CZ20001824A3

CZ20001824A3 - Způsob výroby výparné spalovací komory hořáku a výparná spalovací komora

Info

Publication number: CZ20001824A3
Application number: CZ20001824A
Authority: CZ
Inventors: Michael Humburg
Original assignee: J. Eberspächer Gmbh & Co.
Priority date: 1997-11-18
Filing date: 1998-08-26
Publication date: 2001-08-15
Also published as: DE19750964A1; DE19881759D2; WO1999026019A1; JP2001523806A; DE19881759B4

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby výparné spalovací komory hořáku pro topné zařízení nebo pro termickou regeneraci filtru spalin a částic, s porézním výparným tělesem, s obvodovou ohraničovací stěnou, čelní ohraničovací stěnou a popřípadě koaxiálním hrdlem přívodu vzduchu pro přívod spalovacího vzduchu, které vyčnívá, do spalovací komory a popřípadě s postranním hrdlem pro umístění zapalovacího zařízení. Vynález se dále týká výparné spalovací komory.

Dosavadní stav techniky

Spalovací komory hořáků tohoto druhu pro uvedené oblasti použití jsou známé. Známé spalovací komory byly sestavovány z lisovaných a následně ohýbaných plechových dílů, což znamenalo značné náklady na spojování jednotlivých dílů normálním způsobem, svařováním nebo letováním. Tyto spojovací techniky mají zpravidla za následek tepelnou deformaci spalovací komory, takže komora se musí před montáží vyrovnat.

Pro racionální výrobu je podle spisu DE 44 42 425 Al navrženo vytvořit spalovací komoru nebo její části jako přesný odlitek, zejména litím na vytavitelný model. U tohoto způsobu se nejdříve zhotoví forma pro voskový model, který má tvar přesného odlitku, který má být nakonec vyroben. Větší počet těchto voskových modelů,

připojených ke společnému licímu kanálu, se pak vytvaruje do formovacího materiálu, který často sestává z keramických částic s pojivém. Při následném lití se voskové modely vytaví a dutý prostor formy, vzniklý vytavením, se vyplní tekutým kovem. Pro vyjmutí přesného odlitku z formy se pak formovací materiál zničí.

Úkolem vynálezu je, při zachování principu výroby spalovacích komor litím, dále zlepšit výrobu komor nebo jejich částí.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje způsob výroby výparné spalovací komory hořáku pro topné zařízení nebo pro termickou regeneraci filtru spalin a částic, s porézním výparným tělesem, s obvodovou ohraničovací stěnou, čelní ohraničovací stěnou a popřípadě koaxiálním hrdlem přívodu vzduchu pro přívod spalovacího vzduchu, které vyčnívá do spalovací komory, a popřípadě postranním hrdlem pro umístění zapalovacího zařízení a výparná spalovací komora podle vynálezu, jehož podstatou je, že spalovací komora nebo alespoň část spalovací komory, sestávající z obvodové ohraničovací stěny a čelní ohraničovací stěny, se vyrábí jako jednodílný výstřik odlitek způsobem tlakového lití kovového prášku, přičemž porézní výparné těleso sestává z více jednotlivých tvarových dílů nebo z více vrstev materiálu s rozdílnou poréznosti, a popřípadě je porézní výparné těleso spečeno se zbytkem spalovací komory nebo jinými částmi spalovací komory.

Výhodné další provedení představuje výrobní postup podle znaků nároků 2 až 7.

Spalovací komora vyrobená způsobem podle vynálezu se vyznačuje znaky nároku 8.

Výhodné další provedení představuje spalovací komora podle znaků 9 až 15.

Podle výhodného provedení vynálezu se spékatelné částice kovového prásku vstřikují do předem připravené negativní formy spalovací komory, popřípadě částí spalovací komory pomocí vstřikovacího zařízení, že hned potom se vstřikem odlité těleso odstraní z negativní formy, a že se nakonec vstřikem odlité těleso spéká.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu se spékatelné částice kovového prášku před vstřikem do negativní formy vkládají do termoplastu sloužícího jako pojivo a fluidizační prostředek, a po vstříknutí a po vyjmutí z negativní formy a před spečením se z termoplastu opět uvolňují, respektive vyvažují.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu se spečené, vstřikem odlité těleso spalovací komory nebo částí spalovací komory podrobuje procesu zajištění jakosti.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu se jako kov Částic kovového prášku používá ocel nebo slitinová ocel, zejména austenitická nebo feritická ušlechtilá ocel, slitinová ocel na bázi niklu, cementační ocel nebo ocel k zušlechtění.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu se jako termoplast používá polární polyacetal s dlouhým řetězem s aditivy.

