CZ20004759A3

CZ20004759A3 - Přední díl obsahující dekorační díl a způsob jeho výroby a jeho pouľití

Info

Publication number: CZ20004759A3
Application number: CZ20004759A
Authority: CZ
Inventors: Klaus Müller; Klaus Klemm
Original assignee: Basell Polypropylen Gmbh
Priority date: 1999-12-20
Filing date: 2000-12-18
Publication date: 2002-02-13
Also published as: DE19961890A1; PL344721A1; JP2001239617A; EP1110484A3; HU0004990D0; US20010054838A1; EP1110484A2; US6689434B2

Description

Oblast techniky

Předložený vynález se týká předního dílu obsahující dekorační díl, sestávající z nosiče, na něm umístěné dekorační vrstvy a na dekorační vrstvě ležící teplem vytvrditelné vrstvy a rovněž případně z výztužného tělesa dílu. Dále se předložený vynález týká k podepření dekoračního způsobu výroby předního dílu podle vynálezu a rovněž jeho použití v elektrických domácích spotřebičích, pro čelní oblast nábytku nebo pro přední část v konstrukci automobilů.

Dosavadní stav techniky

Dosud známé přední díly sestávají buď z třískové desky, na které je umístěna dekorační vrstva, nebo z lakovaného ocelového plechu.

Přední díly z třískových desek s nanesenou dekorační vrstvou mají přitom nevýhodu, že se musí po obvodu opatřit okrajem, který se ovšem musí vlhkotěsně přilepit, poněvadž třískové desky mají ve vlhkém prostředí sklony k bobtnání. Takovéto přední díly z třískových desek s nanesenou dekorační vrstvou dále nejsou recyklovatelné. Přední díly z lakovaného ocelového plechu jsou velmi nákladně vyrobitelné a jsou zejména pro velmi malé počty kusů drahé. Z důvodu lakování je ovšem volba různého dekoru omezena. Kromě toho jsou u dosud známých předních dílů omezeny možnosti tvarování. Kromě toho se musí přídavné funkční prvky umístit na přední díly v separátních pracovních krocích.

Dále jsou z DE-A 19604370 známé pracovní desky z «· ·· · · · · · ·«4

9«·· · 9 · *·· • 999999 99 99 99

9 9 9 9 9 9 99

9 9 9 99 9 9 9999 termoplastických hmot, které obsahují desku z plastické hmoty, na jejíž deskovité spodní straně je ustaveno opěrné zařízení, které sestává z roštovité, na spodní straně otevřené stavební jednotky. Takovéto pracovní desky jsou sice odolné proti vlhkosti a recyklovatelné, musí však být pro některé oblasti použití zhotoveny stabilnější.

Podstata vynálezu

Předložený vynález spočívá v úkolu odstranit uvedené nevýhody a vyrobit zlepšený přední díl z plastické hmoty, který je necitlivý vzhledem k vlhkosti a je recyklovatelný, může se vyrobit jednoduchým postupem a vedle toho umožňuje libovolné tvarování a integraci funkčních prvků.

Proto byl vyvinut dekorační díl, sestávající z na dekorační vrstvě vrstvy a a rovněž pří pádně zlepšený nosiče, ležící teplem vytvrditelné vrstvy výztužného tělesa k podepření dekoračního přední díl obsahující na něm umístěné dekorační dílu.

Dekorační díl použitý v předním díle podle vynálezu sestává přednostně na dekorační vrstvě z nosiče , na něm ležící dekorační vrstvy a ležící teplem vytvrditelné vrstvy. Dále dekorační vrstvu vložena může být mezi nosič a mezivrstva. Příslušné mezivrstvy, dekorační vrstvy a vytvrditelné vrstvy mohou stranách nosiče, čímž vzniká uprostřed. Na dekoračním díle prvky.

být případně sendvičová také uloženy struktura s ještě t e p e 1 e m na obou nosičem mohou být také ustaveny f unkční

Materiál nosiče může obsahovat až 50, celkovou zvláště přednostně 10 až 40 hmotnost nosiče, výztužných až 60, přednostně 5 hmotn. %, vztaženo na pojiv, jako například

- 3 ·· ·« »

9999 * 9 I ·· • · · · ♦· • · ·99 9 ·9

9 9 9· • 9 9 99 9

síranu barnatého, hydroxidu hořečnatého, mastku se střední zrnitostí v rozsahu 0,1 až 10 Um, měřeno podle DIN 66 115, dřeva, lnu, křídy, skelných vláken, vrstvených skelných vláken, dlouhých nebo krátkých skelných vláken, skleněných kuliček nebo jejich směsí. Kromě toho se mohou k materiálu nosiče přidat v obvyklých a potřebných množstvích ještě pigmenty, saze, mazivo, ochranné látky proti ohni, bubřidla a podobně. Nosič sestává zejména z termoplastických polymerů.

