CZ108799A3

CZ108799A3 - Kosmetický prostředek

Info

Publication number: CZ108799A3
Application number: CZ991087A
Authority: CZ
Inventors: Stewart Paton Granger; Anthony Vincent Rawlings; Ian Richard Scott
Original assignee: Unilever N. V.
Priority date: 1996-09-27
Filing date: 1997-09-18
Publication date: 1999-08-11
Also published as: JP2000503029A; ZA978653B; CN1237898A; AU4704497A; DE69718023D1; BR9711421B1; ES2188903T3; PL188577B1; CA2266925A1; CZ289857B6; JP3667772B2; KR100320137B1; EP0929288A1; BR9711421A; PL332544A1; KR20000048697A; DE69718023T2; EP0929288B1; CA2266925C; AR009099A1

Description

Vynález se týká kosmetického prostředku, obsahujícího amid mastné kyseliny a retinol nebo retinylester.

Dosavadní stav techniky

Retinol (vitamin A), je endogenní sloučenina, která se přírodně vyskytuje v lidském organismu a má. zásadní význam pro normální diferenciaci epitheliálních buněk. Z tohoto důvodu byly přírodní i syntetické deriváty vitaminu A Široce užívány k léčení různých kožních onemocnění a k obnově pokožky. Kyselina retinová byla užívána například k léčení akné, vrásek, lupenky, stařeckých skvrn a odlišně zbarvených oblastí pokožky, jak bylo popsáno například v publikacích Vahlquist A. a další, J, Invest. Dermatol., sv. 94, Hollad D. B. a Cunliffe W. J., 1990, str. 496 až 498, Ellis C. N. a další, Pharmacology of Retinols inSkin, Vasel, Karger, sv.

3, 1989, str. 249 až 252, Lowe N. J. a další, Pharmacology of Retinols in Sin, sv. 3, 1989, str. 240 až 248 a PCT patentová přihláška č. WO 93/19743.

Obvykle se považuje použití retinolu nebo esteru retinolu za výhodnější než použití samotné kyseliny. Retinol se přirozeně vyskytuje v lidském organismu a jeho použití se tedy považuje za bezpečnější než použiti kyseliny retinové. Estery retinolu se in vivo hvdrolyzují za vzniku retinolu.

Je pravděpodobné, že se estery retinolu a retinol v pokožce metabolicky mění na kyselinu podle následujícího schématu:

kyselina retinová.

I »•99 • ·

- 2 Většina endogenního retinolu je však rychle převedena na neúčinné estery mastných kyselin pro uložení v keratinocytech pokožky. Esterifikace retinolu na neúčinné retinylestery je prováděna v buňkách přenosem acylové skupiny alifatické kyseliny z acylCoA, reakce je katalyzována enzymem acylCoAretinoltransferázou, ARAT, nebo může jít o přenos acylové skupiny z fosfatidylcholinu, katalyzovaný enzymym lecithínretinolacyltransferázou, LRAT. Tyto esteri fikační reakce jsou v keratinocytěch velmi účinné, takže převážná většina 95 % buněčných retionidů je ve formě retinylesterů s mastnými kyselinami. Přestože tedy retinol a retinylestery jsou při použití bezpečnější než kyselina pětinová, jsou naneštěstí méně účinné.

Vynález je založen z části na objevu, že některé N-substituované amidy mastných kyselin mohou vyvolat inhibici uvedených esterifikačních reakcí a tím zvýšit účinek retinolu zvýšením množství retinolu, který je k dispozici pro přeměnu na kyselinu retinovou. To znamená, že směs takových N-substituovaných amidů mastných kyselin s retinolem nebo retinylestery svým účinkem odpovídá účinku kyseliny retinové, avšak použití směsi je bezpečnější. V evropské patentové přihlášce EP 742 005 (Unilever) s právem přednosti ze dne S. května 1995, zveřejněné 13. listopadu 1996, to znamená po dni, od nějž přísluší právo přednosti předmětné přihlášce, se uvádí kombinace amidů mastných kyselin s retinolem nebo substituovanými amidy mastných kyselin, avšak neuvádějí se specifické N-substituované amidy mastných kyselin, které se užívají podle vynálezu ani amidy mastných kyselin, které mají na dusíkovém atomu rozvětvený substituent, nesoucí alkoxyskupinu .

• ·

Podstata vynálezu

Podstatu vynálezu tvoří kosmetický prostředek, který obsahuje

a) 0,001 až 10 % retinolu nebo retinylesteru,

b) 0,0001 až 50 % N-substituovaného amidu mastné kyseliny obecného vzorce I

H.C—R_t 0 Hj—ΝΉ—C—R,

H₂C—O—R₃ (I) kde

R znamená alkyl nebo alkoxyskupinu vždy o 1 až 10 atomech uhlíku,

R„ znamená alkyl nebo alkenyl vždy o S až 25 atomech uhlíku, ťí.

R_ znamená alkyl o 1 až 5 atomech uhlíku nebo fosfátovou esterovou skupinu,

c) kosmeticky přijatelný nosič.

Uvedený prostředek je možno použít k péči o plet místním nanesením prostředku na pokožku. Tímto způsobem je možno napodobit účinek kyseliny retinové na pokožku.

Pod pojmem péče o plet se rozumí například: prevence a/nebo léčení suché pokožky nebo pokožky, poškozené zářením, zvláště slunečním zářením, léčení nebo prevence vrásek, stařeckých skvrn a jiných projevů stárnutí pokožky, jako jsou a · · · · ·

- 4 zvýšení flexibility stratům corneum nebo zesvětlení barvy pokožky, dále je možno pod tímto pojmem rozumět také potlačení tvorby mazu a obecně zlepšení stavu pokožky.

