CZ2000569A3

CZ2000569A3 - Způsob pro společnou oxidaci a tepelné zpracování součástek a zařízení pro jeho provádění

Info

Publication number: CZ2000569A3
Application number: CZ2000569A
Authority: CZ
Inventors: Hans-Peter Schmidt
Original assignee: Messer Griesheim Gmbh
Priority date: 1997-08-22
Filing date: 1998-08-05
Publication date: 2000-12-13
Also published as: BR9811979A; WO1999010556A1; DE19736514C5; ES2190812T3; DE59806753D1; SK285403B6; EP1019561B1; DE19736514C1; US6383297B1; CZ298967B6; PL186662B1; ATE230039T1; ZA987331B; PL338737A1; EP1019561A1; SK1852000A3

Description

-Přístroj pro společnou oxidaci a tepelné zpracování součástek a zařízení pro jeho provádění

Oblast techniky

Tento vynález se týká způsobu a přístroje pro spojenou oxidaci a tepelné zpracování součástek podle předvýznakové části patentových nároků 1 a 11.

Dosavadní stav techniky

V tepelném zpracování kovových součástek se obvykle plynná atmosféra v pracovní části pece upravuje tím způsobem, že vzniká čistý a lesklý povrch kovu. V tomto případě je oxidace nežádoucí, jelikož se následné postupy mohou nepříznivě ovlivnit vytvořenou vrstvou oxidu. Avšak existují zvláštní použití, ve kterých je výhodné a účelné vytvoření povlakové vrstvy oxidu na povrchu kovových součástek. Požadované chemické složení a tloušťka těchto epitaxiálních povlakových vrstev oxidu tvoří zvláštní požadavky na plynnou atmosféru v pracovní části pece a na řízení provozu. Pomocí vrstev oxidů vytvořených takto určeným postupem se mohou vytvářet ozdobné povrchy, které současně působí jako korozní ochrana, isolační vrstvy nebo absorpční vrstvy.

Kalení, popouštění nebo cementování, nitrační cementování atd. pevných součástek se provádí v soustavách pecí, jejichž pracovním prostorem protékají ochranné a/nebo reaktivní plyny.

Součástky se zahřívají za použití dusíku ve spojení s reaktivními složkami nebo endotermní atmosférou nebo • · · · • · • · · · * · podobně do částečně austenitizačni teploty, termochemicky se zpracují a vytvrzují se zakalením v oleji nebo vodě nebo kapalné soli. V následném kroku druhého tepelného zpracování se dosahuje požadované tvrdosti popouštěním vytvrzených součástek. Popouštění se obvykle provádí při teplotách od 150 °C do 570 °C ve vzduchu nebo v atmosféře dusíku. Za těchto podmínek může probíhat oxidace železa na magnetit (Fe₃O₄). Vrstva oxidu nemá v tomto případě dostatečnou tlouštku vrstvy pro poskytnutí jednotného opticky přitažlivého ozdobného povrchu.

povlečením a podobně.

Způsob povlečení se proto použil pro tvorbu ozdobné jednotné vrstvy na povrchu součástek, které se mají zpracovat. Pevně přichycené vrstvy se nanášejí na povrch černým oxidem, fosfátováním, smaltováním Tyto dodatečné způsoby povlečení způsobují významnou obtížnost způsobu a dodatečné náklady při občasné poměrné nejednotnosti povlakových vrstev. Proto se také zamýšlelo provádět vytvrzování a žíhání na modro v jednom kroku způsobu (DE 43 33 940). Tento způsob byl schopen významně snížit cenu povlečení, zlepšit návaznost způsobu, zvýšil použitelnost součástek, a snížit používání chemikálií, vyskytující se při způsobu.

které se maj í zpracovat stejně tak jako emise

Avšak ve známém způsobu by bylo vhodné, pokud by se opakovatelnost mohla zvýšit tvorbou ještě rovnoměrnějším povlakem oxidu a pokud by se mohlo slabé oduhličení ještě dále snížit.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je poskytnout způsob pro spojenou • · · · • · · · • · • · oxidaci a tepelné zpracování součástek, které je opakovatelné a vede k jednotnější vrstvě oxidu s vyšší korozní odolností.