Jako termoplastické polymery, které tvoří nosič dekoračního dílu, přichází do úvahy mezi jiným polypropyleny, polyethyleny, polyvinylchlorid, polysulfony, polyetherkotony, polyestery, pólycykloolefiny, polyakrylany a polymethylarylany, polyamidy, polykarbonát, polyurethany, polyacetály jako například polyoxymethylen, polybutylentereftaláty a polystyreny. Přitom jsou použitelné jak homopolymery tak také kopolymery těchto termoplastických polymerů. Přednostně sestává nosná vrstva vedle výztužných plniv ještě z polypropylenu, polyoxymethylenu, polybutylentereftalátu nebo z polystyrenu, zejména z kopolymerů styrenu s podíly jednoho nebo více komonomerů jako například butadien, α-methylstyren, akrylnitril, vinylkarbazol a rovněž esterů kyseliny akrylové, kyseliny methakrylové nebo kyseliny itakonové. Nosič předního dílu podle vynálezu může také obsahovat recykláty z těchto termoplastických polymerů.

Pod označením polyoxymethylen se přitom rozumí homopolymery a kopolymery aldehydů, například formaldehydu, a cyklických acetálů, které v molekule obsahují opakující se vazby uhlíku s kyslíkem a mají rychlost tavení (MFR) podle ISO

1133 při teplotě 230 °C a při zatížení min., zejména 5 až 30 g/10 min.	2,16 kg 5 až 40 g/10
Přednostně	použ í váný	polybutylentereftalát	je
vysokomolekulární	produkt	kyseliny	tereftalátové	s

«4 ···»

- 4 *« ·· · 4 4 44

4 4 4 44

444444·

4 4 44 ♦ Λ 4 ·«4 « 4 ·4 • ·· • 4 99 • 99

4 4· butylenglykolem a rychlostí tavení (MFR) podle ISO 1133 při teplotě 230 °C a při zatížení 2,16 kg 5 až 50 g/10 min., zejména 5 až 30 g/10 min.

Jako kopolymery styrenu přichází do úvahy zejména kopolymery s až 45 hmotn. %, přednostně s až 20 hmotn. % zapolymerizovaného akrylnitrilu. Takovéto kopolymery ze styrenu a akrylnitrilu (SAN) mají rychlost tavení (MFR) podle ISO 1133 při teplotě 230 °C a při zatížení 2,16 kg 1 až 25 g/10 min., zejména 3 až 20 g/10 min.

Další rovněž přednostně používané kopolymery styrenu obsahují až 35 hmotn. %, zejména až 20 hmotn. % zapolymerizovaného akrylnitrilu a až 35 hmotn. %, zejména až 30 hmotn. % zapolymerizovaného butadienu. Rychlost roztavení takovýchto kopolymerů ze styrenu, akrylnitrilu a butadienu (ABS), podle ISO 1133, při teplotě 230 °C a při zatížení 2,16 kg, leží v rozsahu 1 až 40 g/10 min, zejména v rozsahu 2 až 30 g/10 min.

Jako materiály pro nosiče dekoračních dílů se zejména také používají polyolefiny jako polyethylen nebo polypropylen, přičemž přednostně se používá posledně uvedený. Pod označením polypropylen se přitom rozumí jak homopolymery tak i kopolymery propylenu. Kopolymery propylenu obsahují v množstvích přiřazených propylenu kopolymerizovatelné monomery, například C2-Ce-alk-l-eny jako mezi jinými ethylen, but-l-en, pent-l-en nebo hex-l-en. Mohou se použít také dva nebo více různých komonomerů.

Zvláště vhodné nosné materiály jsou mezi jiným homopolymery propylenu nebo kopolymery propylenu s až 50 hmotn. % zapolymerizovaných jiných alk-l-enů s až 8 atomy uhlíku. Kopolymery propylenu jsou přitom statistické kopolymery nebo

99	4 9	• ·
•	•	* 4	•
•	•	• ·	•	*
•	9	999 9		•
•	• • 9	• * ·	•	4 • ·

···* ·· 4 • « · · · • 4 · 4 *49 * · · · • 4 · 4 4 · blokové kopolymery. Pokud jsou kopolymery propylenu vytvořeny statisticky, obsahují až 15 hmotn. %, přednostně až 6 hmotn. % jiných alk-l-enů s až 8 atomy uhlíku, zejména ethylenu, but-l-enu nebo směsi z ethylenu a but-l-enu.

