1_ paliva obsahuje cívku magnetu, která na obr. 2 není znázorněna, jakož i vnitřní pól 4, který je obklopen tělesem 6. ventilu. Kotva Ί_, která je zatížena vratnou pružinou 8_, je uspořádána ve vybrání 40 vnitřního pólu 4.

Kotva 2 je prostřednictvím pouzdra 21 v činném spojení s jehlou 10 ventilu, na jejímž konci na straně vstřikování je vytvořeno uzavírací těleso 11 ventilu. Uzavírací těleso 11 ventilu tvoří s plochou 1.2 sedla ventilu těsnicí sedlo. V tělese 13 sedla ventilu je vytvořen alespoň jeden vstřikovací otvor 14.

Vratná pružina 8. dosedá na pouzdro 21, které je s jehlou 10 ventilu svařeno. Pouzdro 21 slouží současně jako unašeč kotvy 7_, která u tohoto druhého příkladného provedení není s jehlou 10 ventilu svařena, nýbrž je axiálně posuvná. Kotva ]_ je opatřena dorazem 22 uspořádaným na straně vstřikování, který je proveden ve tvaru trubky a je svařen s jehlou 1 0 ventilu. Mezi kotvou 7_ a dorazem 22 je umístěn kroužek 26 z elastomeru, který brání odskoku kotvy 7 při zavírání vstřikovacího ventilu 1_ paliva.

Talířová pružina 19b je provedena ve tvaru kotouče, v němž jsou provedeny palivové kanály 15b, a je upevněna v prstencovém vybrání 27 v tělese 6. ventilu. Jehla 40 ventilu prochází talířovou pružinou 19b a na straně vstřikování obsahuje vodicí element 3 8, který slouží k vedení jehly 1 0 ventilu a je opatřen palivovými kanály 15c pro vedení paliva k těsnicímu sedlu. Na jehle 10 ventilu je umístěn doraz 16 ve tvaru trubky, který je k ní s výhodou přivařen.

Celkový zdvih hg_es odpovídá velikosti první pracovní mezery 23, která je vytvořena mezi kotvou 7_ a vnitřním pólem 4. Dílčí zdvih hteii odpovídá velikosti druhé pracovní mezery 24, která je vytvořena mezi dorazem 16 jehly 10 ventilu a talířovou pružinou 1 9b. I u tohoto příkladného provedení představuje dílčí zdvih h_tej i asi 90 % celkového zdvihu hg_es.

Palivo se přivádí centrálně a vede se k těsnicímu sedlu prostřednictvím palivových kanálů 15a, 15b, 15c, 15d.

Přivádí-li se do cívky magnetu, která na obr. 2 není znázorněna, budicí proud, vykoná kotva 7, stejně jako u výše uvedeného prvního příkladného provedení, společně s jehlou 10 ventilu, která je prostřednictvím pouzdra 21 kotvou 7. unášena, dílčí zdvih h.;_e11, který představuje asi 90 % celkového zdvihu h_ges, a to ve směru zdvihu proti pružnosti vratné pružiny 8_. Jakmile doraz 16 jehly 10 ventilu narazí na talířovou pružinu 19b, musí být na zbývající části zdvihu hges - h_teii, která představuje asi 10 % celkového zdvihu h_ges, překonána celková pružost talířové pružiny 19b a vratné pružiny 8_. Talířová pružina 19b se však může zrychlením kotvy ]_ a jehly 10 ventilu mírně zdeformovat.

Obr. 3 znázorňuje v axiálním řezu část vstřikovacího ventilu i. paliva podle třetího příkladného provedení. Na obr. 3 jsou znázorněny jen komponenty pro přívod paliva, které mají z hlediska vynálezu podstatný význam. Část vstřikovacího ventilu 1_ paliva na straně vstřikování může být vytvořena podobně jako u druhého příkladného provedení, přičemž jsou však možná i jiná vytvoření.

Oproti výše popsaným příkladným provedením, v nichž je vypínací pružina 19 vůči vratné pružině 8. uspořádána ve směru vstřikování, je na obr. 3 vypínací pružina 19 uspořádána vůči vratné pružině 8_ ve směru přívodu paliva. Vypínací pružina 19 je provedena jako talířová pružina 1 9c ve tvaru pouzdra.

