CZ134993A3 - Textile carrier for a thermally bonding base containing yarns being formed by air jet in the weft - Google Patents

Description

Oblaat techniky

Vynález s týká textilního nosiče určeného pro podklad pro oděvní výrobky, zejména určeného pro vytváření tepelně lepivého podRIaďu nanášením' fepTeró^fcaviťéínýčh polymerů na jeho povrch.

Pod pojmem nosič se v této souvislosti rozumí textilní materiál, například tkanina nebo úplet, určený pro zlepšení mechanické stálosti, například odolnosti proti mačkání nebo jinými druhy deformovatelnosti, nebo pro zlepšení omaku látky, k níž bude přilepen lepením za tepla.

Pod pojmem podklad se rozumí nosič opatřený body tepidla, připravený k přilepování účinkem tepla a tlaku na > látku, jejíž chování má zlepšovat, jak bylo uvedeno výše, a k níž po přilepení lne v jednotlivých lepivých bodech. Podklad se zpravidla., přilepuje.. na.rub.u.. látky.,.__j.e.jí.ž__v.las.tn.o.s.t.i.k„..

má zlepšit. Tento pojem se však neomezuje na použití pod látkou, ale pokud je to z různých důvodů žádoucí, například pro vytvoření dekorativní podšívky, může v ráme i předmětu, jehož se vynález týká, textilní nosič a tedy podklad tepelně nalepený na látce tvořit její lícní stranu.

Dosavadní stav techniky

Me2Í nosiči pro tepelně lepivý podklad se rozlišují jednak textilní nosiče v pravém slova smyslu, a jednak netkané nosiče. Textilní nosiče v pravém slova smyslu jsou získávány tkaním nebo pletením přízí, zatímco netkané jsou získávány vytvořením a konsolidací rouna vláken nebo elementárnícvh vláken.

’ro vytvořeni textilních nosičů určených jako podklad jemných a lehkých látek, například a-.r-.

lehké vesty a kabátky, sc? - ji/ p tických přízí, získaných pomocí pravým zákrutem. Toto omezení. na užívalo f varovaných syniezpracování s fixovaným nejemné a lehké látky vyplývá z malého objemu a hladkého povrchu vyplývajícího ze slabého zkadeření tvarovaných kontinuálních elementárních vláken, získaných touto technikou tvarování. Kromě toho je pro to, aby se takovým textilním nosičům dodal omak potřebný pro podklad, je zapotřebí, aby byly podrobeny zpracování se smršťováním a tepelným fixováním po tkaní nebo pletení, aby se · odhal-i-lo zkadeření vláken. Toto zpracování smršťováním a tepelným fixováním mají cíl zvýšit . objem textilního.nosiče a změnit'tak jeho. omak. To usnadňuje vyrábět tkaním nebo pletením textilní nosič, který má šířku o 15 až 30% větší, než jaký se získá po zpracování smrštěním a tepelným fixováním. Je tedy zapotřebí použít stavy dovolující pracovat ve větší šířce.

Takto smrštěný textilní nosič vykazuje kromě toho zbytkovou roztaživost, která je blízká míře smrštění, tato roztaživost může škodit nedeformovatelnosti oděvu k nošení, protože podklad není schopen stabilizovat oděv, když je sám roztažitelný, například když se jedná o výrobek s očky.

Kromě toho je v oboru tepelně lepivých podkladů sledovaná snaha po tor textilní nosič měl dobrou krycí schopnost tak, aby nánosy tepelně tavitelného polymeru vytvořené na povrchu tohoto nosiče nevnikly do jeho nitra, neboť by takové vniknutí mělo za následek lokální ztužení uvedeného podkladu a v důsledku toho oděvního výrobku. U podkladu stejné hmotnosti dochází k pronikání polymeru tím méně snadno, čím je povrch nosiče více uzavřený, t.j. když je malý rozestup mezi jednotlivými vlákny, které tvoří nosič. Čím je tento rozestup menší, tím vetší má nosič krycí schopnost. Strukturálně má. při stejné hmotnosti nosič podkladu vytvořený z netkané textilie mnohem větší kryvost textilní nc-slč snysί u.

tvoř ila

Netkané textilii však chybí objemnost, tepelně lepivý podklad přijatelný v řadě í'0 aplikací

Podstata vynálezu

Autoři vynálezu' si položili' za’ úkol vyťvcriě' textilní nosíc pro tepelně lepivý podklad, který by vykazoval krycí schopnost. podobnou jako u netkaného nosiče a který by nevykazoval výše uvedené nedostatky textilního nosiče obsahujícího tvarované příze získané postupem s fixovaným nepravým zákrutem.

