CZ187992A3

CZ187992A3 - Heterocyclic compounds with renin-inhibiting properties, process of their preparation and their use

Info

Publication number: CZ187992A3
Application number: CS921879A
Authority: CZ
Inventors: Holger Dr Heitsch; Rainer Dr Henning; Hansjorg Dr Urbach; Dieter Dr Ruppert; Wolfgang Dr Linz
Original assignee: Hoechst Ag
Priority date: 1991-06-21
Filing date: 1992-06-18
Publication date: 1993-01-13
Also published as: CN1068117A; BR9202327A; FI922876A0; HU9202064D0; IE921996A1; AU1835592A; PL294866A1; NO922428D0; CA2071743A1; EP0519434A3; NO922428L; JPH05170768A; EP0519434A2; KR930000516A; ZA924521B; FI922876A; MX9203076A

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nových heterocyklických sloučenin s renin-inhibičními vlastnostmi, způsobu jejich výroby, a jejich použití jako léčiv, obzvláště pro aplikaci při vysokém krevním tlaku. Dále se vynález týká farmaceutických přípravků, obsahujících uvedené účinné látky a způsobu výroby těchto přípravků.

Dosavadní stav techniky

Z EP-A-370 454 , EP-A 373 497 , EP-A 394 853 a EP-A 417 698 jsou známé C-terminálně heterocyklický substituované aminodiolové deriváty s renin-inhibičním účinkem. V EP-A 369 743 , jakož i v J. Med. Chem. 33 (1990), 2325 - 2334 , J. Med. Chem. 33 (1990), 2335 - 2342 a J. Med. Chem. 34 (1991), 151 - 157 jsou popsány deriváty alkylalkoholu a statinu, které obsahují dva heterocyklické systémy, spojené přes alkvlaminový můstek.

Podstata vynálezu

Nyní bylo překvapivě zjištěno, že sloučeniny, které obsahují dva heterocyklické systémy, spojené alkyl2 aminovým můstkem, jsou neobyčejně účinné a vysoce specific ké inhibitory reninu, které vykazují podstatně zlepšený účinek in vivo a podstatně zvýšenou resorpci v žaludečním a střevním traktu.

Předmětem předloženého vynálezu tedy jsou heterocyklické sloučeniny s renin-inhibiěními vlastnostmi obecného vzorce I

ve kterém značí

R¹ alkylovou skupinu s 1 až 8 uhlíkovými atomy nebo fenylovou skupinu ;

R fenylovou skupinu nebo pyridylovou skupinu, přičemž pyridylová skupina může popřípadě nést alkylový substituent s 1 až 4 uhlíkovými atomy ;

R vodíkový atom nebo skupinu vzorce Q - A , přičemž

Q značí pyridylovou skupinu, imidazolylovou skupinu, thiazolylovou skupinu a pyrazolylo vou skupinu a

A značí methylenovou skupinu nebo ethylenovou skupinu ;

R⁴ vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 10 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy, cykloalkylalkylovou skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy v cykloalkylové části a s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylové části, arylovou skupinu se 6 až 12 uhlíkovými atomy nebo arylalkylovou skupinu se 6 až 12 uhlíkovými atomy v arylové části a s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylové části;

r5 vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 10 uhlíkovými atomy, arylovou skupinu se 6 až 12 uhlíkovými atomy, arylalkylovou skupinu se δ až 12 uhlíkovými atomy v arylové části a s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylové části, hydroxyskupinu nebo aminoskupinu, a

R zbytek obecného vzorce II (CH„) - CHR⁷ - Z (II),

2. s přičemž zde značí

R⁷ vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 7 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylaminoskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, hydroxyskupinu, azidovou skupinu nebo atom halogenu,

Z pětičlenný až sedmičlenný heterocyklický kruh, který může být benzanelovaný, aromatický, částečně hydrogenovaný nebo úplně hydrogenovaný, který může jako heteroatomy obsahovat jeden nebo dva stejné nebo různé zbytky ze skupiny zahrnující N , 0 , S ,

NO , SO , SO2 a který může být substituovaný jedním nebo dvěma stejnými nebo různými zbytky ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, allylovou skupinu, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, hydroxyskupinu, atom halogenu, aminoskupinu, monoalkvlaminoskupinu nebo dialkylaminoskupinu se vždy 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu a trifluormethylovou skupinu, a s číslo 0,1,2,3 nebo 4 , jakož i jejich fyziologicky přijatelné soli.

Výhodné jsou při tom heterocyklické sloučeniny, u kterých v obecném vzorci I značí

R' isobutylovou skupinu, benzylovou skupinu nebo cyklohexylmethylovou skupinu ;

vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 5 uhlíkovými atomy, arylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy, arylalkylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy v arylové části a s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylové části, nebo hydroxyskupinu ;

zbytek obecného vzorce II , ve kterém značí

R⁷ vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylaminoskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, hydroxyskupinu, azidovou skupinu nebo atom halogenu, s číslo 0 , 1 nebo 2 a

Z heteroarylový zbytek ze skupiny zahrnující pyrrolylovou skupinu, furylovou skupinu, thienvlovou skupinu, imidazolvlovou skupinu, pyrazolylovou skupinu, oxazolylovou skupinu, thiazolylovou skupinu, pyridylovou skupinu, pyrazinylovou skupinu, pvrimidinylovou skupinu, indolylovou skupinu, chinolylovou > skupinu, isochinolylovou skupinu, chinoxalinvlovou skupinu, beta-karbolinylovou skupinu nebo benzanelovaný, cyklopentaanelovaný, cyklohexaanelovaný nebo cykloheptaanelovany derivát z této skupiny, přičemž ostatní substituenty mají výše uvedený význam, jakož i jejich fyziologicky přijatelné soli.

