CZ20002157A3

CZ20002157A3 - Deriváty n-benzyl-3-indenylacetamidu pro léčbu novotvarů

Info

Publication number: CZ20002157A3
Application number: CZ20002157A
Authority: CZ
Inventors: Gerhard Sperl; Paul Gross; Klaus Brendel; Gary Piazza; Rifat Pamukcu
Original assignee: Cell Pathways, Inc.; The University Of Arizona
Priority date: 1997-12-12
Filing date: 1998-12-11
Publication date: 2000-10-11
Also published as: NO317097B1; ES2212383T3; EP1044187B1; HU227153B1; CN1281436A; EP1044187A1; JP4307719B2; WO1999031065A1; CA2314339A1; AU752072B2; US6166053A; HUP0100170A1; IL136603A0; CN100436418C; US20030009033A1; BR9813540A; US6426349B1; AU1498199A; CA2314339C; PL341151A1

Description

Deriváty n-benzyl-3-indenylacetaniidu pro léčbu novotvarů

Oblast techniky

Tento vynález se týká sloučenin a způsobů indukce a podpory apoptózy a zastavení nekontrolovaného nádorového růstu, způsobů, které jsou specificky užitečné pro zastavení růstu a léčbu novotvarů zahrnujících prekancerózní i nádorové léze.

4;

Dosavadní stav techniky

Farmaceutické látky, které jsou účinné proti časným stádiím nádorových onemocnění tvoří rozšiřující se oblast výzkumu a potenciálního komerčního rozvoje. Tyto farmaceutické látky

- mohou zpomalit nebo zastavit rozvoj prekancerózních lézí ve vlastní nádorová onemocnění. Každým rokem pouze ve Spojených státech se vyvinou u obrovského množství lidí prekancerózní léze, které přecházejí ve statisticky významném procentu v maligní nádory. Tyto léze zahrnují léze prsu, (které se mohou vyvinout v rakovinu prsu), kožní léze, (které se mohou vyvinout v maligní melanom nebo bazaliom) , adenomatózní polypy střeva, (které se mohou vyvinout v rakovinu tlustého střeva), cervikální dysplázii (rakovinu hrdla děložního) a další podobné novotvary.

Sloučeniny, které zabraňují nebo vyvolávají remisi existujících prekanzerózních a nádorových lézí nebo karcinomů, zpomalují / začátek nádorového onemocnění a významně snižují morbiditu i mortalitu alespoň určitých forem nemocí.

V

Tyto sloučeniny i způsoby jsou zejména výhodné pro subpopulace pacientů, u kterých se opakovaně rozvíjejí prekancerózní léze, a proto mají statisticky vyšší pravděpodobnost rozvoje nádorového onemocnění. Takové subpopulace pacientů existují u mnoha typů nádorů (například prsu, tlustého střeva, prostaty, atd.). Jedním z příkladů subpopulace, u které dochází vždy k rozvoji nádorového onemocnění (pokud nejsou tito pacienti léčeni), jsou pacienti s familiární polypózou tlustého střeva.

• · ···· · · · · · · ·· • · · · · · · · • · · fcfcfc « · ··· fcfcfc ·· · · * · · * · ·

U pacientů s familiární polypózou se typicky vyvíjí od dospívání velké množství (například stovky nebo tisíce) polypů v tlustém střevě. Protože každý polyp tlustého střeva (familiární i nefamiliární) má během života zhruba 5% riziko rozvoje v nádor, je dosud pro pacienty s familiární polypózou léčbou volby chirurgické odstranění tlustého střeva časně po dvacátém roku života.

I u mnoha dalších onemocnění existují subpopulace, které mají vyšší riziko rozvoje nádorového onemocnění v časném věku a také rekurence nádoru ve srovnání s běžnou populací pacientů, u kterých dochází k rozvoji nádorového onemocnění. Tyto subpopulace byly identifikovány například mezi pacienty s rakovinou prsu nebo tlustého střeva. V subpopulací pacientů s rakovinou tlustého střeva je odstranění jednotlivých vyvíjejících se polypů léčbou volby. Odstranění polypů u pacientů s nefamiliárními polypy je prováděno buď chirurgickou nebo endoskopickou polypektomií, tedy postupy, které jsou nepohodlné a drahé (cena jedné polypektomie se pohybuje v případě endoskopické léčby mezi 1000 až 1500 americkými dolary, chirurgická léčba stojí ještě více) a zahrnují malé, ale významné riziko perforace tlustého střeva.

Hledání užitečných léků pro terapii a prevenci nádorových onemocnění v jejich nejčasnějších stádiích je velmi intenzivní, protože chemoterapie a chirurgická léčba nádorů není sama o sobě často účinná a současná chemoterapie má vážné nežádoucí účinky. Proto se obzvláště intenzivně hledají sloučeniny účinné proti prekancerózním lézím, které by byly bez vedlejších účinků konvenční chemoterapie. Tyto sloučeniny jsou také zkoumány u uzdravených pacientů, u kterých přetrvává vyšší riziko rekurence nádoru, a dokonce i u pacientů, kteří by mohli mít prospěch ze sloučenin selektivně vyvolávajících apoptózu u neoplastických, avšak nikoli u normálních buněk.

• ·

Standardní nádorová chemoterapeutika nejsou považována za vhodné léky pro chemoprevenci nádoru, protože jakkoli tyto léky mohou zabraňovat rozvoji nádoru (na rozdíl od léčby nádorů již vytvořených), nepřevažují tyto vlastnosti nad jejich závažnými vedlejšími účinky. Jak se dnes obecně usuzuje, usmrcuje většina standardních chemoterapeutik nádorové buňky indukcí apoptózy (která je také někdy nazývaná jako programová buněčná smrt). Apoptóza se přirozeně vyskytuje ve skutečně všech tělesných tkáních. Apoptóza hraje kritickou úlohu v homeostáze tkání, která zajišťuje, že produkce novotvořených buněk je vyvážena stejným počtem buněk, které odumírají. Apoptóza je obzvláště zvýrazněna v rychle se obnovujících se tkáních, jako jsou například kostní dřeň, buňky imunitního systému, střeva a kůže. Kupříkladu buňky střevní výstelky se dělí tak rychle, že organismus musí tyto buňky odstraňovat už po třech dnech, aby se zabránilo jejímu přerůstání.

Standardní chemoterapeutika podporují apoptózu nikoli pouze u nádorových buněk, ale také v normálních lidských tkáních, a proto mají obzvláště závažné účinky na buňky, které se normálně rychle v těle dělí (například buňky vlasů, střeva a kůže). Tyto účinky na normální buňky vedou ke ztrátě vlasů, k úbytku na váze, zvracení a útlumu kostní dřeně. Toto je jeden z důvodů, proč jsou standardní chemoterapeutika nevhodná pro prevenci nádorových onemocnění.

Pro chybění okamžité kauzální léčby (například genová terapie) je další nevýhodou nádorové preventivní léčby, že k potlačení tvorby nádoru vyžaduje chronické podávání léku, což je v případě standardních chemoterapeutik samozřejmě kontraindikováno kvůli nežádoucím účinkům diskutovaným výše.

Abnormality v apoptóze mohou vést ke vzniku prekancerózních lézí a karcinomů. Výzkumy z poslední doby také ukazují, že defekty v apoptóze hrají významnou úlohu i u dalších onemocněních než jen u nádorů. Následně mohou být sloučeniny, • · • · • · · · • · • ·

které modulují apoptózu použity v prevenci nebo ke kontrole nádorových onemocnění, stejně tak jako i jiných onemocnění.

U některých nesteroidních protizánětlivých léků původně vyvinutých k léčbě artritidy bylo prokázáno, že účinně inhibují růst a zamezují vzniku polypů tlustého střeva. Polypy se skutečně ztrácejí, pokud pacient užívá tyto léky, zejména je-li podáván nesteroidní protizánětlivý lék sulindak. Ovšem kontinuální profylaktické podávání v současnosti dostupných nesteroidních protizánětlivých léků, a to dokonce i u pacientů s polypózou, se vyznačuje závažnými vedlejšími příznaky, které zahrnují gastrointestinální iritaci, perforace a ulcerace, a také rénální toxicitu, tedy příznaky vzniklé pravděpodobně inhibici aktivity prostaglandin syntetázy (PGE-2). Tato inhibice je charakteristická pro účinek nesteroidních protizánětlivých léků, protože zvýšené hladiny PGE-2 jsou sdružené se záněty. PGE-2 hraje protektivní funkci v gastrointestinálním traktu, což je důvodem, proč dochází ke zvýšení nežádoucích účinků v oblasti žaludku u pacientů na chronické léčbě nesteroidními protizánětlivými léky. Chronická léčba těmito léky je vzácně indikována u pacientů s artritidou, na rozdíl od léčby akutní. Avšak chronické podávání sulindaku je pro pacienty s polypózou důležité, protože může eliminovat růst a zabránit vzniku dalších polypů, což ovšem vede k nežádoucím účinkům v oblasti žaludku u mnoha pacientů. Pokud je léčba nesteroidními protizánětlivými léky ukončena pro rozvoj těchto komplikací, dochází k rekurenci polypů, zejména u pacientů se syndromem polypózy.

Sloučeniny, jako jsou například ty, které jsou uvedeny v patentu US Patent č. 5643959, jsou výhodné pro léčbu nádorových lézí, neboť u těchto sloučenin bylo prokázáno, že indukují u člověka apoptózu nádorových buněk, avšak nikoli buněk zdravých. Proto jsou závažné nežádoucí účinky způsobené indukcí apoptózy normálních buněk konvenčními chemoterapeutiky při použití těchto nových chemoterapeutik vyloučeny (viz ·· 9999 ·· ···· ·· ·· * · · · · · ···« • · · · · ♦ 9 · · ·

Klinická studie Fáze I se Sulindac Sulfonem u pacientů s familiární polypózou s rektálními polypy: Optimální dávka a bezpečnost. Digestive Disease Week, Abstrakt č. 2457, květen 10-16, 1997, American Gastroenterological Association et al.). Tyto sloučeniny navíc nevykazují vedlejší účinky týkající se žaludku, které se vyskytují při používání nesteroidních protizánětlivých léků, protože tyto léky neinhibují významně PGE-2. Je proto žádoucí získat účinnější sloučeniny s takovou nádorovou specifitou bez významné PGE-2 aktivity.

Popis vynálezu

Tento vynález představuje účinné sloučeniny, které indukují apoptózu v neoplastických buňkách (ale nevýznamně v normálních buňkách), a které jsou určeny k léčbě pacientů s nádorovými lézemi, ovšem bez významné inhibice PGE-2. Tento vynález také zahrnuje způsoby indukce takto specifické apoptózy nádorových buněk vystavením těchto buněk farmakologicky účinnému množství sloučenin popsaných níže u pacienta, který tuto léčbu potřebuje. Tyto preparáty jsou účinné v modulaci apoptózy a růstu prekancerózních lézí a nádorů, ale nevykazují nežádoucí účinky konvenčních chemoterapeutik a nesteroidních protizánětlivých léků.

Detailní popis vynálezu

Jak je diskutováno výše, předkládaný vynález zahrnuje sloučeniny definované vzorcem I (stejně tak jako jejich farmaceuticky přijatelné soli) určené k léčbě pacientů s nádorovými, zejména prekancerózními lézemi:

I ·· ·· » · ♦ « ► 19 1 kde Ri je v každém případě nezávisle vybráno ze skupiny tvořené vodíkem, halogenem, nižším alkylem, nižší alkoxy, amino, nižší alkylamino, nižší dialkylamino, nižší alkylmerkapto, nižší alkylsulfonyl a kyano skupinou, karboxamidem, karboxylovou kyselinou, merkapto skupinou, kyselinou sulfonovou, xantátem a hydroxy skupinou;

R2 je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem a nižším alkylem;

R₃ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, halogenem, amino, hydroxy, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou;

R₄ je vodík, nebo R₃ a R₄ spolu jsou kyslík;

R₅ a R₆ spolu jsou nezávisle vybrány ze skupiny tvořené vodíkem, nižším alkylem, nižším hydroxy substituovaným alkylem, nižším aminoalkylem, nižším alkylamino nižším alkylem, nižším alkylamino nižším dialkylem, nižším alkylnitrilem, -CO₂H, C(O)NH₂ a C₂ až C₆ aminokyselinou;

R₇ je v každém případě nezávisle vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, nižším aminoalkylem, nižší alkoxy skupinou, nižším alkylem, hydroxy, amino, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou, halogenem, -CO₂H, -SO₃H, -SO₂NH₂ a -S0₂ (nižším alkylem);

man jsou nezávisle vybrána celá čísla od 0 do 3;

Y je vybráno ze skupiny tvořené chinolinylem, izochinolinylem, pyrimidinylem, benzimidazolylem, furanylem, pyridinylem, indolylem, thiofenylem, pyrolylem, nebo jejich substituenty jsou jeden pyrazinylem, imidazolylem, triazinylem, tetrazolylem, thiazolylem, pyrazolylem nebo substituovanými variantami, kde nebo dva substituenty vybrané ze skupiny tvořené halogenem, nižším alkylem, nižší alkoxy, amino, nižší alkylamino, nižší dialkylamino, hydroxy, -S0₂ (nižším alkylem) a -SO₂NH₂ skupinou.

• · · · · · φ · φφφφ

Přednostní sloučeniny tohoto vynálezu určené pro použití se způsoby zde popsanými zahrnují sloučeniny definované vzorcem I, kde:

Ri je v každém případě nezávisle vybráno ze skupiny tvořené halogenem, nižší alkoxy, amino, hydroxy, nižší alkylamino, nižší dialkylamino skupinou, přednostně halogenem, nižší alkoxy, amino a hydroxy skupinou;

R₂ je nižší alkyl;

R₃ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, halogenem, hydroxy, amino, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou, přednostně vodíkem, hydroxy, a nižší alkylamino skupinou;

R₅ a R₆ jsou nezávisle vybrány ze skupiny tvořené vodíkem, nižším hydroxy substituovaným alkylem, nižším aminoalkylem, nižším alkylamino nižším alkylem, nižším alkylamino nižším dialkylem, -CO₂H, -C(O)NH₂, přednostně vodíkem, nižším hydroxy substituovaným alkylem, nižším alkylamino nižším dialkylem, CO₂H a -C(O)NH₂;

R₇ je v každém případě nezávisle vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, nižší alkoxy, hydroxy, amino, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou, halogenem, -CO₂H, -SO₃H, -SO₂NH₂ a -S0₂(nižším alkylem); přednostně vodíkem, nižší alkoxy, hydroxy, amino, nižší aminoalkyl skupinou, halogenem, -CO₂H, -SO₃H, SO₂NH₂ a -S0₂ (nižším alkylem) ;

Přednostně je alespoň jeden R₇ radikál umístěn v poloze para nebo orto, zejména pak v poloze orto;

Y je vybrán ze skupiny tvořené chinolinylem, izochinolinylem, piridinylem, pirimidinylem a pyrazinylem nebo jejich řečenými substituovanými variantami.

