CZ20011880A3 - Ventil pro řízení kapalin - Google Patents

Description

Vynález se týká ventilu pro řízení kapalin s piezoelektrickou jednotkou k ovládání ventilového členu, axiálně posuvného ve vrtaném otvoru tělesa ventilu, který má hydraulický převod, vytvořený jako vyrovnávací element tolerancí k vyrovnávání délkových tolerancí niezoelektrické iednotkv

- ------- _r - ----- - ------------- J - — — ----J ·

Dosavadní stav techniky

Ze spisu DE 197 328 032 je známé vstřikovací zařízení paliva pro spalovací motory s vysokotlakým zdrojem paliva. Vstřikovací zařízení paliva má dvě ventilová sedla, která při ovládání piezoelektrickým pohonem spolupůsobí v určitém pohybovém sledu s těsnicími plochami uzavíracího tělesa, přičemž uzavírací těleso se zpočátku nachází v uzavřené poloze na prvním ventilovém sedle, pak je uvedeno do mezilehlé polohy mezi ventilovými sedly a následně se opět dostává do uzavírací polohy na druhém ventilovém sedle.

Tímto způsobem je průběhem pohybu uzavíracího tělesa od jednoho ventilového sedla ke druhému dosaženo krátkodobého odlehčení řídicího prostoru ventilu, přes jehož tlakovou hladinu je určena otevírací, případně uzavírací poloha jehly ventilu v zařízení pro vstřikování paliva, které je vytvořeno jako silově vyrovnané. Tím je vstřikování paliva řízeno. Vstřikování paliva je přitom umožněno tehdy, nalézá-li se uzavírací těleso v poloze mezi oběma ventilovými sedly. Tímto způsobem je vstřikování paliva realizováno pomocí jediného buzení piezoelektrického pohonu.

Protože časově náročné obracení pohybu uzavíracího tělesa během vstřikování paliva není žádoucí, jsou ztrátové časy při regulaci známého zařízení pro vstřikování paliva výhodně relativně malé.

Ukázalo se však, že k překmitům uzavíracího tělesa dochází tehdy, pokud má být toto těleso uvedeno do polohy mezi oběma ventilovými sedly. Jakmile se uzavírací těleso vykývne příliš daleko ve směru prvního nebo druhého ventilového sedla, může to vést k nevýhodným nepřesnostem při dávkování vstřikovaných množství.

Polohu uzavíracího tělesa mezi ventilovými sedly je možné stabilizovat pomocí síly pružin, to však má nevýhodu, že by se piezoelektrický pohon musel pohybovat do své uzavírací polohy na druhém ventilovém sedle proti síle pružiny. Piezoelektrický pohon musí být podle toho dimenzován v odpovídající velikosti, čímž jsou negativně ovlivněny výrobní náklady a konstrukční rozměry vstřikovacího zařízení.

Úkolem vynálezu je vytvořit ventil pro řízení kapalin, který odstraňuje naznačené nevýhody, zejména překmitávání ve středové poloze uzavíracího členu ventilu.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen ventilem pro řízení kapalin s piezoelektrickou jednotkou k ovládání ventilového členu, axiálně posuvného ve vrtaném otvoru tělesa ventilu, který má hydraulický převod, vytvořený jako vyrovnávací element tolerancí k vyrovnávání délkových tolerancí piezoelektrické jednotky, podle vynálezu, jehož podstatou je, že u jednoho konce vrtaného otvoru je upraven prostor systémového tlaku ventilu ohraničený těsnicím elementem a u jeho druhého konce nízkotlaký prostor ventilu s odtokovým kanálem úniků, který je přes vyrovnávací kanál, který má orgán omezující tlak a plnicí zařízení, spojen s prostorem systémového tlaku ventilu, přičemž ventilovému členu je přiřazen uzavírací člen ventilu, který spolupůsobí s nejméně dvěma ventilovými zavírání ventilu, takovým způsobem, ventilu od řídicího uspořádanými že v uzavřené ventilovými sedly s řídicím prostorem pod sedly pro otevírání a v nízkotlakém prostoru poloze odděluje nízkotlaký prostor vysokým tlakem ventilu a v poloze mezi spojuje nízkotlaký nři ppm 7 i a ií n r a v a r ~ “------ . ~ — — * — τ ~ hydraulické reakční nastavovacích pohybů ventilového členu.

