CZ12698A3

CZ12698A3 - Skládaná voština, způsob její výroby a její použití

Info

Publication number: CZ12698A3
Application number: CZ98126A
Authority: CZ
Inventors: Jochen Pflug
Original assignee: Katholieke Universiteit Leuven Research & Development
Priority date: 1995-07-18
Filing date: 1996-07-16
Publication date: 1998-06-17
Also published as: JP4335977B2; AU6699996A; NO980197D0; NO980197L; CA2227176A1; ATE186497T1; EP0839088B1; HUP9802572A2; PL324520A1; CN1191508A; US6183836B1; HUP9802572A3; WO1997003816A1; JPH11509488A; EP0839088A1

Description

Skládaná voština

Oblast techniky

Vynález se týká skládaných voštin zahrnujících množství buněk, dále způsobu výroby takových skládaných voštin a použití těchto skládaných voštin.

Dosavadní stav techniky

Z voštin, jejichž buňky mají tvar rovnostranných šestiúhelníků, se obvykle vyrábějí jádra sendvičových konstrukcí. Vrstva voštiny je opatřena krycími vrstvami, které jsou přilepeny na okraje bočních částí vymezujících buňky voštiny. V praxi se voštiny vyrábějí vyříznutím z voštinové tvárnice. Z pohledu sendvičového kompozitního materiálu je kritickým místem konstrukce spojení okrajů voštiny s krycími vrstvami a z tohoto důvodu se pro upevnění okrajů voštin používají relativně silné vrstvy lepidla, přičemž viskozita lepidla je přesně monitorována.

Voštiny s krycími vrstvami, které jsou vytvořeny integrálně se stěnami buněk jsou známy ( US-A-4 197 341) . Takové voštiny však musí být vyráběny ze samostatných pásů, z nichž dva jsou spolu spojeny za vzniku řady buněk. Tento způsob vyžaduje přesnou výrobu elementů tvořících uvedenou řadu buněk.

Ze stavu techniky jsou známy rovněž skládané voštiny vyráběné z plochého polotovaru, tvořeného pásovým materiálem (WO-94/02311 = PCT/US93/06872). Jedno ze známých provedení skládané voštiny je opatřeno spojovacími plochami pro připojení krycích vrstev, které přesahují přes mezery mezi stěnami buněk nacházejícími se mezi velkými osmihrannými buňkami a menšími šestihrannými buňkami. Další známé provedení má jednotné šestiúhelníkové buňky, avšak nemá spojovací plochy pro připojení krycích vrstev.

Cílem tohoto vynálezu je vytvořit skládanou voštinu s podobnými buňkami, kterou bude možno složit z plochého polotovaru tvořeného pásovým materiálem, a která bude mít dostatečně velké spojovací plochy pro připojení krycích vrstev.

Podstata vynálezu

Skládaná voština je tvořena množstvím podobných buněk uspořádaných do řad, přičemž tyto buňky mají boční stěny, které jsou spolu spojeny do prstencovitého uspořádání obklopujícího otvory buněk. Buňky jsou v příčném směru, vzhledem ke svým stěnám, ohraničeny hraničními rovinami voštiny, v nichž otvory buněk leží. Skládaná voština je vyrobena ze souvislého plochého pásového materiálu, opatřeného výřezy pro vytvoření pásovitých oblastí. Podstata vynálezu spočívá v tom, že uvedené pásovité oblasti jsou dále rozděleny na množství prvních pásovitých oblastí a množství druhých pásovitých oblastí, které se na plochém polotovaru střídají. Druhé pásovité oblasti jsou opatřeny mústkovitými oblastmi, které vzájemně spojují sousedící první pásovité oblasti. První pásovité oblasti jsou vzhledem k druhým pásovitým oblastem přehnuty o 90°, přičemž uvedené mústkovité oblasti leží v rovinách, v nichž leží otvory buněk a částečně nebo zcela tyto otvory přemosťuj í.

Z vnějšku se nová skládaná voština od skládané voštiny vyříznuté z bloku liší tím, že má mústkovité oblasti, které směřují příčně vzhledem ke stěnám voštiny a které zároveň tvoří spojovací plochy pro připojení krycích vrstev sendvičové konstrukce. V případě, že tato skládaná voština je použita jako jádro sendvičové konstrukce, je možno dosáhnout vysokého stupně pevnosti při odtrhávání krycí vrstvy od jádra sendvičové konstrukce.

Vzhledem k tomu, že skládaná voština má do různých směrů orientované kolmé stěny (stěny jsou tedy rozmístěny vzájemně příčně), je relativně tuhá a pevná pokud jde o namáhání smykem v jakémkoliv směru rovnoběžném s rovinou voštiny.

Spojovací plochy mohou mít také podobu mústkovitých oblastí, které spolu integrálně spojují stěny buněk a které tak

vytvářejí přídavnou výztuhu skládané voštiny ve směru příčném vzhledem ke stěnám buněk.

Můstkovité oblasti jsou v plochém polotovaru vymezeny vytvořenými výřezy a případně i ohybovými čarami. Takto je možno vytvořit výřezy mající tvar písmene U a vzniklé patky nebo chlopně částečně nebo zcela použít jako spojovací plochy.

Možno je rovněž vytvořit klínovíté skládané voštiny, případně voštiny mající proměnnou výšku. V tomto případě jsou pásovité části vyráběny jako širší nebo užší, přičemž hraniční řezy, vymezující tyto pásovité oblasti, jsou obloukovité nebo zakřivené.

Před tím, než jsou vzájemně se dotýkající hřebeny vln a údolí vln zvlněného polotovaru voštiny vzájemně pevně spojeny, je možné složenou voštinu zkroutit nebo posunout a přizpůsobit ji tak zakřiveným plochám. Vzniklý tvar je pak takzvaně zmrazen vytvořením pevného spojení mezi hřebeny vln a údolími vln. Tímto způsobem je umožněno vyrábět skořepinovité voštiny, které mají určitý stupeň samonosnosti. Skládané voštiny tohoto druhu mohou být dále zpracovávány tak, že vzniknou tvarované části sendvičové struktury. Takové voštiny je možno použít rovněž jako ochranné prvky.

Pásový materiál pro výrobu skládané voštiny je opatřen výřezy a následně naskládán, což lze provést válcováním. Lze tedy očekávat, že výroba skládané voštiny podle tohoto vynálezu bude nenákladná. Při použití běžného papíru nebo kartónu jako výchozího materiálu, bude skládaná voština vhodná pro použití jako obalový materiál.

Příkladná provedení skládané voštiny podle tohoto vynálezu budou v další části popsána s odkazy na připojené výkresy, kde:

Obr. 1 zobrazuje plochý polotovar s vyznačenými ohybovými čarami a s výřezy ve tvaru písmene U;

Obr. 2 znázorňuje pravoúhlé zvlněné uspořádání polotovaru;

·· ·· ···· ·· ·· • · · · ·♦ · ···· • ·· · · · ···· • · · · · · ·· ···· · ··· ···· · · · ····· · · · · · · · ·

Obr . výřezů;	3 zobrazuje pravoúhlé zvlněné uspořádání se systémem
Obr .	4 je perspektivní pohled na skládanou voštinu;
Obr .	5 zobrazuje skládanou voštinu s obdélníkovým průřezem;

Obr. 6 zobrazuje další provedení plochého polotovaru s vyznačenými ohybovými čarami a s výřezy ve tvaru U;

Obr. 7 uvádí perspektivní pohled na skládanou voštinu, kterou lze vytvořit z plochého polotovaru zobrazeného na Obr. 6;

Obr . voštinu;	8 je schematický pohled na obdélníkovou skládanou
Obr .	9 zobrazuje voštinu z Obr. 8 po jejím roztažení;
Obr .	10 zobrazuje voštinu z Obr. 8 po jejím stlačení;

Obr. 11 zobrazuje skládanou voštinu z Obr. 8 s přehnutými bočními částmi vln;

Obr .	12 zobrazuje pravoúhlé pulsovíté zvlnění;
Obr .	13 uvádí pravoúhlé pulsovité zvlnění se soustavou

výřezu;

Obr .