Tohoto předmětu se dosahuje podle tohoto vynálezu znaky uvedenými v nároku 1.

Výhodná využití tohoto vynálezu se uvádějí ve vedlejších nárocích.

Ve způsobu podle tohoto vynálezu se po převedení struktury součástek přítomné za teploty místnosti na strukturu požadovanou pro tepelné zpracování v pracovním prostoru ustaví poměr PH₂O/PH₂ tím způsobem, že převládá reakce FeO + H₂ = Fe + H₂0 a tvoří se vrstva oxidu Fe0<10 μπι. Následkem neustavení poměru PH₂O/PH₂ v pracovním prostoru až po převedení struktury součástek přítomné za teploty místnosti na strukturu požadovanou pro tepelné zpracování nejsou při tepelném zpracování součástek přítomny v pracovním prostoru žádná činidla oxidující součástky.

Tepelné zpracování a oxidace součástek probíhá v oddělených krocích způsobu v pracovní části spojené nebo následné oxidační části, výsledkem čehož je, že se může tepelné zpracování součástek a oxidace součástek řídit odděleně. Tímto způsobem je možný opakovatelný postup způsobu, jelikož se tepelné zpracování a oxidace navzájem neovlivňuj í.

Při předem stanoveném teplotním limitu >570 °C a ustaveném poměru PH₂O/PH₂ v pracovním prostoru převládá reakce FeO + H₂ = Fe + H₂O.

• · · · « · • ·

Jelikož se postup způsobu provádí za isotermních podmínek a železo je v rovnováze s vytvářeným oxidem železa, tvoří se wuestit (FeO). V tomto případě se s překvapením zjistilo, že vrstva oxidu tvořená FeO, vytvářená za těchto vysokých teplot má rovnoměrnější strukturu, která je vysoce přilnavá, prostá bublin, odolná proti poškrábání a prostá kontaktních bodů.

Výhodně se tvoří vrstva oxidu FeO <10 gm, jelikož vrstva oxidu <10 gm se během ochlazování následujícím po způsobu podle tohoto vynálezu neodděluje a netvoří bubliny a praskliny.

Tato souběžně tvořená vrstva oxidu má příznivý vliv na rychlost ochlazování během vytvrzování, jelikož se mění koeficient přestupu tepla. V tomto případě se zjistilo, že se koeficient přestupu tepla stává menším, takže probíhá pomalejší ochlazování součástek a tím se v povrchové oblasti tvoří méně zbytkového austenitu s kalenými součástkami.

Výhodně se oxidace součástek dokončuje v časovém úseku <20 minut, zejména <14 minut, jelikož se v průběhu této doby za běžných vytvrzovacích teplot od 800 do 900 °C ustaví požadovaná vrstva FeO <10 μιη. Zjistilo se, že vrstva oxidu silná od 2 do 6 μιη je částečně výhodná. Tyto vrstvy jsou celistvé, dobře krycí, dobře vzájemně spojené s podkladovým materiálem a mají přitažlivý modravě černý až černý povrch.

Kvůli neobyčejně krátkému času oxidace se nepozorovalo uduhličení okrajových oblastí základní součástky.

Vytvořená vrstva oxidu tedy zabraňuje oduhličovacímu působení použité vody, jelikož působí jako isolační vrstva « · · « ·· »· a rychlost růstu tvořící se vrstvy oxidu je vyšší než rychlost oduhličení podle reakce ^C(rozp. v Fe) ^{+ H}2°

CO + h₂

Jelikož se v pracovním prostoru ustaví u vstupujícího nebo rozprašovaného činidla za teplot >570 °C poměr PH₂O/PH₂, výhodně <20, zejména <10, přednostně se tvoří wuestit. V tomto případě se s překvapením zjistilo, že se i při vyšších poměrech PH₂O/PH₂ netvoří žádný Fe₃O₄· Předpokládá se, že tvorba FeO pokračuje i za vyššího poměru PH₂O/PH₂, jelikož rychlost difúze iontů je tak vysoká, že se neustaví rovnováha mezi plynnou fází a oxidem železa a tvorba Fe₃O₄ se potlačí.