prostoru průtočně ventilu, alespoň krátkodobě vytvářející prostor f 111 i /* t

V * V* *** 1 W * síly pro ventilu

Ať rt o n tlumení

Ventil podle vynálezu je výhodný v tom, že nastavovací pohyby ventilového členu jsou pomocí tlumicích orgánů tlumeny tak, že uzavírací člen ventilu je stabilizován ve své středové poloze mezi oběma ventilovými sedly. V důsledku toho mohou být prostřednictvím ventilu podle vynálezu přesně prováděny také vysokofrekvenční vstřiky kapalin, zejména paliva, aniž by přitom docházelo ke kolísání vstřikovaného množství díky překmitávání uzavíracího členu ventilu v nepříznivé mezilehlé poloze.

U ventilu podle vynálezu jsou prostřednictvím tlumicích orgánů vyvíjeny hydraulické síly, které krátkodobě působí proti směru pohybu uzavíracího členu ventilu a tento člen tak odpovídajícím způsobem brzdí ve středové poloze mezi oběma ventilovými sedly. Podle toho může uzavírací člen ventilu dosáhnout své stabilní středové polohy aniž by docházelo k překmitávání.

Významná výhoda vynálezu spočívá dále v tom, že hydraulické reakční síly, vyvíjené tlumicím orgánem, působí pouze krátkodobě, takže piezoelektrická jednotka nepohybuje uzavíracím členem ventilu

proti těmto tlumicím silám směrem do uzavřené polohy ke druhému ventilovému sedlu. Piezoelektrická jednotka tak může být odpovídajícím způsobem dimenzována malá, takže jsou redukovány výrobní náklady.

Další výhody a výhodná provedení předmětu vynálezu jsou patrné z popisu, výkresu a z patentových nároků.

Přehled obrázků na výkresech

Dva příklady provedení ventilu podle vynálezu pro řízení kapalin jsou znázorněny na obrázcích, na kterých znamená obr. 1 schématické znázornění výřezu prvního příkladu provedení vynálezu u vstřikovacího ventilu paliva pro spalovací motory v podélném řezu, obr. 2 schématické znázornění výřezu druhého příkladu provedení vynálezu u vstřikovacího ventilu paliva v podélném řezu s vyvrtaným dutým únikovým kolíkem a obr. 3 graf s diagramem k únikovému kolíku, přičemž štěrbinový tlak a šířka štěrbiny jsou vyneseny po délce kolíku.

Příklady provedení vynálezu

První příklad provedení, znázorněný na obr. 1, ukazuje použití ventilu podle vynálezu u vstřikovacího ventilu 1 paliva pro spalovací motory automobilů. Vstřikovací ventil 1 paliva je vytvořen jako injektor se společným tlakovým zásobníkem (common rail), přičemž vstřikování paliva je řízeno přes tlakovou hladinu v řídicím prostoru 12 ventilu, který je spojen s vysokotlakým napájením.

Pro nastavení začátku vstřikování, trvání vstřikování a vstřikovaného množství přes silové poměry ve vstřikovacím ventilu 1_ paliva je ventilový člen 2 řízen přes piezoelektrickou jednotku, vytvořenou jako piezoelektrický ovladač 3. který je uspořádán na straně ventilového členu 2, odvrácené od řídicího a spalovacího prostoru ventilu.

Piezoelektrický ovladač 3. je sestaven z většího počtu vrstev a má na své, k ventilovému členu 2 přivrácené straně, hlavu 4 ovladače a na straně od ventilového členu odvrácené patku 5. ovladače, která se opírá o stěnu 26. Na hlavu 4 ovladače přiléhá přes opěru 6. regulační píst 7 ventilového členu 2, který je proveden s odstupňovaným průměrem.

Ventilový člen 2 je uspořádán axiálně posuvný ve vrtaném otvoru 8. tělesa 9 ventilu, provedeném jako podlouhlý vývrt a zahrnuje kromě regulačního pístu 7 ještě ovládací píst 10. ovládající uzavírací člen 13 ventilu, přičemž regulační píst 7 a ovládací píst 10 mají rozdílné průměry. Regulační píst 7 a ovládací píst 10 jsou vzájemně spojeny pomocí hydraulického převodu.