Obzvláště výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I , ve kterém značí

R^ methylovou skupinu, ethylovou skupinu, propylovou skupinu, isopropylovou skupinu, butylovou skupinu, isobutylovou skupinu nebo pentylovou skupinu ;

R fenylovou skupinu nebo 3-pvridylovou skupinu, přičemž pyridylový zbytek může nést popřípadě methylový nebo ethylový substituent ;

R isobutylovou skupinu, benzylovou skupinu nebo cyklohexyImethylovou skupinu ;

R'’ vodíkový atom nebo hydroxyskupinu a

R^ zbytek obecného vzorce II , ve kterém značí , .

R vodíkový atom nebo atom fluoru,

Z 2- , 3- nebo 4-pyridinový zbytek, 2- ,

4- nebo 5-imidazolový zbytek nebo 2-oxa zolinový zbytek, přičemž uvedené heterocykly mohou být substituovány vždy jednou nebo dvakrát stejnými nebo různými zbytky, vybranými ze-skupiny zahrnující methylovou skupinu, ethylovou skupinu, propylovou skupi nu, allylovou skupinu, atom fluoru, chloru nebo bromu, trifluormethylovou skupinu a methoxyskupinu a s číslo 0 , 1 nebo 2 , přičemž ostatní substituenty mají výše uvedený význam, jakož i jejich fyziologicky přijatelné soli.

Opticky aktivní centra ve sloučeninách obecného vzorce I mohou vykazovat R-konfiguraci nebo S-konfiguraci.

Termín aryl označuje například monocyklické nebo bicyklické uhlovodíkové kruhové systémy s jedni nebo více aromatickými kruhy, jako je fenylová skupina, naftylo7 vá skupina, tetrahydronaftylová skupina, indanylová skupina a podobně. Arylové zbytky mohou být při tom nesubstituo vaně nebo substituované jedním, dvěma nebo třemi substituen ty, ktere nezávisle na sobě mohou značit alkylovou skupinu s 1 až 7 uhlíkovými atomy, halogenalkvlovou skupinu, alkoxyskupinu, thioalkoxvskupinu, aminoskupinu, alkylaminoskupinu, hydroxyskupinu, atom halogenu, merkaptoskupinu, nitroskupinu, karboxaldehydovou skupinu, karboxyskupinu a karboxamidovou skupinu.

Jako atom halogenu je možno uvést atom fluoru, chloru, bromu nebo jodu.

Pod pojmem alkylová skupina s 1 až 10 uhlíkovými atomy se rozumí alkylový zbytek nebo odpovídajícím způsobem nenasycený zbytek s 1 až 10 uhlíkovými atomy. Tento zbytek může být přímý nebo rozvětvený. Odpovídajícím způsobem toto platí pro odvozené zbytky, jako je například alkoxyskupina, alkylthioskupina, alkylaminoskupina, alkanoylová skupina a aralkylové skupina.

Pod pojmem cykloalkylová skupina se 3 až 8 uhlíkovými atomy se rozumí výhodně cyklopropylová skupina, cyklobutylová skupina, cyklopentylová skupina, cyklohexylová skupina, cvkloheptylová skupina a cyklooktylová skupina. Pokud tyto cykly nesou více než jeden substituent, mohou tyto být vzájemně jak v poloze cis , tak také v poloze trans.

Jako zbytky Z je možno například uvést heteroarylové zbytky, jako je pyrrolylová skupina, furylová skupina, thienvlová skupina, imidazolylová skupina, pyrazolylová skupina, oxazolylová skupina, thiazolylová skupina, pyridylová skupina, pyrazinylová skupina, pyrimidinylová skupina, indolylová skupina, chinolylová skupina, isochinolylová skupina, chinoxalinylová skupina, beta-karbolinylová skupina nebo benzanelovaný, cyklopentaanelovanv, cyklohexaanelovaný nebo cykloheptaanelovaný derivát těchro zbytků. Tyto heterocykly mohou být až trisubstituované na dusíkovém atomu oxidoskupinou, alkylovou skupinou s 1 až S uhlíkovými atomy, výhodně methylovou skupinou nebo ethylovou skupinou nebo fenylovou skupinou nebo fenvlalkylo vou skupinou s 1 až 4 uhlíkovými atomy, například benzylovou skupinou a/nebo na jednom nebo několika uhlíkových atomech alkylovou skupinou s 1 až 4 uhlíkovými atomy, jako je například methylová skupina, fenylovou skupinou, fenylalkylovou skupinou s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylové části, jako je například benzylová skupina, atomem halogenu, jako je například chlor, hydroxyskupinou, alkoxyskupinou s 1 až 4 uhlíkovými atomy, jako je například methoxyskupina, fenylalkoxyskupinou s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylová části, jako je například benzyloxyskupina, nebo oxoskupinou, a částečně nasycené.