Blokové kopolymery propylenu jsou polymery, u nichž se v prvním kroku vyrobí homopolymer propylenu nebo statistický kopolymer propylenu s až 15 hmotn. %, přednostně s až 6 hmotn. % jiných alk-l-enů s až 8 atomy uhlíku a potom se ve druhém stupni zapolymerizuje kopolymer propylenu s ethylenem s obsahem ethylenu 15 až 80 hmotn. %, přičemž kopolymer propylenu s ethylenem může přídavně obsahovat ještě další C4-Ce-alk-l-eny . Zpravidla se zapolymerizuje tolik kopolymeru propylenu s ethylenem, že kopolymer vyrobený ve druhém stupni má v koncovém produktu podíl 3 až 60 hmotn. %.

Polymerizace k výrobě polypropylenu se může provádět pomocí Z iegler-Nattova katalyzátorového systému. Přitom se používají zejména takové katalyzátorové systémy, které mají vedle pevných komponent a), obsahujících titan, ještě kokatalyzátory ve formě organických sloučenin b) hliníku a sloučenin c) donorů elektronů.

Mohou se ale také použít katalyzátore systémy na bázi sloučenin metalocenu, případně na bázi z hlediska polymerizace aktivních kovových komplexů.

Speciálně obsahují obvyklé Ziegler-Nattovy katalyzátorové systémy pevné komponenty obsahující titan, mezi jiným halogenidy nebo alkoholáty trojmocného nebo čtyřmocného titanu a rovněž jako nosič sloučeniny hořčíku, obsahující halogen, anorganické oxidy jako například křemičitý gel a rovněž sloučeniny donorů elektronů. Jako takové přichází do úvahy zejména deriváty kyseliny karboxylové jako ketony,

- 6 ♦ ·♦· ·· ·φ

9 9 9 9 9

999999 9

9 9 9 9

99 99

ethery, alkoholy nebo organické sloučeniny křemíku.

Pevné komponenty obsahující titan se mohou vyrobit známými způsoby. Příklady toho jsou popsány mezi jiným v EP-A 45 975, EP-A 45 977, EP-A 86 473, EP-A 171 200, GB-A 2 111 066, US-A 4 857 613 a US-A 5 288 824. Přednostně se používá způsob známý z DE-A 195 29 240.

Vhodné sloučeniny b) hliníku jsou vedle tri a 1ky1h1 iníku také takové sloučeniny, u nichž je alkylová skupina nahrazena alkoxylovou skupinou nebo atomem halogenu, například chlorem nebo bromem. Alkylové skupiny mohou být stejné nebo navzájem odlišné. Do úvahy, přichází lineární nebo rozvětvené alkylové skupiny. Přednostně se používají sloučeniny trialkylhliníku, jejichž alkylové skupiny mají 1 až 8 atomů uhlíku, například trimethylhliník, triethy1h1 iník, tri-iso-butylhliník, trioktylhliník nebo methyldiethylhliník , nebo jejich směsi.

Vedle sloučenin b) hliníku se zpravidla používají jako další kokatalyzátory sloučeniny c) donorů elektronů jako monofunkční nebo polyfunkční kyseliny karboxylové, anhydridy kyseliny karboxylové nebo estery kyseliny karboxylové a rovněž ketony, ethery, alkoholy, laktony a rovněž organické sloučeniny fosforu a křemíku, přičemž sloučeniny c) donorů elektronů mohou být stejné nebo odlišné od sloučenin donorů elektronů, použitých k výrobě pevné komponety a), obsahující titan.

Místo Ziegler-Nattových katalyzátorových systémů se mohou k výrobě polypropylenu použít také metalocenové sloučeniny, respektive při polymerizaci aktivní kovové komplexy.

Pod metaloceny se zde rozumí komplexní sloučeniny kovů

- 7 ·· ·· ♦ · · · ·· • · · · ·· • · ··· · *· • · · *· e· ···· ♦ ♦ • ·· • ·« • Φ ·· • ·· • ·· vedlejších skupin periodického systému s organickými ligandami, které poskytují společně se sloučeninami tvořícími iony metalocenu účinné katalyzátorové systémy. Pro použití k výrobě polypropylenů se používají metalocenové komplexy zpravidla nesené v katalyzátorovém systému. Jako nosiče se zpravidla používají anorganické oxidy, mohou se ale také použít organické nosiče ve formě polymerů, například polyolefinů. Přednostní jsou shora popsané anorganické oxidy, které se používají také k výrobě pevných komponent a), obsahujících titan.