Hydraulický převod je vytvořen jako hydraulická komora 11. která přenáší výchylky piezoelektrického ovladače 3.. Hydraulická komora 11 uzavírá mezi oběma písty 7 a 10. které ji ohraničují, z nichž ovládací píst 10 je vytvořen s menším průměrem a regulační píst 7 s větším průměrem, společný vyrovnávací prostor.

Hydraulická komora 11 je umístěna mezi regulačním pístem 7 a ovládacím pístem 10 takovým způsobem, že ovládací píst 10 f

ventilového členu 2 vykonává díky převodovému poměru vzniklému rozdílnými průměry pístů zvětšený zdvih, pokud se větší regulační

píst 7 pohybuje prostřednictvím piezoelektrického ovladače 3. po určité dráze. Ventilový člen 2, regulační píst 7, ovládací píst 10 a piezoelektrický ovladač 3. leží přitom za sebou na společné ose. Plnění hydraulické komory 11 není na obr. 1 dále znázorněno.

Pře vyrovnávací objem hydraulické komory 11 mohou být vyrovnány tolerance na základě teplotního gradientu v konstrukčním prvku nebo různých součinitelů tepelné roztažnosti použitých materiálů, i eventuální usazovací efekty, aniž by došlo ke změně polohy řízeného uzavíracího členu 13 ventilu.

Na konci ventilového členu 2 na straně řídicího prostoru ventilu je upraven kulovitý uzavírací člen 13 ventilu. Uzavírací Člen 13 ventilu spolupůsobí s ventilovými sedly 14. 15. vytvořenými na tělese 9 ventilu, přičemž spodnímu ventilovému sedlu 15 je přiřazena pružina 27, která uzavírací člen 13 ventilu drží při odlehčení řídicího prostoru 12 ventilu u horního ventilového sedla 14.

Ventilová sedla 14, 15 jsou vytvořena v nízkotlakém prostoru 16 ventilu, tvořeném tělesem 9 ventilu, který je spojen s odtokovým kanálem 17 ůniků a s vyrovnávacím kanálem 19, vedoucím k prostoru 18 ventilu se systémovým tlakem. Odtokový kanál 17 úniků má tlumicí orgán, vytvořený jako škrticí klapka 20. Nízkotlaký prostor 16 ventilu má navíc spojení, tvořené spodním ventilovým sedlem 15. k řídicímu prostoru 12 ventilu, na obr. 1 pouze naznačenému, a plnicí kanál 21. který ústí do vyrovnávacího kanálu 19.

V řídicím prostoru 12 ventilu je uspořádán pohyblivý řídicí píst ventilu, který není na obrázku dále znázorněn. Axiálními pohyby řídicího pístu ventilu v řídicím prostoru 12 ventilu se vstřikovací tryska vstřikovacího ventilu 1 paliva reguluje známým způsobem. Do řídicího prostoru 12 ventilu ústí obvyklým způsobem také vstřikovací

potrubí, které zásobuje vstřikovací trysku palivem. Vstřikovací potrubí je spojeno s vysokotlakým zásobním prostorem (common rail), společným pro větší počet vstřikovacích ventilů paliva. Vysokotlaký zásobní prostor je přitom známým způsobem zásobován vysokotlakým palivovým dopravním čerpadlem palivem o vysokém tlaku ze zásobní nádrže.

Vyrovnávací kanál 19 vedoucí k prostoru 18 systémového laku ventilu má na nízkotlaké straně ventilu přetlakový ventil 22. regulující systémový tlak v prostoru 18 ventilu se systémovým tlakem, zatížený pružinou, a je vybaven tlumicím orgánem, vytvořeným jako škrticí klapka 24.. Plnicí kanál 21 je spojen s vyrovnávacím kanálem 19 přes únikový kolík 23. regulující plnění, který je zalícován do vrtaného otvoru a umožňuje předem určené úniky. Únikový kolík 23 umožňuje jednoduchým způsobem realizaci malého průtočného průřezu, přesný vrtaný otvor může však samozřejmě sloužit odlišně také jako plnicí zařízení.

Ve velmi výhodném provedení vynálezu může být také upraveno, že materiál únikového kolíku 23 má natolik větší součinitele tepelné roztažnosti než materiál tělesa 9 ventilu, že při vzrůstající teplotě je viskozitou podmíněný přírůstek objemového proudu, obtékajícího únikový kolík, silně omezen, přičemž optimální volbou materiálu je možné dosáhnout při změnách teploty téměř konstantního objemového proudu.