14 zobrazuje perspektivní pohled na skládanou voštinu

s pravoúhlým průřezem vyrobenou způsobem podle Obr. 12 a Obr. 13;

Obr. 15 znázorňuje další plochý polotovar s vytvořenými ohybovými čarami a s výřezy;

Obr . z Obr. 15;	16 zobrazuje první fázi skládání plochého polotovaru
Obr .	17 zobrazuje další fázi skládání polotovaru;
Obr .	18 uvádí detailní perspektivní pohled;

Obr. 19 zobrazuje skládanou voštinu, kterou je možno vyrobit z polotovaru zobrazeného na Obr. 15;

Obr. 20 zobrazuje další provedení plochého polotovaru opatřené ohybovými čarami a výřezy;

Obr. 21 zobrazuje meziprodukt výroby voštiny z polotovaru;

Obr. 22 zobrazuje šestihrannou složenou voštinu vyrobenou způsobem znázorněným na Obr. 20 a Obr. 21;

— 5 • · ·· · · · · · · · · · · · ··· ···· ··· ··· ·· ·· ·· ·· ··

Obr. 23 znázorňuje ještě další variantu plochého polotovaru s ohybovými čarami a s výřezy;

Obr. 24 zobrazuje ve zvětšeném měřítku část skládané voštiny, která byla vyrobena z polotovaru z Obr. 23;

Obr. 25 je perspektivní pohled zobrazující modifikovanou skládanou voštinu ve zvětšeném měřítku;

Obr. 26 je perspektivní pohled znázorňující ve zvětšeném měřítku další provedení skládané voštiny, vyrobené z modifikovaného polotovaru;

Obr. 27 zobrazuje polotovar pro výrobu klínovitých voštin;

Obr. 28 je perspektivní pohled ve zvětšeném měřítku na skládanou voštinu vyrobenou z polotovaru znázorněného na Obr. 27;

Obr. 29 zobrazuje polotovar pro výrobu zakřivených voštin;

Obr. 30 uvádí perspektivní pohled na zakřivenou voštinu vyrobenou z polotovaru zobrazeného na Obr. 29;

Obr. 31 zobrazuje další provedení plochého polotovaru opatřeného ohybovými čarami a výřezy;

Obr. 32 zobrazuje meziprodukt výroby voštiny z polotovaru podle Obr. 31; a

Obr. 33 zobrazuje šestihrannou skládanou voštinu vyrobenou postupem znázorněným na Obr. 31 a Obr. 32.

Na Obr. 1 je znázorněn plochý pás tenkého plechu, plastu, tkaniny, kompozitního vláknitého materiálu (s uhlíkovými, aramidovými nebo skleněnými vlákny), nebo vlákny vyztuženého papíru (Nomex), který po složení vytvoří voštinové jádro sendvičové konstrukce podle tohoto vynálezu. Pro ilustrativní účely jsou místa přehybú, v kterých je plochý polotovar v průběhu výroby přehýbán, zobrazena na tomto pásovém materiálu čárkovanými čarami. Obr. 1 zobrazuje nepřerušované ohybové čáry 1, 2, 2, 4 a na ně kolmé přerušované ohybové čáry £, a také další ohybové čáry 7., £. Před dalším zpracováním polotovaru je také možno nanést na obě strany pásového materiálu ve směru ohybových čar 5. pruhy 19 lepidla nebo pájky. Místa přehybú mohou být také vyznačena raženými nebo vtlačenými čarami.- Obr. 1 dále znázorňuje řady výřezů 9. ve tvaru

♦ · · ♦

písmene U, jejichž boky splývají s horizontálními ohybovými čarami A, 1, resp. 2., 2, zatímco základna 10 tohoto výřezu ve tvaru U je rovnoběžná s ohybovými čarami 5., 7. Tyto výřezy 9 ve tvaru U mohou být vytvořeny před, v průběhu, nebo po operaci přehýbání polotovaru kolem ohybových čar 1, 2, 2 a 4. Výřezy 9 lze výhodně vytvořit ražením. Uvedené výřezy 9 obklopují patky nebo chlopně, které budou ohnuty z roviny pásového materiálu. Jak je na Obr. 1 vidět, splývají konce boků 11. 12 výřezů 9. s ohybovými čarami 5., přičemž poblíž přilehlé základny 10 je vytvořena spojovací plocha 13. resp. 16., jejíž význam bude objasněn v další části tohoto popisu. Patky nebo chlopně vymezené uvedenými výřezy 9. ve tvaru písmene U, zahrnují oblasti 14., 15 a oblasti 17 . 18. které jsou vzájemně odděleny ohybovými čarami Z, resp. £. Oblasti 14., 17 vytvářejí boční stěny buněk, mají zpočátku uspořádání podobající se patce nebo chlopni, a proto jsou tyto oblasti uváděny také jako boční patky nebo boční chlopně 14, 17 .

Obr. 2 zobrazuje pravoúhlé zvlněné uspořádání, které může být vyrobeno z části pásového materiálu zobrazeného na Obr. 1. Vhodným prostředkem pro tento účel jsou razicí nebo lisovací nástroje nebo válce, které se postupně vtlačují do pásového materiálu bez toho, že by materiál byl ohrožen vznikem trhlin v důsledku zmenšení délky pásu. Jak bude zřejmé z výkresů, jsou mezi ohybovými čarami 1 až 4. vytvořeny hřebenové plochy 20 vln, údolní plochy 21 vln a boční plochy 22 vln. Obr. 3 pak dále znázorňuje na pravoúhlém zvlnění výřezy 9. ve tvaru U, a také ohybové čáry Z/ 2- Z tohoto výkresu je patrné, že boční plochy 22 vln zůstávají v sendvičovém jádru nezměněny, zatímco hřebenové plochy 20 vln jsou rozděleny na spojovací plochy 13 a boční patky nebo chlopně 14 s jazykovítými nebo s patkovitými plochami 15. Údolní plochy 21 vln jsou pak rozděleny na spojovací plochy 16 a boční patky nebo chlopně 17 s jazykovítými nebo páskovítými plochami 28.

K vytvoření skládané voštiny, která je zobrazena na Obr. 4, je nutno plochy 14 a 15 společně ohnout kolem ohybových čar 2 směrem dolů a plochy 15 pak ohnout kolem ohybových čar Z směrem vzhůru. Jediným, co z původní hřebenové plochy 20 vlny zůstane, je spojovací plocha 13. umístěná v rovině hřebenu vlny. Podobný způsob ohýbání je použit Ί u údolních ploch 21 vln. Oblasti 17 a 18 jsou • · zde ohnuty směrem vzhůru a oblast 18 je pak ohnuta zpět do horizontální polohy. Jako nástroj pro provádění tohoto ohýbání a skládání je možno použít lisovadel majících horní a spodní nástroje. Horní nástroj je opatřen prstovítými ohýbacími tlačnými prvky, které patky nebo chlopně 14, 15 ohýbají směrem dolů, tak dlouho, dokud není dosaženo spodního lisovadla, na němž jsou jazykovité nebo pásovité plochy 15 ohnuty do horizontální polohy. Také spodní nástroj je opatřen prstovitými ohýbacími tlačnými prvky, které patky nebo chlopně 17. 18 ohýbají směrem vzhůru, dokud se nedosáhne horního lisovadla, na němž jsou jazykovité plochy nebo páskovíté plochy 18 ohnuty do horizontální polohy. Uvedené prstovité ohýbací tlačné prvky, před tím, než jsou vytaženy zpět, vyplňují prostory 23 a 24., které jsou vytvořeny mezi bočními stěnami 22 a 14., resp. 22 a 17_. V důsledku ohýbání a skládání přicházejí řezné hrany 11 a 12 do kontaktu s bočními plochami 22 a mohou být s nimi spojeny pomocí vhodných prostředků, například pomocí pruhů 19 lepidla nebo pájky. Jak bude zřejmé, má skládaná voština podle tohoto vynálezu vytvořeny relativně velké spojovací plochy 13 a 16 a jazykovité plochy 15. 18 pro připojení krycích vrstev sendvičové struktury, takže je možno vytvořit kompozitní strukturu odolnou proti namáhání smykem.