Kvůli vysokým poměrům PH₂O/PH₂ a z něj vyplývajícímu vysokému obsahu páry v reakčním plynu pracovního prostoru, neexistují žádná místní ochuzení oxidačních činidel, proto také neexistují žádné rozdíly v tloušťce vrstvy. I v případě vysoce složitých součástek, ve kterých se vyskytují slepé vývrty, se tvoří 100% uzavřené povlakové vrstvy. Kromě toho kvůli vysoké dostupnosti vody se malé součástky, jako sypké hmoty, oxidují bez styku s kyslíkem.

Jelikož tvorba FeO začíná v průběhu doby <3 minuty, výhodně <1 minuta, nastává změna plynné fáze zdánlivě okamžitě, takže se nemůže během první fáze oxidace vyskytnout oduhličení (obr. 5). Krycí vrstva blokující lesklý povrch kovu, která zabraňuje reakci mezi párou a rozpuštěným uhlíkem, se tvoří bezprostředně. Vrstva oxidu nemůže rozpouštět uhlík, proto se zabraňuje difúzi uhlíku skrz vrstvu oxidu. Jelikož se železo vyžaduje pro tvorbu oxidu, uhlík rozpuštěný v povrchové oblasti se snadno • 4 • · » * · · · · • · • · hromadí na hranici oxid-kovová fáze, ale ten se upraví během krátkého času oxidace.

Předpokládá se, že demineralizovaná voda, která se nastřikuje do pracovního prostoru pece v kapalné formě, je zvláště výhodná jako oxidační činidlo, jelikož se voda za těchto teplot okamžitě odpařuje a bezprostředně ustavuje požadovaný poměr PH₂O/PH₂. Kromě toho je skutečností, že oxidační činidlo voda je všeobecně dostupné a je pro uživatele ekonomicky optimální. Pokud se používá jako oxidační činidlo voda, dosahuje se rovnoměrně dobře kryvé černění součástky. Jako jiná činidla se mohou zavést nebo nastříknout do pracovního prostoru a tedy ustavit definovanou aktivitu kyslíku, která je nezbytná pro oxidaci železa na wuestit (obr. 5), také jiné sloučeniny obsahující kyslík.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 5 ukazuje provozní rozsah, při kterém dochází k oxidaci. Parciální tlak kyslíku v MPa, který je úměrný aktivitě kyslíku, se vynesl na svislou osu a převrácená hodnota teploty v kelvinech se vynesla na vodorovnou osu. Kromě toho se zobrazily dva provozní body oxidace 41 a 44 pro dva příklady 2 a 1. Vztahová značka 41 představuje poměr PH₂O/PH₂ ustanovený na hodnotě asi 3 a vztahová značka 44 představuje poměr PH₂O/PH₂ asi 140.

Pokud se použije výhodné činidlo voda, zavádí nebo nastřikují se jako dodatečné látky do pracovního prostoru dusík a/nebo endotermní atmosféra a/nebo vodík a/nebo uhlovodíky, přičemž alespoň jedna z těchto látek, výhodně dusík, se používá jako hnací látky pro rozprašování vody.

• ·

Látky působí pro udržování tlaku v peci a/nebo pro ustavení nezbytné plynné atmosféry v pracovním prostoru pece. Tyto látky udržují poměr PH₂O/PH₂ v požadovaných mezích.

Součástky opatřené vrstvou oxidu FeO se, poté co se dosáhne vrstvy oxidu <10 μτη, ochladí v kalícím prostředku takovým způsobem, že se zabrání zvětšování vrstvy oxidu, výhodně se zastaví, a přítomná vrstva oxidu se zachová. Ochlazení se provádí na konci způsobu pro spojenou oxidaci a tepelné zpracování a zabraňuje dalšímu růstu vrstvy oxidu na tloušťku vrstvy oxidu >10 μιη. Tvorba vrstvy oxidu se bezprostředně ukončí ochlazením v kalícím prostředku.

