CZ12526U1 - Spřádací ústrojí rotorového dopřádacího stroje - Google Patents

Description

Technické řešení se týká spřádacího ústrojí podle úvodní části nároku 1.

Dosavadní stav techniky

Je již známo více provedení tohoto spřádacího ústrojí. V podstatě každé z nich může mít spřádací rotor, viz např. CS 167 870, který má vstupní konec a výstupní konec, jakož i skluzovou stěnu pro vlákna, která se prostírá uvnitř spřádacího rotoru, přičemž její nejmenší průměr je na vstupním konci spřádacího rotoru a na jejím největším průměru je provedena sběrná drážka pro vlákna.

ío Zařízení na přivádění vláken do spřádacího rotoru, které je uspořádáno v prvním krycím tělese, je tvořeno zpravidla vodicím kanálem pro vlákna, který probíhá šikmo vůči ose spřádacího rotoru a vyúsťuje na nástavci krycího tělesa před skluzovou stěnou spřádacího rotoru. Podtlak ve spřádacím rotoru, který je nutný pro pohyb vzduchu a vláken ve vodicím kanálu, je vytvářen odsáváním vzduchu zvnitřku spřádacího rotoru na straně výstupního konce. V praxi se však často uplatňuje provedení, kde je vzduch odsáván na straně vstupního konce spřádacího rotoru, a sice přes nasávací otvor, který může být proveden v prvním krycím tělese v oblasti ústí spřádacího rotoru.

Zařízení pro odvádění příze ze spřádacího rotoru, uspořádané v druhém krycím tělese, je tvořeno odtahovací tryskou uspořádanou v oblasti osy spřádacího rotoru.

V každém případě je u známých provedení vždy použito první krycí těleso ve formě víka, které se dá odmontovat nebo otevřít, a sice hlavně za účelem zpřístupnění vnitřku spřádacího rotoru kvůli čištění nebo vůbec spřádacího rotoru jako takového, neboť při této příležitosti se také může spřádací rotor vyměnit za jiný, například podle toho, jaké provozní rychlosti nebo/a vlastnosti příze se má právě dosahovat, a potom znovu zavřít. Zpřístupnění spřádacího rotoru je přitom usnadněno tím, že vstupní konec spřádacího rotoru a tím také první krycí těleso mohou být při uspořádání spřádacího ústroji ajeho rozdělení z pohledu obsluhy výše uvedeným způsobem umístěny v jeho přední části, zatímco výstupní konec spřádacího rotoru je umístěn v jeho zadní části.

Takové provedení rotorového spřádacího ústroji může docela dobře pracovat s otáčkami spřáda30 čího rotoru do 100 000 min'¹. Mají-li však být otáčky spřádacího rotoru zvýšeny, aby se dosáhlo vyšší odtahové rychlosti příze a tím vyšší účinnosti spřádacího ústrojí, vznikají problémy. Totiž když spřádací rotor v této souvislosti obdrží menší průměr, stejná konicita skluzové stěny spřádacího rotoru nakonec vede ktomu, že její odstup od vyústění vodicího kanálu pro vlákna není menší, ale vzhledem k průměru sběrné drážky pro vlákna specificky větší. Následkem toho pak jsou potíže při ukládání vláken na skluzovou stěnu. Proud vláken se po opuštění vyústění vodicího kanálu pro vlákna vějířovitě rozbíhá a mnohá z vláken se dostávají místo na skluzovou stěnu přímo do sběrné drážky pro vlákna nebo na právě odtahovanou přízi a snižují tak kvalitu příze.

Tyto problémy mohou být do značné míry odstraněny pomocí konstrukčních opatření, která jsou známa z DE 36 36 182 C2. Totiž analogicky podle nich může být nástavec prvního krycího tělesa uspořádán asymetricky vzhledem k ose spřádacího rotoru a u vyústění vodicího kanálu pro vlákna opatřen stěnovým dílem, který vykazuje přibližně stejnou konicitu, jako skluzová stěna spřádacího rotoru. Přitom může tento stěnový díl s předem určeným odstupem ze zadu zabírat s ústím spřádacího rotoru. Aby se tento stěnový díl mohl dostat do a z takového záběru, musí být první krycí těleso a spřádací rotor uspořádány navzájem relativně pohyblivě tak, že nástavec zavírání krycího tělesa automaticky ze zadu zabírá s ústím spřádacího rotoru a při otevírání je zmíněné zabírání na začátku otevíracího pohybu zase automaticky zrušeno.