U provedení zobrazeného na Obr. 4 vystupují spojovací plochy 13 a jazykovité plochy 18 na opačné strany, avšak samozřejmě je možno zvolit stejnou stranu ohnutí těchto ploch tak, jak je to zobrazeno na Obr. 5. V tomto případě nejsou jazyky 15, 18 v počáteční fázi ohnuty ohýbacími tlačnými prvky nástroje, ale výhodně je jejich ohnutí provedeno ve zvláštním kroku, kdy jsou ohýbací tlačné prvky stahovány zpět. Pro výrobu znázorněné skládané struktury lze alternativně použít i odlišné sady ohýbacích tlačných prvků (které také mohou být otočné) . Buňky voštiny mají různě orientované, na krycí vrstvy kolmé stěny, vytvořené z bočních ploch 22 a bočních patek nebo chlopní 14., 17 . Na horní straně struktury, a také na její spodní straně, jsou vytvořeny spojovací plochy 13. 1S. a 15, 16..

Jestliže nejsou řezné hrany H, 12 lepením, pájením nebo svařením připojeny (přilepeny) k bočním stěnám 22 buněk, kterých se dotýkají, bude mít výsledná sendvičová struktura, tvořená sendvičovým jádrem a krycími vrstvami k němu přilepenými, poněkud

nižší pevnost ve smyku. Tato nižší pevnost ve smyku je vhodná pro řadu použití. Pro dosažení maximální hodnoty tuhosti a pevnosti ve smyku je výhodné řezné hrany 11, 12 k bočním stěnám přilepit.

Obr. 6 zobrazuje plochý polotovar mající, ve srovnání s polotovarem z Obr. 1, modifikovanou soustavu výřezů a ohybových čar. Místo jediné řady vertikálních ohybových čar 5 pro vytvoření kolmých bočních patek nebo chlopní 14, 17., má toto uspořádání dvě vzájemně posunuté řady ohybových čar 5. a Výřezy 9. tvaru písmene U jsou v jednotlivých řadách vzájemně posunuty. Jako modifikace oproti provedení z Obr. 1 a v souladu s provedením z Obr. 3 jsou výřezy 2. ve tvaru U otevřeny směrem doleva, jinými slovy ohybová čára 5. nebo 5. je vždy uspořádána nalevo od příslušného výřezu 9. ve tvaru písmene U. Jde o možnou variantu, která může mít význam z hlediska výroby skládané voštiny.

Těleso voštiny zobrazené na Obr. 7 bylo vyrobeno na bázi soustavy výřezů a přehybú zobrazené na Obr. 6. Na Obr. 7 jsou jazyky nebo chlopně 15 nebo 18. které by byly v cestě prstovitých ohybových tlačných prvků nástroje, následně přehnuty.

Obr. 8 zobrazuje voštinu v půdorysném pohledu. Boční stěny mohou být tvarovány do zvlněného uspořádání, zejména v případě, že dojde k roztažení struktury pravoúhlé skládané voštiny, nebo v případě, kdy je struktura skládané voštiny stlačena. Po roztažení se získá struktura voštiny, která je podobná uspořádání osmihranné voštiny, zobrazené na Obr. 9. Natažením se pak získá struktura, mající podobu spojených ryb, která je zobrazena na Obr. 10. Při osmihranném uspořádání má voština sníženou hmotnost. Druhé z uvedených tvarových uspořádání voštiny vykazuje větší pružnost, zvláště ve směrech obou povrchů. Tento tvar voštiny je proto vhodný zejména pro prvky dvojitě zakřivené. Je zřejmé, že podle požadavku lze roztahováním nebo stlačováním dosáhnout různé šířky buněk, různé hustoty a tlouštky sendvičového jádra.

Jak je vidět na Obr. 11, mohou být boční stěny 22 také přehnuté tak, že mají vzájemně posunuté části, které jsou na témže výkrese označeny vztahovými značkami 25. 26 . Díky tomuto uspořádání boční stěny 22 těsně dosedají na okrajové části bočních stěn 14, 17 tak, že umožňují spojení, které zahrnuje kontakt povrchových ploch těchto vzájemně kolmých bočních stěn.

φ φφ φφ φφφφ «φ ·» φφφφ · · φ φφφ φ «φ φφφ φ φ φφ φφ φφφ · φφ φφφφ φ φφφ φφφφ φφφ • ΦΦΦΦ φφ φφ φφ ··

Existuje také možnost zvětšení velikosti spojovacích ploch mezi krycími vrstvami a sendvičovým jádrem vytvořením okrajových páskových ploch na horní a spodní řezné hraně bočních stěn 22.

Jedna z těchto možností zahrnuje vytvoření výřezů 9. ve tvaru písmene U způsobem zobrazeným na spodní části Obr. 6, tedy s ostrým úhlem mezi základnou 10 a příslušnými boky 11, 12 výřezu.

Hřebenové plochy 20 vln nebo údolní plochy 21 vln jsou pak trojúhelníkovými plochami 27, které mohou být použity jako spojovací plochy pro připojení krycích vrstev. Lze očekávat, že boční stěny 22 mohou být deformovány směrem k poněkud zkoseným oblastem 14. 17 boční stěny, aby se umožnilo jejich spojení (slepení) v místech 19 lepení, pájení nebo svařování.

Další možnost poskytuje použití tkaniny nebo vlákniny jakožto výchozího materiálu pro výrobu skládané voštiny. Tkanina nebo vláknina může být, lze-li to tak říci, deformována ve své rovině tak, že je možno na spodní a horní řezné hraně 11, 12 vytvořit přehnuté okrajové části, které lze pomocí impregnačního materiálu pro tuto tkaninu nebo vlákninu zafixovat.

Jestliže nejsou ohybové čáry 1, 4. a 2, 2. rovnoběžné, vzniknou skládané voštiny s proměnnou tloušťkou. Výřezy 9. jsou uzpůsobeny různým tloušťkám sendvičového jádra. Získaná struktura může být případně na své silnější straně natažena a na své slabší straně stlačena, čímž se dosáhne stejné šířky voštinového jádra.

Při výrobě skládané voštiny lze využít kombinovaného válcovacího a lisovacího postupu zahrnujícího kroky vzájemného spojování prvků. Výroba sendvičového jádra s lepenými řeznými hranami zahrnuje následující kroky:

a) vytvoření pásového materiálu ze stanoveného materiálu;

b) vytvoření výřezů 9. ve tvaru písmene U, uspořádaných v řadách tak, aby vznikly boční patky nebo chlopně, které jsou vzájemně odděleny spojovacími plochami 12, 12;

c) skládání pásového materiálu do pravoúhlých vln tak, že vzniknou hřebenové plochy 20 vln, údolní plochy 21 vln a boční plochy 22 vln;

d) přehnutí bočních patek nebo chlopní 14, 17 mimo rovinu hřebenů vln nebo údolí vln, přičemž spojovací plochy 12, 16 •*10 — • ·· 99 ···· ·♦··

9**9 · 9 · *999

9* 9 9« «999

9*9 9 99 »·· 99

9* 999*9*9 **· ·· 99 9* ·»·· zůstávají v těchto rovinách, volné konce těchto bočních patek nebo chlopní jsou přehnuty tak, že vytvářejí další jazyky nebo spojovací plochy 13, 12;

e) pevné spojení (přilepení) řezných hran 11, 12 s bočními stěnami 22.· Konkrétní postup spojování závisí na použitém materiálu plochého pásu, z něhož je sendvičové jádro vyráběno. V úvahu zde přichází lepení, pájení a svařování.

Obr. 12 zobrazuje mezní tvar pravoúhlého zvlnění, který má charakter pulsů. Hřebenové plochy 20 vln jsou zde extrémně úzké, takže ohybové čáry 2, 1 splývají. Proto pouze oblasti údolních ploch 21 vln jsou opatřeny výřezy ve tvaru písmene U, jak je znázorněno na Obr. 13. Poté, co jsou boční patky nebo chlopně ohnuty, získá se struktura zobrazená na Obr. 14.