Vrstva oxidu se také přichytí po vyžíhání součástek při teplotě až do 500 °C bez příznaků změny povrchu.

Oxidační děj je vratný, to znamená, že vytvořené vrstvy oxidu se mohou v druhém vytvrzovacím způsobu redukovat a následně obnovit bez toho, že by se nepříznivě ovlivnily vlastnosti materiálu.

Zejména výhodné provedení pro provádění způsobu představuje zařízení pro dávkování 18, 19., 21, 22, 20, 26, 23, 27 činidla 18., 19 a uhlovodíků 21, 22 a dusíku 20., 26 a endotermní atmosféry 23., 27 do pracovního prostoru 10 pece 25, a řídící jednotky 15 pro regulaci s otevřenou smyčkou a/nebo regulaci s uzavřenou smyčkou zařízení. Dávkovači zařízení 18, 19, 21, 22, 20, 26, 23., 27 zahrnuje vedení 18, 21, 23, 26. ve kterých jsou umístěny řídící prvky 19, 22, 20, 27, přičemž se řídící prvky mohou automaticky ovládat řídící jednotkou 15 prostřednictvím řídících vedení 14., 16, 17, 28, 29. Řídící jednotka 15 řídí řídící prvky mezi polohami otevřenou a zavřenou v závislosti na aktuálních « · · ·· « * · · • a « ··· ··· ···· * · · ··· ·· · 9 ·· · ··

- 8 signálech stanovených v pracovním prostoru 10 a/nebo časových signálech zaznamenaných v řídící jednotce, takže zavádění nebo rozstřikování oxidačního činidla do pracovního prostoru 10 povolí nebo zarazí. Dmychadlo umístěné v pracovním prostoru 10 pece 25 se označilo vztahovou značkou 24.

Automatizovaný proces způsobu zabezpečuje opakovatelnou oxidaci a tepelné zpracování součástek. Způsobem regulace poměru PH₂O/PH₂ s uzavřenou smyčkou se aktivita kyslíku udržuje neměnná a tím se zaručuje růstová rychlost a morfologie v každém časovém bodu. Pro regulaci s uzavřenou smyčkou se tvoří aktuální signály jako funkce poměru PH₂O/PH₂, který se srovnává se současnými signály zaznamenanými v řídící jednotce. Pokud se aktuální signály odchylují od současných signálů, nastaví se řídící prvky.

Zejména výhodně se aktuální signály stanoví pomocí O₂sondy 13 nebo lambda sondy, jelikož se aktuální účinná aktivita kyslíku na povrchu oxidu stanovuje těmito čidly.

Příklady provedení vynálezu

Ilustrativní příklad 1

Ve vsázce víceúčelové komorové pece 25 se oceli pro cementování nebo kalení nebo popouštění, přítomné netříděné ve formě sypané hmoty 12 v pracovním koši 11, vsádkově karbonizují, nitridačně cementují nebo jen kalí a popouštějí při teplotách od 800 °C do 950 °C. Endotermní atmosféra (20 % CO, 40 % H₂, zbytek N₂), která se připravuje ze zemního plynu nebo propanu se vzduchem nebo z me±hanolu a dusíku, nepřetržitě prochází víceúčelovou komorovou pecí

- 9 • *

během tepelného zpracování jako ochranný plyn nebo nosný plyn. Úroveň uhlíku v plynné fázi se řídí přidáváním uhlovodíků, dokud se nedosáhne požadovaného obsahu uhlovodíku na povrchu nebo cementační tloušťky na součástce. Krátce před koncem doby zpracování se během 1 minuty do pracovního prostoru pece nastřikuje oxidační činidlo, například demineralizovaná voda, spolu s dusíkem při teplotě přibližně 860 °C. Objemové průtoky oxidačního činidla a dusíku se nastavují tak, že poměr PH₂O/PH₂ vytvořený v pracovním prostoru pece je >0,3 a <150. Po časovém úseku < 20 minut se tvoří tenká, dobře přiléhající vrstva oxidu FeOo tloušťce <10 μη, která má modravě černou barvu.