• · 9 · • · · · > '· · ► · · · · ’ί '· • ·

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu se částice kovového prášku míchají, respektive promíchávají s 35% až 50% objemového podílu termoplastu („pojivá“) do granulátu.

Výše uvedený úkol dále splňuje spalovací komora, zhotovená podle jednoho ze způsobů podle vynálezu, jehož podstatou je, že alespoň obvodová ohraničovací stěna a čelní ohraničovací stěna je vytvořena jako jednodílný, vstřikově odlitý, spékaný kovový díl.

Spalovací komorou může být výparná spalovací komora nebo spalovací komora používající rozprašování vzduchem.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je v jednodílném; vstřikově odlitém, spečeném kovovém dílu integrované vytvořeno také zejména koaxiální hrdlo pro přívod vzduchu, které vyčnívá do spalovací komory a ve vnitřku spalovací komory má na straně pláště otvory pro průchod vzduchu.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je v jednodílném, vstřikově odlitém, spečeném kovovém dílu integrované vytvořeno také zejména postranní úložné hrdlo pro uložení zapalovacího zařízení, zejména žhavicí svíčky.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je v jednodílném, vstřikově odlitém, spečeném kovovém dílu integrované vytvořen také stabilizátor plamene.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je v jednodílném, vstřikově odlitém, spečeném kovovém dílu integrované vytvořeno

it φ · » · φ » φφφφ φ φ ··

alespoň zčásti, také vířivé zařízení pro vytvoření vířivého proudění přiváděného spalovacího vzduchu.

Podle dalšího výhodného provedení průchod vzduchu jsou obvodově stejně rozděleny na způsob síta.

vynálezu jsou otvory pro rozděleny, zejména jsou

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je porézní výparné těleso upraveno ve formě spékaného tvarového dílu, který je uspořádán zejména na vnitřním obvodu obvodové ohraničovací stěny.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je porézní výparné těleso vytvořeno ve formě separátního vstřikově odlitého dílu, vyrobeného procesem vstřikování kovového prášku.

Způsob tlakového lití kovového prášku je obecně znám (viz například firemní dokumentaci CM-Práškové vstřikované odlitky GmbH, D-88427 Bad Schussenried, Titul: „Všichni mluví o MIM - my to uděláme!“)· Způsob je, jak známo, hospodářsky racionální a použitelný při výrobě komplexně utvářených malých dílů, které váží méně než 20 g (viz zejména list 5, poslední odstavec, až list 6 první odstavec uvedeného firemního spisu), už kvůli vyšším nákladům na suroviny a nezbytným drahým nástrojům (viz zejména kapitolu „Nevýhody způsobu MIM“, list 6, uprostřed, firemního spisu) a kvůli dlouhým výrobním časům nástrojů (nutná vícenásobná změna nástrojů), a skutečnosti, že prototypy je možné vyrobit jenom s pomocí definitivních nástrojů.

U větších dílů, už v oblasti od 100 g, vede velikost a tvar konstrukčních prvků při spékání, při kterém dochází k úniku konstrukčních prvků od 18 do 25 % působením vznikající tíhové síly, k deformacím dílů.

Podle druhu spalovací komory jsou však konstrukční prvky, které podle typu konstrukce odlitku váží asi 200 g, důvodem, proč odborníci dosud nevyráběli spalovací komory metodami tlakového lití kovového prášku.

Vynálezce/přihlašovatel je jediný, který se přenesl přes uvedené pochyby a signalizoval a prokázal, že tento druh spalovací komory je možné realizovat technologií vstřikovacího lití kovů, takzvaný MIM proces (Metal Injection Moulding).

Ukázalo se, že uvedený MIM proces je použitelný podle druhu spalovacích komor, a přes úbytek materiálu při spékání není u spalovacích komor nutné žádné následné opracování. Konstrukční díly se dají vyrobit s výrazně menší tloušťkou stěny než například u přesného lití. Další výhodou způsobu výroby spalovacích komor podle vynálezu (ve srovnání s přesným litím) jsou výrazně menší procesní časy (1 den, u přesného lití je procesní čas delší než 10 dní).