Prostor 18 systémového tlaku ventilu navazuje na konec vrtaného otvoru 8. na piezoelektrické straně a je ohraničen na jedné straně tělesem 9 ventilu a na straně druhé regulačním pístem 7 ventilového členu 2 a těsnicím elementem 25. spojeným s tělesem 9 ventilu. Těsnicí element je vytvořen jako membrána 25 na způsob skládaného vaku a zabraňuje tomu, aby piezoelektrický ovladač 3.

přišel do styku s palivem, obsaženým v prostoru 18 systémového tlaku ventilu. Těsnicí element může být samozřejmě proveden také jinak, jako vlnovcová trubka s nebo podobně.

Vstřikovací ventil £ paliva podle obr. 1 pracuje přitom následně popsaným způsobem.

V uzavřeném stavu vstřikovacího ventilu £ paliva, to znamená při piezoelektrickém ovladači 3. bez proudu, je uzavírací člen 1 3 ventilového členu 2. přidržován v poloze u přiřazeného horního ventilového sedla £4, takže se z řídicího prostoru 12 ventilu, spojeného s vysokotlakým zásobním prostorem 16. nemůže do nízkotlakého prostoru 16 ventilu dostat žádné palivo a pak unikat odtokovým kanálem 17 úniků.

Protože se míra pružnosti hydraulické pružiny proporcionálně zvyšuje se vzrůstajícím průměrem regulačního pístu, vyčnívajícího do hydraulické komory ££, může být předepínací síla piezoelektrického ovladače 3. nastavena přes průměr regulačního pístu 7, přičemž je výhodný co možná největší průměr pístu. Odborník může zvolit v jednotlivých případech přizpůsobené hodnoty.

V případe pomalé činnosti, která se vyskytuje u teplotně podmíněných změn délky piezoelektrického ovladače 3. nebo u dalších konstrukčních prvků ventilu, například u ventilového členu 2 nebo tělesa 9 ventilu, proniká regulační píst 7 se vzrůstající teplotou do vyrovnávacího objemu hydraulické komory 11 a při poklesu teploty se z něj stahuje zpět, aniž by to celkem mělo vliv na uzavírací a otevírací polohu ventilového členu 2 a palivového ventilu £.

	99	··	99	9 9	9
9··	9 9	• '9,	9 ·	9 »	9 9
9	9 9	9 9	f ··	9 ♦
9	9 9 9	9 »1	>9 9	9 9 9	*
9'	9 Φ	• 9*	9 9	9 9	9
9 9 9'	' ··	• 9	99	9 9	99

Má-li nastat vstřikování vstřikovacím ventilem £ paliva, je do piezoelektrického ovladače 3. vpuštěn proud, takže ovladač 3. se axiálně nárazově zvětší, respektive roztáhne.

Při takové rychlé činnosti piezoelektrického ovladače 3. se ovladač opírá o stěnu 26. takže ovládací píst 10 s uzavíracím členem 13 ventilového členu 2 se pohybuje od svého horního ventilového sedla 14 do středové polohy mezi oběma ventilovými sedly 14, 15. Regulačním pohybem ventilového členu 2 se na základě pohybující se membrány 25 zmenší objem prostoru 18 systémového tlaku ventilu, čímž se systémový tlak v tomto prostoru 18 odpovídajícím způsobem zvýší. Toto zvýšení tlaku nemůže být přes přetlakový ventil 22 sníženo rychle, protože škrticí klapka 24 systémový tlak krátkodobě zahradí. Na membránu 25 tak působí hydraulická reakční síla proti regulačnímu pohybu ventilového členu 2. Regulační pohyb se tím odpovídajícím způsobem přitlumí, takže uzavírací člen 13 ventilu je ve středové poloze mezi oběma ventilovými sedly 14, 15 stabilizován.

Po odbourání systémového tlaku přetlakovým ventilem 22 se může uzavírací člen 13 ventilu pohybovat do své uzavírací polohy na spodním ventilovém sedle 15. takže z řídicího prostoru 12 ventilu už nemůže do nízkotlakého prostoru 16 ventilu pronikat žádné palivo. Vstřikování paliva je pak ukončeno.

Potom se přívod proudu do piezoelektrického ovladače 3. přeruší, takže je ventilový člen opět uveden do středové polohy mezi oběma ventilovými sedly 14. 15 a nastává vstřikování paliva.

