CS509590A3 - Electric motor and process for producing thereof - Google Patents

Description

- 1 ·.

Ny&ález se týká malého elektromotoru a způsobu jeho výroby,zejména konstrukční a výrobní řady motorových modelů, která využí-vá co nejmenšího počtu druhů součástí pro co největší rozsah kon-krétních aplikací takových motorů při dosažení co nejnižěí cenypoužívaných součástí a co nejlevnějšího montážního postupu pro 'různá použití, zejména pro použití u elektromotorků pro motoro-vá vozidla. V průmyslových odvětvích, používajících elektromotorů, na-příklad v automobilovém průmyslu, vyžaduje každé použití elek-tromotoru značný počet individuálních součástí, přičemž početspolečných součástí, využitelných u všech nebo alespoň většíhopočtu elektromotorů, je velmi malý. Například v automobilovémprůmyslu se pro každý model automobilu používají jiné elektro-motorky a také u jediného typu automobilu je použito několikarůzných elektromotorků, například pro ventilátor topení je použi-to jiného motorku, než pro ventilátor klimatizační jednotky a timodelů s předními hnanými koly je používán také jiný motorekpro pohon ventilátoru chladiče.

Specifickým příkladem tohoto malého počtu používaných spo-lečných součástí v automobilovém průmyslu je konstrukce skříněmotoru, sestávající ze základní Části, zadního Štítu a předníhoŠtítu, sdruženého s upevňovací přírubou. Při dosavadní praxi mě- f-t: Λ X'f

ly přední Štíty e upevňovací přírubou pro každé použití jiné % konstrukční provedení, což vyžadovalo speciální nástroje pro £ každou rozdílnou konstrukci štítu, protože u každého provedeníse vyskytuje jiná axiální poloha předního štítu vůči vlastní | skříni elektromotoru. Nástroje pro kombinovaný přední štít mo-toru, vytvořený vcelku s připevňovaní přírubou, jsou velmi ná- |· kladné. Γ.--Μ ¥ automobilovém průmyslu, proto bylo dosud běžné mít k dispo- 7· zici tolik sad výrobních nástrojů, kolik bylo různých druhů po-užití elektromotorů. Tato praxe však vede v podstatě k nehospodář- |·nému využívání materiálů a nástrojů, z nichž každý speciální ná-stroj je využíván jen v nízkém počtu krátkodobých pracovníchoperací, což vede ke zvyšování výrobních nákladů na vyráběnou /« jednotku, protože počet různých elektromotorků se zvyšuje nad ;

únosnou míru. -I

Pro snížení výrobních nákladů a výrobní náročnosti je proto I

třeba vyřešit typovou řadu motorů, která by vyžadovala omezený ' I počet základních součástí, které by bylo možno s malými obměna- s· mi konstrukčního provedení a výrobního postupu využít pro hoto- vení co největšího počtu, druhů motorů pro různá využití v moto- <1

rových vozidlech, přičemž součásti by mělo být možno vyrábět I

ták, aby jejich chod při provozu byl co nejtišší, aby tyto sou- I Části měly co nejdelší životnost a aby jejich výrobní náklady ý·

byly co nejnižší. I

Také sběrné kartáčové jednotky pro-elektromotory a generáto- : l

ry se dosud liší svou konstrukcí, i když mají společné základní I

části, mezi které patří úložná pouzdra pro uložení kartáčků, pru- I 'ή. 4’, žiny pro vyvozování tlaku na kartáčky a přitlaČování kartáčkůna komutátor, přívodní vedení pro přívod proudu do kartáčků akonečně montážní prvky pro udržování těchto součástí v náležitépoloze, které zahrnují také prostředky pro upevnění celé. tétosoustavy k motoru v takové poloze, ve které je zajištěn správ-ný polohový vztah kartáčků a komutátoru. Životnost elektromotorů, používaných zejména u domácích elek-trických spotřebičů, strojků a jiných zařízení nebo automobilů,popřípadě průmyslových využití, je zpravidla funkcí délky kar-táčkových uhlíků, rychlosti opotřebení těchto kartáčků nebo vpřípadě vyměnitelných kartáčků, počtem možných výměn kartáčků dovýrazného opotřebení komutátoru. .....

ΐ; £ ·< i '•4

Je známo, Že rachlost opotřebení kartáčků je funkcí zatíže-ní, které je na ně vyvozováno, rychlosti otáčení motoru a tlakupružin na kartáčky, potřebného pro udržování kontaktu s komutá-torem. Bylo také zjištěno, že při příliš velkém tlaku pružin, se 'opotřebení_kartáčků značně urychluje a na komutátoru se,, vytvářífilm s nepříznivými vlastnostmi, přičemž žívotnost~k"artářků^ra-pidně klesá. Naopak při příliě malém přítlaku dochází k jiskřenív důsledku značného dotykového odporu a k mechanickému oděru kar-táčků, které při malém tlaku poácakují na obvodu komutátoru, při-čemž tím se také výrazně zkracuje Životnost kartáčků.

KartáČkové jednotky pro elektromotorky v motorových vozid-lech obsahují zpravidla ěroubovicovou pružinu, dosedající nauhlíkový kartáč, přičemž, obě tyto součásti jsou uloženy v kra-bicovém pouzdru tak, že kartáček je pritlačován proti komutáto-ru. I když je toto řešení běžně využíváno, má řadu nevýhod a ome- -4- zení. Zejména se toto omezení týká tlaku, -vyvozovaného šroubo-vicovou pružinou, který je funkcí stlačení nebo roztažéní pru-žiny. Je-li kartáčová souprava nová a kartáče mají svoji maxi-mální délku, je pružina stlačena na maximum a tlačná síla jetedy nejvyšší. Na konci životnosti této soupravy je roztažení í pružiny na své nejvyšší hodnotě a tlak vyvozovaný na komutátorje menší než potřebný. S ohledem a v závislosti na těchto pru-žinových hodnotách je pouze Část z celkového rozsahu opotřebeníkartáčů vystavena působení optimálního tlaku pružiny. U běžných kartáčových pružin, používaných v automobilovém '

průmyslu, se projevuje nerovnoměrnost a nestálost tlačné síly. U

Jinými slovy, čím silněji a na větší vzdálenost je pružina táže- , íí na zpět, tím větší sílu vyvozuje proti odporu. Posune-li se tedypružina o malou vzdálenost ze své normální klidové polohy, tím a bude menší síla vyvozovaná proti odporu. Pohybuje-li se pružina á po delší dráze ze své klidové polohy, je vyvozena větší síla.'pro-ti pohybující se síle. Avšak pro silové působení na kartáče v kartáčovém pouzdru je třeba, aby na kartáče působila konstant- ΐ ní síla, která by přitlačovala kartáče na komutátor rovnoměrně . po co nejdelší-dobu životnosti-kartáčů, zejména po'počátečnímopotřebení.

Dalším problémem, který se vyskytuje u běžných kartáčovýchpružin, používaných v motorových vozidlech, je značný prostor,který kartáčová soustava zabírá. Ve skříni motoru je totiž ome-zený prostor pro uložení všech nezbytných součástí elektromoto-ru. Dosud používané šroubovicové pružiny přitom zabírají velký . prostor, který by bylo třeba využít účelněji. S ohledem na skutečnost, Že běžné šroubovicové pružiny majíi po svém maximálním stlačení určitou délku a jsou uloženy v kar-táčovém pouzdru za sběrnými kartáči, vyžaduje prostor zabranýstlačenou ěroubovicovou pružinou zkrácení délky kartáče v pouzdruo délku stlačené pružiny. .

Proto je třeba vyřešit takové provedení pružících prostřed-ků, které by nejen zajišťovalo v podstatě konstantní velikostvyvozované síly, ale také zabíralo co nejraenší. prostor a tímumožnile zvětšení velikosti kartáčů, což by znamenalo prodlou-žení živostnosti celého elektromotoru.

Pro určitá-použití je. možno.'tento, problém řešit páskovoupružinou.,, která je. svinuta, podobně jako. pružina: hodin a která; .při své snaze o rozvinutí.přitlaČuje kartáče na komutátor. Pro-tože pásková spirálová pružina má v podstatě konstantní přítlač-nou sílu, je možno-dosáhnout optimálního, rozsahu tlačných sil atím optimálního, přítlaku mezi kartáči a komutátorem po celou do-bu životnosti kartáčů. .

Tato pásková pružina,.svinutá do spirály a vyvozující potřeb-nou sílu, je umístěna mimo držák·, kartáčů na jeho libovolné stra-ně a v důsledku toho do kartáčového pouzdra zasahuje jen tenkýúsek páskové pružiny, který je uložen za kartáčem. V důsledkutohoto řešení je k dispozici větší prostor pro uložení kartáčů,což vede k podstatnému prodloužení životnosti kartáčů.

Avšak v tomto případě vznikaly problémy s řešením konstruk-ce kartáčového pouzdra a uložení páskové pružiny, které měly zanásledek značné kolísání živostnosti jednotlivých kartáčů v dů-sledku toho, že stěny obklopující připojené spirálové pružiny - 6 - ϊ někdy brání pohybu kartáčů v pouzdru pravděpodobně v důsledkuvibrací při dopředném a zpětném pohybu kartáčů a rozvíječím £ otáčení spirálových částí. Pohyb kartáčů může být omezován ta- í; ké závitovou částí pružiny, pohybující se sein a tam nebo ven adovnitř při svém odvíjení uvnitř své schránky.

Li '< ~ ' · ' ' ?

Je známo a pokládáno za nezbytné,;že kartáče musí trvale sle-dovat komutátor a trvale na něj dosedat. Avšak, bez ohledu na kva-litu a přesnost obrobení komutátoru, jeho hřídele a povrchů lo- | žisek se není možno vyhnout určité exeentricitě, která v elek-tromotoru zůstává. Současně je velmi důležité udržovat nejenpřítlak pružiny, ale také dostatečný stupeň volnosti pohybu ^ce- 'lého systému, připojeného ke kartáčům. ’ U dosud známých systémů se spirálovitě svinutou páskovoupružinou se u kartáčů prpjevují tendence k narážení na stěny V: . ., ’·^· pouzdra a k unášením směrem ke dnu nebo spodní části pouzdra. r:;í *’·· · Λ;·

Současně vzniká nebezpečí usazování prachu, oděrových částic ·» uhlíku a podobných nečistot v těchto oblastech, které se zanáše- '% jí a dále omezují volnost pohybu kartáčového systému.