Oproti přesnému lití existují také zejména následující výhody:

- vyšší procesní bezpečnost

- menší tolerance

- nižší výrobní náklady

- menší hmotnost a redukce tloušťky stěny

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále blíže objasněn na základě příkladu provedení se zřetelem na přiložený výkres, sestávající z jediného obrázku, na

9·» ·

'·· ·· ·· • » » 9 % • ·* · 9 9 9 • · * « · · « kterém je v osovém řezu schématicky znázorněna hotová výparná spalovací komora podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Spalovací komora 2, znázorněná na výkrese, sestává v podstatě z rovné čelní ohraničovací stěny 4, která přechází na vnější straně radiálně do upevňovací příruby, z válcovité obvodové ohraničovací stěny 8., která se od čelní ohraničovací stěny 4 táhne v pravém úhlu směrem doprava, z válcovitého hrdla 10 přívodu vzduchu, táhnoucího se středem od čelní ohraničovací stěny 4 v pravém úhlu směrem doprava, a z úložného hrdla 12 pro uložení zapalovacího zařízení, zejména žhavicí svíčky.

Upevňovací příruba 6 má kruhový vnější obvod. Hrdlo 10 přívodu vzduchu je soustředné s obvodovou ohraničovací stěnou 8. tak, že mezi hrdlem 10 přívodu vzduchu a obvodovou ohraničovací stěnou 8_je vytvořen kruhový prostor.

Podélná středová osa 14 spalovací komory 2. je označena příslušnou vztahovou značkou. Hrdlo 10 přívodu vzduchu má, měřeno v axiálním směru, asi poloviční délku než obvodová ohraničovací stěna 8. V příčném řezu, který není zobrazen, má úložné hrdlo 12 částečně kruhový vnitřní obrys, který zahrnuje přes zhruba 240°. Část obvodové stěny úložného hrdla 12 představuje jakoby vypuklinu obvodové ohraničovací stěny £, přičemž obvodová ohraničovací stěna 8. je tam, kde se úložné hrdlo 12 napojuje, přerušena. Úložné hrdlo 12. nedosahuje směrem doprava až ke konci obvodové ohraničovací stěny

12. Podélná středová osa 16 úložného hrdla 12 prochází vně obvodové ohraničovací stěny 8. a je rovnoběžná s osou 14. Stěna 10 hrdla přívodu vzduchu má kruhové otvory 18 pro průchod vzduchu, které

^fc· i9 9 9 • ·9 9 • ·9 *

9 9 ·

9<9 99 jsou radiálně rozděleny po obvodu vedle sebe ve dvou axiálních řadách.

Na konci hrdla 10 přívodu vzduchu ve směru proudění, na výkrese pravém, je upraven v axiálním pokračování hrdla větší počet můstků, rozdělených po obvodě tak, že mezi můstky jsou vytvořeny podélné výřezy, kterými může být vzduch rovněž radiálně obracen do kruhového prostoru.

Na konci proti směru proudění, na výkrese levém a na konci ve směru proudění, na výkrese pravém (to jest na začátku můstků) je hrdlo 1,0 přívodu vzduchu otevřeno.

Všechny dosud zmíněné díly spalovací komory 2 jsou vytvořeny společně jako integrální vstříknutý odlitek z kovového prášku.

Hrdla 10 přívodu vzduchu mohou být také vyrobena separátně a následně spojena s vystříknutým odlitkem z kovového prášku.

Zleva je k čelní ohraničovací stěně 4 připojeno v podstatě válcovité pouzdro 20 přívodu vzduchu, které může obsahovat řídicí přístroj pro vytváření vířivého proudění, vstupujícího do hrdla l_0 přívodního vzduchu. K pouzdru 20 přívodu vzduchu je připojeno nezobrazené dmychadlo, které dodává s potřebným přetlakem spalovací vzduch, který může axiálně nebo radiálně vstupovat do schématicky znázorněného pouzdra 20 přívodu vzduchu.

Na konci hrdla 10 přívodu vzduchu ve směru proudění je uspořádána přiléhající, vlevo konvexně zakřivená deska, sloužící jako stabilizátor 22 plamene, která je pomocí malé tyče 24. probíhající axiálně středem, upnuta k levé koncové čelní straně pouzdra 20

0 0 0 0 0 0 0 0 · 0 0 10 0 -0

0 00 0 0 0 0 0

00 000 00 0

00 0 0 00 0

00 00 00 .

přívodu vzduchu. Na levém konci prochází malá tyč 24 koncovou čelní stěnou pouzdra 20 přívodu vzduchu a je tam upevněna zašroubovanou maticí 26.

