CZ194491A3 - Regeneration process of a device for treating fibers as well as a device for making the same - Google Patents

Description

Způsob, regulace zařízení pro'zpracov£váňí vláxen,^-jakož i instalace k provádění tohoto způsobu.

Oblast technikyVynález se týká způsobu regulaí vání vláken, který je vhodný pro užil postupu pro přádelnu* zařízeni prc zpracc’ v soustavě k vedení

Dosavadní stav techniky

Dnešní běžná přádelnická instalace přijímá materiál v podobě balíku jako předlohy a přeměňuje jej řetězem různých zpracovávacích 'stupňů na přízi, která musí splňovat předem určené jakostní ukazatele* Přitom je snaha, aby bylo tuto přeměnu samočině řídit popřípadě regulovat. To je však mimořádně obtížná úloha, a to z různých důvodů, z nihž jsou níže uvedeny pane některé kategorie, totiž;

- různá, požadavky, které jsou kladeny na přádelnický výrobek /přízi/ dalším zpracováním na konečný výrobek /například tkaninu nebo úplet/,

- počet zpracovávaných stupňů, kterých je zapotřebí při přeměně vlákenného materiálu na cřízi,

- různé technplogické ovlivňující činitele, které působí v každém stupni zpracování.

Účelem vynálezu je snížit složitost celkové úlohy tím, že se oddělí identifikovatelné dílčí úlohy.

Podstata vynálezu předmětem vynálezu je způsob regulace zařízení pro zpracovávání vláken, který zahrnuje řadu zpracovávacích stupňů, aby vlákenný’ materiáljbyl dodáván jako útvar s vlastnostmi v podstatě předem určenými, přičemž vhodným selektivně přizpůsobitelným zpracováním vlákenného materiálu při průchodu záříse- 2 ním mohou být ovlivňovány uvedené vlastnosti útvaru a přičemž v nejméně jednom mezilehlém stupni tohoto zařízení se určí na· stavitelná vlastnost výrobku tohoto stupně /a tedy příslušná vlastnost útvaru/'.

Způsob je vyznačen tím, že v uvedeném mezilehlém stupni se získá signál, který představuje míru pro uvedenou zjistíte nou vlastnost meziproduktu. Vynález je dále vyznačen tím, že se tohoto signálu použije pro řízení popřípadě regulaci nejméně jednoho zpracovávscího stupně, kterým musí vlákenný materiál projít, než dosáhne uvedeného mezilehlého stupně, a která ovlivňuje uvedenou nastavitelnou vlastnost.

Podlé zvláší výhodného provedení tohoto postupu je mezi lehlém stupněm česací stroj a zjistitelná vlastnost je podíl krátkých vláken u zpracovávaného materiálu. Předcházejícím stupněm je čistírna, rozvolňování nebo mykárna zařízení. Signálu získaného v česacím stroji lze použít k řízení popřípadě regulování směšovacího postupu nebo/a k řízení popřípadě pro regulaci rozvolňování a čištění vlákenného materiálu.

Vynález se týká také zařízení pro zpracovávání vláken, které je vyznačeno prostředky pro získání uvedeného signálu a řídícími popřípadě regulačními ústrojími pro předcházející stupeň, jenž múze ovlivňovat zjistitelnou vlastnost. Přitom může být postaráno o samočinný regulační zásah. Lze však také upravit ukazovací ústrojí, které slouží jako pomůcka při rozhodování pro zásah do zpracování, který má být proveden obsluhujícín personálem.

Stav znázorněný uvedeným signálem se s výhodou srovnává s předem určeným žádaným stavem /například v čítači/, aby se zjistily případné odchylky od žádaného stavu. Při zjištění takové odchylky se. s výhodou nejdříve provede kontrolní krok, -zby se. zjistilo, nemá-li být tato odchylka připsána mezitímnímu stupni /například česačce samotné/. V posledním případě

- 3 se na předcházející stupně nevydá žádný řídící popřípadě regulační signál, nýbrž se ukáže vadný stav uvedeného mezistupně samotného popřípadě se odstraní vhodnými zásahy. Teprve potom, když se nezjistí vadný stav příslušného mezilehlého stupně, by měl být na předcházející stupeň vyslán regulační popřípadě řídící signál.

