CZ189098A3

CZ189098A3 - Způsob výroby polotovarů a tvarových těles z celulozy a/nebo vláknitých materiálů obsahujících celulozu

Info

Publication number: CZ189098A3
Application number: CZ981890A
Authority: CZ
Inventors: Horst Döpfner; Martin Ernegg; Robert Bramsteidl
Original assignee: Zellform Gesellschaft M. B. H.
Priority date: 1996-09-16
Filing date: 1997-09-12
Publication date: 1998-10-14
Also published as: PL185507B1; AT405847B; WO1998011973A3; EP0877646B8; HU223262B1; HUP9902338A2; EP0877646A2; ATE286425T1; CA2237942A1; US6379594B1; WO1998011973A2; PL326697A1; ATA162796A; AU4290197A; HUP9902338A3; EP0877646B1; SK79398A3; DE59712157D1; ES2236802T3

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby polotovarů nebo tvarových těles s obdobnými vlastnostmi jako dřevo z jedné nebo několika surovin obsahujících celulózu a vlákninu, jako příkladně čistou celulózu ale také surová vlákna případně celé rostliny nebo jejich části jako konopí, len, rákos, bavlnu, slámu a tak dále a rovněž starou lepenku a papír specifickou úpravou jmenovaných vláken za vzniku mikrovláknité kaše, která se případně po předběžném odvodnění a tvarování suší, a rovněž různého použiti této mikrovláknité kaše j ako poj iva případně strukturovaného materiálu k přijímání plniv.

Cílem je hospodárná výroba uvedených materiálů, těles a tvarových dílů s dobrými technickými vlastnostmi, pokud možno v souladu s požadavky ochrany životního prostředí.

Dosavadní stav techniky

V patentech CH 254243, DE 4207233 AI, EP 402866 A2, US 3935924 A a GB 2066I45A se navrhuje rozemletá celulóza nebo mikrocelulozová kaše k použití jako pojivo, filtry, reproduktorové membrány nebo jako zahušfovadlo a ztužovadlo výrobků z papíru a tyto patenty zřejmě odporují jednotlivým nárokům předloženého patentu. Způsob navrhovaný v CH 254243 je však podmíněn mimořádně dlouhými, nehospodárnými dobami zpracování a vznikající gelovitý kal vykazuje jen velmi obtížně odvodnitelnou konzistenci. Navíc se tímto způsobem

-2φ φ φ · φ φ ·· φ φ φ φ φ

Λ * · mohou získat vyšší hustoty a pevnosti jen za použití tlaku (nejméně 4 kg/cm^) a teploty (nad 100 °C).

V zásadě se na bázi tohoto švýcarského patentu a dalších j iž známých způsobů dosáhne podstatně nižší pevnosti, než našim způsobem.

Podle DE 4207233 AI se starý papír rozemele nebo rozmíchá a po nanesení vzduchem se vysuší na filtrační tělesa nižší pevnosti. Charakteristické je, že vynálezci se zdálo v uvedeném patentu opakovaně zmíněné napojení vláknité kaše práškem oxidu vápenatého nezbytné k tomu, aby se vytvrzením dosáhlo vůbec nějaké pevnosti a odolnosti filtračního bloku. Vnášení vzduchu do vláknité kaše se tedy týká evidentně nedostatečně připraveného základního materiálu s mimořádně malými poj icími vlastnostmi.

Obecně nedefinuje slovo mikroceluloza samo o sobě ani stupeň zkrácení, drcení, defibrilace a hydratace, ani úpravu složeni vlákenných frakci, které jsou rozhodující pro schopnost vnitřního zesítění, plstnatěni a vazbu.

Je charakteristické, že jemnost ani podle EP 402866 A2 neovlivňuje tyto pojivé vlastnosti, nýbrž filtrační vlastnosti materiálu, pokud tedy příkladně je materiál rozdělen dostatečně jemně, aby zabránil určitým částicím (příkladně bakterie a podobně) v průchodu filtrem. Další doklad pro to, že funkce zjemnění slouží jinému účelu, který je i zcela rozdílně vyvolán kvalitativně i kvantitativně je skutečnost, že pro tyto filtry se navrhuje také použití polymerů jako suroviny, jak v uvedených příkladech tak i v nárocích, úprava tedy jednoznačně neslouží vytvoření vodíkových můstkových vazeb mezi vlákny.