Obr. 15 znázorňuje další plochý polotovar se soustavou výřezů a ohybových čar. Tato soustava má horizontální ohybové čáry 31/ 32./ 33 a 34 a na ně kolmé ohybové čáry 35 a 36. které vytvářejí mřížovítou soustavu. Dále má také dvě řady meandrovitých výřezů 37 a 32./ kde každá tato řada má středovou část 40 a dvě postranní části 41, 42. Středová část 40 leží v každém případě mezi sousedícími ohybovými čarami 33/ 33- V důsledku toho jsou spojovací plochy 43 a 45 vytvořeny mezi horizontálními ohybovými čarami 32 . 33/ zatímco spojovací plochy 46 a 48 jsou vytvořeny mezi ohybovými čarami 34 a 31- V užším pruhu 55 a 57 mezi ohybovými čarami 35 a 36 se také nacházejí oblasti 44. které budou tvořit části bočních stěn buněk, jak bude popsáno dále. Mezi řadami ohybových čar 35 a 36 se nacházejí také širší pruhy 56 a 12, které jsou rozděleny na čtvercové oblasti 50, 31, 52.

Pásový materiál zobrazený na Obr. 15 se naskládá do varhánkovitého uspořádání, které je zobrazeno na Obr. 16. Širší pruhy 56, 33 jsou vzájemně posunuty o vzdálenost danou šířkou užších pruhů 33/ 57 a vzájemně se v této šířce překrývají.

V dalším kroku je naskládaná struktura z Obr. 16 ohýbána v příčném směru do zvlněného tvaru, a to podél ohybových čar 31, 32/ 33 a 34. Tím je vytvořeno finální pravoúhlé zvlnění, přičemž je zachována překrývající se struktura zobrazená na Obr. 16. Struktura z Obr. 17 je pak roztažena, čímž dojde k rotačním pohybům kolem ohybových hran. Výsledkem je, že řezné hrany 41, 42 jsou ve ·· · · ·· · ···· • ·· ·· · · · · · 9 · ··· · ·<* ···· · • · · · · · · · · · ····· · · ·· ·· ♦ · finálním sendvičovém jádru orientovány svisle a řezné hrany 40 jsou orientovány horizontálně. Hrany 41, 42 tímto způsobem přicházejí do styku s oblastmi 50. 51 a 52 a mohou s nimi být spojeny lepením, pájením nebo svařováním. Zpětným pohybem je také možno dosáhnout určitého stupně překrývání ploch pokud jde o bočnice a oblasti 44 a 52. čímž lze zvýšit kvalitu jejich spojení.

Obr. 18 uvádí perspektivní pohled na část sendvičového jádra ve stavu těsně před okamžikem, kdy plochy zaujmou svou definitivní polohu, avšak pro snazší zobrazení jsou znázorněny tak, že jsou v poněkud roztažené poloze. Ve skutečnosti je zobrazená struktura upěchována nebo stlačena, čímž se oblasti 50. 52 , 51, 52. 50 atd. stanou součástí bočních stěn ve tvaru pravoúhlých vln a oblasti 44 jsou orientovány kolmo k bočním stěnám 52 a jsou k nim připojeny. Uvedené plochy jsou tím spolu spojeny. Zřetelné je to na Obr. 19, který znázorňuje sendvičové jádro v půdorysném pohledu.

Jádro sendvičové struktury zahrnuje užší a širší pásy 55. 56. 57. 58, které jsou spolu spojeny alespoň podél ohybových hran pokud jde o oblasti 36 a podél ohybových hran 32 nebo 34 pokud jde o oblasti 44 . Užší pásy 55., 57 tvoří pravoúhlé vlny kolmé k rovině středové vrstvy sendvičové struktury a širší pásy 55, 58 tvoří části pravoúhlých vln v rovině této středové vrstvy. Za tohoto stavu představují plochy 43 hřebeny vln pásu 55 a plochy 46 představují údolí vln tohoto pásu 55. K těm jsou připojeny plochy 48. které jsou hřebeny vln připojovaného pásu 57 a plochy 45, které jsou údolími vln tohoto připojovaného pásu 57 . Tím dojde k vytvoření horního spojovacího pásu 59 (Obr. 19) s plochami 45, 44 v posunutém uspořádání a dále spodního spojovacího pásu 60 s plochami 45. 46 rovněž v posunutém uspořádání. Bočnice 44 pravoúhlých vln užších pásů 55 a 57 a bočnice 52 pravoúhlých vln širších pásů 55, 58 leží ve středové vrstvě sendvičového jádra a tvoří zde boční stěny buněk, nebo jejich části.

Skládané voštiny se šestiúhelníkovými buňkami, které budou popsány dále, se vyrábějí, jako v předchozím případě, z plochých nebo rovných polotovarů, např. z tenkého kovového plechu, plastové fólie nebo filmu, z tkaniny nebo vlákniny, z vláknitého kompozitního materiálu v podobě rouna (s uhlíkovými, aramidovými nebo skleněnými vlákny), nebo z vlákny vyztuženého papíru (Nomex), • ·

avšak použít lze i běžný papír nebo kartón. Plochý materiál je opatřen výřezy a slouží jako výchozí materiál pro operace skládání.

Obr. 20 znázorňuje plochý pás s pravidelně se opakujícími horizontálními ohybovými čarami 1, 2, 3, 4. a na ně kolmými ohybovými čarami .5., £, 7, £.. Místa přehybú mohou být tvořena lisovanými nebo vytlačovanými čarami. Mezi ohybovými čarami 2, 2 a 4., 1 jsou vytvořeny výřezy 9., které, v případě provedení z Obr. 1, oddělují pravoúhlou oblast. Výřezy 9. mohou být mírně protažené ve směru ohybových čar 5., 3 a £, 7. Takové výřezy lze vytvořit lisováním.

Mezi ohybovými čarami 2 a 3 jsou vytvořeny přerušované pásovité oblasti 20. které kromě výše uvedených výřezů 9, zahrnují také mústkovité oblasti 13· Mezi ohybovými čarami 4. a 1. jsou pak vytvořeny přerušované pásovité oblasti 21. které kromě uvedených výřezů 9. zahrnují také mústkovité oblasti 16 . Mezi přerušovanými pásovitými oblastmi 20 a 21 jsou umístěny nepřerušované pásovité oblasti 22. jimiž procházejí pravidelně se opakující ohybové čáry 5., £/ Z a 3- Jak lze seznat, jsou nepřerušované pásovité oblasti 22 spolu spojeny pomocí mustkovitých oblastí 13 a 16 tak, aby materiál připravený ke skládání tvořil souvislé ploché těleso.

Ploché těleso zobrazené na Obr. 20 lze skládat ve dvou vzájemně kolmých směrech. Přesněji lze vytvořit pravoúhlé zvlněné uspořádání, v němž pásovité oblasti 20 tvoří hřebeny vln, pásovité oblasti 21 tvoří údolí vln a pásovité oblasti 22 tvoří boky těchto vln. Zvlnění ve svislém směru je vytvořeno ohýbáním nebo částečným přehnutím kolem ohybových čar 5. až 3., které je označováno jako plizování. Vytvořené lichoběžníkovité vlny jsou zde označovány jako zvlněný polotovar voštiny s hřebeny vln a s údolími vln.

Obr. 21 zobrazuje tvar zvlněného polotovaru voštiny zahrnující tři pásovité oblasti 22- Jak je zřejmé, je materiál zobrazený na Obr. 20 naplizován tak, že mústkovité části 13 jsou na hřebenech vln, zatímco mústkovité oblasti 16 se nacházejí na údolích vln.

Na Obr. 21 jsou dvě vedle sebe ležící údolí vlny označeny vztahovými značkami 22a a 22b a dva vedle sebe ležící hřebeny vlny jsou označeny vztahovými značkami 22c a 22d. Když ted bude zvlněný polotovar voštiny s částí 22a přehnut kolem ohybové čáry 2 tak, že

vlna bude směřovat do kolmé roviny a pásovitá oblast s částí 22b bude ohnuta kolem ohybové čáry 2 tak, že polotovar voštiny bude směřovat také do kolmé roviny, budou se údolí 22a a 22b vlny vzájemně dotýkat a dojde k vytvoření řady 23 šestiúhelníkových buněk, která odpovídá horní řadě zobrazené na Obr. 22. Při tomto procesu skládání voštiny jsou mústkovité oblasti 16 v témže okamžiku ohnuty kolem ohybové čáry 4 zpět do horizontální roviny a zvlněný polotovar voštiny s částí 22d je přehnut tak, aby vlny polotovaru byly umístěny kolmo. Plochy 22c a 22d se tak vzájemně dotknou a mohou být spolu pevně spojeny. Výsledkem je vznik druhé řady 2JL buněk na Obr. 22, která je vzhledem k první řadě 23 buněk umístěna stejným způsobem, jako tomu je v případě voštinové struktury s osmihrannými buňkami.