Zakřivený stabilizátor plamene sestává z plechu. Může být ale také integrálně zahrnut do vystříknutého odlitku z kovového prášku. V takovém případě pak není zapotřebí upevňovací tyč 24.

Na výkrese je dále možno rozeznat porézní výparné těleso 28. vpravo od čelní ohraničovací stěny 4 a radiálně uvnitř obvodové ohraničovací stěny 8.. Porézní výparné těleso 28 sestává zejména ze spékaného kovu a obzvlášť je spékáno v tomto místě. V axiálním směru je výparné těleso 28 na zobrazeném příkladu provedení poněkud kratší než obvodová ohraničovací stěna 8, může však být stejně dlouhá nebo také delší než obvodová ohraničující stěna 8..

V oblasti, kde vnitřek úložného hrdla 12 pro zapalovací zařízení přechází do vnitřku spalovací komory 2, to jest do kruhového prostoru mezi obvodovou ohraničovací stěnou 8. a hrdlem 10 přívodu vzduchu, má porézní výparné těleso 28 otvor 30. který je co do velikosti pouze částí přerušení obvodové ohraničovací stěny 8, ale prakticky může být také stejně velký jako přerušení.

Konečně je možné rozpoznat na výkrese vodicí a ochranný kroužek 3 2, který vyčnívá v pravém úhlu od čelní ohraničovací stěny 4 do kruhového prostoru mezi obvodovou ohraničovací stěnou 18 a hrdlem 10 přívodu vzduchu. Axiální délka kroužku 32 obnáší 5% až 30% axiální délky hrdla 10 přívodního vzduchu. Kroužek 32 je vytvořen zejména rovněž jednodílně s výstřikem z kovového prášku.

BB

Β

ΒΒΒ Β

Β

Β » ΒΒ • Β

Β ΒΒΒ

Β Β «

Β Β 4 » ΒΒ

Nahoře vlevo na výkrese je ještě upravena díra 34 vrtaná šikmo pod úhlem 45° pro přívod paliva, přičemž do díry 34 může být nalisováním vsazeno nezakreslené hrdlo. Ve skutečnosti se nachází díra 34 v pozici pootočené o 150° vůči pozici zakreslené, vedle úložného hrdla 12 pro zapalovací zařízení.

Jak bylo dříve popsáno, je spalovací komora 2 úplně nebo částečně vyrobena vstřikovacím způsobem jako jednodílný výstřik z kovového prášku.

Souhrnně se výroba vyznačuje

- vstřikováním spékatelných částic kovového prášku do předem připravené negativní formy spalovací komory 2, popřípadě dílů spalovací komory 2, zejména s pomocí vstřikovacího stroje na plasty,

- spékáním vystříknutého tělesa v negativní formě a

- vyjmutím spečeného vystříknutého tělesa z jedno nebo vícedílné negativní formy speciálním nástrojem.

Po MIM procesu se tedy kombinují dvě známé výrobní technologie, vstřikování a spékání. V protikladu k obvyklému spékání se u MIM procesu vyrábí bez působení vnějších sil, to jest bez lisování, kompaktní těleso, prostřednictvím molekulární vazby velmi jemných částic kovového prášku. Vyrobené těleso má hutnost více než 95% a každý tradiční spékaný díl převyšuje dále svou pevností.

Ukázalo se, že obzvlášť účelné je vložit před vstřikováním spékatelné částice kovového prášku do termoplastu, sloužícího jako pojivo a fluidizační prostředek, a po vstřikování je opět z termoplastu vyjmout, respektive vyvázat.

φ i# φ

φ φφφ · φ

φ φφ φφ φφ ··

ΦΦΦ Φ <Φ.φ φ φ · »·· φ φ* φ φ

Φ ΦΦ ΦΦΦ φ · φ

ΦΦΦ Φ ΦΦΦΦ

ΦΦ ΦΦ ΦΦ Φ«

Termoplast sestává zejména z polárního polyacetalu s dlouhým řetězem a různými aditivy.