-1 CZ 12526 Ul

Tato konstrukční opatření na spřádacím ústrojí však ještě stále nepostačují k úplnému odstranění výše uvedených problémů a z nich vyplývajícího omezení účinnosti spřádacího ústrojí. Neboť kolem asymetrického nástavce je uvnitř spřádacího rotoru ještě stále mnoho volného místa, v němž není pohyb vláken nijak usměrňován. Navíc vzniká nový problém v tom, že asymetrie vede k dalšímu zmenšení již tak malých rozměrů nástavce, takže v něm nelze dost dobře vytvořit vodicí kanál pro vlákna, jehož světlost by splňovala požadavky na dopravu odpovídajícího množství vláken do rychleji se otáčejícího spřádacího rotoru.

Podstata technického řešení

Technické řešení si klade za úkol vytvořit u úvodem zmíněného spřádacího ústrojí taková opatření, která mu dovoluji pracovat s vysokým počtem otáček spřádacího rotoru a tím s vysokou účinností, avšak bez vylíčených problémů.

Tento úkol je vyřešen technickým řešením pomocí význaků uvedených v nároku 1.

Další výhodná opatření jsou uvedena v podnárocích.

Při uspořádání rotorového spřádacího ústrojí s použitím těchto opatření může být zajištěno správné navádění vláken na skluzovou stěnu spřádacího rotoru, jakož i spolehlivé oddělení tvořící se příze od těchto vláken, takže se dá spřádat vysocehodnotná příze i při vysokých otáčkách spřádacího rotoru. K tomu přispívá také možnost použití vodícího kanálu pro vlákna o větší světlosti, čímž se dosahuje, jak známo, žádoucího snížení hustoty vlákenného toku a následně zvýšení napřimovacího účinku vláken na skluzové stěně spřádacího rotoru.

Zvlášť významnou výhodou je snadný přístup do vnitřku rotoru, kde je tak umožněno instalovat jakékoliv další vhodné vodicí prostředky pro vlákna, aby se vlákna vždy dostávala jen tam, kam mají, to je na skluzovou stěnu spřádacího rotoru.

Přehled obrázků na výkrese

Následuje popis příkladů provedení spřádacího ústrojí, přičemž je brán zřetel na připojený výkres, kde značí:

obr. 1 řez spřádacím ústrojím, obr. 2 detail spřádacího rotoru podle obr. 1 v axiálním řezu; pohled je oproti obr. 1 pootočen ve smyslu pohybu hodinových ruček o 90°, a obr.3 výřez spřádacího ústrojí v oblasti spřádacího rotoru s ukázkou dalšího provedení separačního členu pro vlákna a přízi; také zde jde o pohled, který je oproti obr. 1 pootočen ve smyslu pohybu hodinových ruček o 90°.

Příklady provedení technického řešení

Na obr. 1 je znázorněno pouze jedno spřádací ústrojí I rotorového dopřádacího stroje, i když stroj obvykle vykazuje větší počet takových ústrojí. Za účelem zjednodušení popisu není znázorněn ani stroj sám, ani vzájemné vazební prvky stroje a spřádacího ústrojí I.

Jak vidět na obr. 1 a, pokud jde o spřádací rotor 2, především na obr. 2, spřádací rotor 2 je dutý a vykazuje vstupní konec 3 a výstupní konec 4. Na vstupním konci 3 je patrný okraj 5, který obklopuje ústí 6. Skluzová stěna 7 spřádacího rotoru 2 je provedena kuželovité ajejí nejmenší průměr se nachází na vstupním konci 3 spřádacího rotoru 2. Na největším průměru skluzové stěny 7 je pak vytvořena sběrná drážka 8 pro vlákna. Ve výstupním konci 4 spřádacího rotoru je vytvořen středový otvor 9, jehož průměr je větší než průměr ústí 6, ale zároveň menší než průměr sběrné drážky 8 pro vlákna. Na obvodě spřádacího rotoru 2, přibližně v oblasti sběrné drážky 8, jsou vytvořené lopatky 10, které propůjčují spřádacímu rotoru 2 funkci oběžného kola turbiny. Na každé straně lopatek JO je v axiálním směru upravena jedna vnější kuželová plocha 11 a 12,

-2CZ 12526 Ul která má největší průměr v oblasti lopatek 10 a nejmenší průměr na vstupním konci 3 respektive výstupním konci 4 spřádacího rotoru 2 a která je součástí vzduchového nosného zařízení spřádacího rotoru 2.