Skládaná voština z Obr. 22, která je opatřena mústkovitými oblastmi, se vyrábí přehýbáním zvlněné struktury do vzájemně kolmých směrů, což umožňuje snadnou výrobu takové voštiny, nebot tento výrobní krok lze uskutečnit válcováním.

Obr. 23 zobrazuje provedení polotovaru majícího výřezy 9. ve tvaru písmene U. Toto uspořádání zajišťuje vytvarování patek nebo chlopní, kde každá z nich je rozdělena ohybovou čarou Z nebo 5 na dvě patkové nebo chlopňovité části 14, 15. resp. 17, 18 . Další znaky tohoto provedení voštiny pak odpovídají provedení zobrazenému na Obr. 20. Patková nebo chlopňovitá část 14 je ohnuta směrem dolů a patková nebo chlopňovitá část 15 je v horizontální rovině, zatímco patkovitá část 17 je ohnuta vzhůru a patkovitá nebo chlopňovitá část 18 je také v horizontální rovině. Po operaci ohýbání ve dvou různých směrech, která již byla popsána v souvislosti s Obr. 21 a Obr. 22, se patkovité nebo chlopňovité části 14 a 17. stávají částmi příčnými, které procházejí příslušnou buňkou 23. resp. 24 a patkovité nebo chlopňovité části 15 a 18 se stávají spojovacími plochami, které se rozprostírají napříč příslušnou buňkou 23. 24., jak je znázorněno na Obr. 24. Patkovité nebo chlopňovité části 15 a 18 umožňují vytvořit přídavné spojovací plochy pro připojení krycích vrstev sendvičové struktury.

Obr. 25 zobrazuje další možný tvar zvlnění skládané voštiny podle tohoto vynálezu. Výchozí materiál má u tohoto provedení opět vytvořeny výřezy 9. ve tvaru U, avšak patky nebo chlopně 14 a 17

• · ···· ·· · · • · · · · · · • · · · · · · • · · ·· ···· · • · · · · · · • · · · · · · · takto vzniklé nejsou přerušeny ohybovými čarami. Patky nebo chlopně 14 a 17 jsou ohnuty kolmo směrem vzhůru nebo dolů, čímž se v příslušných buňkách vytvoří výztužné stojiny.

Obr. 26 zobrazuje další možný tvar zvlnění skládané voštiny. Patky nebo chlopně 14, 17 jsou u tohoto provedení ponechány v příslušných rovinách 20 nebo 21. Jestliže patky nebo chlopně 14. 17 mají vhodnou délku, hraničí s mustkovitými oblastmi 13. 16 a mohou být přilepeny ke hranám stěn 22 buněk. Jestliže mají patky nebo chlopně 14., 17 dostatečnou délku, je také možno konce těchto patek nebo chlopní 14 zapustit pod příslušnou přilehlou mústkovitou oblast 13 tak, aby se zajistilo, že výsledná sestava bude skutečně držet pohromadě. Stejný postup lze aplikovat na konce patek nebo chlopní 17 a mústkovité oblasti 16 . Konečně patky nebo chlopně 14. 17 je možno také připevnit k jejich příslušným mústkovitým oblastem 11, 16 (přilepením nebo podobně) tak, aby se vytvořila kontinuální krycí vrstva, která překrývá buňky a tím skládanou voštinu vyztužuje.

Obr. 27 zobrazuje polotovar pro vytvoření přechodu mezi buňkami voštiny, které mají různé výšky. Obr. 27 zejména zobrazuje zužující se oblast, která má klínovíté uspořádání. Obr. 28 pak zobrazuje schematicky voštinu tohoto typu. Jelikož pásy 22 tvoří stěny buněk, musejí být tyto pásy 22 určené pro buňky se zvětšující se výškou širší. Jestliže hrany stěn buněk mají ležet na hranici ploch 70. 71 klínovitého tvaru, pak se musí výška stěny každé buňky zmenšovat ve směru ke špičce klínu a nikoliv ve směru ke straně, na níž klín zvětšuje své rozevření, šířka jednotlivých pásů 22 se proto mění podle konkrétního umístění pásu, jak je možno vidět na Obr. 27. Patky nebo chlopně 14 a 17 jsou použity jako přídavné krycí pásy a jejich volný čelní konec 11, 18 je připevněn pod příslušnou mústkovitou oblast 13, resp. 16.. Polotovar zobrazený na Obr. 27 obsahuje také úzké odpadní části 72 vzniklé při lisování. Z uvedeného je zřejmé, že patky nebo chlopně 14, 17 mohou být na svých volných koncích zkráceny tak, aby se po vytvoření zvlněného polotovaru voštiny právě dotýkaly mústkovitých oblastí 13. 16.· Je zřejmé, že patky nebo chlopně 14. 16 mohou být také přilepeny k volným hranám stěn buněk, jak je to běžné u krycích vrstev sendvičových struktur.

• ·· ·· · ···· • · · · · · ·· ···· · • · · ···· · · · 99 9 99 9 9 9 9 9 9 9 9

Zatímco u předchozích provedení vynálezu měly oblasti 20 nebo 21 každá určitou konstantní šířku, je rovněž možné šířku těchto oblastí 20, 21 měnit, příkladně je možno vytvořit oblasti 20 se zvětšenou šířkou ve srovnání s oblastmi 21 (viz Obr. 29) . Tím dojde k vytvoření zakřivené voštiny v příčném směru vzhledem ke směru pásu (Obr. 30). Části povrchu tvořené hřebenovými plochami 2.0. voštiny se rozprostírají mušlovítě nad plochami, které jsou tvořeny údolními plochami vln. Takové uspořádání je žádoucí například u profilu křídla na jeho náběžné hraně.

Pokud jde o výrobu popsaných skládaných voštin je nutno uvést následující.

První krok výroby spočívá v tom, že je přiváděn plochý materiál do kterého mohou být vtlačeny ohybové čáry 1 až ačkoliv to není absolutně nezbytné.

Druhým krokem je vytvoření výřezů 9. v plochém materiálu, příkladně za použití razících válců.

Třetím krokem je naskládání nepřerušovaných pásovitých oblastí 22 do lichoběžníkovítého uspořádání kolem ohybových čar 5., 5_, Z, 8., jinými slovy vytvoření zvlněného polotovaru voštiny s vytvořenými hřebeny a údolími vln. Při tomto způsobu výroby se rozměr materiálu ve směru pohybu přiváděného pásu nebo ve směru příčném zmenšuje. Při výrobě se používají válce s lichoběžníkovými zuby působící na horní stranu i na spodní stranu materiálu. Tyto válce spolu zabírají tak, že se vytvoří zvlněný polotovar voštiny. Aby bylo možno nástroj přizpůsobit různým šířkám nepřerušovaných pásovitých oblastí 22. je možno tyto válce sestavit z jednotlivých ozubených kol, která budou poháněna společným drážkovaným hřídelem.

V mezilehlém kroku mohou být v pásech mezi ohybovými čarami Z a X, 5. naneseny lepivé plochy, které tvoří hřebeny vln a údolí vln na Obr. 21.

V následujícím kroku se ohýbají patky nebo chlopně 14 a 15. jestliže jsou vytvořeny a jestliže mají být ohnuty.

V dalším kroku se provádí naskládání podél nepřerušovaných ohybových čar 1, 2, 2 a 4. za vzniku pravoúhlých vln, na jejichž hřebenech nebo údolích budou' ležet spojovací plochy 13, resp. 16. Při tomto kroku dojde opět ke zmenšení délky materiálu.

— 16 — • · • · · ·

Do rozsahu tohoto vynálezu spadají rovněž přibližně pravoúhlé vlny, které vzniknou při výrobě voštin s proměnnou výškou (Obr. 28), nebo při výrobě voštin zahnutých (Obr. 30) .