Tohoto cíle je dokonale dosaženo textilním nosičem pro tepelně lepivý podklad,. tvořený z útkové tkaniny nebo úpletu obsahující tvarované syntetické příze, jehož pod* statou podle vynálezu je, že alespoň útek útkové tkaniny nebo úpletu je ze syntetických přízí s velkou objemností, získaných tvarovacím postupem proudem vzduchu z nejméně dvou dlouhovlákenných přízí, a to první jádrové příze pro 20 až 40 hmot.% a druhé efektní_ příze pro 60 až 8^ hmot_±%,_ přičemž, podávání jádrové příze s předstihem je v rozmezí od 10 do 20¾ a podávání efektní příze s předstihem je nejméně 70 %. Pod pojmem dlouhovlákenné příze se zde rozumí příze sestávající z více kontinuálních elementárních vláken.

podmínkách má textilní nosič pro tepelně, .lepivý podklad, omak srovnatelný s nosičem realizovaným na bázi. z přízí předených z normálních krátkých vláken a velkou objemnost.

Technika tvarování proudem vzduchu s jádrovou přízí a efektní přízí je samozřejmě co taková sama o sobě dlouhodobě známá. Takový postup je například popsán ve francouzském patentovém spisu FR A 2 450 391. Pokud je však autorům známo, nebyl až dosud navržen Žádný textilní nosič pro tepe lne lepivý podklad rvořený ze syntetických tvarovaných přízí, s velkou objemnostί, získaných technikou tvarováni proudem vzduchu při p«; u. ž i t i dvou dl ouhovlákenných přízí .s podáváním s předstihem. Za normálních podmínek použití téhoto postupu, t.j. pro jiná určení, nepřináší získaná příze vlastnosti požadované pro optimální podklad.

S výhodou , je uvedený nosič útkový úplet, přičemž hmotnostní procentuelní podíl útkové příze vzhledem k osnovni přízi je nejméně 80¾. V tomto případě se zjišťuje, že míra kryvosti získaného textilního nosiče je značně vyšší než když ae použije útková příze předená, z vláken stejného číslování, když' se tato nahradí přízí tvarovanou proudem vzduchu podle vynálezu.

Podle obzvláštního provedení vynálezu je dlouhovlákenná příze z kontinuýlních elementárních vláken, odpovídající jádrové přízi, příze vykazující určitou roztaživost. To má za cíl udělit textilnímu nosiči pro tepelné —lepivý-podklad —.zbytkovou.. ro.ztaživo.st,. která... _by_ .měla_ být blízká roztaživosti textilním nosičům tkaným nebo pleteným z přízí předených z krátkých vláken. I když totiž velká roztazivost textilních nosičů pro tepelně lepivý podklad představuje kaz zboží, protože nedovoluje stabilizovat látky, které jsou samy o sobě roztaživé, je žádoucí', aby uvedené nosiče měly určitou roztazivost tak, aby se Zachovalá poddajnost oděvu. S výhodou je róztaživest, o kterou se jedná,

.. .řádově_10 až 15 .,¾.___________ _ __ __ ___

Toho se dosáhne tím., když se použije v textilním nosiči podle vynálezu tvarovaných jádrových přízí získaných klasicky technikou nepravého zákrutu. Příze tvarovaná proudem vzduchu tak vykazuje zbytkovou elasticitu, odpovídající tomuto uvedení pod napětí.

Podle získá tím, že jiného provedení se rožtaživost útkové nitě se v jádrové přízi použije elementárních na nazí -riastnaňu. Přes přítomnost smyček jádrové příze efektní přízi zachovává ú oztaživosti útkové nitě.

'·. i ·.:!·>

oko 1 c část

S výhodou mají elementární vlákna efektní příze jednotkové číslování od 1 do 3 decitex. Toto rozpětí číslování dovoluje se vyhnout nevýhodám příliš jemných číslování a příliš hrubých číslování. Jedná-li se o příliš jemná elementární vlákna, může dojít ke zploštěiií vláken při připojování bodů polymeru na .textilní nosič pro vytvoření tepelně lepivého podkladu.· Pokud jde o oužití elementárních vláken v efektní přízi s čísly vyššími než 3 decitex, je to na závadu získání vysoké míry kryvosti pro nosič určité gramáže.