-3« · · · » · · » · · 4 · » 9 9 « · ·

Také podle patentu US 3935924 A se zdá, že jde pouze o jemný papír zpevněný uhlíkovými vlákny s poněkud zvýšenými pojícími vlastnostmi pro výrobu reproduktorových membrán.

Ve všech těchto jmenovaných patentech se používá výhradně čistá celulóza, nikoli ale levná surová vlákna nebo jiné části rostlin, rafinéři přistupují ve všech případech ke krácení celulozových vláken, aby dosáhli procesní způsobilosti pro další úpravu příkladně v high pressure homogenizer. Tato vysokotlaká degradace v expanzní trysce podmiňuje zcela jiné složení frakcí a stupeň defibrilace. Totéž uvádí i GB 2066145 A. Kaše vyrobená tímto způsobem má výrazně nižší pojící schopnosti. Charakteristické je, že se také kaše předpokládá využít pouze ke zpevnění papíru, nikoli ale k pojení výrobků nahražujících dřevo jako jsou třeba nábytkářské desky, nebo po vysušení jako náhrada plastu. Přídavek intenzivně zpracované mikrokaše vyrobené naším způsobem ve výši asi 40 %, navržený v tabulce IX tohoto patentového spisu, propůjčuje papíru vlastnosti dřevěné dýhy, oproti papíru příliš tvrdé, křehké a k této funkci nepoužitelné. Z toho všeho lze odvodit závěr, že je zde podstatný rozdíl oproti předloženému patentu.

Podstata vynálezu

Na rozdíl od způsobů, navrhovaných v těchto patentech, umožňuje zde předložený způsob hospodárný proces pro potřebné aplikace, který se týká jak nákladů při úpravě, tak i možností výběru surovin, době odvodňování a rovněž navržených způsobů zpracování produktů. Navíc poskytuje mikrovláknitá kaše vyrobená tímto způsobem materiály s hodnotami « · • ·

0··

0 ·0 • 0 « • · • · · • · · • 0 · · · • · · • 0 · · pevnosti, které při vhodné volbě surovin a odpovidaj ícím zpracováni, bez použiti pojiv nebo přísad nebo vnějších tlaků mohou převýšit tyto hodnoty u tvrdých dřev a dosáhnout tímto způsobem specifické hmotnosti až 1,5. I lehké a porézní varianty dosahují vynikajících hodnot pevnosti.

Toho se dosáhne důkladným mletím, drcením a defibrilací celulozových vláken nebo vláken obsahuj ících celulózu v rafinéru, přičemž v případě laboratorního rafinéru R0Escherwys je potřebné celkové vynaložení energie nejméně 0,5 kVh/kg, v ideálním případě však 2 - 2,5 kVh/kg (ke zjištění skutečného mlecího výkonu se od celkové spotřeby energie musí odečíst výkon při běhu naprázdno; tak dochází k tomu, že při používáni strojů s vyšším výkonem nebo při použití jiných vhodných zařízení k mletí vláken a defibrilaci je odlišný poměr mezi výkonem naprázdno a mlecím výkonem a výše uvedená množství celkové spotřeby energie se musí přiměřeně změnit), a tak vznikne tvarovatelná mikrovláknitá kaše s nejrůznějšími délkami vláken a nejmenšimi velikostmi fibril, která má tu vlastnost, že se bez přídavku pojiv nebo chemických pomocných látek a bez použití tlaku, pouze vysušením a s tím spojeným smrštěním vytvrdí na ekologický, dále tvarovatelný vláknitý materiál vysoké hustoty (až do specifické hmotnosti 1,5) a pevnosti.

Vnější tlak a síla, použitá po mletí slouží především rychlejšímu předběžnému odvodnění, tvarováni a udržení ve formě a nepředstavuji žádnou podmínku k dosažení vysoké pevnosti materiálu. Navíc řídí kombinace použitých surových vláknitých materiálů, množství mlecí energie a zvolených mlecích nástrojů, ale také používaných způsobů pro předběžné odvodnění, tvarování a sušení pevnost a hustotu materiálu a rovněž strukturální uspořádání vláken v materiálu.