Posledním krokem výroby skládané voštiny je vzájemné spojení hřebenů vln nebo údolí vln zvlněného polotovaru voštiny, jestliže je takové spojení pro finální sendvičovou strukturu žádoucí. Za vhodný způsob spojování je považováno zejména lepení, avšak použít je možno i pájení nebo svařování.

Jestliže hřebeny vln nebo údolí vln nemají být vzájemně spojeny, je možno patky nebo chlopně 14., 17. připevnit k mústkovitým oblastem struktury tak, aby se zajistila celková soudržnost voštiny.

Před krokem vzájemného spojení hřebenů vln nebo údolí vln, případně před krokem připojení patek nebo chlopní k mústkovitým oblastem, je možno strukturu přidržovat ve tvaru, který má být nakonec dosažen. Voština pak má bez vnitřních napětí tvar, příkladně mušlovítý, který je vhodný pro mnoho různých použití jako jádro sendvičové struktury.

Jelikož je způsob výroby podle tohoto vynálezu ve značné míře uskutečňován pomocí válců, jsou výrobní náklady nízké. Způsob lze proto použít i při výrobě obalového materiálu z papíru nebo z kartónu. V porovnání s obvyklou používanou vlnitou lepenkou má nový obalový materiál zlepšenou pevnost v tlaku a při ohybovém zatížení se tak snadno neohýbá. Navíc absorbce energie, k níž dojde po nárazu nebo otřesu je podstatně větší než je tomu u běžných obalů. Jinými slovy vhodnost tohoto nového materiálu pro použití jakožto materiálu tlumícího při transportu zabaleného zboží je mnohem větší.

Při deformaci skládané voštiny podle tohoto vynálezu je zasaženo mnoho bočních stěn buněk, takže dochází k absorbci velkého množství deformační energie. Výsledkem je, že voština je vhodná i pro mnoho tvorbu ochranných struktur.

Obr. 31 zobrazuje plochý polotovar zahrnující materiál, který může být podroben hlubokému tažení, nebo který může být zpracován podobným způsobem. Pro toto použití je uvažován zejména lehký kov nebo slitina, avšak trvale deformovat mimo rovinu plochy ·· · • · · ·

4·«4 • 4 ·· •· · · ♦ · · 9· • ·· •· ·· je možno také tkaninu nebo vláknitou strukturu, a to případně i při současném působení tepla a vlhkosti (papír, lepenka). Žádoucí deformace je vyznačena soustavami ohybových čar 1, 2, 2, 4, resp. 5., £, Z, £ Podél ohybových čar 1, 2, 2, 4. se táhnou štěrbinoví té výřezy 9, mezi nimiž leží pásovité oblasti 20. 21, 22. Výřezy 9 jsou vzhledem k pásovitým oblastem 20 umístěny vzájemně protilehle, stejně jsou umístěny i vzhledem k pásovitým oblastem 21. avšak štěrbinovité výřezy 9. v oblasti 20 jsou přesazeny vzhledem ke štěrbinovítým výřezům 9 v oblasti 21. Mezi štěrbinovítými výřezy 9 jsou vytvořeny můstkovité oblasti 13 a 16 tak, že zobrazený pás tvoří souvislé ploché těleso.

Pásovité oblasti 22 jsou pro vytvoření zvlněného polotovaru voštiny deformovány tak, jak je znázorněno na Obr. 32. Údolí vln jsou označena vztahovými značkami 22a a 22b. hřebeny vln pak vztahovými značkami 22c a 22d. Z tohoto pohledu tvoří pásovité oblasti 20, 21 hřebeny vln, resp. údolí vln. Vlny jsou pak vzájemně propojeny mústkovitými oblastmi 13 a 16.

Při výrobě skládané voštiny se strukturou zobrazenou na Obr. 33 je mezilehlý tvar podle Obr. 32 naskládán ohýbáním kolem ohybových čar 2., 2, 4, 1 způsobem, který již byl popsán v souvislosti s popisem provedení zobrazeného na Obr. 21. Údolí 22a a 22b vln a následně hřebeny 22c a 22d vln jsou uvedeny do vzájemně se překrývající polohy a případně jsou vzájemně spojeny tak, že vznikne šestiúhelníková voštinová struktura (viz Obr. 22), která na Obr. 33 tvoří střední vrstvu sendvičové struktury. Jelikož se z plochého polotovaru zobrazeného na Obr. 31 nic neodřezává, pásovité strukturu jsou oblasti 20. 21 zachovány a překrývají šestiúhelníkovou skládané voštiny získanou z Obr.33 má sama o sobě zvýšení této stability lze z pásovitých oblastí 22. určitou stabilitu, avšak dosáhnout spojením řezných

Struktura podstatné hran se spojovacími plochami, což se jeví jako výhodné provedení.

V závislosti na materiálu, z něhož se skládaná voština podle Obr. 33 vyrábí, je vhodné její použití jakožto obalového materiálu nebo jako ochranné struktury.

Claims

PATENTOVÉ

NÁROKY «44444

4 44

4 44

4 44

4 4 44

4 44 4 • 4 44

4 44 4

4 4 4 44

4 4·

1. Skládaná voština, zejména středová vrstva sendvičové struktury, tvořená množstvím podobných buněk uspořádaných do řad, kde:

buňky mají boční stěny, které jsou spolu spojeny do prstencovitého uspořádání tvořícího otvory buněk;

buňky jsou ve směru příčném ke stěnám buněk ohraničeny hraničními rovinami voštiny, v nichž otvory buněk leží;

skládaná voština je složena ze souvislého plochého polotovaru tvořeného pásovým materiálem opatřeným výřezy (9) pro vytvoření pásovitých oblastí (20, 21, 22), vyznačující se tím, že:

uvedené pásovité oblasti jsou dále rozděleny na množství prvních pásovitých oblastí (22) a na množství druhých pásovitých oblastí (20, 21), které se na plochém polotovaru střídají;

druhé pásovité oblasti (20, 21) zahrnují mústkovité oblasti (13, 16), které vzájemně spojují sousedící první pásovité oblasti (22) ;

první pásovité oblasti (22) jsou přehnuty o 90° vzhledem k druhým pásovitým oblastem (20, 21) , přičemž mústkovité oblasti (13, 16) leží v rovinách, v nichž leží otvory buněk a částečně nebo zcela tyto otvory přemosťují.
2. Skládaná voština podle nároku 1, vyznačující se tím, že:

první pásovité oblasti (22) jsou naskládány tak, že tvoří zvlněný polotovar voštiny zahrnující hřebeny (22c, 22d) vln a údolí (22a, 22b) vln, které mají ploché oblasti;

sousedící vlny zvlněného polotovaru voštiny se vzájemně dotýkají plochými oblastmi hřebenů vln nebo údolí vln tak, že tvoří řadu buněk; a každá mústkovitá oblast (13, 16) přemosťuje přiřazenou buňku.

• · · ·
3. Skládaná voština podle nároku 2, vyznačující se tím, že hřebeny (22c, 22d) vln nebo údolí (22a, 22b) vln jsou vzájemně pevně spoj eny.
4. Skládaná voština podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že rozteče plizování prvních pásovitých oblastí (22) jsou stejné, přičemž čtyři záhyby (5, 6, 7, 8) tvoří periodu.
5. Skládaná voština podle nároku 4, vyznačující se tím, že uvedené mústkovité oblasti (13, 16) jsou uspořádány na druhých pásovitých oblastech (20, 21) s periodicitou odpovídající záhybům (5, 6, 7, 8) prvních pásovitých oblastí (22).
6. Skládaná voština podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že výřezy (9) vytvořené v druhých pásovitých oblastech (20, 21) zahrnují tři čtvrtiny uvedené periody.

7 . Skládaná voština podle j ednoho z nároků 2 až 6, vyznačuj ící se tím, že výřezy (9) jsou pravoúhlé. 8 . Skládaná voština podle j ednoho z nároků 2 až 6,

vyznačující se tím, že výřezy (9) mají tvar písmene U a tvoří patky nebo chlopně (14, 17).
9. Skládaná voština podle nároku 8, vyznačující se tím, že patky nebo chlopně (14, 17) leží v rovině (20) hřebenů vln nebo v rovině (21) údolí vln.
10.Skládaná voština podle nároku 8, vyznačující se tím, že patky nebo chlopně (14, 17) jsou ohnuty mimo příslušnou rovinu hřebenu vlny, resp. mimo rovinu údolí vlny.