Kartáčové schránky, které se snaží odstranit tyto. nedostatky,....... jsou popsány například v US-PS 4 800 313» obsahují takovou úpravu,která odstraňuje vnější stěny schránky nebo kartáčového pouzdraa nahrazuje je nejméně dvěma půlkruhovými plochami pro vytvoře-ní bodových nebo přímkových opěr pro každou část spirálově vinu- λ té páskové pružiny. ;- I když tato úprava do jisté míry odstraňuje nedostatky spo- jené .6 použitím spirálově vinuté páskové pružiny, stále .ještě zde zůstává potřeba zjednodušení systému obsahujícího kartáčové - 7 ! pouzdro a páskovou pružinu, které by prodloužilo životnoBtnkartá^"čů zajištěním konstantního přítlaku kartáčů na komutátor v celéploše kartáčů, které by eliminovalo možnost uváznutí kartáčů vkartáčové skříni při nahromadění nečistot, například prachu,uhlíku a zbytků kartáčů, a který by udržoval páskovou spirálo-vou pružinu volnou, aby v jejím rozví ječím a mahíjecím pohybunepřekážela žádná část skříně kartáčů a aby se její závity neza-nášely zbytky prachu a nečistot ze systému, když se kartáče obru- v • j,

Sují o komutátor.

Jeden z populárních návrhů řešení kartáčových destiček, ře-šený zejména pro malé elektromotorky s výkonem řádově několikawatů, používá odlévané kartáčové destičky jednodílné, konstrukce,vytvořené z plastu odolného vysokým teplotám, který je elektrickynevodivý. Tento kartáčový člen je opatřen skříní, která je naněm vyformována^ a také soustavou různých otvorů pro upevnění v motorové-skříni a pro: uložení, hřídele., kotvy, na které je upev-něn komutátor. U dosud známycSrmalyčh~eréktromot;orků^pro~motGrová—vozidla-- je hlavním zdrojem hluku skupina kartáčů. Zejména interakce me-zi kartáči a komutátorem produkuje značné množství hluku, kterýje vyvoláván především vlastním tvarem kartáčů. Největším zdro-jem hluku jsou hrany kartáčů, které zachycují za komutátorovédrážky a tak nejen zvyšují hladinu hluku, ale také zvyšují dočas-ně hustotu proudu ve chvíli, kdy kartáč mírně nadskočí nad plo-chu komutátoru ve chvíli, kdy je kartáč zachycen drážkou.

t · Ύ’ι

ř?· :·!· :;·

Dalším zdrojem hluku u konvenčních elektromotorů je skříňkartáčů, kterou se vibrace přenášejí do rámů elektromotoru. Ze-jména při tuhém spojení mezi kartáčovými destičkami a rámem elek-

tromotoru se vibrace vznikající mezi kartáči a komutátorem pře-nášejí do destičky a potom do rámu, kde produkují hluk značné w • . · Jí intenzity. i' «.) Ukazuje se proto, že je třeba nové vyřešit spojení mezi kar- t táčóvou jednotkou a rámem elektromotoru, které by redukovalo

Jrj přenos vibrací vznikajících při vzájemném styku kartáčů a komu-tátoru a přecházejících do rámu. U dosud známých ložiskových systémů, používaných u elektromo- |· torů pro motorová vozidla, jsou ložiska vytvořena ze samovyrovná- t vacích materiálů, které jsou drženy účinkem pružných sil, vyvozo- ' · . t váných skupinou jazýčků, vytvořených na kovovém držáku a zatia- .-1 *· čovaných do obvodové plochy ložiskových materiálů. Je známo,;Ževyrovnávací moment, potřebný pro samočinné vyrovnání míst uloženíhřídele do společné osy, vzrůstá úměrně s nárůstem pružných silna jazýčcích. Pružné síly jazýčků je však záhodno redukovat, aby | se dosáhlo hladkého automatického vyrovnávání do společné osy.

Jestliže'jsou však pružné síly jazýčků redukovány, nemohou l' dostatečně odolávat.silám působícím v radiálním směru nebo v axiálním směru, což vede k nespolehlivé, podpěrné funkci, která..... by měla být zachována. Z toho vyplývá, že pružné síly kovovéhodržáku by měly být udržovány malé, aby se dosáhlo redukovanéhovyrovnávacího momentu^ současně je vhodné, aby se pružné sílyudržovaly dostatečně velké, aby mohly odolávat působení zatížení. ϋ Pružná síla kovového držáku by tak měla mít dvě zcela protichůd-né charakteristiky. Avšak protože u dosud používaných kovových < '· držáků měl každý kovový držák takové vytvoření, že vyvozoval ’.......stejnou pružnou sílu, nebylo možno vyhovět požadavku jak na vel- kota pružnou sílu, tak i na malou pružnou sílu. Z toho vyplývá, že za současného stavu známých konstrukčníchřešení kovového, držáku se pokládá za prvořadé spolehlivé podepře-ní hřídele a že měkká samovyrovnávací funkce se obětuje. V důsled-ku toho se vyrovnávací moment, potřebný pro kulová tělíska, zvy-šuje a tak není možno dosáhnout požadovaného samočinného vyrovná-vání do společné osy. Další nevýhodou je skutečnost, že je-li ko-vový držák uložen tak, že jazýčky mají stanovenou pružnou sílu,má malý rozsah možného nastavení a uspokojivé uložení je dosaži-telné jen s obtížemi.

Jiným pokusem pro. odstranění- nedostatků předchozích řešení. 'je vytvoření: držákové jednotky pro automaticky se vyrovnává jící..kuličkový kov, jehož vnější obvodová plocha je kulová, přičemž „ložiskový kovje_upraven pro uložení v kovovém držáku, vytvaro-vaném .tak,.. že, je opatřen; alespoň, dvěma druhy jazýčků’, nebo, zápa- ? dek s; různou intenzitou pružných sil. Západky .s menší, intenzitou; < . pružných _sil přicházejí do kontaktu s vnější obvodovou plochou ; T.......ložiskového kovu dříve než západky s věťší“intenzit‘ou~pražných- sil pro pražné přidržování ložiskového kovu. p Západky vystupují v radiálním směru směrem dovnitř-oblasti, nacházející se v blízkosti vnějšího obvodu západek..Západky smenší intenzitou pružných sil a západky s větší intenzitou pruž-ných sil jsou rozmístěny vzájemně vystřídané v obvodovém směrukovového držáku. Západky s větší intenzitou pružných sil mají šířku větší nežzápadky s nižší intenzitou pružných sil. V jiném provedení mo-hou mít západky s větší intenzitoupružných’šil větší tloušiku - 10 než západky s menší intenzitou pružných‘sil při stejné Šířce. V US-PS 4 806 025 je popsána klec ložiska, vytvořená podlezásad, uvedených v předchozí části, u které působí pražné při-držovací síly, vyvozované klecí na ložisko, slabě v době automa-tického vyrovnávání ložisek do osy, avšak působí silně, když naložiskový kov nepůsobí žádné zatížení v axiálním směru. Zatímcototo známé řešení odstraňuje řadu nedostatků známého stavu, stá-le ještě zůstává nevyřešen problém opakovatelnosti a velikostisíly potřebné k vyrovnání ložisek do společné osy. U konvenčních elektromotorů s permanentním magnetickým po-lem se vnášejí reluktanční kroutící momenty v průběhu otáčenikotvy, při kterém dochází k putování otočných částí pod magnetic-kými póly. Reluktanční kroutící moment je takový kroutící moment,který je závislý na poloze v průběhu otáčení, ke kterému docházípři nenabuzení kotvy. Výskyt tohoto kroutícího momentu je dů-sledkem vzájemné interakce mezi permanentním magnetickým polemá drážkami v kotvě. Kvůli těmto drážkám kolísá hodnota reluk-tance magnetického obvodu v různých místech na obvodu kotvy. Toznamená, že magnetická energie ve vzduchové mezeře mezi póly akotvou není rovnoměrná ve všech bodech po celém obvodu kotvy.Tento výskyt reluktančního kroutícího momentu se projevuje pul-zacemi, klepáním a nerovnoměrnostmi v rychlosti otáčení, kteréjsou pozorovatelné při všech rychlostech otáčení, avšak nejvý-razněji se projevují při nízkých rychlostech otáčení. Proto by-ly řešitelské snahy zaměřeny především na snížení velikosti re-luktančních krouticích momentů u stejnosměrných elektromotorů,přičemž k tomuto účelu se drážky v kotvě upravovaly do Šikmé "po-

11 - lohy vzhledem k její ose. Avšak výroba šikmých drážek vyžadujepodstatně složitější výrobní proces při výrobě kotvy.

Reluktanční‘kroutící moment se vyskytuje neodmyslitelně uvšech nabuzovaných elektromotorů, u kterých se vyskytuje změnavzduchové mezery jako funkce otáčení. Reluktanční kroutící mo-ment je však třeba redukovat zejména u elektromotorů pro motoro-vá vozidla, u kterých je na druhé straně žádoucí minimalizovatdruhovost jednotlivých dílů i při zachování možnosti vytvořenírůzných typů motorků pro různá použití, přičemž podstatným po-žadavkem je také požadavek na snížení pořizovacích a výrobníchnákladů a na snížení konstrukční složitosti.