Bylo prokázáno, že N-substi.tuované amidy mastných kyselin obecného vzorce I pni. koncentraci 100 ^uM vyvolávají inhibici nejméně 20 % esterifikace, katalyzované LRAT nebo ARAT při měření microsomální zkoušky in vitro, která bude dále popsána. To znamená, že přítomnost N-substituovaného amidu mastné kyseliny obecného vzorce I v kosmetickém prostředku podle vynálezu podstatně zlepšuje účinnost retinolu nebo retinylesteru v tomto prostředku.

V průběhu přihlášky jsou všechna uváděná množství v kosmetickém prostředku hmotnostní, není-li výslovně uvedeno jinak.

První základní složkou kosmetického prostředku podle vynálezu je sloučenina ze skupiny, tvořené retinolem a retinylesteru. Pod. pojmem retinol se mimo jiné rozumí následující isomery retinolu. aífali-trans-retinol, 13-cis-netinol, 11-Cis-retinol , 9-cis-retinol, 3,4-didehydroretinol. Výhodnými isomery jsou alfall-trans-retinol, 13-cis-retinol, 3,4-didehydroretinol a 9-cis-retinol. Nejvýhodnější je alfall-tnans-retinol vzhledem k tomu, že je běžně dodáván.

Retinylester je ester retinolu. Retinvlestery, vhodné pro použití v kosmetickém prostředku podle vynálezu mají 1 až 30 atomů uhlíku, s výhodou 2 až 20 atomů uhlíku v esterové skupině, nejvýhodnější jsou estery, obsahující 2, 3 a 16 atomů uhlíku vzhledem k tomu, že jsou běžně dostupné. Jako příklady retinylesterů je možno uvést například: reti.nylpalmitát, retinylformiát, netinyláce tát, retinylpropionát, retiny lbutyrát, retinylvalerát, retiny1 isovalerát, retinyihexanát, retinylheptanoát, retinyloktanoát, netinylnonanoát,

4

4 4 4 4 * · · • 4 · 4**44 ·

4*4 · 4 · · · 4 4 44 44 44 4 * »· retinyldekanoát, retinylundekanoát, retinyllaurát, retinyltridekancát, retinylmyristát, retinylpentadekanoát, retinylheptadekanoát, retinylstearát, retinylisostearát, retinylnonadekar.oát, retinylarachidonát, retiny lbehenát, retinyllinoleát a retinyioleát.

Výhodné estery pro použití v kosmetickém prostředku podle vynálezu se volí z retinyIpalmitátu, retinylacetátu a retinylpropionátu vzhledem k tomu, Že tyto látky se běžně dodávají a jsou proto nejlevnější. Retínyllinoleát je rovněž výhodný vzhledem ke své účinnosti.

Retinol a/nebo retinylester je v prostředku podle vynálezu obsažen v množství 0,001 až 10 %, s výhodou v množství 0,01 až 1 % a zvláště 0,01 až 0,5 %.

Druhou základní složkou prostředku podle vynálezu je N-substituovaný amid mastné kyseliny obecného vzorce I ři,C—R. O

Ί II

HC—NH—C—

H,C—0—Rj kde

R.- znamená alkyl nebo alkoxyskupinu vždy o 1 až 10 atomech uhlíku,

R^ znamená alkyl nebo alkinyl vždy o 8 až 25 atomech uhlíku, R znamená alkyl o 1 až 5 atomech uhlíku nebo fosfátovou

O esterovou skupinu.

0

0 • · ·

• · 0 0

0 00

Ξ výhodou znamená R^ nasycenou alkylovou skupinu nebo alkoxyskupinu s lineárním řetězcem, obsahující 1 až 5 a zvláště 1 nebo 4 atomy uhlíku.

Výhodným významem pro R^ je nenasycený alkenylový zbytek s přímým řetězcem, obsahující 10 až 20, s výhodou 10 až 18 atomů uhlíku.

Optimálním významem pro Rg je zbytek kyseliny linolové (°18:2^ '

Výhodným významem pro je methylová skupina nebo fosfátová esterová skupina, s výhodou fosfátový ester cholinu nebo glykolu.

V nejvýhodnějším provedení se N-substituovaný amid mastné kyseliny volí ze sloučeniny s dále uvedeným vzorcem A a B

Vzorec A

II

-NH-C

* ·

Vzorec Β

N-substituovaný amid mastné kyseliny je v kosmetickém prostředku podle vynálezu obsažen v množství 0,0001 až 50, s výhodou 0,01 až 10 a zvláště 0,1 až 5 %.

N-substituovaný amid mastné kyseliny obecného vzorce I vyvolává v koncentraci 100 ^uM inhibici nejméně 20 % esterifikace retinolu, katalyzované LRAT nebo ARAT při měření mikrosomální zkouškou in vitro.

Zkouška na mikrosomech in vitro

Mikrosomy se získají způsobem podle publikace J. C.

Saari a D. L. Bredberg, CoA and Non-CoA Dependent Retinol Esterification in Retinal Pigment Epithelium, J. Biol. Chem., 263, 8084 až 8090, 1988.