Vynález bude nyní vysvětlen na příkladech v souvislosti s výkresy.

Obr. 1 je schematický nákres zařízení přádelny pro zpra cování balíků vláken až k získání příze vypředené na prstenco vén dopřádacím stroji.

Cbr. 2 je diagram prc znázornění téže přádelny,přičemž pro zjednodušení jsou znázorněny různé stupně postupu, aniž by každý stupeň byl rozložen do jeho jednotlivých strojů.

Obr. 3 js staplový diagram typického vlákenného materiálu v tak zvané přádelně krátkých vláken.

Obr.4 je schematický půdorys rozvolňovače balíku.

Cbr.5 je schematický pohled se strany na stroj pro rozvclnění popřípadě čištění vláken.

Cbr. 5 je schematické znázornění soustavy pro řízení po stupu podle naší 11 přihlášky o. 3S247S z 25. 5. 1559.

Obr. 7 je schematický pohled se strany na česací stroj podle naší Švýcarské přihlášky 4754/55 z 22. 12. 1555.

Cbr. 5 je schematické znázornění jediné Česací hlavy stroje oodle obr. 7.

Obr. 3 A a jsou dva časové diagramy pro vysvětlení různých zasad měření.

Obr. 10 je diagram pro vysvětlení různých měřících uspořádání pro získání vhodného signálu v česacím oddělení.

Přádelna znázorněná na obr. 1 zahrnuje rozvolňovač 120 balíků, stoj 122 pro hrubé čištění, směšovací stroj 124, dva stroje 126 pro jemné čištění, dvanáct mykacích strojů 128, dvě posukovadla 130 (první posukovací průchod), dva přípravné česací stroje 132, deset česacích strojů 136, čtyři posukovací stroje 138 (druhý posukovací průchod), čtyři křidlo vky 140 a čtyřicet prstencových dopřádacích strojů 142.

Toto je dnes běžné uspořádání pro výrobu tak zvané česané skané příze. Prstencové dopřádání může být nahraženo novějším dopřádacím postupem (např. bezvřetenové dopřádání), přičemž se křídlovky stanou zbytečnými. Jelikož však se tento vynález zabývá přípravnými stupni před koncovým dopřádáním, (včetně případných příprav koncového dopřádání ve stupni s křídlovkami), postačí vysvětlení v souvislosti s běžným prstencovým dopřádáním i pro užití vynálezu v souvislosti s novými dopřádacími postupy.

Přádelna podle obr. 1 je znovu schematicky znázorněna na obr. 2, přičemž v posledním případě jsou stroje shrnuty do zpracovávacích stupňů. Z tohoto stanoviska tvoří rozvolňovač 120 balíků a stroj 122 pro hrubé čištění, směšovací stroj. 124 a stroje 126 pro jemné čištění dohromady tak zvanou čistír nu 142, která dodává do mykárny 44 důkladně rozvolněný a vyčištěný vlákenný materiál. Uvnitř čistírny je vlákenný materiál dopravován pneumatickou dopravní soustavou (proud vzduchu) od jednoho stroje ke druhému, kterážto soustava končí v mykárně. Mykací stroje 128 dodávají každý jeden pramen jako meziprodukt, který se musí uložit do vhodné nádržky (tzv. kon ve) a dále dopravit.

První posukovací pasáž (posukovadly 130) a druhá posuko vací pasáž (posukovadly 138) tvoří každá jeden zpracovávací stupeň 46 popř. 52 (obr. 2). Mezi nimi tvoří přípravné česací stroje 132 zpracovávací stupeň 48 (obr.2) a česací stroje 136 zpracovávací stupeň 50 (obr. 2). Konečně tvoří křídlovky 140 dopřádací přípravný stupeň 54 (obr. 2) a prstencové dopřádací stroje 142 koncový dopřádací stupeň 56 (obr. 2). S těmito dvěma posledními zpracovávacími stupni se tento popis nebude blíže zabývat.