Jiným problémem konvenčních elektromotorů, zejména těch,které jsou používány u chladičů motorových vozidel, je jejichživotnost. Zejména jeden typ těchto motorů selhával v průměrupo ,500 hodinách.provozu, což odpovídá přibližně. 65 000 ujetýchkilometrů. Tyto motory selhávaly především z toho. důvodu,: že Seopotřebovaly sběrné kartáče. Aby bylo možno prodloužit životnosttěchto elektromotorů, je třeba prodl^žrt~žiVotnost~kartáčů~

Dalším zjištěným nedostatkem dosud známých elektrárnotorkůpoužívaných u chladičů motorových vozidel, byly poruchy ložisek,zaviněné poruchami v mazání ložiskových prvků. Proto je třebataké vyřešit mazací systém nebo ložiskový systém pro motory,který by zajistil delší životnost ložisek. Z toho vyplývá potřeba zdokonalení konstrukce elektromotorua také způsobu výroby tohoto elektromotoru. Tento elektromotorby měl mít členěnou konstrukci, sestávající z minimálního počtusoučástí a využitelnou pro maximální počet různých aplikací, ze-

- 12 jména v automobilovém průmyslu, přičemž při řešení nového pro-vedení elektromotoru je třeba dosáhnout snížení hladiny produkova·ného hluku v porovnání s dosud známými elektromotory, zejména selektromotory používanými pro motorový vozidla. Dalším úkolemřešení, je yytvroření takového elektromotoru, který by měl zdokona-lenou konstrukci systému sběrných kartáčů, majících přesně ohra-ničené a seěikmené obrysy pro výrazné snížení hladiny hluku,produkovaného vzájemnou interakcí mezi kartáči a komutátorem,který by měl přesně dimenzovaný a přesně polohovaný úložný rá-meček nebo pouzdro a u kterého by byla vytvořena taková kombina-ce kartáčového pouzdra a kartáčové destičky, která by podstatněomezovala napětí v destičce. Dalším úkolem je takové provedeníelektroplechů kotvy, uložené na hřídeli, které by omezovalo ve-likost napětí, vnášených do hřídele, přičemž také konstrukce ko-mutátoru, upevněného na hřídeli, by měla být taková, aby se nahřídel přenášelo minimální napětí, popřípadě aby se také minimál-ní napětí vnášelo- do komutátoru. Kotva tohoto elektromotoru byměla být nejprve hrubě obrobena, potpm vyvážena a nakonec ko-nečně obrobena pro zajištění jemných rozměrových tolerancí. Elek-

T tromotor.podle vynálezu by měl mít olejový ódštřikovací kroužek,který by měl být součástí kotvy, a tuhý koncový kryt, který byomezoval intenzitu hluku, produkovaného motorem, přičemž vyře-šeno by mělo být také provedení magnetů a elektroplechů a takéspoj mezi upevňovací přírubou elektromotoru a jeho rámem s ohle-dera na snížení přenášeného hluku; neméně důležitým úkolem řešenípodle vynálezu je snížení nákladnosti obráběcích nástrojů. .......Tyto úkoly jsou vyřešeny Členěnou konstrukcí elektromotoru, zejména používaného v automobilech, podle vynálezu, jehož pod- |· - 13 stata spočítá v tom, že elektromotor obsahuje skříň s prostřed-ky pro uložení ložisek a s nejméně dvěma magnetickými prostřed-ky, upevněnými uvnitř skříně, přičemž ve skříni je uložena kot-va s jádrem vytvořeným z plechů, uložená na hřídeli, a komutáto-rový člen s obvodovými drážkami, upravený pro interakci s mag-netickými prostředky, montážní jednotka pro kartáčové destičky,upevněná ke skříní elektromotoru pro přesné uložení nejméně dvoukartáčů vůči komutátorovému členu, elektrické vodiče, připojenéke kartáčům pro přívod elektrického proudu. Ke skříni elektro-motoru jsou připojeny koncové kryty, obsahující prostředky prouložení ložisek, zejména nejméně jednoho volně,se vyrovnávají-cího ložiska, úložné prostředky pro uložení ložisek jsou opatře-ny soustavou seřizovačích prostředků, držených adhezivními pro-středky, a ke skříni elektromotoru je připojena upevňovací pří-ruba pro připojení elektromotoru na místo použití například v ;motorovém vozidle. ........Stavebnicová -konstrukce elektromotoru.podle vynálezu má pro dosažení dalších výhod a snížení nákladů řadu následujících kon-strukčních znaků.

Elektromotor podle vynálezu je opatřen otevřeným koncem auzavřeným koncem, z nichž otevřený konec obsahuje polohovacíprostředky pro zajištění polohy čelního štítu a prostředky proupevnění izolačních prvků, přičemž uzavřený konec je opatřensoustavou chladicích prostředků, vytvarovaných v tomto uzavřenémkonci a tvarovaných pro omezení průchodu hluku.

Ložiskové prostředky ve skříni elektromotoru jsou tvořenybud kuličkovými ložisky nebo trubkovými ložisky s klecemi, ulo-

i % ! >· - 14 - ěenými v úložných prostředcích na skříni motoru a upravenýmipro uložení hřídele motoru, přičemž klec trubkového nebo kluzné-ho ložiska je upevněna v požadované poloze na upevňovacích pro-středcích pro upevnění ložisek po předchozím sestavení do poža-dovaného prostorového uspořádání, které se opakuje u dalšíchupevňovacích prostředcích pro upevnění ložisek i přes některérozměrové změny u jednotlivých ložisek, u jednotlivých klecí arůzných úložných prostředků pro ložiska*

Dva permanentní magnety jsou uloženy uvnitř skříně tak, žeje mezi nimi mezera a hluk vznikající uvnitř skříně se přenášítěmito mezerami směrem k uzavřenému konci skříně a výstupu je·,-ze ·skříně motoru soustavou chladicích otvorů, upravených pro tlume-ní procházejícího hluku. Hřídel motoru je přibližně přesně rovnoměrná a je opatřenana jednom konci ložiskovou plochou a konektorovými prostředky nadruhém konci, přičemž na hřídeli je uložena soustava elektrople-chů s drážkami, vytvářejících jádro, které jsou před nasazenímna hřídel indukčně zahřátý.

Na hřídeli je uložena mezi ložiskovou plochou a jádrem zelektroplechů distanční vložka.

Kolem jádra ze soustavy plechů jsou rovnoměrně rozmístěnyizolační prostředky, distanční vložka a alespoň část hřídele.

Komutátor obsahuje vnitřní část izolačního jádra a vnějšíelektricky vodivou část, vyrobenou zejména z mědi a opatřenou . .drážkami a nálitky, přičemž tento komutátor je upevněn na neizo-loyanou Část. hřídele mezi ložiskovou-plochou na konci hřídelea jádrem z elektjqolechů. i?

Vi.

- 15 -

Vodičové prostředky, zejména dráty vinutí, jsou navinutyv drážkách plechů jádra a jsou připojeny k nálitkůa komutátoru.

Každý olejový stírací kroužek obsahuje kalíškovítou část proodetřikování oleje zpět na ložiskové prvky.

Kompenzační prostředky pro vyrovnávání vůle jsou umístěnymezi kalíškovitou částí olejového stíracího kroužku a komutáto-rem pro vyrovnávání rozdílů v rozměrových hodnotách hřídele, po-hybujících se ve stanovených mezích.

Tlumicí prostředky pro tlumení axiálních vibrací nebo házeníObsahují obsahují nejméně jednu elastomemí podložku a nejménějednu, nylatronovou podložku, přičemž zejména elastomerní podlož-ka je uložena vedle olejového stíracího kroužku v nejbližěí blíz-kosti distanční vložky a druhá zejména rovněž elastomerní podlož-ka je umístěna v bezprostřední blízkosti stíracího kroužku a ko-mutátoru. Kotva je předepnuta nebo předmagnetizována umístěnímmagnetických prostředků vzhledem k jádru do nejbližší blízkosti - uzavřeného, konce.skříně motoru, takže styčné plochy mezi povrchem......ložiska.a.povrchem nejméně jedné riylatronové podložřy~tlumicíčfi prostředků vyvozují tlak na sousední ložiskové proetředky. Pře-depnutí nebo předběžné zatížení vyplývá z přirozené snahy magne-tů osově vystřeáovat jádro ze soustavy plechů, takže axiální vi-brace a/nebo pohyby kotvy jsou výrazně omezeny.

Každý kartáč je opatřen elektrickými připojovacími prostřed-ky, například drátovými vývody, připojenými ke kartáčům a přes-ně vytvarovány se sraženými hranami pro dotek s komutátorem.

Kartáčové destičkové soustavy obsahují destičku a mají zejmé- na osm štěrbin a nejméně tři izolační prvky, připojené k destič- ce. ή ϊ-ί ϋ > ' Š í i í·" . i - 16 - •f ΐ, g !Í j:

Ke kartáčové destičce jsou zejména pomocí výřezů tvaru D U: upevněny nejméně dvě krabičky kartáčového držáku, které jsou J\ spojovacím prostředkem pro omezování napětí· v kartáčové destičce £ ·.;•í a pro přesné polohování kartáčů k vnější ploše komutátoru. e <, " ’··Pásková pružina, připojená ke každému kartáči, přitlačuje ; '* každý kartáč na vnější plochu komutátoru přibližně stále kon- stantní silou na jednotku plochy vzájemného dotyku kartáčů akomutátora. K. připojovacímu členu kartáčů je připojen elektrický vodi-Čový člen, zejména zástrčka nebo drátový vývod pro přívod elek-trické energie do elektromotoru a uzemnění elektromotoru. Připojovací člen pro připojení elektrických vodičů je na-pojen na úložný Člen pro uložení přívodních vodičů v koncovémkrytu, jehož poloha navazuje na polohovací prostředky pro elek-trické vodiče na otevřeném konci skříně nebo kostry elektromotoruKoncový kryt obsahuje také přidrŽovací prostředky pro izolátor,umístěný na otevřeném konci kostry a úložné prostředky pro ulože-ní ložiska, zejména volně se vyrovnávajícího;ložiska, upevněné- .ho v úložných prostředcích po předchozím sestavení do montážnísoustavy a do potřebného vzájemného prostorového uspořádání,přičemž tato montážní soustava se opakuje u dalších jednotlivýchložisek a ložiskových úložných prostředků bez ohledu na rozměro-vé odchylky u každého individuálního ložiska, držáku a ložisko-vých úložných prostředků.