Jak vidět na obr. 1, toto vzduchové nosné zařízení dále sestává z ložiskového pouzdra 13, které obklopuje spřádací rotor 2 a které má v oblasti vnějších kuželových ploch 11 a 12 spřádacího rotoru 2 vytvořené ložiskové protiplochy 14 a 15, na nichž vyúsťují příslušné větve vzduchového tlakového vedení J6.

Ložiskovým pouzdrem 13 prochází také tryskové vedení 17 pro vzduchový pohon spřádacího rotoru 2 prostřednictvím lopatek JO spřádacího rotoru 2. Tím zde existuje také vzduchové hnací zařízení. Toto vzduchové hnací zařízení však může být alternativně nahrazeno obvyklým hnacím zařízením na indukčním principu, kde spřádací rotor je zároveň upraven jako rotor hnacího elektromotoru (není znázorněno).

Vzhledem k očekávanému malému vnějšímu průměru spřádacího rotoru je také možné alternativní nosné a hnací uspořádání, u něhož je spřádací rotor vytvořen jako prstenec, který je v podstatě známým způsobem uložen v klínu podpěrných a zároveň odvalovacích kotoučů a tam držen svým hnacím řemenem nebo/a pomocí magnetických přidržovacích prostředků (rovněž není znázorněno).

Fiktivní rovina J8 proložená sběrnou drážkou 8 spřádacího rotoru 2 rozděluje spřádací ústrojí I na dvě části, které jsou z pohledu obsluhy (viz naznačené oko 19 na obr. 1) označovány jako přední část A na přivrácené straně a zadní ěást B na odvrácené straně. Z tohoto pohledu je spřádací ústrojí J uspořádáno tak, že výstupní konec 4 spřádacího rotoru 2 je umístěn v jeho přední části A, zatímco vstupní konec 3 spřádacího rotoru 2 je umístěn v jeho zadní části Β. V souladu s tím je pak také první krycí těleso 20, přiřazené vstupnímu konci 3 spřádacího rotoru 2, umístěno v zadní části B a druhé krycí těleso 21 spřádacího rotoru 2, přiřazené výstupnímu konci

4 spřádacího rotoru 2, v přední části A spřádacího ústrojí L

První kiycí těleso 20 je pomocí neznázoměných spojovacích prostředků spojeno s ložiskovým pouzdrem 13 a obsahuje zařízení na přivádění vláken do spřádacího rotoru 2, které sestává hlavně z vodicího kanálu 22 pro vlákna, která jsou dodávána vyěesávací jednotkou 23. Vyěesávací jednotka 23 je obklopena a nesena také prvním krycím tělesem 20 a zahrnuje vyěesávací válec 24 a podávači válec 25 s podávacím stolem 26 pro vlákenný pramen.

V prvním krycím tělese 20 je proti ústí 6 spřádacího rotoru 2 vytvořeno kruhovité zahloubení, které vymezuje otvor 27, skrze který je prostřednictvím následujícího, otvor 27 obklopujícího difuzoru 28 a vzduchového podtlakového vedení 29 propojen vnitřní prostor spřádacího rotoru 2 s neznázorněným zdrojem podtlaku.

Druhé krycí těleso 21, přiřazené výstupnímu konci 4 spřádacího rotoru 2, je uspořádáno jako víko na výkyvném čepu 30 prvního krycího tělesa 20, přičemž v zavřené poloze těsně dosedá na frontální stěnu 3 J ložiskového pouzdra 13. V této zavřené poloze je druhé krycí těleso 21 zajištěno pomocí odpružené západky 32, která se může otáčet na čepu 33 ložiskového pouzdra 13 a zabírat s volným koncem 34 krycího tělesa. Při odklopení druhého krycího tělesa 21 do otevřené polohy 21a se otevře přístup k spřádacímu rotoru 2, ale i do vnitřku spřádacího rotoru 2 skrze jeho středový otvor 9, čímž se vněm mohou provést různé potřebné obslužné nebo údržbářské úkony.

