CZ2000270A3

CZ2000270A3 - Mazací zařízení pro více mazaných míst a způsob mazání

Info

Publication number: CZ2000270A3
Application number: CZ2000270A
Authority: CZ
Inventors: Rolf Huss
Original assignee: Memminger-Iro Gmbh
Priority date: 1999-02-05
Filing date: 2000-01-24
Publication date: 2001-04-11
Also published as: SK284957B6; JP2000230695A; KR100371978B1; CA2298296A1; EP1026300B1; CA2298296C; CO5231265A1; HK1030040A1; USRE40898E1; JP3842000B2; DE50011936D1; EP1026300A2; CN1264007A; TR200000298A3; CZ294191B6; EP1026300A3; ES2255900T3; UA59404C2; TR200000298A2; TW473603B

Description

Oblast techniky

Vynález se týká mazacího zařízení pro více mazaných míst, zejména pro zásobování více mazaných míst pletacího stroje mazacím prostředkem, zejména olejem, s čerpacím zařízením pro dopravu mazacího prostředku, které obsahuje píst axiálně posuvně uložený ve válci, a s rozváděcím zařízením, kterým je veden mazací prostředek, dopravovaný pístem, do jednoho nebo více vedení jedné skupiny vedení vedoucích z rozváděcího zařízení. Vynález se dále týká způsobu mazání mazaných míst.

Dosavadní stav techniky

Například u pletacích strojů vyžaduje pohon jehel trvalé mazání, což rovněž platí i pro vedení jehel v jehelním lůžku nebo v jehelním válci atd. Právě u moderních rychloběžných pletacích strojů má bezchybné' a pravidelné mazání velmi velký význam. Mazaná místa musí být zásobována olejem spolehlivě. Výpadek mazání má zpravidla za následek zvýšené opotřebení a okamžitý výpadek pletacího stroje. Na druhé straně má však být mazání provedeno úsporně. Nadměrné zásobování mazaných míst olejem je neúčelné. Proto se mazací stroje často opatřují takzvanými tlakovými maznicemi nebo systémy pro tlakové mazání olejem, které dopravují z centrálního místa příslušnými vedeními olej pod tlakem k jednotlivým mazaným místům.

Například ze spisu EP 0 499 810 Bl je známé mazací zařízení, které umožňuje spolehlivé a dávkované mazání více mazaných míst. Toto mazací zařízení obsahuje nádobu na mazací prostředek, v níž je umístěno pístové čerpadlo. Výstup pístového čerpadla je připojen k rozváděcímu ventilu • · » · · · • ··· • *

ovládanému motorem, aby byl výstup pístového čerpadla spojen vždy s jedním vedením mazacího prostředku, které je zvoleno ze skupiny vedení mazacího prostředku.

Úkolem vynálezu proto je vytvořit zjednodušené mazací zařízení. Úkolem vynálezu dále je vytvořit zlepšený způsob mazání.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje mazací zařízení pro více mazaných míst, zejména pro zásobování více mazaných míst pletacího stroje mazacím prostředkem, s čerpacím zařízením pro dopravu mazacího prostředku, které obsahuje píst axiálně posuvně uložený ve válci, a s rozváděcím zařízením, kterým je veden mazací prostředek, dopravovaný pístem, do jednoho nebo více vedení jedné skupiny vedení vedoucích z rozváděcího zařízení, podle vynálezu, jehož podstatou je, že rozváděči zařízení je částí čerpacího zařízení.

Uvedený úkol dále splňuje způsob mazání mazaných míst stroje pomocí alespoň jednoho čerpadla prostřednictvím vedení, přičemž se mazací prostředek dopravuje čerpadlem prostřednictvím vedení do mazaných míst diskontinuálně, a přičemž pro zásobování jednoho nebo více mazaných míst mazacím prostředkem se do příslušného vedení, popřípadě příslušných vedení, dodává čerpadlem časově kolísající tlak.

U mazacího zařízení podle vynálezu je tedy upraveno rozváděči zařízení, kterým se mazací prostředek dodávaný čerpadlem rozvětvuje do zvolených vedení, a proto se může přivádět do zvolených mazaných míst. Rozváděči zařízení a čerpací zařízení jsou přitom sdružena do jedné jednotky. Tímto sdružením rozváděcího zařízení a čerpacího zařízení do jedné jednotky se podstatně zjednoduší konstrukce mazacího zařízení. Kromě toho se může zjednodušit ovládání mazacího zařízení.