Každá montážní, a.....upjevňovací příruba obsahuje upevňovací část ! * se středním otvorem a soustavou upevňovacích prostředků a kalíš- kovitou část s horním koncem a dolním koncem a vnitřní plochou a vnější plochou, která je upevněna ve středním otvoru na svém

1... ·.<·

- 17 - spodním konci, přičemž poloměr zakřivení horního konce je většínež poloměr zakřivení spodního konce a povrch kalíěkovitě tva-rované části mezi horním koncem a spodním koncem postupně kle-sá z maxima na horním konci k minimu u zakřivení spodního konce,horní koncová část jě opatřena břitovou částí, takže při uloženíupevňovací příruby na kostře motoru vytváří kalíěkovitě tvarova-ná část prstencový prostor pro nanesení lepidla, spolupůsobícíhopo přidání lepidlového aktivátoru, naneseného na vnitřní plochukalíěkovitě tvarované části a/nebo na vnější plochu kostry, při-upevňovací příruba a kostra motoru jsou tak spojeny dohromady.

Stavebnicový elektromotor podle vynálezu, upravený pro urči-tý model automobilu, obsahuje dvě kostry, lišící se pouze svouaxiální délkou, tři různé permanentní magnety, z nichž dva majístejně skosené konce a lišící se pouze svou axiální délkou, za-tímco třetí magnet nemá žádné skosení, soustavu různých hřídelů,lišících se od sebe úpravou jednoho konce, přičemž některé se odsebe liší svou délkou a jiné svým průměrem, jednu kotvu, používá^~j íe í~r ůzný -po č e t-ple ehů-k—v-ytvoření—| ádr aďv a-různé_.k ora u-tá.tořy,jednu kartáčovou desku se dvěma různými typy kartáčových krabic,upevněných na desce, a se dvěma různými kartáči, páskovou pruži-nu, upevněnou na každé kartáčové krabici pro přitlaČování každé-ho kartáče směrem ke komutátoru a vybranou ze dvou různých pružinpodle svého koncového působení, dvě ložiskové soupravy, z nichžjedna je tvořena soustavou volně se vyrovnávajících kluzných lo-žisek, uložených jak v kostře, tak i. na koncovém.krytu, a druháobsahuje kuličková ložiska, uložená pouze v kostře, jednu distan-ční vložku, upevněnou na hřídeli, jeden izolátor pro připojeníkartáčové soupravy ke kostře elektromotoru, jeden odstřikovacíkroužek, uložený na každém konci hřídele, z nichž jeden je umí- 18 - i ΐ i.·’.· stěn v blízkosti distanční vložky a druhý v blízkosti komutáto-ru, jeden koncový kryt pro všechny typy motoru, jednu ze dvoumožných zástrček, zvolených podle konečného použití, a upevňo-vací přírubu pro všechny druhy použití elektromotoru. rředmětem vynálezu je také způsob upevňování magnetů nakostře elektromotoru, upevňování, komutátoru na hřídeli, úpravypolohy a zajištění nastavené polohy volně se vyrovnávajících lo-žisek jak na koncovém kryta, tak i na kostře a upevňování mon-tážní příruby na kostře elektromotoru.

Současně zahrnuje předmět vynálezu vytvoření stavebnicovéhoelektromotoru, obsahujícího maximální počet společných a cenověoptimálních součástí, sestavitelnýeh do co největšího počtu mož-ností použití, zejména v motorových vozidlech, motoru vyžadují-cího minimální náklady na obrábění součástí a minimální výrobnínáklady, přičemž takto vytvořený elektromotor má produkovat mini- -4. mální hladinu hluku, má' mít redukovaný reluktační krutný momenta má obsahovat nejméně jedno.samovyrovnávací ložisko, přičemž elektromotor má mít poměrně rovnoměrnou hodnotu tlaku mezi kar-____________ táči a povrchem komutátoru v celém průběhu Životnosti motoru ajednodílnou kostru, která je opatřena jedním upevňovacím pod-stavcem, olejové stírací a odstřikovací kroužky mají tvořitčást kotvy, elektromotor má být opatřen jednoduchými elektro-plechy, jejichž tvar má být s výhodou navržen počítačem a kterémají být vhodné pro řadu různých konkrétních použití, přičemž ty-to plechý mají současně tvořit výhodně vytvořené jádro, upevně-né na hřídeli indukčním ohřevem. Elektromotor podle vynálezu mákotvu vyváženou ještě“ přéd dokončením komutátoru, obsahuje kar-táčovou deskovou soupravu,, která produkuje menší hluk než dosud li ‘Š- ··· · v·: '.· ? ť;· ·>

?··.· známé elektromotory, používané v motorových vozidlech, kantáČo-vé krabičky elektromotoru jsou přesně umístěny na kartáčové des-ce, takže interakce mezi kartáči a komutátorem produkuje meněí hluk než dosud známé motory motorových; vozidel, motor má pro- ·* : dlouženou životnost kartáčů a sníženou možnost zablokování kar-táčů v kartáčové krabičce a sníženou možnost zachycení kartáčův drážkách komutátoru, přičemž kartáče mají takovou konstrukci,že se rychle vracejí do kontaktu s komutátorem. Elektromotor mávolně se vyrovnávající ložiska s předem nastavenými podmínkami,která jsou opakovaně zdvojována ve skupině jednotlivých součás-tí bez ohledu na rozměrové odchylky různých jednotlivých součás-tí, tvořících ložiska. Motor jako celek má, prodlouženou život- nost a může být opatřen různými druhy upevňovacích přírub, upev-ňovatelných na kostru v závislosti na konkrétních případech po-užití. - T . Příklady provedení elektromotoru podle vynálezu jsou zobra-zeny na výkresech, kde znázorňují obr. 1 rozl^dženvaxonoffle triek v-DOhled-na~stav-ebnicovvmo tor v zá-kladním příkladném provedení, : - obr,2A podélný řez elektromotorem z obr, 1, obr. 2B část podélného řezu podle obr. 2A, zobrazující oblast kuličkového ložiska, využívaného pro chlazení elektro-motoru, obr. 5A boční pohled na magnet pro elektromotor podle obr. 1, použitý u klimatizačního zařízení vozidla, ·?'. obr. 3B boční pohled na magnet pro elektromotor, použitý u chla-dicího větráku vozidla a vytvořený podle obr. 1, obr. 3C boční pohled na magnet pro elektromotor podle obr. 1,použitý u topení motorového vozidla, v · λΚτ· η hnřní oohled na částečně dokončenou kotvu motoru podle obr. 1, 20 - obr. 4B Čelní pohled na kotvu» vedený z roviny B-B z obr. 4A,obr. 5 půdorysný pohled na elektropleéh použitý u elektromo- toru. z obr. 1, obr. 6 podélný řez kalíškovitě tvarovanou částí odstřikovacíhokroužku elektromotoru z obr. i, obr. 7 půdorysný pohled na destičku kartáčové jednotky elék-ΐ tromotoru z obr. 1, obr. 8A částečný půdorysný pohled na kartáčový krabičkový držáks páskovou pružinou v poloze v kartáčovém držáku elek-tromotoru z obr. 1, obr. 8B čelní pohled na kartáčový krabičkový držák elektromotoruz obr. 1, obr. 9A půdorysný pohled na příkladné provedení kartáče elek-tromotoru z obr. 1, obr. 9A boční pohled na kartáč z obr. 9A, ‘ obr. ΊΟΑ čelní pohled na vnitřní stranu koncového krytu elektró- < motoru z obr. 1, . obr. 10B podélný řez koncovým krytem, vedený rovinou 10B -1 OBz obr. 10A, ......... ........ obr. 11A čelní pohled na vyrovnávací ložiskovou soustavu elek-tromotoru z obr. 1, obr. 11B podélný řez vyrovnávací ložiskovou soustavou, vedenýrovinou 11B-11B z obr. 11A, 1 obr. 12A boční pohled na výměnnou upevňovací přírubu a na elek- tromotor z obr. i a obr. 12B Čelní pohled na elektromotor z obr. 12A, vedený z rovi- ... . ny 12B-12B,’ jehož část je pro lepší názornost odříznu- ta. - 21 -

Elektromotor 20 podle vynálezu je zobrazen v příkladnýchprovedeních jako stavebnicový výrobek s permanentními magnety24, určený pro použití v motorových vozidlech. V tomto příklad-ném provedení, zobrazeném na obr. 1 až 12B, obsahuje elektromo-tor 20 kostru 22, opatřenou nejméně dvěma permanentními magne-ty 24, upravenými pro konkrétní použití a umístěnými uvnitř ko-stry 22, kde mají funkci statorového dílu elektromotoru 20. Kot-va 26 elektromotoru 20 obsahuje jádro 28, vytvořené podle pří-kladů z obr. 4A a 4B z elektroplechů, které v kombinaci ε per-manentními magnety 24 vytvářejí malý reluktahční kroutící mo-ment a které jsou upevněny na přesně vytvořeném hřídeli ?2 pro-cesem, využívajícím indukčního nahřátí elektroplechů 3Q* Na hří-deli 32 je uložen rovněž speciálně navržený komutátor 38 a ve-dle hřídele 32 jsou uloženy kartáčové destičkové jednotky 40,upravené pro zamezení přenosu..vibrací do kostry 22 a pro upev- .nění kartáčových krabiček 42, 44 proti sobě v jedné ose na kar- * ' táČové destičkové jednotce 40 takovým způsobem, že elektromo- --tor-20má--zvýšenou-žlv.otnost_a sníženou hlučnost. Krabičky na - kartáčových destičkových jednotkách 40 obsahují kartáče- 48, kte- -ré jsou posuvně uloženy v obou kartáčových krabičkách 42, 44a jsou. tlačeny na komutátor 38 pomocí páskové pružiny 50, sto-čené do spirály. Součástí elektromotoru 20 je také zesílený kon-cový kryt 54 pro uzavření kotvy 26 uvnitř kostry 22 a pro zvýšenívlastní frekvence vibrací, produkovaných elektromotorem 20. Vkoncovém štítu 54 je uloženo nejméně jedno nevázaně se vyrovnáva-jící ložisko 60, uložené popřípadě také v kostře 22 pro vyrovná-vání hřídele 32. Na vnější straně je elektromotor 20 opatřenajednou z několika-možných upevňovacích přírub 64, 64', z nichžkaždá je upravena pro. konkrétní použití v motorovém vozidle

ς.ν; i-’·’·;?'·' ·;·

ř T-·' s· 22 - a některé z nich jsou opatřeny ztužu jícími žebry 66» zobrazený- mi na obr. 12Β» která snižují vibrace zvýšením vlastní frekven- í ce na takovou hodnotu, aby se dosáhlo podstatného omezení hladi-ny hluku, produkovaného elektromotorem 20. |

Jak je zřejmé z obr. 1, 2A, 2B, Ί2Α, 12B, kostra 22 elektro-motoru 20 má hrncový tvar s válcovým pláštěm, ve kterém jsou ze-vnitř uloženy dva permanentní magnety 24, která mají v průřezuzejména pravoúhelníkový tvar a jsou v podélném směru zakřivenypodle zakřivení vnitřní plochy válcového pláště kostry 22.