• 4

-544

4 4 4 4

4 4 4

44

4 4 4

4 4

444 4 4

4 ·

4 4 4

Pevnost, tvrdost a tvarovatelnost materiálu vzrůstaj í s rostoucí jemností struktury celulozových vláken. Při extremním rozemletí vláken může pevnost ještě dále zvýšit armování delšími vlákny (přídavek s výhodou méně než 15 % suché látky). Nejvyšších pevností se dá dosáhnout s extrémně jemně umletou mikrovláknitou kaší, která se armuje tenkou síti vláken nejrůznější délky s vyváženým rozdělením délek vláken. Přitom extremně jemně semletá mikrovláknitá kaše zajišťuje dobré pojivé vlastnosti, ale také dobrou tekutost a tím vhodnost pro tváření, armování roznáší tlakové, tahové nebo střižné síly na větší plochu a zabraňuje krátkému lomu na malých plochách.

Zpracování :

Plastické vlastnosti mikrovláknité kaše jsou přímo závislé na jejím obsahu vody. Obsah suché látky mikrovláken mezi 1 - 15 % se výborné hodí k čerpání do forem propustných pro vodu (krok 1). Mikrovláknitá kaše této konzistence se ale také může lisovat do tuhých, nepropustných forem, razit nebo válcovat, obzvláště vláknité kaše s vyšší hustotou látek jsou předurčeny pro tyto postupy (krok 2).

K výrobě rozměrově přesných výrobků se může příkladně zvolit dále uvedený procesní postup : krok 1, potom se zvýší hustota látky v polotovaru případně desce jednoduchým sušením, následně krok 2. Tento krok se podle požadované rozměrové přesnosti při pokračujícím sušeni ve formě, která je zmenšena přiměřeně smrštění, může případně několikrát opakovat. Nebo krok 2, následně opět krok 2 jako nahoře, případně také opakovaně. Krok 2 se po odpovídajícím předběžném odvodnění příkladně ve šnekovém sítovém lisu nebo jiném • ·

-6• 4 4 • · · • 444 • · · t · ·

4 4 · ·

4 • 4 4 • 4 4 4·

4 4 4 • 4 4 «

4 4 ·«

4 4 »

4 4 4

4444 ·

4 4

44 vhodném zařízení, rovněž při vysokých hustotách může podle požadovaného tvaru materiálu případně provádět až do obsahu suché látky 90 %.

Pro dutá tělesa, obzvláště pro větší dutá tělesa se doporučuje trn, který se upevní v polotovaru a udržuje jeho tvar během sušení. Tímto způsobem se mohou vyrábět skříně a zásobníky všeho druhu, od krabiček na filmy až po nábytek.

Materiál je možné po ukončeném sušení ale také po vysušení a opětném navlhčení také dodatečně tvarovat. Tak se mohou suché desky, případně tvarové polotovary znovu nechat zvlhnout po dobu několika hodin až dní (v závislosti na síle a požadované míře přetváření) v klimakomoře se vzduchem nasyceným vodními parami - případně také přímo ve vodní lázni. Materiál přitom přijímá vodu a stává se plastickým, ohebným a tvarovatelným. S vhodnými nástroj i j e ho možné tvarovat, ohýbat, razit, válcovat, lisovat a tak dále.

Jednoduchým vysušením potom tvarový díl vytvrdne na původní hustotu, pevnost a tvrdost.

Při nízkých látkových hustotách se mohou desky, profily a podobně vyrábět spíše na kontinuálních výrobních linkách, s předřazenou odvodňovací linkou a/nebo následující sušicí linkou, ale také šaržovým způsobem. Také použití vytlačovacích lisů, které se orientuji na vyšší látkové hustoty, vede k požadovanému výsledku.

Hmotnost materiálu se může od specifické hmotnosti celulózy samotné (asi 1,5) kontinuálně snižovat vnášením vzduchových nebo jiných plynových bublin, ale také obecně vnášením lehkých přísad. To je možné až do dosažení

-Ί-

• · · * «·· · • φ hmotnosti, která je nižší než hmotnost polystyrenu používaného pro balení. Spektrum hustot a pevnosti tedy sahá od hodnot, které odpovídají plastům zesíleným skelnými vlákny, přes vlastnosti obdobné dřevinám (rozsah : mezi tvrdými tropickými dřevinami a balzou) až k vysoce porézním lehkým materiálům s velmi dobrou izolační schopností.

Uzavření plynů se může dosáhnout běžně pomocí různých druhů pěn, (zvířením nebo injektováním vzduchu tryskami nebo podobnými zařízeními), přidáním nadouvadel, kvašením nebo ale také (částečným) znemožněním smrštění s pomoci armovacích složek, nedokonalým semletím vláknité kaše, procesem vymražováni, přehřátím a tak podobně. Přechod od lehkých materiálů k tvrdým látkám s velkou hustotou se přitom kontinuálně řídí změnou množství a/nebo teplotních parametrů při vymražováni, případně také při sušení.