Roztok, obsahující 0,1 M pufru s fosfátem sodným o pH 7, mM dithiothreitolu, 2 mg/ml sérového albuminu skotu, 40yuM roztok palmitoyl CoA, 40yuM roztok dialuroylfosfatidylcholinu, 10/uM roztok retinolu a zkoumanou látku nebo pouze rozpouštěd lo v případě slepé zkoušky se inkubuje 1 hodinu při teplotě • · · · · » to · · · to • * * · < · ·♦ »*«· ··· «···* ’· I • to ··*» *· _{# e ea}

- 8 37 °C s mikrosomální frakcí, izolovanou z pigmentových epitheliálních buněk sítnice skotu. Po inkubaci se reakce zastaví přidáním stejného objemu ethanolu a vytvořené retinylestery (retinyllaurát z reakce, katalyzované LRAT a retinylpalmitát z reakce, katalyzované ARAT) se extrahují hexanem. Hexanová vrstva se oddělí, odpaří pod dusíkem a odparek se analyzuje pomocí HPLC na sloupci v reverzní fázi C^g s rozměrem 3,9 x 300 mm při použití 80% methanolu v tetrahydrofunanu jako mobilní fáze a při detekci fluorescencí (excitace 325 nm, emise 480 nm) ke kvantitativnímu stanovení retinylesteru. Množství esteru, vytvořeného v přítomnosti rozpouštědla jako slepé zkoušky se pokládá za 100 %, ze získaných hodnot se vypočítá inhibice tvorby esterů v procentech pro každou ze zkoumaných látek. Pří kontrolním pokusu se stejné množství mikrosomů inaktivuje varem po dobu 5 minut, čímž dojde k nejméně 95% inhibici tvorby esteru.

Ve výhodném provedení vynálezu se užije N-substituovaný . . amid mastné kyseliny, který při koncentraci 100/UM vyvolá nejméně 40% inhibici esterifikace retinolu, katalyzované LRAT nebo ARAT.

Kosmeticky přijatelný nosič

Kosmetický prostředek podle vynálezu obsahuje také kosmeticky přijatelný nosič jako ředidlo, disperzní prostředí nebo nosič pro retinol a/nebo retinylester a N-substituovaný amid mastné kyseliny, nosič nebo nosné prostředí slouží zejména ke snadnému nanášení kosmetického prostředku na pokožku.

Nosná prostředí, odlišná od vody nebo užívaná společně s vodou zahrnují kapalná nebo pevná změkčovadla, rozpouštědla, zahuštovadla, látky, zadržující vodu a různé práškové materiály. Zvláště výhodným nosičem nevodné povahy je póly• «

0

- 9 *00 · « * 0 0 0 0

0 0 >0 00 00 dimethyIsiloxan a/nebo polydimethylfenylsiloxan. Silikony pro použití v kosmetickém prostředku podle vynálezu mají s výhodou viskozitu 10 až 10 000 000 mm^/s při teplotě 25 °C. Zvláště vhodné jsou směsi silikonů s nízkou a vysokou viskositou. Tyto silikony se běžně dodávají pod obchodními názvy Vicasíl SE a SF (General Electric Company) a pod čísly 200 a 550 (Dow Orning Company). Množství silikonu, které je možno použít v prostředku podle vynálezu je 5 až 95 %, s výhodou 25 až 90 % hmotnostních prostředku.

Kosmeticky přijatelný nosič bude tvořit obvykle 5 až 99,9, s výhodou 25 až 80 % hmotnostních prostředku a může v nepřítomnosti dalších kosmeticky přijatelných složek doplnit kosmetický prostředek na požadované množství. S výhodou tvoří nosné prostředí nejméně z 50 % a zvláště z 80 % hmotnostních voda. Výhodný obsah vody je zvláště 60 až 80 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kosmetického prostředku.

Případné další účinné a pomocné složky

K získání emulze typu voda v oleji nebo olej ve vodě, může být v kosmetickém prostředku podle vynálezu obsažen olej nebo materiál typu oleje spolu s emulgátorem v závislosti na hydrofilnělipofilní rovnováze HLB použitého emulgátoru.

Kosmetické prostředky podle vynálezu s výhodou obsahují ochranné látky proti slunečnímu záření. Jde o materiály, běžně užívané k ochraně proti ultrafialovému záření. Z těchto látek je možno uvést deriváty PABA, cinnamát a salicylát.

Je například možno použít oktylmethoxycinnamát a 2-hydroxy-4-methoxybenzofenon, známý také jako oxybenzon. Oktylmethoxycinnamát a 2-hydroxy-4-methoxybenzofenon se běžně dodávají pod obchodními názvy Parsol MCX a Benzophenon-3. Přesné množství těchto látek v emulzi se může měnit v závislosti na požadovaném stupni ochrany proti slunečnímu záření.

« * * · · 4 » »*

Další výhodnou případnou složkou jsou esenciální mastné kyseliny EFA, to znamená takové mastné kyseliny, které jsou nezbytné pno tvorbu plasmatické membrány všech buněk, například u keratinocytů dochází při nedostatku EFA ke zvýšené proliferaci. Tento stav je možno léčit dodáním EFA.

EFA také podporují biosyntézu lipidů v pokožce a zejména lipidy pro tvorbu bariery. Z esenciálních mastných kyselin je mošno zvláště uvést kyselinu linolovou, gamma-linolenovou, homo-gemma-1inolenovou, columbinovou, eicosa-(n-6,9,13)trienovou, erachidonovou, timnodonovou, hexaenovou a směsi těchto kyselin.

Další výhodnou případnou složkou mohou být azoly, například climbazol, bifonazol, clotrimazol, ketoconazol, miconazol, econazol, itraconazol, fluconazol, terconazol, butoconazol, sulconazol, lionazol a směsi těchto látek. Azoly mohou být do kosmetického prostředku podle vynálezu přidávány v množství 0,001 až 50, s výhodou 0,001 až 10 a zvláště v množství 0,1 az 5 % hmotnostních.

Do kosmetických prostředků podle vynálezu se často přidávají změkčovadla. Množství změkčovadel se může pohybovat v rozmezí 0,5 až 50, s výhodou 5 až 30 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost prostředku. Změkčovadla pro toto použití jsou látky z různých chemických skupin, jako estery, mastné kyseliny a alkoholy, polyoly a uhlovodíky.