Substituenty na Y jsou přednostně jeden nebo dva substituenty vybrané ze skupiny tvořené nižší alkoxy, amino, nižší alkylamino, nižší dialkylamino skupinou, hydroxy, -S0₃ (nižším ·· »««· alkylem) a -SO₂NH₂; přednostně nižší alkoxy, nižší dialkylamino, hydroxy skupinou, -S0₃ (nižším alkylem) a -SO₂NH₂.

Předkládaný vynález se také týká způsobu léčby pacientů s výše zmíněnými onemocněními, který spočívá v podání farmakologicky účinného . množství farmaceutického preparátu pacientovi, kterýžto preparát obsahuje sloučeninu definovanou vzorcem I, kde Ri až R₇ jsou definovány výše. Tento preparát je přednostně podáván bez terapeutických dávek nesteroidních protizánětlivých léků.

Předkládaný vynález se s nádorovými onemocněními farmakologicky účinného farmaceutického preparátu, vynálezu.

také týká způsobu léčby jedinců . Tento způsob spočívá v podání množství entericky potaženého který zahrnuje sloučeniny tohoto

Tento vynález se také týká způsobu inhibice růstu nádorových buněk vystavením buněk účinnému množství sloučenin definovaných vzorcem I, kde Ri až R₇ a Y jsou definovány výše.

V další formě se vynález týká způsobu v lidských buňkách vystavením těchto buněk sloučenin definovaných vzorcem I, kde Ri definovány výše, kde tyto buňky jsou sloučeninám.

indukce apoptózy účinnému množství až R₇ a Y jsou citlivé k těmto v V ještě další formě se vynález týká způsobu léčby pacientů trpících onemocněním, jehož průběh lze příznivě ovlivnit regulací apoptózy léčením pacienta účinným množstvím sloučenin definovaných vzorcem I, kde Ri až R₈ jsou definovány výše. Regulace apoptózy hraje pravděpodobně důležitou roli v onemocněních sdružených s abnormalitami buněčného růstu, jako jsou například benigní hyperplazie prostaty, neurodegenerativní onemocnění, jako je například Parkinsonova nemoc, autoimunní onemocnění zahrnující roztroušenou sklerózu a revmatoidní

4 4 44 4

artritidu, infekční choroby, jako je například AIDS a také jiná onemocnění.

Sloučeniny tohoto vynálezu jsou také inhibitory aktivity cGMP specifické fosfodiesterázy, která se vyskytuje v nádorových buňkách. Mezi tyto fosfodiesterázy patří PDE5, stejně tak ,jako nová PDE popsaná v patentové přihlášce US Patent č. 09/173375 zaregistrované 15. října 1998, autoři Pamukcu et al. Výhodné * je, že PDE inhibiční aktivita těchto sloučenin může být testována, jak je popsáno v probíhající patentové přihlášce US Patent, č. 09/046739, zaregistrované 24. března 1998, autoři Pamukcu et al., která je tímto začleněna do předkládaného vynálezu jako reference. Sloučeniny tohoto vynálezu jsou proto užitečnými inhibitory PDE5 a mohou být užitečné v lékařských indikacích, kde je žádoucí inhibice této enzymové aktivity.

Jak je používáno v předkládaném vynálezu, zahrnuje termín prekancerózní léze syndromy reprezentované neoplastickými i dysplastickými změnami tkáně. Příklady zahrnují dysplastický růst v tkáních tlustého střeva, prsu, močového měchýře nebo plic, nebo stavy, jako jsou například syndrom dysplastického névu, prekanceróza maligního melanomu kůže. Navíc k syndromu dysplastického névu zahrnují tyto příklady také syndromy polypózy, polypy tlustého střeva, prekancerózní léze děložního hrdla (tj. cervikální dysplázii), jícnu, dysplázie prostaty, bronchů, prsu, močového měchýře a/nebo kůže, a podobné stavy (například aktinická keratóza, kde tyto léze jsou klinicky v identifikovatelné či nikoli.

Jak je používáno v předkládaném vynálezu, týká se termín karcinomy rakovinných lézí. Příklady zahrnují maligní melanomy, rakovinu prsu, prostaty a tlustého střeva.

Jak je používáno v předkládaném vynálezu, týká se termín novotvar prekancerózních i nádorových lézí a také hyperplázie.

•9 99·« ·· ·· «·

Jak je používáno v předkládaném vynálezu, týká se termín halo nebo halogen chloro, bromo, fluoro a jodo skupin, a termín alkyl nevětvených, větvených nebo cyklických alkylových skupin a substituovaných aryl alkylových skupin. Termín nižší alkyl se týká C_x až C₈ alkylových skupin.

Termín hydroxy substituovaný nižší alkyl” se týká nižších alkylových skupin, které jsou substituované alespoň jednou hydroxy skupinou, přednostně ne více než třemi hydroxy skupinami.

Termín -S0₂ (nižší alkyl)” se týká sulfonylové skupiny, která je substituovaná nižší alkylovou skupinou.

Termín nižší alkoxy skupina se týká alkoxy skupin s 1 až 8 uhlíky, majících nevětvené, větvené nebo cyklické uspořádání.

Termín nižší alkylmerkapto skupina se týká sulfidové skupiny, která je substituovaná nižší alkylovou skupinou a termín nižší alkyl sulfonyl skupina se týká sulfonové skupiny, která je substituovaná nižší alkylovou skupinou.

Termín farmaceuticky přijatelná sůl se týká netoxických kyselých adičních solí a solí kovů alkalických zemin sloučenin definovaných vzorcem I. Sole mohou připraveny in šitu v průběhu finální izolace a purifikace těchto sloučenin, nebo například odděleně reakcí volné zásady nebo kyseliny s vhodnou organickou kyselinou nebo zásadou. Příklady kyselých adičních solí hydrochloridy, hydrobromidy, sulfáty, acetáty, oleáty, palmitáty, stearáty, lauráty, laktáty, fosfáty, tosyláty, mesyláty, zahrnuj i valeráty, benzoáty, maleáty, boráty, citráty, fumaráty, succináty, tartaráty, glukoheptonáty, laktobionáty, sole laurylsulfátu, a podobně.

0« 0000

0 0 0

0 0 000 0 0 0 0 0 * • 00 000 0000

0 00« 00 00

Příklady alkalických solí a solí kovů alkalických zemin zahrnují sodné, vápenaté, draselné a hořečnaté soli.

Výhodné je, že určité sloučeniny definované vzorcem I mají asymetrický uhlíkový atom a jsou tedy schopné existovat ve formě enantiomerů. Pouze pokud je specifikováno jinak, zahrnuje tento vynález tyto enantiomery, včetně racemátů. Oddělené enantiomery mohou být syntetizovány z výchozího chirálniho materiálu, nebo mohou být racemáty rozděleny konvenčními postupy, které jsou dobře známé v oboru chemie, jako jsou například chirální chromatografie, frakcionovaná krystalizace diastereomerních solí a podobně.

Sloučeniny definované vzorcem I mohou také existovat jako geometrické izomery (Z a E), přednostním izomerem je Z izomeřl

Sloučeniny tohoto vynálezu spolu farmaceuticky přijatelnými nosiči mohou být základem farmaceutických preparátů pro perorální podání ve formě pevné nebo tekuté, nebo pro podání rektální či topické, ačkoli přednost je dávána nosičům pro perorální podávání.

Farmaceuticky přijatelné nosiče pro perorální podání zahrnují kapsle, tablety, pilulky, prášky, pastilky a granula. V těchto pevných dávkovačích formách může nosič zahrnovat alespoň jednu inertní ředící látku, jako je například sacharóza, laktóza nebo škrob. Tyto nosiče mohou také zahrnovat, jak je také normální praxí, další látky jiné než látky ředící, jako jsou například lubrikační látky, např. magnézium stearát. V případě kapslí, tablet, pastilek a pilulek mohou nosiče zahrnovat také pufrovací látky. Nosiče, jako jsou například tablety, pilulky a granula mohou být připraveny ve formě preparátů s enterickým potahem povrchu. Alternativně mohou být entericky potažené sloučeniny stlačeny do tablet, pilulek nebo granulí určených k podání pacientovi. Přednostní formy enterických potahů zahrnují takové, které se rozpouštějí, nebo dezintegrují při • · ·♦♦ · • ♦ 999 9 pH, které je v tlustém střevě, jako jsou například šelak nebo

Eudraget S.

Farmaceuticky přijatelné nosiče zahrnují tekuté dávkovači formy pro perorální podávání, např. farmaceuticky přijatelné emulze, roztoky, suspenze, sirupy a elixíry obsahující inertní - ředících látky běžně používané v oboru jako je například voda. Kromě těchto inertních ředících látek mohou preparáty také obsahovat adjuvantní látky, jako například zvlhčovači, emulzifikující a rozpouštějící látky, dále sladidla, dochucující a parfemační látky.

Farmaceuticky přijatelné nosiče pro topické podání zahrnují DMSO, alkohol nebo propylen glykol a podobně, které mohou být použity v náplastech nebo v jiných materiálech udržujícíčh tekutinu za účelem udržení léku na místě na kůži tak, že lék nevyschne.

Farmaceuticky přijatelnými nosiči pro rektální podání jsou přednostně čípky, které mohou obsahovat navíc ke sloučeninám tohoto vynálezu excipientní látky, jako je například kakaové máslo nebo čípkový vosk či gel.

Farmaceuticky přijatelný nosič a sloučeniny tohoto vynálezu jsou základem jednotkových dávkovačích forem určených pro podání pacientovi. Koncentrace aktivní látky (tj. sloučenin tohoto vynálezu) v dávkovači jednotce se mohou lišit podle množství účinné látky nezbytné k dosažení požadovaného účinku při použití požadovaného způsobu podání (tj. perorálního nebo rektálního). Zvolená koncentrace aktivní látky tedy závisí na povaze podávané aktivní sloučeniny, způsobu podání, požadovaném trvání léčby a dalších faktorech. Je-li to žádoucí, může jednotková dávka splňovat denní požadavek na množství aktivní sloučeniny, tj. aktivní látka je podávána v jedné dávce, nebo může být rozdělena mezi několik dávek, např. pro podání dva až čtyři krát denně.

• · »»<♦ • · · • 4 · • · · « « · · * • · · * • 4 4 » • · ··

Farmaceutické preparáty tohoto vynálezu jsou přednostně baleny do obalu (např. krabice nebo láhve, nebo obojího) s vhodným tištěným materiálem (např. vložený příbalový leták) obsahující indikace, návod k použití atd.

Existuje několik obecných schémat pro výrobu sloučenin tohoto vynálezu. Jedno obecné schéma (které má několik variant) zahrnuje případ, kde R₃ i R₄ jsou vodík. První schéma je popsáno pod vyobrazením Schématu I. Další obecné schéma (které má také několik variant) zahrnuje případ, kde alespoň jeden z R₃ a R₄ je skupina jiná než vodík, v rozsahu vzorce I uvedeného výše. Toto druhé schéma je popsáno níže jako Schéma II.

Obecné schéma přípravy sloučenin, kde R₃ i R₄ jsou vodík, je ilustrováno ve Schématu I, který je částečně popsán v patentu US Patent č. 3312730, který je tímto začleněn do předkládaného vynálezu jako reference. Ve Schématu I je R_x definován stejně jako ve vzorci I uvedeném výše. Avšak ve Schématu I může být substituent také reaktivní skupina (např. nitroskupina), která může v nitro substituovaných indenech později zreagovat za vzniku velkého množství dalších substituovaných indenů.

Schéma I »· 0«··

0» 0 00 0 • · « 0 0 0 000« 00 « *0 0 0< 00 ^(Ri)<X (a)

R₂

CHO + X-CH-COOE

R2CH₂COOE (Rún-Í^ň (c) ^\η=ο-οοοε i

R₂ (Ri)

R?

^OH-CH-COOE

OH (Ri) η-ί^Ίΐ R2 A'' ^^^lOH^CH—COOH ⁵ (e) (Ri)n~H JI R₂ ^uHrCH-COOE (d) oř 9 (Ri)n

(h)

R₂

x-ch₂-cooe (Ri)n

OH (Ri) rr

-ch₂-cooe 'R₂ ch₂-cooe r₂ ^CH-COOE

ΆΑ₂ (O ch₂-co r₂

0)

Y

může

Ve Schématu I variantě může být (a (i) být použito několik variant. V jedné kondenzován substituovaný benzaldehyd se substituovaným esterem kyseliny octové v Knoevenagelově reakci (viz reakce 2) nebo s α-halogeno esterem kyseliny propionové v Reformantského reakci (viz reakce 1 a 3). Výsledný nenasycený ester (c) je hydrogenován a hydrolyzován za vzniku substituované benzyl propionové kyseliny (e) (viz reakce .4 a 5) . Alternativně vede substituovaný ester kyseliny malonové v typické syntéze esteru kyseliny malonové (viz reakce 6 a 7) a dekarboxylačni hydrolýze výsledného substituovaného esteru (g) přímo ke vzniku benzyl propionové kyseliny (e). Posledně zmiňovanému způsobu je obzvláště dávána přednost pro nitro a alkylthio substituenty benzenového kruhu.

• · · • ·

-x-··· ··· ···· o ·· · ·· « ·« ··

Dalším krokem je uzavření kruhu β-aryl propionové kyseliny (e) za vzniku indanonu (h) , které může být provedeno FriedelCraftsovou reakcí za použití Lewisova kyselého katalyzátoru (srovnej s Organic Compounds Vol 2, str. 130), nebo zahříváním s polyfosforovou kyselinou (viz reakce 8 a 9). Indanon (h) může být kondenzován s α-halo esterem v Reformatského reakci za účelem začlenění alifatického kyselého vedlejšího řetězce nahrazením karboxylové skupiny (viz reakce 10) . Alternativně může být začlenění provedeno za použití Wittigovy reakce, v které je činidlem α-trifenylfosfinyl ester, činidlo, které nahrazuje karbonylovou skupinu dvojnou vazbou na uhlíku (viz reakce 12) . Tento produkt (1) je poté okamžitě přeskupen na inen (j) (viz reakce 13). Je-li použito způsobu za použití Reformantského reakce, derivát meziproduktu 3-hydroxy-,3alifatické kyseliny musí být dehydratován na inden (j) (viz reakce 11) .

Indenyloctová kyselina (k) v THF je poté podrobena reakci s oxanyl nebo thionyl chloridem nebo podobným činidlem za vzniku kyselého chloridu (m) (viz reakce 15) po odpaření rozpouštědla. Existují dva způsoby provedení reakce 16, při které dochází k adici benzylaminového vedlejšího řetězce (n).

Způsob I

V prvním způsobu je k roztoku 5-fluoro-2-metyl-3-indenylacetyl chloridu v CH₂C1₂ pomalu přidán při pokojové teplotě benzylamin (n). Reakční směs je přes noc zahřívána pod zpětným chlazením a extrahována vodnou kyselinou chlorovodíkovou (10%), vodou a vodným NaHCO₃ (5%). Organická fáze je vysušena (Na₂SO₄) a odpařena za vzniku amidové sloučeniny (o).

Způsob II

V druhé metodě je při pokojové teplotě kyselina indenyloctová (k) v DMA podrobena reakci probíhající po dobu dvou dnů s karbodiimidem (např. N-(3-dimetylaminopropyl)-N'etylkarbodiimid hydrochloridem) a benzylaminem. Reakční směs je • · • · · · • · • · · ·

_ · · ·· · po kapkách přidána k promíchané ledové vodě. Žlutý precipitát je zfiltrován, promyt vodou a vysušen ve vakuu. Rekrystalizace vede ke vzniku amidové sloučeniny (o).