Obvykle používané metaloceny obsahují jako centrální atomy titan, zirkonium nebo hafnium, přičemž přednostní je zirkonium. Obecně je centrální atom vázán pomocí π-vazby na alespoň jednu, zpravidla substituovanou, cyklopentandienylovou skupinu a rovněž na další substituenty. Dalšími substituenty mohou být halogeny, vodík nebo organické radikály, přičemž přednostní jsou fluor, chlor, brom, nebo jód, nebo Ci -Ci o-alkylová skupina. Cyklopentadienylová skupina může být také součástí příslušného heteroaromatického systému.

Přednostně metaloceny obsahují centrální atomy, které jsou vázány na dvě substituované cyklopentadienylové skupiny pomocí dvou stejných nebo rozdílných π-vazeb, přičemž zvláště přednostní jsou takové, v nichž jsou substituenty cyklopentadienylových skupin vázány na obě cyklopentadienylové skupiny. Zejména jsou přednostní komplexy, jejichž substituované nebo nesubstituováné cyklopentandienylové skupiny jsou přídavně substituovány cyklickými skupinami na dva sousední atomy uhlíku, přičemž cyklické skupiny mohou být také v heteroaromatickém systému integrovány.

Přednostní metaloceny jsou také takové, které obsahují jen substituovanou nebo nesubstituovanou cyklopentadienylovou skupinu, která je však substituovaná alespoň jedním radikálem,

- 8 • φ φφφφ

ΦΦ ·♦ φφφφ φφ φ φ φ · φφ φ φ ΦΦΦ φ φφ

ΦΦΦ φφ φφ φφ φφ φφ φ ΦΦΦ φ φ φ φ ΦΦΦ φ φ φ který je také vázán na centrální atom.

Vhodné metalocenové sloučeniny jsou například dichlorid ethylen-bis(indeny1)-z irkoničitý, dichlorid ethy1enbis(tetrahydro indeny1)-zirkoničitý, dichlorid difenylraethylen-9-fluorenylcyklopentadienylzirkoničitý, dichlorid dimethy1silandiylbis(- 3-tert.butyl- 5-methylcyklopentadienyl)-zirkoničitý, dichlorid dimethylsilandiyl(2-methyl-4-azapentalen)(2-methyl-4(4'-methylfenyl)-indenyl)-zirkoničitý, dichlorid dimethylsilandiyl(2-methyl- 4-thiapentalen) (2-ethyl-4(4'-t,ert. butylfenyl)-indenyl)-zirkoničitý, dichlorid ethandiyl(2-ethyl4-azapentalen) (2-ethyl-4(4'-tert. butylfenyl)-indenyl)-zirkoničitý, dichlorid dimethylsilandiylbis(2-methyl-4-azapentalen)-zirkoničitý, dichlorid dimethylsilandiylbis(2-methy1-4-thiapentalen)-zirkoničitý, dichlorid dimethylsilandiylbis(-2-methylindenyl)-z irkoničitý, dichlorid dimethylsilandiylbis(-2-methylbenzindenyl)-zirkoničitý, dichlorid dimethylsilandiylbis(-2-methyl-4-fenylindenyl)-zirkoničitý, dichlorid dimethylsilandiylbis(-2-methyl-4-nafthylinedenyl)-zirkoničitý, dichlorid dimethylsilandiylbis(-2-methyl-4-isopropylindenyl)-zirkoničitý, nebo dichlorid dimethylsilandiylbis(-2-methyl-4,6-diisopropy1 indeny1)-z irkoničitý a rovněž příslušné sloučeniny dimethylzirkonia.

Metalocenové sloučeniny jsou budí známé nebo je lze získat známými postupy. Ke katalýze se mohou také použít směsi těchto metalocenových sloučenin a rovněž metalocenové komplexy popsané v EP-A 416 815.

Dále obsahují metalocenové katalyzátorové systémy sloučeniny tvořící iony metalocenu. Vhodné jsou silné, neutrální Lewisovy kyseliny, iontové sloučeniny s kationy Lewisových kyselin, nebo iontové sloučeniny s Bronstedovými kyselinami jako kationy. Příkladem toho jsou tris(pentafluor- 9 ·· ·· · · • · · · · · • · · · · · « · ··· · · · • · · · · ·♦ ·· ··

f cny 1 ) boran , tetrakis(pentafluorfenyl)borát nebo soli N,N-dimethylan i 1 inu. Jako sloučeniny tvořící iony metalocenu jsou vhodné alumoxanové sloučeniny s otevřeným řetězcem nebo cyklické. Tyto se obvykle vyrobí reakcí tri a 1ky1hliníku s vodou a jsou zpravidla k dispozici jako směsi různě dlouhých, jak lineárních tak i cyklických molekul ketenu.