Výhodně značí Z následující skupiny :

2-pyrrolvlovou skupinu nebo 3-pyrrolylovou skupinu, fenylpyrrolvlovou skupinu, například 4-fenyl-2-pyrrolylovou skupinu nebo 5-fenyl-2-pyrrolylovou skupinu, 2-furylovou skupinu, 2-thienylovou skupinu, 4-imidazolylovou skupinu, methyl-imidazolylovou skupinu, jako je například 1-methyl-2-imidazolylová skupina, 1-methyl-4-imidazolylová skupina nebo 5-imidazolylová skupina, 1 ,3-thiazol-2-ylovou skupinu, 2-pyridylovou skupinu, 3-pyridylovou skupinu nebo 4-pyridylovou skupinu, 1-oxido-2-pyridinoskupinu,

1- oxido-3-pyridinoskupinu nebo 1-oxido-4-pyridinoskupinu,

2- pyrazinylovou skupinu, 2-pyrimidinylovou skupinu, 4-pyrimidylovou skupinu nebo 5-pyrimidylovou skupinu,

2-indolylovou skupinu, 3-indolylovou skupinu nebo 5-indo lylovou skupinu, substituovanou 2-indolylovou skupinu, jako je například 1-methyl- , 5-methyl- , 5-methoxy- ,

5-benzyloxy- , 5-chlor- nebo 4,5-dimethvl-2-indolylová skupina, 1-benzyl-2-indolylovou skupinu, 1-benzyl-3-indo Ivlovou skupinu, 4,5,6,7-tetrahydro-2-indolvlovou skupinu cyklohepta/b/-5-pyrrolylovou skupinu, 2-chinolylovou skupinu, 3-chinolvlovou skupinu nebo 4-chinolylovou skupinu, 4-hydroxy-2-chinolylovou skupinu, 1-isocinolylovou skupinu, 3-isochinolylovou skupinu nebo 4-isochinolylovou skupinu, 1-oxo-1,2-dihydro-3-isochinolylovou skupinu, 2-chinoxalinylovou skupinu, 2-benzofuranylovou skupinu, 2-benzoxaloylovou skupinu, 2-benzthiazolvlovou skupinu, benz/e/indol-2-ylovou skupinu nebo beta-karbotin-3-ylovou skupinu.

Jako částečně nebo úplně hydrogenované heterocyklické kruhy je možno uvést například dihydropyridinylovou skupinu, pyrrolidinylovou skupinu, jako je například 2-N-methylpyrrolidinylová skupina, 3-N-methylpyrrolidinylová skupina nebo 4-N-methylpyrrolidinylová skupina, piperidinylovou skupinu, piperazinylovou skupinu, morfolinovou skupinu, thiomorfolinovou skupinu nebo tetrahydrothiofenylovou skupinu.

Pod pojmem soli sloučenin obecného vzorce I se rozumí obzvláště farmaceuticky použitelné a netoxické soli.

Takovéto soli se mohou například vytvořit ze sloučenin obecného vzorce I , které obsahují kyselé skupí ny, jako je například karboxylová skupina, s alkalickými kovy nebo s kovy alkalických zemin, jako je například so10 dík, draslík, hořčík a vápník, jakož i s fyziologicky přijatelnými aminy, jako je například triethylamin.

Sloučeniny obecného vzorce I , které obsahují basické skupiny, jako je například aminoskupina nebo guani dinoskupina, tvoří soli s anorganickými kyselinami, jako je například kyselina chlorovodíková, kyselina sírová nebo kyselina fosforečná, nebo s organickými karboxylovými kyselinami nebo sulfonovými kyselinami, jako je například kyselina octová, kyselina citrónová, kyselina benzoová, kyselina maleinová, kyselina fumarová, kyselina vinná nebo kyselina p-toluensulfonová.

Vynález se dále týká způsobu výroby sloučenin obecného vzorce I , jehož podstata spočívá v tom, že se kopuluje fragment s koncovou karboxylovou skupinou nebo jeho reaktivní derivát s odpovídajícím fragmentem s volnou aminoskupinou, ochranná skupina nebo skupiny, popřípadě zavedená nebo zavedené temporárnš pro ochranu dalších funk čních skupin, se odštěpí, a takto získaná sloučenina se popřípadě převede na svojí fyziologicky přijatelnou sůl.

Fragmenty sloučeniny obecného vzorce I s koncovou karboxylovou skupinou mají následující vzorec III o

OH (in)

R² a fragmenty sloučeniny obecného vzorce I s koncovou aminoskupínou mají následující vzorec IV

R⁴

R⁵

H,N-CH—CH—CH-R⁶

I

OH (IV) přičemž substituenty až R⁵ mají výše uvedený význam.

Metody, které jsou vhodné pro výrobu sloučenin s amidickou vazbou, jsou například popsány v publikacích Houben-Weyl (Methoden der organischen Chemie, Band 15/2), Bodanszky a kol. (Peptide Synthesis, 2nd ed. /Wiley &

Sons ; New York 1976/) nebo Grass, Meienhofer (The Pepti des-Analvsis, Synthesis, Biology /Academie Press, New York 1979/) .

Výhodně se vychází z následujících metod : metoda aktivního esteru s N-hydroxy-sukcinimidem nebo 1-hydroxybenzotriazolem jako esterovou komponentou, kopulace s karbodiimidem, jako je dicyklohexylkarbodiimid, nebo s anhydridem kyseliny propanfosfonové’ nebo s anhydridem kyseliny methylethylfosfinové a metoda směsného anhydri du s pivaloylchloridem (M. Zaoral, Coli. Chem. Commun., 1962, 27, 1273) . Reakce se provádí v inertním rozpouštědle nebo ve směsi rozpouštědel, výhodně při teplotě v rozmezí -20 °C až teplota varu reakční směsi.