• · · ·

-20 —
11.Skládaná voština podle nároku 10, vyznačující se tím, že volné konce (15, 18) patek nebo chlopní (14, 17) jsou ohnuty do roviny údolí vlny nebo do roviny hřebenu vlny.
12. Skládaná voština podle jednoho z nároků 2 až 6, vyznačující se tím, že výřezy (9) mají štěrbinovítý tvar, takže druhé pásovité oblasti (20, 21) jsou nepřerušované.
13. Skládaná voština podle nároku 12, vyznačující se tím, že štěrbinovíté výřezy (9) jsou v druhých pásovitých oblastech (20, 21) umístěny v protilehlých dvojicích, přičemž dvojice výřezů (9) sousedících druhých pásovitých oblastí (20, 21) jsou vzájemně přesazeny.
14. Skládaná voština podle jednoho z nároků 2 až 13, vyznačující se tím, že šířka pásu prvních pásovitých oblastí (22) se mění podle požadavku na lokální tlouštku skládané voštiny.
15. Skládaná voština podle jednoho z nároků 2 až 14, vyznačující se tím, že šířka pásu druhých pásovitých oblastí určených pro vytvoření hřebenů (20) vln a údolí (21) vln se volí rozdílná podle požadavku na místní zakřivení skládané voštiny.
16.Skládaná voština podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje tyto znaky:

stěny buněk jsou tvořeny dvěma sadami bočních stěn (14, 17, 22; 44, 50, 51, 52);

první sada bočních stěn (22; 44; 52) se rozprostírá v prvním směru;

druhá sada bočních stěn (14, 17; 50, 51) se rozprostírá v druhém směru, příčném k uvedenému prvnímu směru;

boční stěny (14, 17, 22; 44, 50, 51, 52) jsou ohraničeny řeznými hranami (11, 12; 41, 42) a ohybovými hranami (5, 6, 7, 8;

35, 36) plochého polotovaru;

4 · • 4 mústkovitými oblastmi, které zůstaly v hraničních rovinách voštiny a které jsou ohraničeny třemi ohybovými hranami (1, 2, 3,

4, 5, 6; 31, 32, 33, 34, 35, 36) a řeznou hranou (10; 40) je tvořena první skupina spojovacích ploch (13, 16; 43, 46) .
17.Skládaná voština podle nároku 16, vyznačující se tím, že druhá skupina spojovacích ploch (15, 18; 45, 48) je tvořena ohnutými částmi plochého polotovaru, které jsou přehnuty do hraniční roviny voštiny a které jsou ohraničeny alespoň dvěma řeznými hranami (10, 11, 12; 40, 41, 42) .
18.Skládaná voština podle nároku 16 nebo 17, vyznačující se tím, že třetí skupina spojovacích ploch (27) je tvořena částmi plochého polotovaru, které jsou ohnuty z bočních stěn do alespoň jedné hraniční roviny voštiny a které se rozprostírají příčně k první nebo druhé skupině spojovacích ploch.
19.Skládaná voština podle jednoho z nároků 16 až 18, vyznačující se tím, že řezné hrany (11, 12; 40), které jsou v kontaktu s bočními stěnami, jsou s nimi spojeny lepením, pájením nebo svařováním.
20.Skládaná voština podle jednoho z nároků 16 až 19, vyznačující se tím, že plochý polotovar je naskládán podél nepřerušovaných ohybových čar (1, 2, 3, 4) do pravoúhlých vln, čímž se z druhých pásovitých oblastí (20, 21) vytvoří množství hřebenových ploch vln a údolních ploch vln a dále se z prvních pásovitých oblastí (22) vytvoří první sada bočních stěn (22), výřezy (9) v plochém polotovaru pro vytvoření druhé sady bočních stěn (14, 17) mají tvar písmene U, přičemž řezné hrany (11, 12) se táhnou ve shodě s rameny písmene U pod ostrým úhlem nebo koincidentně s nepřerušovanými ohybovými čarami (1, 2, 3, 4) a řezná hrana (10) se táhne v souladu se základnou písmene U příčně vzhledem k nepřerušovaným ohybovým čarám (1, 2, 3, 4), — 22 — výřezy (9) ve tvaru U jsou uspořádány v řadách po délce hřebenových ploch (20) vln a/nebo údolních ploch (21) vln s takovými rozestupy, že je jimi vytvořena první skupina spojovacích ploch (13, 16), a boční stěny (14, 17) druhé sady jsou podél ohybových čar (5, 6) patek nebo chlopní vyhnuty z příslušné roviny hřebenů vln a/nebo údolí vln do roviny voštiny.
21.Skládaná voština podle nároku 20, vyznačující se tím, že patky nebo chlopně ve výřezech (9) tvaru U jsou na svých volných koncích ohnuty tak, že tvoří jazykovité plochy, které tvoří druhou skupinu spojovacích ploch (15, 18).
22. Skládaná voština podle nároku 20 nebo 21, vyznačující se tím, že ohybové čáry (5) patek nebo chlopní sousedících řad výřezů (9) ve tvaru U jsou vzájemně vyrovnány.
23. Skládaná voština podle nároku 20 nebo 21, vyznačující se tím, že ohybové čáry (5,6) patek nebo chlopní sousedících řad výřezů (9) ve tvaru U jsou vzájemně posunuty.
24. Skládaná voština podle nároku 23, vyznačující se tím, že boční stěny (22) první sady jsou deformovány příčně vzhledem k jejich rovině.
25.Skládaná voština podle nároku 24, vyznačující se tím, že vzájemně protilehle umístěné boční stěny (22) jsou deformovány směrem od sebe, čímž se vytvoří šestiúhelníková skládaná voština (Obr . 9) .
26.Skládaná voština podle nároku 24, vyznačující se tím, že vzájemně protilehle umístěné boční stěny (22) jsou deformovány směrem k sobě, čímž se vytvoří vzorek mající podobu spojených ryb (Obr. 10) .

• · ··
27.Skládaná voština podle nároku 24, vyznačující se tím, že boční stěny (22) první sady jsou deformovány do stupňovitého uspořádání tak, že mohou dosednout na boční stěny (14, 17) druhé sady (Obr. 11).
28.Skládaná voština podle jednoho z nároku 16 až 19, vyznačující se tím, že pásovité oblasti plochého polotovaru jsou dále rozděleny na užší a širší pásy (55, 56, 57, 58), které jsou vzájemně odděleny ohybovými čarami (35, 36) a řeznými hranami (37, 38, 39), přičemž řezné hrany vytvářejí přerušované meandrovité oblasti, užší pásy (55, 57) tvoří pravoúhlé vlny v rovinách kolmých na podélný směr skládané voštiny, přičemž hřebenové plochy (43, 48) vln nebo údolní plochy (45, 46) vln přiléhající k užším pásům (55, 57) představují alternativně první (43, 46) nebo druhou (45, 48) skupinu spojovacích ploch a boční plochy (44) tvoří část první skupiny bočních stěn, a širší pásy (56, 58) tvoří pravoúhlé vlny v rovině skládané voštiny, přičemž hřebenové plochy (50) vln a údolní plochy (51) vln představují druhou sadu bočních stěn buněk, zatímco boční plochy (52) vln spolu s bočními plochami (44) vln užších pásů (55, 57) tvoří první sadu bočních stěn buněk.
29. Skládaná voština podle nároku 28, vyznačující se tím, že hřebenové plochy (43, 48) vln nebo údolní plochy (45, 46) vln užších pásů (55, 57) mají poloviční šířku ve srovnání s bočními plochami (44) .
30. Způsob výroby skládané voštiny podle jednoho z nároků 2 až 15, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky:

a) vytvoření pásového materiálu z kovu, plastového materiálu, tkaniny, vláknitého kompozitního materiálu, vlákny vyztuženého papíru nebo z běžného papíru nebo lepenky;