Plniva se mohou přidávat jednouchým přimíšením (nejlépe při nízkých hustotách látek) před nebo po mletí, přičemž je třeba dbát na pečlivé rozptýlení, v každé případě ale před ukončením sušení. Pro rozdílná plniva, která se mají vestavět do matrice základního materiálu z mikrovláken, ale také i pro volbu suroviny se mohou uplatňovat nejrozdílnější kriteria materiálových vlastností : tak se mohou ke tlumení ohně přidávat silikáty, ke zvýšení mechanické kluznosti, ale také ke zvýšení elektrické vodivosti je vhodný grafit, barvivý se může měnit estetická hodnota a zvýšit se tak, materiál může být vytvořen jako těžší nebo jako lehčí, izolující nebo dobře vodící teplo a podobně. Volbou množstevních poměrů těchto látek se dosáhne požadovaných vlastností materiálu.

Také se mohou intenzivněji nebo méně intenzivně zpra• · ·

-8·· • ·· • · ·♦ ·· • · · • · ··· ·· ·*

covávat použité rostliny nebo vlákna v nejrůznějších množstevních poměrech a jejich části (intenzivněji zpracované) se mohou využít jako pojivá, jiné části (méně intenzivně zpracované) jako armovací prvky a odvodňovací plst. Množstevními podíly, daným stupněm zpracování a mechanicky dosaženým přiblížením vláknitých částic před počátkem sušení se nastaví pevnost, specifická hmotnost, hodnota izolační schopnosti a další technické vlastnosti.

Všechny tyto sekundární materiály odvozené od mikrovláknité základní suroviny, které se mohou vyrábět přimícháním, volbou suroviny a procesními parametry výše uvedeným způsobem jsou rovněž v nárocích předloženého vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Konopná vlákna se melou ve vodném roztoku (8 % suché látky) tak dlouho, dokud mikrovláknitá kaše nevykazuje konzistenci pudinku. Tato mikrovláknitá kaše se čerpá do propustných forem a odvodní se na obsah 25 % suché látky. Těleso se následně vysuší až na obsah 85 % suché látky a potom získá v odpovídaje! razící formě svůj tvar.

Příklad 2

Starý papir se mele ve vodném roztoku (7 % suché látky) tak dlouho, dokud nevznikne mikrovláknité kaše konzistence pudinku. Tato kaše se ve šnekovém sítovém vytlačovacím lisu předběžně odvodní na koontinuální výlisek se 40 % suché • ·

-99 99 • · • 9 • 9 ··

9 · • 9 9 · · • · · · 9 · ·

9 9 9 9

99

látky, případně podle požadavků pozdějšího tvarování také na podstatně vyšší hustotu látky. Takto připravená kaše pevné látky se lisuje do formy a po mezistupni sušení až na obsah 90 % sušiny se případně jednou nebo několikrát tvaruje ražením. Takto získané tvarové díly se následně dosuší.

Příklad 3

Konopná sláma se po zkrácení na způsobilost k procesu mele tak dlouho ve vodném roztoku (6 % obsah pevné látky), dokud nevznikne substance o konzistenci pudinku. Tato se (po případném předběžném odvodnění na 40 až 60 % a/nebo během následujícího válcování) vysuší na pevné desky s obsam 75 až 90 % pevné látky. Následně se desky buďto vysuší k přímému použití desek nebo se z těchto desek s pomocí lisovacích nebo razících nástrojů zhotovují brýle, nádobí a příbory pro jedno použiti, misky, kazety, profilové dveře a tak dále.

Příklad 4

Celulóza, starý papír nebo odřezky bavlny se melou tak dlouho ve vodném roztoku (5 % obsah pevné látky), dokud nevznikne mlkrocelulozová vláknitá kaše o konzistenci pudinku. Tato kaše se čerpá do propustné formy, ve které se nachází sušicí trn, a krátce se odvodní. Po provedeném sušení na trnu získá polotovar s obsahem pevné látky asi 80 % svůj konečný tvar v kovové razící formě.