Přehled obrázků na výkresu

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladě provedení s odvoláním na připojený výkres, na kterém jediný obrázek znázorňuje schéma způsobu výroby útkové nitě pro textilní, -nosič - pod-l-e - vynálezu-tva-rováúim 'proudem”vzduchu.

-A ít.

r-tiý

Přiklad provedení vynálezu

Vynález je vysvětlen v popise na příkladě provedení- textilního nosiče pro tepelně lepivý podklad, u něhož alespoň útek je ze syntetických přízí s velkou objemností, získaných tvarováním proudem vzduchu. Podle vynálezu je tepelně lepivý podklad tvořen textilním nosičem, t.j. útkovou tkaninou nebo úpletem, u něhož alespoň útkové příze jsou tvarované syntetické příze, tvarované proudem vzduchu z nejméně dvou dlouhovlákenných přízí, a to z první jádrové příze s 20 až 40 % hmotnostním podílem, a druhou efektní přízí s 60 až 80 hmot.%, přičemž při výrobě této útkové příze je podávání s předstihem jádrové příze v rozmezí od 10 až 25 % a podávání s předstihem efektní příze nejméně 70¾.

I když :aková tvarovánu pnz.použita . nejen.

jcíko úlek, ale rovněž jako osr.c.a, nás 1 od uj i. víra textu tato příze označ blL.í·? BVC ·’ C’d liULi i ii 1 V

I. · vána jako útková příze.

Jak je zřejmé 2 obr.l, je útková nit. 1 tvořena sestavením ze dvou dlouhovlákenných přízí, a to první příze, neozývané jádrová příze 2, a druhé příze, nazývané efektní příze _3. Jádrová příze 2 se odvíjí z cívky 4, prochází napínacím ústrojím _5 a navíjí se ve více závitech okolo podávacího válce 6 před zaváděním do tvarovací trysky 2· Efektní příze 3 sleduje podobnou dráhu. Je odvíjena z cívky 8, prochází napínací soustavou 9, navíjí se ve většém počtu otoček okolo podávacího válce 10 a je zaváděna současně s jádrovou přízí 2 do tvarovací trysky Ί_, S výhodou prochází ' jádrová příze 2 před zaváděním do trysky Ί_ neznázorněnou smáčecí soustavou.

Tvarovací tryska 7_ je napájena stlačeným vzduchem kanálem 11 z neznázorněného zdroje. Příze 12, vycházející z tvarovací trysky Ί_.< přechází na první mezilehlý válec 13 a potom na druhý mezilehlý válec 14, okolo nichž je ovinuta v několika otočkách, a po té je získaná útková příze 1 přijímána ve formě cívky 15 , poháněné třením pomocí přijímacího válce 16,

Podle principu tvarování proudem vz rychlost podávačích válců pro ocpo duchu je vídající obvodová jádrovou přízi 2 a efektní přízi 2 větší, prvního mezilehlého válce 13.

než je obvodová rychlost

Míra podávání jádrové příze 2 s předstihem musí ležet podle vynálezu v rozmezí od 10 do 25 %. To znamená, že obvodová rychlost podávacího válce 2 bude větší o 10 až 25 % než obvodová rychlost navíjení útkové příze 1 na první mezilehlý válec 13 . Stejně tak v případě efektní příze musí být míra podávání s předstihem podle vynálezu nejméně 70¾. To znamená, že obvodová rvchlost podávacího válce 10 bude i

\'y£í5Í č , |·μ·.,τ i·· :: !i 1 prvním ne:i ίeh1ém válci. 1.3.

I ;CP i ί Uď

Druhý mezilehlý válec li slouží k regulování napětí útkové příze 1. Může mít obvodovou rychlost lehce vyšší, než je obvodová rychlost prvního mezilehlého válce 13 .

Obvodová rychlost přijímacího válce 16 může být vyšší nebo nižší, než je rychlost prvního· .mezilehlého válce 13. Když se chce, aby jádrová příze .2 byla v útkové přízi 1 ve v podstatě napjatém stavu bez nadměrné tvorby smyček na uvedené jádrové přízi, zvolí se zejména obvodová rychlost prvního mezilehlého válce 13 nižší než je rychlost přijímacího válce 16.

