CZ161597A3 - Preparation containing precursor of bleaching peroxy acid - Google Patents

Description

Oblast techniky i 6 Ίιλ o ε

Vynález se týká částic prekurzoru peroxykyseliny sa

Q1SOG detergentních prostředků, které je obsahují. Zejména S£ vynález týká částic prekurzoru peroxykysel iny obsahuj ící, ve^, g vodě nerozpustnou anorganickou sloučeninu se specifickým’ povrchem jako koaglomerační činidlo prekurzoru peroxykyselirlý5 s cílem získat volně tekoucí částice prekurzoru peroxykyseliny.

Dosavadní stav techniky

Zavádění prekurzoru peroxykyseliny jako idividuální částice složky prostředku pro praní tkanin je velmi dobře známé ve stavu techniky. Částice může obsahovat prekurzor jako krystalický materiál požadované velikosti částice, jak je uvedeno v GB-A-846 798, ale mnohem výhodnější forma zahrnuje aglomerát relativně jemně rozdělených částic prekurzoru vázaný společně pojivém nebo aglomeračním činidlem. Příklady tohto typu částice jsou uvedeny v EP-A-0 070 474, EP-A-0 375 241, WO92/13 798 a EP-A-0 356 700.

Posledně uváděná přihláška vynálezu popisuje použití ve vodě rozpustných organických sloučenin, ze kterých je výhodná kyselina citrónová, jako koaglomerační činidlo prekurzoru. Aglomerace s kyselinou citrónovou podle EP-A-0 356 700 zvyšuje dispersibilitu, rozpustnost a stabilitu prekurzorových částic při skladování.

Další vhodnou sloučeninou pro koaglomeraci s prekurzorem je ve vodě nerozpustná sloučenina. Ve stavu techniky je uvedena řada příkladů prekurzoru koaglomerovaného s ve vodě nerozpustnou sloučeninou ke zvýšení dispersibility vznikající částice.

EP 240 057 popisuje použití prostředku prekurzoru bělící peroxykyseliny obsahující prekurzor bělící peroxykyseliny, polymerní materiál a 0,5 % až 15 % ve vodě nerozpustného anorganického materiálu, jako je smektit nebo zeolit. Specificky popisovaný je granulovaný prostředek obsahující 84,9 % TAED, 2,2 % kaolinové hlinky, 1,1 % kopolymerů anhydrid kyseliny maleinové-methylvinylether a zbytek je voda a Na₂SO₄.

EP 028 432 popisuje použití částice prekurzoru peroxykyseliny obsahující granulovaný prací prostředek obsahující 15 % až 60 % ve vodě nerozpustného anorganického materiálu mající povrch alespoň 5 m^z/g společně s prekurzorem bělící peroxykyseliny a alkoxylovanou neintovou povrchově aktivní látkou, kde uvedená částice vykazuje zvýšenou stabilitu při skladování. Specificky popisované jsou granulové prostředky obsahující buď 32 % TAED, 48 % hlinky a 20 % povrchově aktivní látky nebo 20 % alkyloxybenzensulfonátu, 50 % hlinky a 30 % povrchově aktivní látky.

Nehledě na výhodu shora uvedených objevů, obtíže vznikají při přípravě částic prekurzoru peroxykyseliny, které mají uspokojivý tok částic a charakteristiky rozpustnosti bez nepříznivého snížení účinnosti vzniklého bělidla na bázi peroxykyseliny.

Přihlašovatelé nyní zjistili, že tyto problémy mohou být vyřešeny částicí prekurzoru peroxykyseliny obsahující fyzikálně příbuznou, vzhledem k prekurzoru, ve vodě nerozpustnou anorganickou sloučeninu, mající povrch nacházející se v definovaném rozsahu.

Všechny dokumenty citované v předkládaném popisu jsou zde uváděné j ako odkaz.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález se se týká prostředku prekurzoru bělící peroxykyseliny, který obsahuje:

a) prekurzor bělící peroxykyseliny,

b) ve vodě nerozpustnou organickou sloučeninu povrchu 2 m²/g až 4 m²/g, kde uvedený prekurzor a uvedená anorganická sloučenina jsou v těsné fyzikální blízkosti.

Pro účely předkládaného vynálezu termín v těsné fyzikální blízkosti znamená:

i) aglomerát nebo extrudát, ve kterém jsou uvedený prekurzor a uvedená anorganická sloučenina dokonale smíchány;

ii) částice bělícího prekurzoru povlečené jednou nebo více vrstvami, kde alespoň jedna vrstva obsahuje anorganickou sloučeninu;

iii) anorganickou sloučeninu povlečenou jednou nebo více vrstvami, kde alespoň jedna vrstva obsahuje bělící aktivátor.

Těsnou fyzikální blízkost je třeba také chápat tak, že prekurzor a anorganická sloučenina netvoří dvě oddělené individuální částice v detergentním prostředku.

Další aspekt předkládaného vynálezu spočívá v detergentním prostředku, který obsahuje povrchově aktivní látku, zdroj alkalického peroxidu vodíku a prostředek prekurzoru bělící peroxykyseliny, jak bylo definováno shora.

Prekurzor bělící peroxykyseliny

Prekurzory bělící peroxykyseliny jsou sloučeniny, které reagují s peroxidem vodíku reakcí zvanou perhydrolýza a produkují peroxykyselinu. Obecně prekurzory bělící peroxykyseliny jsou představovány skupinou

O

II χ-C-L kde L znamená odštěpující se skupinu a X je v podstatě jakákoliv funkční skupina, takže po perhydrolýze struktura vytvořené peroxykyseliny je

O

II

X-C-OOH

Sloučeniny prekurzoru bělící peroxykyseliny se použijí výhodou v množství 50 % až 95 % hmot., výhodněji 55 % hmot., nejvýhodněji 60 % hmot. prekurzoru přípravku.

Odštěpující se skupiny

Odštěpující se skupina, nadále skupina L, musí být dostatečně reaktivní, aby reakce perhydrciýzy probénia v optimálním časovém intervalu (například v pracím cvklu). Avšak, je-li L příliš reaktivní, pak bude nesnadné tento aktivátor stabilizovat pro použití v bělícím prostředku.

S výhodou se skupina L zvolí jako skupina sestávající z

Y

I

-O-CH=C-CH-CH, -O-CH=C-CH=CH2

O

II

-O-C—R¹ /^CH2”^Cx ~^N\_c_^NR⁴

II o

-N^^NR⁴ c

II o

R³ “θ—C^CHR⁴ o Y ¹¹ I , and —N—S— CH—R⁴

R³ O a jejich směsí, přičemž R¹ znamená alkylovou, arylovou nebo alkylarylovou skupinu obsahující 1 až 14 atomů uhlíku, R³ znamená alkylový řetězec obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, R⁴ znamená atom vodíku nebo R³, a Y znamená atom vodíku nebo solubilizační skupinu. Kterýkoliv ze symbolů R^J, R³ a R⁴ může být substituován v podstatě kteroukoliv funkční skupinou, včetně například alkylovou, hydroxylovou, alkoxylovou skupinou, halogenem, aminoskupinou, nitrosylovou skupinou, amidoskupinou a amoniovou nebo aÍKylamoniovou skupinou.

Výhodné solubilizační skupiny jsou -SO₂“M⁺, -CO2~M⁺, -SO4“M⁺, -N⁺(R³)4X“ a 0<-N(R³)2, a nejvýhodněji -SO₃M⁺ a -CO₂-M⁺, kde R³ znamená alkylový řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, M znamená kation způsobující solubilitu bělícího aktivátoru a X znamená anion způsobující solubilitu bělícího aktivátoru. Výhodně M znamená alkalický kov, amonium nebo substituovaný amoniový kation, přičemž nejvýhodnější je sodík a draslík, a X znamená halogenový, hydroxidový, methylsulfátový nebo acetátový anion.

Vhodné materiály prekurzoru bělící peroxykyseliny jsou sloučeniny obsahující jednu nebo více N- nebo O-acylových skupin. Tyto skupiny jsou vybrány z široké třídy sloučenin, zahrnující anhydridy, estery, imidy, laktamy a acylované deriváty imidazolu a oximů. Příklady takových užitečných sloučenin jsou uvedeny v GB-A-1 586 789. Vhodné estery jsou uvedeny v GB-A-836 988, 864 798, 1 147 871, 2 143 321 a EP-A-0 170 386.

Peroxidové prekurzorové přípravky obsahující směsi kterýchkoliv prekurzorů uváděných shora jsou rovněž zahrnuty do předkládaného vynálezu.

Kyselina perbenzeová jako prekurzor

Prekurzory kyseliny perbenzoové poskytují perhydrolýzou kyselinu perbenzeovou .

Vhodnými O-acylovanými prekurzory kyseliny perbenzoové jsou substituované a nesubstituované benzoyloxybenzensulfonáty včetně například benzoyloxybenzensulfonátu:

Vhodnými jsou také produkty benzoylace sorbitolu, glukózy a všech sacharidů benzoylačními činidly, včetně například:

Ac = COCH^; Bz = Benzoyl

Prekurzory kyseliny perbenzoové imidového typu zahrnují N-benzolimid kyseliny jantarové, tetrabenzoylethylendiamin a

N-benzoyl substituované močoviny. Vhodnými imidazolovými typy prekurzorů kyseliny perbenzoové jsou N-benzoylimidazol a N-benzoylbenzimidazol a jiné použitelné prekurzory kyseliny perbenzoové obsahující N-acylskupinu jsou

N-benzoylpyrrolidin, dibenzoyltaurin a benzoylpyroglutamová kyselina.

Jinými prekurzory kyseliny perbenzoové jsou benzoyldiacylperoxidy, benzoyltetraacylperoxidy a sloučeniny o vzorci:

COOH

Anhydrid kyseliny ftalové je dalším vhodným prekurzorem kyseliny perbenzoové:

Vhodné N-acylované prekurzory třídy laktámů jsou uvedeny v GB-A-855 735. Zatímco nej širší aspekt předkládaného vynálezu uvádí použití jakéhokoliv laktamu vhodného jako prekurzor peroxykyseliny, výhodné jsou kaprolaktamy a valerolaktamy.

Vhodné kaprolaktamy jako bělici prekurzory mají vzorec:

O o c — ch₂ — ch₂

CHch₂ — ch₂ kde R.6 znamená vodík nebo alkylskupinu, aryl skupinu, alkoxyarylskupinu nebo alkarylskupinu obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, výhodně 6 až 12 atomů uhlíku.

Vhodné valerolaktamy mají vzorec:

O j!

O C — ch₂ — ch₂

R⁶ - C - N ch₂—ch₂ kde R° znamena atom vodíku, alkylovou, arylovou, alkoxyarylovou nebo alkarylovou skupinu obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, výhodně 6 až 12 atomů uhlíku. Ve zvlášť, výhodném provedení je R⁶ vybráno ze skupiny, která zahrnuje fenyl, heptyl, oktyl, nonyl, 2,4,4-tnmethylpentyl, decenyl a jejich směsi.

Zvlášť výhodné materiály jsou ty, které jsou normálně pevné při <30 °C, zejména fenylové deriváty, například benzoylvalerolaktam, benzoylkaprolaktam a jejich substituované benzoylové analogy, jako chlor, amino, nitro, alkyl, aryl a alkoxylové deriváty.

Kaprolaktamové a valerolaktamové prekurzorové materiály, kde část R⁶ obsahuje alespoň 6, výhodně 6 až 12 atomů uhlíku poskytují peroxykyselinám při perhydrolýze hydrofobní charakter, který umožňuje nukleofilní čištění a čištění tělesného zašpinění. Prekurzorové sloučeniny, ve kterých R⁶ znamená 1 až 6 atomů uhlíku poskytují hydrofilní bělící sloučeniny, které jsou zvlášt účinné pro bělení skvrn od nápojů.

Pro uspokojivé odstraňování skvrn se mohou použít směsi hydrofobních a hydrofilních kaprolaktámů a valerolaktámů, obvykle v hmotnostním poměru 1:5 až 5:1, výhodně 1:1.

Prekurzory derivátů kyseliny perbenzoové

Prekurzory derivátů kyseliny perbenzoové poskytují perhydrolýzou substituované kyseliny perbenzeové.

Vhodnými substituovanými prekurzory derivátů kyseliny perbenzoové jsou kterékoliv zde uváděné prekurzory kyseliny perbenzoové, v nichž je benzoylová skupina substituována v podstatě kteroukoliv kladně nenabitou (tj. nekatonickou) funkční skupinou, včetně například alkylskupiny, hydroxyskupiny, alkoxyskupiny, atomu halogenu, aminu, nitrosylové skupiny a amidové skupiny.

Výhodnou třídou substituovaných sloučenin prekurzorů substituované kyseliny perbenzoové jsou amido-substituované sloučeniny následujícího obecného vzorce:

kde R¹ znamená arylovou nebo alkarylovou skupinu s 1 až 14 atomy uhlíku, R^ znamená arylenovou nebo alkarylenovou skupinu s 1 až 14 atomy uhlíku, R⁵ znamená atom vodíku nebo alkylovou, arylovou nebo alkarylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a L znamená jakoukoliv odštěpující se skupinu. Výhodně R¹ obsahuje 6 až 12 atomů uhlíku, R² obsahuje 4 až 8 atomů uhlíku. R·*· znamená také arylovou, substituovanou arylovou nebo alkarylovou skupinu obsahující řetězec, substituci nebo obojí, jejichž zdroje mohou být jak synthetické, tak i přírodní, včetně například loje. Analogické strukturální variace jsou možné také v případě R . Substitucí se mysli, alkylová, arylová skupina, halogen, dusík, síra a jiné typické substituční skupiny nebo organické sloučeniny. R⁵ znamená s výhodou atom vodíku nebo methylskupinu. R¹ a R⁵ by neměly obsahovat více než 18 atomů uhlíku celkem.