Výroba karboxylových kyselin obecného vzorce

III probíhá podle R. H. Bradburyho a kol. (EP-A 369743),

D. A. Robertse a kol. (J. Mod. Chem. 33 /1990/, 2325 -2334) , R. H. Bradburyho a kol. (J. Med. Chem. 33 /1990/, 2335 - 2342) a R ._s H. Bradburyho a kol. (J. Med. Chem.

/1991/, 151 - 157) .

Při výrobě opticky aktivních aminů obecného vzorce IV , ve kterém mají R , R a R výše uvedený význam, používaných jako výchozí produkty, se vychází z opticky aktivních alfa-aminokyselin, přičemž jejich asymetrické centrum zůstane zachováno. K tomu se známým způsobem vyrobí na dusíkovém atomu chráněný aldehyd aminokyseliny, který se v adici, analogické aldolové, kopuluje na odpovídající heteroarylalkvlovou jednotku a po odštěpení ochranné skupiny dusíkového atomu se získá aminoalkohol obecného vzorce IV . U sloučenin, kde R^ = OH slouží jako výchozí materiál rovněž na dusíkovém atomu chráněný aldehyd aminokyseliny, který se například adicí analogickou aldolové, přemění z nenasycené sloučeniny zavedením vhodných ochranných skupin a následující epoxidací na potřebný meziprodukt. Vzhledem k centru, nesoucímu hydroxylovou skupinu, se získá diastereomerní směs, která se rozdělí pomocí známých způsobů, například frakcionovanou krystalisací nebo pomocí chromatografie. Přezkoušení diastereomerní čistoty se provádí například pomocí HPLC ·, enantiomerní čistota se může přezkoušet známým způsobem převedením na Mosher-deriváty (H. S. Mosher a kol., J. Org. Chem. 34 /1969/ 2543) .

Výroba aldehydů aminokyselin, chráněných na dusíkovém atomu, se provádí podle B. Castra a kol. {Synthesis 1983, 676) .

Adice, analogická aldolové, na aldehydy aminokyselin, chráněné na dusíkovém atomu (výhodně N-terc.13

-butoxykarbonylová ochranná skupina a benzyloxykarbonylová ochranná skupina), se provádí v rozpouštědle, inertním vůči basím, jako je například diethylether, TMF, toluen, dimethylformamid, dimethylsulfoxid nebo dimethoxvethan.

Jako base pro deprotonisaci heteroarylalkylovvch komponent se mohou použít alkoholáty alkalických kovů, jako je O-terc.-butylát draselný nebo ethylát sodný, hydridy alkalických kovů, jako je hydrid sodný nebo hydrid draselný, organokovové base, jako je n-butyllithium, s-butyllithium, methyllithium nebo fenyllithium, amid sodný, jakož i soli alkalických kovů s organickými dusíkatými basemi, jako je lithiumdiisopropylamid.

Předběžné a následné operace, potřebné pro výrobu sloučenin obecného vzorce I , jako je zavádění a odštěpování ochranných skupin, jsou známé z literatury a jsou popsány například v T. W. Greene, Protective Groups Synthesis . Soli sloučenin obecného vzorce I se skupinami tvořícími soli, se vyrobí o sobě známými způsoby tak, še se například sloučenina obecného vzorce I s basickými skupinami nechá reagovat se stechiometrickým množstvím vhodné kyseliny.

Stereoisomerní směsi, obzvláště diastereomerní směsi, které vznikají při použití racemických derivátů karboxylových kyselin, se.mohou rozdělit o sobě známým způsobem frakcionovanou krystalisaci nebo pomocí chromatografie .

Sloučeniny obecného vzorce I mají účinky inhibující enzymy ·, obzvláště inhibují účinek přírodního enzymu reninu. Renin je proteolytický enzym ze skupiny aspartyl-proteás, který je sekretován jako důsledek různých stimulů (objemová deplese, nedostatečnost sodíku, stimulace beta-receptorů) juxtaglomerulárními buňkami ledvin do krevního oběhu. Tam odštěpuje z angiotensinogenu, vylučovaného v játrech, dekapeptid angiotensin I . Tento se pomocí enzymu ACE (angiotensin converting enzyme) převádí na angiotensin II . Angiotensin II hraje podstatnou roli při regulaci krevního tlaku , neboť přímo zvyšuje krevní tlak kontrakcí cév. Dodatečně stimuluje sekreci aldosteronu z nadledvinek a zvyšuje tímto způsobem přes inhibici vylučování sodíku extracelulární objem kapalin, což rovněž vede ke zvýšení krevního tlaku. Inhibitor enzymatické aktivity reninu způsobuje sníženou tvorbu angiotensinu I, což má za následek sníženou tvorbu angiotensinu II . Snížení koncentrace tohoto peptidového hormonu je přímou příčinou pro krevní tlak snižující účinek inhibitorů reninu.

Účinnost inhibitorů reninu se může zkoušet pomocí testu in vitro. Při tom je měřeno snížení tvorby angio tensinu I v různých systémech (lidská plasma, přečištěný lidský renin) .

1. Princip testu

Například se inkubuje lidská plasma, obsahující jak renin, tak také angiotensinogen, při teplotě 37 °C s testovanou látkou. Při tom se z angiotensinogenu uvolňuje za působení reninu angiotensin I, který se může potom stanovit pomocí na trhu běžného radioimunoassay. Uvolňování angiotensinu se potlačuje působením inhibitorů reninu.