V • ·

Čerpací zařízení je vytvořeno jako pístové čerpadlo a obsahuje píst axiálně posuvně uložený ve válci. Píst společně s válcem slouží jako čerpací zařízení. Kromě toho jsou válec i píst vytvořeny jako ovládací zařízení. Za tím účelem je píst uložen ve válci otočně a je opatřen řídicími plochami nebo řídicími kanály, jimž jsou přiřazeny řídicí drážky nebo výstupy uspořádané ve válci. Píst může být na své plášťové ploše opatřen alespoň jedním řídicím kanálem, který je vytvořen tak, že příslušnou polohou natočení pístu je uváděn do propojení s alespoň jedním výstupním kanálem. Podle potřeby může být uspořádání provedeno i tak, že řídicí kanál je uváděn do propojení s více výstupními kanály. Řídicí kanál a výstupní kanály jsou přitom uspořádány tak, že pracovní prostor vymezený ve válci pístem je po celém zdvihu pístu propojen s příslušným zvoleným výstupním kanálem. Tímto způsobem je možno celý objem oleje vytlačený pístem dopravit do výstupního kanálu. Takto vytvořené pístové čerpadlo představuje současně čerpací zařízení a rozváděči zařízení.

Čerpací zařízení a rozváděči zařízení mohou být spojena s hnacím zařízením, které způsobuje otáčení a posouvání pístu. Posuvný pohyb je čerpacím pohybem, takže posuvný pohon tvoří čerpací pohon. Otočný pohyb pístu nemá, když nedochází k žádnému posuvnému pohybu, za následek žádnou změnu objemu ve válci, takže otočným pohybem je řízeno pouze zavírání nebo uvolňování výstupních kanálů. Otočný pohon je proto rozváděcím pohonem a píst je potom rozváděcím šoupátkem. Otáčením a posouváním pístu je proto možno dosáhnout vždy nezávislého čerpání a přepínání. To může být provedeno oddělenými hnacími zařízeními nebo kombinovaným hnacím zařízením, které může vytvářet jak otočný, tak i posuvný pohyb.

Pro otáčení pístu se s výhodou použije krokového motoru, který vytváří pohyb do požadované polohy natočení. Dosažení dané polohy natočení pro volbu jednoho výstupního kanálu, a proto k aktivování

4:

• · · · · · · · · ·· ·· • · · · · « · · ♦ * 999 9 9 9 · • · * · 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 ··· ·· «· jednoho mazaného místa, je krokovým motorem proveditelné jednoduše. Tímto krokovým motorem však může být způsoben i posuvný pohyb pístu. Za tím účelem je píst spojen s krokovým motorem nebo jiným servomotorem s výhodou prostřednictvím spojky, která nejprve umožní vznik nastavené nebo nastavitelné vůle v otáčení, přičemž relativní otáčení v rozsahu této vůle se prostřednictvím převodového prostředku přemění na požadovaný lineární pohyb.

Uhel natočení vůle v otáčení může být využit pro vytvoření lineárního pohybu. Za tím účelem je píst s výhodou spojen s blokovacím zařízením, které přidržuje píst v libovolné nebo zvolené poloze natočení tak, že se nemůže otáčet, aniž by byl blokován axiální pohyb pístu. Toto blokovací zařízení může být tvořeno například blokovacím kolem, uváděným do záběru a ze záběru s blokovacím elementem. Toto uvádění blokovacího kola do záběru a ze záběru s blokovacím elementem se provádí s výhodou vhodným radiálním pohybem blokovacího elementu, například přítažnými magnety. Když je píst přidržován v neotočném stavu, je možné otáčení krokového motoru v rozsahu vůle v natočení spojovacího zařízení. Posuvné zařízení je s výhodou tvořeno převodem, který tento relativní nnbvh mp7Í nístp.m a ntnČnvm zařízením nřemění na lineární nohvb cistu |--~ ------r---------------J----------------r ^--------- - - · 1 -» *

Podle zvlášť výhodného a jednoduchého provedení je blokovací kolo vytvořeno jako rohatkové kolo. Blokovací element potom působí jako západka, která umožňuje otáčení blokovacího kolo ve zvoleném směru. Navíc může být západka uvolnitelná, například prostřednictvím zvedacího magnetu, aby se umožnila změna směru otáčení blokovacího kola. Takto vytvořené zařízení umožňuje normální provoz mazacího zařízení s velmi malým ovládáním například použitého zvedacího magnetu pro uvolnění a zapadnutí západky. Tím je umožněna i při použití jednoduchých a levných zvedacích magnetů dlouhá životnost.

• ·· □« • ···· ·· ···· ·· ·>

• · · · · · · φ · · • · · · ··· · ♦ · ♦ * · · · · φ φ φ φ φ φ • · · · φ φ · ·· ··· ·· ··

23v-oo

Převod může být tvořen dvěma navzájem zabírajícími závitovými elementy. Stoupání závitů závitových elementů je přitom zvoleno tak, aby relativním natočením pístu vůči servomotoru v rozsahu vůle v natočení spojovacího zařízení proběhl úplný zdvih pístu. Dopředným a zpětným pohybem servomotoru se píst pohybuje dopředu a dozadu.