Amid-substituované sloučeniny bělícího aktivátoru tohoto typu jsou popsány v EP-A-0 170 386.

Prekurzory kationických peroxykyselin

Prekurzory kationických peroxykyselin poskytují perhydrolýzou kationické peroxykyseliny.

Typické prekurzory kationických peroxykyselin se vytvoří substitucí peroxykyselinové části vhodného prekurzoru peroxykyseliny kladně nabitou funkční skupinou, jako je amoniová nebo alkylamoniová skupina, výhodně ethyl- nebo methylamoniová skupina. Prekurzory kationických peroxykyselin se typicky vyskytují v pevných detergentních prostředcích jako sůl s vhodným aniontem, jako je halogenový iont.

Prekurzor peroxykyseliny takto kationicky substituovaný může být prekurzor kyseliny perbenzoové nebo jejího substituovaného derivátu, které byly posány shora. Alternativně, prekurzorem peroxykyseliny může být prekurzor alkylperkarboxylové kyseliny nebo prekurzor na amidu substituované alkylperoxykyseliny, jak je popsáno dále.

Prekurzory kationických peroxykyselin jsou popsány v US patentech 4 904 406, 4 751 015, 4 988 451, 4 397 757,

269 962, 5 127 852, 5 093 022, 5 106 528, UK patentu

382 594, EP 475 512, 458 396 a 284 292 a JP 87-318 332.

Příklady vhodných prekurzorů kationických peroxykyselin jsou popsány v britské patentové přihlášce č. 9407944.9 a v US patentových přihláškách č. 08/298903, 08/298650, 08/298904 a 08/298906.

Vhodným prekurzorem kationické peroxykyseliny je kterýkoliv z amonium- nebo alkylamonium substituovaných alkylnebo benzoyl-oxybenzen-sulfonátů, N-acylováných kaprolaktamů a monobenzoyltetraacetyl-glukózo-benzoylperoxidů.

Výhodným kationicky substituovaným benzoyl-oxybenzensulfonátem je 4-(trimethylamonium)methylderivát benzoyloxybenzen-sulfonát:

Výhodný kationicky substituovaný alkyl-oxybenzen-sulfonát má vzorec:

SO

Výhodnými prekurzory kationických peroxykyselin třídy N-acylovaných kaprolaktamů jsou trialkyl-amonium-methylenbenzoyl-kaprolaktamy, zejména trimethyl-amonium-methylenbenzoyl-kaprolaktam:

o 9

Jinými vhodnými prekurzory kationických peroxykyselin třídy N-acyl-kaprolaktamů jsou trialkyl-amonium-methylenalkyl-kaprolaktamy:

kde n j e 0 až 12.

Jiným výhodným prekurzorem kationické peroxykyseliny je

2-(N,N,N-trimethylamonium)-ethyl-sodium-4-sulfofenylkarbonátchlorid.

Prekurzory bělící alkyl-perkarboxylové kyseliny

Prekurzory bělící alkyl-perkarboxylové kyseliny vytvářejí perhydrolýzou perkarboxylové kyseliny. Výhodné prekurzory tohoto typu vytvářejí perhydrolýzou kyselinu peroctovou.

Vhodnými alkyl-perkarboxylovými prekurzoryimidového typu jsou N,N,N¹,N¹-tetraacetylované alkylendiaminy, v nichž alkylenová skupina obsahuje 1 až 6 atomů uhlíku, zejména ty sloučeniny, v nichž alkylenová skupina obsahuje 1, 2 a 6 atomů uhlíku. Zejména je výhodný tetraacetyl-ethylendiamin (TAED).

Jiné vhodné prekurzory alkyl-perkarboxylové kyseliny jsou 3,5,5-trimethyl-hexanoyl-oxybenzensulfonát sodný (ISONOBS), nonanoyl-oxybenzensulfonát sodný (NOBS), acetoxybenzensulfonát sodný (ABS) a pentaacetylglukóza.

Prekurzory na amidu substituované alkyl-peroxykyseliny

Rovněž jsou vhodné prekurzory na amidu substituovaných alkyl-peroxykyselin obecného vzorce:

R¹ C — N — R²—C L R¹—N — C — R²—C — L

II k II l₅ II II

R 0 nebo R 0 0 kde R¹ znamená alkylovou skupinu s 1 až 14 atomy uhlíku, R² znamená alkylenovou skupinu s 1 až 14 atomy uhlíku, R^ znamená atom vodíku nebo alk/lovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a L znamená jakoukoli- odštěpující se skupinu. Výhodně R¹ obsahuje 6 až 12 atomů uhlíku, R² obsahuje 4 až 8 atomů uhlíku. R¹ znamená přímý řetězec nebo rozvětvený alkyl obsahující rozvětvení nebo substituci nebo obojí, jejichž zdroje mohou být jak synthetické, tak i přírodní, včetně například loje. Analogické strukturální variace jsou možné také v případe R . Substituci se mysli alkylova skupina, halogen, dusík, sira a jiné typické substituční skupiny nebo organické sloučeniny. R^ znamená s výhodou atom vodíku nebo methylskupinu. R¹ a R⁵ by neměly obsahovat více než 18 atomů uhlíku celkem. Amid-substituované sloučeniny bělícího aktivátoru tohoto typu jsou popsány v EP-A-0 170 386.

Prekurzory benzoxazinových organických peroxykyselin

Rovněž jsou výhodné sloučeniny benzoxazinového typu, jak je popsáno například v EP-A-0 332 294 a EP-A-0 482 807, zejména s obecným vzorcem

včetně substituovaných benzoxazinů typu:

kde R, znamená atom vodíku, alkyl, alkylaryl, aryl, arylalkyl a xde R₂' -3- ^k4 ^{a R}5 jsou stejné nebo odlišné substituenty vybrané z následujících: vodík, halogen, alkyl, alkenyl, aryl, hydroxyl, alkoxyl, amino, alkylamino, COORg (kde Rg znamená vodík nebo alkylovou skupinu) a karbonylové funkce.

Zvláštní přednost má prekurzor benzoxazinového typu:

Ve vodě nerozpustné anorganické sloučeniny

Prostředek podle vynálezu také obsahuje jednu nebo více ve vodě nerozpustných anorganických sloučenin se specifickým povrchem 2m²/g až 4 m²/g, výhodně 2,5 m²/g až 3,5 m²/g.

Specifický povrch se pro účely předkládaného vynálezu měří následujícím způsobem.

Specifický povrch částice prekurzoru peroxykyseliny se měří za použití zařízení pro fyzikální adsorpci obsahující analyzátor Micromeritics Gemini 2360, manipulátor vzorku Flow prep 060 a zapisovač.

Zařízeni je vyrobeno Micromeritics Instrument Corporation, One Micromeritics Drive, Norcross GA 30093-1877, USA.

Při této analýze se zásobník na vzorek naplní až po označenou čáru známou hmotností (na čtyři desetinná místa) částic. Zásobník se potom umístí do vyhřívací části zařízení, které je předem nastaveno na nejvyšší teplotu, při které jsou částice termodynamicky stabilní. Do vzorku se zavede trubka pro dodávání plynu a zajistí se v této poloze. Vzorek se potom 2 hodiny odplyňuje.

Zatímco se zkušební vzorek odplyňuje, stanovuje se tlak nasycené páry (Po) v mm Hg a ukládá se v analyzátoru Gemini za použití balanční zkumavky a výplňové tyčinky v levém (referenčním) vstupu a prázdné zkumavky v pravém vzorkovém vstupu analyzátoru Gemini.

Po odplynění se zkumavka znovu zváží ke stanovení konečné hmotnosti částic. Potom se zkumavka vypni tyčinkou a umístí se do vzorkového vstupu analyzátoru. Vzorek se potom analyzuje v 5 bodech v rozsahu relativních tlaků od 0,05 do 0,30 poměru P/Po, kde P je tlak vzorku. Analyzátor umožňuje přímé čtení specifického povrchu částic v m²/g.

Ve vodě nerozpustné anorganické sloučeniny o specifickém povrchu jsou přítomné v množství od 1 do 15 % hmot.

prekurzorového prostředku, výhodně v množství od 2 do 10 % jeho hmotnosti. Výhodné ve vodě nerozpustné anorganické sloučeniny mají povrch 2 m²/g až 4 m²/g, nejvýhodněji 2,5 m^z/g až 3,5 m^z/g a zahrnují vrstvené silikáty, aluminosilikáty třídy synthetických zeolitů, jako jsou Zeolit A, X, Ρ (B) a MAP, a přírodní aluminosilikáty, jako jsou Montmorillonit, hectorit a saponit smektické třídy jílovitých minerálů.

Krystalicky vrstvené silikáty

Výhodné krystalicky vrstvené silikáty pro použití podle vynálezu mají obecný vzorec ^NaMSix°2x+l-y^H2° kde M znamená sodík nebo vodík, x znamená číslo od 1,9 do 4 a y znamená číslo od 0 do 20. Krystalicky vrstvené silikáty sodné tohoto typu jsou popsány v EP-A-0 164 514 a metody jejich přípravy jsou popsány v DE-A-34 17 649 a

DE-A-37 42 043. Pro účely tohoto vynálezu ve vzorci shora má x hodnotu 2, 3 a 4, s výhodou 2. Nejvýhodnějš£m materiálem je ó-Na₂Si₂O₅, dodávaný firmou Hoechst pod označením NaSKS-6. Krystalické vrstvené silikáty se zavádějí jako suchá směs pevných látek nebo jako pevné složky aglomerátů s ostatními složkami.

Aluminosilikáty třídy syntetických zeolitů

Pokud se použijí aluminosilikátové iontové měniče, výhodné sodné aluminosilikátové zeolity mají základní j ednotku

Na_z[(A10₂)_z (SiO₂)_y] xH₂0 kde z a y je alespoň 6, molární poměr z k y je 1,0:0,5 a x je alespoň 5, výhodně 7,5 až 276, výhodněji 10 až 264.

Aluminosilikátové materiály jsou v hydratované formě, výhodně jsou krystalické, obsahující 10 % až 28 %, výhodněji 18 až 22 % vázané vody.

Shora uvedené aluminosilikátové iontoměničové materiály jsou dále charakterizovány tím, že mají průměr velikosti částice od 0,1 do 10 mikrometrů, výhodně od 0,2 do 4 mikrometrů. Termín průměr velikosti částice zde znamená průměrný průměr velikosti částice daného iontoměničového materiálu, jak byl stanoven běžnými analytickými technikami, například mikroskopickým stanovením využívající řádkovací elektronový mikroskop nebo pomocí laserového granulometru. Aluminosilikátové iontoměničové materiály jsou dále charakterizovány kapacitou udávající schopnost výměny vápenatého iontu, která je alespoň 200 mgekvivalentů tvrdosti vody CaCO^/g aluminosilikátu, počítáno na bezvodé materiály a která je obvykle v rozsahu 300 mgekv./g až 352 mgekv/g. Aluminosilikátové iontoměničové materiály jsou dále charakterizovány rychlostí výměny vápenatého iontu, která je alespoň 130 mgekvivalentů CaCO₃/litr/minutu (g/1) aluminosilikátu (vztaženo na bezvodé látky) a která obvykle leží v rozsahu 130 mgekvivalentů CaCO^/litr/minutu vztaženo na tvrdost iontu vápníku.

Optimální aluminosilikáty pro buildery vykazují rychlost výměny iontu vápníka alespoň 260 mgekvivalentů CaCO^/litr/minutu.

Aluminosilikátové iontoměničové materiály používané podle předkládaného vynálezu se vyskytují v přírodě, výhodnější jsou synthetické. Způsob přípravy aluminosilikátových iontoměničových materiálů je popsán v US patentu č. 3 985 669. Výhodné syntetické krystalické aluminosilikátové iontoměničové materiály používané podle vynálezu jsou pod označením Zeolit A, Zeolit B, Zeolit MAP (jak je popsáno v EP-A-0 384 070), Zeolit X, Zeolit HS a jejich směsi. Ve zvlášť výhodném provedení je krystalickým iontoměničovým materiálem Zeolit A, který má následující vzorec

Na^₂ [ (A10₂) 2_2 (SiO₂) ^_2^ -xH₂O kde x je 20 až 30, zejména 27. Zeolit X vzorce

Na_gg [ (A1O₂) gg (SiO₂)-[.Qg] . 276H₂O je rovněž vhodný, stejně tak jako Zeolit HS vzorce Na_g[(A1O₂)g(SiO₂)g].7,5H₂O

Přírodní aluminosilikáty

Minerální sloučenina na základě jílu (ve zkratce jíl) zde znamená vodu obsahující fylosilikát, obvykle obsahující 2 nebo 3 vrstvou krystalickou strukturu. Další popis jílu lze nalézt v Kirk-Othmer, Encyklopaedia of Chemical Technology,

4. vydání, díl 6, str. 381, publikoval John Wiley and Sons.

Minerální sloučenina na základě jílu je obvykle smektická sloučenina na základě jílu. Smektické jíly jsou popsány v US patentech č. 3 862 058, 3 948 790, 3 954 632,

062 647 a v Evropských patentech č. EP-A-299 575 a EP-A-313 146, všechny firmy Procter and Gamble Company.