?' Konečný výsledek schematicky znázorněného dopřádacího postupu je ovlivňován velkým množstvím činitelů, jež zde nebudou jednotlivě probírány. Důležitým činitelem je zpracovávaná surovina, která může být uvažována jako skupina jednotlivých zjistitelných vlastností vláken (např. jemnost vláken, typ vláken, pevnost vláken, atd). Důležitou vlastností pro konečný výsledek je délka vláken, která s ohledem na počet zpracovávaných vláken může být v podstatě zjištěna a znázorněna jen statistickými metodami. Délková vlastnost vláken určité suroviny se proto udává tzv. staplovým diagramem (obr. 3) (viz str.

příručky Textile?Fibres:/Testing and Quality Control, autor: S. L. Anderson in Manual of Textile Technology, Quality Control and Assessment, vad. Textile-Institute). Z tohoto diagramu lze zjistit podíl (procento) vláken o daném rozsahu délek pro příslušnou surovinu.

Při zpracovávání přírodních vláken (například bavlněných vláken) není možné objednat surovinu s předem určeným staplovým diagramem. Žádaný diagram spíše musí být vytvořen vhodným zpracováním vlákna různého původu (provenience). Existují zejména tři stupně zpracování, které mohou ovlivnit staplový diagram dopřádaného materiálu, totiž:

- čištění

- mykání

- česání.

Poslední stupeň, který ovlivňuje tuto vlastnost suroviny a určuje ji pro koncové dopřádání, je česání, pročež budě nejdříve níže posouzena funkce tohoto stupně. Přitom se předpokládá užití běžných česacích strojů, takže je zbytečné zde podrobně vysvětlovat konstrukci a působení česacího stroje. Takové podrobnosti lze například zjistit z knihy Brawing, Combing and Roving, autor: Zoltan S. Szalocki, vydavatel: The Institute cf Textile Technology, nebo z příručky A Practical Guide to Combing and Roving, autor: «^r Klein v íáanual of Textile Technology, Short Staple Spinning, vydavatel The Textile Institute.

Z uvedených pramenů ;e zřejmé, že postatnu funkce cesacího stroje záleží v tom, aby z postupu byla jako odpad odstraněna vlákna kratší než zjistitelná minimální délka. Toto působení lze nejlépe znázornit v diagramu na obr. 3. Budiž předpokládáno, že Čistírna 42, popřípadě' mykárna 44 dodává česacímu stroji 52 surovinu z vláken s charakteristikou C podle staplového diagramu znázorněného na obr. 3· Cesací stroje /obr. 1/ této česárny jsou nastaveny tak, že odstraňují jako odpad všechna vlákna kratší než X mm. Za přijatých předpokladů představují tato vyloučená krátká vlákna podíl Y « z předlohového materiálu podaného přípravným stupněm 50» Poměry znázorněné na obr. 3 představují žáčarý stav. Odchylky od tohoto žádaného stavu jsou zjistitelné určením podílu krátkých vláken, vyicu.zem nošeného v česárně a z toho vyplývají možnosti pro případě regulování čistírny a/nebo mykúrny. Tyto možnosti budou nyní blíže projednány.

/ znsazě existuji, cvs možnosti oviivnovum stapiového diagramu suroviny, totiž:

- předložením vláken různých dílek /proveniencí/

- intensitou zpracovávání vláken, přičemž vyšší intensita vede nucené k většímu poškození vláken /zkrácení/ . V z « rimiady tecnto ovou možnosti jsou znázorněny na oor.

a 5,

Cbr. 4 znázorňuje schematicky rozvolňováni balíků s věží Afi, která je vratně ocjízdná oodél kanálu 52. Věž 50 má výložnik 64, který je vybaven agregázem pro rozvolňování balíků /neznázorněno/. Vedle kanálu 62 ae umístí balíky vláken ve skupinách 66, 65, 70, 72. Při vratném pojíždění věže 60 s výIcžníkem 64 nad danou skupinou balíků /na obr. 4 je to nad skupinou 65 balíků/ uvolňuje rozvlákňcvací agregát vlákenné vločky s povrchu balíků a vede je přes pneumatickou dopravní soustavu /neznázorněno/ dc kanálu 62. Potom mohou být přes uvedenou dopravní soustavu dodány na další stroje čistírny a konečně dc mykárny. Jestliže se nyní skupiny balíků organizují podle provenience /tak,-že například vlákna první provenience jsou ve skupině 65 balíků a vlákna druhé provenience ve skupině 66 balíků/, může být staplový diagram spřádaného materiálu ovlivňován tím, še rczvolňovač balíků vede ke zpracování dále větší množství vláken ze skupiny 68 balíků než ze skupiny 66 balíků. Tímto způsobem může být ovlivňováno tak zvané míšení vláken, přičemž však směs spřádaného materiálu může být také ovlivňována například nastavením směšovacího stuje(24 /obr. 1/.