Estery mohou být monoestery nebo diestery. Přijatelnými příklady diesterů mastných kyselin mohou být dibutyladipát, diethylsebakát, diisopropyldimerát a dioktylsukcinát. Přijatelné estery mastných kyselin s rozvětveným řetězcem zahrnují 2-ethylhexylmyristát, isopropylstearát a isostearylpalmitát. Přijatelné estery trikarboxylových kyseliny zahrnují triísopropyltrilinoleát a třílaurylcitrát. Přijatelné

- 11 4 4 4 4 ··· 9 4*« • · * · · «· 4 4 4*4 • · 4 » 4 « 4 4 «444 44 44 44 44 estery mastných kyselin s přímým řetězcem zahrnují laurylpalmitát, myristyllaktát, oleylerukát a stearyloleát. Výhodnými estery jsou kokokaprylát/kaprát (směs kokokaprylátu a kokokaprátu), acetát myristyletheru propylenglykolu, diisopropyladipát a cetyloktanát.

Z vhodných mastných alkoholů a kyselin je možno uvést sloučeniny, obsahující 10 až 20 atomů uhlíku. Zvláště výhodné jsou cetyl-, myristyl-, palmítyl- a stearylalkoholy a příslušné kyseliny.

Z polyolů, použitých jako změkčovadla je možno uvést alkylpolyhydroxysloučeniny s přímým nebo rozvětveným řetězcem. Výhodnými látkami z této skupiny jsou propylenglykol, sorbitol a glycerol. Použitelné jsou také polymerní polyoly, jako polypropylenglykol a polyethylenglykol. Butylenglykol a propylenglykol jsou zvláště výhodné jako látky, které usnadňují průnik.

Z uhlovodíků, použitých jako změkčovadla je možno uvést zejména uhlovodíky, obsahující 12 až 30 atomů uhlíku. Specifickými příklady mohou být minerální oelj, vazelína, squalen a isoparafiny.

Další kategorií funkčních složek pro kosmetické prostředky podle vynálezu jsou zahuštovadla. Látky tohoto typu budou obvykle obsaženy v množství 0,1 až 20, s výhodou 0,5 až 10 % hmotnostních z celkové hmotností kosmetického prostředku. Jako příklady zahuštovadel je možno uvést zesítené polyakryláty, dodávané pod obchodním názvem Carbopol (B, F. Goodrich Company). Je také možno užít gumy, jako xanthan, carrageenan, želatinu, karayu, pektín a gumu z bobů. Za určitých okolností může být zahuštovadlo voleno z látek, použitých jako silikon nebo jako změkčovadla. Například silikonové pryže s viskositou vyšší než 10 centistoke • · « Β Β ·

Β · • «

- 12 « Β Β • Β ΒΒ

Β

ΒΒ a také některé estery, například glycerolstearát mohou v kosmetickém prostředku splnit dvojí funkci.

Do kosmetických prostředků podle vynálezu je možno začlenit také práškové materiály. Takovými složkami jsou například křída, mastek, kaolin, škrob, smektit, chemicky modifikovaný křemičitan hořečnatohlinitý, organicky modifikovaná montmorilonitová hlinka, hydratovaný křemičitan hlinitý, vysušený oxid křemičitý, oktenylsukcinát škrobu ve formě hlinité soli a směsi těchto látek.

Do kosmetických prostředků podle vynálezu mohou být zařazeny v malém množství také další složky, jako jsou barvivá, parfémy a podobně. Množství těchto složek se může pohybovat v rozmezí 0,001 až 20 % hmotnostních.

Použití kosmetického prostředku

Kosmetický prostředek podle vynálezu je primárně určen pro místní podání na lidskou pokožku, zejména k péči o plet a k prevenci nebo odstranění vrásek nebo jiných projevů stárnutí pokožky.

Při použití se malé množství prostředku, například 1 až 100 ml, nanese na příslušné částí pokožky z vhodné nádobky nebo aplikátoru a popřípadě se pak materiál roztírá a/nebo vetře do pokožky rukou, prsty nebo vhodnými pomůckami.

Výrobky a balení

Prostředky podle vynálezu pro místní podání mohou být například emulze, krémy nebo gely. Tyto materiály mohou být baleny do vhodných nádobek podle viskozity a předpokládaného *· ** 44 44 • · 4 4 4 · * *444 · 44 « « 4 · · · « « «« 4444 44 · použití. Například emulze nebo krémy je možno uložit do lahviček, popřípadě opatřených ve výstupním otvoru kuličkou pro snadnější nanášení, nebo je možno prostředek uložit do přístroje pro nanášení aerosolu s hnacím prostředkem nebo do nádobky s mechanickým nanášením pomocí prstů. V případě krému je možno použít nedeformující se kelímek nebo také tubu. Prostředek je rovněž možno ukládat do kapslí, například podle US 5 063 057.

Praktické provedení vynálezu bude osvětleno následujícími příklady, které však nemají sloužit k omezení rozsahu vynálezu. V příkladové Části přihlášky budou užity různé materiály a budou také prováděny různé typy zkoušek.

Materiály a metody

Buněčná kultura

Lidské keratinocyty, izolované z předkožky novorozence působením trypsinu se pěstují v Eaglově prostředí v Dulbeccově modifikaci DME Kams F12 (1 : 1) s 10 % fetálního telecího séra v přítomnosti ozáření myších fibroblastů 3T3 pro zahájení dělení kolonií keratinocytů. Buňky byly pěstovány až do druhé pasáže a pak byly udržovány ve zmrazeném stavu pro příští použití. Pak byly keratinocyty opět rozmraženy ve svrchu uvedeném prostředí a pěstovány 5 dnů, načež bylo prostředí vyměněno na prostředí na bázi MCBD 153, prosté séra a vhodné pro pěstování keratinocytů, KGM (Clonetic Corporation, San Diego, CA), prostředí obsahuje 0,15 mM vápníku, nebo je také možno užít prostředí KSFM, prosté séra a vhodné pro pěstování keratinocytů (GIBCO), které obsahuje 0,09 mM vápníku. Ve dni 7 vytvořil buněčný materiál vrstvu, souvislou na 80 až 90 %, vrstva byla zpracována trypsinem a nanesena na plotny v prostředí, prostém séra, pro různé zkoušky.