Kromě toho mohou metalocenové katalyzátorové systémy obsahovat organické sloučeniny kovů I., II., nebo III. hlavní skupiny periodického systému jako n-buty 1-1 ithium, n-butyl-oktyl-hořčík, nebo tri-iso-butyl-hliník, triethylhliník, tr imethylhliník.

Výroba polypropylenů používaných pro nosnou vrstvu se provádí polymerizací v alespoň jedné, často ve dvou nebo ještě více za sebou zařazených reakčních zónách (reaktorových kaskádách), v plynné fázi, suspenzi, nebo v tekuté fázi. Mohou se použít obvyklé reaktory používané pro polymerizaci C2-Ca-alk-l-enů. Vhodné reaktory jsou mezi jiným kontinuálně pracující nádrže míchadla, reaktory se stěrkou, nebo reaktory s fluidním ložem. Velikost reaktoru přitom nemá podstatný význam. Řídí se podle odvodu, který se má v jednotlivých reakčních zónách docílit.

Jako reaktory se používají zejména reaktory s fluidním ložem a rovněž horizontálně nebo vertikálně míchané reaktory s práškovým ložem. Reakční lóže sestává z polymeru z C2-Ca-alk-l-enů, který se polymerizuje v reaktoru.

Polymerizace k výrobě polypropylenů použitých jako nosné vrstvy se provádí za obvyklých reakčních podmínek při teplotě 40 až 120 °C, zejména 50 až 100 °C a tlacích 10 až 100 bar, zejména 20 až 50 bar.

- 10 • · · · * ♦ «···9 9 ««·· · · · 99 ···· · · · 99

999999 99 99· • · 0 · 0 · ··

99 99 999

Polypropyleny používané jako nosiče mají zpravidla rychlost roztavení (MFR), podle ISO 1133, 0,1 až 200 g/10 min, zejména 0,2 až 100 g/10 min, při teplotě 230 ⁰C a při zatížení 2,16 kg.

Jako nosiče se mohou pro dekorační díl předního dílu podle vynálezu použít také směsi různých termoplastických polymerů, například směsi z kopolymerů styrenu s akrylnitrilem a kopolymerů z butadienu a akry 1nitrilu.

Přednostně obsahuje dekorační díl ještě mezi nosičem a dekorační vrstvou mezivrstvu, zejména vrstvu z termoplastické hmoty jako pojivo a přednostně ze stejného termoplastické hmoty jako nosič, čímž se zejména zlepšuje přilnavost mezi nosičem a mezivrstvou. Mezivrstva je vytvořena zejména jako tenká fólie, nebo jako tenké rouno s tlouštkou 0,001 až 1,0 mm, zejména 0,005 až 0,3 mm. Jako materiály pro mezivrstvu přichází do úvahy stejné termoplastické hmoty, jaké již byly popsány pro nosiče, tedy zejména polypropylen a polyethylen, polymery styrenu, polyoxymethylen nebo polybutylentereftalát.

Přednostně se jako mezivrstva používá také rouno napuštěné pryskyřicí nebo fólie z termoplastické hmoty, napuštěná pryskyřicí. Jako pryskyřice se používá zejména akrylanová pryskyřice, fenolová pryskyřice, močovinová pryskyřice nebo melaminová pryskyřice.

pryskyřicí přitom může činit až 300 %,

Stupeň napuštění což značí, že je prakticky celý povrch mezivrstvy několikrát pokrytý pryskyřicí.

Přednostně činí stupeň pokrytí pryskyřicí 50 až 150 %, zejména 80 až 120 %. Hmotnost mezivrstvy pa m² leží v rozsahu 15 až 150 g, zejména v rozsahu 30 až 60 g.

Dekorační díl tvořící přední díl podle vynálezu může obsahovat dále mezi nosičem tepelně vytvrditelnou vrstvou ještě

- 11 • · · · ·· • · · · ·· • · ····· · • · · ·· ♦ · ·· ·· •· • ·· • · · · • ·· • · · · dekorační vrstvu.