V případě potřeby mohou jako převodové prostředky sloužit i jiná zařízení. Například může být výhodné uspořádat křivkový mechanismus, který umožní vratný pohyb pístu při otáčení otočného pohonu v jediném předem stanoveném směru. Tento křivkový mechanismus může být tvořen zvlněnou prstencovou drážkou provedenou ve stěně pouzdra, v níž se pohybuje kolík nebo prstový element, uspořádaný v radiálním směru a poháněný servomotorem.

Převod vytvářející lineární pohon je s výhodou předepjat. Předepnutí může být provedeno například pomocí magnetu, který zajišťuje vzájemné dosednutí boků převodu klouzajících po sobě. Tato skutečnost je výhodná zejména s ohledem na správné dávkování mazacího prostředku. Obrátí-li pohon svůj směr otáčení, aby například dopředný zdvih pístu změnil na zpětný pohyb pístu, jsou úvratě přesně stanoveny a zabrání se chybnému dávkování.

Výstupní kanály vedoucí z válce a vstupní kanál jsou s výhodou opatřeny zpětnými ventily. Čerpací zařízení proto vystačí bez dalších ovládacích prostředků. Zpětné ventily jsou s výhodou provedeny jako automatické ventily, řízené rozdílem tlaků. Dalších řídicích zařízení ventilů není zapotřebí.

Pro monitorování správného provozu mazacího zařízení může být výhodným snímací zařízení, které monitoruje zdvihový pohyb pístu. Přitom postačí monitorování toho, zda píst dosáhl, nebo ne, určitého zdvihu. Je-li například mazací kanál ucpán, nemůže píst do tohoto mazacího kanálu • · čerpat žádný mazací prostředek a zablokuje se. Potom tedy píst nedosáhne spínacího bodu snímacího zařízení, které tuto skutečnost zjistí a příslušný stroj vypne.

Nezávisle na konkrétní konstrukci čerpacího zařízení, popřípadě rozváděčích zařízení a připojených vedení, jakož i na počtu připojených mazaných míst, je výhodné modulovat čerpací tlak v průběhu jednotlivých mazacích impulsů. Použije-li se jako pohon pro Čerpadlo krokový motor, mohou být jeho jednotlivé kroky převáděny na čerpací mikroimpulsy, jejichž sled tvoří jeden mazací impuls. Přestávky mezi jednotlivými čerpacími mikroimpulsy jsou s výhodou stanoveny tak, aby tlak ve vedeních neklesl pod určitou minimální mezní hodnotu. Minimální tlak je s výhodou poněkud nižší než potřebný vstřikovací tlak připojených trysek. Přitom postačí udržovat případnou poddajnost (elastičnost) vedení pod předpětím. Tím se umožní dávkování zvlášť malých množství mazacího prostředku nebo časové prodloužení mazacího postupu.

Další podrobnosti výhodných provedení vynálezu jsou uvedeny ve vedlejších nárocích.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladném provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje schematicky v perspektivním pohledu mazací zařízení, obr. 2 ve zvětšeném měřítku a částečně v řezu část mazacího zařízení z obr. 1, obr. 3 vodorovný řez čerpacím a ovládacím zařízením, náležejícím mazacímu zařízení, obr. 4 vodorovný řez hnacím zařízením náležejícím mazacímu zařízení z obr. 2, • •4 · <·

obr. 5 v půdorysu blokovací kolo náležející hnacímu zařízení z obr. 4, obr. 6 vodorovný řez spojovacím zařízením náležejícím hnacímu zařízení z obr. 4, obr. 7 čerpací zařízení, náležející mazacímu zařízení z obr. 2, s příslušným spojovacím zařízením, s příslušným blokovacím kolem a závitovým elementem pro vytváření lineárního pohybu, obr. 8 graf závislostí vstřikovacího tlaku proudu oleje přiváděného do vstřikovací trysky a proudu oleje vystupujícího ze vstřikovací trysky na čase, obr. 9 schematicky v půdorysu obměněné provedení blokovacího zařízení s blokovacím kolem, vytvořeným jako rohatka, a obr. 10 schematicky v půdorysu další obměněné provedení blokovacího zařízení s blokovacím kolem vytvořeným jako rohatka.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno mazací zařízení 1, k němuž patří zásobní nádrž 2 na mazací prostředek, například olej. V zásobní nádrži 2 je umístěna rozváděči a čerpací jednotka 3, která v předem stanovených okamžicích vydává předem stanovené dávky mazacího prostředku do skupiny 4 vedení 5a až 51 určených pro odvádění mazacího prostředku.

Čerpací a rozváděči jednotka 3, znázorněná na obr. 1 schematicky, je podrobněji znázorněna na obr. 2. Pro dopravu a přidělování mazacího prostředku slouží pístové čerpadlo 7, které je současně čerpacím zařízením 7a a rozváděcím zařízením 7b. K pístovému čerpadlu 7 náleží, jak vyplývá zejména z obr. 3 a 7, válec 8 s válcovou průchozí dírou 9. Průchozí díra 9 je na jednom, na obr. 2 a 7 dolním, konci provedena jako stupňovitá díra tak, že obsahuje část 10 s větším průměrem. Tato část 10 s větším průměrem slouží k uložení zpětného ventilu 12. jehož těleso 14 je například zašroubováno do odpovídajícího závitu části 10 s větším průměrem.