Sloučeniny typu a' (Schéma III, o (Schéma I), t (Schéma II), y (Schéma IIB) mohou být všechny použity v kondenzační reakci zobrazené na Schématu III.

Substituenty

X = halogen, obvykle Cl nebo Br.

E = metyl, etyl nebo benzyl, nebo nižší acyl.

Ri, R₂, Rů, R5 a R-7 = definovány jako ve vzorci I.

Y, n a m = definovány jako ve vzorci I.

Činidla a obecné podmínky pro Schéma I (čísla se týkají očíslovaných reakcí):

1) Zn prach v bezvodém inertním rozpouštědle, jako je například benzen a éter.

2) KHSO4 nebo p-toluen sulfonová kyselina.

3) NaOC₂H₅ v bezvodém etanolu při pokojové teplotě.

4) H₂ palladium na aktivním uhlí, 40 psi při pokojové teplotě.

5) NaOH ve vodném alkoholu při teplotě 20-100°.

6) NaOC₂H₅ nebo jakákoli jiná silná zásada jako je například NaH nebo K-t-butoxid.

7) Kyselina.

8) Friedel-Craftsova reakce za použití Lewisova kyselého katalyzátoru (srovnej Organic Reactions, Vol II, str. 130.)

9) Zahřívat s polyfosforovou kyselinou.

10) Reformatského reakce: Zn v inertním rozpouštědle, zahřívat.

11) p-Toluen sulfonová kyselina a CaCl₂ nebo I₂ při teplotě 200°.

12) Wittigova reakce za použití (C₆H₅)₃ P=C-COOE 20-80° v éteru nebo benzenu.

13) a) NBS/CCL₄/benzoyl peroxid

b) PtO₂/H₂ (1 atm.)/kyselina octová • · · · · · · · ·· · ·.·'··.·· • · · · · . · · · · · • · · · · · · · « · • · · · · · » · · · · ·

CP · · · * · · · · ·

1Ο·» · ·· « ·· ··

14) a) NaOH b) HC1

15) Oxalyl nebo thionyl chlorid v CH₂C1₂ nebo THF

16) Způsob I: 2 ekvivalenty NH₂-C (R₅R₆)-Ph-(R₇) _mZpůsob II: karbodiimid v THF

17) IN NaOCH₃ v MeOH za podmínek zahřívání pod zpětným chlazením

Indanony v rozsahu sloučeniny (h) ve Schématu I jsou známé v literatuře a jsou tedy snadno dostupné jako meziprodukty pro zbytek syntézy, takže reakce 1-7 nemusí být prováděny. Mezi tyto známé indanony patří:

5- metoxyindanon

6- metoxyindanon

5-metylindanon

5-metyl-6-metoxyindanon

5-metyl-7-chloroindanon

4-metoxy-7-chloroindanon

4- izoproyl-2,7-dimetylindanon

5,6,7-trichloroindanon

2-n-butylindanon

5- metylthioindanon

Schéma II má dvě vzájemně výlučná pódschémata: Schéma IIA a Schéma IIB. Schéma IIA je použito, je-li R₃ hydroxy a R₄ je vodík, nebo tvoří-li oba substituenty oxo skupinu. Je-li R₃nižší alkylamino, je použito Schéma IIB.

Schéma IIA ·· ···· ·· ···· ·· ·· ► · · · · · · · · <

(Ri)n-

(k)

19..· :

CH₂-COOH (COCI)2 r₂

-*· (Ri)n-

NEt₃

Rs

HO-NH—6—(^~~^ (q) (P)

R?

ch₂-coci r₂ (Ri)n·

(r)

O OH Rg ,_ οκ,-δ-Α-έr₂ r?

+ CISQjCHo + _ NEt₃

(s)

CH₃CN/H₂O + NEt₃

R,)n

R

Podobně jako u Schématu I je i ve Schématu IIA podrobena kyselina indenyloctová (k) v THF reakci s oxalylchloridem za podmínek varu pod zpětným chlazením za vzniku kyselého chloridu (p) (viz reakce 18), zatímco rozpouštědlo je odpařeno. V reakci 19 je směs benzyl hydroxylamin hydrochloridu (q) a Et₃N podrobena reakci při teplotě 0°C se studeným roztokem kyselého chloridu v CH₂C1₂ po dobu 45-60 minut. Směs je zahřáta na pokojovou teplotu a promíchávána po dobu jedné hodiny a podrobena reakci s vodou. Výsledná organická vrstva je promyta

4 4 4 • · · · • · • · 4 · · 4 ff · 4 ·

4 4 4 4 4 » 4« 4

44 4444 44 *4 4

Λ /Λ* * * 4 4 4 4 4 4 4

ZU ·» * 44 4 4» 44

IN HCI a salinickým roztokem, vysušena síranem hořečnatým a odpařena. Hrubý produkt N-hydroxy-N-benzyl acetamid (r) je purifikován krystalizaci nebo chromatograficky. Obecný postup je popsán Hoffmanem et al. JOC 1992, 57, 5700-5707.

Dalším krokem je příprava N-mesyloxyamidu (s) v reakci 20, která je také popsána Hoffmanem et al. JOC 1992, 57, 5700-5707. K roztoku kyseliny hydroxamové (r) v CH₂C1₂ při teplotě 0°C je specificky přidán trietylamin. Směs je promíchávána při teplotě 0°C po dobu 2 hodin, vytemperována na pokojovou teplotu a promíchávána po dobu dalších 2 hodin. Organifcká vrstva je promyta vodou, IN HCI a salinickým roztokem a vysušena síranem hořečnatým. Po rotačním odpařování je (jsou) produkt(y) obvykle purifikován(y) krystalizaci nebo chromatograficky.

Příprava N-benzyl-α-(hydroxy)amidu (t) v reakci 21 je také popsána Hoffmanem et al., JOC, 57, 5700-5707 a Hoffmanem et al., JOC 1995, 60, 4121-4125. K roztoku N-(mesyloxy)amidu (s) v CH₃CN/H₂O je specificky přidán trietylamin v CH₃CN po dobu 612 hodin. Směs je přes noc promíchávána. Rozpouštědlo je odstraněno a reziduum je rozpuštěno v etylacetátu. Roztok je promyt vodou, IN HCI a salinickým roztokem, a vysušen síranem hořečnatým. Po rotačním odpaření je produkt (t) obvykle purifikován rekrystalizací.

Reakce 22 ve Schématu IIA zahrnuje kondenzaci s určitými aldehydy, která je popsána ve Schématu III níže, které je společné pro produkty vytvořené podle Schémat I, IIA a IIB.

Finální reakcí 23 ve Schématu IIA je příprava N-benzyl-aketoamidu (v), která zahrnuje oxidaci sekundárního alkoholu (u) na keton, např. Pfitzner-Moffatovu oxidaci, ve které dochází k selektivní oxidaci alkoholu bez oxidace skupiny Y. Sloučeniny (u) a (v) mohou být derivatizovány za účelem získání sloučenin se skupinami R₃ a R₄ definovaných stejně jako ve vzorci I.

• · · · • · · ·

Scheme IIB ·’ *

CH₂— COOH (COCI)₂

R₂ .ch₂-coci r₂ ·+ NEt₃ + HO-NHR (with R= lower alkyl) ”

O OH II I

CH₂-C-N—R r₂ (R-i)n (w) + CISO₂CH₃ + NEt₃ (Ri)n

(x)

R

SO₂CH₃O Ó ,CH₂-C-Ň—R r₂ /—a R₇ + H₂N—C—Z”Λ l \ / r₆ (Rt) n

(y)

R

NH O i ,CH

Rs

-é-NH-é-ΛΛ \ / r₆ ^x==/ r₂ • = chiral

Jak je vysvětleno výše je Schéma IIB použito, je-li R₃ nižší alkylamino skupina. Podobně jako u Schématu I je i ve Schématu (k) v THF reakci s zpětným chlazením za reakce 18), zatímco 24 je směs alkyl

IIB podrobena kyselina indenyloctová oxalylchloridem za podmínek varu pod vzniku kyselého chloridu (p) (viz rozpouštědlo je odpařeno. V reakci hydroxylamin hydrochloridu (tj. HO-NHR, kde R je nižší alkyl, přednostně izopropyl) a Et₃N podrobena reakci při teplotě 0°C se studeným roztokem kyselého chloridu v CH₂C1₂ po dobu 45-60 minut. Směs je zahřáta na pokojovou teplotu a promíchávána po dobu jedné hodiny a poté naředěna vodou. Výsledná organická vrstva je promyta IN HC1 a salinickým roztokem, vysušena • · · · · · • · · · • · ·· ♦ ·· · ·· ·· síranem hořečnatým a odpařena. Hrubý produkt N-hydroxy-N-alkyl acetamid (w) je purifikován krystalizaci nebo chromatograficky. Obecný postup je popsán Hoffmanem et al. JOC 1992, 57, 57005707.

Dalším krokem je příprava N-mesyloxyamidu (x) v reakci 25, která je také popsána Hoffmanem et al. JOC 1992, 57, 5700-5707. Roztok kyseliny hydroxamové (w) v CH₂C1₂ při teplotě 0°C je podroben reakci s trietylaminem, směs je promíchávána po dobu 10-12 minut a po kapkách je přidán metansulfonyl chlorid. Směs je promíchávána při teplotě 0°C po dobu 2 hodin, vytemperována na pokojovou teplotu a promíchávána po dobu dalších 2 hodin. Organická vrstva je promyta vodou, IN HCI a salinickým roztokem a vysušena síranem hořečnatým. Po rotačním odpařování je produkt obvykle purifikován krystalizaci nebo chromatograficky.

Příprava N-benzyl indenyl-a-nižšího alkylamino acetamidu (y) ve Schématu IIB je popsána Hoffmanem et al., JOC 1995, 60, 4121-4125aj Am. Chem. Soc. 1993, 115, 5031-34 a zahrnuje reakci N-(mesyloxy) amidu (x) s benzylaminem v CH₂C1₂ při teplotě 0°C, který je přidáván po dobu 30 minut. Výsledný roztok je promícháván při teplotě 0°C po dobu 1 hodiny a přes noc při pokojové teplotě. Rozpouštědlo je odstraněno a reziduum je podrobeno reakci s IN NaOH. Extrakt s CH₂C1₂ je promyt vodou a vysušen síranem hořečnatým. Po rotačním odpaření je produkt (y) purifikován chromatograficky nebo krystalizaci.

Schéma III

O t/ (Z) » · * · « · « · • * • ·

Schéma III zahrnuje kondenzaci heterocykloaldehydů (tj. Y-CHO) s indenyl amidy za vzniku finálních sloučenin definovaných vzorcem I. Tato kondenzace je použita například v reakci 17 ve Schématu I uvedeném výše a v reakci 22 ve Schématu IIA. Je také použita ke konverzi sloučeniny (y) ve Schématu IIB na finální sloučeniny definované vzorcem I.

Ve Schématu III jsou amid (a') z výše uvedených schémat, Nheterocykloaldehyd (z) a metoxid sodný (1M v metanolu) promíchávány při teplotě 60°C pod dusíkovou atmosférou po dobu 24 hodin. Po ochlazení je reakční směs nalita do ledové vody. Sraženina je zfiltrována, promyta vodou a vysušena ve vakuu. Rekrystalizace vede ke vzniku sloučeniny definované vzorcem I ve Schématu I a IIB a meziproduktu (u) ve Scématu IIA.

Jak bylo uvedeno výše, je v přípravě mnoha typů sloučenin tohoto vynálezu přednostně používán nitro substituent na benzenovém kruhu indanonového jádra, který je později přeměněn na požadovaný substituent, protože tímto způsobem může být vytvořeno velké množství substituentů. Toho je dosaženo redukcí nitro skupiny na amino skupinu s následným použitím Sandmeyerovy reakce k nahrazení aminoskupiny chlórem, brómem, kyano skupinou nebo xantátem. Hydrolýza kyano derivátů vede ke vzniku karboxamidu a karboxylové kyseliny, poté mohou být připraveny další deriváty karboxy skupiny, jako jsou například estery. Hydrolýza xantátů vede ke vzniku merkapto skupiny, která může být snadno oxidována na sulfonovou kyselinu nebo alkylována na alkylthio skupinu, která může být poté oxidována na alkylsulfonylové skupiny. Tyto reakce mohou být provedeny buďto před nebo až po začlenění 1-substituentu.

• · * · • * · · · ·

24’·.· :

Uvedeným faktům může být lépe porozuměno z následujících příkladů, které jsou předkládány za účelem ilustrace a nejsou zamýšleny jako nikterak omezující rozsah vynálezu. Jak je použito v následujících příkladech, odkazy na substituenty, jako jsou například Ri, R₂ atd. se týkají odpovídajících sloučenin a substituentů definovaných výše ve vzorci I.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1 (Z)-5-Fluoro-2-metyl-(4-pyridinylden)-3-(N-benzyl)indenylacetamid (A) p-Fluoro-a-metylcinamová kyselina p-Fluorobenzaldehyd (200 g, 1,61 mol), anhydrid kyseliny propionové (3,5 g, 2,42 mol) a propionát sodný (155 g, 1,61 mol) jsou smíchány v 1 litrové nádobě s 3 hrdly, která byla vyfoukána dusíkem. Nádoba je postupně zahřívána v olejové lázni na teplotu 140°C. Po 20 hodinách je nádoba ochlazena na 100°C a nalita do 8 1 vody. Precipitát je rozpuštěn přidáním hydroxidu draselného (302 g) ve 21 vody. Vodný roztok je extrahován éterem a éterové extrakty jsou promyty roztokem hydroxidu draselného. Zkombinované vodné vrstvy jsou zfiltrovány, okyseleny koncentrovanou HCI a zfiltrovány. Sbíraná pevná látka, p-fluoro-a-metylcinamová kyselina, je promyta vodou, vysušena a použita tak, jak je získána.

(B) p-Fluoro-a-metylhydrocinamová kyselina

K p-fluoro-a-metylcinamové kyselině (177,9 g, 0, 987 mol) v 3,6 1 etanolu je přidáno 11,0 g Pd/C. Směs je redukována při pokojové teplotě pod tlakem vodíku 40 psi. Jakmile začne ustávat vychytávání vodíku, je katalyzátor zfiltrován a rozpouštědlo je odpařeno ve vakuu za vzniku produktu, p-fluoroα-metylhydrocinamové kyseliny, která je přímo použita v dalším kroku.

0000 • 0 · 00 0 000« • 0 · 00 0 0000 • 0 0 00 0 (C) 6-Fluoro-2-metylindanon

K 932 g polyfosfořové kyseliny je pomalu přidávána za stálého míchání a při teplotě 70°C (parní lázeň) p-fluoro-ametylhydrocinamová kyselina (93,2 g, 0,5 mol). Teplota je postupně zvýšena na 95°C a směs je udržována na této teplotě po dobu jedné hodiny. Směs je ochlazena a jsou přidány 21 vody. Vodná suspenze je extrahována éterem. Extrakt je promyt dvakrát nasyceným roztokem chloridu sodného, 5% roztokem NažCCh a vodou, poté je vysušen a zakoncentrován na 200 g silikagelu. Vazká hmota je nanesena na 5 librovou kolonu silika gelu naplněnou 5% éter-petroléterem. Kolona je eluována 5-10% éterpetroléterem, což vede ke vzniku 6-fluoro-2-metylindanonu. Eluce je následována TLC (tenkovrstěvnou chromatografií).