Dekorační vrstva může sestávat z plastické hmoty, která má vzorování nebo zabarvení, nebo v kombinaci obojí, například v podobě hotového laminátu. Dekorační vrstva může být ale také vytvořena z papíru nebo z tkaniny nebo materiálu podobného papíru, tkanině, dřevu, nebo kovu. Příkladem toho jsou dekorační vrstvy z materiálu typu hliníku nebo z materiálu typu ušlechtilé oceli nebo ale z materiálu typu kůže, hedvábí, dřeva, korku nebo linolea. Dekorační vrstva může rovněž být pokryta akrylovými, fenolovými, močovinovými nebo melaminovými pryskyřicemi, přičemž stupeň pokrytí pryskyřicí může činit 50 až 300 %, zejména 100 až 300 %, vztaženo na hmotnost dekorační vrstvy. Hmotnost dekorační vrstvy leží obvykle v rozsahu 10 až 200 g na m², zejména v rozsahu 30 až 150 g na m² a zvláště přednostně v rozsahu 50 až 130 g na m². Dekorační vrstva také může sestávat z barevné plastické hmoty.

Teplem vytvrditelná vrstva umístěná na dekorační vrstvě (overlay) přednostně sestává z duroplastické hmoty, například z papíru napuštěného akrylovou pryskyřicí, fenolovou pryskyřicí, melaminovou pryskyřicí nebo močovinovou pryskyřicí, která se zesíťuje působením tlaku nebo tepla během výroby vrstveného materiálu. Hmotnost teplem vytvrditelné vrstvy (overlay) leží obvykle v rozsahu 10 až 300 g na m², zejména v rozsahu 15 až 150 g na m² a zvláště přednostně v rozsahu 20 až 70 g na m² .

Teplem vytvrditelná vrstva (overlay) může být také umístěna na mezivrstvě jako hotový laminát na jedné straně nebo také po obou stranách. Je také možné nanést hotový laminát na mezivrstvu, která sestává z dekorační vrstvy a overlay. Takovéto hotové lamináty jsou jako takové známé a lze je mezi jiným získat od firmy Melaplast ve Schweinfurtu, Německo.

Celková tloušťka dekoračního dílu sestávajícího z nosiče, případně mezivrstvy, dekorační vrstvy a teplem vytvrditelné vrstvy leží v rozsahu 0,5 mm až 10 mm, přednostně v rozsahu 1 mm až 3 mm, přičemž na nosiči odpadá alespoň 10 %, přednostně 50 až 95 % celkové tlouštky.

kdy jsou vrstvu a plošného zejména nosič.

Výroba dekoračního dílu materiály případně ú tvaru a pro dekorační mezivrstvu následně se při teplotách 160 až

Dekorační vrstva a se může provést způsobem, vrstvu, teplem vytvrdite1nou dispozici ve formě tenkého při teplotách 150 až 300 °C, 280 °C pojí s materiálem pro teplem vytvrditelná vrstva mohou také použít společně ve je rovněž k dispozici jako jednotlivých vrstev se může v průmyslu plastických jsou přitom mezi jiným (overlay) a rovněž mezivrstva se formě hotového laminátu, který

Vzájemné spojení zpracování obvyklými způsoby zpracování extruze nebo slisování jednotlivých vrstev za

Na dekoračním díle mohou plošný útvar, provést postupy hmot. Obvyklými vstř i kovac í lití, tepla. prvky.

být rovněž ustaveny funkční díl podle

Dále sestává přední z výztužného tělesa s integrovanými funkčními výztužné těleso má roštovitou, žebrovitou, skříňovitou konstrukci a na své spodní straně je přednostně uzavřeno a má za úkol podpírat dekorační díl.

vynálezu ještě prvky, přičemž deskovitou nebo

Na dekoračním díle a/nebo na výztužném tělese mohou být rovněž upevněny funkční prvky. Takovéto funkční prvky umožňují mezi jiným pevné a pohyblivé připojení k základnímu tělesu, například k rámu zařízení nebo ke skříni nábytku. Pod označením funkční prvky se přitom mezi jiným rozumí šrouby,

- 13 ·· < · • · · · « ·

9·· 9 9 • · ····· · • · · · ·

99 99

matice, čepy, nýty a úchyty pro pevné připojení k základnímu tělesu, nebo také kloubové závěsy nebo pružné prvky z plastické hmoty pro pohyblivé připojení k základnímu tělesu. Tyto funkční prvky mohou být ustaveny přímo na dekorační· díle nebo na výztužném tělese a mohou sestávat ze stejné plastické hmota jako dekorační díl nebo jako ztužující těleso. Funkční prvky se ale mohou také k dekoračnímu dílu nebo výztužnému tělesu přivařit, do dekoračního dílu nebo ztužující tělese se mohou vložit vložky z kovu. Jako vložky se mohou použít také pružné prvky, klouby, části zámku, lišty a kování.