'♦ ····	• ·		· · · ·	• ·			• ·
• 9 ·	•	'4		•	•	•
• Λ - *	•	•	·· ·	9	•	•	•
							•
• ^W·	•	•	•	4	•	•	•
··· ·	• ·		···	4 9			• ·

Těleso 14 zpětného ventilu 12 je opatřeno průchozím kanálem 15 pro uložení uzavíracího dílu 16. Hlava uzavíracího dílu 16 je přivrácená k vnitřnímu prostoru průchozí díry 9 válce 8. V případě potřeby může neznázorněná pružina tlačit uzavírací díl 16 do sedla vytvořeného v tělese

1,4 zpětného ventilu 12.·

Válec 8 je opatřen více, v daném příkladu provedení dvanácti, radiálními děrami 17 (17a až 171. obr. 3), které jsou uspořádány ve společné rovině 18., kolmé k průchozí díře 9. Radiální díry 17a až 171 jsou uspořádány se stejnými úhlovými odstupy od sebe, přičemž odstup mezi radiální dírou 171 a radiální dírou 17a ie poněkud větší než ostatní jednotné odstupy mezi radiálními děrami 17a až 171. Do radiálních děr 17 (označení bez indexu označuje všechny radiální díry 17a až 171 bez rozdílu) jsou vloženy neznázorněné zpětné ventily, které umožňují průtok kapaliny v radiálním směru směrem ven, to znamená z průchozí díry 9 výstupním kanálem, tvořeným vždy příslušnou radiální dírou 17. avšak nikoli zpátky.

K výstupním ventilům jsou připojena vedení 5a až 51 mazacího prostředku, která vedou k mazaným místům. Zpětné ventily mohou být v případě potřeby upraveny i na konci příslušného vedení 5a až 51. vzdáleném od rozváděcího zařízení 7b. přičemž potom jsou do radiálních děr 17 zašroubovány vždy pouze připojovací vsuvky.

Do průchozí díry 9 je vložen píst 21. jehož vnější průměr v podstatě odpovídá vnitřnímu průměru průchozí díry 9, takže píst 21 je sice uložen v průchozí díře 9 axiálně posuvně a otočně, avšak s průchozí dírou 9 vymezuje relativně utěsněný pracovní prostor 22 (obr. 2). Píst 21 má kromě své válcové plášťové plochy 23 prakticky rovnou čelní plochu 24. Od této čelní plochy 24 se na plášťové ploše 23 rozkládá řídicí drážka 25, rovnoběžná s jeho střední osou 26. Délka řídicí drážky 25 je přitom s výhodou přesně stejně velká, popřípadě poněkud větší, než odstup roviny • o»

I · · » · • ···

od „horní“ úvratě 27 pístu 21, která je na obr. 2 naznačena čárkovaně. Píst 21 dosáhne své horní úvrati 27 svou čelní plochou 24 tehdy, když je pracovní prostor 22 nejmenší, to znamená, když se píst 21 nachází ve své na obr. 2 nejspodnější poloze.

Řídicí drážka 25 je, jak je znázorněno na obr. 3, provedena relativně úzká a rozkládá se v obvodovém směru na plášťové ploše 23 po obvodové části, která je v podstatě shodná s průměrem radiálních děr 17 ve stěně průchozí díry 9. Hloubka řídicí drážky 25 je stanovena tak, aby odpor proudění v řídicí drážce 25 nebyl podstatně větší než v radiálních děrách 17.

Píst 21 je na svém konci vyčnívajícím z válce 8 uchycen v připojovací objímce 29 a spojen s ní pomocí kolíku 30. Kromě toho je připojovací objímka 29 spojena pomocí dalšího kolíku 31 s ovládací tyčí 32. která vede k hnacímu zařízení 33.. Ovládací tyč 32 je neotočná a je pevně spojena v axiálním směru s jednou polovinou 34 spojovacího zařízení, která obsahuje dvě žebra 35. 36. uspořádaná navzájem rovnoběžně s odstupem od sebe a rozkládající se v axiálním směru. Mezi těmito žebry 35. 36 jsou vytvořena okénka 37. 38. která jsou patrná zejména na obr. 6.

Spojovací zařízení 39 obsahuje již zmíněnou polovinu 34 a další polovinu 40. tvořenou radiálním kolíkem 42 poháněným hřídelem 41. Tento radiální kolík 42 zasahuje oběma svými konci do okének 37. 38 a vždy po průběhu určitou vůlí v natočení, jejíž velikost byla v daném případě stanovena na 90°, dosedne vždy na jeden bok žeber 35, 36.