Kovový prášek, zejména ocelový η o K 11 v* w ze slitinově

Λ η p 1 , U VVli, obzvlášť z austenitické nebo feritické ušlechtilé oceli, oceli legované niklem, cementační oceli nebo oceli k zušlechtění, se slučuje, respektive smíchává přednostně s 35% až 50% objemových dílů termoplastu, takzvaného „pojivá“, na granulát, takzvaný východiskový produkt.

Podobně jako je tomu u vystřikování plastů, lze východiskový produkt zpracovat také na zcela normálních vytlačovacíčh vstřikovacích automatech při cca 150 °C. Pro zachování hmoty a jakosti povrchu zde mají rozhodující význam nástroje pro vstřikovací lití, respektive negativní forma vyráběného tělesa. Vysoce krystalický polyacetal stabilizuje vystříknuté těleso tím způsobem, že je možná také automatická manipulace s tělesem pomocí robotů.

Zatímco u vstřikování plastů je díl již hotový, představuje vstřikovací lití u MIM procesu pouze první krok ve výrobě dílu, takzvaného „polotovaru“.

V následujícím uvolňovacím procesu se polotovar z polyacetalu, který je potřebný pouze pro tvarování při vstřikovacím procesu, vyprošťuje. Využívá se při tom známá iabiiita polyacetalu vůči kyselinám. Polotovar se (společně s ostatními polotovary) vloží do takzvané vyprošťovací pece, ve které je dusíková atmosféra. Při teplotě pece cca 140 ⁰ se pak do prostoru pece čerpá kyselina dusičná a rychle se odpařuje. Takto vzniklá kyselá atmosféra v komoře pece působí na díl, který se zde nalézá a rozkládá polyacetal kyselinokatalytickou cestou na formaldehyd. Depolymerizace nebo uvolnění

4»

444»

4 4

444 ··

4 4

4 444

4 4 4 ·4 4

44

4'4

4

4 4 ·

4 4 4 ·· 44 probíhá z vnějšku dovnitř dílu rychlostí od 1 mm/h do 3 mm/h. Po uvolnění se z polotovarů stávají porézní takzvané „výrobky před dokončením“ to jest díly, které již neobsahují žádný podíl pojivá. Plyny vytvořené při tomto procesním kroku se beze zbytku spalují pomocí dvoustupňové pochodně, která patří k zařízení pece.

V dalším procesním kroku, spékání, se díly zhutňují do kompaktního tělesa. Spékání se děje ve vakuových pecích, které jsou vyloženy molybdenem. V závislosti na použitém legování probíhá spékání při různých teplotách a v různých atmosférách (vodík nebo dusík). Běžně se spékací teploty kovových dílů pohybují mezi 1250 °G až 1450 °C. Poréznost, vzniklá při uvolňování, se během spékání vyplní a částice prášku se spečou do pevného, homogenního a⁵kompaktního tělesa. Toto zhutnění se zakládá na difúzních procesech, které probíhají mezi jednotlivými částicemi prášku. Díky tomuto zhutnění se výrobky před dokončením smršťují na svou konečnou výrobní velikost. Úbytek při spékání je podle legujícího prášku mezi 18% a 25% a je nutné jej odpovídajícím způsobem zohlednit větším dimenzováním vstřikovacích nástrojů, respektive negativní formy.

Po spékání jsou díly zpracované technologií MIM, jako takové, hotovy. Rozměry mohou ale být následně ještě proměřeny, popřípadě se mohou díly podrobit specifické kontrole jakosti.

Je nutné ještě poznamenat, že znaky schopné samostatné ochrany, obsažené v dodatkových patentových nárocích, mají mít, přes zamýšlenou formální zpětnou vazbu na hlavní nárok, odpovídající samostatnou ochranu. V ostatních případech všechny znaky vynálezu, obsažené v celkových podkladech přihlášky, v rozsahu ochrany vynálezu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob výroby výparné spalovací komory (2) hořáku pro topné zařízení nebo pro termickou regeneraci filtru spalin a částic, s porézním výparným tělesem (28), s obvodovou ohraničovací stěnou (8), čelní ohraničovací stěnou (4) a popřípadě s koaxiálním hrdlem (10) přívodu vzduchu pro přívod spalovacího vzduchu, které vyčnívá do spalovací komory (2) a popřípadě s postranním hrdlem (12) pro umístění zapalovacího zařízení, vyznačující se tím, že spalovací komora (2) nebo alespoň část spalovací komory, sestávající z obvodové ohraničující stěny (8) a čelní ohraničující stěny (6), se vyrábí jako jednodílný výstřik způsobem vstřikování kovového prášku, přičemž porézní výparné těleso (28) sestává z více jednotlivých tvarových dílů nebo z více vrstev materiálu s rozdílnou porézností, a popřípadě je porézní výparné těleso (28) spečeno se zbytkem spalovací komory nebo jinými částmi spalovací komory.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že spékatelné částice kovového prášku se vstřikují do předem připravené negativní formy spalovací komory, popřípadě částí spalovací komory pomocí vstřikovacího zařízení, že hned potom