Termín smektické jíly zde zahrnuje jak jíly, ve kterých je oxid hlinitý přítomen v silikátové mřížce, tak jíly, ve kterých je oxid hořečnatý přítomen v silikátové mřížce.

Typické smektické sloučeniny na základě jílu mají obecný vzorec Al₂(Si₂O^)₂(OH)₂,nH₂0 a sloučeniny které mají obecný vzorec Mg₂(Si₂O₅)₂(OH)₂,nH₂0. Smektické jíly mají sklon přijímat zpěnitelnou třívrstvou strukturu.

Specifické příklady vhodných smektických jílů zahrnují ty, které jsou vybrány z tříd montmorilonitů, hektoritů, volchonskoitů, nontronitů, saponitů a saukonitů, zejména ty, které mají alkalický iont nebo iont kovu alkalických zemin v mřížkové struktuře. Zvlášť výhodný je montmorilonit sodný nebo vápenatý.

Vhodné smektické jíly, zejméma montmorilonity jsou prodávány různými výrobci, například English China Clays,

Laviosa, Fordamin, Georgia Kaolin a caolin Stewart Minerals.

Výhodné smektické jíly se prodávají pod ochranou známkou STP firmy Fordamin a Detercal P7 firmy Lavosa Chemical Mineria SPA.

Náhrada malých kationtů, jako jsou protony, ionty sodíku, ionty draslíku, ionty hořčíku a ionty vápníku a některých organických molekul, včetně těch, které obsahují kladně nabité funkční skupiny může být provedena v krystalické mřížce smektických jílů.

Krystalická mřížková struktura jílovitých minerálních sloučenin může mít, ve výhodném provedení, substituované kationtové změkčovadlo tkanin. Tyto substituované jíly jsou označovány jako hydrofobně aktivované jíly. Kationtová změkčující činidla tkanin jsou obvykle přítomná v hmotnostním poměru, kationtové změkčující činidlo tkanin k jílu od 1:200 až 1:10, výhodně 1:100 až 1:20. Vhodná kationtová změkčující činidla tkanin jsou ve ve vodě nerozpustné terciární aminy nebo amidy, jak jsou popsány v GB-A-1 514 276 a EP-B0 011 340.

Výhodný komerčně dostupný hydrofobně aktivovaný jíl je bentonitový jíl obsahující přibližně 40 % kvarterní amoniové soli odvozené od loje prodávané pod obchodním jménem Claytone EM firmou English China Clays International.

Dalším výhodným ale volitelným provedením podle vynálezu jsou jíly, které se podrobí kyselému praní jakoukoliv vhodnou minerální nebo organickou kyselinou. Takové jíly zvyšují kyselé pH při rozpuštění v destilované vodě. Komerčně dostupné kyselé jíly tohoto typu jsou prodávány pod obchodním názvem Tonsil P firmou Sud Chemie AG.

Bělící prekurzor a uvedená ve vodě nerozpustná anorganická sloučenina jsou kombinovány tak, že tvoří částici. Jedna z výhodných metod kombinování prekurzoru peroxykyseliny a anorganické sloučeniny je aglomerace.

Vhodná pojivá pro pevné a kapalné prekurzory peroxykyselin zahrnují ^C12-^C18 mastné kyseliny, ^C12 ^C18 alifatické alkoholy kondenzované s 10 až 80 moly ethylenoxidu na mol alkoholu, polyethylenglykoly molekulové hmotnosti 4 000 až 10 000 a polymerní materiály, jako je polyvinylpyrrolidon. Pojivová činidla jsou výhodně přítomná v množství 1 % až 35 % hmotnostních částice, nejvýhodněji v množství 5 % až 20 % její hmotnosti.

Aglomerace prekurzoru peroxykyseliny a ve vodě nerozpustné anorganické sloučeniny se může provést řadou způsobů, používající známá zařízení a postup se může provést buď dávkově nebo kontinuálně. Při dávkovém postupu se použije Eirichova nebo Lodigeova FM aglomerace, zatímco při kontinuálním postupu se použije Shugi mixér nebo Lodige CB nebo KM mixér. Kombinace Lodigeova CB a KM mixéru je výhodná.

Typická aglomerátová formulace obsahuje:

Bělící aktivátor	50	až	95	O, o
Ve vodě nerozpustné
aglomerační činidlo	1	až	15	0, o
Poj ivo	3	až	35	o, o

Materiály, totiž bělící aktivátor a ve vodě nerozpustné aglomerační činidlo o specifickém povrchu se přidávají do aglomerátoru při teplotě mezi 20 °C a 30 °C. Pojivo, které je výhodně alkohol odvozený od loje kondenzovaný s 11 až 50 moly ethylenoxidu na mol nebo polyethylenglykol o molekulové hmotnosti 1 000 až 8 000 se potom přidá do aglomerátoru v roztaveném stavu při 55 °C. Pojivo se přidá během 30 až 60 vteřin a hmota se potom míchá po další 1 až 2 minuty, přičemž teplota směsi se udržuje v intervalu 30 až 35 °C. Míchání se potom zastaví a aglmerátový produkt se vyjme z mixéru a ochladí se v chladiči s fluidním ložem. Produkt se potom proseje a materiály větší než 1 180 mikrometrů a menší než 250 mikrometrů se odstraní. Výhodná velikost částic by měla být v rozsahu 400 až 750 mikrometrů, nejvýhodněji 550 až 650 mikrometrů.

Dále, částice může také obsahovat i jiné složky, které se běžně používají v detergentních prostředcích s tím, že nejsou nesnášenlivé. Příklady takových složek zahrnují chelanty, povrchově aktivní činidla, činidla suspendující špínu, enzymy a ve vodě rozpustné organické kyseliny.

Celkové množství těchto složek normálně leží v rozsahu od 4 % do 49 % hmot. prostředku prekurzoru peroxykyseliny. Prekurzory peroxykyseliny by měly tvořit hlavní část prekurzorového prostředku, tj. 50 % až 95 % hmot. aglomerátu, výhodně alespoň 55 % hmot., nejvýhodněji alespoň 60 % hmot., společně s ve vodě nerozpustnou anorganickou sloučeninou přítomnou v množství od 1 % do 15 %, výhodně 2 % až 10 % hmot.

Výhodná další složka v aglomerátu prekurzorového prostředku je ve vodě rozpustná organická sloučenina, která je přítomná v množství od 3 % do 35 % hmot. prostředku, výhodněji v množství od 5% do 30 % a nejvýhodněji v množství od 10 % do 25 % hmot. Pro účely předkládaného vynálezu je kyselá sloučenina definována jako sloučenina, která má v 1% roztoku v destilované vodě při teplotě 20 °C pH 6,5 nebo nižší. Rovněž pro účely předkládaného vynálezu pevný znamená materiál, který je pevný při okolní teplotě a takové organické sloučeniny musí mít teplotu táni alespoň 30 °C, výhodně alespoň 40 °C. Výhodné organické sloučeniny budou mít teplotu táni vyšší než 50 °C.

Kyselá sloučenina musí být velmi dobře rozpustná ve vodě při okolní teplotě, přičemž pod velmi dobrou rozpustností se podle předkládaného vynálezu míní, že se alespoň 5 g kyseliny rozpustí ve 100 g destilované vody při teplotě 20 °C. Výhodně má kyselá sloučenina rozpustnost alespoň 20 g/100 g vody při teplotě 20 °C a nejvýhodněji se kyselá sloučenina bude rozpouštět ve stejném množství vody při teplotě 20 °C. Organické kyselé sloučeniny vhodné pro zavedeni do aglomerátu podle vynálezu zahrnují kyselinu citrónovou a citráty, kyselinu glykolovou, kyselinu polyakrylovou o molekulové hmotnosti 500 až 20 000 a kyselé kopolymery anhydridu kyseliny maleinové a kyseliny akrylové o molekulové hmotnosti 500 až 100 000.

Výhodnou, ale volitelnou složkou prekurzorových přípravků podle předkládaného vynálezu je jedno nebo více práškovitých činidel, použitých v množství 1 % až 5 % hmot, zvlášú pro prekurzory v aglomerované formě. Tato práškovitá složka zlepšuje tok prekurzorových prostředků. Vhodné práškovité činidlo je ve vodě nerozpustná anorganická sloučenina o specifickém povrchu, jak bylo popsáno shora. Příklady takových sloučenin zahrnují synthetické zeolity a hydrofobní oxidy křemičité.

Aspektem detergentního prostředku podle vynálezu je zavedení shora popsaných prekurzorových přípravků společně s povrchově aktivní látkou, zdrojem alkalického peroxidu vodíku a případně s dalšími detergentními složkami do detergentního produktu.

Detergentní prostředky obsahující částice prekurzoru bělící peroxykyseliny budou normálně obsahovat 0,5 % až 12 % prekurzoru, častěji 1 % až 10 %, nejvýhodněji 2 % až 9 % na hmotnost přípravku.

Tyto detergentní prostředky budou obsahovat zdroj alkalického peroxidu vodíku nezbytný pro tvorbu sloučeniny bělící peroxykyseliny v pracím roztoku a výhodně budou obsahovat další složky obvyklé v detergentních prostředcích. Přesná povaha těchto dodatečných složek a jejich množství bude závislé na fyzikální formě prostředku a na povaze čistící operace, pro kterou se má použit.

Prostředky podle vynálezu mohou být například formulovány jako detergentní prostředky pro ruční praní nebo pro praní v pračce, včetně jako prostředky vhodné pro použití při předběžném zpracování zašpiněných tkanin a jako prostředky pro myčky nádobí. Pokud se použijí v prostředcích vhodných pro strojní prací způsoby, například v prostředcích pro praní v pračkách nebo mytí nádobí v myčkách, prostředky podle vynálezu obsahují jednu nebo více detersivních složek.

Tak výhodné detergentní prostředky budou obsahovat jedno nebo více povrchově aktivních činidel, organické nebo anorganické buildery, suspenzační činidla špíny a antiredepoziční činidla, potlačovače pěny, enzymy, fluorescenční zjasňovací činidla, fotoaktivovaná bělidla, parfémy a barviva.

Zdroj alkalického peroxidu vodíku

Detergentní prostředky zavádějící částice prekurzoru peroxykyseliny podle předkládaného vynálezu budou zahrnovat anorganické perhydrátové bělidlo, obvykle ve formě sodné soli, jako zdroj alkalického peroxidu vodíku v prací kapalině. Tento perhydrát se obvykle zavádí v množství od 3 % do 40 % hmot., výhodněji od 5 % do 35 % hmot., nejvýhodněji v množství 8 % do 30 % hmot. prostředku.

Perhydrát může být jakákoliv anorganická sůl alkalického kovu jako je monohydrát nebo tetrahydrát perboritanu, peruhličitanu, perfosforečnanu nebo perkřemičitanu, obvykleji perboritan nebo peruhličitan alkalického kovu.

Peruhličitan sodný, který je výhodný perhydrát je adiční sloučenina mající vzorec 2Na₂CO₃.3H₂O a je komerčně dostupný jako krystalická pevná látka. Komerčně nej dostupnější materiál zahrnuje maskovací činidlo s nízkým obsahem těžkého kovu, jako je EDTA, 1-hydroxyethyliden 1,1-difosfonová kyselina (HEDP) nebo aminofosfonát, který se zavede během zpracování. Pro účely detergentního prostředku podle předkládaného vynálezu, může být peruhličitan zaveden do detergentních prostředků bez další ochrany, ale výhodné provedení takových prostředků používá povlečenou formu. Může se použít řada povlaků, včetně borokřemičitanu, boritanu, kyseliny borité a citrátu nebo křemičitanu sodného SiO₂:Na₂O v poměru 1,6:1 až 3,4:1, výhodně 2,8:1, použitý jako vodný roztok, poskytující množství 2 % až 10 % (obvykle 3 % až 5 %) pevného křemičitanu na hmotnost peruhličitanu. Nicméně, nejvhodnější povlak je směs uhličitanu sodného a síranu sodného nebo chloridu sodného.

Velikost částic krystalického peruhličitanu je 350 mikrometrů až 1 500 mikrometrů se střední hodnotou 500 až 1 000 mikrometrů.

Povrchově aktivní látky

Detergentní prostředky podle vynálezu mohou obsahovat také povrchově aktivní látky. Typický seznam aniontových, neiontových, amfolytických a obojetných tříd a sloučenin těchto povrchově aktivních látek je uveden v US patentu 3 929 678, Laughlin a Heuring, 30.12.1975. Seznam vhodných kationtových povrchově aktivních látek je uveden v US patentu

259 217, Murphy, 31.3.1981.