Ztužující prvek sestává přednostně z termoplastických polymerů, přičemž ve vztahu na jednotlivé typy termoplastických polymerů se odkazuje na popis složek nosiče dekorační části. Ztužující těleso může být ale také konstruováno z kovů nebo z duroplastických polymerů. Dále se může doporučit zhotovit ztužující těleso ze stejných termoplastických polymerů, jako dekorační díl, například z polypropylenu.

Výroba takovéhoto ztužujícího tělesa s integrovanými funkčními prvky se může provést tak, že se roštovité, deskovité, skříňovité nebo žebrovité základní těleso, které je přednostně na své spodní straně uzavřeno, vyrobí přímo s funkčními prvky (to znamená jsou integrovány) nebo se k funkčnímu prvku nebo funkčním prvkům přivaří, přičemž svařovací rovina může být k obdržení nepřerušeného okraje umístěna mimo pohledovou oblast. Spojení roštovitého, deskovitého, skříňovitého, nebo žebrovitého základního tělesa s integrovaným funkčním prvkem, nebo integrovanými funkčními prvky může být ale také provedeno pomocí sešroubování , nýtování, nebo zachycením, nebo pomocí mechanických upevňovacích prvků, například kolíčkovýmí spojeními. Dimenzování výztužných těles, například z hlediska jejich tlouštky stěny nebo jejich geometrie žebra, se může provést pomocí výpočetních postupů na

- 14 ···· ♦ · · · «·

9 9 9 99

9 999 9 9v • 9 9 99

9999 ·· ···«

počítači podle požadovaného profilu k obdržení pokud možno materiálově úsporné základní konstrukce.

Roštovité, deskovité, skříňovité, nebo žebrovité základní těleso a rovněž integrované funkční prvky, z nichž sestává výztužné těleso se mohou vyrobit obvyklým způsobem, například vstřikovacím litím, extruzí, nebo lisováním za tepla.

Přední díl podle vynálezu se může vyrobit smontováním dekoračního dílu s výztužným tělesem. Podle přednostního způsobu výroby se přitom dekorační díl spojí s výztužným tělesem svařováním. Spojení dekoračního dílu a výztužného tělesa se může také ale provést sešroubováním, snýtováním nebo zachycením, nebo pomocí mechanických upevňovacích prvků, mimo jiné svěrkami nebo kolíčkovými spojeními.

Spojení předního dílu podle vynálezu s příslušným základním tělesem se provádí obvykle upevňovacími prvky, například sešroubováním, zachycením nebo jejich kombinací, podle požadavků a technického vybavení výrobců takovýchto zařízení, nábytku nebo součástí. Na základě speciálního uspořádání předního dílu podle vynálezu je přitom možné umístit příslušné upevňovací prvky, například šrouby, svěrky nebo kolíčková spojení přímo na výztužném tělese již při jeho výrobě, takže může odpadnout přídavná montáž upevňovacích prvků.

Přední díly podle vynálezu jsou charakterizovány vysokou pevností a stabilitou, jsou necitlivé na vlhkost, na poškrábání a na chemikálie, jsou jednoduše vyrobitelné a recyklovatelné, zejména tehdy, když se jak v dekoračním díle tak i ve výztužném tělese používají stejné termoplastické polymery. Poněvadž výztužné těleso může být opatřeno integrovanými funkčními prvky, je možné se vedle toho zřící při ···· • · «· • · ·· • *A· · • ·· ?·»φ et ·<··« « · · Φ Φ Φ * ♦ e · • * · »♦ * tot *· •Φ •« •· • ο • · >

··· montáži předního dílu podle vynálezu k příslušnému zařízení, respektive části nábytku, některých pracovních postupů.

Přední díl podle vynálezu je mimo jiné vhodný jako součást elektrických domácích spotřebičů, například jako součásti (dveře, víko nebo boční díly) chladniček, mrazniček, praček, nebo sušiček, a rovněž pro čelní oblast nábytku, například pro kuchyně, nebo karavany nebo čluny. Přední díl podle vynálezu se rovněž může použít také pro přední část v konstrukci automobilů, například u krytů.

Způsob výroby předních dílů podle vynálezu je jednoduše proveditelný a je charakterozován tím, že se může provádět za použití obvyklých montážních postupů.

Přehled obrázků na výkresech

Některé příkladné podoby provedení předních dílů podle vynálezu jsou schématicky zobrazeny na následujících výkresech a blíže objasněny v následujícím.

Na výkresech znázorňuje:

obr. 1 čelní dveře sušičky prádla a obr. 2 přední díl nábytkových dveří.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje čelní dveře pro sušičku prádla, sestávající z dekoračního dílu, tvořeného nosičem 1. a dekorační vrstvou 2., který byl svařen v rovině 4. sváru s výztužným tělesem 3., do skříňovité součásti.