Příklad 5

Konopná sláma nebo starý papír se mele ve vodném rožku (7 % pevné látky) tak dlouho, dokud nevznikne mikrovlákno

-1000 00 · 0

0 0 0 0 · 0 0 0 · ·

0 0 0 0

00

0 0 00 00 o konzistenci pudinku. Tato kaše se tvaruje na pevnou desku a po případném předběžném odvodnění se vypění vháněním plynu. Následně se na horní a spodní stranu desky nanese tenká vrstva nevypěněné mikrovláknité kaše a výlisek, který je z důvodů tvarové stability napnut mezi mřížkou propustnou pro vzduch, nebo se udržuje v požadovaném tvaru válcováním v sušicím tunelu, se vysuší při teplotě 40 až 90 °C. Takto vzniklá vícevrstvá deska je lehká, dobře izoluje, zároveň je ale pevná a má vysokou tvrdost povrchu.

Příklad 6 % konopných vláken, 48 % konopné celulózy a 2 % hlinitého pigmentu se ve vodném roztoku (obsah 8 % suché látky) mele tak dlouho, dokud nevznikne vláknitá kaše konzistence pudinku. Tato kaše se dále armuje vložením konopných vláken (délka vláken : 1,0 cm - 30 cm, 10 % celkové sušiny) a nanáší se na kulovou skořepinovou parafinovou formu. Po vysušení a vytvrzení se tvarový díl vyvrtá a parafinové těleso se následně zahřátím vytaví. Tímto způsobem se mohou vyrábět duté koule a podobné tvarové díly o vysoké pevnosti.

Příklad 7

Konopná sláma nebo konopné pazdeří se přiměřeně procesu zkrátí, následně se 1/3 rostlinné hmoty intenzivně zpracuje, 1/3 se zpracuje mírně a 1/3 se defibriluje zcela lehce a všechny podíly se potom opět homogeně smísí. První třetina tvoří lepicí matrici, druhá třetina zesífující a odvodňovací plst, třetí třetina slouží jako uzavírací látka a plnivo a také jako armovací prvek. Zvýšením intenzivně

-11• · φφφ • · ♦ · φφ φφ • φ · • · ··· • · · φ · • φ φ φ φφ ·· φφ φφ φ φ φ φ φ φ φφ

Φφφφ φ φ φ φ φφ φφ a tvrdším, snížením stupně úpravy případně snížením množství intenzivně zpracovaného podílu lehký, porézní a tepelně a zvukově izoluj ící. Z této vláknité kaše se mohou vyrábět desky všeho druhu a polotovary a tvarové díly, skříně, obaly a tak dále.

Při použití pazdeří nejsou k dispozici podíly dlouhých vláken, v případě potřeby armování se mohou přidávat v nepříliš vysokých procentních podílech.

Claims

PATENTOVÉ

NÁROKY

1. Způsob výroby polotovarů nebo tvarových těles s obdobnými vlastnostmi jako dřevo z jedné nebo několika surovin obsahujících celulózu a vlákninu, jako příkladně čistá celulóza, ale také surová vlákna případně celé rostliny nebo jiné části konopí, lnu, rákosu, bavlny, slámy, trav, stromů, řas a tak dále a rovněž stará lepenka a papír vyznačující se tím, že se jmenované suroviny smísí s vodou a vytrvalým mletím v rafinéru nebo jiném vláknovém mlýnu a defibrilačních zařízeních extremně rozmělní a takto získaná, potom případně předběžně odvodněná a/nebo odvzdušněná mikrovláknítá kaše tvaruje a snížením vlhkosti vysuší na materiál, přičemž toto rozmělnění a zvýšení vnitřního povrchu vláken způsobí, že se tvarové těleso bez přídavku pojiv nebo použití vnějšího tlaku - pouze sušením - může vytvrdit na materiál, podle stupně mletí mikrovláknité kaše s vlastnostmi obdobnými kartonáži, při vyšším stupni mletí podobný dřevu nebo na ještě pevnější rohovitou konzistenci a s horní hranicí specifické hmotnosti čisté celulózy, tedy 1,5.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že sek mikrovláknité kaši před a/nebo po mletí přimísí různé látky jako příkladně dlouhá vlákna k armování, pazdeří nebo plyny jako plnivo pro lehké materiály, Na Si jako ochrana proti ohni, pigmenty k barvení, grafit jako kluzný prostředek nebo ke zvýšení elektrické vodivosti a podobně a rovněž kombinace těchto nebo jiných přísad k dosažení specifických vlastností materiálu nebo také jako procesní pomocné prostředky.