Hřídel 41 kromě toho nese pouzdro 43, patrné z obr. 7, které tvoří spojení s radiálním kolíkem 42. a které je na své vnější straně opatřeno závitovým elementem 44. Tento závitový element 44 je opatřen vícechodým

» 9 9

9 9

vnějším závitem. Jeho stoupání je stanoveno tak, že na 90° obvodu závitového elementu 44 se urazí v axiálním směru dráha, která odpovídá úplnému zdvihu pístu 21.

Závitový element 44 je při provozu spojen s dalším závitovým elementem 45, patrným z obr. 5 a vytvořeným v části ve tvaru prstence, nesené žebry 35, 36, která je částí poloviny 34 spojovacího zařízení 39. Tím polovina 34 změní při průběhu vůlí v otáčení, kterou má spojovací zařízení 39. svoji axiální polohu vůči další polovině 40 spojovacího zařízení 39.

Část poloviny 34, opatřená vnitřním závitem neboli závitovým elementem 45. je na své vnější straně vytvořena jako blokovací kolo 46. Toto blokovací kolo 46 je opatřeno zuby 47. rozkládajícími se v axiálním směru, které mají v průřezu přibližně lichoběžníkový tvar, a které slouží k zaaretování poloviny 34 tak, že se stane neotočnou, avšak axiálně posuvnou. Tato skutečnost je patrná rovněž z obr. 4. Radiálně k blokovacímu kolu 46 je posuvně uložena blokovací závora 48. Tato blokovací západka 48 je na své vnější straně, kterou není v záběru s blokovacím kolem 46. předepjata tlačnou pružinou 49. Zvedací magnet 51 slouží k tomu, aby svou kotvou 52 prostřednictvím tyče 53 uváděl blokovací závoru 48 do záběru s blokovacím kolem 46. takže otáčení blokovacího kola 46 je blokováno v diskrétních polohách předem daných zuby 47. Tyto blokovací polohy odpovídají vždy těm polohám natočení, v nichž řídicí drážka 25 (obr. 3) je v zákrytu s radiálními děrami 17. Odpovídajícím způsobem existuje třináct mezer mezi zuby 47, z nichž dvanáct odpovídá polohám radiálních děr 17 a třináctá větší mezeře mezi radiálními děrami 171 a 17a. Velikost mezer mezi zuby 47 odpovídá velikosti vzájemných odstupů radiálních děr 17.

Polovina 40 spojovacího zařízení 39 je neotočně spojena s hřídelem

41. který tvoří hnací hřídel krokového motoru 55. Krokový motor 55 je

44. 4444

11* i * ·*·* t 9 · • i 4 · • 4 4 4

4 4 · • 4 4« uspořádán koaxiálně s ovládací tyčí 32 a nesen držákem 56. Držák 56. který je provedený jako vícedílný, nese dále zvedací magnet 51 a je opatřen trubkovým zužujícím se nástavcem 57. uspořádaným koaxiálně s ovládací tyčí 32. který na svém dolním volném konci nese čerpací jednotku ve formě pístového čerpadla 7. Nástavec 57 je opatřen přírubovým nástavcem 58. na němž mohou být upevněna vedení 5 mazacího prostředku, a který kromě toho nese rovněž mikrosíto 59. Toto mikrosíto 59 má tvar hrnce a obklopuje dolní konec nástavce 57. Proto musí mazací prostředek proudící do zpětného ventilu 12 projít mikrosítem 59. čímž se filtruje.

Polovina 34 spojovacího zařízení 39 je na své straně přivrácené k ovládací tyči 32 opatřena nábojem 60. který je opatřen vnějším závitem

61. Na náboji 60 je pomocí matice 63 upevněn trvalý magnet 62 ve tvaru prstence, polarizovaný axiálně a znázorněný zvlášť na obr. 7, pro který je určen vnější závit 61. Trvalý magnet 62 vytváří svým magnetickým polem sílu, která přidržuje závitový element 44 bez vůle v záběru se závitovým elementem 45. Toto opatření slouží ktomu, aby se při změně směru otáčení krokového motoru 55 zabránilo nežádoucímu chodu naprázdno v převodu, který je tvořen závitovým elementem 44 a závitovým elementem 45 s vnitřním závitem, a který slouží k přeměně otočného pohybu na lineární pohyb.

Ovládací tyč 32 je uložena v nástavci 57 v pouzdru 65. které je uspořádáno u spojovací objímky 29 v mezistěně nástavce 57. Pouzdro 65. umožňuje otočný a axiální pohyb ovládací tyče 32..