Kostra 22 je na jednom konci válcového pláště uzavřena a vestřední části uzavřeného konce je vytvořena středová vyvýšenina " 5 68 se středovým; otvorem 70, kterým prochází hřídel 52 elektro- - aí motoru 20. Tato středová vyvýšenina 68 obsahuje ložiskovou ob- jímku 71 pro uložení volně se vyrovnávajícího ložiska 60,kterýmje kluzné ložisko při použití elektromotoru 20 pro větráky top- ’ ného nebo klimatizačního zařízení motorového vozidla a kterým. 1 ' / je zejména v případě použití pro chladicí zařízení motorových vo-zidel kuličkové ložisko 60z /obr. 2A/; podrobnosti provedení a------ f uložení kluzných ložisek 60 a kuličkových ložisek 60 budou ob- . .. 4 jasněny v další části popisu. ® V uzavřeném konci kostry 22 jsou kolem středové vyvýšeniny f: 68 vytvořeny chladicí otvory 72 pro chlazení elektromotoru. Pro l dosažení účinného omezování hluku jsou chladicí otvory 72 vynechá-ny v oblastech 74» 76, nacházejících se proti mezerám 78, 80 mezi ; dvojicí permanentních magnetů 24, protože bylo zjištěno, že nej-větší podíl hluku se vyskytuje v mezeře 78., 80 mezi sousedními permanentními magnety 24» odkud se Šíří v axiálním.směru k uzavře- - 25 - £ _____ι nému konci kostry 22, kde by Ěířící se hluk pronikat ven, je- stliže hy v tomto místě byly větrací otvory. ř 1^-

Snaha o co největší snížení druhovosti dílů elektromotoru § 20 pro různá použití vede k tomu, 'že mezery 78, 80 mezi perma-nentními magnety 24 nejsou v žádném ze zobrazených příkladnýchprovedení přesně proti oblasti 74, 76 bez chladicích otvorů 72,protože permanentní magnety 24 mají různé umístění vzhledem ke-své základní poloze ve válcovém plášti kostry 22, vynucené růz-ným směrem otáčení nebo rotace hřídele vzhledem ke kostře 22. V praktickém provedení tedy malá část jednoho z chladicích ot-vorů 72 částečně překrývá mezeru 78, 80 mezi permanentními mag-nety 24»

Kostra 22 hrncovítéhó tvaru je také opatřena vstupním otvo-rem 82 /obr. 2A/, vytvořeným v jejím válcovém plášti, pro vstupneziiázoměného potrubí, pro přívod chladicího vzduchu,, který je '

nasáván do vnitřního prostoru hmcovité kostry 22 a který prochá- zí kotvou 26. Tento vstupní otvor 82 má v podstatě stejný průřez V jako skupina chladicích otvorů~~72, aby se umožnil-plynuTý~proudchladicího vzduchu uvnitř elektromotoru 20. i

' I

Umístění vstupního otvoru 82 /obr. 2A/ vzhledem k poloze kar-táčové destičkové jednotky 40 je důležité a je voleno tak, abyproucí vzduchu, vstupující vstupním otvorem 82, byl směrován smě-rem ke kartáčovým krabičkám 42, 44 s kartáči 48, aby tak chla-dil tyto Části elektromotoru 20. .; V otevřeném konci hmcovité kostry 22 je vytvořena skupinavýřezů 84, 86, 88, které jsou vyříznuty v čelním okraji 90 ote-vřeného konce a které jsou upraveny pro uložení skupiny izolač- i - 24 - nich prvků 94 pro upevnění kartáčové destičkové jednotky 40 kekostře 22 elektromotoru 20. Mezi dvěma sousedními výřezy 84, 86v čelním okraji 90 otevřeného konce kostry 22 je ještě vytvořenmezi dvěma izolačními prvky 94 pro upevnění kartáčové destičko-vé jednotky 40 pravóúhelníkovývýřez 96 pro uložení elektrické-ho konektoru nebo elektrické zástrčky 98. . / Podobně jako u jiných praktických realizací určité konstruk- ční myšlenky také v případě řešení zobrazeného elektromotoru 20bylo nutno přistoupit na určitá omezení; tato omezení se týkalazejména kostry 22 elektromotoru 20, protože prostor vymezený přouložení elektromotoru 20 v různých případech použití omezoval prů-měr elektromotoru 20 na přibližně 76 mm. Toto omezení vnějšíhoprůměru elektromotoru 20 se nutně muselo promítnout do parametrůpůvodního návrhu a koncepce-motoru.

Jak je dobře známo, kostra 22 elektromotoru 20 má být upřa-véna pro vedení magnetického toku a má mít.takovou velikost, žekostra 22 je na hranici nasycení na minimální tlouštku, takže mů-že převádět potřebné množství magnetického toku, aniž by obsaho-vala- nadměrné množství materiálu.· Při takto daném omezení průmě-ru elektromotoru.20 je možno volit tlouštku kostry 22 a délkukostry 22, přičemž délka je stanovena jako vzdálenost mezi štěr-binovými chladicími otvory 72 a okrajem pravoúhelníkového výřezu96 pro uložení elektrického vodiče, přivráceného k chladicím ot-vorům 72« přičemž'tato délka musí obsahovat dostatek materiáluk převodu magnetického toku celého systému. -U znázorněného příkladného provedení elektromotoru 20 bylavelikost kostry 22 navrhována co nejmenší, aby se elektromotor - 25 - 20 vešel do vymezeného prostoru a současně aby obsahoval mini-mum materiálu potřebného pro vedení požadovaného magnetickéhotoku. U znázorněného, příkladného provedení elektromotoru, určené-ho pro tři různá místa použití, jsou vytvořeny pouze dvě kostry22, lišící se pouze délkou, které vyhovují všem rozměrům prosto-rů, které jsou k dispozici při vedení dostatečného magnetickéhotoku. i?

Permanentní magnety 24 jsou vyrobeny z běžného magnetickéhomateriálu a jsou zobrazeny na obr. 1, 2A, 3A-3C· Permanentní mag-nety 24 podle příkladu z.obr. 1 mají obecně obloukový tvar a je-jich vnější zaoblení odpovídá zaoblení vnitřní plochy 120 kostry22 /obr. 2A/. Každý permanentní magnet 24 obsahuje střední část100, dvě koncové Části 102, 104,. vnější plochu 106 a vnitřní plo-chu 108. Vnější plocha 106, která je v kontaktu s vnitřní plo-chou 120 kostry 22 /obr. 2A/ a která je obdobná u každého z per-manentních magnetů 2J. podle obr. 3A, 3B a 30.· je vytvořena podletrojobloukové metody. Tato známá metoda výroby permanentních mag-~netů 24, které jsou upevněny na válcový plášt kostry 22, obsahu-je použití dvou různých poloměrů kružnice pro zajištění vždy nej-,méně dvou dotykových bodů mezi permanentním magnetem 24 a stěnoukostry 22. ϋ permanentních magnetů 24 podle příkladného zobraze-ného provedení se pokládá za výhodné umístění obou dotykových bo-dů v odstupu od sebe, odpovídajícím středovému úhlu 90°, to zna-mená že každý dotykový bod. je vzdálen od střednicové roviny per-manentního magnetu 24 o středový úhel ve středu zakřivení přibliž-ně 45°. Tyto dotykové body tedy přibližně odpovídají místům 110,112 ná obr. 3A, 3B, JC. - 26- β 1 ;··ί Místa 110» 1ΐ2, která jsou dotykovými body, mohou měnit β v malém rozsahu svoji polohu podle změn zakřivení skříně 22 ne- ij bo permanentních magnetů 24. Tato trojoblouková metoda je použí- # vána především z toho důvodu, aby se zamezilo vykyvování perma-. nentního magnetu 24,. vůči válcové stěně kostry 22. Jak známo, stabilita permanentních magnetů 24 po jejich uložení do kostry22 je velmi důležitá pro zajištění konstantní vzduchové mezery 'mezi jádrem 28 nebo vnější plochou elektroplechů 30 a vnitřníplochou 108 permanentních magnetů 24. Konzistentní: vzduchová me-.žera mezi permanentními magnety 24 a elektroplechy 30 jádra 28 ?·.· kotvy 26 je důležitá také z toho důvodu, protože reluktančníkroutící moment je citlivý na Čistou vzduchovou mezeru mezi per- .:- manentními magnety 24 a jádrem 28 kotvy 26, která je definována ΐ jako vzdálenost mezi vnitřní plochou 108 permanentních magnetů ; 24 a vnější plochou jádra 28. Reluktanční moment je definováni ά , -¾ jako kroutící moment potřebný pro otočení kotvou 26, jestliže'"· : je elektromotor 20 odpojen od zdroje napětí. ' v.··

Pro elektromotory 20 používané u větráků klimatizačních a _______ topných zařízení jsou používány permanentní magnety 24 podleobr. 3Á a 30, jejichž tloušíka je větší ve střední části 100, ;<

odkud se tloušíka permanentních magnetů 24 postupně zmenšuje smě-rem k oběma koncům nebo koncovým Částem 102, 104. Tento zužovací V efekt ‘je výsledkem volby vnitřního poloměru, odpovídajícího vnitř- f ní ploše 108 permanentních magnetů 24 a odvozeného z polohy prv- ného ohniskového bodu 1 i3,.který je odlišný od druhého ohnisko- ? vého bodu 114, používaného pro určení vnější plochy 1Q6 perma- '·. - - nentního magnetu 24. Výsledná vzdálenost' mezi body 107, 115 je 27 - větší než vzdálenost mezi bodem 116 na vnější ploše 106 a bodem117 na vnitřní ploše 108, Obecně je tloušíka permanentních mag-netů 24, zobrazených na obr. 3A a 3C, největší mezi body 107, 115 a postupně klesá v obou směrech od střední části 100 ke kon-covým částem 102, 104.