9· »· ··

9 9 9

9 · 999

9 9 9 9

9 9 · 9

99 99

9 9.

'9 9

9 9

9 9

9 9 '9 se vstřikem odlité těleso odstraní z negativní formy, a že se nakonec vstřikem odlité těleso spéká.
3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že spékatelné částice kovového prášku se před vstřikem do negativní formy vkládají do termoplastu sloužícího jako pojivo a fluidizační prostředek, a po vstříknutí a po vyjmutí z negativní formy a před spečením se z termoplastu opět uvolňují, respektive vyvažují.
4. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že spečené, vstřikem odlité těleso spalovací komory nebo částí spalovací komory se podrobuje procesu zajištění jakosti.
5. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že jako kov částic kovového prášku se používá ocel nebo slitinová ocel, zejména austenitická nebo feritická ušlechtilá ocel, slitinová ocel na bázi niklu, cementační ocel nebo ocel k zušlechtění.
6. Způsob podle jednoho z nároků 3 až 5, vyznačující se tím, že jako termoplast se používá polární polyacetal s dlouhým řetězem s aditivy.
7. Způsob podle jednoho z nároků 3 až 6, vyznačující se tím, že částice kovového prášku se míchají, respektive promíchávají s 35% až 50% objemového podílu termoplastu („pojivá“) do granulátu.

• 9

9 9 í * • 99
8. Výparná spalovací komora, zhotovená podle jednoho ze způsobů podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že alespoň obvodová ohraničovací stěna (6) a čelní ohraničovací stěna (4) je vytvořena jako jednodílný, vstřikově odlitý, spékaný kovový díl.
9. Výparná spalovací komora podle nároku 8, vyznačující se tím, že v jednodílném, vstřikově odlitém, spečeném kovovém dílu je integrované vytvořeno také zejména koaxiální hrdlo (10) pro přívod vzduchu, které vyčnívá do spalovací komory (2) a ve vnitřku spalovací komory má na straně pláště otvory (18) pro průchod vzduchu.
10. Výparná spalovací komora podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že v jednodílném, vstřikově odlitém, spečeném kovovém dílu je integrované vytvořeno také zejména postranní úložné hrdlo (12) pro uložení zapalovacího zařízení, zejména žhavicí svíčky.
11. Výparná spalovací komora podle jednoho z nároků 8 až 10, vyznačující se tím, že v jednodílném, vstřikově odlitém, spečeném kovovém dílu je integrované vytvořen také stabilizátor (22) plamene.
12. Výparná spalovací komora podle jednoho z nároků 8 až 11, vyznačující se tím, že v jednodílném, vstřikově odlitém, spečeném kovovém dílu je integrované vytvořeno alespoň zčásti, také vířivé zařízení pro vytvoření vířivého proudění přiváděného spalovacího vzduchu
13. Výparná spalovací komora podle jednoho z nároků 10 až 12, • ϋ 4 4 • 4 4

4 4 444

4 4 4

4 4 4 • 4 4 4 vyznačující se tím, že otvory (18) pro průchod vzduchu jsou obvodově stejně rozděleny, zejména jsou rozděleny na způsob síta.
14. Výparná spalovací komora podle jednoho z nároků 8 až 13, vyznačující se tím, že porézní výparné těleso (28) je upraveno ve formě spékaného tvarového dílu, který je uspořádán zejména na vnitřním obvodu obvodové ohraničovací stěny (8).
15. Výparná spalovací komora podle jednoho z nároků 8 až 13, vyznačující se tím, že porézní výparné těleso (28) je vytvořeno ve formě separátního vstřikově odlitého dílu, vyrobeného procesem vstřikování kovového prášku.