(D) 5-fluoro-2-metylindenyl-3-octová kyselina

Směs 6-fluoro-2-metylindanonu (18,4 g) , kyseliny kyanooctové (10,5 g, 0,123 mol), kyseliny octové (6,6 g) a amonium acetátu (1,7 g) v suchém toluenu (15,5 ml) je zahřívána pod zpětným chlazením za stálého míchání po dobu 21 hodin a uvolněná voda je sbírána v Dean Stárkově zařízení. Toluen je odpařen a reziduum je rozpuštěno v 60 ml horkého etanolu a 14 ml 2,2 N vodného roztoku hydroxidu draselného. Je přidáno 22 g 85% KOH v 150 ml vody směs je zahřívána pod zpětným chlazením po dobu 13 hodin pod dusíkovou atmosférou. Etanol je odstraněn ve vakuu a je přidáno 500 ml vody. Vodný roztok je extrahován éterem a poté povařen s aktivním uhlím. Vodný filtrát je okyselen na pH 2 pomocí 50% studené kyseliny chlorovodíkové Precipitát je vysušen a je získána 5-fluoro-2-metylindenyl-3-octová kyselina (bod tání 164-166°C) .

(E) 5-fluoro-2-metylindenyl-3-acetylchlorid

5-fluoro-2-metylindenyl-3-octová kyselina (70 mmol) v THF (70 ml) je podrobena reakci s oxalylchloridem (2M v CH2CI2/ 35 ml, 70 mmol) za podmínek varu pod zpětným chlazením (24 hodin).

• · · · · » ·· ···»

Rozpouštědlo je odpařeno, což vede ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku, která je použita v dalším kroku.

(F) 5-fluoro-2-metyl-3-(N-benzyl)-indenylacetamid

K roztoku 5-fluoro-2-metylindenyl-3-acetylchloridu (2,5 mmol) v CH₂C1₂ (10 ml) je při pokojové teplotě pomalu přidán benzylamin (5 mmol) . Reakční směs je přes noc zahřívána pod zpětným chlazením a extrahována vodnou HCI (10%), vodou a NaHCO₃ (5%). Organická vrstva je vysušena (Na₂SO₄) a odpařena, což vede ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku, která je rekrystalizována z CH₂C1₂, což vede ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku ve formě pevné látky bílé barvy (bod tání 144°C).

(G) (Z)-5-fluoro-2-metyl-(4-pyridinyliden)-3-(N-benzyl) indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-benzyl)-indenylacetamid (3,38 mmol), 4pyridinkarboxaldehydu (4 mmol), metoxydu sodného (1M NaOCH₃v metanolu (30 ml) ) jsou zahřívány za stálého míchání pod dusíkovou atmosférou po dobu 24 hodin při teplotě 60°. Po ochlazení je reakční směs nalita do ledové vody (200 ml). Pevná látka je zfiltrována, promyta vodou a vysušena ve vakuu. Rekrystalizace z CH₃CN vede ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (bod tání 202°C) ve formě pevné látky žluté barvy (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=H, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=4pyridinyl).

(Η) (E) -5-fluoro-2-metyl-(4-pyridinyliden)-3-(N-benzyl) indenylacetamid

Mateřská kapalina získaná z CH₃CN rekrystalizace produktu z IG je bohatá na geometrický izomer IG. Čistý E-izomer může být získán opakovanými rekrystalizacemi z CH₃CN.

Příklad 2 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(3-pyridinyliden)-3-(N-benzyl)indenylacetamid «4 4449

4949 • 9 9 99 9 999«

9 9 9 9 9 9 9 9 9

99 99 99 99 9 4 4

999 999 9999 * 9 9 9 49 99

Tato sloučenina může být získána z 5-fluoro-2-metyl-3-(Nbenzyl)-indenylacetamidu (Příklad 1F) za použití postupu z Příkladu 1, část G, při nahrazení 4-pyridinkarboxaldehydu 3pyridinkarboxaldehydem. Rekrystalizaci z CH₃CN dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (bod tání 175°C) (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=H, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=3-pyridinyl) .

Příklad 3 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(2-pyridinyliden)-3-(N-benzyl) indenylacetamid

Tato sloučenina může být získána z 5-fluoro-2-metyl-3-(Nbenzyl)-indenylacetamidu (Příklad 1F) za použití postupu z Příkladu 1, část G, při nahrazení 4-pyridinkarboxaldehydu 2pyridinkarboxaldehydem. Rekrystalizaci z etylacetátu dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (bod tání 218°C) (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=H_z R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=2-pyridinyl) .

Příklad 4 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(4-chinolinyliden)-3-(N-benzyl)indenylacetamid

Tato sloučenina může být získána z 5-fluoro-2-metyl-3-(Nbenzyl)-indenylacetamidu (Příklad 1F) za použití postupu z Příkladu 1, část G, při nahrazení 4-pyridinkarboxaldehydu 4chinolinylkarboxaldehydem. Rekrystalizaci z etylacetátu dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (bod tání 239°C) (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=H, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=4-chinolinyl) .

Příklad 5 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(4,6-dimetyl-2-pyridinylden)-3-(N-benzyl) indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-benzyl)-indenylacetamid z Příkladu 1, část F je podroben reakci s 4,6-dimetyl-2pyridinkarboxaldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizaci dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, • 4 4 4 4 4

4444 • » 4 · 4 4

4 4 4 4«

4· 4«

4 4 ♦

4 4 4

4 4 4 4 4 ” * ·’ *

4 4 4

44

R₃=H, R₄=H, R₅=H, Re=H, R₇=H, n=l, m=l, pyridinyl).

Y=4,6-dimetyl-2Příklad 6 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(3-chinolinyliden)-3-(N-benzyl)indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-benzyl)-indenylacetamid z Příkladu 1, část F je podroben reakci s 3-chinolinkarboxaldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizací dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=H, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=3-chinolinyl).

Příklad 7 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(2-chinolinyliden)-3-(N-benzyl)indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-benzyl)-indenylacetamid z Příkladu 1, část F je podroben reakci s 2-chinolinkarboxaldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizací dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH_3/ R₃=H, R₄=H, Rs^H, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=2-chinolinyl).

Příklad 8 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(pyrazinyliden)-3-(N-benzyl)indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-benzyl)-indenylacetamid z Příkladu 1, část F je podroben reakci s pyrazinaldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizací dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=H, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=pyrazinyl).

Příklad 9 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(3-pyridazinyliden)-3-(N-benzyl) indenylacetamid

4 4 4··

4·»·

5-fluoro-2-metyl-3-(N-benzyl)-indenylacetamid z Příkladu 1, část F je podroben reakci s pyridazin-3-aldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizací dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=H, R₆=H, R7=H, n=l, m=l, Y=3-pyridazinyl).

Příklad 10 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(4-pyrimidinyliden)-3-(N-benzyl)indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-benzyl)-indenylacetamid z Příkladu 1, část F je podroben reakci s pyrimidin-4-aldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizací dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (R₄=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=H, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l,

Y=4-pyrimidinyl).

Příklad 11 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(2-metyl-4-pyrimidinyliden)-3-(N-benzyl)indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-benzyl)-indenylacetamid z Příkladu 1, část F je podroben reakci s 2-metyl-pyrimidin-4-aldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizací dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, Rs=H, R6=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=2-metyl-4-pyrimidinyl).

Příklad 12 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(4-pyridazinyliden)-3-(N-benzyl)indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-benzyl)-indenylacetamid z Příkladu 1, část F je podroben reakci s pyridazin-4-aldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizací dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R5⁼H, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=4-pyridazinyl).

«11»

4« 4 4*4 • 4 4 4* • 4 4 4 4«

4 4

4

4· 44

4 4 ·

4 4 4

4 44

Příklad 13 (Z) -5-fluoro-2-metyl-(l-metyl-3-indolyliden)-3-(N-benzyl)indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-benzyl)-indenylacetamid z Příkladu 1, část F je podroben reakci s l-metylindol-3-karboxaldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizací dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH_3/ R₃=H, R₄=H, R₅=H, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=l-metyl-3-indolyl).

Příklad 14 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(l-acetyl-3-indolyliden)-3-(N-benzyl)indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-benzyl)-indenylacetamid z Příkladu Ϊ, část F je podroben reakci s l-acetyl-3-indolkarboxaldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizací dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=H, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=l-acetyl-3-indolyl).

Příklad 15 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(4-pyridinyliden)-3-(N-2-fluorobenzyl)indenylacetamid (A) 5-fluoro-2-metyl-3-(N-2-fluorobenzyl)-indenylacetamid

Tato sloučenina je získána z 5-fluoro-2-metylindenyl-3-acetyl chloridu (Příklad 1E) podle postupu z Příkladu 1, část F při nahrazení benzylaminu 2-fluorobenzylaminem.

(B) (Z)-5-fluoro-2-metyl-(4-pyridinyliden)-3-(N-2-fluoro benzyl)-indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-2-fluorobenzyl)-indenylacetamid je podroben reakci s 4-pyridinkarboxaldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizací dochází ke vzniku sloučeniny uvedené

ΦΦΦ ♦ •4 ΦΦΦΦ • Φ Φ ΦΦ Φ ΦΦΦ Φ

ΦΦΦ Φ ΦΦ ΦΦΦ Φ

Φ ΦΦ ΦΦ ΦΦ ΦΦ Φ φ Φ

ΦΦΦ ΦΦΦ ΦΦΦΦ

31..........

v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=H, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l,

Y=4-pyridinyl).

Příklad 16 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(3-pyridinyliden)-3-(N-2-fluorobenzyl) indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-2-fluorobenzyl)-indenylacetamid z

Příkladu 15, část A je podroben reakci s 3pyridinkarboxaldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizací dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=H, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=3-pyridinyl) .

Příklad 17 (Z) -5-fluoro-2-metyl-(2-pyridinyliden)-3-(N-2-fluorobenzyl)indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-2-fluorobenzyl)-indenylacetamid z

Příkladu 15, část A je podroben reakci s 2pyridinkarboxaldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizací dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=H, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=2-pyridinyl) .

Příklad 18 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(4-chinolinyliden)-3-(N-2-fluorobenzyl) indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-2-fluorobenzyl)-indenylacetamid z

Příkladu 15, část A je podroben reakci s 4chinolynkarboxaldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizací dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=H, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=3-chinolinyl) .

Příklad 19 (Z) -5-fluoro-2-metyl-(3-pyrazinyliden)-3-(N-2-fluorobenzyl) indenylacetamid • ft ···« • · ··· · • · · · · · · ftft · • · · « e ♦ · * · · • ftft · · · · ft···· • · · · · · · · · ft *** ** * ** **

5-fluoro-2-metyl-3-(N-2-fluorobenzyl)-indenylacetamid z

Příkladu 15, část A je podroben reakci s pyrazinaldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizaci dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=H, Rg^H, R₇=H, n=l, m=l, Y=3-pyrazinyl).

Příklad 20 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(3-pyridazinyliden)-3-(N-2-fluorobenzyl)indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-2-fluorobenzyl)-indenylacetamid z

Příkladu 15, část A je podroben reakci s 3-pyridazin-3aldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizaci dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅-H,

R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=3-pyridazinyl) .

Příklad 21 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(3-pyrimidinyliden)-3-(N-2-fluorobenzyl)indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-2-fluorobenzyl)-indenylacetamid z

Příkladu 15, část A je podroben reakci s pyrimidin-4-aldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizaci dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=H, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=3-pyrimidinyl).

Příklad 22 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(4-pyridazinyliden)-3-(N-2-fluorobenzyl)indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-2-fluorobenzyl)-indenylacetamid z

Příkladu 15, část A je podroben reakci s pyridazin-4-aldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizaci dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R3=H, R₄=H, R₅=H, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=4-pyridazinyl).

fcfc *·« · • fc fcfcfcfc • · « • fcfc • fcfc • fc fc fcfc · * · · ·· fc fc fcfc fcfc • · « · • <· fc • fcfc » » fcfc fc • · fcfc

Příklad 23 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(4-pyridinyliden)-3-(N-(S-a-hydroxy metyl)benzyl)-indenylacetamid (A) 5-fluoro-2-metyl-3-(N-(S-a-hydroxymetyl)benzyl)indenylacetamid

5-fluoro-2-metylidenyl-3-octová kyselina (z Příkladu ID) (2,6 mmol) v DMA (2 ml) je při pokojové teplotě a po dobu 2 dnů podrobena reakci s n-(3-dimetylaminopropyl)-N'-etylkarbodiimid hydrochloridem (4 mmol) a S-2-amino-2-fenyletanolem (3,5 mmol). Reakční směs je po kapkách přidávána k promíchané ledové vodě (50 ml). Bílý precipitát je zfiltrován, promyt vodou (5 ml) a vysušen ve vakuu. Rekrystalizací z etylacetátu dochází ke vzniku požadované sloučeniny.

(B) (Z)-5-fluoro-2-metyl-(4-pyridinyliden)-3-(N-(S-a-hydroxy metyl)benzyl)-indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-(S-a-hydroxymetyl)benzyl)-indenyl acetamid z části A je podroben reakci s 4pyridinkarboxaldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizací dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=CH₂OH, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=4-pyridinyl) .

Příklad 24 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(3-pyridinyliden)-3-(N-(S-a-hydroxy metyl)benzyl)-indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-(S-a-hydroxymetyl)benzyl)indenylacetamid z Příkladu 23, část A je podroben reakci s 3pyridinkarboxaldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizací dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃,

R₃=H, R₄=H, R₅=CH₂OH, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=3-pyridinyl) .

Příklad 25 ·· #·«* *· ···· • · · • t · ·· ·· • · 99 9 • e · ·« Λ • · · *· ·· (Z) -5-fluoro-2-metyl-(2-pyridinyliden)-3-(Ν-(S-a-hydroxy metyl)benzyl)-indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-(S-a-hydroxymetyl)benzyl)indenylacetamid z Příkladu 23, část A je podroben reakci s 2pyridinkarboxaldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizaci dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=CH₂OH, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=2-pyridinyl) .

Příklad 26 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(4-chinolinyliden)-3-(N-(S-g-hydroxy metyl)benzyl)-indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-(S-a-hydroxymetyl)benzyl)indenylacetamid z Příkladu 23, část A je podroben reakci s- -4chinolinkarboxaldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizaci dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=CH₂OH, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=4-chinolinyl) .

Příklad 27 (Z) -5-fluoro-2-metyl-(pyrazidinyliden)-3-(N-(S-g-hydroxy metyl)benzyl)-indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-(S-a-hydroxymetyl)benzyl)indenylacetamid z Příkladu 23, část A je podroben reakci s pyrazidinkarboxaldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizaci dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=CH₂OH, R_s=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=4-pyrazidinyl) .