Postupné zmenšování tlouštky permanentních magnetů 24 odstřední části '100 směrem ke koncovým částem 102, 104 redukujereluktanční moment elektromatoru 20, opatřeného takto vytvořený-mi permanentními magnety 24, protože šířka vzduchové mezery,popřípadě vzdálenost mezi vnitřním poloměrem permanentních mag-netů 24 a vnějším poloměrem kotvové cívky se zvětšuje při posu-vu směrem od střední části 100 permanentního magnetu 24 a tím seumožňuje v průběhu otáčení kotvy 26 větší přiblížení energie vevzduchové mezeře konstantní hodnotě.

Permanentní magnety 24, použité v elektromotorech, 20.' slouží-cích k pohonu větráků chladicího zařízení motorových vozidel, 'jsou vytvořeny podle přikladu z obr, 3B a mají v důsledku kon- ~š"ťantní vzdáren'oš ti“'me z i~vně jš í~plo chou—106-a—v-n-i-třn-í—pl-och ou- 108 poněkud větší reluktanční moment, takžev zobrazeném příklad-ném provedení elektromotoru 20 se vyskytuje větší magnetický tok,což má za následek účinnější chod elektromotoru 20. V tomto pří-kladném provedení je žádoucí větší reluktanční moment, takže kot-va 26 se nepohybuje tak snadno po odpojení elektromotoru 20 odelektrické sítě a ani proudění vzduchu chladičem nebo větrákemmotorového vozidla, které nejsou zobrazeny, nemůže uvést taksnadno elektromotor 20 do otáčivého pohybu, Prochází-li vzduchchladičem a větrákem, který by mohl uvést lopatky větráku-a tím i.elektromotor 20 do otáčivého pohybu, docházelo by při tomto otá-

Λ :· £ ·.·=

Ji •’ř ·;·

K ζ. í í< * •í Ϊ· 28 - Čení k přečerpávání oleje z ložiska 60 směrem ke koncovému kry-tu 54, což by vedlo k předčasnému zničení ložiska 60. Kromě to-ho na rozdíl od aplikací elektromotoru 20 pro topná nebo vzduchu-technická zařízení není hluk způsobovaný vibracemi vyvozovanýmikolísáním kroutícího momentu, majícího vztah k reluktančnímu mo-mentu, není tak kritický kvůli jiným slyšitelným zvukům, vznika-jícím pod kapotou automobilu." , Permanentní magnety 24 podle příkladného zobrazeného provede-ní, spolupracující s dalšími částmi elektromotoru 20, zejménas kostrou 22, jsou navrženy tak, aby při správné funkci melytaké správnou velikost a hmotnost a aby příznivě ovlivnily takévelikost, hmotnost i cenu elektromotoru 20. Při návrhu permanent-ních magnetů 24 se muselo vycházet z parametrů motoru, které ovliv-nily tento návrh, především z kroutícího momentu hřídele 52 elek-tromotoru 20 při měrných otáčkách, reluktanční moment, z hodnotyproudu potřebné pro odraagnetizování permanentních magnetů 24 přidané teplotě a po spuštění motoru /daná teplota pro zobrazený ---elektromotor-20-je-rovna—40θ0 při pětiprocentní nebo nižší~de----- magnetizaci, z optimalizace účinnosti elektromotoru 20 pro všech-ny případy použití při specifikovaných rozsazích vnější teploty,výstupního výkonu, vstupního napětí a podobně. Dalšími hodnotamia parametry, ke kterým bylo třeba přihlédnout, byla hmotnost elek-tromotoru 20, hladina hluku elektromotoru 20, životnost zejménaložisek 60, 60z a kartáčů 48 a také životnost celého elektromo-toru 20, popřípadě další faktory.

Dalšími parametry permanentních magnetů .2.4,. které .se mohou měnit, aby se dosáhlo optimální ceny, hmotnosti a rozměrů vzhle- dem k výkonu, jsou vnější průměr, který je funkcí úhlové rozte- - 29 - če permanentních magnetů 24, radiální tloušíka permanentníchmagnetů 24 jako funkce úhlové rozteče, axiální délka, úhlovározteč, volha materiálového složení permanentního magnetu 24,radiální šířka vzduchové mezery jako funkce úhlové rozteče apoloměr Nakřivení koncových Částí 102, 104 zužujících se perma-nentních magnetů 24. Cena magnetů 24 může být matematicky vyjá-dřena jako kontinuální funkce fyzikálních parametrů, které jsouurčující pro výkon permanentních magnetů 24. Tyto rozdílné pa-rametry, které se mezi sehou ovlivňují a jsou na sobě závislé, . . . jsou při návrhu optimalizovány, aby se také optimalizoval poměrvýkonu permanentního magnetu 24 k jeho ceně.

Permanentní magnety 24 jsou přilepeny ke kostře 22 násle-dujícím způsobem. Nejprve se vnější plocha 106 permanentního mag-netu 24, která má přijít do kontaktu s kostrou 22·, a také vnitř-ní plocha 120 kostry 22, která má přijít do kontaktu s vnějšíplochou 107 permanentního magnetu 24, zbaví prachu, oleje a tuku, 'Po očištění těchto styčných ploch se na vnitřní plochu 120 kos-try 22 nanese aktivátor lepidla, například Dymax activator, vy-ráběný firmou Dymax z Chicaga, lil., a rozpouštědla se nechajíodpařit. Na vnější plochu 106 permanentních magnetů 24 se potomnanesou dvě housenky lepidla, například Dymax 20012 revision A,načež se permanentní magnety 24 přivedou do kontaktu s vnitřníplochou 120 kostry 22, přičemž po přitisknutí se lepidlo rozpro-stře do šířka a smíchá se s aktivátorem. Slepené díly se potomsepnou dohromady na dobu.přibližně 60 sekund, aby se dosáhlo upevňovací pevnosti. Permanentní magnety 24, slepované toutometodou,by měly být pokryty alespoň z 85% vnější plochy 106 le-pidlem.

- 30 -

Kotva 26 zobrazená v příkladném provedení na obr. 1, 2A, 4 až 6 a použitá v elektromotoru 20 podle vynálezu obsahuje je-den ze skupiny téměř stejných přesně vytvořených hřídelů 52 sprvním koncem 122 upraveným pro uložení v ložisku 60 v koncovémkrytu 54 as druhým koncem 124 upraveným podle konkrétního po-užití elektromotoru 20 a připojovaného ústrojí, například vě-tráku pro chladič, klimatizační ústrojí nebo topné ústrojí, sku-pinu vedle sebe uložených, indukčně zahřátých elektroplechů 50,tvořících jádro ^uložené na hřídeli 52, distanční vložku 126,uloženou na hřídeli 52 v blízkosti druhého konce 124 hřídele124, a komutátor 58, uložený na hřídeli 52 v blízkosti jeho prv-ního konce 122, drát 125 vinutý různými drážkami 128 a spojenýs komutátorem 58 pomocí skupiny spojovacích jazýčků 150, a izo-lační povlak 152 z epoxidové pryskyřice /obr. 4A, 4B/ nanesenýna elektroplechy 50, hřídel 52 a distanční vložku 126 pomocí ví-řivého lose.

Vhodným materiálem pro distanční vložku 126 je nylon 66, který je schopen odoi^t působení teplot při nanášení epoxidové-__ ho izolačního povlaku 152.

Jak je patrno z obr. 1, 4 a 5, každý elektroplech 50 obsa-huje jádrovou část 155 a soustavu zubů 154 se Šířkou T1. Každý .zub 154 obsahuje pravoúhlou část 156 a koncovou část 158 tvaru Tna vnějším obvodu elektroplechů 50. Každá koncová část 158 zubů154 má symetrická ramena 140* 142, z nichž každé má Šířku 145 >měřenou v radiálním směru. Drážky 128 jsou vytvořeny mezi dvěmasousedními zuby 154.

Každý elektroplech 50 má stejný počet zubů 154 jako drá-

Á·· t · .·ίί S' 7?V ή

. ’ ?'· - 31 - žek 128, přičemž tyto drážky 128 mají Šířku 129 měřenou mezi kon-ci obou ramen.140» 142 sousedních zubů 134» která je postačujícípro vkládání drátu 125, ze kterého se vytváří vinutí, do každédrážky 128. U znázorněného příkladného provedení je každý elek-troplech 50 opatřen dvanácti drážkami 128 a zuby 1'34.

Parametry, které byly vzaty v úvahu při návrhu elektroplechů50 a které se mění podle parametrů elektromotoru 20 podle pří-kladného provedení pro dosažení optimální kombinace návrhu ple-chů a permanentních magnetů 24, obsahují úhlovou šířku 129' vý-stupní .mezery drážek 128 mezi sousedními zuby 154, radiální šíř*ku 143 koncových, ramen... 140, 142 zubů.154, úhlovou rozteč zubů154, úhlové..rozpětí. 135 zubů . 154 ve .vzduchové mezeře.,, šířku.,Τγzubů 154 v jejich pravoúhlé Části .156,. počet zubů 134 /ve znázor-něném příkladu je to dvanáct zubů 134/, plocha 145 průřezu mezerymezi sousedními.:.zuby 1.34, radiální, hloubka jádrové Části .155,vnější; průměr. .147^ elektroplechu. JO·, .axiální. délka: jádra?28, se-stávajícího z řady na sebe uložených elektroplechů 30, přesah permanentních-magnetů~247~to znamená rozdíl axiálních délek per-manentního magnetu 24 a jádra 28, a tloušfka 51 elektroplechů 50.