· · * • · · *

ΜΙ «Μ • · • 4 «· » · · α · · · · • * · « * · · • · «

Zkouška na transglutaminázu

Zkouška na transglutaminázu a diferenciace keratinocytů

V průběhu konečné diferenciace epidermis se vytváří na vnitřním povrchu periferie buněk vrstva bílkoviny s tloustkou 15 nm, označovaná jako obalová vrstva CE. Tato vrstva CE je tvořena řadou bílkovin, které byly spolu zesítěny za tvorby N -(gamma-glutamyl)lysinisodipeptidových vazeb, tato tvorba je katalyzována působením nejméně dvou různých transglutamináz TG, k jejichž expresi dochází v epidermis. K expresi transglutaminázy I TG I dochází ve velkém množství v diferencovaných vrstvách epidermis, zvláště v granulami vrstvě, avšak nedochází k ní v nediferencované bazální vrstvě. To znamená, Se uvedený enzym je vlastně průkazem diferenciace keratinocytů, přičemž, vyšší množství enzymu je vždy ukazatelem diferencovanějšího stavu. Při průkazu tohoto enzymu zkouškou ELISA při použití protilátky proti uvedenému enzymu je možno prokázat stav diferenciace vypěstovaných keratinocytů, jak bude uvedeno v následujících příkladech.

V případě příkladu 1 bylo použito následujícího postupu:

Keratinocyty, vypěstované svrchu uvedeným způsobem, byly naneseny na plotnu s 96 vyhhloubeními v množství 3000 buněk na vyhloubení ve 200 mikrolitrech živného prostředí.

Po inkubaci 4 dny bylo prostředí vyměněno za prostředí, obsahující zkoumané látky, každá látka byla ušita v dané koncentraci vždy v šesti opakováních. Pak byly buňky pěstovány dalších 72 hodin a pak po odsátí živného prostředí byly plotny uloženy při teplotě -70 °C. Pro použití byly plotny vyjmuty z mrazicího zařízení a buněčný materiál byl promyt ΡΒΞ. Bylo přidáno 100 mikrolitrů sterilní vody a buněčný materiál se rozruší zmrazením na -70 °C s následným rozmražením. Buňky se inkubují 1 hodinu při teploto místnosti v PBS se 3 %

BSA, jde o promývací pufr se sérovým albuminem Skotu, pak se buněčný materiál promyje čerstvým podílem promývacího pufru. Buňky se inkubují spolu s 50 mikroiitry primární myší monoklonální protilátky proti lidské transgiutamináse, IgG (Biomedical Industries) v ředění I : 2000 v promývacím pufru 1 hodinu při teplotě 37 C a pak se promyjí dvakrát po sobe promývacím pufrem. Pak se buněčný materiál inkubuje 150 mikrolitry sekundární protilátky (fragment Fab, protilátka IgG proti myším tkáním, konjugované s peroxidázou, Amersham) v ředění 1 : 4000 v promývacím pufru 1 hodinu při teplotě 37 °C, načež se dvakrát promyje promývacím pufrem. Buňky se Inkubují s roztokem substrátu, jde o roztok 4 mg o-fenylend.i aminu a 3,3 mi.krolit.ru 30% peroxidu vodíku v 10 ml 0,1 M citrátového pufru o pH 5,0 celkem 5 minut při teplotě místnosti ve tmě pod hliníkovou fólií. Reakce se zastaví přidáním 50 mikrolitrů 4 N kyseliny sirové. Absorbance vzorků se odečítá příslušným přístrojem při 492 nm. Z.e šesti vzorků byly ke čtyřem vzorkům přidány obě protilátky, ke dvěma byla přidána pouze sekundární protilátka ke stanovení vazby protilátky, konjugované s enzymem. Koncentrace transglutaminázy byly stanoveny odečtením takto zjištěného pozadí z koncentrace, zjištěné v jednotlivých vzorcích a stanovením směrodatné odchylky pro vzorky, k nimž byly přidány obě protilátky,

V případě příkladu 3 bylo použito následujícího postupu:

Keratinocyty, vypěstované svrchu uvedeným způsobem byly naneseny na plotnu s 95 vyhloubeními v množství 3000 buněk na vyhloubení ve 200 ^-υΐ živného prostředí. Po inkubaci 4 dny bylo prostředí nahrazeno prostředím s obsahem zkoumaných látek, zkoušky byly prováděny v šesti opakováních. Pak byl buněčný materiál pěstován ještě 72 hodin, načež byly po odsátí