Příklad 28 (Z) -5-fluoro-2-metyl-(3-pyridazinyliden)-3-(N-(S-a-hydroxy metyl)benzyl)-indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-(S-a-hydroxymetyl)benzyl) indenylacetamid z Příkladu 23, část A je podroben reakci s pyridazin-3-aldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za ·· · · · · ·· ···· ·· ·· · » · · · · ···· • · · ·· · · · · · • · · ···· ····· ··· · * · ···· ·· · · · 9 · · · · účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizací dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=^:H, R₅=CH₂OH, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=3-pyridazinyl) .

Příklad 29 (Z) -5-fluoro-2-metyl- (4-pyrimidinyliden) -3- (N- (S-a-hydroxy metyl)benzyl)-indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-(S-a-hydroxymetyl)benzyl)indenylacetamid z Příkladu 23, část A je podroben reakci s pyrimidin-4-aldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizací dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=CH₂OH, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=4-pyrimidinyl) .

Příklad 30 (Z)-5-fluoro-2-metyl-(4-pyridazinyliden)-3-(N-(S-ahydroxymetyl )benzyl)-indenylacetamid

5-fluoro-2-metyl-3-(N-(S-a-hydroxymetyl)benzyl)indenylacetamid z Příkladu 23, část A je podroben reakci s pyridazin-4-aldehydem podle postupu z Příkladu 1, část G za účelem získání sloučeniny uvedené v titulku. Rekrystalizací dochází ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=CH₂OH, Rs=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=4-pyridazinyl) .

Příklad 31 rac-(Z)-5-fluoro-2-metyl-(4-pyridinyliden)-3-(N-benzyl) indenyl-a-hydroxyacetamid (A) 5-fluoro-2-metyl-3-(N-benzyl-N-hydroxy)-indenylacetamid Ke směsi N-benzylhydroxylamin hydrochloridu (12 mmol) a Et₃N (22 mmol) v CH₂C1₂ (100 ml) při teplotě 0°C je přidán studený roztok 5-fluoro-2-metylindenyl-3-acetyl chloridu (Příklad 1, Krok E) (10 mmol) v CH₂C1₂ (75 ml) po dobu 45-60 minut. Směs je zahřívána na pokojovou teplotu a promíchávána po dobu 1 hodiny. Směs je naředěna vodou (100 ml), vysušena (MgSOJ a odpařena.

• · · · • ·

-,.··· ··· ···· ·» · ·· · ·· ··

Hrubý produkt je purifikován chromatograficky, což vede ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku.

(B) 5-fluoro-2-metyl-3-(N-benzyl-N-mesyloxy)-indenylacetamid

K roztoku 5-fluoro-2-metyl-3-(N-benzyl-N-hydroxy)indenylacetamidu (5 mmol) v CH₂Cl₂ (25 ml) při teplotě 0°C je přidán trietylamin (5mmol) . Směs je promíchávána po dobu 10 minut a po kapkách je přidáván metansulfonylchlorid (5,5 mmol). Roztok je promícháván při teplotě 0°C po dobu 2 hodin, vytemperován na pokojovou teplotu a promícháván po dobu dalších 2 hodin. Organická vrstva je promyta vodou (2x20 ml), HCI (15 ml) a salinickým roztokem (20 ml) a vysušena síranem hořečnatým. Po rotačním odpaření je produkt purifikován chromatograficky, což vede ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku.

(C) rac-5-fluoro-2-metyl-3-(N-benzyl)-g-hydroxyindenyl acetamid

K roztoku 5-fluoro-2-metyl-3-(N-benzyl-N-mesyloxy)indenylacetamidu (2 mmol) v CH₂CN/H₂O (a 12 ml) je přidáván po dobu 6 hodin trietylamin (2,1 mmol) v CH₃CN (24 m) . Směs je přes noc promíchávána. Rozpouštědlo je odstraněno a reziduum naředěno etylacetátem (60 ml), promyto vodou (4x20 ml), HCI (15 ml) a salinickým roztokem (20 ml) a vysušena síranem hořečnatým. Po rotačním odpaření je produkt purifikován rekrystalizací, což vede ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku.

(D)_rac-(Z)-5-fluoro-2-metyl-(4-pyridinyliden)-3-(N-benzyl)indenyl-a-hydroxyacetamid je získán z rac-5-fluoro-2-metyl-3(N-benzyl)-g-hydroxyindenyl acetamid za použití postupu z Příkladu 1, část G (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=OH, R₄=H, R₅=H, R₆=H,

R₇=H, n=l, m=l, Y=4-pyridinyl).

Příklad 32 • · · · · · ·· ·

2-[(Z)-5-fluoro-2-metyl-(4-pyridinyliden)-3-(N-benzyl) indenyl] -oxyacetamid

V rámci Pf itzner-Moffatovy oxidace je roztok rac-(Z)-5-fluoro2-metyl-(4-pyridinyliden)-3-(N-benzyl)-indenyl-ahydroxyacetamidu (1 mmol) v DMSO (5 ml) podroben reakci s dicyklohexylkarbodiimidem (3 mmol). Směs je promíchávána přes noc a rozpouštědlo je odpařeno. Hrubý produkt je purifikován chromatograficky, což vede ke vzniku sloučeniny uvedené v titulku (Ri=F, R₂=CH₃, R₃ a R₄ spolu tvoří C=0, Rs^H, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=4-pyridinyl).

Příklad 33 rac-(Z)-5-fluoro-2-metyl-(4-pyridinyliden)-3-(N-benzyl) indenyl-a-(2-propylamino)-acetamid (A) 5-fluoro-2-metyl-3-(N-2-propyl-N-hydroxybenzyl)indenylacetamid je získán z 5-fluoro-2-metylindenyl-3-acetyl chloridu (Příklad 1, Krok E) za použití postupu v Příkladu 31, část A a nahrazením N-benzylhydroxylamin hydrochloridu N-2propyl hydroxylamin hydrochloridem.

(B) 5-fluoro-2-metyl-3-(N-2-propyl-N-mesyloxy)-indenylacetamid je získán za použití postupu v Příkladu 31, část B.

(C) rac-5-fluoro-2-metyl-3-(N-benzyl)-a-(2-propylamino) acetamid. K 5-fluoro-2-metyl-3-(N-2-propyl-N-mesyloxy)indenylacetamidu (2 mmol) v CH₂C1₂ (25 ml) při teplotě 0°C byl přidáván po dobu 30 minut benzylamin (4,4 mmol) v CH₂C1₂ (15 ml). Výsledný roztok je promícháván při teplotě 0°C po dobu 1 hodiny a dále přes noc při pokojové teplotě. Rozpouštědlo je odstraněno a reziduum je podrobeno reakci s IN NaOH a extrahováno pomocí CH₂C1₂ (100 ml). Extrakt je promyt vodou (2x 10 ml) a vysušen síranem hořečnatým. Po rotačním odpaření je produkt purifikován chromatograficky.

• · · · · · • · · · ► · · 1 ► · · « » · · <

» · · 4 ·* ’ (D) rac-(Z)-5-fluoro-2-metyl-(4-pyridinyliden)-3-(N-benzyl) indenyl-α-(2-propylamino)-acetamid je získán z rac-5-fluoro-2metyl-3-(N-benzyl)-a-(2-propylamino) acetamidu za použití postupu z Příkladu 1, část G (Ri=F, R2=CH₃, R₃=izopropylamino, R₄=H, R₅=H, R₆=H, R₇—H, n=l, m=l, Y=4-pyridinyl) .

Příklad 34 (Z)-6-metoxy-2-metyl-(4-pyridinyliden)-3-(N-benzyl) indenyl acetamid (A) Etyl-2-hydroxy-2- (p-metoxyfenyl)-1-metylpropionát.

Do nádoby s 3 hrdly o objemu 500 ml je umístěno 36,2 g (0,55 mol) zinkového prášku, 250 ml zásobní trychtýř je naplněn 80 ml roztoku bezvodého benzenu, 20 ml bezvodého éteru, 80 g (0,58 mol) p-anisaldehydu a 98 g (0,55 mol) etyl-2-bromoprpopionátu. Za intenzivního promíchávání je přidáno k zinkovému prášku 10 ml roztoku a směs je mírně zahřívána až do zahájení exotermní reakce. Zbylý roztok je přidáván po kapkách tak, aby mohla být reakční směs snadno zahřívána pod zpětným chlazením (cca 30-35 minut). Po dokončení tohoto přidání je reakční směs umístěna do vodní lázně a zahřívána pod zpětným chlazením po dobu 30 minut. Po ochlazení na teplotu 0°C je za intenzivního míchání přidáno 250 ml 10% kyseliny sírové. Benzenová vrstva je dvakrát extrahována 50 ml porcemi kyseliny sírové a dvakrát promyta 50 ml porcemi vody. Zkombinované vodné kyselé vrstvy jsou extrahovány 2x50 ml éteru. Zkombinované éterové a benzenové extrakty jsou vysušeny síranem sodným. Odpaření rozpouštědla a frakcionace rezidua na koloně 6''Vigreux vede ke vzniku 89 g (60%) produktu, kterýn je etyl-2-hydoxy-2-(p-metoxyfenyl)-1metylpropionát, bod varu 165-160° (1,5 mm).

(B) 6-Metoxy-2-metylindanon

Pomocí metody popsané ve Vander Zanden, Rec. Trav. Chim., 68, 413 (1949) je sloučenina z části A přeměněna na 6-metoxy-2metylindanon.

• · · · · · • · • · · · • ·

Tato sloučenina může být získána alternativním způsobem po přidání cc-metyl-β- (p-metoxyfenyl) propionová kyselina (15 g) k 170 g kyseliny polyfosforečné při teplotě 50° a zahříváním směsi při teplotě 83-90°C po dobu 2 hodin. Sirup je nalit do ledové vody. Směs je promíchávána po dobu půl hodiny a extrahována éterem (3x). Éterový roztok je promyt vodou (2x) a 5% NaHCO₃ (5x) až je všechen kyselý materiál odstraněn, poté je roztok vysušen síranem sodným. Odpaření roztoku vede ke vzniku

9,1 g indanonu ve formě oleje světle žluté barvy.

(C)(Z)-6-metoxy-2-metyl-(4-pyridinyliden)-3-(N-benzyl) indenylacetamid

Ve shodě s postupy popsanými v Příkladu 1, části D-G, je tato sloučenina získána substitucí 6-metoxy-2-metylindanonu za 6fluoro-2-metylindanon z Příkladu 1, část D.

Příklad 35 (Z) -5-metoxy-2-metyl-(4-pyridinyliden)-3-(N-benzyl)_indenyl acetamid (A) Etyl-5-metoxy-2-metyl-3-indenylacetát

K roztoku 13,4 g 6-Metoxy-2-metylindanonu a 21 g etyl bromoacetátu v 45 ml benzenu je přidáno během 5 minut 21 g zinkového amalgámu (připraveného podle Org. Syn. Coli. Vol. 3) v 110 ml benzenu a 40 ml suchého éteru. K zahájení reakce je přidáno několik krystalů jódu a reakční směs je zahřívána pod zpětným chlazením (cca 65°) . V tříhodinových intervalech jsou přidány dvě dávky lOg zinkového amalgámu a 10 g bromoesteru a směs je zahřívána pod zpětným chlazením po dobu 8 hodin. Po přidání 30 ml etanolu a 150 ml kyseliny octové je směs nalita do 700 ml 50% vodné kyseliny octové. Organická vrstva je oddělena a vodná vrstva je dvakrát extrahována éterem. Zkombinované organické vrstvy jsou pečlivě promyty vodou, hydroxidem amonným a vodou. Vysušení síranem sodným a odpaření rozpouštědla ve vakuu při teplotě 80° (teplota vodní lázně)(1-2 mm) vede ke vzniku hrubého etyl-(l-hydroxy-2-metyl-6-metoxyindenyl)acetátu (cca 18 g).

• ΦΦΦ φφφφ

Směs výše popsaného hrubého hydroxyesteru, 20 g monohydrátu ptoluensulfonové kyseliny a 20 g bezvodého chloridu vápenatého v 250 ml toluenu je zahříváno přes noc. Roztok je zfiltrován a pevná látka je promyta toluenem. Zkombinovaný roztok toluenu je promyt vodou, bikarbonátem sodným, vodou a poté vysušen síranem sodným. Po odpaření je hrubý etyl-5-metoxy-2-metyl-3indenylacetát chromatografován na oxidu hlinitým promytém kyselinou a produkt je eluován petroléterem-éterem (v/v 50100%) ve formě oleje žluté barvy (11,8 g, 70%).

(B) (Z)-5-metoxy-2-metyl-(4-pyridinyliden)-3-(N-benzyl)indenylacetát

Ve shodě s postupy popsanými v Příkladu 1, v částech E-G, tato sloučenina je získána náhradou etyl-5-metoxy-2-metyl-3indenylacetátu za kyselinu 5-fluoro-2-metindenyl-3-octovou v Příkladu 1, část E.

Příklad 36 (Z) -<x-5-metoxy-2-metyl- (4-pyridinyliden) -3- (N-benzyl) indenylpropionamid (A) a-(5-metoxy-2-metyl-3-indenyl)propionová kyselina

Je použit postup z Příkladu 35, část· (A) za použití etyl abromopropionátu v ekvivalentních množstvích na místo etyl bromoacetátu použitém v tomto Příkladu. Tímto způsobem je získán etyl a-(l-hydroxy-6-metoxy-2-metyl-l-indenyl) propionát, který je stejným způsobem dehydratován na etyl a(5-metoxy-2-metyl-3-indenyl) propionát.

Výše uvedený ester je saponifikován za vzniku a-(5-metoxy-2metyl-3-indenyl)propionové kyseliny.

(B) (Z)-g-5-metoxy-2-metyl-(4-pyridinyl)-3-(N-benzyl)-ametylindenylpropionamid

Ve shodě s postupy popsanými v Příkladu 1, v částech E-G, tato sloučenina je získána náhradou a-5-metoxy-2“metyl-30 0 0 0 0 0 • 0 0 0 0 0 · · 0 000 00 0 0000 0 00 00 00 00 00 0 000 000 0000 ·* * 00 » 0· 0· indenyl)propionové kyseliny za kyselinu 5-fluoro-2metylindenyl-3-octovou v Příkladu 1, část E.

Příklad 37 (Z) -g-Fluoro-5-metoxy-2-metyl- (4-pyridinyliden) -3- (N-benzyl) indenylácetamid (A) Metyl-5-metoxy-2-metyl-3-indenyl-a-fluoro acetát

Směs fluoridu draselného (0,1 mol) a metyl-5-metoxy-2-metyl-3indenyl-a-tosyloxy acetátu (0,05 molu) v 200 ml dimetylformamidu je zahřívána pod zpětným chlazením pod dusíkovou atmosférou po dobu 2-4 hodin. Reakční směs je ochlazena, nalita do ledové vody a poté extrahována éterem. Éterový roztok je promyt vodou, bikarbonátem sodným a vysušen síranem sodným. Odpaření rozpouštědla a chromatografie rezidua na koloně oxidu hlinitého promyté kyselinou (300 g) za použití éter-petroléteru (v/v 20-50%) jako eluentu vede ke vzniku produktu metyl-5-metoxy-2-metyl-3-indenyl-a-fluoroacetátu.