Tyto parametry jsou závislé na řadě faktorů, avšak základnímfaktorem je velikost magnetického toku a hodnota magnetickéhotoku, kterou bude schopen vést jeden elektroplech 30. Je obecněznámo, že ocel je schopna nést určitou hodnotu hustoty magnetic-kého pole až do úplného nasycení. V tomto bodu již není schopnanést nic navíc, takže dochází k výměně mezi plochou 145 průřezumezery a objemem využitelné oceli, Šířkou T1 zubů 154 a hloubkoujádrové Části 155. Důležitým omezujícím faktorem, vztahujícím se - 32 - k velikosti drážek 128, je optimálně stanovená plocha 145 mezerymezi sousedními zuhy 154 pro uložení drátů 125 vinutí s ohledemna mezní hodnotu nasycení oceli. Úkolem je minimalizace šířky zubů 154 a maximalizace plochy 145 mezery pro uložení drátů125 vinutí při současné maximalizaci hodnoty magnetického tokukterý může ocel snést.

Vnější průměr 147 elektroplechů 50 hraje roli při optimali-zaci návrhu kotvy 26, protože ovlivňuje magnetický tok, jelikožvelikost magnetického toku je funkcí vnějšího průměru 147 elek-troplechů 50 a průměru elektromotoru 50. V zásadě platí, že je-stliže je hodnota magnetického toku blízká stupni nasycení-neboje o něco větší, je třeba zajistit dostatečnou plochu 145 prouložení drátů 125 vinutí. Tyto faktory určují rozměry elektro-plechu 50, které potom ovlivňují hodnoty dalších parametrů.. Všechny tyto faktory jsou optimalizovány, aby se dosáhlo co nejnižšíchnákladů a co nejvíce se omezila potřeba prostoru vzhledem k vněj-šímu průměru elektromotoru 50. S ohledem na velikost reluktančního momentu je úhlová Šířka129 štěrbiny mezi koncovými částmi 158 sousedních zubů 154 důle-žitá tím, že by měla být co nejmenší při současném ponechání do-

I statečného prostoru pro vkládání drátu 125 vinutí do drážek 128.Čím je menší úhlová Šířka 129 štěrbiny, tím menší je reluktančnínioment. Šířka 145 koncových ramen 140, 142, měřená v radiálnímsměru, je rovněž důležitá, protože s jejím zvětšováním se zmenšu-je reluktanční moment. Při výběru tlouštky 51 elektroplechů JO je třeba dbát na conejmenší počet těchto elektroplechů 50 v kotvě 26, protože sil- - 55 - nějši-plěčhy vycházeji-levněji. Avšak na druhé straně čím jsouplechy tlustší, tím je větší velikost indukovaných vířivýchproudů. Ve znázorněném příkladném provedení byla volena tloušť-ka elektroplechů 30 na optimální úrovni s ohledem jak na víři-vé proudy, tak i na cenu plechů.

Podobně jako tomu bylo u ceny permanentních magnetů 24,je možno i cenu elektroplechů 30 vyjádřit matematicky jako ply-nulou funkci fyzikálních parametrů, které jsou využívány pro ur-čování chování a funkce elektroplechů 30. Tyto parametry jsouvzájemně mezi sebou provázány a jsou na sobě ďo jisté míry zá-vislé. Při vytváření jádra 28 na hřídeli 32 se jednotlivé elektro-plechy 30 nejprve sestaví do svazku,., který se indukčně zahřejea natáhne se na hřídel 52, na kterém se svazek elektroplechů50 nechá''zchladnout..a tím se na. hřídeli 52 upevní, aniž by přitom"byly jednotlivé elektroplechy 50 poškozeny, jak je.tomu při:upev-ňování nal i s ování m. ? .

Specífícký^způšob spojovaní—jadra 28, obsahiTjícího skupinuelektroplechů 30, na hřídel 52 elektromotoru 20 podle zobraze- .ného příkladného provedení je popsán v další části. Nejprve seurčitý počet elektroplechů JO, například třicet sedm elektro-plechů JO, shromáždí a předběžně srovná, přičemž každý elektro-plech 30 má potom mezery mezi zuby 134 umístěny proti sobě. Obrá-cený koncový elektroplech 50 se potom uloží na svazek elektro-plechů. jo tak, že mezery mezi zuby 154a otvory pro hřídel 52jsou uloženy proti sobě. Výška stohu elektroplechů 50 se měřípo vyvinutí osové síly 100 N na tuto skupinu elektroplechů 50. - 54 - 5) '-i

Tato síla může být zvětšena, jestliže se podaří dosáhnout roz-ložení jejího působení na přibližně 1 N na centimetr. Sestavenéa vyrovnané plechy se nyní zahřejí na teplotu dostatečnou k vsu-nutí hřídele 32 do svazku elektroplechů 30, zejména na teplotumezi 482°C a 649°C, pokud .se zahřívání provádí ,v 'inertní atmo-sféře, přičemž teplota by neměla překročit 649°C. Po vloženíhřídele 32 se elektroplechy 30 stlačí k sobě dostatečně velkousilou tak, aby axiální hustota v jádru 28 nepřekročila 0,7 N nacentimetr. Tato síla, která je dostatečná pro vytvoření této hus-toty síly, nesmí vyvolat oddálení jednotlivých elektroplechů 30v obvodových oblastech, přičemž obvodová mezera mezi sousednímielektroplechy 30, měřená v osovém směru, nesmí překročit 0,18 mm.V průběhu tohoto procesu jsou jednotlivé elektroplechy 30 drženypohromadě, dokud se neupevní na hřídeli 32. Hřídel 32 se zasouvá do jádra 28 z elektroplechů 30 zejména «·' svým komutátorovým prvním koncem 122 a nesmí v průběhu zasouvánív jádru 28 uváznout. Po vBunutí hřídele 32 se elektroplechy 30chladí vzduchem a koncový elektroplech 30 musí odolat po zchlad-nutí kroutícímu momentu 0,55 N/m bez pootočení. Po tomto sesta-vení se ložiskové Čepy 144, 146 přezkoušejí na souosost a u hří-dele 32 se překontroluje její přímost.

Prát 125 vinutí je potom navinut do drážek 128 a připojen kjazýčkům 130 například přivařením. Po sestavení a konečné úpra-vě se zhruba dokončená kotva 26 vyváží přidáním přesného množ- ství neznázorněné epoxidové pryskyřice na vinutí do přesně sta-

noveného místa a provede se dokončení. Tento sled pracovních ope- rací vede k dokonalému vyvážení kotvy 26, které je mnohem přes- nější než u dosud vyráběných motorků pro motorová vozidla. - 55 -

Jednou ze základních složek řešení elektromotoru 20 podlepříkladného provedení vynálezu je redukce reluktančního momentunebo kroutícího momentu, potřebného pro otáčení ocelovou kon-strukcí, .uloženou.v magnetickém poli, v tomto případě v magnetic-kém poli permanentních magnetů 24. Čím je větší reluktanční mo-ment, tím je větší hluk generovaný vibracemi konstrukčních částí.Elektromotor 20 podle vynálezu má velmi nízkou úroveň reluktanč-ního momentu, což vyplývá z optimálního návrhu kostry 22, perma-nentních magnetů 24 a elektroplechů 30.

Jak je patrno z obr. 1, 4Á a 4B, komutátor 38 obsahuje jedencelistvý měděný..kroužek 148, který je ovinut kolem izolátoru., 130a potom, odříznut na. potřebnou ..velikost. Izolátor 150 je vytvořenzejména z fenolického materiálu se středovým otvorem- 152 pro ulo-žení hřídele 32. Měděný kroužek 148 je opatřen neznázorněnýmivýstupky pro upevnění na izolátoru 150. a soustavou.podélných..Štěrbin 154. Komutátor 38 je nalepen. na.hřídeli 32 na vnitřním'povrchu středového otvoru 152, na kterém je nanesen aktivátor

Tep'ipřičemŽ~1repTdTo-je-n'anes eno~na-hř řde~l—3~2~ďo~m řs t av~n a- kterém je potom uložen komutátor 38. Slepení komutátoru 38 s hří-delem 32 je důležité, aby se zamezilo natočení komutátoru 38 vůčihřídeli 32,.. ke kterému by mohlo docházet při. běžném nalisování.komutátoru 38 na hřídel 32 .

Je důležité dodržovat rozměrové tolerance, jak u hřídele 32,tak i u středového otvoru 152 komutátoru 38 v přesně stanovenýchmezích·, aby se zajistilo zajištění komutátoru 38 na hřídeli .32.

Po sestavení a nasazení na hřídel 32 se komutátorové štěrbi-ny 154, kterých jev příkladném provedení dvanáct, přesně vyrovná- - 36 - jí proti dvanácti drážkám 128 elektroplechů 50, ve kterých jeuloženo vinutí tvořící cívku, přičemž pro zajištění přesné fun-kce je třeba zajistit velmi přesnou vzájemnou polohu, jak je pa-trno z obr. 43. Toto vzájemné vyrovnání je provedeno pomocísprávného nastavení polohy komutátoru 58. na hřídeli 32 do střed-nic 137 dvojic' sousedních zubů 134 mechanickým srovnáním polohykomutátorových Štěrbin 134 proti zubům- 134 elektroplechů 30 předzatvrdnutím lepidla, které zajiš.íuje komutátor 58 na hřídeli 52.