Neomezující příklady povrchově aktivních látek se obvykle používají v množství 1 % až 55 % hmot. a zahrnují konvenční alkylbenzensulfonáty (LAS) a primární, rozvětvené a nepravidelné C₁₀-C₂₀ alkylsulfáty (AS), C₁₀-C₁₈ sekundární (2,3) alkylsulfáty vzorce CH^(CH₂)_χ(CHOSO^^_M⁺)CH^ a CH^(CH2)y(CHOSO2~M⁺)CH2CH₃, kde x a (y+1) jsou čísla alespoň 7, výhodně alespoň 9 a M znamená vodu-solubilizující kation, zejména sodík, nenasycené sulfáty, jako je oleylsulfát, C^Q-C-^θ alkylalkoxysulfáty (AE_XS, zejména EO

1-7 ethoxysulfáty), ύ₁₈-Ο₁₈ alkylalkoxykarboxyláty (zejména EO 1-5 ethoxykarboxyláty), C_1Q-C₁₈ glycerolethery, C₁₀-C₁₈ alkylpolyglykozidy a jejich odpovídající sulfátované polyglykozidy a ^C12 ^C18 alfa-sulfonované estery mastných kyselin. Je-li to žádoucí, mohou být do prostředku přidány konvenční neiontové a amfoterní povrchově aktivní látky, jako jsou C₁₂-C₁₈ alkylethoxyláty (AE), včetně alkylethoxylátů a C₆-C₁₂ alkylfenolalkoxylátů (zejména ethoxylátů a směsných ethoxy/propoxylátů), C₁₂-C₁₈ betainů a sulfobetainů (sultainy), aminoxidů a pod. Mohou být také použity amidy C₁₀-C₁₈ N-alkyl polyhydroxymastných kyselin. Typické příklady zahrnuj ^{1 C}12'^C18 N-methylglukamidy. Viz WO 92/06154. Ostatní povrchově aktivní látky odveozené od cukrů zahrnují amidy N-alkoxy polyhydroxylových mastných kyseliny, jako je Cio^-Ci8 N-(3-methoxypropyl)glukamid. N-propyl a N-hexyl ^<“1₂~^<“18 Jlukamidy mohou být použity pro snížení pěnivosti. Rovněž mohou být použity ^C10-^C20 konvenční mýdla. Jestliže je žádána vysoká pěnivost, použijí se mýdla s rozvětvenými ^C10^_C16 řetězci. Směsi aniontových a neiontových povrchově aktivních látek jsou zvlášť vhodné. Ostatní konvenčně používané povrchově aktivní látky jsou uvedeny ve standartních textech.

Buildery

V prostředcích podle vynálezu se s výhodou používají detergentní buildery k řízení minerální tvrdosti. Používá se jak anorganických, tak organických builderů. Buildery se typicky používají v prostředcích pro praní tkanin, aby pomohly odstranit částice špíny.

Koncentrace builderů se mění v široké míře v závislosti na konečném použití prostředku a na jeho fyzikální formě. Pokud jsou buildery obsaženy, prostředek obsahuje alespoň 1 builderu. Kapalné formulace obsahují zpravidla 5 % až 50 %, výhodněji zpravidla 5 % až 30 % hmot. detergentních builderů Granulované formulace obsahují zpravidla 10 % až 80 %, výhodněji zpravidla 15 % až 50 % hmot. detergentních builderů. Nevylučuje se však větší nebo menší množství takových builderů.

Anorganické nebo fosfáty obsahující buidery zahrnují, nikoliv však s omezením, soli alkalických kovů, amoniové a a1kanoiamoniové soli polyfosfátů (například tripolyfosfáty, pyrofosfáty a sklovité polymerní metafosfáty). Mohou se použít rovněž bezfosfátové buildery. Tyto zahrnují, nikoliv však s omezením, fytovou kyselinu, silikáty, karbonáty alkalických kovů (včetně hydrogenkarbonátů a seskvikarbonátů), sulfáty, aluminosilikáty, monomerní polykarboxyláty, homo nebo kopolymerní polykarboxylové kyseliny nebo jejich soli, ve kterých polykarboxylová kyselina obsahuje alespoň dva karboxylové zbytky, navzájem oddělené ne více než dvěma atomy uhlíku, organické fosfonáty a aminoalkylen póly (alkylenfosfonáty). Je důležité, že prostředky zde působí překvapivě dobře i v přítomnosti tak zvaných slabých builderů (v porovnání s fosfáty), jako jsou citráty nebo v tak zvané udnderbuilt situaci, ke které dochází u zeolitů nebo vrstvených silikátových builderů.

Příklady silikátových builderů jsou tak zvané amorfní silikáty alkalických kovů, zvlášť ty, které mají poměr SiO₂:Na₂O 1,6:1 až 3,2:1 a krystalické vrstvené silikáty, které jsou popsány v US patentovém spise 4 664 839. NaSKS-6 je ochranná známka pro krystalický vrstvený silikát prodávaný firmou Hoechst (obvykle zde uváděn jako SKS-6). Na rozdíl od zeolitových builderů, NaSKS-6 silikátový builder neobsahuje hliník. NaSKS-6 má delta-Na₂Si₂O₅ morfologickou formu vrstveného silikátu. Může se připravit metodami popsanými v DE-A-34 17 649 a DE-A-37 42 043. SKS-6 je velmi výhodný vrstvený silikát pro použití podle vynálezu, ale mohou se použít i ostatní vrstvené silikáty, jako jsou ty, které mají obecný vzorec NaMSi_xO_2x+1.yH₂O, kde M znamená sodík nebo vodík, x znamená číslo od 1,9 do 4, výhodně 2 a y znamená číslo od 0 do 20, výhodně 0. Různé ostatní silikáty od firmy Hoechst zahrnují NaSKS-5, NaSKS-7, NaSKS-11 a alfa, beta a gama formy. Jak bylo uvedeno shora, delta-Na₂Si₂O₅ (NaSKS-6 forma) je nejvýhodnější pro použití podle vynálezu. Jiné silikáty mohou být také užitečné, jako například silikát hořečnatý, který může sloužit jako činidlo pro zvýšení křehkosti v granulových formulacích, jako stabilizátor pro kyslíkatá bělidla a jako složka pro řízení pěnivosti.

Jakožto příklady karbonátových builderů se uvádějí karbonáty alkalických kovů, jak jsou popsány v německé patentové přihlášce č. 2 321 001, publikované 15.11.1973.

Aluminosilikátové buildery jsou obzvlášť vhodné podle vynálezu. Aluminosilikátové buildery jsou velmi důležité v obchodně nejběžnějších granulovaných detergentních prostředcích a mohou být také důležitou složkou v kapalných detergentních formulacích. Aluminosilikátové buildery zahrnují sloučeniny obecného vzorce:

Na_z[(A10₂)_z(SiO₂)_y]_χΗ₂0 kde z a y znamenají celé číslo alespoň 6, molární poměr z : y je 1,0 až 0,5 a x znamená celé číslo 15 až 264.

Užitečné aluminosilikátové iontoměničové materiály jsou obchodně dostupné. Tyto aluminosilikáty mohou být krystalické nebo amorfní a mohou to být v přírodě se vyskytující aluminosilikáty nebo aluminosilikáty synteticky odvozené. Způsob přípravy iontoměničových aluminosilikátových materiálů je popsán v US patentu 3 985 669. Výhodné syntetické krystalické aluminosilikátové iontoměničové materiály vhodné podle vynálezu jsou obchodně dostupné pod označením Zeolit A, Zeolit Ρ (B) a Zeolit X. Podle zvlášť výhodného provedení má krystalický aluminosilikátový materiál obecný vzorec :

Na-^ t (A1O₂) ₁₂ (^S:>-⁰2) 12^ -^xH2° kde x znamená 20 až 30, zvlášť 27. Tento materiál je známý jako Zeolit A. Dehydratované zeolity (x = 0 až 10) se mohou rovněž použít podle vynálezu. S výhodou má aluminosilikát průměr částic 0,1 až 10 mikronů.

Organické detergentní buildery, vhodné pro účely podle vynálezu, zahrnují, nikoliv však s omezením, různé polykarboxylátové sloučeniny. Výrazem polykarboxylátové sloučeniny se zde míní sloučeniny mající několik karboxylátových skupin, výhodně alespoň 3 karboxylátové skupiny. Polykarboxylátové buildery se obvykle přidávají do přípravku podle vynálezu v kyselé formě, mohou se však také přidávat ve formě neutralizované soli. Při použití ve formě solí, jsou výhodné alkalické kovy, jako je sodík, draslík nebo lithium nebo alkanolamoniové soli.

Polykarboxylátové buildery zahrnují nej různější kategorie užitečných materiálů. Důležitou kategorií polykarboxylátových builderů jsou etherpolykarboxyláty, zahrnující oxydisukcináty, jak jsou popsány v US patentu

128 287 a US patentu 3 635 830. Viz také TMS/TDS buildery popsané v US patentu 4 663 071. Vhodné etherpolykarboxyláty také zahrnují cyklické sloučeniny, zvláště alicyklické sloučeniny, jak jsou popsány v US patentech 3 923 679, 3 385 163, 4 158 635, 4 120 874 a 4 102 903.

Jakožto další užitečné detergentní buildery se uvádějí ether hydroxypolykarboxyláty, kopolymery maleinanhydridu s ethylenem nebo vinylmethyletherem nebo akrylovou kyselinou,

1,3,5-trihydroxybenzen-2,4,6-trisulfonová kyselina a karboxymethyloxyjantarová kyselina, různé soli s alkalickými kovy, amoniové soli a substituované amoniové soli polyoctových kyselin, například ethylendiamintetraoctová kyselina a nitrilotrioctová kyselina a polykarboxyláty, jako mellitová kyselina, kyselina jantarová, oxidijantarová kyselina, polymaleinová kyselina, benzen-1,3,5-trikarboxylová kyselina, karboxymethyloxyjantarová kyselina a jejich rozpustné soli.

Citrátové buildery, například kyselina citrónová a její rozpustné soli (zejména sodné soli) jsou polykarboxylátové buildery zvláštní důležitosti pro vysoce účinné kapalné detergentní formulace v důsledku své schopnosti obnovovat zdroje a své biodegradability. Citráty se také mohou používat v granulovaných prostředcích, zejména ve směsi se zeolitovými a/nebo vrstvenými silikátovými buildery. Oxodisukcináty jsou rovněž vhodné v takových prostředcích a směsích.

V prostředcích podle vynálezu jsou také vhodné 3,3dikarboxy-4-oxa-1,6-hexandioáty a jejich deriváty, popsané v US patentovém spise 4 566 984. Vhodné buildery na základě kyseliny jantarové zahrnují ^C5 ^C20 alkyl nebo alkenyljantarovou kyselinu a její soli. Zvlášť výhodnou sloučeninou tohoto typu je dodecyljantarová kyselina. Specifické příklady jantarátových builderů zahrnují laurylsukcinát, myristylsukcinát, palmitylsukcinát,

2-dodecylsukcinát (výhodný), 2-pentadecenylsukcinát, apod. Laurylsukcináty jsou zvlášť výhodné buildery tohoto typu a jsou popsány v EP patentu 0 200 263.

Ostatní vhodné polykarboxyláty jsou popsány v US patentu 4 144 226 a v US patentu 3 308 067. Viz také US patent 3 723 332.

Mastné kyseliny, například C₁₂ ^_C₁g monokarboxylové kyseliny mohou být vpraveny do prostředků samotné nebo ve směsi se shora uvedenými buildery, zejména citrátovými a/nebo sukcinátovými buildery s cílem dosažení další builderové účinnosti. Takové použití mastných kyselin obvykle povede ke snížení pěnivosti.

V případech, kdy se může použít builderů na fosforové bázi a zvláště v prostředcích ve formě tyčinek, používaných při ručním praní, se může používat různých fosfátů alkalických kovů, jako jsou dobře známé tripolyfosfáty sodné, pyrofosfát sodný a ortofosfát sodný. Mohou se také používat fosfonátové buildery, jako například ethan-1-hydroxy-1,1difosfonát a další známé fosfonáty (viz například US patenty 3 159 581, 3 123 030, 3 422 021, 3 400 148 a 3 422 137) .

Cheletační činidia

Detergentní prostředky podle vynálezu mohou také obsahovat jedno nebo více chelatačních činidel na bázi železa a/nebo manganu. Tato chelatační činidla jsou vybrána ze skupiny zahrnující aminokarboxyláty, aminofosfonáty, polyfunkčně substituovaná aromatická chelatační činidla a jejich směsi, jak byly definovány shora. Má se za to, že uspokojivé výsledky těchto materiálů jsou způsobeny jejich výjimečnou schopností odstraňovat železnaté a horečnaté ionty z pracích roztoků tvořením rozpustných chelátů.

Aminokarboxyláty užitečné jako volitelná chelatační činidla zahrnují ethylendiamintetraacetáty, N-hydroxyethylethylendiamintriacetáty, nitrilotriacetáty, ethylendiamintetrapropionáty, triethylentetraaminhexacetáty, diethylentriaminpentaacetáty a ethanoldiglyciny, jejich soli s alkalickými kovy, amonné soli a substituované amonné soli a jejich směsi.

Aminofosfonáty jsou rovněž vhodné pro použití jako chelatační činidla v prostředcích podle vynálezu, když je v detergentním prostředku přípustný nízký obsah fosforu a zahrnují ethylendiamintetrakis(methylenfosfonáty), dostupné pod ochrannou známkou DEQUES od fy Monsanto. Tyto aminofosfonáty výhodně neobsahují alkylové nebo alkenylové skupiny s více než 6 atomy uhlíku.

Polyfunkčně substituovaná aromatická chelatační činidla jsou rovněž výhodná v prostředcích podle vynálezu. Viz US patent 3 812 044. Výhodné sloučeniny tohoto typu v kyselé formě jsou dihydroxydisulfobenzeny, jako je

1,2-dihydroxy-3,5-disulfobenzen.

Výhodné biodegradovatelné bezfosforové chelanty pro použití podle vynálezu zahrnují ethylendiamindisukcinát (EDDS), zejména [S,S] isomer, jak jsou popsány v US patentu 4 704 233, ethylendiamin-N,Ν'-diglutamát (EDDG) a

2-hydroxypropylen-diamin-N,Ν'-disukcinát (HPDDS).