Vstřikovací ventil i. paliva obsahuje cívku 2 magnetu, která je navinuta na kostře 32. Cívka 2 magnetu vytvoří při přívodu elektrického budicího proudu elektrickým vedením 33 magnetické pole. Kotva 7. je prostřednictvím pouzdra 21 v činném spojení s jehlou 10 ventilu. Na pouzdro 21 dosedá vratná pružina 8., která je předepnuta stavěcím pouzdrem 9. zalisovaným do středového vybrání 25 vnitřního pólu 4. Jehla 1 0 ventilu prochází vratnou pružinou 8_. Ve i 4»‘ «···· směru přívodu paliva je uspořádána vypínací pružina 19, vytvořená jako talířová pružina 19c ve tvaru pouzdra. Talířová pružina 19c ve tvaru pouzdra je upevněna v prstencovém vybrání 27 vnitřního pólu 4. Přívod paliva je proveden centrálně filtračním elementem 34. Palivo je dále vedeno středovým vybráním 25 vstřikovacího ventilu 1_ paliva a palivovými kanály 1 5 ke konci vstřikovacího ventilu 1_ paliva na straně vstřikování. Vstřikovací ventil 1 paliva je obklopen plastovým pláštěm 35, na němž jsou nastříknuty neznázorněné elektrické zasunovací kontakty.

Celkový zdvih h_ges odpovídá velikosti první pracovní mezery 23, která je vytvořena mezi kotvou ]_ a vnitřním pólem 4> Dílčí zdvih hteii odpovídá velikosti druhé pracovní mezery 24, která je vytvořena mezi koncem 36 jehly 10 ventilu a talířovou pružinou 19c ve tvaru pouzdra. I u tohoto třetího příkladného provedení představuje dílčí zdvih hteii asi 90 % celkového zdvihu hges·

Přivádí-li se do cívky 2_ magnetu, znázorněné na obr. 3, elektrickým vedením 33 elektrický budicí proud, vytvoří se magnetické pole, které urychlí kotvu 7 ve směru zdvihu. Jehla 10. ventilu je unášena pouzdrem 21. Při průchodu kotvy 7. na dráze dílčího zdvihu h__teíi musí magnetické pole pro zrychlení kotvy 7. ve směru k vnitřnímu pólu 4 překonat pouze pružnost vratné pružiny 8_. Jakmile konec 36 jehly 10 ventilu dosedne na talířovou pružinu 19c ve tvaru pouzdra, začnou spolu působit pružnosti vratné pružiny 8. a talířové pružiny 19c ve tvaru pouzdra jako celková pružnost, která je lehce překonána zrychlením kotvy Ί_· Na konci otevírání vstřikovacího ventilu 1. paliva je k dispozici relativně velká celková pružnost pro uvolnění kotvy 7. od vnitřního pólu 4.

Na obr. 4A, 4B, 4C jsou pro objasnění způsobu činnosti vypínací pružiny 19. znázorněny tři grafy, na nichž je znázorněna souvislost mezi zdvihem kotvy ]_ a celkovou pružnou silou F_Feder vratné pružiny 8. a vypínací pružiny 19.

Na obr.4A, 4B,4C jsou použity tyto zkratky:

hges	celkový zdvih
h t ei 1	dílčí zdvih
FFeder	celková pružnost
F Ru c k	pružnost vratné pružiny 8.
FSchraub	pružnost vinůté pružiny 19a
FTe1ler	pružnost talířové pružiny 19b, 19c

Na obr. 4A je znázorněna situace podle dosavadního stavu techniky. Pružnost Frocí zůstává po celý celkový zdvih h,_ges konstantní, protože neexistuje žádná další vypínací pružina 19. Uražená dráha je proto tak krátká, že pružnost Fjeder se po celém celkovém zdvihu h_ges znatelně nemění. Pružnost, která je na konci otevírání k dispozici pro uzavření vstřikovacího ventilu 1_ paliva, se proto rovná uzavírací síle bez zdvihu jehly 10 ventilu.

Obr. 4B znázorňuje silové poměry prvního příkladného provedení, znázorněného na obr. 1. Když kotva 7 vykonává dílčí zdvih hteii, působí pouze pružnost F_RUck vratné pružiny 8.. Když doraz 16 jehly 10 ventilu narazí na posuvný kroužek 18, přitáhne magnetické pole kotvu 7. s jehlou 10 ventilu proti celkové pružnosti Fředer = F_RUCk + F_Schraub· Pružnost F._Schraub vinuté pružiny 19a je na základě relativně malé konstanty pružnosti a malého zdvihu téměř konstantní. Když kotva ]_ vykonává zbytkový zdvih mezi h_teii a h_ges, celková pružnost Fjeder se skokově zvýší o pružnost Fschranb, takže na konci otevírání je k dispozici vyšší celková pružnost Fjeder k zavření vstřikovacího ventilu 1. paliva než u provedení podle obr. 4A.