Pro monitorování pohybu pístu 21 je na vnitřní straně nástavce 57 u trvalého magnetu 62 uspořádáno magnetické čidlo 66. například Hallovo čidlo, které zjišťuje polohu trvalého magnetu 62 a rozlišuje alespoň překročení nebo nedosažení spínací polohy. V případě potřeby může být u radiálního kolíku 42 upraveno další Hallovo čidlo, nebo jiné polohové čidlo 67. pro zjišťování polohy radiálního kolíku 42. Jak magnetické čidlo 66 a • φφφφ φφ φ'

• * φ ♦ · φ φ φ φ φ φ φφφφ φφ φφφ φφ φφ polohové čidlo 67. tak i krokový motor 55 a zvedací magnet 51. jsou připojeny k ovládacímu zařízení, které mazací zařízení 1 ovládá následovně:

Pro popis správné činnosti se předpokládá, že píst 21 se nejprve nachází v poloze, znázorněné na obr. 3, a blokovací závora 48 se v důsledku ovládání zvedacího magnetu 51 nachází v záběru s blokovacím kolem 46 (obr. 4). Je-li závit závitového elementu 44 pravým závitem, bude se nyní krokový motor 55 alespoň tehdy, když se radiální kolík 42 ještě nenachází v poloze, znázorněné plnými čarami na obr. 6, otáčet tak, že radiální kolík 42 se natočí ve smyslu otáčení hodinových ručiček. Radiální kolík 42 se přemístí například z polohy, znázorněné na obr. 6 čárkovaně, do polohy, znázorněné plnými čarami. Pří průběhu touto drahou nadzvedne závitový element 44. který je pevně přidržován v axiálním směru, polovinu 34 spojovacího zařízení 39 v axiálním směru tak, že píst 21 vykoná sací pohyb. Pracovní prostor 22 se zvětší a zpětným ventilem 12 proudí do pracovního prostoru 22. mazací prostředek, například olej.

Blokovací kolo 46 je přitom přidržováno tak, že je neotočné. Nejpozději tehdy, když radiální kolík 42 dosedne na žebra 3 5. 36. se krokový motor 55 zastaví. Nyní se zruší buzení zvedacího magnetu 51. takže blokovací kolo 46 se uvolní. Krokový motor 55. který doposud sloužil k vytvoření zdvihového pohybu pístu 21. posune nyní již volně otočné blokovací kolo 46 o jeden zub dále. Přitom radiální kolík 42 unáší žebra 35. 36. a proto i polovinu 34 spojovacího zařízení 39. Řídicí drážka 25 se tím dostane do propojení s radiální dírou 17a. Je-li dosaženo této polohy, vybudí se opět zvedací magnet 51 a tím zatlačí blokovací závoru 48 do příslušné mezery mezí zuby 47 blokovacího kola 46. Blokovací kolo 46 je tím opět přidržováno tak, že je neotočné.

Pro vydání požadované dávky mazacího prostředku do vedení 5a se nyní krokový motor 55 pootočí ve smyslu otáčení hodinových ručiček.

·· 44 » 4 ♦ · • 4 4 · · · ·

4 4 4

4 44 •13« ·· s 4·4· * 4 4 • 4 4 4 4

V důsledku velikosti okének 37. 38 je otočný pohyb omezen na čtvrtinu otáčky. Urazí-li krokový motor 55 tuto dráhu, přemění se otočný pohyb vzájemným působením závitového elementu 44 se závitovým elementem 45 na axiální pohyb poloviny 34 spojovacího zařízení 39. směřující na obr. 2 směrem dolů. Prostřednictvím ovládací tyče 32 se píst 21, aniž by se přitom otáčel, pohybuje směrem dolů ve směru ke své horní úvrati 27. Přitom je vytlačený olej dodán do vedení 5a. Přitom nemusí být uražena nebo proběhnuta celá dráha, která je k dispozici. Krokový motor 55 může být zastaven ještě před tím, než dokončil čtvrtinu otáčky. V důsledku toho je potom ovšem dodáno menší množství oleje. Tímto způsobem je umožněno jemné dávkování dávek oleje.

Je-li pohyb pístu 21 směrem dolů skončen, je krokový motor 55 ovládán opět ve smyslu otáčení hodinových ručiček, dokud radiální kolík 42 opět nedosedne na žebra 35, 36. Potom se opět zvedací magnet 51 přestane vybuzovat, takže tlačná pružina 49 přemístí blokovací závoru 48. radiálně směrem ven a uvolní blokovací kolo 46. Krokový motor 55 se nyní může otáčet dále, aby dosáhl další mazací polohy, o jeden zub (v případě potřeby i o více zubů), přičemž současně unáší polovinu 34 spojovacího zařízení 39 a způsobí otočení pístu 21. Nyní se například uvede řídicí drážka 25 do propojení s radiální dírou 17b. Zde se znovu zopakuje vše, co bylo popsáno v souvislosti s radiální dírou 17a. Jak bylo popsáno, mohou se postupně uvést do činnosti všechny radiální díry 17, takže vhodnými dávkami oleje mohou být zásobována oddělena všechna vedení 5. mazacího prostředku.