Druhé krycí těleso 21 obsahuje zařízení na odvádění příze ze spřádacího rotoru 2, které je zde tvořeno odtahovou trubkou 35 uspořádanou v ose 36 spřádacího rotoru 2. V praxi však bude tato odtahová trubka nebo jí podobný odtahový element oproti ose 36 poněkud vystředěn, aby se dosáhlo snížení počtu ovinků na povrchu příze a zvýšení stability spřádacího procesu.

U příkladu podle obr. 1 má separační člen 37a tvar rotačního tělesa a jako takový je pomocí neznázoměných spojovacích prostředků zakotven koaxiálně se spřádacím rotorem 2 v prvním krycím tělese 20 tak, že ční do spřádacího rotoru 2. Na svém volném konci má protilehle

-3CZ 12526 Ul a s předem určeným odstupem od skluzové stěny 7 spřádacího rotoru 2 upravenou kuželovou plochu 38. Konicita této kuželové plochy 38 je v podstatě stejná, jako konicita skluzové stěny 7. Zároveň je separační člen 37a proniknut vodicím kanálem 22 pro vlákna, který vede šikmo vůči ose 36 spřádacího rotoru 2 a vyúsťuje na uvedené kuželové ploše 38. Tím mohou být vlákna přiváděna na skluzovou stěnu 7 spřádacího rotoru 2 bez nebezpečí rozptýlení, přičemž obvodová část separačního členu 37a mající největší průměr nebo jeho část, nacházející se mezi vyústěním 39a vodícího kanálu pro vlákna a tímto největším průměrem, účinně odděluje přiváděná vlákna od hotové příze. Toto oddělení je tak účinné proto, že zmíněná část separačního členu 37a působí celým svým obvodem v nejmenší možné vzdálenosti od skluzové stěny 7 rotoru 2.

ío U příkladu podle obr. 3 má první krycí těleso 20 obvyklý válcovitý nástavec 40, který ční do spřádacího rotoru 2 a na kterém vyúsťuje vodicí kanál 22 pro vlákna. Separační člen 37b je zde tvořen diskovým tělesem 41, které je uspořádáno koaxiálně na volném konci nástavce 40. Za účelem zlepšeného navádění přiváděných vláken na skluzovou stěnu 7 spřádacího rotoru 2 může mít diskové těleso 41 na straně obrácené k vyústění 39b vodícího kanálu 22 pro vlákna vodicí plochu 42 pro vlákna, která tvoří prodloužení odpovídajícího stěnového dílu 43 vodícího kanálu 22 pro vlákna. Takže může být tato vodicí plocha 42 provedena tak, že se prostírá prstencovitě kolem osy 36 spřádacího rotoru 2, přičemž může být položena do roviny příslušného stěnového dílu 43 vodícího kanálu 22 pro vlákna nebo vzhledem k tomuto stěnovému dílu 43 odkloněna směrem k největšímu průměru skluzové stěny 7 spřádacího rotoru 2.

Obr. 1 ukazuje spřádací ústroji I v provozní poloze. Vlákna transportovaná do spřádacího rotoru 2 transportním vzduchem skrze vodicí kanál 22 se ukládají na skluzovou stěnu 7 spřádacího rotoru 2, který se otáčí vysokou obvodovou rychlostí. Transportní vzduch po opuštění vyústění 39a. 39b vodícího kanálu 22 pro vlákna naproti tomu proudí přes ústí 6 spřádacího rotoru 2 a přilehlý otvor 27 do difuzoru 28, odkud je odsáván přes vzduchové podtlakové vedení 29.

V důsledku působení odstředivých sil sklouzávají vlákna podélně po skluzové stěně 7 do sběrné drážky 8 spřádacího rotoru 2, kde se ukládají a odkud jsou potom jako příze odtahována skrze odtahovou trubku 35.

Při svém postupu ke skluzové stěně 7 spřádacího rotoru 2 jsou vlákna nucena procházet podél kuželové plochy 38 nebo podél vodicí plochy 42 separačního členu 37a nebo 37b, takže nehrozí jejich rozbíhání ani změna jejich předem daného směru pohybu. Po dosednutí vláken na skluzovou stěnu 7 spřádacího rotoru 2 následuje již jen jejich kontrolovaný pohyb po této stěně a potom jejich sdružování a výroba jakostní příze.