(B) (Z)-a-5-metoxy-2-metyl-(4-pyridinyliden)-3-(N-benzyl)indenylacetamid

Ve shodě s postupy popsanými v Příkladu 1, v částech E-G, tato sloučenina je získána náhradou metyl-5-metoxy-2-metyl-3indenyl-a-fluoroacetátu za 5-fluoro-2-metylindenyl-3-octovou kyselinu v Příkladu 1, část E.

Pro začlenění části skupiny =CH-Y ve Schématu III může být použit jakýkoli z vhodných heterocyklických aldehydů buďto přímo v kondenzaci katalyzované zásadou, nebo ve Wittigově reakci při použití alternativního způsobu. Aldehydy, které mohou být použity, jsou uvedeny níže v Tabulce 1:

Tabulka 1 pyrol-2-aldehyd* pyrimidin-2-aldehyd

6-metylpyridin-2-aldehyd* l-metylbenzimidazol-2-aldehyd ·· ··*· « · · · 4

izochinolin-4-aldehyd

4-pyridinkarboxaldehyd*

3- pyridinkarboxaldehyd*

2- pyridinkarboxaldehyd*

4,6-dimetyl-2-pyridinkarboxaldehyd*

4-metyl-pyridinkarboxaldehyd*

4- chinolinkarboxaldehyd*

3- chinolinkarboxaldehyd* 2-chinolinkarboxaldehyd*

2-chloro-3-chinolinkarboxaldehyd* pyrazinaldehyd (Připraveno podle Rutner et al., JOC 1963, 28, 1898-99) pyridazin-3-aldehyd (Připraveno podle Heinisch et al., Monatshefte Fuer Chemie 108,

213-224, 1977) pyrimidin-4-aldehyd (Připraveno podle Bredereck et al, Chem. Ber. 1964, 97, 340717)

2-metyl-pyrimidin-4-aldehyd (Připraveno podle Bredereck et al, Chem. Ber. 1964, 97, 340717) pyridazin-4-aldehyd (Připraveno podle Heinisch et al., Monatshefte Fuer Chemie 104, 1372-1382, 1973) l-metylindol-3-karboxaldehyd* l-acetyl-3-indolkarboxaldehyd* *dostupné od firmy Aldrich

Výše uvedené aldehydy mohou být použity ve výše uvedených reakčních schématech v kombinaci s různými vhodnými aminy k vytvoření sloučenin, které jsou v rozsahu vynálezu. Příklady vhodných aminů jsou uvedeny níže v Tabulce 2:

Tabulka 2 benzylamin

2,4-dimetoxybenzylamin ft· ftftftft • ft ftftftft • ft • · • ftft ··· ftftftft ·· · ·· · ·* ·· o

2-metoxybenzylamin 2-fluorobenzylamin

4-dimetylaminobenzylamin

4-sulfoaminobenzylamin

1-fenyletylamin (R-enantiomer) 2-amino-2-fenyletanol (S-enantiomer) 2-fenylgylcinonitril (S-enantiomer)

Příklad 38 (Z)-5-Fluoro-2-metyl-(4-pyridyliden)-3-(N-benzyl) indenylacetamid hydrochlorid (Z)-5-Fluoro-2-metyl-(4-pyridyliden)-3-(N-benzyl) indenylacetamid (1396 g; MW 384,45;3,63 mol) z Příkladu 1 .je rozpuštěn při teplotě 45°C v etanolu (28 1) . Postupně je přidávána vodná HC1 (12 M, 363 ml) . Reakční směs je zahřívána pod zpětným chlazením po dobu 1 hodiny, poté je ochlazena na pokojovou teplotu a uložena při teplotě -10°C po dobu 3 hodin. Výsledná pevná látka je zfiltrována, promyta éterem (2x1,5 1) a vysušena vzduchem přes noc. Vysušení ve vakuu při teplotě 70°C po dobu 3 dnů vede ke vzniku (Z)-5-Fluoro-2-metyl- (4pyridyliden)-3-(N-benzyl) indenylacetamid hydrochloridu s bodem tání 207-209°C (Ri=F, R₂=CH₃, R₃=H, R₄=H, R₅=H, R₆=H, R₇=H, n=l, m=l, Y=4-pyridinyl hydrochlorid). Výtěžek: 1481 g (97%; 3,51 mol); MW: 420,91 g/mol.

^-NMR (DMSO-dg) : 2,18 (s,3=C-CH₃); 3,54 (s,2=CH₂CO); 4,28 (d, 2, NCH₂) ; 6,71 (m,l,ar.); 7,17 (m,8,ar.); 8,11 (d,2,ar., AB systém); 8,85 (m,1,NH); 8,95 (d,2,ar., AB systém); IR (KBr):

3432 NH; 1635 C=O; 1598 C=C.

Biologické účinky (A) Inhibice růstu

U sloučeniny z Příkladu 1 byla stanovena inhibiční růstová aktivita na buněčnou linii lidského karcinomu tlustého střeva SW-480 získané z ATCC (Rockville, Md.) za účelem zjištění * · ·« • · · · • · · « · 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 · 9 9 9 9 9 9 9 9

Λ Λ · · · 9 9 9 9 9 9 9

99 9 99 9 99 99 stupně inhibice růstu. Inhibice růstu této buněčné linie ukazuje na prospěšnost použití této sloučeniny na prekancerózní léze a nádory. Buněčná linie i stanovení růstu používané v těchto experimentech jsou dobře charakterizované a jsou používány k vyhodnocení antineoplastických vlastností nesteroidních antirevmatických léků. Toto stanovení je používáno institutem United States National Cancer Institute v jeho skríningovém programu na nové protinádorové léky.

Zásobní roztoky léku byly připraveny v 100% DMSO a byly poté naředěny médiem RPMI pro testování buněčných kultur. Všechny roztoky s lékem byly připraveny čerstvé v den testování. Kultivované buňky byly získány pasáží č. 99 a rostly v médiu RPMI suplementovaném 5% fetálním telecím sérem, 2mM glutaminem, penicilinem v koncentraci 100 U/ml, streptomycinem v koncentraci 100 U/ml a amfotericinem v koncentraci 0,25 ug/ml. Kultury byly udržovány při teplotě 37°C ve zvlhčené atmosféře 95% vzduchu a 5% CO₂. Kultury byly pasážovány, dosáhly-li prekonfluentních denzit, za použití roztoku 0,05% trypsinu a 0,53 mM EDTA. Buňky byly umístěny do 96-jamkových mikrotitračních destiček s plochým dnem v koncentraci 1000 buněk/jamku.

Inhibice růstu nádorových buněk byla hodnocena za použití Sulforhodamin B (SRB) protein vazebné analýzy. V této analýze jsou nádorové buňky umístěny do 96-jamkových destiček a inkubovány s médiem obsahujícím lék po dobu 6 dnů (kontinuální expozice). V každé destičce bylo 6 jamek použito jako kontroly bez léku, 6 jamek jako kontroly s vehikulem (0,1% DMSO) a zbývající jamky byly použity pro naředění léku s třemi jamkami pro každou koncentraci léku. Na konci expozice byly buňky fixovány a obarveny sulforhodaminem B, protein vázajícím barvivém. Barvivo bylo poté solubilizováno a byla určena optická denzita výsledného roztoku na 96-jamkovém destičkovém analyzátoru. Průměrná intenzita barviva jamek s lékem byla poté podělena průměrnou intenzitou barvičky v kontrolních jamkách ··*«

4 4 4 (po 6 jamkách) za účelem určení efektu léku na buňky. Intenzita barviva je proporcionální k počtu buněk nebo množství proteinu na jamku. Výsledná procentuální inhibice reprezentuje stupeň inhibice růstu způsobené lékem.

Pro každý experiment byla určena hodnota IC₅₀, která byla použita pro srovnávací účely. Tato hodnota je ekvivalentem koncentrace léku potřebného k inhibicí růstu nádorových buněk o 50%. Hodnota IC₅₀ byla získána graficky spojením průměrných hodnot každé koncentrace léku, která byla testována. Každý experiment zahrnoval alespoň tři jamky na jednu koncentraci léku. Koncentrace byly vyneseny na X osu v logaritmickém měřítku. Hodnota IC₅o pro sloučeninu z Příkladu 1 byla 0,724 pro buněčnou linii SW-480.

(B) Inhibice cykiooxygenázy (CQX)

COX katalyzuje tvorbu prostaglandinů a tromboxanu oxidativním metabolismem kyseliny arachidonové. Sloučenina z Příkladu 1 tohoto vynálezu a pozitivní kontrola (sulindak sulfid) byly hodnoceny za účelem určení, zdali inhibují purifikovanou cyklooxygenázu Typ I (viz Tabulka 3 níže).

U sloučenin tohoto vynálezu byl hodnocen inhibiční efekt vůči purifikované COX. COX byla purifikována z beranních seminálních váčků, jak je popsáno autory Boopathy R. a Balasubramanian J. 239:371-377, 1988. Aktivita COX byla analyzována způsobem podle Evanse AT et al. Actions of Cannabis Constituents on Enzymes of Arachidonate Metabolism Anti-Inflammatory Potential Biochem. Pharmacol. 1987;36:2035-2037. Stručně řečeno, purifikovaná COX byla inkubována s arachidonovou kyselinou (100 uM) po dobu 2 minut při teplotě 37°C v přítomnosti nebo v nepřítomnosti testovaných sloučenin. Analýza byla ukončena přidáním TCA a aktivita COX byla určena měřením absorbance při 530 nm.

Tabulka 3

4444 • · 4 44 4

4

Příklad	COX I, % inhibice (100 uM)
	(*-1000 M)
Sulindac sulfid	86
1	<25

(C) Apoptóza

Apoptóza byla měřena za použití analýzy úmrtí buněk založené na morfologických charakteristikách apoptotických buněk (tj . kondenzovaný chromatin). Příprava léku a podmínky buněčné kultivace byly stejné jako u SRB analýzy popsané výše, s výjimkou toho, že byly použity buňky lidského karcinomu tlustého střeva HT-29. Konfluentní kultury byly získány v 12,5 cm² nádobách umístěním 0,5xl0⁶ buněk na nádobu. Kultury byly analyzovány na přítomnost apoptózy fluoroscenční mikroskopií s následným označením akridinovou oranží a etidium bromidem. Plovoucí i přichycené buňky byly sbírány pomocí trypsinizace a promyty třikrát v PBS. 1 ml alikvóty byly zcentrifugovány (3 g) . Peleta byla resuspendována v 25 ul médiu a 1 ul směsi barviva obsahující 100 ug/ml akridinové oranže a 100 ug/ml etidium bromidu v PBS a byla jemně promíchána. Deset ul směsi bylo umístěno na mikroskopické sklíčko a přikryto 22 mm² krycím sklíčkem. Tento preparát byl vyšetřen suchým objektivem (40x) za epiluminace kombinací filtrů.

Vzorky vyšetřoval člověk bez znalosti identity vzorků, v každém vzorku bylo alespoň 100 buněk. Apoptotické buňky byly identifikovány nukleární kondenzací chromatinu obarveného akridinovou oranží nebo etidium bromidem. Tyto výsledky jsou uvedeny níže v Tabulce 4.

Tabulka 4

Apoptotické účinky sloučenin

	Morfologie	DNA fragmentace
Příklad	% apoptotických buněk (luM)	FS (100 uM)	ECso (uM)
1	88	4,2	29

« « · ·« « ·* ··· · « · · · * · · « · • · · · · · · « · « · · 9 9 9 · · « ·· * ·* * **

2	5,4
3	8,5
4	3, 9
38		15

Apoptóza může být také měřena na podkladě množství fragmentované DNA obsažené v buněčných lyzátech. Stručně řečeno byly buňky adenokarcinomu tlustého střeva SW-480 umístěny do 96-jamkových mikrotitračních destiček (MTD) v množství 10K buněk na jamku v 180 ul. Tyto buňky byly inkubovány po dobu 24 hodin. Buňky byly poté inkubovány s 20 ul alikvótami vhodně naředěné sloučeniny po dobu dalších 48 hodin.

Po inkubaci byly vzorky připraveny podle následujících kroků. MTD byly zcentrifugovány (15 minutm 1000 ot/min) a supernatant byl opatrně odstraněn rychlým otočením MTD. Buněčné pelety v každé jamce byly resuspendovány v 200 ul lytického pufru a inkubovány po dobu 45 minut při pokojové teplotě za účelem buněčné lýzy. Lyzáty byly poté zcentrifugovány (15 minut, 1000 ot/min) a 20 ul alikvóty supernatantu (= cytoplasmatické frakce) byly přeneseny k analýze do streptavidinem potažených MTD. Bylo zajištěno, aby lyžované pelety v MTD (= buněčná jádra obsahující nefragmentovanou DNA o vysoké molekulové váze) nebyly protřepávány. Vzorky byly analyzovány okamžitě, protože skladování při 4°C nebo -20°C snižuje ELISA signál.

Vzorky byly poté zpracovány podle protokolu na fragmentaci DNA a na podkladě odečtení optické denzity byly stanoveny křivky odpovědi na dávce. Kvantifikace DNA byla provedena komerčně dostupným fotometrickým imunostanovením od společnosti Mannheim-Boehringer nazvaným Detekce buněčné smrti ELISA^plus. Stanovení je založeno na kvantitativní sendvičové imunoanalýze za použití myších monoklonálních protilátek namířených proti DNA a histonům. To umožňuje specificky určit mono a oligonukleozómy v cytoplasmatických frakcích buněčných lyzátů. Postup stanovení je ve stručnosti následující. Vzorek (buněčný » · 0 · • · · 0* 0

9« 0 0 0 9 9···

009 · · « 000 0 0·0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 «00 000 0900 ·· · ·· * ·· ·· lyzát, sérum, supernatant z kultury atd.) je umístěn do streptavidinem potažené MTD. Následně je provedena 2-hodinová inkubace směsi anti-histon-biotin a anti-DNA-POD. Během inkubace se váží antihistonové protilátky na histonovou složku nukleozomů a současně vytvářejí imunokomplex k streptavidinem potažené MTD prostřednictvím biotinylovaného konce. Navíc reaguje anti-DNA-POD protilátka s DNA složkou nukleozomů. Po odstranění nenavázaných protilátek v promývacím kroku je množství nukleozomů kvantifikováno prostřednictvím POD zadrženém v imunokomplexu. POD je určeno fotometricky pomocí ABTS® (2,2' -Azino-di[3-etylbenzthiazolin-sulfonát])* jako substrátu.

Násobek stimulace (= OD max/OD veh), indikátor apoptotické odpovědi, byl určen pro každou testovanou sloučeninu. Hodnoťy EC₅o byly určeny buďto specificky pomocí softwaru k analýze dat, nebo odhadem založeným na účinném koncentračním rozmezí každé sloučeniny (ECR = minimální účinná dávka - minimální dávka nezbytná k dosažení maximálního účinku). Násobky stimulace i hodnoty EC₅₀ pro testované sloučeniny jsou uvedeny výše v Tabulce 4.

Navíc k testu fragmentace DNA uvedeném výše byla stanovena u sloučeniny z Příkladu 1 odpověď na dávku. Tato data jsou uvedena v Tabulce 5.