Vydání jedné dávky oleje může být provedeno ve formě impulsu, jak je znázorněno na obr. 8, přičemž vstřikovací tlak μ, vytvářený čerpacím zařízením 7a. se moduluje v průběhu mazacího intervalu mezi okamžiky U a tr Za tím účelem je krokový motor 55 ovládán tak, že se pohybuje po krocích, takže rovněž píst 21 se pohybuje po krocích. V krátkých přestávkách mezi pohyby může vstřikovací tlak £ vždy poněkud klesnout ·· ·· • » • · *

* >14» •^A · ··· · • »·«> « ··>· » » • ··· ♦ · » · ··· pod mezní tlak μχ. Při mezním tlaku jh začnou připojené trysky vstřikovat. Klesne-li mezitím vstřikovací tlak μ pod mezní tlak μ^, například na vždy poněkud nižší tlak μο, vstřikují trysky přerušovaně. Proud Vi přitékající do trysek tím kolísá a v důsledku pružnosti vedení časově. Trysky vydávají proud V2 oleje po kapkách jako mikroimpulsy, takže proud oleje je v důsledku krátkodobých poklesů tlaku mezi jednotlivými kapkami nulový. Tímto způsobem mohou být ve formě paprsku vydávána i malá množství oleje Časově prodlouženě, neboli v delším čase, relativně velkými tryskami, které nejsou náchylné k ucpávání.

Při uvedení mazacího zařízení 1 do provozu je nutno nejprve čerpací zařízení 7a odvzdušnit. Za tím účelem se natočí píst 21 do odvzdušňovací polohy, v níž je řídicí drážka 25 propojena s radiální dírou 171, otevřenou směrem ven, v níž není uspořádán žádný zpětný ventil. Jeden nebo několik úplných zdvihů pístu 21 způsobí vytlačení vzduchu a naplnění čerpacího prostoru olejem. Potom je možno začít řádnou činnost.

Na obr. 9 je znázorněno obměněné provedení blokovacího mechanismu. Blokovací kolo 46 je u tohoto provedení provedeno jako rohatka. Blokovací závora 48 je provedena jako blokovací západka. Potom je přebytečné, aby byl zvedací magnet 51 vybuzen pro každé další zapnutí blokovacího kola 46. Blokovací závora 48 je pružně předepnuta směrem k blokovacímu kolu 46. Blokovací závora 48 umožňuje otáčení blokovacího kola 46 ve formě rohatky pouze ve smyslu otáčení hodinových ručiček (šipka 70) pro otáčení pístu 21, a proto i pro ovládání rozváděcího zařízení. V opačném směru (šipka 71) je však každé otáčení zablokováno, takže čerpání nemůže být provedeno. Ovládání zvedacího magnetu 51. je zapotřebí pouze v několika málo výjimečných případech._

Další obměněné provedení je znázorněno na obr. 10. Ozubení blokovacího kola 46 je tvořeno zuby 47 s relativně malým stoupáním boků.

• Φ ΦΦ

Φ * » Φ • 4 Φ Φ

Φ · 9 9

Φ 9 9 9

Φ ΦΦ

515 • Φ ·«·· Φ <9 9 Φ · ··*

Φ · Φ Φ · * ·· Φφ«

Blokovací závora 48 je vytvořena jako západka pružící v radiálním směru. Ovládání otočného pohybu pístu 21 se u tohoto provedení provádí tak, že krokový motor 55, když proběhne vůli spojovacího zařízení 39. překoná zaskakovací moment blokovací závory 48 při otáčení doprava nebo doleva.

U mazacího zařízení 1 pro více mazaných míst, zejména pro zásobování pletacích strojů mazacím prostředkem, je upraveno čerpací zařízení 7a. které slouží současně jako rozváděči zařízení 7b. Za tím účelem obsahuje čerpací zařízení 7a píst 21. který je opatřen řídicí drážkou 25. Válec čerpacího zařízení 7 a obsahuje vstup a více výstupů uspořádaných v jeho stěně. Podle toho, se kterým výstupem má být řídicí v

drážka 25 pístu 21 propojena, se zvolí odpovídající mazané místo. Čerpací zařízení 7a je proto současně rozváděcím zařízením 7b.

Φ φφφφ:.