Pokud se použijí, chelatační činidla obvykle obsahují 0,1 % až 10 % hmot. detergentního prostředku, výhodněji 0,1 % až 3,0 % hmot. tohoto prostředku.

Činidla k odstraňování jílovité špíny/antiredepoziční činidla

Prostředky podle vynálezu mohou také případně obsahovat ve vodě rozpustné ethoxylované aminy, které podporují odstraňování jílovité špíny a které mají antiredepoziční vlastnosti. Granulované detergentní prostředky obsahující tyto sloučeniny obvykle obsahují 0,01 % až 10,0 % hmot. ve vodě rozpustných ethoxylováných aminů, kapalné detergentní prostředky obvykle obsahují 0,01 % až 5 %.

Nejvhodnější činidlem pro uvolňování špíny a antiredepozičním činidlem je ethoxylovaný tetraethylpentamin.

Příklady ethoxylováných aminů jsou dále popsány v US patentu 4 597 898, VaderMeer, vydaný 1.7.1986. Další skupina výhodných činidel k odstranění jílovité špíny a antiredepozičních činidel jsou kationtové sloučeniny popsané v EP 111 965. Jiná činidla používaná k odstranění jílovité špíny a jako antiredepoziční činidla zahrnují ethoxylované aminové polymery, popsané v EP 111 984, obojetné polymery popsané v EP 112 592, aminoxidy popsané v US patentu 4 548 744. Mohou být rovněž použita i jiná činidla k odstranění jílovité špíny a antiredepoziční činidla známá ve stavu techniky. Dalším antiredepozičním činidlem mohou být karboxymethylcelulózové (CMC) materiály. Tyto materiály jsou dobře známé ve stavu techniky.

Polymerní činidla podporující uvolňováni špíny

V prostředcích podle vynálezu se dále může použít jakýchkoliv polymerních činidel, která podporují uvolňování špíny. Polymerní činidla která podporují uvolňování špíny mají jak hydrofilní segmenty, které hydrofilizují povrch hydrofobních vláken, jako jsou polyesterová a nylonová vlákna, tak hydrofobni segmenty k ukládání na hydrofobních vláknech, přičemž zůstávají ulpělá i po dokončeni praní a máchání a slouží tak k zakotvení hydrofilních segmentů. To umožňuje, že se následně vzniklé skvrny při dalším praní v přítomnosti činidla podporujícího uvolňování špíny snadněji čistí.

Činidla podporující uvolňování špíny charakterizovaná póly(vinylester)hydrofobními segmenty zahrnují roubované kopolymery póly(vinylesteru) například vinylesterů s 1 až 6 atomy uhlíku, s výhodou póly(vinylacetátu) roubovaného na polyalkylenoxydové kostry, jako jsou polyethylenoxidové kostry (viz. EP 0 219 048). Jakožto vhodná činidla podporující uvolňování špíny tohoto typu se uvádějí SOKOLAN, například SOKOLAN HP-22, obchodní produkt fy BASF (Německo).

Jedním typem výhodného činidla, podporujícího uvolňování špíny je kopolymer mající neuspořádané bloky ethylentereftalátu a polyethylenoxid (PEO) tereftalátu. Molekulová hmotnost tohoto polymerního čindla podporující uvolňování špíny je přibližně 25 000 až 55 000. Viz US patent

959 230 (Hays) a US patent 3 893 929.

Dalším výhodným polymernim činidlem pro uvolňování špíny je polyester s opakujícími se jednotkami ethylentereftalátovými obsahující 10 až 15 % hmot. ethylentereftalátových jednotek spolu s hmotnostně 90 až 80 % hmot. polyoxyethylentereftalátových jednotek odvozených od polyoxyethylenglykolu o střední molekulové hmotnosti 300 až 5 000. Jakožto příklady tohoto polymeru se uvádějí obchodně dostupné materiály ZELCON 5126 (fy Dupont) a MILEASE (fy ICI). Viz. rovně US patent

702 857.

Jiným výhodným polymernim činidlem, podporujícím uvolňování špíny je sulfonovaný produkt v podstatě lineárního esterového oligomerů obsahujícího oligomerní esterovou kostru tereftaloylových a oxyalkylenoxylových opakujících se jednotek a koncové části kovalentně vázané na kostru. Tato činidla pro uvolňování špíny jsou popsána v US patentu 4 968 451. Další vhodná polymerní činidla pro uvolňování špíny zahrnují tereftalátové polyestery uvedené v US patentu 4 711 730, aniontové na konci začepičkované (capped) oligomerní estery uvedené v US patentu 4 721 580 a blokové polyesterové oligomerní sloučeniny, uvedené v US patentu 4 702 857.

Výhodnými polymerními činidly pro uvolňování špíny jsou činidla pro uvolňování špíny uvedená v US patentu 4 877 896, který popisuje aniontové, zejména sulfoarolylové, na konci začepičkované tereftalátové estery.

Pokud se použijí, jsou činidla pro odstraňování špíny použity v množství 0,01 až 10,0 % hmot. detergentního prostředku, obvykle v množství 0,1 do 5 %, výhodně v množství od 0,2 do 3,0 %.

Ještě dalším výhodným činidlem pro uvolňování špíny je oligomer s opakujícími se tereftalátovými jednotkami, sulfoisotereftalátovými jednotkami, oxyethylenoxylovými a oxy-1,2-propylenovými jednotkami. Opakující se jednotky tvoří kostru oligomeru a jsou výhodné zakončeny modifikovanými isethionátovými začepičkovanými jednotkami. Zvlášť výhodné činidlo tohoto typu zahrnuje jednu sulfoisoftaloylovou jednotku, 5-tereftálových jednotek, oxyethylenoxylové a oxy-1,2-propylenoxylové jednotky v poměru 1,7 až 1,8 a dvě koncové začepičkované jednotky 2-(2-hydroxyethoxy)-ethansulf onátů sodného. Uvedené činidlo pro uvolňováni špíny také obsahuje 0,5 % až 20 % hmot. oligomeru, krystalického redukčního stabilizátoru, výhodně vybraného ze skupiny zahrnující xylensulfonát, kumensulfonát, toluensulfonát a jejich směsi.

Polymerní inhibitory přenosu barvy

Prostředky podle vynálezu mohou také obsahovat jeden nebo více účinných materiálů účinných pro inhibici přenosu barev z jedné tkaniny na druhou během čistícího postupu. Obvykle taková činidla pro inhibici přenosu barvy zahrnují polyvinylpyrrolidinové polymery, polymery polyamin-N-oxidu, kopolymery N-vinylpyrrolidinu a N-vinylimidazolu, ftalocyaniny manganu, peroxidázy a jejich směsi. Pokud se tato činidla použijí, zahrnují 0,01 až 10 % hmot. prostředku, s výhodou 0,01 až 0,5 % hmot., výhodněji 0,05 % až 2 %.

Polymery polyamin-N-oxidu vhodné pro použití dle vynálezu obsahují články s následujícím strukturním vzorcem: R-A -P, kde P je polymerizovatelná jednotka, ke které může být připojena skupina N-O, nebo skupina N-0 je částí polymerizovatelné jednotky nebo skupina N-0 může být připojena k oběma jednotkám; A znamená jednu z následujících struktur: NC(O)-, -C(O)O-, -S-, -0-, -N=; x znamená 1 nebo a R jsou alifatické, etoxylované alifatické, aromatické, heterocyklické nebo alicyklické skupiny nebo jejich kombinace, k nimž může být připojen dusík skupiny N-0, nebo v nichž dusík skupiny N-0 je součástí těchto skupin. Výhodné polyamin-N-oxidy jsou ty, kde R znamená heterocyklickou skupinu, jako je pyridin, pyrrol, imidazol, pyrrolidin, piperidin a jejich deriváty.

Skupinu N-0 představuje následující strukturní vzorec:

θ ⁰ (Rl)x—N—(R₂)y; =N—(R,^ (Rak kde R_1# R2 a R^ jsou alifatické, aromatické, heterocyklické nebo alicyklické skupiny nebo jejich kombinace, x, y nebo z je nula nebo 1, a kde dusík skupiny N-0 může být připojen k těmto skupinám, nebo je jejich součástí. Aminoxidová jednotka N-0 polyamin-N-oxidů má pKa < 10, výhodně pKa < 7, výhodněj i pKa < 6.

Je možno použit jakékoliv kostry, pokud vytvořený aminoxidový polymer je ve vodě rozpustný a má inhibiční vlastnosti pro přenos barvy. Příkladem vhodných polymerních koster jsou polyvinyly, polyalkyleny, polyestery, polyetery, polyamidy, polyimidy, polyakryláty a jejich směsi. Tyto polymery zahrnují náhodné nebo blokové kopolymery, kde jeden monomemí typ je amin-N-oxid a druhý monomemí typ je N-oxid. Amin-N-oxidové polymery podle tohoto vynálezu mají typický poměr aminu k amin-N-oxidu 10:1 až 1:1 000 000. Avšak počet aminoxidových skupin v polyaminoxidovém polymeru je možno měnit vhodnou kopolymerizací nebo vhodným stupněm N-oxidace. Polyaminoxidy mohou být získány v téměř kterémkoliv stupni polymerace. Obvyklá střední molekulární hmotnost je v rozsahu 500 až 1 000 000, výhodněji 1 000 až 500 000, nejvýhodněji 5 000 až 100 000. Tato výhodná třída se označuje jako PVNO.

Nejvýhodnější polyamin-N-oxid použitý v detergentním prostředku podle vynálezu je póly(4-vinylpyridin-N-oxid), který má průměrnou molekolární hmotnost 50 000 a poměr aminu k amin-N-oxidu 1:4.

Kopolymery N-vinylpyrrolidonu a N-vinylimidazolu (zde uváděné jako třída PVPVI) jsou rovněž vhodné pro použití podle vynálezu. Výhodně PVPVI má průměrnou molekulární hmotnost od 5 000 do 1 000 000, výhodněji od 5 000 do 200 000 a nejvýhodněji od 10 000 do 20 000. (Průměrná molekulární hmotnost je stanovena jak je popsáno Barthem a kol. ,

Chemical Analysis, svazek 113, Modern Methods of Polymer Characterization.). Kopolymery PVPVI mají obvykle molekulární poměr N-vinylimidazolu k N-vinylpyrrolidinu od 1:1 do 0,2:1, výhodněji od 0,8:1 do 0,3:1, nejvýhodněji od 0,6:1 do 0,4:1. Kopolymery mohou být buď lineární nebo rozvětvené.

V detergentových prostředcích podle vynálezu se také používá polyvinylpyrrolidonu (PVP) o střední molekulové hmotnosti 5 500 až 400 000, s výhodou 5 000 až 200 000, výhodněji 5 000 až 50 000. Polyvinylpyrrolidony jsou odborníkům v oblasti detergentů známé, viz. například EP-A-262 897, EP-A-256 696. Prostředky obsahující PVP mohou také obsahovat polyethylenglykol (PEG) mající průměrnou molekulární hmotnost 500 až 100 000, výhodně 1 000 až 10 000. Výhodný poměr PEG k PVP v ppm dodávaný do pracího roztoku je od 2:1 do 50:1, výhodněji od 3:1 do 10:1.

Detergentní prostředky podle vynálezu mohou také obsahovat 0,005 % až 5 % hmotnostních určitého typu hydrofilního optického zjasňovače, který má také inhibiční účinek na přenos barvy. Je-li použit, pak prostředek podle vynálezu bude s výhodou obsahovat 0,01 až l % hmotnostních tohoto optického zjasňovače.

Hydrofilní optické zjasňovače použité podle tohoto vynálezu mají strukturní vzorec:

kde R-^ je vybráno ze souboru, který zahrnuje anilino,

N-2-bis-hydroxyethyl a NH-2-hydroxyethy1; R₂ je vybráno ze souboru, který zahrnuje N-2-bis-hydroxyethyl, N-2-hydroxyethyl-N-methylamino, morfoiino, chloro, a amino; a M je kation vytvářející sůl, jako např. sodík nebo draslík.

Když ve výše uvedeném vzorci R-l je anilino, R₂ je N-2-bis-hydroxyethyl a M je kation např. sodík, pak zjasňováč je 4,4'-bis[(4-anilino-6-(N-2-bis-hydroxyethyl)-s-triazin-2yl)amino]-2,2¹-stilbendisulfonová kyselina a dvoj sodná sůl. Tento speciální druh zjasňovače je prodáván pod obchodním názvem Tinopal-UNPA-GX společností Ciba-Geigy.

Tinopal-UNPA-GX je výhodný hydrofilní optický zjasňovač používaný do detergentních prostředků podle vynálezu.

Je-li R-j_ ve výše uvedeném vzorci anilino, a je-li R₂ N-2-hydroxyethyl-N-2-metylamino a M je kation, např. sodík, pak zjasňovač je 4,4'-bis-[(4-anilino-6-(N-2-hydroxyethyl-Nmethylamino)-s-triazin-2-yl)amino]-2,2'-stilbendisulfonová kyselina - dvoj sodná sůl. Tento druh zjasňovače je prodáván pod obchodním názvem Tinopal 5BM-GX společností Ciba Geigy.

Je-li R.! ve výše uvedeném vzorci anilino, R₂ morfolino a M je kation jako sodík, pak zjasňovač je 4,4'-bis-[(4-anilino 6-morfolino-s-triazin-2-yl)amino]-2,2'-stilbendisulfonová kyselina - sodná sůl. Tento druh zjasňovače je prodáván pod obchodním názvem Tinopal AMS-GX společností Ciba Geigy.