Claims (9)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Spřádací ústrojí rotorového dopřádacího stroje, obsahující 35 - spřádací rotor, který má vstupní konec a výstupní konec, jakož i skluzovou stěnu pro vlákna, která se prostírá uvnitř spřádacího rotoru, přičemž její nejmenší průměr je na vstupním konci spřádacího rotoru a na jejím největším průměru je provedena sběrná drážka pro vlákna,

   - první krycí těleso, které je přiřazeno vstupnímu konci spřádacího rotoru a obsahuje zařízení na přivádění vláken do spřádacího rotoru,

   40 - druhé krycí těleso, které je přiřazeno výstupnímu konci spřádacího rotoru a obsahuje zařízení na odvádění příze ze spřádacího rotoru, a

   - fiktivní rovinu, která je proložena sběrnou drážkou pro vlákna a která z pohledu obsluhy rozděluje spřádací ústrojí na přivrácenou přední část a odvrácenou zadní část, vyznačené tím,

   45 že ve výstupním konci (4) spřádacího rotoru (2) je proveden středový otvor (9), jehož průměr je větší než průměr ústí (6) spřádacího rotoru (2) na vstupním konci (3).

   -4CZ 12526 Ul
2. 2. Spřádací ústrojí podle nároku 1, vyznačené tím, že výstupní konec (4) spřádacího rotoru (2) je umístěn v přední Části (A) a vstupní konec (
3. 3) spřádacího rotoru (2) v zadní části (B) spřádacího ústrojí (1), přičemž alespoň druhé krycí těleso (21) je vzhledem k pozici spřádacího rotoru (2) uspořádáno pohyblivě ze zavřené polohy do otevřené polohy (21).

   5 3. Spřádací ústrojí podle nároku 2, vyznačené tím, že uvnitř spřádacího rotoru (2) je umístěn separační člen (37a, 37b) rotačního tvaru, rozebíratelně spojený s prvním krycím tělesem (21) jako jeho nosičem a oddělující přiváděná vlákna a přízi od sebe navzájem, přičemž největší průměr separačního členu (37a, 37b) je větší než průměr ústí (6) spřádacího rotoru (2) na vstupním konci (3), ale zároveň menší než průměr středového otvoru (9) na výstupním konci

   10 (4) spřádacího rotoru (2) a než odpovídající průměr skluzové stěny (7) spřádacího rotoru (2).
4. 4. Spřádací ústrojí podle nároku 3, vyznačené tím, že separační člen (37a) ční do spřádacího rotoru (2), přičemž vykazuje protilehle a s malým odstupem od skluzové stěny (7) spřádacího rotoru (2) upravenou kuželovou plochu (38), jejíž konicita je v podstatě stejná, jako konicita skluzové stěny (7) spřádacího rotoru (2), aje proniknut vodicím kanálem (22) pro

   15 vlákna, jehož vyústění (39a) je uspořádáno na kuželové ploše (38).
5. 5. Spřádací ústrojí podle nároku 4, vyznačené tím, že separační člen (37b) je tvořen diskovým tělesem (41), které je uspořádáno na volném konci nástavce (40) prvního krycího tělesa (20) čnícího do spřádacího rotoru (2) a vykazujícího vyústění (39b) vodícího kanálu (22) pro vlákna.

   20
6. 6. Spřádací ústrojí podle nároku 5, vyznačené tím, že diskové těleso (41) má na straně obrácené k vyústění (39b) vodícího kanálu (22) pro vlákna upravenou vodicí plochu (42) pro vlákna, která tvoří prodloužení odpovídajícího stěnového dílu (43) vodícího kanálu (22) pro vlákna.
7. 7. Spřádací ústrojí podle nároku 6, vyznačené tím, že vodicí plocha (42)se prostírá

   25 prstencovité kolem osy (36) spřádacího rotoru (2).
8. 8. Spřádací ústrojí podle nároku 6 nebo 7, vyznačené tím, že vodicí plocha (42) je položena do roviny příslušného stěnového dílu (43) vodícího kanálu (22) pro vlákna.
9. 9. Spřádací ústrojí podle nároku 6 nebo 7, vyznačené tím, že vodicí plocha (42) je vzhledem k odpovídajícímu stěnovému dílu (43) vodícího kanálu (22) pro vlákna odkloněna

   30 směrem k největšímu průměru skluzové stěny (7) spřádacího rotoru (2).