Obrázek 5 (ilustrativní příklad 1) zobrazuje celý způsob tepelného zpracování vzhledem k aktivitě kyslíku. Nastavení obsahu 42 povrchového uhlíku na 0,70 % C je v oblasti stability železa a povrch součástek je tedy za těchto podmínek kovově lesklý. Po přechodu na oxidační podmínky se přímka stability FeO 43 překročí po 0,5 minuty a po dalších 12 minutách času oxidace se dosáhne konečné aktivity kyslíku 44 log P0₂ = -12,75.

Vrstvy oxidu tvořené na součástkách při tomto postupu jsou také bez kazu. Rosný bod oxidační plynné fáze byl na konci zpracování přibližně + 80 °C.

Optická zkouška ukázala, že epitaxiální vrstva oxidu je naprosto rovnoměrná a prostá bublin. Připravené obrázky leštěné oblasti ukazují oblast povrchu bez oduhličení , který se skládá z wuestitu (FeO) a hraniční přechodovou oblast.

Ilustrativní příklad 2 • · • · ·

Oxidace součástek se provádí na závěr tepelného zpracování, jako kalení a popouštění, cementování, nitrační cementování atd., při teplotách >570 °C. Čas způsobu se při tepelném zpracování součástek dodatečným oxidačním způsobem nemění.

Příklad: Kalení a popouštění 58 CrV4 při 830 °C ve víceúčelové komorové peci

Vsázka se zahřívá ve zředěné endotermní atmosféře:

o m /h endotermní atmosféry + 5 m³/h dusíku + 150 1/h propanu (propanu) (řízení C) (11 % CO, 19 % H₂, od 1 do 2 % CH a prohřívá se a austenitizuje při 830 °C. udržování za horka je přibližně 20 minut a v plynné atmosféře se udržuje stálá 0,58 % C.

₄, zbytek N₂) Celková doba úroveň uhlíku

Přibližně 10 minut před koncem udržování za horka se přívodní trubkou do pracovního prostoru náhle nastříkne 5 1/h demineralizované vody s dusíkem. 5 1/h vody vytváří 6,2 m³ páry za hodinu, takže skrz pracovní prostor pece

O protéká celkový objem 16 m plynu za hodinu.

Složení čistého plynu je:

% H₂0 (rosný bod = + 75 °C), 10 % H₂, 6 % CO, zbytek N₂ a poměr PH₂O/PH₂ je přibližně 3. Jak ukazuje obr. 1, má tedy plynná směs vysoce oxidační působení.

Obr. la zobrazuje graf, ve kterém se znázorňují oblasti • ·

- 11 stability jednotlivých pevných látek - železa, wuestitu a magnetitu - jako funkce teploty a poměru PH₂O/PH₂. V tomto grafu se znázorňuje celý způsob tepelného zpracování a zobrazují se tedy převládající podmínky s ohledem na plynnou fázi a látku. Během zahřívání a udržování teploty železného materiálu zůstávají povrchy součástek kovově lesklé. Teprve když se do pracovního prostoru nastříkne oxidující plyn, změní se aktivita kyslíku tím způsobem, že se poprvé stává možnou stabilita wuestitu. Na povrchu se tvoří požadovaný oxid železa. Během této oxidační fáze se zároveň nastavuje poměr PCO₂/PCO, který odpovídá fázovému rozhraní železo/FeO na konci oxidace. Vyšší poměr PCO₂/PCO není možný kvůli tvorbě oxidu železa, jinými slovy, za tvorbu FeO je zodpovědná pouze použitá voda. Poměr PCO₂/PCO na fázovém rozhraní Fe/FeO má hodnotu 0,5 při 830 °C a výsledný poměr PH₂O/PH₂ z použitých plynů je přibližně 3.

Následující napětí se ustaví v použité lambda-sondě nebo O₂~sondě.