2. Získání plasmy

Krev se získá od dobrovolníků (asi 0,5 1 na osobu) a uchovává se v částečně evakuovaných lahvích za chlazení ledem. Sražení se zabrání přídavkem EDTA (konec ná koncentrace 10 nM) . Po centrifugaci (Rotor HS 4 /Sorval/, 3500 min^-1 , 0 - 4 °C, 15 minut , pokud je zapotřebí, tak se opakuje) se plasma opatrně odpipetuje a ve vhodných dávkách se zmrazí na -30 °C . Pro test se použije plasma s dostatečně vysokou aktivitou reninu. Plas ma s nižší aktivitou reninu se aktivuje zpracováním za studená (-4 °C , 3 dny, prorenin - renin) .

3. Provedení testu £

Angiotensin I se stanoví pomocí Renin-Maia -Kit (Serono Diagnostics S.A., Coinsins, Schweiz) . Inkubace plasmy se provádí podle tam uvedeného návodu :

Vsázka pro inkubaci :

1000 /Ul plasma (roztátá při teplotě 0 až 4°C)

100 ,ul fosfátový pufr (pH 7,4) / „ , _4 přídavek 10 ramiprilatu /Ul roztoku PMSF /Ul 0,1% genapol PFIC /Ul DMSO, popřípadě testovaného preparátu .

Testované preparáty se i.a. 10 M rozpustí ve 100% dimethylsulfoxidu (DMSO) a pomocí DMSO se odpovídajícím způsobem zředí ; vsázka pro inkubaci obsahu16 je max. 1 % DMSO .

Vsázka se smísí s ledem a po dobu 1 hodiny se pro inkubaci umístí do vodní lázně (37 °C) . Z přídavné vsázky bez inhibitoru se bez další inkubace odebere celkem 6 vzorků (vždy 100 ^ul) pro stanovení obsahu výchozího angiotensinu I v použité plasmě.

Koncentrace testovaného preparátu se volí tak, aby byl pokryt rozsah 10 až 90 % inhibice enzymu (alespoň pět koncentrací). Na konci inkubačni doby se z každé vsázky odeberou tři 100 ^ul vzorky, nechají se v předchlazených Eppendorfových nádobkách zmrznout do sucha a uloží se při teplotě - 25 °C pro stanovení angiotensinu I (střední hodnota ze tří jednotlivých vzorků).

Angiotensin I-radioimmunoassay (RIA)

Exaktně se zachovává návod k použití RIA-souR pravv (Renin-Maiai -Kit, Serono Diagnostics S.A., Coinsins, Schweiz).

Cejchovací křivka zahrnuje oblast 0,2 až 25,0 angiotensinu I pro 1 ml. Obsah základního angiotensinu I v plasmě se od všech naměřených hodnot odečítá. Aktivita plasmového reninu (PRA) se udává jako ng ang 1/ /ml x hodina . Hodnoty PRA za přítomnosti testované látky se vztahují na vsázku bez inhibitoru (= 100 %) a jako % zbytkové aktivity proti koncentraci (M) testovaného preparátu (logaritmická stupnice) se odečítají hodnoty IC_5Q .

Sloučeniny obecného vzorce I , popisované v předloženém vynálezu, vykazují v testu in vitro inhibiční účinky při koncentracích asi 10 az 10 mol./l .

Inhibitory reninu způsobují u zvířat s nedostat kem solí snížení krevního tlaku. Vzhledem k tomu, že se lidsky renin liší od reninu jiných druhů, používá se k testu in vivo inhibitoru reninu primátů /Marmoset, opice Rhesus). Reni primátů a lidský renin jsou ve své sekvenci prakticky homologické. Vlivem i.v. injekce furosemidu se aktivuje endogenní vylučování reninu. Potom se aplikuj testovaná substance a její účinek se zjištuje na krevním tlaku a srdeční frekvenci. Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou při tom i.v. účinné v rozsahu dávky 0,1 až 1,5 mg/kg , při intraduodenální aplikaci pomocí gastro skopu v rozsahu dávky asi 1 až 50 mg/kg . Sloučeniny obecného vzorce I , popisované v předloženém vynálezu, se mohou použít jako antihypertensiva, jakož i pro aplikaci při srdeční insuficienci.

HIV proteása se odštěpuje autokatalyticky z GAG-POL-polypeptidu a štěpí potom peptid p55 na Core-antigeny p17 , p24 a p14 . Je tedy esenciálním enzymem, jehož inhibice přerušuje životní cyklus viru a znemož ňuje jeho rozmnožování.

V biologických testech se ukázalo, že sloučeniny podle předloženého vynálezu mají enzyminhibiční účinky a inhibují také virální enzymy, jako je HIV-proteása. Obzvláštní účinek má inhibiční účinek na HlV-proteásu, který sloučeniny podle předloženého vynálezu kvalifikuje obzvláště pro terapii a profylaxi onemocnění, způsobených infekcí HIV . Sloučeniny obecného vzorce I podle před18 loženého vynálezu vykazují v použitém testu in vitro inhibiční účinky při koncentraci asi 10~⁴ až 10~⁸ mol/1.

Do předmětu předloženého vynálezu patří dále použití sloučenin obecného vzorce I pro výrobu léčiv pro terapii vysokého krevního tlaku a pro aplikaci při kongestivní srdeční insuficienci, jakož i k terapii a profylaxi virových onemocnění, obzvláště onemocnění, způsobených HIV , jakož i uvedená léčiva.