- 16 00« • 0 « · · · · » · |» 0 »· » *· ·· ·» živného prostředí plotny uloženy při -70 °C. Po vyjmutí z mrazícího zařízení byl buněčný materiál znovu zmražen a rozmražen a pak třikrát promyt PBS. Pak byly buňky inkubovány 1 hodinu při teplotě místnosti v pufru ΤΒΞ s 5 % BSA. Pak byly buňky inkubovány se 100 mikrolitry primární protilátky, monoklonální myší protilátky IgG proti lidské transglutamináse (Biomedical Technologies lne.) v ředění 1 : 7000 v pufru TBS s 1 % BSA 2 hodiny při teplotě 37 °C, načež byly 6x promyty promývacím pufrem TBS s 1 % BSA a s 0,05 % Tween-20. Pak byl buněčný materiál inkubován se 100 mikrolitry fragmentu Fab sekundární protilátky, protilátky IgG proti myším tkáním, konjugované s peroxidázou (Amersham) v ředění 1 : 4000 v promývacím pufru celkem 7 hodiny při teplotě 37 °C, načež byl materiál 3x promyt promývacím pufrem a pak ještě 3x PBS. Buňky pak byly inkubovány s roztokem substrátu, 4 mg o-fenylendiaminu a 3,3 mikrolitrů 30% peroxidu vodíku v 10 ml 0,1M citrátového pufru o pH 5,0 celkem 5 minut při teplotě místnosti a ve tmě pod hliníkovou folií. Reakce byla zastavena přidáním 50 mikrolitrů 4 N kyseliny sírové. Absorbance vzorků byla odečítána příslušným přístrojem při 492 nm. Ze šesti, opakování byly ke čtyřem vzorkům přidány obě protilátky a ke dvěma z nich pouze sekundární protilátka ke stanovení pozadí vazby enzymu konjugovanou protilátkou. Koncentrace transglutaminázy I byly stanoveny odečtením tohoto pozadí od výsledku pro každý ze vzorků za současného stanovení směrodatné odchylky.

Stanovení DNA

Množství transglutaminázy I, zjištěná po zpracování buněk může být ovlivněna počtem buněk, to znamená, že čím větší bude počet buněk, tím vyšší bude koncentrace enzymu. Koncentrace enzymu byla tedy normalizována na obsah DNA v buňkách téhož vyhloubení, čímž byly vyloučeny variace, způsobené ·« «« ·» ·♦ ** ·* ·«·· · · · · · · * * φ · · · ·»· « · » • > · · · ·* ··*··* » · · ··*· · « «« »+«· »· ►· ♦· ·· rozdílem v počtu buněk. Kvantitativní stanovení DNA je zvláště vhodným ukazatelem počtu buněk včetně keratinocytů vzhledem k tomu, že každá, z buněk má stejný genom a tím i stejné množství DNA. Celkové množství DNA ve vyhloubení je tedy přímo úměrná poctu buněk v tomto vyhloubení. Pak je možno stáhnout údaje o koncentraci enzymu na zjištěné množství DNA.

Keratinocyty byly naneseny na plotny s 96 vyhloubeními v množství 3000 buněk na vyhloubení ve 200 mikrolí.trech živného prostředí. Po inkubaci 4 dny bylo prostředí nahrazeno prostředím s obsahem zkoumaných látek, každá zkouška byla provedena v Šesti opakováních. Pak byly buňky pěstovány ještě 72 hodin, načež bylo živné prostředí odstraněno odsátím a plotny byly uloženy nejméně na 1,5 hodiny při teplotě -70 °C. Pak byly plotny vyjmuty z mrazicího zařízení a na 30 minut rozmraženy, do každého vyhloubeni byio přidáno 100 mikrolitrů barviva Hoechst (konečná koncentrace I mikrogram/ml) a plotny byly inkubovány 15 minut, překryty a výsledek byl odečítán fluorimetrem (excitace 360 nm, emise 460 nm). Pak byl roztok barviva odstraněn a vyhloubení byla promyta PBS a tak připravena na stanovení transglutaminázy.

Příklady provedení vynálezu

Příklad i

Kyselina retinová je účinnější než retinol při změně stadia diferenciace keratinocytů

Byl sledován účinek transglutaminázy, normalizované na obsah DMA v buňkách po přidání kyseliny retinové RA a retinolu ROH, výsledky jsou shrnuty v následující tabulce 1:

·· 0» k 0 0 ·· ·» » · · • · · • · · · • · ♦ •« · · · · *· • 0 0 • 0 0 0· * 0 0 ·

0 0 0

00 t

d λ:

E-<

·· » * • 9

9

V» ·« 99 • « 4 · · · · • · · · * ·Μ • * 9 9 9 · 9 9 9

9 9 9 9 9 9 ·«·· 99 99

- 19 9 9 • 9 • 99 • 9

Všechny zkoušené koncentrace kyseliny retinové, to znamená 2,5 x 10 M, 2,5 x 10 M a 2,5 x 10 M snižovaly diferenciaci keratinocytu ve významně vyšším rozsahu než retinol ve stejných koncentracích. Snížení množství transglutaminázy bylo závislé na dávce jak v případe kyseliny retinové, tak v případě retinolu. To je v souladu se skutečností, že kyselina retinová má na diferenciaci epithelu větší účinnost než retinol.

Příklad 2

Esterifíkace retinolu v mikrosomech in vitro

Mikrosomy byly získány podle publikace J. C. Saari a

D. L. Bredberg, CoA and Non-CoA Dependent Retinol Esterifikation in Retinal Pigment Epithelium, J. Biol. Chem., 23,

8084 až 8090, 1988:

Roztok, obsahující 0,1 M pufru s fosfátem sodným o pK 7, mM dithiothreitolu, 2 mg/ml sérového albuminu skotu, 40/UM roztok paimitoyl CoA, 40 u.M roztok dialuroyIfosfatidylcholinu, ÍOyUM roztok retinolu a zkoumanou látku nebo pouze rozpoušted _lo v případě slepé zkoušky se inkubuje 1 hodinu při teplotě 37 s mikrosomální frakcí, izolovanou z pigmentových epi — theliálních buněk sítnice skotu. Po inkubaci se reakce zastaví přidáním stejného objemu ethanolu a vytvořené retinyl— estery (retinyllaurát z reakce, katalyzované LRAT a retínylpalmitát z reakce, katalyzované ARAT) se extrahují hexanem. Hexanová vrstva se oddělí, odpaří pod dusíkem a odparek se analyzuje pomocí HPLC na sloupci v reversní fázi C_ig s rozměrem 3,9 x 300 mm při použití 80% methanolu v tetrahydrofuranu jako mobilní fáze a při detekci fluorescencí (excitaa· ·· • a a a a a a a aa a »a t a aa aa • · ·· « · · · • · · • * · » · · «· ♦··· ·· ·· • · · • · ·· ta a · a a a a a a ta a· ce 325 nm, emise 480 nm) ke kvantitativnímu stanovení retínylesteru. Množství esteru, vytvořeného v přítomnosti rozpouštědla jako slepé zkoušky se pokládá za 100 %, ze získaných hodnot se vypočítá inhibice tvorby esterů v procentech pro každou ze zkoumaných látek. Při kontrolním pokusu se stejné množství mikrosomů inaktivuje varem po dobu 5 minut, čímž dojde k nejméně 95% inhibici tvorby esteru.

Získané výsledky jsou shrnuty v následujících tabulkách 2A a 2B.

Sloučeniny v tabulce 2A byly podrobeny zkouškám při koncentraci 100 /UM, kdežto sloučeniny v tabulce 2B byly zkoušeny při koncentraci 10/UM.

Mimoto byla podrobena zkouškám také sloučenina vzorce C, která není zahrnuta do předmětu vynálezu.

Vzorec C

•OCK.

000 · - . , „ • · 0 0 0000 00 « * · * ·· ·0 0 00000 • · 0 0000 0 00 0 00« «0 ««
	- 21 -
	T	a b u 1 k a 2A
sloučenina		ž inhibice ARAT	% inhibice LRAT
kontrola		0	0
vzorec C		0	0
vzorec B		83	92
vzorec A	- »·	54	48
	T	a b u 1 k a 2B
sloučenina	%	inhibice ARAT	% inhibice LRAT
kontrola		0	0
vzorec C		N/D	N/D
vzorec B		42	51
vzorec A		43	0
Z výsledků, že N-substituované	uvedených v tabulkách 2A a amidy mastných kyselin, v	23 je zřejmé, nichž obsa-

huje více než 7 atomů uhlíku, to znamená sloučeniny vzorce A a B jsou účinnými inhibitory esterifikace retinolu, katalyzované působením LRAT a ARAT.

Příklad 3

Byl sledován vliv sloučenin z tabulky 3 a kombinací těchto sloučenin na diferenciaci keratinocytů. Získané výsledky byly vyjádřeny v procentech kontrolní hodnoty. Koncentrace transglutaminázy byla normalizována na stanovené množství DNA.

• · * · « ·

	< υ φ Ρ	ο	V*»	ο»		CN
	0	ο	η	ΙΓ)		Ο
	Ε·]	ο	ιη	Ο	1	ο
	>	ο	* ο	ο		ο
0	X
Φ
&	γ
	ο
3-	W

X

Ό

Ε-ι »3

Ρ >.

Ο

C •ι-ί

Ρ ο

ρ ο

φ η

α χ

tn

ΓΊ

C1 σι ο

ιη <Ν ιη

ΓΊ ιη ο

ω '0

Ο

Η

C <

C

Ν.

C2

X ιη

Μ ο

ΓΊ

Ο ίΛ

ΟΊ

Ο φ

ιη ο

υ ίο

Ν' >

Γ'¹ ~>

φ

Clí Ρ Ρ ρ ρ ο

Ο Ο ÍH c c ρ ό & c ο ο

C ΝΛ' <

Ξ

Ο ω

Ώ

Ο ρ

ο

5<ρ e

Ρ

-H >;

Ρ

C

Ρ

C ο

λ:

Ό

Ή

O CK> ca ο

Ο Γ*· ιη ρ

ο ο

ηι ο

φ

Φ λ:

φ c

•Η ϊθ

Ο ί—ι 0 Φ Ρ C ο co (Ν ιη +1 σι . σι • σι ςη ό m —

Ρ σι η

+1 ο —

Ό • σι ιη γρ ιη Γ' ο

Η r m οο • π Ρ ΓΡ —[*· σι η

-Η

Ο

Ρ

Ρ ρ

ο ί—4

X ιη η

ο ο Ρ C X Ρ ιη ρ • (D Ρ Κ <

ο φ' ί-,

Ο

Ν >

(%09ϊ Η,.Ολ f-H +

X ιη X • Ο ρ X

Ρ

II c

·· · · · · · · · I * » » · · · «· «· ··· ··· « 4 · 4 4 · 4 * » »4 ·4·4 ·4 ·· ♦· »·

- 23 -7

Koncentrace 2,5 x 10 M kyseliny retinové byla účinná při potlačení koncentrace transglutaminázy TG I na 69 % kon.. -7 -4 trolm hodnoty. Koncentrace 2,5 x 10 M retinolu a 10 M sloučeniny vzorce A byly méně účinné v případě, že byly po—7 užity samy o sobě. Avšak kombinace 2,5 x 10 M retinolu a -4

M sloučeniny vzorce A potlačila koncentraci enzymu v keratinocytěch až na 58 % kontrolní hodnoty. Z příkladu je rovněž zřejmá dobrá korelace mezi údaji, získanými na mikrosomech a údaji na buněčné kultuře.

V příkladech 4 až 9 jsou uvedeny různé kosmetické prostředky podle vynálezu, určené pro místní podání. Tyto prostředky mohou být připraveny běžným způsobem a jsou vhodné k uvedenému účelu. Zvláště se předpokládá použití těchto prostředků v případě vrásčité, drsné, suché, otupující se a/nebo slunečním zářením poškozené pokožky ke zlepšení jejího vzhledu a pocitu na pokožce a také použití v případě zdravé pokožky k prevenci nebo zpomalení jejího poškození.