-973 mV (lambda-sonda, 600 °C)

-889 mV (0₂-sonda, 830 °C)

Vysoká rychlost průtoku přibližně 16 m³/h způsobuje po poměrně krátké době (1 minuta), že se v v peci (objem přibližně 0,3 m³) dosahuje stálého stavu ochranného plynu a součástky se oxidují. Povrch součástek se povleče po několika minutách souvislou vrstvou oxidu železa, která na povrchu roste během dalšího průběhu oxidace. Vzrůst tlouštky vrstvy je funkcí převládající teploty, času a poměru PH₂O/PH₂ a dodané koncentrace uhlovodíku. Jelikož oxid železa nemůže rozpouštět uhlík, je oduhličení materiálu v povrchové zóně zanedbatelné (viz obr. 2 a 3). Obr. 2

- 12 zobrazuje fotografie struktury výchozího materiálu (3 mm šestiúhelníkový nástrčkový klíč/58 CrV4) prohlíženého světelnou mikroskopií. Na povrchových a plochách v jádře nevykazuje struktura žádné oblasti oduhličení a je homogenní a jemně zrnitá.

Obr. 3 zahrnuje fotografie různých zvětšenin struktur součástek, které se kalily a podrobily oxidaci způsobem podle tohoto vynálezu. Obrázky neukazují žádné zóny oduhličení v povrchové oblasti součástek. Přechod mezi kovovým martensitickým základem a vnější vrstvou oxidu je ostrý a vykazuje dobré vzájemné spojení vrstvy oxidu s kovem, což ukazuje na dobrou přilnavost oxidu. Je také snadné odečíst tloušťku vrstvy oxidu, která je od 3 do 4 ^m FeO.

Oduhlióování může probíhat pouze prostřednictvím pórů a prasklin ve vrstvě oxidu železa. Poté, co je doba oxidace úplná, se zastaví dodávání vody a vsázka se ochladí v oleji. Použitý materiál (inbusové šestihranné nástrčkové klíče) se umístil jako sypaný materiál ve třech vsázkových koších naskládaných jeden na druhý a po tepelném zpracování nevykazoval vůbec žádné kazy.

Splnila se následující měřítka:

1. vysoce přilnavá vrstva černého oxidu

2. žádné světlé body vlivem bodů dotyku

3. netvoří se žádné bubliny nebo odlupování oxidu

4. tvrdost povrchu před popouštěním: od 57 do 58 HRC

5. točivý moment je v pořádku

6. vrstva oxidu se přichytává rovněž po popouštění (od 200 do 280 °C)

7. tvrdost po popouštění: od 52 do 54 HRC

8. žádné pozorovatelné oduhličení povrchu

9. celkové hodnocení: žádné kazy

Požadovaná úroveň uhlíku v plynné atmosféře pece se po krátké době obnovila, takže se nevyskytlo oduhličení následující vsázky. Nepozorovalo se srážení vody na chladných bodech předkomůrky a výfukové trubici. Opakovatelnost výsledků oxidace byla bezchybná.

Odolnost proti korozi u těchto součástek oxidovaných podle tohoto vynálezu je lepší než u běžně povlečených součástek opatřených černým oxidem a fosfátovaných, takže se skladovatelnost těchto součástek zvýšila bez zasažení tvořící se korozí. Olejování oxidovaných součástek nebo používání tekutin jako u povlečení černým oxidem se může vynechat bez tvorby vrstvy rzi. Vzhledem k vynechání povrchově aktivních kapalin se součástky nepotřebovaly laboratorně čistit v následných mechanických procesech úpravy, vzhledem k nepřítomnosti zbytkových přilnavých kapalin se životnost vrtných emulsí prodlužuje, jelikož se nemůže vyskytovat znečištění. Před povlečením černým oxidem se kalené součástky musí depasivovat pískováním, takže může probíhat elektrolytické nanášení antimonu. Zrnka a částečky písku se velmi snadno ukládají ve slepých vývrtech a prasklinách, poškozují vrtáky a řezné nástroje a tím velmi snižují životnost nástrojů, takže se na pískovaných součástkách musí provádět soubor důkladných čistících prací. Je možné ušetřit tyto náklady a ztráty času použitím způsobu povlečení podle tohoto vynálezu a rychle provádět další úpravy součástek.