Obr. 5 znázorňuje schematicky otáčivý buben 74 čistícího stáje, například stroje422 pro hrubé čistění /obr. 1/. Tento buben 74 spolupracuje například s roštem, který sestává z jednotlivých .nastavitelných roštnic 76 /na obr. 5 je znázorněna jen jedna roštnice 76/. Každá roštnice 76 je oéáčivá kolem esy 75 a má pracovní hlavu SJ na svém konci vedle bubnu 74. Přestavováním roštnice 76 kolem osy 75 může být měněno postaveni pracovní hlavy 50 vůči bubnu 74. Tím se ovlivňuje intensita zpracování při čištění materiálu. Intensivnější zpracování znamená vyšší stupeň vyčištění, zároveň však větší poškození /'zkrácení/ vláken zpracovávaného vlákennoho materiálu. Nastavování tyčí 76 může být prováděno ručně, může být však také vyvoláno samočinně stavěcími motory £2. Lalěí místa, kde je možní intensivnější zpracovávání vláken na účet většího poškození /zkrácení/ vláken, je jemné čištění a myxání.

přihlášce '77$ z 26. 5. l$cí je popsána soustava pro řízení postupu, podle níž je přádelna organizována v oblastech a signálů z jedné, oblasti lze využít k řízení popřípadě regulaci předcházejících oblastí. Příklad takové instalace je schematicky znázorněn na obr. &, přičemž instalace má tři oblasti 31, 32 a 53 a každé oblasti je přiřazen vlastní počítač 31, 32, 33. pro řízení postupu, každý počítač 31, 32, 33 je pro výměnu signálu spojen se stroji, popřípadě skupinami strcjú má vlastní oblasti /což je na obr. 5 schematicky naznačeno spojnicemi 24/ a počítače jsou spojeny také navzájem pro výměnu signálů mezi sebou /z.->. obr. ó je to schematicky naznačeno spojnicemi 36/. Odborníkovi bude jasné, že znázornění na obr. 6 je čistě schematické. Lze ovsem upravit pro řízení postupu jediný počítač, který je spojen se všemi oblastmi instalace přádelny a provádí žádanou vjměnu signálů mezi těmito oblastmi. Znázorněné provedení s řídicím počítačem pro oblast 3 představuje však smysluplnou možnost, jež je užito pro toto vysvětlení.

Oblast 51 zahrnuje čistírnu 42 a nykárnu 44 /obr. 2/.

Oblast 32 zahrnuje jam oba posunovací stupně 46, 52 /obr. 1/, jakož i přípravný česací stupeň 43 a česárnu 50»

Oblast 33 zahrnuje křídlovku 54 a koncový dopřádací stupeň 56 /ohr. 2/.

V souvislosti s výhodným provedením vynálezu mají význam oblasti .51 a 52, přičemž signály, které jsou získávány v česórně /v oblasti 32/. se používají pro řízení, popřípadě regulování strojů v oblasti 51 přes počítače 32 a 31. Získávání příslušného signálu bude nyní blíže vyloženo na základě obr.

7, 3 a 5.

Obr. 7 je kopie obr. I z naší dřívější švýcarské přihlášky č. 4754-33 a znázorňuje schematický bokorys česacího stroje s regulovaným posukovadlem. Nejdříve bude vysvětlena jen základní konstrukce česacího stroje./bez zřetele na regulaci pcsukovadla/.