• · · · • ·

Nosič 1 sestává z homopolymeru propylenu (například Hostacom^R PPU 2090L, Targor GmbH), výztužné těleso 3 a dveřní výztuha 6 jsou vyrobeny z polypropylenu ztuženého práškovým mastkem (Hostacom” HC M4U42, Targor GmbH).

Na výztužném tělese 3 jsou již ustaveny různé funkční prvky, například závěr 5 nebo části 7. závěsu.

Čelní dveře se zhotoví v následujících krocích:

1) Zhotovení jednotlivých částí dveřní výztuhy 6., zámku 5., části 7. závěsu, výztužného tělesa .3 a dekoračního dílu z nosiče 1 a dekorační vrstvy 2,.

2) Integrování dveřní výztuhy 6. na výztužném tělese 3,.

3) Svaření dekoračního dílu s výztužným tělesem 3,. Pracovní krok 3.) se také již může provést jako pracovní krok 2.). Při tomto pracovním kroku se obě části 7_ závěsu a zámek 5., například z kovu nebo plastické hmoty, mohou vložit mezi dekorační díl a výztužné těleso 3. a fixovat svařováním.

Obr. 2 znázorňuje přední díl pro nábytkové dveře, sestávající z dekoračního dílu z nosiče 1 a dekorační vrstvy 2., který byl přivařen pomocí ve svařovací rovině 4. k výztužnému tělesu 3 do skříňovité součásti.

Nosič 1 sestává z obchodně obvyklé, barvené plastické hmoty ABS (terpolymer z akrylnitrilu, butadienu a styrenu). Výztužné těleso 3 může být vyrobeno z polystyrenu opatřeného nadouvadlem nebo z recyklátu z plastických hmot ABS. Na výztužném tělese 3. jsou již ustaveny funkční prvky, část 7. závěsu a úchytu £ k ustavení desky na nábytek. Zámek dveří je přivařen na úchytu 8,.

- 17 Přední díl se zhotoví v následujících krocích:

1) Zhotovení jednotlivých dílů: výztužné těleso 1 (s částí 5.

závěsu a úchytem 8) a dekorační díl (nosič 1 a laminát).

2. Přivaření dekoračního dílu k výztužnému tělesu %

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Přední díl obsahující dekorační díl sestávající z nosiče (1) , na něm umístěné dekorační vrstvy (2) a na dekorační vrstvě (2) ležící tepelně vytvrditelné vrstvy a rovněž případně výztužného tělesa (3) k podepření dekoračního dílu.

2. Přední díl podle nároku 1, vyznačující se tím, že u dekoračního dílu je mezi nosičem (1) a dekorační vrstvou (2) umístěna mezivrstva.

3. Přední díl podle jednoho z nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že výztužné těleso (3) má deskovitou, skříňovou, roštovou nebo žebrovou konstrukci.

4. Přední díl podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že nosič (1) sestává z termoplastických polymerů.

5. Přední díl podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že výztužné těleso (3) sestává z termoplastických polymerů.

6. Přední díl podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že na dekoračním díle jsou přídavně ustaveny funkční prvky.

7. Přední díl podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že na výztužném tělese (3) jsou přídavně ustaveny funkční prvky.

8. Způsob výroby předního dílu podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že materiály pro dekorační vrstvu (2), teplem vytvrditelnou vrstvu a případně mezivrstvu se uvedou • · «· ·· ···♦ ·· ······ · ·· • · · · · · · · · • ······ ·· · · · • · · · · · φ · ·· ·· < · · ·· do tvaru tenkého, plošného útvaru a následně se spojí při teplotách 150 až 300 °C s materiálem nosiče (1).

9. Způsob výroby předního dílu s výztužným tělesem (3) podle nároku 8, vyznačující se tía, že se dekorační díl k výztužnému tělesu (3) přivaří.

10. Způsob výroby předního dílu s výztužným tělesem (3) podle nároku 8, vyznačující se tín, že se dekorační díl k výztužnému tělesu (3) připojí pomocí kolíčkových spojení.

11. Způsob výroby předního dílu s výztužným tělesem (3) podle nároku 8, vyznačující se tí·, že se dekorační díl k výztužnému tělesu (3) přišroubuje nebo přinýtuje.

12. Použití předního dílu podle jednoho z nároků 1 až 7 v elektrických domácích spotřebičích.

13. Použití předního dílu čelní oblast nábytku. podle jednoho z nároků 1 až 7 pro 14 . Použ i t í předního dílu podle jednoho z nároků 1 až 7 pro

přední část v konstrukci automobilů.