• · · ·· ·· • · • ··

-13• · • · · · · • · · · ·· ·· ·♦· · • · ·· ··
3. Způsob podle j ednoho nebo obou nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se mikrovláknitá kaše ve zvodnělém stavu vymrazí a v důsledku takto vzniklé vnitřní struktury, kterou se zamezí při zahřívání při následujícím sušení smrštění na hustý, vysoce pevný materiál, se tak získá materiál s porézní, lehkou strukturou obsahující vzduch.
4. Způsob podle jednoho nebo několika nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že se uzavřením vzduchu (zvířením, tlakovým vzduchem, plynovými tryskami a tak dále), přimíšením nadouvadel produkujících plyn nebo procesy kvašení vnesou do mikrovláknité kaše plynové bubliny, takže při následujícím sušení kaše vznikají obdobné porézní, lehké materiálové struktury obsahující vzduch jako v případě nároku 3.
5. Způsob podle jednoho nebo několika nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že se mikrovláknitá kaše používá jako lepidlo a převážně se využije příkladně k pojeni vláknitých desek, třískových desek, lehkých materiálů, papíru nebo tvrdé kartonáže a podobně a/nebo podle zvoleného stupně nanesení lepidla a míry promísení k tvrzení nebo vytváření povlaků příkladně kartonáže, lehkých materiálů z mikrovláknité kaše a podobně.
6. Způsob podle jednoho nebo několika nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že se kaše z rostlinných vláken smíchá z dílčích množství s rozdílnými stupni semletí.
7.

Způsob podle jednoho nebo několika nároků 1 až 6,

-14• · • · · · vyznačující se tím, že se vláknitá kaše nastřikuje, čerpá, lisuje, razí, válcuje nebo jiným způsobem nanáší a po následujícím předběžném sušení, případně několika předběžných sušeních, podle požadavků na rozměrovou přesnost, se za použití forem zmenšených přiměřeně smrštění, ke kterému dochází při sušení, případně jednou nebo opakovaně dotváří nebo dolisuje.
8. Způsob podle jednoho nebo několika nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že se materiál nacházející se ve vodné suspenzi tvaruje na desky na lince s předběžným odvodněním nebo jiném vytlačovacím zařízení nebo se již předem odvodněný vtlačuje do odpovídající formy a následně se, případně za válcování, vysuší na hotový materiál.
9. Způsob podle jednoho nebo několika nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že se materiál nacházející se ve vodné suspenzi tvaruje na profily na lince s předběžným odvodněním nebo jiném vytlačovacím zařízení nebo se již předem odvodněný vtlačuje do odpovídající formy a následně se, případně za válcování, nebo/a na tvarové kolejnici, která slouží jako opora při sušení a později se opět vyjme nebo ale také může zůstat v materiálu, vysuší na hotový materiál.
10. Způsob podle jednoho nebo několika nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že se materiál nebo polotovar ve vlhkém nebo suchém stavu, případně však buď před ukončením sušení nebo po opětném navlhčení dotvaruje, ohýbá, razí, lisuje, hluboko táhne nebo se obdobnými způsoby uvede do tvaru odpovídajícímu jeho určení.

-150 0 0 · 0 0 · • 0 0·· 0 0 00 0 0 0 0 0 000 0 0

0 0 0 0 0 0 0
11. Způsob podle jednoho nebo několika nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že se polotovar tvaruje buďto s pomocí trnu, který slouží jako tvarová opora během sušení nebo se tvaruje ve zvláštní sušicí opoře nebo se dodatečně umístí takový trn nebo tvarová opora do nebo na polotovar a tím se zajistí tvarová stabilita během sušení, přičemž trn nebo opora se po ukončeném nebo téměř ukončeném sušeni vyjme nebo ale také může zůstat jako ztracená forma v materiálu.
12. Způsob podle jednoho nebo několika nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že se mikrovláknitá kaše ve zvodnělém stavu nebo rozpuštěná v jiném suspenzním prostředku nebo v jejich směsích použije jako formovací hmota.
13. Způsob podle jednoho nebo několika nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že se mikrovláknitá kaše nanese pomocí stříkání do formy nebo na formu případně přípravky podobné formě, podle volby jednou nebo případně za vřazeného sušení v několika vrstvách a potom se vysuší na hotový materiál, případně se dále zpracovává podle některé z výše popsaných metod.