- 9 Obr. 7 znázoruje česací stroj 1 s například osmi česacími hlavami 2, z nichž jsou na výkresu znázorněny jen čtyři. Jedna samotná česací hlava 2_ je schematicky znázorněna ve větším měřítku na obr. £ /se směrem pohledu v podélném směru stroje/. Na nosných válcích 110 /obr. £/ je štůčka 3 rouna, jejíž rouno 4 přes podávači (Strojí 112 /obr. £/ přiváděno česacímu zařizeni 5. Česací zařízení 5 může, jak všeobecně známo, sestávat z kleštové sestavy 114 /obr. £. /, z okrouhlého hřebenu 116, pod ním umístěného a z dočesávacího hřebene lič s připojenými odtrhovacími válci 119, upravenými za kleštovou· sestavou, vztaženo na dopravní ústrojí.·

Vyčesané vlákenné rouno, odevzdávané odtrhovacími válci 119, přichází přes odtahový stůl 6 /obr. 7/ do odtahového trychtýře, který není blíže znázorněn. U odtahového trychtýře še vlákenné rouno slučuje do vlákenného pramene, popřípadě česaného pramene. Tento děj je podporován dvojicí odtahových válců 7, zařazenou za příslušným odtahovým trychtýřem, která odevzdává česaný pramen na odváděči stůl. Aby vlákenné prameny 10 byly na odváděcím stole £ dále dopravovány vedle sebe, jsou upraveny vodiče 9 pramene, které jsou vůči sobě přesazeny ve vodorovném směru. Vlákenné prameny 10, vedené rovnoběžní vůči sobě, přicházejí k průtažnému ústrojí 11, na jehož vstupu je umístěn měřicí člen 12, který snímá tlouštku přicházejících vlákenných pramenů. Kěřicí člen 12 může být vytvořen různě, například jako optické nebo mechanické zařízení.

Po průchodu měřicím členem 12 přicházejí vlákenné prameny mezi vstupní válce 13 předprůtahového pásma 1- k dvojici středních válců 15, která zároveň tvoří přívodní válce pro následující hlavní průtahové pásmo 16. Přeš podávači válce 17 na výstupu hlavního průtahového pole 16 přicházejí dloužené prameny 10 do schematicky znázorněného trychtýře lc pro prameny a tam se slučují na česancový pramen 19 za přispění odtahových · -válců 20. Fro vedení vláken je v předprůtahovém poli umístěna tlačná tyč 21 by také mohla být upravena v hlavním průtahovém poli.

- 10 Česancový Dramen 19, odevzdaný odtahovými válci 20,· přichází na dopravní pás 22 a je převáděn k lisu 23 pro konve. Přes kalandrové válce 24 a trychtýřové kolo 25 je česancový pramen 19. odkládán do formy 26.

Kratší vlákna jsou přejímána ojehlením 117, /obr. 6/ okrouhlého hřebene 116 a jsc& s tohoto hřebene 116 odstraňována čisticím ústrojím KS. čisticí ústrojí KH vede tato vyloučená krátká vlákna dále k sacímu kanálu 121, který probíhá kolem všech osmi česacích hlav ? a dopravuje odpad ze všech těchto hlav do sběrné nádržky Š3. Vyloučený materiál může být pak znovu použit ve vhodném postupu pro uvádění do zpětného oběhu, což však v souvislosti s vynálezem nemá žádný význam a nebude zde proto popsáno.

Podle obr. 3 je nyní žádoucí, aby byl získán signál, který odpovídá podílu krátkých vláken předlohového materiálu pro česárnu. To se musí provést vhodným uspořádáním měřicích čidel. V zásadě by bylo možné měřit popřípadě zjišťovat podíl krátkých vláken jednotlivě v každé česací hlavě, což by umožnilo velmi přesnou kontrolu česacího stupně samotného. Takové uspořádání však vyžaduje velmi vysoké kapitálové a udržovací náklady a značný náklad pro nastavení různých měřicích zařízení. U výhodného provedení se podíl krátkých vláken nezjišťuje popřípadě néměří na každou česací hlavu, nýbrž pro každý stroj, což vyžaduje úpravu jen jednoho měřicího čidla na každý stroj.' Tato uspořádání je spojeno s počítačem E2 /obr, 6/ pro oblast 52 přádelnické soustavy. Nožnosti měření, popřípadě zjišťování podílu krátkých vláken budou podrobněji uvedeny níže. Nejdříve však bude vysvětleno vyhodnocování signálů česacích strojů 134 /obr. 1/ v počítači 52 /obr. 67.