Obvodová rychlost prvního mezilehlého válce 13 vymezuje vzhledem k obvodovým rychlostem odpovídajících napájecích válců 6 a 10 při jejich přechodu do tvarovací trysky 7 podávání jádrové příze 2 a efektní příze _3 s předstihem. Proud ..stlačeného---vzduchu-,—přiváděný—vedením' ~11~, vniká do vnitřní komory tvarovací trysky 7 a setkává se zdě s jádrovými přízemi 2 a efektními přízemi 2· Vířivý účinek vyvolávaný uvnitř této komory stlačeným vzduchem vytváří promísení elementárních vláken tvořících jádrovou přízi _2 a efektní přízi 3 tak, žě se tvoři z elementárních* vláken efektní příze 3 smyčky, které jsou vkládány u blokovány elementárními vlákny jádrové příze 2.· zřejmé, že míra podávání efektní příze s předstihem má vliv na získaný účinek smyčkování. Podávání jádrové příze 2 s předstihem dovoluje otevřít její elementární vlákna tak, že elementární vlákna. efektní příze 2 mohou při působení stlačeného vzduchu vnikat mezi jednotková elementární vlákna jádrové příze 2.

V případě, kdy jádrová příze 2 a/nebo efektní příze

3_ jsou příze typu POi, t.j. příze, které podstoupily· po zviákňováni pouze předběžné protahováni, obsahuje popsané zař í. zení rovněž napínací zařízení rovin? 5 nez i napínač í.ri óstrojím 5. nebo 9 i: var ovací tryskou 7 pro tah ovac i soustavu obsahující dva podávači válečky s výstupním válečkem, který se otáčí vyšší obvodovou rychlostí než vstupní váleček a který vzhledem k tomu, že vyhřívá, zajišťuje tepelnou fixaci příze. Podávání jádrové příze a efektní příze s předstihem podle vynálezu musí být chápáno jako definované počínaje obvodovými rychlostmi výstupního válečku protahovací soustavy a prvního mezilehlého válečku.

Podle právě popsaného postupu se vytvořila útková příze 1 mající číslo 360 decitex, obsahující 30 hmct.% jádrové příze a 70 hmot.% efektní příze. Jádrová příze 2 je dlouhovlákenná příze s 170 dtex, 72 elementárními vlákny typu POY, přičemž každé elementární vlákno má 2,36 dtex. Jádrová příze a efektní příze byly dlouženy v protahovaeím systému, až dosáhly čísla 100 dtex. Tato útková příze 1 se získala při podávání s předstihem u jádrové příze 11 % a podávání s předstihem u efektní příze 170 %.

Tato útková nit 1. byla použita při výrobě útkového úpletu pro tepelně lepivý podklad, v němž útek představuje 80 % celkové hmotnosti úpletu.

Pro srovnání se vytvořil útkový úplet mající stejné tvarováni a . stejnou hustotu .útku při použití jako útkové příze přízového materiálu spředeného z normálních vláken stejného číslování při použití postupu spřádání s otevřeným koncem.

Je možné si povšimnout toho, že úplet získaný s útkovou syntetickou přízí, tvarovanou proudem vzduchu, má mnohem vyšší míru kryvosti, než jaká se získává u příze z normálních krátkých vláken. Je tomu tak stejně v případ” srovnáni tlouštky obou úpletů. Zjištěná odchylka je až dvojnásobná. Přesněji řečeno změření tlouštky získané pomocí hodnotu 8,77 pro útkový úplet s útkový úplet zísviáken je obvyklé pro útkový úplet podle vynálezu a G,’3 ram přízí předenou s otevřeným-koncem.

Je samozřejmé, že při působení na kaný s útkovou přízí spředenou z krátkých ho pod'r‘ob'ít zejména česání, čímž se nechají vlákna vystoupit na povrch. I po česání se zjistí, že útková nit z krátkých vláken má míru kryvosti nižší, než je u útkového úpletu podle vynálezu. Smyčky tvarovaných přízí s velkou objemnosti totiž uzavírají prostory mezi očky útkového úpletu mnohem lépe, než česaná vlákna, neboť ta zůstávají na povrchu česaného úpletu.