Spodním ventilovým sedlem může palivo pronikat do nízkotlakého prostoru 16 ventilu. Přes škrticí klapku 20. uspořádanou v odtokovém kanále 17 úniků, nemůže být tlak rychle snížen. Krátkodobé zvýšení tlaku v nízkotlakém prostoru 16 ventilu vyvolává hydraulickou * 9 9 >9_ ··

9'9 9 9 * 9·

9' 9 9 9 > ··

99'9' 99 99·· reakční sílu, která regulační pohyb ventilového členu 2 zabrzdí tak, že je uzavírací člen 13 ventilu stabilizován ve své středové poloze mezi oběma ventilovými sedly 14, 15 a vstřikování paliva se opět uskutečňuje. Po snížení tlaku v nízkotlakém prostoru 16 ventilu odtokovým kanálem 17 úniků se uzavírací člen 13 ventilu pohybuje do své uzavírací polohy k hornímu ventilovému sedlu 14. Vstřikování paliva je tak umožněno každým nařízením piezoelektrické jednotky (pod proudem nebo při ukončení dodávky proudu).

nt a obr 2 je znázorněn druhý pří Iclnd provedení vstřikovacího ventilu 1 paliva, u něhož jsou z důvodů přehlednosti funkčně shodných konstrukčních prvků použity stejné vztahové značky jako na obr. 1.

Oproti provedení podle obr. 1 se liší zde znázorněný vstřikovací ventil 1 paliva tím, že škrticí klapka 20 uspořádaná ve vyrovnávacím kanále 19 je nahrazena alespoň částečně dutým vyvrtaným únikovým kolíkem 23/ pro plnění prostoru systémového tlaku ventilu. Únikový kolík 23/ má škrticí oblast a a únikovou oblast b. Vrtaný otvor, ve kterém je únikový kolík 23/ uspořádán, má kruhovou drážku 28, která je spojena s přetlakovým ventilem 22. Škrticí klapka 24 z prvního příkladu provedení je zde nahrazena štěrbinovým škrcením tak, že se způsob působení tlumícího orgánu vstřikovacího ventilu paliva nemění. Možná jsou samozřejmě i jiná konstrukční provedení únikového kolíku 23/. Navíc je možné u druhého příkladu provedení upustit také od škrticí klapky 20, uspořádané v odtokovém kanále 17 úniků.

Co se týče volby materiálu pro únikový kolík 23/, může být i v tomto případě upraveno, že tento materiál má podstatně větší součinitele tepelné roztažnosti než materiál tělesa 9 ventilu, aby tak byl viskozitou podmíněný nárůst při vzrůstající teplotě omezen.

to toto toto toto ··' to · · ··to to · · · ··♦ • · · · · · ·to ♦ to to · · to♦ • toto ·· ·· toto

U ventilu podle vynálezu mohou být samozřejmě alternativně nebo také současně použity tlumicí orgány, vytvořené jako škrticí klapky 20, 24, popřípadě jako únikový kolík 23'.

Na obr. 3 je patrné schéma s grafy, z nichž je na jedné straně patrná šířka s(x) štěrbiny a štěrbinový tlak p(x) v závislosti na výšce spáry, respektive délce x únikového kolíku 23'. Úbytek tlaku probíhá ve štěrbině mezi únikovým kolíkem 23/ a vývrtem, který jej obklopuje, lineárně, pokud jsou vrtaný otvor a v něm zalícovaný únikový kolík 23/ vytvořeny válcovité, přičemž maximální tlak odpovídá vnitřnímu tlaku p_0 v únikovém kolíku 23/a k dispozici je minimální tlak ve štěrbině při maximální šířce štěrbiny s_0.

Jak je patrné z prostředního grafu, je vnitřní tlak p_0 v dutém vrtaném únikovém kolíku 23/ po délce x kolíku konstantní.

Obojí dohromady vede k tomu, že stěny dutého vrtaného únikového kolíku 23/ se rozšiřují a úniky jsou menší, popřípadě pomaleji vzrůstají. Přitom je zajištěno, že při relativně nízkých tlacích ve společném tlakovém zásobníku je poskytnuto dostatečné plnění oblasti ventilu se systémovým tlakem, zatímco úniky při vysokých tlacích ve společném zásobníku jsou omezeny.