Budiž nejdříve předpokládáno, že pro podíl krátkých vláken byla definována žádaná hodnota s horními a dolními mezemi tolerance. Pokud signál, dodaný pro každý česací stroj počítači 52

- 11 potom znamená, že vyloučený podíl krátkých vláken leží'uvnitř předem určeného tolerančního rozsahu, nemá počítač R2 žádný důvod, aby zasahoval do postupu, pokud jde o staplovou délku. Jestliže nyní změna v signálu jednoho jediného česacího stroje poukazuje na to, že v tomto stroji překročil vyloučený podíl krátkých vláken předem určený toleranční rozsah, musí při vadě suroviny být uvnitř stanoveného časového intervalu zjistitelná podobná odchylka i u ostatních strojů /zpracovávajících stejnou surovinu/. Počítač R2 by mel proto nejdříve vyčkat, zda se podobné odchylky cd žádaného stavu zjistí u všech strojů skupiny. Jestliže odchylka je zjistitelná jen u jediného stroje, nelze usoudit na vadu materiálu, nýbrž jen na závadu v příslušném strojí nebo v měřicích ústrojícii v něm upravených. Počítač by měl za těchto okolností příslušný stroj odpojit a ukázat na to, aby závada mohla být personálem odstraněna.

Při současném vytržení měřeného, popřípadě zjištěného podílu krátkých vláken na všech Česacích strojích skupiny lze jednoznačně usoudit na vadu materiálu. Počítač R2 vyšle pak příslušný signál k řídícímu počítači Rl postupu, příslušnému pro regulování oblasti Bl. Počítač Rl může pak bud provést ohlášení, takže personál může provést příslušná nová nastavení, nebo /využitím různých možnosti pro ovlivnění staplové délky/ provést změnu zpracovávání, aby v předloze česárny byl opět zaveden žádaný stav. Tyto možnosti byly naznačeny v souvislosti s oor. 4 a 5.

Jestliže se od rů navzájem si odporující, na závadu v instalaci a zných strojů česárny obdrží hlášení musí počítač R2, popřípadě usoudit vybavit příslušný poplach.

S ohledem na značná časová zpoždění mezi zjištěním vady v surovině, v česárně a mezi následující korekcí této závady v samotném předlohovém materiálu česárny nemá vlastně smysl převádět plynule nebo kvasi-plynule odchylkový signál

- 12 od počítače R2 k počítači fil. Nemá také smysl reagovat na krátkodobá kolísání výsledku měřicího, popřípadě zjišťovacího postupu. Spíše je radno vyrovnat tato kolísání v určitém časovém intervalu, aby byly zjištěny případné tendence. Vhodný časový interval musí být zjištěn případ od případu, nesmí však být stanoven delší než doba chodu štůčky 3 rouna, obr. 7.

Uvnitř tohoto časového intervalu lze provádět měření nebo zjišťování plynule nebo přetržitě. Způsob vyhodnocení může být od případu k případu stanoven na základě výsledků měření nebo zjišťování, jax bude nyní vysvětleno na základě diagramů v obr. SA a 93. V obou diagramech je čas znázorněn na vodorovné ose a měřený nebo zjištěný podíl krátkých vláken je znázorněn na svislé ose. V obou případech je základem předem určený interval Iměřeni nebo zjišťování. Na obr. SA se empiricky zjistí, že výsledky měření mají nepravidelný průběh, zatímco výsledky na obr. S3 mají pravidelný průběh v obou případech se předpokládá nespojitý způsob měření, popřípadě zjišťování, ude znázorněný pěti měřicími časovými body MT uvnitř intervalu I.

souvislosti podle obr. SA je sotva možné zjistit uvnitř intervalu I nějakou tendenci. Výsledky měření musí být shromážděny pro celý interval a vhodným vyhodnocením srovnány s výsledky měření dřívějších intervalů pro zjištění nějaké tendence. Počítač 52 může proto nejdříve na konci intervalu I zjistit vadu suroviny a dodat příslušný signál na počítač Kl. Naprotitomu v případě obr. 93 lze uvnitř intervalu 1_zjistit tendenci podílu krátkých vláken k postupu směrem nahoru, takže lze do postupu zasáhnout již dříve uvnitř určeného intervalu i

Obr. Id je diagram pro vysvětlení různých možností pro měření, popřípadě zjišťování podílu krátkých vláken u předlohového materiálu určitého česacího stroje 1 /viz také obr. 7/.