Specifický druh optického zjasňovače zvolený pro použití podle tohoto vynálezu poskytuje výhodu zvlášť, účinného inhibitoru přenosu barvy, je-li použit v kombinaci s polymerními činidly pro inhibicí přenosu barvy, popsanými shora. Kombinace těchto zvolených polymerních materiálů (např PVNO a/nebo PVPVI) s těmito zvolenými optickými zjasňovači (např. Tinopal UNPA-GX, Tinopal 5BM-GX a/nebo Tinopal AMS-GX) poskytuje význačně lepší inhibicí přenosu barvy ve vodných pracích roztocích, než každá z těchto dvou detergentových komponent, je-li použita samotná. Aniž bychom se vázali na teorii, předpokládáme, že tyto zjasňovače pracují tímto způsobem, protože mají vysokou afinitu k textilnímu materiálu v pracím roztoku, a proto se na něm ukládají poměrně rychle. Rozsah, v němž se zjasňovače ukládají na textilu v pracím roztoku lze definovat parametrem nazvaným koeficient vyčerpání. Tento koeficient obecně je poměr a) materiálu zjasňovače uloženého na textilu k b) počáteční koncentraci zjasňovače v pracím roztoku. V kontextu s přihlášeným vynálezem zjasňovače s poměrně vysokým koeficientem vyčerpání jsou nejvhodnější pro inhibicí přenosu barvy.

Je ovšem třeba si uvědomit, že i jiné, konvenční optické zjasňovače mohou být zvoleny a použity v detergentních prostředcích, aby se dosáhlo konvenčního zjasnění textilního materiálu spíše, než skutečné inhibice přenosu barvy. Takové použití je konvenční a dobře známe formulátorům detergentních prostředků.

Obvyklá optická zjasňovací činidla nebo zjasňovací nebo bělící činidla známá v oboru jsou do detergentních prostředků podle vynálezu přidávány v množství 0,05 % až 1,2 % hmot. Obchodní zjasňovací činidla, kterých může být použito v prostředcích podle vynálezu se mohou klasifikovat na podskupiny, které zahrnují, nikoliv však s omezením, stilben, pyrazolin, kumarin, karboxylové kyseliny, methincyaniny, dibenzothiofen-5,5-dioxid, azoly, 5- a 6-členné heterocykly a jiná činidla. Příklady takových zjasňovacích činidel jsou uvedeny v publikaci The production and Application of Fluorescent Brightening Agents, M. Zahradník, publikováno John Wiley & Sons, New York (1982) .

Specifické příklady optických zjasňovacích činidel, které jsou užitečné v prostředcích podle vynálezu jsou uvedeny v US patentu 4 790 856. Tyto optické zjasňovače zahrnují série zjasňovacích činidel PHORWHITE fy Verona. Další zjasňovací činidla uváděná v tomto odkazu zahrnují: Tinopal UNPA, Tinopal CBS a Tinopal 5BM, od fy Ciba-Geigy, Artic White CC a Artic White CWD, ofd fy Hilton-Davis, Itálie,

2-(4-styryl-fenyl)-2H-naftol[1,2-d]triazoly, 4,4'-bis(1,2,3-triazol-2-yl)-stilbeny, 4,4'-bis(styryl)bisfenyly a aminokumariny. Specifické příklady těchto zjasňovacích činidel zahrnují 4-methyl-7-diethyl-aminokumarin,

1,2-bis(-benzimidazol-2-yl)ethylen, 1,3-difenylpyrazoliny,

2,5-bis(benzoxazol-2-yl)thiofen, 2-styrylnaft-[1,2-d]oxazol a 2-(stilben-4-yl)-2H-nafto-[1,2-d]triazol. Viz. také US patent 3 646 015. Aniontová zjasňovací činidla jsou výhodná pro použití podle vynálezu.

Činidla potlačující pěnění

Do prostředků podle vynálezu se mohou také přidávat sloučeniny pro snížení nebo potlačení tvorby pěnění. Tyto činidla potlačující pěnění mají zvláštní důležitost při tak zvaných vysokokoncentračních čistících postupech a u praček plněných z předu.

Jako činidla potlačující pěnění může být použita celá řada materiálů známých odborníkům. Viz. například Kirk Othmer Encyclopedia of Chemical Technology, 3. vydáni, svazek 7, str. 430 až 447 (John Wiley & Sons. Inc., 1979). Jedna kategorie činidel potlačující pěnění zvlášť důležitá jsou monokarboxylové mastné kyseliny a jejich rozpustné soli. Viz.

US patent 2 954 347. Monokarboxylové mastné kyseliny a jejich soli použité jako činidla potlačující pěnění obvykle mají uhlovodíkový řetězec obsahující 10 až 24 atomů uhlíku, výhodně 12 až 18 atomů uhlíku. Vhodné soli zahrnuji soli alkalických kovů, jako jsou sodné, draselné a litné soli a amoniové soli a alkanolamoniové soli.

Detergentní prostředky podle vynálezu mohou také obsahovat činidla potlačující pěnění nepovrchově aktivního charakteru. Tato činidla zahrnují například:

vysokomolekulární uhlovodíky, jako jsou parafin, estery mastných kyselin (například triglyceridy mastných kyselin), estery jednomocných alkoholů mastných kyselin, alifatické ketony s s 18 až 40 atomy uhlíku (například stearon). Další činidla zahrnující potlačování pěnění zahrnují N-alkylované aminotriaziny, například tri- až hexaalkylmelaminy nebo diaž tetraalkyldiaminchlortriaziny vytvořené jakožto produkty reakce kyanurchloridu se dvěma až třemi molekulami primárního nebo sekundárního aminu obsahujícího 1 až 24 atomů uhlíku, propylenoxid, monostearylfosfáty, jako monostearylalkoholfosfátester a monostearyl-dialkalický kovofosfát (například s draslíkem, sodíkem nebo lithiem jako alkalickým kovem) a fosfátové estery. Uhlovodíky, jako například parafin a halogenovaný parafin se mohou používat v kapalné formě. Kapalné uhlovodíky mohou být kapalnými při teplotě místnosti a za tlaku okolí a mají licí teplotu v rozsahu -40 °C až 50 °C a minimální teplotu varu ne nižší než 110 °C za tlaku okolí. Je také známo použití voskových uhlovodíků, s výhodou o teplotě tání pod 100 °C. Uhlovodíky představují výhodnou kategorii činidel potlačujících pěnění pro prostředky podle vynálezu. Uhlovodíková činidla potlačující pěnění jsou popsána například v US patentu 4 265 779. Tyto uhlovodíky zahrnují alifatické, alicyklické, aromatické a heterocyklické nasycené nebo nenasycené uhlovodíky mající 12 až 70 atomů uhlíku. Zde používaným výrazem parafin se vždy míní v případě činidel potlačujících pěnění, směsi pravých parafinů a cyklických uhlovodíků.

Další výhodnou kategorií činidel potlačujících pěnění nepovrchově aktivního charakteru jsou silikonová činidla potlačující pěnění. Tato kategorie zahrnuje použití polyorganosiloxanových olejů, jako je například polydimethylsiloxan, disperze nebo emulze polyorganosiloxanových olejů nebo pryskyřic a směsi polyorganosiloxanu s částicemi oxidu křemičitého, přičemž je polyorganosiloxan chemicky sorbován nebo nanesen na oxid křemičitý. Silikonová činidla potlačující pěnění jsou v oboru dobře známá a jsou popsána například v US patentu 4 265 779 a v EP 354 016.

Další silikonová činidla potlačující pěnění jsou popsána v US patentu 3 455 839, která se vztahují k prostředkům a postupům pro odpěnění vodných roztoků včleněním malého množství polydimethylsiloxanových tekutin.

Další silikonová činidla potlačující pěnění jsou popsána například v německé zveřejněné přihlášce vynálezu DOS 2 124 526. Silikonové odpěňovače a silikonová činidla potlačující pěnění v granulovaných detergentních prostředcích jsou popsána v US patentu 3 933 672 a v US patentu 4 652 392.

Jakožto příkladné činidlo potlačující pěnění na silikonové bázi pro účely vynálezu se uvádí množství potlačující pěnění činidla ovládajícího pěnění sestávajícího v podstatě z následujících složek:

i) polydimethylsilixanová kapalina mající viskozitu 20 mm²/s až 1 500 mm²/s při teplotě 25 °C, ii) hmotnostně 5 až 50 dílů na 100 dílů (i) siloxanové pryskyřice složené z jednotek (CH^)-^SiO-j^ ^a jednotek oxidu křemičitého při hmotnostním poměru jednotek (CH-p^SiO-]^ ^a jednotek SiO₂ od 0,6:1 až 1,2:1 a iii) hmotnostně 1 až 20 dílů na 100 dílů složky podle odstavce (i) pevného silikagelu.

Ve výhodném provedení silikonové činidlo pro potlačení pěnění pro kontinuální fázi je rozpouštědlo na bázi určitých polyethylenglykolů nebo kopolymerů polyethylenglykolu a polypropylenglykolu nebo jejich směsí nebo polypropylenglykolu. Primárně silikonové činidlo pro potlačení pěněni je rozvětvené nebo síťované a výhodně není lineární.

Pro ilustraci, typický kapalný detergentní prostředek pro praní s řízením pěnění bude výhodně obsahovat 0,001 až 1, výhodněji 0,01 až 0,7 a nejvýhodněji 0,05 až 0,5 hmot. % uvedeného činidla pro potlačení pěnění, které obsahuje (1) nevodnou emulzi protipěnivého činidla, kterým je směs (a) polyorganosiloxanu, (b) pryskyřičného siloxanu nebo silikonové pryskyřice produkující silikonové sloučeniny, (c) jemného plniva a (d) katalyzátoru urychlujícího reakci komponent směsi (a), (b) a (c) za vzniku silanolátů; (2) alespoň jednu neiontovou silikonovou povrchově aktivní látku a (3) polyethylenglykol nebo kopolymer polyethylenpolypropylenglykolu mající rozpustnost ve vodě při teplotě místnosti více než 2 % hmot a bez polypropylenglykolu.

Podobná množství mohou být použita v gralulováných prostředcích, gelech atd. Viz také US patenty 4 978 471,

983 316, 5 288 431, 4 639 489 a 4 749 740, Aizawa a kol., sloupec 1, řádek 46 až sloupec 4 řádek 35.

Silikonová činidla pro potlačení pěnění výhodně obsahují polyethylenglykol a kopolymer polyethylenglykolu a polypropylenglykolu, mající průměrnou molekulární hmotnost méně než 1 000, výhodně 100 až 800. Polyethylenglykol a kopolymery polyethylenglykolu a polypropylenglykolu podle vynálezu mají rozpustnost ve vodě při teplotě místnosti větší než 2 % hmot., výhodně větší než 5 % hmot.

Výhodné rozpouštědlo podle vynálezu je polyethylenglykol mající průměrnou molekulární hmotnost menší než 1 000, výhodněji 100 až 800, nejvýhodněji 200 až 400 a kopolymer polyethylenglykolu a polypropylenglykolu, výhodně PPG 200 a PEG 300. Výhodný hmotnostní poměr polyethylenglykolu : kopolymerů polyethylen-polypropylenglykolu je 1:1 až 1:10, nejvýhodněji 1:3 až 1:6.

Výhodná silikonová činidla pro potlačení pěnění neobsahují polypropylenglykol, zejména molekulární hmotnosti 4 000. Rovněž výhodně neobsahují blokové kopolymery ethylenoxidu a propylenoxidu, jako je PLURONIC L101.

Ostatní činidla pro potlačení pěnění podle vynálezu zahrnují sekundární alkoholy (například 2-alkyl alkanoly) a směsi takových alkoholů se silikonovými oleji, jako jsou silikony uváděné v US patentu 4 798 679 a 4 075 118 a EP 150 872. Sekundární alkoholy zahrnují Cg-C₁₆ alkylalkoholy mající Ci-Cig řetězce. Výhodný alkohol je 2-butyloktanol, který je dostupný od fy Condeda pod ochrannou známkou ISOFOL 12. Směsi sekundárních alkoholů jsou dostupné pod ochrannou známkou ISALCHEM 123 od fy Enichem. Směsná činidla pro potlačení pěnění obvykle obsahují směs alkoholu a silikonu v hmotnostním poměru 1:5 až 5:1.

Pro jakýkoliv detergentní prostředek používaný v automatických pračkách platí, že nemá vytvářet tolik pěny, aby přetékala z pračky. Činidla potlačující pěnění případně použitá se používají v množství potlačující pěnění. Množstvím potlačující pěnění se míní, že pracovník v oboru formuluje prostředek za množství činidla potlačující pěnění, které je dostatečné pro omezení pěnění za získání nízkopěnícího pracího prostředku pro použití v automatických pračkách.