Tabulka 5

Dávka (uM)	Úroveň apoptózy (průměrná hodnota OD±SD
0, 5	0,18610,008
1,0	0,20710,061
5, 0	0,20810,073
10	0,29610,050
50	0,50010,048
100	0,63310,053
500	0, 65910,012

fcfc fcfc·· *

fcfc fcfc·· • · · • · 9 fcfc ·· • · fc • · fc • · · ·· · • · · • fc fc • · · • fcfc

Sloučeniny tohoto vynálezu mohou být připraveny konvenčním způsobem s farmaceuticky přijatelnými nosiči do jednotkových dávkovačích forem tak, aby pacient potřebující léčbu těmito preparáty proti prekancerózním lézím mohl periodicky (např. jednou nebo vícekrát za den) užívat sloučeninu podle metod tohoto vynálezu. Přesná iniciální dávka sloučenin tohoto vynálezu může být určena experimentálně. Ten, kdo je zkušený v oboru by měl rozumět, že iniciální dávka dostatečná k dosažení plazmatické koncentrace dosahuje procenta hodnoty IC₅₀ sloučeniny, které závisí na chemopreventivní nebo chemoterapeutické indikaci. Při výpočtu iniciální dávky je nutno vzít v úvahu několik faktorů, jako je například typ preparátu způsob podání konkrétní sloučeniny, např. perorálni, nebo intravenózní. Například u pacienta s průměrným systémovým cirkulačním objemem okolo 4 litrů bude výpočet dávky k dosažení systémové cirkulační koncentrace ekvivalentní koncentraci IC₅₀učiněný na podkladě hodnot IC₅o sloučeniny tohoto vynálezu činit 0,6 mg-4,0 g pro intravenózní podání.

Sloučeniny tohoto vynálezu jsou také cGMP specifické PDE inhibiční látky, jak je uváděno v patentové přihlášce US Patent Application Seriál No. 09/046739 zaregistrované 24. března 1998. Sloučeniny mohou být testovány na inhibiční efekt vůči fosfodiesterázové aktivitě za použití buďto enzymu izolovaného z jakékoli nádorové buněčné linie, jako je například HT-29 nebo SW-480. Aktivita fosfodiesterázy může být určena za použití metod známých v oboru, jako je například metoda s radioaktivním ³H cyklickým GMP (cGMP) (cyklický 3',5'-guanosin monofosfát) jako substrátem pro PDE5 enzym. (Thompson WJ, Teraski WL, Epstein PM, Strada SJ. Advances in cyclic nucleotide research, 10:69-92, 1979. Tato práce je tímto začleněna do vynálezu jako reference). Ve stručnosti je roztok definované substrátové ³HcGMP specifické aktivity (0,2 uM, 100000 cpm, obsahující 40 mM Tris-HCl (pH=8,0), 5 mM MgCl₂ a 1 mg/ml BSA) smíchán ·'· · · • · · ··· ····

50··· ... ....

s testovaným lékem v celkovém objemu 400 ul. Směs je inkubována při teplotě 30°C po dobu 10 minut s částečně purifikovanou cGMP-specifickou PDE izolovanou z buněk HT-29. Reakce jsou ukončeny například povařením reakční směsi po dobu 75 sekund. Po ochlazení na ledu je přidáno 100 ul hadího jedu o koncentraci 0,5 mg/ml (O. Hannahův jed, dostupný od společnosti Sigma) a směs je inkubována při teplotě 30°C po dobu 10 minut. Tato reakce je poté ukončena přidáním alkoholu, například 1 ml 100% metanolu. Vzorky jsou poté naneseny na chromatografickou aniontovou kolonu (1 ml Dowex od společnosti Aldrich) a promyty 1 ml 100% metanolu. Množství radioaktivity v jednotlivých frakcích je měřeno scintilačním počítačem. Stupeň inhibice PDE5 je určen výpočtem množství radioaktivity v reakcích s přítomností léku ve srovnání s kontrolním vzorkem (reakční směs postrádající testovanou sloučeninu).

Za použití těchto protokolů měl v buněčných extraktech HT29 cGMP specifický PDE inhibitor z Příkladu 1 hodnotu IC50 0,68 uM. Je samozřejmé, že v detailech postupů, přípravy preparátů a použití mohou být učiněny různé změny a úpravy, aniž by tím došlo k odchýlení od podstaty vynálezu, zejména jak je definováno v následujících patentových nárocích.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY ···· ·· ·· • · · · · < • · · · « 4 γ

kde Ri je v každém případě nezávisle vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, halogenem, nižším alkylem, nižší alkoxy, nižší alkylamino, nižší dialkylamino, nižší amino, alkylmerkapto, karboxamidem, alkylamino, nižší dialkylamino, nižší alkylsulfonyl a kyano skupinou, karboxylovou kyselinou, merkapto skupinou, kyselinou sulfonovou, xantátem a hydroxy skupinou;

R₂ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem a nižším alkylem;

R₃ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, halogenem, amino, hydroxy, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou;

R₄ je vodík, nebo R₃ a R₄ spolu jsou kyslík;

R₅ a R_e, spolu jsou nezávisle vybrány ze skupiny tvořené nižším alkylem, nižším hydroxy substituovaným aminoalkylem, nižším alkylamino nižším alkylamino nižším dialkylem, nižším alkylnitrilem, -CO₂H, -C(O)NH₂ a C₂ až C₆ aminokyselinou;

R₇ je v každém případě nezávisle vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, nižším aminoalkylem, nižší alkoxy skupinou, nižším alkylem, hydroxy, amino, nižší alkylamino a i^ižší dialkylamino skupinou, halogenem, -CO₂H, -SO3H, -SO₂NH₂ a -SO₂(nižším alkylem);

man jsou nezávisle vybrána celá čísla od 0 do 3;

Y je vybráno ze skupiny tvořené chinolinylem, izochinolinylem, pyridinylem, pyrimidinylem, imidazolylem, indolylem, benzimidazolylem, vodíkem, alkylem, alkylem, nižším nižším pyrazinylem, triazinylem, • · · · • · · ·

52 ·’ tetrazolylem, thiofenylem, furanylem, thiazolylem, pyrazolylem nebo pyrolylem, nebo jejich substituovanými variantami, kde substituenty jsou jeden nebo dva substituenty vybrané ze skupiny tvořené halogenem, nižším alkylem, nižší alkoxy, amino, nižší alkylamino, nižší dialkylamino, hydroxy, -S0₂ (nižším alkylem) a -SO₂NH₂ farmaceuticky přijatelnými solemi.

. Sloučenina definovaná v patentovém vybráno z pyridinylu nebo chinolonylu.

skupinou; a jejich nároku 1, kde Y je nároku 1, kde Ri je nižší alkoxy, amino,

hydroxy, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou.
4. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 3, kde R_x je vybrán ze skupiny tvořené halogenem, nižší alkoxy, amino a hydroxy skupinou.
5. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 1, kde R₂ je nižší alkyl.
6. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 4, kde R₂ je nižší alkyl.
7. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 1, kde R₃ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, halogenem, hydroxy, amino, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou.
8. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 6, kde R₃ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, halogenem, hydroxy, amino, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou.
9. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 7, kde R₃ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, hydroxy a nižší alkylamino skupinou.
10. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 8, kde R₃ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, hydroxy a nižší alkylamino skupinou.
11. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 1, kde R₅ a R6 jsou nezávisle vybrané ze skupiny tvořené vodíkem, hydroxysubstituovaným nižším alkylem, nižším aminoalkylem, nižším alkylamino-nižším alkylem, nižším alkylamino nižším dialkylem, -CO₂H, -C(O)NH₂ skupinou.

• · φφφφ •φ φφφφ φφ φφ
12. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 10, kde R₅ a R₆jsou nezávisle vybrány ze skupiny tvořené vodíkem, hydroxysubstituovaným nižším alkylem, nižším aminoalkylem, nižším alkylamino-nižším alkylem, nižším alkylamino nižším dialkylem, -CO₂H, -C(O)NH₂ skupinou.
13. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 1, kde R₅ a R_ejsou nezávisle vybrány ze skupiny tvořené vodíkem, hydroxysubstituovaným nižším alkylem, nižším alkylamino nižším dialkylem, -CO₂H, -C(O)NH₂ skupinou.
14. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 12, kde R₅ a R₆jsou nezávisle vybrány ze skupiny tvořené vodíkem, hydroxysubstituovaným nižším alkylem, nižším alkylamino nižším dialkylem, -CO₂H, -C(O)NH₂ skupinou.
15. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 1, kde R₇ je v každém případě nezávisle vybráno ze skupiny tvořeňé vodíkem, nižší alkoxy, hydroxy, amino, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou, halogenem, -CO₂H, -SO₃H, -SO₂NH₂a -SO₂NH₂, nižším aminoalkylem a -SO₂ (nižším alkylem).
16. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 14, kde R₇ je v každém případě nezávisle vybráno ze skupiny tvořené vodíkem, nižší alkoxy, hydroxy, amino, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou, halogenem, -CO₂H, -SO₃H, -SO₂NH₂a -SO₂NH₂, nižším aminoalkylem a -SO₂ (nižším alkylem).
17. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 1, kde R₇ je v každém případě nezávisle vybráno ze skupiny tvořené vodíkem, nižší alkoxy, hydroxy a amino skupinou, halogenem, CO₂H, -SO₃H, -SO₂NH₂ a -SO₂NH₂, nižším aminoalkylem a -SO₂(nižším alkylem).
18. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 14, kde R₇ je v každém případě nezávisle vybráno ze skupiny tvořené vodíkem, nižší alkoxy, hydroxy a amino skupinou, halogenem, CO₂H, -SO₃H, -SO₂NH₂ a -SO₂NH₂, nižším aminoalkylem a -S0₂(nižším alkylem).
19. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 17, kde alespoň jeden z R₇ substituentů je v poloze orto nebo para.

• · • · · · • · · · r- . · · ·

54 ·· ·
20. Sloučenina definovaná v jeden z R₇ substituentů je
21. Sloučenina definovaná v jeden z R₇ substituentů je
22. Sloučenina definovaná v

patentovém nároku 18, kde v poloze orto nebo para • patentovém nároku 19, kde v poloze orto. patentovém nároku 20, kde

alespoň alespoň alespoň jeden z R₇ substituentů je v poloze orto.
23. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 1, kde Y je vybráno ze skupiny tvořené chinolinylem, izochinolinylem, pyridinylem, pyrimidinylem a pyrazinylem, nebo jejich substituovanými variantami.
24..Sloučenina definovaná v patentovém nároku 18, kde Y je vybráno ze skupiny tvořené chinolinylem, izochinolinylem, pyridinylem, pyrimidinylem a pyrazinylem, nebo jejich substituovanými variantami.
25. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 23, kde substituenty Y jsou jeden nebo více substituentů vybraných ze skupiny tvořené nižší alkoxy, amino, nižší alkylamino, nižší dialkylamino, hydroxy, SO₂ (nižším alkylem) a -SO₂NH₂skupinou.
26. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 24, kde substituenty Y jsou jeden nebo více substituentů vybraných ze skupiny tvořené nižší alkoxy, amino, nižší alkylamino, nižší dialkylamino, hydroxy, SO₂ (nižším alkylem) a -SO₂NH₂skupinou.
27. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 25, kde substituenty Y jsou jeden nebo více substituentů vybraných ze skupiny tvořené nižší alkoxy, nižší dialkylamino, hydroxy, S0₂ (nižším alkylem) a -SO₂NH₂ skupinou.
28. Sloučenina definovaná v patentovém nároku 26, kde substituenty Y jsou jeden nebo více substituentů vybraných ze skupiny tvořené nižší alkoxy, nižší dialkylamino, hydroxy, SO₂ (nižším alkylem) a -SO₂NH₂ skupinou.
29. Farmaceutický preparát tvořený farmaceuticky přijatelným nosičem a sloučeninou definovanou vzorcem:

• · • · · · • · nezávisle vybrán ze skupiny alkoxy, nižší

Ý kde Ri je v každém případě tvořené vodíkem, halogenem, nižším alkylem, nižší amino, nižší alkylamino, nižší dialkylamino, alkylmerkapto, nižší alkylsulfonyl a kyano skupinou, karboxamidem, karboxylovou kyselinou, merkapto skupinou, kyselinou sulfonovou, xantátem a hydroxy skupinou;

R₂ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem a nižším alkylem;

R₃ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, halogenem, amino, hydroxy, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou;

R₄ je vodík, nebo R₃ a R4 spolu jsou kyslík;

R₅ a R₆ spolu jsou nezávisle vybrány ze skupiny tvořené vodíkem, nižším alkylem, nižším hydroxy substituovaným alkylem, nižším aminoalkylem, nižším alkylamino nižším alkylem, nižším alkylamino nižším dialkylem, nižším alkylnitrilem, -CO₂H, -C(O)NH₂ a C₂ až C₆ aminokyselinou;

R₇ je v každém případě nezávisle vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, nižším aminoalkylem, nižší alkoxy skupinou, nižším alkylem, hydroxy, amino, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou, halogenem, -CO₂H, -SO₃H, -SO₂NH₂ a -S0₂(nižším alkylem);

man jsou nezávisle vybrána celá čísla od 0 do 3;

Y je vybráno ze skupiny tvořené chinolinylem, izochinolinylem, pyridinylem, pyrimidinylem, imidazolylem, indolylem, benzimidazolylem, tetrazolylem, thiofenylem, furanylem, pyrazolylem nebo pyrolylem, nebo jejich substituovanými variantami, kde substituenty jsou jeden nebo dva substituenty vybrané ze skupiny tvořené halogenem, nižším alkylem, nižší alkoxy, amino, nižší alkylamino, nižší dialkylamino, hydroxy, pyrazinylem, triazinylem, thiazolylem, φ · · · · · • φ • · · · _ · · · · · φ · φ '· ·

56 ·φ · ·* · ·· ··

-S0₂ (nižším alkylem) a -SO₂NH₂ skupinou; a jejich farmaceuticky přijatelnými solemi.
30. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 29, kde Y je vybráno z pyridinylu nebo chinolonylu.
31. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 29, kde Ri je vybrán ze skupiny tvořené halogenem, nižší alkoxy, amino, hydroxy, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou.
32. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 31, . kde Ri je vybrán ze skupiny tvořené halogenem, nižší alkoxy, amino a hydroxy skupinou.
33. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 29, kde R₂ je nižší alkyl.
34. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 32, kde R₂ je nižší alkyl.
35. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 29, kde R₃ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, halogenem, hydroxy, amino, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou.
36. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 34, kde R₃ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, halogenem, hydroxy, amino, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou.
37. Farmaceutický preparát definovaný ’v patentovém nároku 35, kde R₃ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, hydroxy a nižší alkylamino skupinou.
38. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 36, kde R₃ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, hydroxy a nižší alkylamino skupinou.
39. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 29, kde Rs a R₆ jsou nezávisle vybrány ze skupiny tvořené vodíkem, hydroxy-substituovaným nižším alkylem, nižším aminoalkylem, nižším alkylamino-nižším alkylem, nižším alkylamino nižším dialkylem, -CO₂H, -C(O)NH₂ skupinou.
40. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 38, kde R5 a R₆ jsou nezávisle vybrány ze skupiny tvořené • ♦ · · · · «

vodíkem, hydroxy-substituovaným nižším alkylem, nižším aminoalkylem, nižším alkylamino-nižším alkylem, nižším alkylamino nižším dialkylem, -CO₂H, -C(O)NH₂ skupinou.
41. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 29, kde R₅ a R₆ jsou nezávisle vybrány ze skupiny tvořené vodíkem, hydroxy-substituovaným nižším alkylem, nižším alkylamino nižším dialkylem, -CO₂H, -C(O)NH₂ skupinou.
42. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 40, kde R₅ a R₆ jsou nezávisle vybrány ze skupiny tvořené vodíkem, hydroxy-substituovaným nižším alkylem, nižším alkylamino nižším dialkylem, -CO₂H, -C(O)NH₂ skupinou.
43. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 29, kde R₇ je v každém případě nezávisle vybráno ze skupiny tvořené vodíkem, nižší alkoxy, hydroxy, amino, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou, halogenem, -CO₂H,-^: SO₃H, -SO₂NH₂ a -SO₂NH₂, nižším aminoalkylem a -SO₂ (nižším alkylem).
44. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 42, kde R? je v každém případě nezávisle vybráno ze skupiny tvořené vodíkem, nižší alkoxy, hydroxy, amino, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou, halogenem, -CO₂H, SO3H, -SO₂NH₂ a -SO₂NH₂, nižším aminoalkylem a -S0₂ (nižším alkylem).
45. Farmaceutický preparát definovaný' v patentovém nároku 29, kde R₇ je v každém případě nezávisle vybráno ze skupiny tvořené vodíkem, nižší alkoxy, hydroxy a amino skupinou, halogenem, -CO₂H, -SO3H, -SO₂NH₂ a -SO₂NH₂, nižším aminoalkylem a -SO₂ (nižším alkylem).
46. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 44, kde R₇ je v každém případě nezávisle vybráno ze skupiny tvořené vodíkem, nižší alkoxy, hydroxy a amino skupinou, halogenem, -CO₂H, -SO₃H, -SO₂NH₂ a -SO₂NH₂, nižším aminoalkylem a —SO₂ (nižším alkylem).
47. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 45, kde alespoň jeden z R₇ substituentů je v poloze orto nebo para.