<5 * , . · · - «*

7· poukazuje na přivoď předlohového materiálu do stroje 1, šipka L na dodávání meziproduktu /pramene/ stroje a šipka A na odpad /výčesek/.

- 13 Považujeme-li hodnoty 7, A a L za množství materiálu, v časová jednotce, může být podíl krátkých vláken /HFA/ vyjádřen následující rovnicíí

A V-L XPA = 7 = 7

-JL A - L+A X

To·znamená, že podíl krátkých vláken může být zjištěn měřením hodnot A a 7 nebo měřením hodnot 7 a L nebo měřením hodnot A a L /podle vhodného systému podle obr. 3A nebo 93/. Někdy lze š dostatečnou přesností stanovit podíl krátkých vláken měřením množství A česance a zjištěním hodnoty X, kde X je odhadnutá hodnota, která přibližně udává předlohové množství 7. Hodnota X může být například odvozena z produkce nastavené na česací stroj. 2 obr. 10 je jasné, že pro měření popřípadě zjištění podílu krátkých vláken jsou k disposici nejrůznější možnosti. Lůnožství 7 odpadu by bylo možno vzít například z přípravného stupně 30, obr. 2. Dodané množství L může být zjištěno v lisu 23 pro konve, obr. 7.

Česací stroj má jednoznačně zjistitelný vliv na stsplo vý diagram spřádaného materiálu, jelikož tento stroj kratší vlákna z postupu vylučuje. Odpadové množství na Sesacím stro ji tento vliv jednoznačně představuje, jelikož výčesek sestá vá téměř výhradně z krátkých vláken /obsah nečistot ve výčes ku je v tomto ohledu, zanedbatelný/. Pro daná nastavení česacího stroje a pro dané vytvoření přiváděného rouna /tloušíka rouna, popřípadě stupeň paralelizace vláken/ poukazuje množství odpadu přímo na podíl krátkých vláken. Česací stroj sám je nastavitelný tax, že vlákna kratší než určitá délka mohou byt vyloučena, tanze následující stupně jsou ušetřeny proble matiky krátkých vláken. .Xoncčny výsledek spřádacího postupu závisí však na mnoha jiných vlivných činitelích, zejména na udržení čísla pramene a na hodnotách C7 pro tyto prameny. c, tohoto důvodů je zvlášt-užitečné opatřit průtažné ústrojí 11, obr. 7, česacího stroje vlastní regulací, jax bylo již

- 14 navrženo v naší švýcarské patentové přihlášce č. 4754/55.

Pro úplnost bude regulační zařízení 27 pro průtažné ústrojí 11 zde krátce popsáno, i když takové uspořádání není pro vynález závazné.

Pohon spodního válce dvojic 13, 15 a 17 válců se provádí hlavním motorem Sí, přičemž pro pohon spodního válce 15 je zařazen planetový převod 25 a pohon spodního válce 13 se odebírá přímo od spodního válce 15. Planetovému převodu' 25 je. přiřazen regulační motor Sil, který se nastaví přes řídící ústrojí 25- nídící ústrojí 25 dostává impulsy od stupně 3C stanovené hodnoty, čímž je měřicí napětí, určené měřicím ústrojím přes měnič 31 signálů a časový člen 32, srovnáváno s řídícím napětím, odebíraným od řídícího členu 33 hlavního motoru Maz toho se dostane žádané napětí pro řídící ústrojí.

Před vstupem do kalandrovacích válců 24 může být ještě upraven páskový monitor pro kontrolu česaného pramene.

Jestliže se měřicím zařízením 12 zjistí rozdíl oproti žádané tloušíce pramene, pak se v tomto případě přes regulační ústrojí 27 spustí s časovým zpožděním regulační motor Ml, který zabírá do planetového soukolí a vyvolá změnu otáček prostředního válce 15 a tím také vstupního válce 13, zatímco doJávací válec 17 má nezměněné otáčky. To znamená, že průtah se v důsledku změněného rozdílu otáček mezi středním válcem 15 a dodávacím válcem 17 přizpůsobili zjištěné tloušlce pramene pomocí měřicího členu 12.