• Φ φ •líf · φ φ φ φ

Φφ ♦·»« φ » φ • φφφφ * φ φ φ φ φ φ φ ΦΦΦ ·· φφ φ φ φ φ φ, φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φφ φφ

Ί3ό- oo

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Mazací zařízení (1) pro více mazaných míst, zejména pro zásobování více mazaných míst pletacího stroje mazacím prostředkem, s čerpacím zařízením (7a) pro dopravu mazacího prostředku, které obsahuje píst (21) axiálně posuvně uložený ve válci (8), a s rozváděcím zařízením (7b), kterým je veden mazací prostředek, dopravovaný pístem (21), do jednoho nebo více vedení (5) jedné skupiny (4) vedení (5) vedoucích z rozváděcího zařízení (7b), vyznačující se tím, že rozváděči zařízení (7b) je částí čerpacího zařízení (7a).
2. Mazací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že válec (8) je opatřen výstupními kanály (17), ovladatelnými pístem (21).
3. Mazací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že válec (8) má válcovou stěnu a výstupní kanály (17) procházejí touto stěnou.
4. Mazací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že píst (21) je na své plášťové ploše (23) opatřen alespoň jedním řídicím kanálem (25).
5. Mazací zařízení podle nároku 3 a 4, vyznačující se tím, že řídicí kanál (25) může být pro vytvoření rozváděcího zařízení (7b) otáčením pístu (21) uveden do propojení s alespoň jedním výstupním kanálem. .
6. Mazací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že píst (21) je ve válci (8) uložen otočně.
7. Mazací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že čerpací zařízení (7a) a rozváděči zařízení (7b) jsou spojena s hnacím zařízením (33), přičemž ke hnacímu zařízení (33) náleží otáčecí zařízení (55) a

44

4 4 4

4 4 4

4 4 4

4 4 4

4 4»

4* 4

4

444 4 •17 >4 4444

4 4

4 4 4 4

4 *

4 4

444 posouvací zařízení (44) tak, že píst (21) je spojen s posouvacím zařízením (44) a s otáčecím zařízením (55).
8. Mazací zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že otáčecí zařízení (55) je tvořeno servomotorem, zejména krokovým motorem, který vytváří požadovaný otočný nastavovací pohyb.
9. Mazací zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že krokový motor může být pomocí spojovacího zařízení (39) neotočně spojen s pístem (21).
10. Mazací zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že spojovací zařízení (39) má pevně stanovenou vůli v otáčení.
11. Mazací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že píst (21) je spojen s blokovacím zařízením (46, 48), určeným pro neotočně zaaretování pístu (21) při umožnění axiálního pohybu ve zvolených polohách natočení.
12. Mazací zařízení podle nároku 11, vyznačující se tím, že blokovací zařízení (46, 48) obsahuje blokovací člen (48), který může být uveden do záběru a ze záběru s blokovacím kolem (46) neotočně spojeným s pístem (21).
13. Mazací zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že blokovací člen (48) může být prostřednictvím servopohonu (51) uveden do záběru a ze záběru s blokovacím kolem (46).
14. Mazací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že blokovací kolo (46) je provedeno jako rohatka a blokovací člen (48) je proveden jako západka.

18í »· ·*·· ·.· ·· • · · · · · · • · 9 · · 9 9 9 9 • * · · · · ‘« « • · 9 9 9 9 9

999 ··
15. Mazací zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že posouvací zařízení (44) je ovládáno otáčecím zařízením (55).
16. Mazací zařízení podle nároku 15, vyznačující se tím, že posouvací zařízení (44) je tvořeno převodem, který přeměňuje relativní otáčení mezi pístem (21) a otáčecím zařízením (55) na lineární pohyb pístu (21).
17. Mazací zařízení podle nároku 16, vyznačující se tím, že k převodu patří dva závitové elementy (44, 45), z nichž jeden je spojen neotočně s pístem (21) a další je neotočně spojen s otáčecím zařízením (55).
18. Mazací zařízení podle nároku 17, vyznačující se tím, že alespoň jeden závitový element (44) je spojen s magnetem (62) pro vzájemné předpětí závitových elementů (44).
19. Mazací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že je upraveno ovládací zařízení pro stanovení zdvihu pístu (21).
20. Mazací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že vstupní kanál (12) vedoucí do válce (8) a výstupní kanály (17) spojené s vedeními (5) jsou vždy opatřeny jedním zpětným ventilem.
21. Mazací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že pro monitorování pohybu pístu (21) je upraveno snímací zařízení (66).
22. Způsob mazání mazaných míst stroje pomocí alespoň jednoho čerpadla prostřednictvím vedení, přičemž se mazací prostředek dopravuje čerpadlem prostřednictvím vedení do mazaných míst diskontinuálně, a přičemž pro zásobování jednoho nebo více mazaných míst mazacím

9 9 9

9 9 9

9 9 9 9

9 9 9

9 »999 • 9 9 • · 999

9 9

9 9

999 prostředkem se do příslušného vedení, popřípadě příslušných vedení, dodává čerpadlem časově kolísající tlak.
23. Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím, že pro tlakově modulované mazání se použije mazací zařízení podle jednoho z nároků 1 až 20.
24. Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím, že mazání obsahuje tlakový impuls, který sestává ze sledu jednotlivých impulsů, mezi nimiž se připouštějí poklesy tlaku, při nichž nedojde k poklesu pod minimální úroveň tlaku.

9 9 9 · · • · · · · ♦ • 999 9 9 9 9 • ·

z