Prostředky podle vynálezu obvykle obsahují 0 % až 5 % činidel potlačujících pěnění. Pokud se použijí jako činidla pro potlačení pěnění monokarboxylové mastné kyseliny, a jejich soli, použijí se obvykle v množství 5 % hmot. detergentního prostředku. Výhodně se použije 0,5 % až 3 % monokarboxylátu mastné kyseliny jako činidla pro potlačení pěnění. Silikonová činidla pro potlačení pěnění se obvykle používají v množství do 2,0 % hmot. detergentního prostředku, ačkoliv i větší množství může být použito. Tento vyšší limit je praktický zejména s ohledem na udržení minimálních nákladů a účinnost nižších množství pro účinné řízení pěnění. Výhodně se použije 0,01 % až 1 % silikonových činidel potlačujících pěnění, výhodněji 0,25 % až 0,5 %. Pokud se použijí, tyto hodnoty hmotnostních procent zahrnuji jakýkoliv oxid křemičitý, který může být použit ve směsi s polyorganosiloxanem a rovněž se mohou použít náhradní materiály. Monostearylfosfáty se jako činidla potlačující pěnění používají v množství 0,1 % až 2 % hmot. prostředku. Uhlovodíková činidla jako činidla potlačující pěnění se obvykle používají v množství od 0,01 % do 5,0 %, ačkoliv může být použito i větší množství. Alkoholy jako činidla potlačující pěnění se obvykle používají v množství 0,2 % až 3 % hmot. konečného prostředku.

Enzymy

Další případnou složkou, která je užitečná v tomto vynálezu je jeden nebo více enzymů.

Mezi výhodné enzymatické materiály patří komerčně dostupné amylázy, neutrální a alkalické proteázy, lipázy, peroxidázy, esterázy a celulázy konvenčně zahrnované do detergentních prostředků. Vhodné proteolytické enzymy jsou popsány v GB-A- 1 243 784, EP-A- 0 130 756 a US patentech 5 185 250 a 5 204 015. Vhodné amylázy jsou popsány v GB-Al 296 839, zatímco celulázy jsou popsány v US patentech 4 435 307, GB-A- 2 075 028 a 2 095 275. Lipázy pro použití v detergentních prostředcích jsou popsány v GB-A- 1 372 034 a EP-A- 0 341 947. Vhodná peroxidáza je popsána ve WO 89/099813. Široký rozsah enzymových materiálů a význam pro jejich použití je popsán v US patentech 3 519 570 a 3 533 139

Činidla pro změkčování tkanin

Podle tohoto vynálezu mohou být přidávány různá změkčovadla pro tkaniny, zejména velmi jemné smektické jíly uváděné v US patentu 4 062 647 a ostatní změkčující jíly známé v oboru. Tato změkčovadla se používají v množství 0,5 % až 10 % hmot. prostředku podle vynálezu a dosahuje se jimi uspokojivého změkčení tkanin společně s čištěním tkanin. Jílovitá změkčovadla mohou být použita společně s aminem a kationtovými změkčovadly, jak je uvedeno například v US patentu 4 375 416 a 4 291 071.

Ostatní složky

Detergentní prostředky podle vynálezu mohou obsahovat další složky vhodné pro detergentní prostředky, včetně například jiných aktivních složek, nosičů, hydrotropních přísad, pomocných přísad, barviv nebo pigmentů, rozpouštědel pro kapalné formulace, pevných plniv pro tyčinkové prostředky atd. Jestliže je požadované vysoké pěnění, přidávají se do prostředku aktivátory pěnění jako jsou ^₁₀-Ο₁₆ alkanolamidy, obvykle v množství 1 % až 10 L ^10^^14 ^monoethanol a diethanolamidy j sou typickou skupinou těchto aktivátorů pěnění. Je rovněž výhodné použít tyto aktivátory pěnění s vysoce pěnivými povrchově aktivními látkami jako jsou aminoxidy, betainy a sultainy uvedené shora. Je-li to žádoucí, mohou se také přidat horečnaté soli, jako je MgCl₂, MgSO₄ apod., v možství obvykle 0,1 až 2 % k získání dalšího pěnění a ke zvýšení účinnosti odstraněni tuku.

Různé detersivní složky použité v prostředcích podle vynálezu mohou být případně stabilizovány absorbováním uvedených složek na pórovitý hydrofobní substrát a potom povlečením uvedeného substrátu hydrofobním povlakem. Výhodně se detersivní složka smíchá s povrchově aktivní látkou před absorbováním na pórovitý substrát. Při použití se detersivní složka uvolní ze substrátu do prací kapaliny, kde plní svojí detersivní funkci.

Pro podrobnější ilustraci této techniky, pórovitý hydrofobní oxid křemičitý (ochranná známka SIPERNAT D10, DeGussa) se smíchá s proteolytickým enzymovým roztokem obsahujícím 3 % až 5 % ⁽-i3“^<-i5 ethoxylované alkoholové (EO 7) neiontové povrchově aktivní látky. Obvykle roztok enzym/povrchově aktivní látka je 2,5 násobek oxidu křemičitého. Vzniklý prášek se disperguje za míchání do silikonového oleje (použijí se různé silikonové oleje viskozit v rozsahu 500 až 12 000). Vzniklá disperze silikonového oleje se emulguje nebo jinak přidá k finální detergentové základní látce. Těmito způsoby se složky, jako shora uvedené enzymy, bělící činidla, bělící aktivátory, bělící katalyzátory, fotoaktivátory, barviva, fluorescenční činidla, kondicionéry tkanin a hydrolyzovatelné povrchově aktivní látky mohou chránit pro použití v detergentech, včetně kapalných detergentních pracích prostředcích.

Kapalné detergentní prostředky mohou obsahovat vodu a jiná rozpouštědla jakožto nosiče. Vhodné jsou nízkomolekulární primární a sekundární alkoholy, jako jsou například methanol, ethanol, propanol a isopropanol.

Jednomocné alkoholy jsou výhodné pro solubilizační povrchově aktivní činidla, může se však používat také polyolů obsahujících 2 až 6 atomů uhlíku a 2 až 6 hydroxylových skupin (například 1,3-propandiol, ethylenglykol, glycerin a

1,2-propandiol). Prostředky mohou obsahovat 5 % až 90 %, typicky 10 % až 50 % takových nosičů.

Detergentní prostředky podle vynálezu se výhodou formulují tak, aby v průběhu použití ve vodné čistící operaci měla prací lázeň hodnotu pH 6,5 až 11, výhodně 7,5 až 10,5. Kapalné formulace pro mytí nádobí mají výhodně pH 6,8 až 9,0. Prací produkty mají pH obvykle 9 až 11. Způsoby řízení pH a doporučená množství zahrnují použití například pufrů, alkálií, kyselin atd, jak je pracovníkům v oboru obecně známo. Sypná hmotnost granulových detergentních prostředků je obvykle alespoň 450 g/litr, obvykleji alespoň 600 g/litr a ještě výhodněji 650 g/litr až 1 000 g/litr.

Zkratky používané v detergentních prostředcích mají následující význam:

C₁₂LAS :Lineární C₁₂-alkylbenzensulfonát sodný

C_nAS :Alkylsulfát sodný odvozený od kokosového oleje

TAS :Sulfát sodný alkoholu odvozeného od loje

C₄₅AS ^:C12^_C lineární alkylsulfát sodný

C25E3S :Rozvětvený ^c12 ^c15 alkylsulfát sodný

	kondenzovaný se třemi molekulami ethylenoxidu
Mýdlo	:Lineární alkylkarboxylát sodný odvozený od směsi 80/20 loje a kokosových olejů
C45E7	:^14-15 Převážně lineární primární alkohol kondenzovaný s průměrně 7 moly ethylenoxidu
C25E3	:^12-15 rozv®tvený primární alkohol kondenzovaný s průměrně 3 moly ethylenoxidu
C25E5	:<“12-15 rozvětvený primární alkohol kondenzovaný s průměrně 5 moly ethylenoxidu
Glukamid	:C12_C14 methylglukamid
Polyethylen- glykol	:Homopolymer ethylenglykolu mol. hmotnosti 4 000
Silikát	:Amorfní křemičitan sodný
NaSKS-6	:Krystalinicky vrstvený křemičitan vzorce S-Na2Si2O5
Karbonát	:Bezvodý uhličitan sodný
Bikarbonát	:Bezvodý hydrogenuhličitan sodný
Karbonát	:Bezvodý uhličitan sodný
MgS04	:Bezvodý síran hořečnatý
Sulfát	:Bezvodý síran sodný
Zeolit A	:Hydratovaný aluminosilikát sodný vzorce Na12(AlO2SiO2)12.27H20 s velikostí primárních

STPP	částic 1 až 10 mikronů :Bezvodý tripolyfosforečnan sodný

Kyselina citrónová	:Bezvodá kyselina citrónová
Citrát	:Dihydrát citrátu troj sodného
Polyakrylát	:Homopolymer kyseliny akrylové molekulární hmotnosti 4 000
MA/AA	:Kopolymer kyseliny maleinové a akrylové v poměru 1:4 průměrné molekulové hmotnosti 60 000
Perborát	:Tetrahydrát perborátu sodného vzorce NaBO2.3H2O.H2O2
Perborát-	:Bělící bezvodý perborát sodný vzorce
monohydrát	NaBO2.H2O2
Peruhličitan	:Peruhličitan sodný vzorce 2Na2CO3.3H2O2
CMC	:Karboxymethylcelulóza sodná
Fluorescenční	:4,4'-bis(4-anilino-6-morfolino-1,3,5-
činidlo	triazin-2-yl)aminostilben-2:2'-disulfonát dvoj sodný
DETPMP	:Diethylentriamin-penta(methylenfosfonová kyselina), prodávaná fy Monsanto pod obchodním názvem Dequest 2060
EDDS	:S,S-ethylendiamin-disukcinát

Směsné činidlo pro potlačení pěnění

Savináza

Alkaláza 3T

Celuláza IT

Termamyl 60T

Lipaláza

PVP

PVNP

PVP VI

Granulované činidlo pro potlačení pěnění :25 % parafinový vosk teploty tání 50 °C, % hydrofobní oxid křemičitý, 58 % parafinový olej :Proteolytický enzym účinnosti 4 KNPU/g :Proteolytický enzym účinnosti 3 AU/g :Celulytický enzym účinnosti 1 000 SCEVU/g :Amyloytický enzym účinnosti 60 KNU/g :Lipolytický enzym účinnosti 100 kLU/g prodávaný firmou Novo Industries AS :Pólyvinylpyrrolidon mol. hmotnosti 13 000 :Póly(4-vinylpiridin)-N-oxid, kopolymer vinylimidazolu a vinylpyrrolidonu :Kopolymer pólyvinylpyrrolidonu a vinylimidazolu :12% silikon/oxid křemičitý, 18 % stearylalkoalkohol, 70 % škrob v granulované formě

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Aglomeráty mající následující formulace, vyjádřené v % byly připraveny v Kenwoodově mixéru:

Formulace	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12
Benzoyl- kaprolaktam	73	75,5	75,5	73	78	75	77,5	80	77,5	75	75	75
MA/AA mol. hmot. 60000*	10	10	10	10	10	-	-	-	-	-	-	10
Kyselina citrónová	-	-	-	-	-	10.5	10.5	10.5	10.5	10.5	10.5	-
Polyethylen- glykol 4000	7	7	7	7	7	4.5	4.5	4.5	4.5	4.5	10	10
Zeolit A povrch 2.5 m'/g až 3.5 m2/g	5	2,5	2,5	5	-	5	2,5	-	2,5	5	-	-
MA/AA mol. hmot. 60000*	5	5	-	-	-		-	-	-	-	-	5
Povlak kys. citrónové		-	-	-	-	5	5	-	-	-	5	-
Zeolit A povrch 2,5m2/g až 3,5m2/g jako práškové činidlo	-	-	5	5	5	-	-	s	5	5	-	-

* dodávaný jako Sokolan 45 ex BASF

Formulace 1 a 2 se připraví následovně:

Benzoylkaprolaktam, kyselina citrónová, Zeolit A o povrchu 2,5 m²/g až 3,5 m²/g a Sokolan CP45 se smíchají v Kenwoodově mixéru. Teplota prášků je 25 °C. Potom se přidá roztavené neiontové pojivo teploty 55 °C k práškové směsi v průběhu 35 vteřin. Vzniklá směs se míchá dalších 90 vteřin. Teplota aglomerováných částic je 31 °C a tato teplota se udržuje za přidání dalšího Sokolanu CP45 během 20 vteřin, přičemž se aglomerát povleče práškem. Míchání se zastaví a povlečený aglomerát se vyjme z Kenwoodova mixéru a ochladí se na teplotu okolí (15 až 20 °C).

Tento produkt se potom proseje a materiály větší než 1 180 mikrometrů a menší než 250 mikrometrů se odstraní.

Formulace 3 a 4 se připraví stejným způsobem jako Formulace 1 a 2 s tím, že stupeň povlékání Sokolanem CP45 se nahradí stupněm popráškování částic Zeolitem A povrchu 2,5 m²/g až 3,5 m²/g.

Formulace 5 se připraví stejným způsobem jako Formulace 3 a 4 s tím, že aglomerát neobsahuje žádný zeolit jako koaglomerační činidlo.

Formulace 6 a 7 se připraví následovně:

Benzoylkaprolaktam, bezvodá kyselina citrónová a Zeolit A o povrchu 2,5 m²/g až 3,5 m²/g se smíchají v Kenwoodově mixéru. Teplota prášků je 25 °C. Potom se přidá roztavené neiontové pojivo (polyethylenglykol 4 000) teploty 55 °C k práškové směsi v průběhu 35 vteřin. Vzniklá směs se míchá dalších 90 vteřin. Teplota aglomerováných částic je 31 °C a tato teplota se udržuje za přidání další bezvodé kyseliny citrónové během 20 vteřin, přičemž se aglomerát povleče práškem. Míchání se zastaví a povlečený aglomerát se vyjme z Kenwoodova mixéru a ochladí se na teplotu okolí (15 až 20 °C) .