Příklad 4

Tento příklad uvádí prostředek podle vynálezu typu emulze voda v oleji s vysokým obsahem vnitřní fáze.

složka % hmotnostní retinol 0,5 plně hydrogenovaný kokosový olej 3,9 sloučenina vzorce A 5

Bri j 92^X 5

Benton 38 0,5

MgSQ₄.7H₂0

0,3

- 24 » ♦ · » V V * - , .

· · ·**«* »4«· • · · ···« « · • · »··« · · · · · · * · butylovaný hydroxytoluen parfém voda ^x Brij 92 je polyoxyethylen

Příklad 5

Tento příklad popisuje složka retinol minerální olej sloučenina vsorce B

Brij 56^X

Alfol 16RD^X rrie hnáno! amin butan-1,3-diol xanthanová guma butylovaný hydroxytoluen voda

0,01 podle potřeby do 100 (2) oleylether.

krém typu olej ve vodě % hmotnostní

0,15

Δ

0.75

0,3

0,01 do 100

Brij 56 je cetylalkoholpolyethylenethylether (10) Alfol 16RD je cetylakohol.

9·· • 9 · * · · · ·« ♦ · * · · · ♦ · «

- 25 Příklad 6

Příklad popisuje kosmetický prostředek ve formě alkoholového lotionu.

složka	% hmotnostní
* retinylpalmi tát	0,15
< sloučenina vzorce B	0,5
ethanol	40
butylovaný hydroxytoluen	0,01
voda	do 100
Příklad 7

Příklad popisuje další kosmetický prostředek ve formě alkoholového lotionu.

složka	% hmotnostní
retino!	0,15
sloučenina vzorce A	0,2
ethanol	40
antioxidační látka	0,1

voda do 100

Příklad 8

Tento příklad popisuje opalovací krém podle vynálezu.

složka % hmotnostní retino! 0,01 síoučenina vzorce A 0,3 silikonový olej 200 cts 7,5 glycerylmonostearát 3 cetostearylaikohol 1,6 polyoxyethylen (2)-cetyiakohol 1,4 xanthanová guma 0,5

Parsol 1789 1,5 oktylmethoxyclnnamát (PARSOL MCX) 7 parfém podle potřeby barvivo podle potřeby voda do 100

Příklad 9

V tomto příkladu se uvádí nevodný prostředek podle vyn lezu pro péči o plet.

• · a ·

- 27 složka % hmotnostní retinylpalmitát 0,15 sloučenina vzorce Β 1 silikonová pryž ΞΕ-30^ 10 silikonová kapalina 345 20 silikonová kapalina 344 55,79 squalen 10 kyselina línolová 0,01 cholesterol 0,03 kyselina 2-hydroxy-N-oktanová 0,7 linoleát vitaminu E 0,5 květinový olej 0,5 ethanol 2 dimethylsilikonový polymer s molekulovou hmotností nejméně 50 000 a viskositou nejméně 10 000 cts při 25 °C (GEC), cyklický pentamer dimethylsiloxanu (Dow Corning Corp.), tetramcr dimethylsiloxanu (Dow Corning Corp.).

Sloučeniny z jednotlivých příkladů byly získány z následujících zdrojů:

retinol Sigma retinylpalmitát Sigma kyselina retinové. Sigma

N-substituované amidy mastných kyselin University of Utrecht, Nizozemí.

Claims

1. Kosmetický prostředek, vyznačující se t í m , že obsahuje

a) 0,001 až 10 % retinolu nebo retinylesteru,

b) 0,0001 až 50 % N-substituovaného amidu mastné kyseliny obecného vzorce I

HC—ΝΉ—C—R,

H,C-R, (II kde

R, znamená alkyl nebo alkoxyskupinu vždy o 1 až 10 atomech uhlíku,

R^ znamená alkyl nebo alkenyl vždy o 8 až 25 atomech uhlíku, r znamená alkyl o 1 až 5 atomech uhlíku nebo fosfátovou

O esterovou skupinu,

c) kosmeticky přijatelný nosič.

2. Kosmetický prostředek podle nároku 1, vy znáčů j í c í se tím, že obsahuje N-substituovaný amid mastné kyseliny, který v koncentraci 100 ^uM vyvolává inhibici nejméně 20 % esterifikace retinolu, katalyzované LRAT nebo ARAT při měření in vitro na mikrosomech.

- 29 00 * 0 0 • 0 · 0 · · · · · ·

3. Kosmetický prostředek podle nároku 2, vyznačující se tím, že obsahuje N-substituovaný amid mastné kyseliny, který v koncentraci 100 ^uM vyvolává inhibici nejméně 40 % esterifikace retinolu, katalyzované LRAT nebo ARAT při měření na mikrosomech in vitro.

4. Kosmetický prostředek podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že se retinylester volí ze skupiny retinyIpalmitát, retinylacetát, retinylpropionát a směsi těchto látek.

5. Kosmetický prostředek podle některého z nároků 1 až 3, vyznačuj íeí s e t í m , že jako retinylester obsahuje retinyllinoleát.

6. Kosmetický prostředek podle některého z nároků 1 až 3,vyznačuj íeí se tím, že jako složku a) obsahuje retinol.

7. Způsob péče o plet, vyznačující se tím, že se místně nanáší kosmetický prostředek podle některého z nároků 1 až f>.

8. Způsob napodobeni kožku, vyznačuj í c náší kosmetický prostředek účinku kyseliny retinové na poí se t í m , že se místně na podle některého z nároků 1 až 6