Farmaceutické preparáty obsahují účinné množství účinné látky obecného vzorce I výhodně společně s anorganickým nebo organickým farmaceuticky použitelným nosičem. Aplikace se může provádět intranasálně, intravenosně, subkutánně nebo perorálně. Dávkování účinné látky závisí na teplokrevném druhu, tělesné hmotnosti, stáří a na typu aplikace.

Farmaceutické preparáty podle předloženého vynálezu se vyrábějí pomocí o sobě známých rozpouštěcích, mísících, granulačních nebo dražovacích postupů.

Pro orální aplikační formy se aktivní sloučeniny smísí s běžnými přídavnými látkami, jako jsou nosiče, stabilisátory nebo inertní zřeáovadla a pomocí běžných metod se převedou na vhodné aplikační formy, jako jsou tablety, dražé, kapsle nebo vodné, alkoholické nebo olejové roztoky. Jako inertní nosiče se mohou použít například arabská guma, magnésie, uhličitan hořečnatý, fosforečnan draselný, mléčný cukr, glukosa, stearylfumarát hořečnatý nebo škroby, obzvláště kukuřičný škrob. Při tom může příprava probíhat jak za sucha, tak za vlhka. Jako olejovité nosiče nebo rozpouštědla přicházejí například v úvahu rostlinné nebo živočišné oleje, jako je například slunečnicový olej a rybí tuk.

Pro subkutánní nebo intravenosní aplikaci se aktivní sloučeniny nebo jejich fyziologicky přijatelné soli převádějí popřípadě s k tomu běžnými látkami, jako jsou látky zprostředkující rozpouštění, emulgátory nebo další pomocné látky, na roztoky, suspense nebo emulse.

Jako rozpouštědla přicházejí například v úvahu : voda, fyziologické roztoky chloridu sodného nebo alkoholy, například ethylalkohol, propandiol nebo glycerin, vedle toho také cukerné roztoky, jako jsou roztoky glukosy nebo mannitu, nebo také směsi různých uvedených rozpouštědel.

Přehled uváděných zkratek :

Boc terč.-butoxykarbonyl

BuLi n-butyllithium

DCC dicyklohexylkarbodiimid

DCI Desorption Chemical Ionisation

DNP 2,4-dinitrofenyl

DME dimethoxyethan

DMF dimethylformamid

EE ethvlester kyseliny octové

FAB bombardování rychlými atomy (fast atom bombard ment) h hodina

HOBt 1-hydroxvbenzotriazol

M molekulární vrchol

MS	hmotové spektrum
min	minuta
NEM	N-ethylmorfolin
RT	teplota místnosti
THF	tetrahydrofuran
Trt	trifenyImethy1

Příklady provedení vynálezu

Následující příklady provedení blíže ozřejmují výrobu sloučenin podle vynálezu.

Příklad 1

N-/(3-isobutyl-6-fenyl-1,2,4-triazolo/4,3-a/pyrazin-3-yl)-ethanoyl/-(2S,3R,4S)-1-cyklohexyl-3,4-dihydroxv-6-(2-pyridyl)-2-hexylamin

1a) (2S,3R,4S)-2-(terč.-butoxykarbonyl)amino-1-cyklohexyl-3,4-dihydro-6-(2-pyridyl)-hexan

Při teplotě -78 °c se smísí 186 mg 2-pikolinu ve 20 ml tetrahydrofuranu se 2,8 ml n-butyllithia.

Po zahřátí na teplotu místnosti se reakční směs míchá po dobu 30 minut a potom se ochladí na teplotu -40 °C.

Potom se přidají 2 mmol (2RS,3R,4S)-3-terc.-butyldimethylsilyloxy-4-(terč.-butyloxykarbony1)amino-5-cyklohexyl-1,2-oxopentanu (známého z EP-A 189 203, příklad 6) , rozpuštěné v 10 ml tetrahydrofuranu. Po desetihodinovém míchání při teplotě místnosti se reakční směs zředí vodou a extrahuje se methvl-terc.-butyletherem. Surový produkt se po zahuštění rozpustí v tetrahydrofuranu a míchá se po dobu jedné hodiny při teplotě 0 °C s 10 ml 1 M roztoku tetrabutylamoniumfluoridu v tetrahydrofuranu. Po zředění vodou, extrakci pomocí EE a zahuštění se získá 300 mg (2S,3R,4S)-isomeru /MS (FAB): 393 (M+M)/ a 240 mg (2S,3S,4S)-isomeru /MS (FAB): 393 (M+M)/ po chromatograf ickém dělení na silikagelu.