Je rovněž patrné, že krytí získané úpletem podle vynálezu je ve srovnání s textilními nosiči obvykle používanými pro tepelně lepivý podklad mnohem rovnoměrnější. Navíc při nanášeni bodů lepidla na textilní nosič se získává lepší zachycení polymeru.

Je možné se pokusit o vysvětlení dobrých výsledků vyplývajících z přítomnosti smyček efektních přízi a počtu elementárních vláken, které jsou ve hře v těchto smyčkách, jakož i jejich jednotného číslování. I když útková přÍ2e získaná tvarováním proudem vzduchu se zdá vykazovat relativně heterogenní strukturu, nakonec se tato nestejnorodost tlumí při zhotovení útkového úpletu, v němž útková příze představuje až 80 hmot.d úpletu. Smyčky útkové příze se jednak nacházejí ve výše uvedených podmínkách na obou stranách útkového úpletu a jednak vyplňují z velké části mezery mezi každým očkem. To dovoluje získat velmi značnou objemnost úpletu, jakož i omak dosti podobný tomu, jaký se získá pomocí příze spřádané z krátkých vláken, a rovněž velmi dobrou kryvost. Je to rovněž přítomnost smyček podle výše uvedených parametrů, která dovoluje získat velmi dobré zachycování bodů lepidla, které je realizováno více na povruho.

Pomocí nosiče podle vynálezu je možné získat podklad mající danou krycí schopnost·/ á to pomocí nosiče s nižší gramáží. Tím je více možné podstatně zmenšit, množství použitého polymeru při aplikaci bodů lepidla.

Vynález se neomezuje na popsané provedení, které bylo popsáno formou příkladu, který není vyčerpávající. Zejména podle varianty provedení je možné použít jako jádrové příze dlouhovlákennou přízi, která -byla před- tím -tvarovánapostupem s nepravým zákrutem. Taková jádrová příze vykazuje určitou elasticitu, která ce- částečně znovu získá přes určité¹ blokování přítomností efektních .přízí v útkové,/nitia v důsledku toho i v textilním nosiči pro tepelně lepivý podklad vytvořený podle vynálezu na bázi útkové příze tvarované proudem vzduchu.

Navíc je možné použít při výrobě výše uvedené útkové příze jakýkoli typ syntetických přízí, ať jsou předběžně protažené nebo již protažené, přičemž se rozumí, že pojem syntetický není omezující, ale zahrnuje rovněž v tomto textu to, co se obvykle označuje pod pojmem umělý.

PATE Ν Τ O V £

N Á R 0 \ o I ?í ' - σι —! .ί; I o

<o

Uí

I ’·«

Claims (6)

1. Textilní nosič pro tepelně lepivý podklad,

Ir tvořeny z útkové tkaniny nebo úpletu obsahující tvarované syntetické příze, vyznačeny tím, že alespoň útek útkové tkaniny nebo úpletu je ze syntetických přízí s velkou objemností τ -z-í skaných² tv-arova-cíiií-postupem proudem' vzduchu z nejméně dvou dlouhovlákenných přízí, a to první jádrové příze pro 20 až 40 hmot.% a druhé efektní příze pro 60 až 80 hmot.%, přičemž podávání jádrové příze s předstihem je v rozmezí od 10 do 20% a podávání efektní příze s předstihem je nejméně 70 %.

2. Textilní nosič pro tepelně lepivý podklad podle nároku 1 vyznačený tím, že jednotková elementární vlákna efektní příze mají číslování od 1 do 3 decitex.

3. Textilní nosič pro tepelně lepivý podklad podle kteréhokoli z nároků 1 nebo 2 vyznačený tím, že uvedený nosič je útkový úplet, přičemž hmotnostní procentuelní podíl útkové příze vzhledem k osnovní přízi je nejméně 80%.

4. Textilní nosič pro tepelně lepivý podklad podle kteréhokoli z nároků 1 až 3 vyznačený tím, že jádrová příze má určitou roztaživost schopnou udělovat získané útkové přízi zbytkovou roztaživost přibližně od 10 do 15 %.

*

5. Textilní nosič pro tepelně lepivý podklad podle nároku 4 vyznačený tím, že jádrová příze je příze tvarovaná nepravým zákrutem.

·,

6. Textilní nosič pro tepelně lepivý podklad podle nároku 4 vyznačený tím, že jádrová příze obsahuje elementární vlákna na bázi elasthanu.