Lze také užít jinak konstruovaných dloužících s jinými regulačními ústrojími než je zde znázorněné dění /Fa Schubert and Salzer - PS3 51/.

ústrojí provekcnečně je ia přizpůsobena hcdou se toto zapotřebí, aby celkové produkce česárny bypoptávce koncového spřádacího postupu. S vyřízení množství provádí tak, že česárna má

- 15 určitou nadbytečnou kapacitu výrobního výkonu a provoz jed. notlivých stroji se děje podle tzv. postupu Stop-Go /nastav-spusť/. Při větší poptávce v konečném spřádacím stupni se poměr Stop/Go zmenší a při klesající poptávce se tento poměr zvýší, iiení-li z nějakých důvodů žádoucí, aby se provoz česacích stroji prováděl způsobem Stop/Go, může být počet češi jednotlivých stroji zvýšen popřípadě snížen, aby se množství dodávaná v Časové jednotce přizpůsobila poptávce konečného dopřádacího postupu. Tato nastavování nemají žádný vliv na význam měření, popřípadě zjišťování podílu krátkých vláken. Měření, popřípadě zjištění podílu krátkých vláken se může provádět a využíiet i nezávisle na jiných ukazatelích jakosti, jako například číslo pramene, popřípadě CV. Problematika udržení čísla pramene, popřípadě vyhlazení kolísání CV může být například přesunuta na jiné. zpracovávací stupně /například na druhou dloužící, popřípadě posukovací pasáž 54, obr. 2/. Vynález je proto realizovatelný i tenkrát, když česací stroje nemají žádné regulované česací ústrojí.

Zastupuje!

JUDr. Zdeňka KOREJZOVÁ advokátka

- 16 PATENTOVĚ NÁROKY

Claims (4)

1. PATENTOVĚ NÁROKY

   1. Způsob regulace zařízení pra zpracovávání vláken, které zahrnuje řadu zpracovávacích stupňů, aby vlákenný materiál byl dodáván jako předem určený vlákenný útvar, přičemž vhodným, selektivně přizpůsobitelným zpracováním vlákenného materiálu při jeho průchodu zařízením mohou být ovlivňovány vlastnosti tohoto útvaru a přičemž nejméně v jednom mezistupni se urči zjistitelná vlastnost meziproduktu a tím se určí příslušná vlastnos.t útvaru, vyznačující se tím, že v uvedeném mezistupni se získá signál, který odpovídá zjistitelné vlastnosti.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se signál použije k řízení, popřípadě k regulování nejméně jednoho předcházejícího stupně, tuto vlastnost ovlivňují čího.
3. 3. Způsob řízení, popřípadě regulování zařízení pro zpracování vláken, které zahrnuje česárnu a zpracovávací linku, tuto česárnu zásrobující, vyznačující se tím, že se získává signál, který odpovídá podílu krátkých vláken v materiálu, dodávaném do česúrny, a že se tohoto signálu použije k řízení, popřípadě k regulování zpracovávací linky.
4. 4. Zařízení pro zpracovávání vláken s řadou zpraccvávacích stupňů pro dodávání vlákenného materiálu jako vlákenný útvar, přičemž vhodným, selektivně přizpůsobitelným zpracováním vlákenného materiálu pro průchod zařízením mohou být ovlivňovány vlastnosti tohoto útvaru a přičemž v nejméně jednom mezistupni se stanoví zjistitelná vlastnost meziproduktu a tím odpovídající vlastnost útvaru, vyznačující se tím, že v tomto mezistupni jsou upraveny prostředky pro získání signálu, který odpovídá zjistitelné vlastnosti.

   - 17 5. Zařízení podle nároku 4, vyznačující se tím, že jsou upraveny řídící, popřípadě regulační prostředky, pro vyhodnocování signálu a pro příslušné řízení popřípadě regulování nejméně jednoho předcházejícího zpracovávacího stupně, uvedenou vlastnost ovlivňujícího.

   Zastupuje:

   JUDr. Zdeňka KOfiEJZOVÁ advokátka