1b ) N-/( 8-isobuty 1-6-f eny 1-1,2,4-triazolo./4,3-a/pvrazin-3-yl)-ethanoví/-(2S,3R,4S)-1-cyklohexyl-3,4-dihydroxy—S—(2-pyridyl)-2-hexylamin

400 mg (2S,3R,4S)-2-(terč.-butyloxykarbonyl)amino-1-cyklohexyl-3,4-dihydroxy-6-(2-pyridyl)-hexanu (sloučenina z příkladu 1a) se rozpustí v 5 ml absolutního dichlormethanu, přidá se 5 ml kyseliny trifluoroctové a vzniklý roztok se míchá po dobu 3 hodin při teplotě místnosti. Zbytek získaný po zahuštění se vyjme do 1 M roztoku hydrogenuhličitanu sodného, směs se třikrát extrahuje pomocí EE a spojené EE-fáze se vysuší pomocí bezvodého síranu sodného. Po zahuštění se zbytek rozpustí v 5 ml absolutního dimethylformamidu, přidá se 316,6 mg kyseliny (8-isobutyl-6-fenyl-1,2,4-triazolo/4,3-a/pyrazin-3-yl)-octové (známé z EP-A 369 743, příklad 1) , 208,4 mg N,Ν'-dicyklohexylkarbodiimidu a 206,8 mg 1-hydroxybenzotriazolu, hodnota pH roztoku se nastaví pomocí ethyl morfolinu na 9 a reakční směs se míchá po dobu 50 hodin při teplotě místnosti. Po filtraci se roztok zředí EE a vždy jednou se promyje nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného.

Pomocí dichlormethanu se získá 207,4 mg v názvu uvedené sloučeniny.

MS(FAB) : 585 (M+H) .

Příklad 2

N-/2-(8-isobuty1-6-feny1-1,2,4-triazolo/4,3-a/pyrazin-3-yl)-3-(3-pyridyl)propionyl/-(2S,3R,4S)-1-cvklohexyl-3,4-dihydroxy-6-(2-pvridyl)-2-hexylamin

V názvu uvedená sloučenina resultuje z reakce kyseliny 2-/8-isobutvl-6-řenyl-1,2,4-triazolo/4,3-a/pvrazin-3-yl,/-3-( 3-pyridyl)-propionové (známé z EP-A 369 743, příklad 3) se sloučeninou z příkladu 1a) způsobem podle příkladu 1b) .

MS(FAB) : 676 (M+H) .

Příklad 3

N-/(8-propyl-6-(3-pyridyl)-1,2,4-triazolo/4,3-a/pyrazin-3-yl)-ethanoyl/-(2S,3R,4S)-1-cyklohexyl-3,4-dihydroxy-6-(2-pvridyl)-2-hexylamin

V názvu uvedená sloučenina se vyrobí z kyseliny (8-propyl-6-/3-pyridyl/-1,2,4-triazolo/4,3— 1/pyrazin-3-yl)-octové (známé z EP-A 369 743 , příklad 4) a ze sloučeniny z příkladu 1a) postupem podle příkladu 1b).

MS(FAB) : 572 (M+H) .

Příklad 4

N-/2-( 8-propvl-ó- ( 3-pyridyl )-1,2,4-triazolo./4,3-a/pyrazin-3-vl/-3-(3-pyridyl)-propionvl/-(2S,3R,4S)-1-cyklohexy1-3,4-dihydroxy-6-(2-pyridyl)-2-hexylamin

V názvu uvedená sloučenina se vyrobí z kyseliny 2-/3-propy1-6-(3-pyridyl)-1,2,4-triazolo/4,3-a/pyrazin-3-yl/-3-(3-pyridyl)-propionové (známé z EP-A 369 743, příklad 6) a sloučeniny z příkladu 1a) způsobem podle příkladu 1b) ,

MS(FAB) : 563 (M+H) .

Příklad 5

N-/(3-(imidazol-4-yl)-(2RS)-2-(8-propy1-6-(3-pyridyl)-1,2,4 -triazolo/4,3-a/pyrazin-3-yl)-propionyl/-(2S,3R,4S)-1-cyklonexyl-3,4-dihydroxy-6-(2-pyridyl)-2-hexylamin

V názvu uvedená sloučenina se vyrobí z kyseliny

3-(1-triřenylmethylimidazol-4-yl)-2-/8-propyl-6-(3-pyridyl)-1,2,4-triazolo/4,3-a/pyrazin-3-yl/-propionové (známé z EP-A 369 743, příklad 27) a sloučeniny z příkladu 1a) způsobem podle příkladu 1b) a následujícím odštěpením ochranné skupiny N^lin-Trt pomocí 90% kyseliny trifluoroctové a extraktivním zpracováním.

MS(FAB) : 652 (M+H) .

- I ’ '·_* ‘tf; >

3dv7:-;í

Claims

PATENTOVÉ

NÁROKY

1. Heterocyklické sloučeniny s renin-inhibičními vlastnostmi obecného vzorce I λλ3raov i ii v Ν..Λ >;

cívgri

Z 6 JA 9 ί 332S.5 ve kterém značí

R¹ alkylovou skupinu s 1 až 8 nebo fenylovou skupinu ;

uhlíkovými atomy

R fenylovou skupinu nebo pyridylovou skupinu, přičemž pyridylová skupina může popřípadě nést alkylový substítuent s 1 až 4 uhlíkovými atomy ;

vodíkový atom nebo skupinu vzorce Q - A , přičemž

Q značí pyridylovou skupinu, imidazolylovou skupinu, thiazolylovou skupinu a pyrazolyloII vou skupinu a

A značí methylenovou skupinu nebo ethylenovou skupinu ;

R⁴ vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 10 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy, cvkloalkylalkylovou » skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy v cykloalkylové části a s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylové části, arylovou skupinu se 6 až 12 uhlíkovými atomy nebo arylalkylovou skupinu se 6 až 12 uhlíkovými atomy v arylové části a s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylové části;