9' 9

Na obr. 4C je znázorněna celková pružnost podle silových poměrů u provedení na obr. 2 nebo obr. 3 při provedení vypínací pružiny 19 jako talířová pružina 19b, 19c. Protože k deformaci talířové pružiny 19b, 19c je zapotřebí síly, která se podstatně zvýší přímo úměrně stupni deformace již při malém zdvihu, vzroste celková pružnost Fp_eder po naražení dorazu 16 jehly 10 ventilu na talířovou pružinu 19b, popřípadě konce 26 jehly 10 ventilu na talířovou pružinu 19c, lineárně se zdvihem, zatímco kotva 7 vykoná zbytkový zdvih hges - hteii, takže na konci otevírání vstřikovacího ventilu 1_ paliva je k dispozici pro zavření vstřikovacího ventilu 1_ paliva velká celková pružnost FjederZvýšení pružnosti talířových pružin 19b, 19c může být dosaženo různými možnostmi provedení, která ovlivňují tvrdost a deformační chování talířových pružin 19b, 19c.

Vynález není omezen na znázorněná příkladná provedení a je uskutečnitelný i u mnoha jiných provedení vstřikovacích ventilů 1_ paliva, zejména u vstřikovacích ventilů 1. paliva otevírajících směrem ven.

Claims (15)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Vstřikovací ventil paliva pro vstřikovací zařízení paliva spalovacích motorů, zejména k přímému vstřikování paliva do spalovacího prostoru spalovacího motoru, s cívkou (2) magnetu, s kotvou (7) tlačenou vratnou pružinou (8) v uzavíracím směru a s jehlou (10) ventilu, pevně spojenou s kotvou (7), k ovládání uzavíracího tělesa (11) ventilu, které společně s plochou (12) sedla ventilu tvoří těsnicí sedlo, vyznačující se tím, že s vratnou pružinou (8) spolupracuje vypínací pružina (19) tak, že pružnosti vratné pružiny (8) a vypínací pružiny (19) se sečtou, přičemž vratná pružina (8) je předepnuta kotvou (7) po celý celkový zdvih (h_ges) kotvy (7) a vypínací pružina (19) jen po zbytkový zdvih (h_ges-h_teii) kotvy (7), který je menší než celkový zdvih (h_ges).
2. 2. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 1, vyznačující se tím, že konstanta pružnosti vratné pružiny (8) je menší než konstanta pružnosti vypínací pružiny (19).
3. 3. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vypínací pružina (19) je vytvořena jako vinutá pružina (19a).
4. 4. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 3, vyznačující se tím, koncem vstřikovacího ventilu (1) paliva na straně vstřikování.
5. 5. Vstřikovací ventil paliva podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že jehla (10) ventilu je spojena s dorazem (16) ve tvaru trubky.
6. 6. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 5, vyznačující se tím, že vypínací pružina (19) dosedá svým prvním koncem (30) na stacionární stavěči kroužek (20) a svým druhým koncem (31) na axiálně posuvný kroužek (18).
7. 7. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 6, vyznačující se tím, že posuvný kroužek (18) dosedá na stacionární dosedací kroužek (17).
8. 8. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 7, vyznačující se tím, že jehla (10) ventilu prochází stavěcím kroužkem (20), vypínací pružinou (19) a posuvným kroužkem (18).
9. 9. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 8, vyznačující se tím, že v zavřeném stavu vstřikovacího ventilu (1) paliva je mezi kotvou (7) a magnetickým vnitřním pólem (4) vytvořena první pracovní mezera (23), která je větší než druhá pracovní mezera (24), vytvořená mezi axiálním posuvným kroužkem (18) a dorazem (16) jehly (10) ventilu.
10. 10. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vypínací pružina (19) je vytvořena jako talířová pružina (19b, 19c).
11. 11. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 10, vyznačující se tím, že doraz (16) spojený s jehlou (10) ventilu naráží na talířovou pružinu (19b).
12. 12. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 11, vyznačující se tím, že v zavřeném stavu vstřikovacího ventilu (1) paliva je mezi kotvou (7) a magnetickým vnitřním pólem (4) vytvořena první pracovní mezera (23), která je větší než druhá pracovní mezera (24),

    4‘4 444

    9 4

    444 4, · • ·>

    »' ·’ ♦ 4

    4 4 4

    9 4 4

    4 .4

    4· 4 4) 4 vytvořená mezi talířovou pružinou (19b) a dorazem 16) jehly (10) ventilu.
13. 13. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 10, vyznačující se tím, že konec (36) jehly (10) ventilu odvrácený od uzavíracího tělesa (11) ventilu naráží na talířovou pružinu (19c).
14. 14. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 13, vyznačující se tím, že v zavřeném stavu vstřikovacího ventilu (1) paliva je mezi kotvou (7) a magnetickým vnitřním pólem (4) vytvořena první pracovní mezera (23), která je větší než druhá pracovní mezera (24), vytvořená mezi koncem (36) jehly (10) ventilu a talířovou pružinou (19c).
15. 15. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím, že talířová pružina (19c) je vytvořena ve tvaru pouzdra a je uspořádána v oblasti mezi přívodním koncem paliva vstřikovacího ventilu (1) paliva a vratnou pružinou (8).

    obr. 1 y>i/ ž&é obr. 2 é-j'.

    3/4 obr. 3