Claims

1. Způsob společné oxidace a tepelného zpracování součástek při teplotách <1300 °C v pracovním prostoru pece, obsahující neutrální nebo reaktivní plyn, průchodem nebo rozprášením alespoň jednoho oxidačního činidla při teplotách >570 °C,vyznačující se tím, že po převedení struktury součástek, která se vyskytuje při teplotě místnosti na strukturu požadovanou v tepelném zpracování, se poměr PH₂O/PH₂ se v pracovním prostoru nastaví tak, že převládá reakce FeO + H₂ = Fe + H₂O a tvoří se vrstva oxidu FeO <10 um.

2. Způsob podle nároku 1,vyznačuj ící se tím, že oxidace součástek je úplná v časovém úseku <20 minut.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačuj ící se t í m, že oxidace součástek je úplná v časovém úseku <14 minut.

4. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že se v pracovním prostoru ustaví poměr PH₂O/PH₂ >0,3.

5. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 4, v y z n ačující se tím, že se v pracovním prostoru ustaví poměr PH₂O/PH₂ <250, výhodně <10.

6. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 5, v y z n ačující se tím, že během časového úseku <3 oninuty, výhodně <1 minuta převládá reakce FeO + H₂ = Fe + H₂0.

7. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 6, v y z n ačující se tím, že činidlo vnášené nebo nastřikované do pracovního prostoru je sloučenina obsahující kyslík, která tvoří poměr PH₂O/PH₂.

8. Způsob podle jednoho z nároků čující se tím, že oxidační výhodně demineralizovaná voda.

1 až 7, v y činidlo je z n avoda,

9. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 8, v y z n ačující se tím, že se do pracovního prostoru spolu s činidlem vnášejí nebo nastřikují dusík a/nebo endotermní atmosféra a/nebo vodík a/nebo uhlovodíky.

10. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že se součástky opatřené vrstvou oxidu chladí v chladícím prostředku tím, že se zabraňuje zvětšení vrstvy oxidu, výhodně se růst zastaví, a přítomná vrstva oxidu se zachovává.

11. Přístroj pro provádění způsobu podle nároků 1 až

10, vyznačující se tím, že má zařízení (18, 19, 21, 22, 20, 26, 23, 27) pro zavádění činidla do pracovního prostoru (10), a řídící jednotku (15) pro řízení s otevřenou a/nebo uzavřenou řídící smyčkou zařízení (18, 19, 21, 22, 20, 26, 23, 27).

12. Přístroj podle nároku 11, vyznačující se tím, že se zaváděcí zařízení (18, 19, 21, 22, 20,

26, 23, 27) skládá z vedení (18, 21, 23, 26), které se otevírá do pracovního prostoru (10) a ve kterých jsou umístěny řídící prvky (19, 22, 20, 27), přičemž řídící prvky (19, 22, 20, 27) jsou ovladatelné řídící jednotkou (15) • · · · • · · · · • * * · · • · · · · · • · · · · · • · · ♦ · ·

- 16 a kontrolními prvky (19, 22, 20, 27) měnícími vedení (18), (21), (23), (26) mezi polohou otevřenou a uzavřenou jako funkci aktuálních signálů stanovených v pracovním prostoru (10) a/nebo časových signálů zaznamenaných v řídící jednotce (15).

13. Přístroj podle nároku 11 nebo 12, vyznačující se tím, že aktuální signály jsou tvořeny jako funkce poměru PH₂O/PH₂, který mění polohu řídících prvků (19, 22, 20, 27) jako funkci předem nastavených signálů zaznamenaných v řídící jednotce (15).

14. Přístroj podle jednoho z nároků 11 až 13, vy značující se tím, že O₂ sonda (13), která stanovuje aktuální signály, je umístěna v pracovním prostoru (10) .

15. Přístroj podle jednoho z nároků 11 až 13, vy značující se tím, že je poskytnuta lambda sonda, která stanovuje aktuální signály.