R⁵ vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 10 uhlíkovými atomy, arylovou skupinu se 6 až 12 uhlíkovými atomy, arylalkylovou skupinu se 6 až 12 uhlíkovými atomy v arylové části a s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylové části, hydroxyskupinu nebo aminoskupinu, a g

R — zbytek obecného vzorce II (CH.) - CHR⁷ -Z (II),
2 S přičemž zde značí _e R⁷ vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až

7 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylaminoskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, hydroxyskupinu, azidovou skupinu nebo atom halogenu,

III

Z pětičlenný až sedmičlenný heterocyklický kruh, který může být benzanelovaný, aromatický, částečně hydrogenovaný nebo úplně hydrogenovaný, který může jako heteroatomy obsahovat jeden nebo dva stejné nebo různé zbytky ze skupiny zahrnující N , 0 , S ,

NO , SO , SO? a který může být substituovaný jedním nebo dvěma stejnými nebo různými zbytky ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, allylovou skupinu, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, hydroxyskupinu, atom halogenu, aminoskupinu, monoalkylaminoskupinu nebo dialkylaminoskupinu se vždy 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu a trifluormethylovou skupinu, a s číslo 0,1,2,3 nebo 4 , jakož i jejich fyziologicky přijatelné soli.

2. Heterocyklická sloučeniny podle nároku 1 obecného vzorce I , ve kterém značí

R isobutylovou skupinu, benzylovou skupinu nebo cyklohexylmethylovou skupinu ;

r5 vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 5 uhlíkovými atomy, arylovou skupinu se β až 10 uhlíkovými atomy, arylalkylovou skupinu se 6 až 10 uhlíkovými atomy v arylové části a s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylové části, nebo hydroxyskupinu ;

IV

R zbytek obecného vzorce II , ve kterém značí

R? vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylaminoskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, hydroxyskupinu, azidovou skupinu nebo atom halogenu, s číslo 0 , 1 nebo 2 a

Z heteroarylový zbytek ze skupiny zahrnující pyrrolylovou skupinu, furylovou skupinu, thienylovou skupinu, imidazolylovou skupinu, pyrazolylovou skupinu, oxazolylovou skupinu, thiazolylovou skupinu, pyridylovou skupinu, pyrazinylovou skupinu, pyrimidinylovou skupinu, indolylovou skupinu, chinolylovou skupinu, isochinolylovou skupinu, chinoxalinylovou skupinu, beta-karbolinylovou skupinu nebo benzanelovaný, cyklopentaanelovaný, cyklohexaanelovaný nebo cykloheptaanelovaný derivát z této skupiny, přičemž ostatní substituenty mají výše uvedený význam, jakož i jejich fyziologicky přijatelné soli.
3. Heterocyklické sloučeniny podle nároku 1 obecného vzorce I , ve kterém značí

R¹ methylovou skupinu, ethylovou skupinu, propylovou skupinu, isopropylovou skupinu, butylovou skupinu, isobutylovou skupinu nebo pentylovou skupinu ;

v fenylovou skupinu nebo 3-pyridylovou skupinu, přičemž pyridylový zbytek může nést popřípadě methylový nebo ethylový substituent ;

isobutylovou skupinu, benzylovou skupinu nebo cyklohexyImethylovou skupinu ;

vodíkový atom nebo hydroxyskupinu a zbytek obecného vzorce II , ve kterém značí 7

R vodíkový atom nebo atom fluoru,

Z 2- , 3- nebo 4-pyridinový zbytek, 2- ,
4- nebo 5-imidazolový zbytek nebo 2-oxazolinový zbytek, přičemž uvedené heterocykly mohou být substituovány vždy jednou nebo dvakrát stejnými nebo různými zbytky, vybranými ze skupiny zahrnující methylovou skupinu, ethylovou skupinu, propylovou skupinu, allylovou skupinu, atom fluoru, chloru nebo bromu, trifluormethylovou skupinu a methoxyskupinu a s číslo 0 , 1 nebo 2 , přičemž ostatní substituenty mají výše uvedený význam, jakož i jejich fyziologicky přijatelné soli.

4. Způsob výroby heterocyklických sloučenin obecného vzorce I podle nároku 1 , vyznačující se tím, že se kopuluje fragment s koncovou karboxylovou skupinou obecného vzorce III nebo jeho reaktivní derivát

VI s fragmentem s.volnou aminoskupinou obecného vzorce IV

H.N-CH—CH—CH-R⁶ (IV)

I

OH

1 6 přičemž R až R mají výše uvedený význam, ochanná skupina nebo skupiny, zavedená nebo zavedené tempo rárně pro ochranu dalších funkčních skupin, se odštěpí, a takto získaná sloučenina se popřípadě převede na fyziolo gicky přijatelnou sůl.
5. Heterocyklické sloučenina obecného vzorce I podle jednoho z nároků 1 až 3 pro použití jako léčivo.
6. Heterocyklické sloučenina obecného vzorce I podle jednoho z nároků 1 až 3 pro použití jako léčivo pro aplikaci při vysokém krevním tlaku.

VII
7. Farmaceutický přípravek, obsahující účinnou látku a popřípadě nosič a další přísady, vyznačující se t í m , že jako účinnou látku obsahuje alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I nebo její fyziologicky přijatelnou sůl.

3. Způsob výroby farmaceutických přípravků podle nároku 7,vyznačující se tím, že se účinná látka nebo účinné látky společně s fyziologicky neškodným nosičem a popřípadě s dalšími přísadami převedou na vhodnou aplikační formu.

Vzorec pro anotaci