η ··♦· ·· · « 4 4 4 · 4 ·

44 4 44 4 4 4 4 4

4 4· · 4 4 · 4 · · 4 ·

444 4 · · ····

58** * ·* * ·* ·*
48. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 46, kde alespoň jeden z R₇ substituentů je v poloze orto nebo para.
49. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 47, kde alespoň jeden z R₇ substituentů je v poloze orto.
50. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 48, kde alespoň jeden z R₇ substituentů je v poloze orto.
51. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 29, kde Y je vybráno ze skupiny tvořené chinolinylem, izochinolinylem, pyridinylem, pyrimidinylem a pyrazinylem, nebo jejich substituovanými variantami.
52. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 46, kde Y je vybráno ze skupiny tvořené chinolinylem, izochinolinylem, pyridinylem, pyrimidinylem a pyrazinylem, nebo jejich substituovanými variantami.
53. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 51, kde substituenty Y jsou jeden nebo více substituentů vybraných ze skupiny tvořené nižší alkoxy, amino, nižší alkylamino, nižší dialkylamino, hydroxy, SO₂ (nižším alkylem) a -SO₂NH₂ skupinou.
54. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 52, kde substituenty Y jsou jeden nebo více substituentů vybraných ze skupiny tvořené nižší alkoxy, amino, nižší alkylamino, nižší dialkylamino, hydroxy, SO₂ (nižším alkylem) a -SO₂NH₂ skupinou.
55. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 51, kde substituenty Y jsou jeden nebo více substituentů vybraných ze skupiny tvořené nižší alkoxy, nižší dialkylamino, hydroxy, SO₂ (nižším alkylem) a -SO₂NH₂skupinou.
56. Farmaceutický preparát definovaný v patentovém nároku 52, kde substituenty Y jsou jeden nebo více substituentů vybraných ze skupiny tvořené nižší alkoxy, nižší dialkylamino, hydroxy, SO₂ (nižším alkylem) a -SO₂NH₂skupinou.

·· ···· • · ·4· ·
57. Způsob léčby pacienta s nádorovým onemocněním zahrnující podání farmakologicky účinného množství sloučeniny definované onemocněním, které je vzorcem I pacientovi s nádorovým citlivé na tuto sloučeninu:

m

Y alkylmerkapto, karboxamidem, kde Ri je v každém případě nezávisle vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, halogenem, nižším alkylem, nižší alkoxy, amino, nižší alkylamino, nižší dialkylamino, nižší nižší alkylsulfonyl a kyano skupinou, karboxylovou kyselinou, merkapto skupinou, kyselinou sulfonovou, xantátem a hydroxy skupinou;

R₂ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem a nižším alkylem;

R₃ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, halogenem, amino, hydroxy, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou;

R₄ je vodík, nebo R₃ a R₄ spolu jsou kyslík;

R₅ a R₆ spolu jsou nezávisle vybrány ze skupiny tvořené vodíkem, nižším alkylem, nižším hydroxy substituovaným alkylem, nižším aminoalkylem, nižším alkylamino nižším alkylem, nižším alkylamino nižším dialkylem, nižším alkylnitrilem, -CO₂H, -C(O)NH₂ a C₂ až C₆ aminokyselinou;

R? je v každém případě nezávisle vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, nižším aminoalkylem, nižší alkoxy skupinou, nižším alkylem, hydroxy, amino, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou, halogenem, -CO₂H, -SO₃H, -SO₂NH₂ a -S0₂(nižším alkylem);

man jsou nezávisle vybrána celá čísla od 0 do 3;

Y je vybráno ze skupiny tvořené chinolinylem, izochinolinylem, pyridinylem, pyrimídinylem, pyrazinylem, ♦ · *·»· • Φ ·»»♦ • φ φφφ φ φ φ φ · • ΦΦ φφφ φφφφ imidazolylem, indolylem, benzimidazolylem, triazinylem, tetrazolylem, thiofenylem, furanylem, thiazolylem, pyrazolylem nebo pyrolylem, nebo jejich substituovanými variantami, kde substituenty jsou jeden nebo dva substituenty vybrané ze skupiny tvořené halogenem, nižším alkylem, nižší alkoxy, amino, nižší alkylamino, nižší dialkylamino, hydroxy, -S0₂ (nižším alkylem) a -SO₂NH₂ skupinou; a jejich farmaceuticky přijatelnými solemi.
58. Způsob definovaný v patentovém nároku 57, kde Y je vybráno z pyridinylu nebo chinolonylu.
59. Způsob definovaný v patentovém nároku 57, kde Ri je vybrán ze skupiny tvořené halogenem, nižší alkoxy, amino, hydroxy, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou.
60. Způsob definovaný v patentovém nároku 58, kde Ri je vybrán ze skupiny tvořené halogenem, nižší alkoxy, amino a hydroxy skupinou.
61. Způsob definovaný v patentovém nároku 57, kde R₂ je nižší alkyl.
62. Způsob definovaný v patentovém nároku 60, kde R₂ je nižší alkyl.
63. Způsob definovaný v patentovém nároku 57, kde R₃ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, halogenem, hydroxy, amino, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou.
64. Způsob definovaný v patentovém nároku 62, kde R₃ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, halogenem, hydroxy, amino, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou.
65. Způsob definovaný v patentovém nároku 63, kde R₃ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, hydroxy a nižší alkylamino skupinou.
66. Způsob definovaný v patentovém nároku 64, kde R₃ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, hydroxy a nižší alkylamino skupinou.
67. Způsob definovaný v patentovém nároku 57, kde R₅ a R₆ jsou nezávisle vybrány ze skupiny tvořené vodíkem, hydroxysubstituovaným nižším alkylem, nižším aminoalkylem, nižším *4 ··»· • · • ·

61” • 4 4

44 * • 4 44 alkylamino-nižším alkylem, nižším alkylamino nižším dialkylem, -CO₂H, -C(O)NH₂ skupinou.
68. Způsob definovaný v patentovém nároku 64, kde R₅ a R₅ jsou nezávisle vybrány ze skupiny tvořené vodíkem, hydroxysubstituovaným nižším alkylem, nižším aminoalkylem, nižším alkylamino-nižším alkylem, nižším alkylamino nižším dialkylem, -CO₂H, -C(O)NH₂ skupinou.
69. Způsob definovaný v patentovém nároku 57 kde R₅ a R₆ jsou nezávisle vybrány ze skupiny tvořené vodíkem, hydroxysubstituovaným nižším alkylem, nižším alkylamino nižším dialkylem, -CO₂H, -C(O)NH₂ skupinou.
70. Způsob definovaný v patentovém nároku 68, kde R₅ a R₆ jsou nezávisle vybrány ze skupiny tvořené vodíkem, hydroxysubstituovaným nižším alkylem, nižším alkylamino nižším dialkylem, -CO₂H, -C(O)NH₂ skupinou.
71. Způsob definovaný v patentovém nároku 57, kde R₇ je v každém případě nezávisle vybráno ze skupiny tvořené vodíkem, nižší alkoxy, hydroxy, amino, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou, halogenem, -CO₂H, -SO₃H, -SO₂NH₂a -SO₂NH₂, nižším aminoalkylem a -SO₂ (nižším alkylem).
72. Způsob definovaný v patentovém nároku 70, kde R₇ je v každém případě nezávisle vybráno ze skupiny tvořené vodíkem, nižší alkoxy, hydroxy, amino, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou, halogenem, -CO₂H, -SO₃H, -SO₂NH₂a -SO₂NH₂, nižším aminoalkylem a -SO₂ (nižším alkylem).
73. Způsob definovaný v patentovém nároku 57, kde R₇ je v každém případě nezávisle vybráno ze skupiny tvořené vodíkem, nižší alkoxy, hydroxy a amino skupinou, halogenem, CO₂H, -SO₃H, -SO₂NH₂ a -SO₂NH₂, nižším aminoalkylem a -SO₂(nižším alkylem).
74. Způsob definovaný v patentovém nároku 73, kde alespoň jeden z R₇ substituentů je v poloze orto nebo para.
75. Způsob definovaný v patentovém nároku 73, kde alespoň jeden z R₇ substituentů je v poloze orto.

• · · 4 « ·

4 4 4 • 94

4 4 4
76. Způsob inhibice růstu nádorových buněk zahrnující expozici buněk množství sloučeniny definované vzorcem I, které je schopno účinné inhibice růstu:

44 44 » 4 4 i

I 4 4 I

Y alkylmerkapto, karboxamidem, kde Ri je v každém případě nezávisle vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, halogenem, nižším alkylem, nižší alkoxy, amino, nižší alkylamino, nižší dialkylamino, nižší nižší alkylsulfonyl a kyano skupinou, karboxylovou kyselinou, merkapto skupinou, kyselinou sulfonovou, xantátem a hydroxy skupinou;

R₂ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem a nižším alkylem;

R₃ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, halogenem, amino, hydroxy, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou;

R₄ je vodík, nebo R₃ a R₄ spolu jsou kyslík;

R₅ a R₆ spolu jsou nezávisle vybrány ze skupiny tvořené vodíkem, nižším alkylem, nižším hydroxy substituovaným alkylem, nižším aminoalkylem, nižším alkylamino nižším alkylem, nižším alkylamino nižším dialkylem, nižším alkylnitrilem, -CO₂H, -C(O)NH₂ a C₂ až C₆ aminokyselinou;

R₇ je v každém případě nezávisle vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, nižším aminoalkylem, nižší alkoxy skupinou, nižším alkylem, hydroxy, amino, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou, halogenem, -CO₂H, -SO₃H, -SO₂NH₂ a -S0₂(nižším alkylem);

man jsou nezávisle vybrána celá čísla od 0 do 3;

Y je vybráno ze skupiny tvořené chinolinylem, izochinolinylem, pyridinylem, pyrimidinylem, imidazolylem, indolylem, benzimidazolylem, pyrazinylem, triazinylem,

0 · 00 0 0

0« »··· «0 000 00000 ♦ ·· ··· · ϊ · ϊ • · 0 0 0 0· · · · ♦ *

0 00 · · · · * * *

0· · 00 · 0· 00 tetrazolylem, thiofenylem, furanylem, thiazolylem, pyrazolylem nebo pyrolylem, nebo jejich substituovanými variantami, kde substituenty jsou jeden nebo dva substituenty vybrané ze skupiny tvořené halogenem, nižším alkylem, nižší alkoxy, amino, nižší alkylamino, nižší dialkylamino, hydroxy, -S0₂ (nižším alkylem) a -SO₂NH₂ skupinou; a jejich farmaceuticky přijatelnými solemi.
77. Způsob regulace apoptózy v lidských buňkách zahrnující expozici buněk množství sloučeniny definované vzorcem I, které je schopno účinné inhibice růstu:

amino, alkylmerkapto, karboxamidem, kde Ri je v každém případě nezávisle vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, halogenem, nižším alkylem, nižší alkoxy, nižší alkylamino, nižší dialkylamino, nižší nižší alkylsulfonyl a kyano skupinou, karboxylovou kyselinou, merkapto skupinou, kyselinou sulfonovou, xantátem a hydroxy skupinou;

R₂ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem a nižším alkylem;

R₃ je vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, halogenem, amino, hydroxy, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou;

R4 je vodík, nebo R₃ a R₄ spolu jsou kyslík;

R₅ a Rě spolu jsou nezávisle vybrány ze skupiny tvořené vodíkem, nižším alkylem, nižším hydroxy substituovaným alkylem, nižším aminoalkylem, nižším alkylamino nižším alkylem, nižším alkylamino nižším dialkylem, nižším alkylnitrilem, -CO₂H, -C(O)NH₂ a C₂ až aminokyselinou;

• · φφφφ φφ φφφφ φφ φφ » φ φ φ ► φ φ φ

64 ·’ pyrazinylem, triazinylem, thiazolylem,

R? je v každém případě nezávisle vybrán ze skupiny tvořené vodíkem, nižším aminoalkylem, nižší alkoxy skupinou, nižším alkylem, hydroxy, amino, nižší alkylamino a nižší dialkylamino skupinou, halogenem, -CO₂H, -SO₃H, -SO₂NH₂ a -S0₂ (nižším alkylem);

man jsou nezávisle vybrána celá čísla od 0 do 3;

Y je vybráno ze skupiny tvořené chinolinylem, izochinolinylem, pyridinylem, pyrimidinylem, imidazolylem, indolylem, benzimidazolylem, tetrazolylem, thiofenylem, furanylem, pyrazolylem nebo pyrolylem, nebo jejich substituovanými variantami, kde substituenty jsou jeden nebo dva substituenty vybrané ze skupiny tvořené halogenem, nižším alkylem, nižší alkoxy, amino, nižší alkylamino, nižší dialkylamino, hydroxy, -S0₂ (nižším alkylem) a -SO₂NH₂ skupinou; a jejích farmaceuticky přijatelnými solemi.
78. (Z) -5- fluoro -2- metyl- (4-pyridyliden) -3- (N-benzyl) indenylacetamid hydrochlorid.
79. Použití sloučeniny definované v jakémkoli z patentových nároků 1 až 28 ve výrobě farmaceutického preparátu určeného k léčbě nádorových onemocnění.