Tento produkt se potom proseje a materiály větší než 1 180 mikrometrů a menší než 250 mikrometrů se odstraní.

Formulace 8 se připraví stejným způsobem jako formulace 6 a 7 s tím, že aglomerát neobsahuje žádný zeolit jako koaglomerační činidlo a stupeň povlékání kyselinou citrónovou je nahrazen stupněm popráškování vzniklých částic Zeolitem A o povrchu 2,5 m²/g až 3,5 m²/g.

Formulace 9 a 10 se připraví stejným způsobem jako Formulace 6 a 7 s tím, že stupeň povlékání kyselinou citrónovou se nahradí stupněm popráškování částic Zeolitem A povrchu 2,5 m²/g až 3,5 m²/g.

Formulace 11 se připraví stejným způsobem jako Formulace 6 a 7 s tím, že aglomerát neobsahuje žádný zeolit jako koaglomerační činidlo.

Formulace 12 se připraví stejným způsobem jako Formulace 1 a 2 s tím, že aglomerát neobsahuje žádný zeolit jako koaglomerační činidlo.

Formulace 1 až 12 byly potom hodnoceny za použití následujících testů

Test na absolutní tok

Ke stanovení faktoru absolutní schopnosti toku se použije rotační smykové zařízení RO-200 Automatic. Vzorek se zpevní a potom se aplikuje rotační smyková síla na zpevněný vzorek. Výsledky se měří a počítají se charakteristiky toku částice/částici. Přijatelný je stupeň alespoň 3.

Test na pevnost koláče

Stlačený, nepodepřený válec granulí vytvořený stlačením se rozlomí aplikováním tíhy na horní stranu, dokud válec nepraskne. Hmotnost v kilogramech (kg) potřebná k rozlomení válce je stupeň pevnosti koláče. Přijatelný je stupeň menší nebo rovný dvěma.

Výsledky

Formulace	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12
Absolutní tok	3,79	3,08	3,77	4,25	4,15	4.37	3,09	4,05	3,80	3.92	2.53	2,68
Pevnost koláče (kg)	-	0,9	1,5	0	1,4	1,6	2	1,8	0	1,5	-	-

Bylo zjištěno, že přítomnost ve vodě nerozpustné anorganické sloučeniny o specifickém povrchu jako je Zeolit A o povrchu 2,5 m^/g až 3,5 m^/g jako koaglomerační činidlo prekurzoru a/nebo jako popráškovací činidlo částice značně zvyšuje tokové vlastnosti částice prekurzoru peroxykyseliny.

Příklad 2

Následující detergentní prostředky se připraví podle vynálezu.

	A	B	C	D
c12las	6,5	6,5	7,6	6,9
TAS :	3,0	3,0	1,3	2,0
C25E3S :	0,15	0,15	0,15	0,15
C45E7 '	4,0	5,0	1,3	4,0
Zeolit :	18,0	17,0	17,0	20
Citrát :	-	-	1,5	5,5
Kys. citrónová:	2,3	1,8	2,6	-
NaSKS-6 :	8,7	6,5	9,5	-

Karbonát	16,0	15,5	7,0	15,4
Silikát
(poměr 2,0)	0,5	0,5	0,5	3,0
Bikarbonát	4,5	7,5	1,5	-
Kopolymer
MA/AA	4,0	4,5	3,2	4,0
CMC	0,3	0,3	0,2	0,3
Savináza	0,4	-	0,4	1,4
Lipoláza	0,2	0,1	0,1	0,3
Celuláza 1T	0,15	0,15	-	0,1
Alkaláza 3T	-	0,3	-	-
Perborát	-	-	9,0	11,6
Perborát-
monohydrát	-	-	5,0	8,7
Perkarbonát	17,5	16,5	-	-
DETPMP	0,4	0,4	0,4	0,4
MgS04	0,4	0,4	0,4	0,4
Fluoresc. č.	0,19	0,19	0,15	0,19
Potlačovač
pěnění	0,8	0,8	0,8	0,8
Parfém	0,35	0,4	0,35	0,4
Prekurzor
peroxykyseliny	4,5^1)	2,5(1)	3,4(2)	5,0 (
Sulfát, vedlejší
složky do	100	100	100	100

* (1) jako v přikladu 4 (2) jako v příkladu 10

Složka pro přípravu granulí sušením rozprašováním se připraví přidáním malého množstí (0,3 %) TAS, polymeru MA/AA CMC, fluorescenčního chelantu, síranu hořečnatého a pevného zeolitu.

Prostředky A až D se připraví v několika stupních. Nejprve se připraví aniontový povrchově aktivní aglomerát smícháním LAS, C25E3S a většiny TAS společně s karbonátem a většinou zeolitu v in-line mixéru a tato složka, společně s kopolymerem se smíchá s povrchově aktivním aglomerátem. Neiontové povrchově aktivní činidlo se nastříká na tuto směs a přidají se zbývající složky, jmenovitě enzymy jako granule, citrát, bikarbonát a aglomerát kyselina citronová-SKS-6 (pokud je přítomen), anorganické bělidlo a bělící prekurzorové částice podle vynálezu. Nakonec se nastříká parfém. Tyto produkty mají sypnou hmotnost 700 g/litr.

- 57 Příklad 3

Následující detergentní prostředky se připraví podle vynálezu.

	E	F	G	H	I	J	K	L	M
TAS	-	-	-	-	-	2,0	-	-	2,4
CnTAS	-	9	9		-	-	-	-	-
C45AS	6,9	-	-	9	7.0	-	-	7,0	-
C05E3S	1,7	-	-	-	-	-	-	-	-
C12LAS	-	-	-	-	9,0	4,0	6,0	16,0	5.6
C45E7	-	-	-	-	1,0	2.5	2.5	1.0	5.0
c25e5	2,2	7	7	-	-	-	-	-	-
c25e3	1,1	-	-	7	-	2.5	2.5	-	-
Glukamid	1,5	-	-	-	-	-	-	-	0.8
Mýdlo	-	-	-	-	-	1.0	1.0	2.0	-
Zeolit A	10	22	22	30	22.0	-	24 .0	(1.0	-
STPP	-	-	-	-	*	24.0			21.2
Citrát	-	2	-	2	-				-
Kys. citrónová	2,5	-	-	-	-	-			-
NASKS - 6	9	-	10	-	-	-	-	-	-
Karbonát	7,0	13	6	13	16,0	6,0	13,0	20,0	7,0
Silikát (2,0r)	-	3	-	3	1,0	7,0	3,0	5,0	8,0
Sulfát	-	-	-	-	16,0	12 .0	9,0	7,0	21,0
MA/AA	3.3	3	4	3	3,0	2.0	4.0	6.0	1,8
CMC	0.3	0.3	0.3	0.3	-	1.0	1.0	0	0,3
SRP	0.2	-	-	-	-	-	-	-	0,15
PVP	-	-	0,5	-	0,5	-	-	0,5	-
PVNO	0.02	-	-	-	-	-	-	-	-
PEG 2000	-	-	-	-	-	-	-	-	0,3
Savináza	0.4	2	2	2	1,0	1,0	1,0	1,0	1,0
Celuláza IT	o.ii	-	-	-	-	-	-	-	0,10
Lipaláza	0.11	0.3	0,2	0,3	0,4	0,4	0,4	0,4	0,15
Termamvl 60 T	0,8	-	-	-	-	-	-	-	-
Pb4	-	-	-	-	-	18,0	18,0	-	13,0

Pbl	-	-	-	-	5,0	4,0	4,0	6,0	2,0
	E	F	G	H	I	J	K	L	M
PC	16	18	24	18	-	-	-	-	-
Prekurzor peroxykys.	4,0(2)	3,5<2)	4,5(,)	5,0(2)	6,0 ’	3,0(l)	3,0<2)	4,5(2)	2,0(21
MgSO4	0,4	-	-	-	-	-	-	-	0,4
DETPMP	-	0.5	0,3	0,5	0,4	0,4	0,4	0,4	0,3
EDDS	0,2	-	-	-	-	-	-	-	-
Potlačovač pěnění	2,75	2	2	2,0	3,0	0.2	0,2	-	-
Fluoresc. č.	0,18	0,15	0,5	0,3	0,2	0,2	0,2	0,2	0,2
Parfém	0,35	0.3	0,3	0,25	0.25	0.3	0.3	0,3	0,3
Vlhkost a ost.				do 100

Prostředky se připraví následovně:

Prostředek M se připraví stejný™, způsobem jako prostředky A až D příkladu 2 a má podobnou hustotu. Při přípravě prostředku E se všechny aniontové povrchově aktivní látky aglomerují společně se stejným zeolitem a karbonátem v in-line mixéru za vzniku jedné složky a neiontové povrchově aktivní látky se podobně aglomerují v odděleném mixéru. Minoritní granule se tvoří z chelantu, fluorescenčního činidla, CMC a síranu hořečnaténo a zbývající složky se přidají jako suchá směs nebo se nastříkají jako v případě prostředků A až D příkladu 2. Tento produkt má vyšší sypnou hmotnost než prostředky A až D, která je alespoň 750 g/litr.

V případě prostředků F až L se aniontová povrchově aktivní látka, Zeolit A, CMC, polymer MA/AA, chelant, karbonát, fluorescenční činidlo a pokud je přítomen PVP a silikát, se smíchají se zrnitou složkou sušenou rozprašováním, ke které se přidají zbývající materiály nebo se nastříkají. Tyto granule připravené suchým rozprašováním se dále zpracují k získání produktu sypné hustoty technikami a zařízeními známými odborníkům.

Claims (13)

1. Prostředek j^prekurzorůí bělící peroxykyseliny vyznačující se tím, že obsahuje:

a) prekurzor bělící peroxykyseliny,

b) ve vodě nerozpustnou anorganickou sloučeninu 'povrcfuj 2 m²/g až 4 m²/g, kde uvedený prekurzor a uvedená anorganická sloučenina jsou fyzikálě blízké.

2. Prostředek prekurzoru bělící peroxykyseliny podle nároku 1,vyznačující se tím, že uvedená anorganická sloučenina je vybrána ze souboru, který zahrnuje krystalické vrstvenné silikáty, synthetické aluminosilikáty a přírodní aluminosilikáty a jejich směsi.

3. Prostředek prekurzoru bělící peroxykyseliny podle kteréhokoliv nároku 1 nebo 2,vyznačuj ící se tím, že uvedená anorganická sloučenina je syntetický aluminosilikát z třídy zeolitů.

4. Prostředek prekurzoru bělící peroxykyseliny podle kteréhokoliv nároku 1 nebo 2,vyznačující se tím, že uvedená anorganická sloučenina je přírodní aluminosilikát ze skupiny jílovitých minerálních sloučenin.

5. Prostředek prekurzoru bělící peroxykyseliny podle nároku 4,vyznačující se tím, že uvedené jílovité minerální sloučeniny jsou vybrány ze souboru, který zahrnuje montmorillonity, hektority, volchonskoity, nontronity, saponáty a saukonity typu smektického jílu.

6. Prostředek prekurzoru bělící peroxykyseliny podle podle kteréhokoliv nároku 1 až 5, vyznačující se tím, že uvedená anorganická sloučenina je v množství 1 % až 15 %, výhodně 2 až 10 % hmot., prostředku bělící peroxykyseliny.

7. Prostředek prekurzoru bělící peroxykyseliny podle kteréhokoliv nároku 1 až 6,vyznačující se tím, že uvedený prekurzor bělící peroxykyseliny je vybrán ze souboru, který obsahuje jednu nebo více N- nebo O-acyl skupin.

8. Prostředek prekurzoru bělící peroxykyseliny podle nároku 7,vyznačující se tím, že uvedený prekurzor bělící peroxykyseliny je benzoylkaprolaktam.

9. Prostředek prekurzoru bělící peroxykyseliny podle kteréhokoliv nároku 1 až 8,vyznačuj ící se tím, že uvedený bělící prekurzorový prostředek je aglomerát, který obsahuje 50 % až 95 % prekurzoru bělící peroxykyseliny, 1 % až 15 % ve vodě nerozpustné sloučeniny o povrchu 2 m²/g až 4 m²/g a 4 % až 49 % jedné nebo více složek vybrané ze souboru, který zahrnuje pojivá, chelanty, povrchově aktivní látky, činidla suspendující špínu, enzymy a ve vodě rozpustnou organickou kyselinu.

10. Prostředek prekurzoru bělící peroxykyseliny podle nároku 9,vyznačující se tím, že uvedená ve vodě rozpustná organická kyselina je monomerní nebo oligomerní karboxylát, výhodněji polykarboxylát monomerní alifatické kyseliny nebo jejich sůl, přítomné v množství 3 až 35 % hmot. aglomerátů.

11. Prostředek prekurzoru bělící peroxykyseliny podle kteréhokoliv nároku 1 až 10,vyznačující se tím, že uvedený aglomerát dále obsahuje práškové činidlo vybrané souboru, který zahrnuje synthetické aluminosilikáty a přírodní aluminosilikáty a jejich směsi, přítomné v množství 0,2 až 5 % hmot. aglomerátů.

12. Detergentní prostředek vyznačující se tím, že obsahuje povrchově aktivní látku, zdroj alkalického peroxidu vodíku a prostředek prekurzoru bělící peroxykyseliny jak je nárokováno v kterémkoliv nároku 1 až 11

13. Detergentní prostředek podle nároku 12, vyznačující se tím, že zdroj alkalického peroxidu vodíku je anorganická perhydrátová sůl, výhodně perboritan sodný nebo peruhličitan sodný.