V obou popsaných provedeních je hydraulickým médiem pro plnění hydraulické komory 11 palivo, které je také vstřikováno do spalovacího prostoru spalovacího motoru. Při vhodném rozdělení mezi přívodem paliva a odvodem hydraulického média vystupujícího z hydraulické komory 11 a při sledování únikových ztrát je také možné použít jako hydraulické médium separátní olej, jako například motorový olej.

Claims (10)

1. Ventil pro řízení kapalin s piezoelektrickou jednotkou (3) k ovládání ventilového členu (2), axiálně posuvného ve vrtaném otvoru (8) tělesa (9) ventilu, který má hydraulický převod (11), vytvořený jako vyrovnávací element tolerancí k vyrovnávání délkových tolerancí piezoelektrické jednotky (3), přičemž u jednoho konce vrtaného otvoru (8) je upraven prostor (18) systémového tlaku ventilu, ohraničený těsnicím elementem (25) a u jeho druhého konce nízkotlaký prostor (16) ventilu s odtokovým kanálem (17) úniků, který je přes vyrovnávací kanál (19), který má orgán (20, 23') omezující tlak a plnicí zařízení (23, 23'), spojen s prostorem (18) systémového tlaku ventilu, přičemž ventilovému členu (2) je přiřazen uzavírací člen (13) ventilu, který spolupůsobí s nejméně dvěma ventilovými sedly (14, 15) pro otevírání a zavírání ventilu (1), uspořádanými v nízkotlakém prostoru (16) ventilu takovým způsobem, že v uzavřené poloze odděluje nízkotlaký prostor (16) ventilu od řídicího prostoru (12) pod vysokým tlakem a v poloze mezi ventilovými sedly (14, 15) průtočně spojuje nízkotlaký prostor (16) ventilu s řídicím prostorem (12) ventilu, přičemž je upraven tlumicí orgán (20, 23', 24), alespoň krátkodobě vytvářející hydraulické reakční síly pro tlumení nastavovacích pohybů ventilového členu (2).

2. Ventil podle nároku 1, vyznačující se tím, že ve vyrovnávacím kanálu (19) je uspořádán alespoň první tlumicí orgán (23', 24).

3. Ventil podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že v odtokovém kanále (17) úniků je uspořádán alespoň druhý tlumicí orgán (20).

* »9 »··· ·· 9 9 ·* ··*

9 9' ·' 9' ···

9 * ·~ 9 9 9 99

·. 9 9' 9 ' 9 99

999: 99 9999

4. Ventil podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že tlumicím orgánem je škrticí klapka (20, 24).

5. Ventil podle jednoho z nároků 2 až 4, vyznačující se tím, že prvním tlumicím orgánem je únikový kolík (23') se škrticí oblastí (a) a škrticí oblastí (b) pro plnění prostoru (18) systémového tlaku ventilu.

(23') je po úsecích proveden s dutým vývrtem.

7. Ventil podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že orgánem omezujícím tlak je pružinově zatížený přetlakový ventil (22) pro nastavení systémového tlaku v prostoru (18) systémového tlaku ventilu.

8. Ventil podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že plnicí zařízení je vytvořeno únikovým kolíkem (23, 23'), s jehož pomocí je možné průtočně spojit řídicí prostor (12) ventilu s prostorem (18) systémového tlaku ventilu.

9. Ventil podle nároku 8, vyznačující se tím, že materiál únikového kolíku (23, 23') má natolik větší součinitele tepelné roztažnosti než materiál tělesa (9) ventilu, že při vzrůstající teplotě je alespoň částečně omezen viskozitou podmíněný přírůstek objemového proudu, obtékajícího únikový kolík (23, 23').

10. Ventil podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že těsnicí element, ohraničující prostor (18) systémového tlaku ventilu je vytvořen jako membrána (25) ve formě skládaného vaku, která je s ventilovým členem (2) a s tělesem (9) ventilu spojena ιφ φί φ

Φ

Φ

ΦΦΦ takovým způsobem, že piezoelektrická jednotka (3) je chráněna před kontaktem s řízenou kapalinou.

11. Ventil podle jednoho z nároků 1 až 10, vyznačující se svým použitím jako součástka vstřikovacího ventilu paliva pro spalovací motory, zejména pro vstřikovače (1) se společným tlakovým zásobníkem.