·· • ··

b) nařezání pásového materiálu na požadovaný rozměr a vytvoření výřezů (9) v druhých pásovitých oblastech (20, 21), mezi nimiž zůstávají mústkovité oblasti (13, 16), čímž vznikne plochý polotovar v němž se první pásovité oblasti (22) a druhé pásovité oblasti (20, 21) vzájemně střídají a mústkovité oblasti (13, 16) vzájemně spojují uvedené první pásovité oblasti (22);

c) deformování prvních pásovitých oblastí (22) v příčném směru vzhledem ke směru pásu a tedy vytvoření zvlněného polotovaru voštiny s hřebeny (22c, 22d) vln a údolími (22a, 22b) vln, na nichž jsou vytvořeny ploché oblasti;

d) skládání v prvních pásovitých oblastech (22) deformovaného plochého polotovaru podél ohybových čar (1, 2, 3, 4) , které od sebe oddělují první a druhé pásovité oblasti (20, 21, 22), do pravoúhlých vln, přičemž mústkovité oblasti leží v hřebenech vln nebo v údolích vln; a

e) přivedení plochých oblastí hřebenů (22c, 22d) vln nebo údolí (22a, 22b) vln do kontaktu s protilehle umístěnými plochými oblastmi údolí (22a, 22b) vln nebo hřebenů (22c, 22d) vln.
31.Způsob výroby podle nároku 30, vyznačující se tím, že plochými oblastmi, které jsou uváděny do kontaktu jsou hřebeny (22c, 22d) vln a údolí (22a, 22b) vln zvlněného polotovaru voštiny, které jsou pak vzájemně pevně spojeny.
32.Způsob výroby podle nároku 30 nebo 31, vyznačující se tím, že deformace prvních pásovitých oblastí (22) je provedena ohýbáním nebo skládáním.
33.Způsob výroby podle nároku 30 nebo 31, vyznačující se tím, že deformace prvních pásovitých oblastí (22) je provedena hlubokým tažením.
34.Způsob výroby skládané voštiny podle jednoho z nároků

20 až 27, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky:

BB Β BB Β

Β Β Β Β ·· · · ♦ ·· • ·· · · · · · ·· Β e Β Β · · ♦· ·····

Β Β · β Β Β ΒΒ Β Β • · Β Β Β ΒΒ ♦· ·· · ·

a) vytvoření pásového materiálu z kovu, plastu, tkaniny, vláknitého kompozitního materiálu nebo vlákny vyztuženého papíru, volitelně obsahujícího spojovací místa (19) pro lepení, pájení nebo svařování, která jsou uspořádána shodně s ohybovými čarami (5,6) patek nebo chlopní;

b) vytvoření výřezů (9) ve tvaru U, umístěných v řadách v druhých pásovitých oblastech (20, 21) pásového materiálu, a sloužících pro vytvoření plochých polotovarů s bočními stěnami (14, 17) druhé sady, které jsou vzájemně odděleny mústkovitými oblastmi (13, 16), tvořími spojovací plochy první skupiny, přičemž řezné hrany (11, 12) se táhnou souhlasně s rameny výřezu U pod ostrým úhlem nebo souhlasně s nepřerušovanými ohybovými čarami (1, 2, 3, 4) a oddělují první pásovité oblasti (22) od druhých pásovitých oblastí (20, 21) a řezná hrana (10) se táhne souhlasně se základnou výřezu U, příčně k těmto nepřerušovaným ohybovým čarám (1, 2, 3, 4) ;

c) možné deformování bočních stěn vytvořených z prvních pásovitých oblastí (22) v příčném směru vzhledem ke směru pásu (Obr. 9, Obr. 10, Obr. 11), zařazené za kroky d) a e);

d) naskládání plochého polotovaru do pravoúhlých vln podél nepřerušovaných ohybových čar (1, 2, 3, 4) tak, že se z druhých pásovitých oblastí (20, 21) vytvoří hřebenové plochy vln a údolní plochy vln a z prvních pásovitých oblastí (22) boční stěny první sady;

e) přehnutí bočních stěn (14, 17) druhé sady kolem ohybových čar (5, 6) patek nebo chlopní z odpovídající roviny hřebenu vlny, resp. údolí vlny do roviny skládané voštiny, přičemž mústkovité oblasti (13, 16) zůstávají v uvedené rovině hřebenu vlny, resp. údolí vlny.
35.Způsob výroby podle nároku 34, vyznačující se tím, že konce bočních stěn (14, 17) se přehnou tak, že vytvoří jazykoví té plochy (15, 18), které tvoří druhou skupinu spojovacích ploch.
36.Způsob výroby podle nároku 34 nebo 35, vyznačující se tím, že v řadách situované výřezy (9) ve tvaru U jsou tak ·♦ ·*·· — 26 — rozmístěny, že ohybové čáry (5) patek nebo chlopní bočních stěn (14, 17) sousedních řad jsou vzájemně vyrovnány.
37.Způsob výroby podle nároku 34 nebo 35, vyznačující se tím, že v řadách situované výřezy (9) ve tvaru U jsou tak rozmístěny, že ohybové čáry (5,6) patek nebo chlopní bočních stěn (14, 17) jsou v sousedních řadách vzájemně posunuty.
38. Způsob výroby podle jednoho z nároků 34 až 37, vyznačující se tím, že řezné hrany (11, 12) ramen výřezu (9) ve tvaru U se pevně spojí s bočními stěnami vytvořenými z prvních pásovitých oblastí (22), a to v předem připravených spojovacích oblastech (19).
39. Způsob výroby podle nároku 38, vyznačující se tím, že boční stěny první sady, vytvořené z prvních pásovitých oblastí (22), jsou deformovány příčně vzhledem k jejich rovině, čímž se vytvoří skládaná voština s šestiúhelníkovými buňkami.
40. Způsob výroby podle nároku 38, vyznačující se tím, že boční stěny první sady, vytvořené z prvních pásovitých oblastí (22), jsou deformovány příčně vzhledem k jejich rovině, čímž vznikne skládaná voština s buňkami majícími podobu spojených ryb.
41. Způsob výroby podle nároku 38, vyznačující se tím, že boční stěny první sady, vytvořené z prvních pásovitých oblastí (22), jsou deformovány příčně vzhledem k jejich rovině a jsou vytvořeny stupňovité hrany, které se částečně opírají o boční stěny (14, 17) druhé sady.
42.Způsob výroby skládané voštiny podle nároku 28 nebo 29, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky:

a) vytvoření pásového materiálu z kovu, plastu, tkaniny, vláknitého kompozitního materiálu nebo z papíru;

99 *· φ · · · • · ·» ··· 9 9

9 9 9

99 99

Φ··· — 27 • · · • · ·

9 99 • · ··

9999

b) opatření uvedeného pásového materiálu meandrovitými výřezy (37, 39), čímž vzniknou ploché polotovary, v nichž jsou meandrovité výřezy (37, 39) rozmístěny a tyto ploché polotovary jsou rozděleny prvními ohýbacími čarami (35, 36) na užší a širší pásy (55, 56, 57, 58);

c) skládání plochého polotovaru podél prvních ohybových čar (35, 36) do vzájemně se překrývajícího uspořádání za vzniku překrývající se struktury;

d) deformování této překrývající se struktury podél druhých ohybových čar (31, 32, 33, 34), které jsou kolmé na uvedené první ohybové čáry (35, 36) a vytvoření pravoúhlého zvlnění tak, že užší a širší pásy (55, 56, 57, 58) tvoří jednotlivé pravoúhlé vlny, které jsou vloženy do sebe; a

e) roztažení pravoúhlých do sebe vložených vln, přičemž užší pásy (55, 57) jsou uspořádány tak, že jejich pravoúhlé vlny leží v rovinách kolmých na rovinu skládané voštiny a širší pásy (56, 58) jsou uspořádány tak, že jejich vlny leží v rovině skládané voštiny.
43.Způsob výroby podle nároku 42, vyznačující se tím, že boční plochy (44) pravoúhlých vln užších pásů (55, 57) se uvedou do polohy vyrovnané nebo mírně se překrývající s bočními plochami (52) širších pásů (56, 58) a jsou k nim pevně připojeny za vzniku první sady bočních stěn (44, 52).
44. Použití skládané voštiny podle jednoho z nároků 1 až 29 jako obalového materiálu.
45.^>užití skládané voštiny podle jednoho z nároků 1 až 29 jako ochranné struktury.