Protože je důležité, aby byl komutátor 58 zajištěn na hří-deli 52 spolehlivě a přesně, je komutátor 58 použitý u přiklad- eného provedení elektromotoru 20 připojen k hřídeli 32 následují-cím způsobem. Nejprve je třeba zajistit, aby povrch středovéhootvoru 152 komutátoru 38, který přijde do kontaktu s hřídelem52, byl 2baven prachu, Oleje a mazacích tuků. Potom ee na vnitř-ní povrch středového otvoru 152 nanese aktivátor lepidla a roz-pouštědla se z něj nechají odpařit. Komutátor 58 se potom nasu-ne ha hřídel ^2, na který se předtím naneslo lepidlo, které setak při posuvu roztáhne po celé délce středového otvoru 152 ko-mutátoru 58, avšak nedostane se dále za komutátor 38 do oblastiodstřikoyacího kroužku 156 pro olej á na ložiskový Čep 144. Le-pidlo se může také nanést do sražené hrany na ja2ýčkovém koncikomutátoru £8. V tomto případě se komutátor 58 a hřídel 32 vů-či sobě několikrát natočí o přibližně 90°, aby se lepidlo dobřepromíchalo s aktivátorem lepidla a lepidlo se,asi po dobu nejménějedné minuty nechá ztvrdnout. Potom se obě součásti vloží pod 'zdroj ultrafialového světla po dobu dvou minut, aby se lepidlodokonale..vytvrdilo.. a zajistilo pevné spojení- mezi komutátorem -38- Ja hřídelem 32. - 37

Jak je zřejmé z obr. 1 a 6, odstřikovací kroužky 156, 138,které byly dříve součástí ložisek motorů motorových vozidel, jsouu elektromotoru 20 podle vynálezu součástí kotvy 26. Každý z od-střikovacích kroužků 156, 158 tvoří kalíškový díl 160, který seotáčí spolu s hřídelem a je přitlačován zpět do ložiska 60,do kterého také odstřikuje olej. Tím se prodlužuje životnost lo-žiska 60, které potom v kombinaci se samovyrovnávací schopnostísnižuje hlučnost elektromotoru 20 ajznačně prodlužuje jeho život-nost. Před uložením prvního odstřikovacího kroužku 156 na hřídel52 se na nej nejprve navlékne- nejméně jeden vyrovnávací .člen. 175pro vyrovnáno·-osové vůle. hřídele 32, který nastavuje-a omezu je.·osovou vůli hřídele 32 do stanovených mezí a tím zajišťuje správ-né uložení druhého, konce 124' hřídele ,32.

Pro redukci .axiálních vibrací: je., elektromotor 20.podle pří-kladného provedení opatřen axiálními vyrovnávacími prostředky-177,- obsahu jícími první -podložku -1 62, zejména elastomerní. nebo... - pryžovou- podložku, a- druhou podložku 1.64/ zejména z.nyla.tronu, ..které působí proti počátečnímu kroutícímu momentu, působícímuna kostrové ložisko 60 v ložiskové objímce 71, který je vyvozenvětším přesahem permanentních magnetů 24 na jednu stranu nebovzdáleností mezi koncem jádra 28 a koncem permanentních magnetů24, jak je znázorněno na obr. 2A, a také částí permanentních mag-netů 24 a jádra 28, které jsou nejblíže k druhému konci 124 hří- . déle 32. ··-···

Axiální vyrovnávací prostředky 177 jsou využívány pro udr-žování předpjaté původní polohy kotvy 26, vzhledem k permanentním - 58 - magnetům 24. Přirozená snaha kotvy 26 přesunout se směrem k jed-né koncové části hřídele 52 v důsledku předpětí od permanent-ních magnetů 24 je využívána k udržování přítlaku na ložisko60, uložené v blízkosti druhého konce 124 hřídele 52 a uzavřené-ho konce kostry. 22. Tento od počátku vyvozovaný, přítlak poněkudomezuje axiální pohyby kotvy 26 mezi dvěma ložisky 60 a tak sni-žuje velikost hluku, vznikajícího v důsledku axiálních posuvůkotvy 26.

Axiální poloha permanentních magnetů 24 v kostře 22 vzhledemk jádru 28 určuje velikost výchozí přítlačné síly, působící naložisko 60 uložené v kostře 22, která axiálně stabilizuje kotfru26 mezi dvěma ložisky 60.

Pro co největší snížení hladiny hluku, vztahujícího se k in-terakci mezi nylatronovou druhou podložkou 164 a trubkovým ložis-kem 228, je plocha trubkového ložiska 228, které je v přímém^kon-taktu s druhou podložkou 164, skosena zejména v úhlu 4°, takžégenerovaný hluk je snížen na dotykových plochách mezi trubko-vým ložiskem 228 a druhou podložkou 164 v-.důsledku kluznéhol kon^taktu těchto ploch při otáčení hřídele 52. Při větším axiálnímzatížení umožňují axiální podložky 162, 164 udržovat konstantnítlak na povrch trubkového ložiska 228.

Jak je patrno z obr. 1 a 2, popřípadě 7 až 9B, kartáčová des-tičková jednotka 40 obsahuje u zobrazeného příkladného provedeníelektromotoru 20 kartáčovou desku 176 z izolačního materiálu, ze-jména z plastu nebo laminovaného fenolického materiálu, opatře-nou skupinou výřezů 178 tvaru D, vytvořených v přesně stanove-ných místech, a nejméně třemi připojovacími výřezy 180 pro při- - 39 - pojení tří izolačních prvků 94, které jsou upevněny ke kostře 22. Na kartáčové desce 176 jsou upevněny nejméně dvě kartáčové krabičky 42, 44 pomocí skupiny výřezů 176 tvaru L. V kartáčových krabičkách 42, 44 je uložena dvojice kartáčů 48, tlačených směrem ke komutátoru 58 páskovou pružinou 50. Každý kartáč 48 je spojen měděným drátem nebo jiným ohebným přívodem 205 k elektrickému vedení nebo k zástrčce 98. *** D zobrazeného příkladného provedení elektromotoru 20 podlevynálezu jsou kartáčové krabičky 42, 44 kartáčové destičkové jed-notky 40 vytvořeny v podstatě v pravoúhelníkovém tvaru á mají dvěboční stěny 182, 184 a jednu horní stěnu. 186. Ί když.je ve znázor·něném.příkladném,provedení tvořena čtvrtá - stěna, kartáčové, krabič-ky 42, 44 přímo kartáčovou deskou 176, může mít v jiném příklad-ném provedení každá kartáčová krabička 42, 44 ještě svou vlastníčtvrtou .uzavírací .stěnu.·

Protože přesná;vzájemná/poloha mezi kartáči 48· a komutáto-: .rového měděného kroužku 148 je velmi důležitá pro sníž_ení hluč- nosti a hladkého a účinného chodu celého elektromotoru 20, niázajištění správné polohy kartáčových krabiček'42, 44 na kartá-čové desce 176 značnou důležitost. Protože kartáče 48 mohou po-skakovat, pohybovat se stranou nebo dokonce zůstávat viset vezpříčené poloze, což by.vedle ke zvýšení hlučnosti nebo narušenífunkce elektromotoru 20, je montáž a zabezpečení polohy kartáčo-vých krabiček 42, 44 na kartáčové desce 176 kritickým bodem mon-tážních prací. '·····

Jak je patrno z příkladů na obr. 7, 8A a 8B, kartáčové kra-bičky 42, 44 mají velmi přesně stanovené rozměry a jsou opatře- - 40 - ny nejméně čtyřmi upevňovacími díly 188, upravenými pro vlože-ní do přesně vytvořených výřezů 178 tvaru Ď v kartáčové desce176. Upevňovací díly 188 se potom upevní ke kartáčové desce 176po předchozím přesném nastavení polohy kartáčových krabiček 42, 44 tak, že upevňovací díly 188 se nejprve ohnou o přímou část190 výřezů 178 tvaru L á potom se zalemují bez vyvození tlaku nakartáčovou desku 1i76. Zejména části upevňovacích dílů ,188, kte-ré jsou nejblíže ke kartáčové desce 176, nejsou v třecím kon-taktu s kartáčovou deskou 176, protože v průběhu lemovacího pro-cesu se mezi okraje upevňovacích dílů 188 a kartáčovou desku 176uloží vložky, které zamezují přímému kontaktu mezi kartáčovoudeskou 176 a konci 192 upevňovacích dílů 188, takže mezi kartáčo-vou deskou 176 a upevňovacím dílem 188 není třecí styk. Kromě to-ho. jsou v průběhu lemovacího procesu vloženy do kartáčových kra-biček 42, 44 pomocné vložky, které mají zachovat rozměrovou in-tegritu kartáčových krabiček 42, 44 v průběhu lemovacího procesu.Tím se zamezuje přitažení kartáčových krabiček 42, 44 blíže kekartáčové desce 176 a zabraňuje se také zkroucení axiální délkykartáčových krabiček 42, 44 na obou koncích.

Upevňovací díly 188, které jsou zejména čtyři, vystupujípro vsunutí do výřezů 178 tvaru D v kartáčové desce 176 ze spod·:nich okrajů dvou bočních stěn 182, 184. Upevňovací díly 188 jsoupevně připojeny ke kartáčové desce 176, aby spolehlivě zajistilypolohu kartáčových krabiček 42, 44 na kartáčové desce 176 bezvnášení napětí ďo kartáčové desky 176. To je umožněno, zužujícímse tvarem upevňovacích dílů 188, jejichž konce 192 jsou blíže k-sobě -než horní části 193 upevňovacích dílů 188, nacházející seblíže k bočním stěnám 162, 184· Jestliže jsou tedy upevňovací - 41 - díly 188 vsunuty do výřezů 178 tvaru B, procházejí konce 192kartáčovou deskou 176» aniž by s ní přicházely do styku, avšakv konečné poloze je alespoň část celé zúžené části v kontaktua alespoň částečně proniká horní plochou kartáčové desky 176.

Tyto úpravy slouží pro přesné umístění obou kartáčových kra-biček 42, 44 na kartáčové desce 176 bez zatěžování kartáčové des-ky 176 napětím při konečném zalemování styku, takže ve spoji jejen minimální tření mezi povrchovými plochami dílů, uloženými na spodní ploše kartáčové desky 176. Jinými slovy, upevňovací díly188 jsou pomocí lemových spojů umístěny přesně ve stanovené polo-ze a udržují tak v nastavené poloze, obě kartáčové krabičky 4244 na kartáčové desce·176 bez vyvinutí-nadměrných sil, které .bypřekračovaly síly nezbytné k spolehlivému upevnění, přičemž síly-nenarušují vnitřní rozměry kartáčových krabiček 42,. 44 a kartáče48 tak.nemohou být uloženy v kartáčových krabičkách natolik.vol-ně, aby při. chodu elektromotoru 20 mohly .chrastit, . ani nemohou. .uváznout v kartáčových krabičkách 42, 44 při zmenšení vnitřníchrozraěřůT ' ~ : -—----—— —-—— Z obou bočních stěn 182, 184obou kartáčových krabiček 42, 44 vystupují v úhlu přibližně 90° dvě prodloužení obou bočníchstěn 182, 184, vytvořená ve formě bočních nástavců 194, po nichžzůstávají v bočních stěnách 182, 184 dva výřezy 196 pro uloženía podepření dvou svitků 198 páskových pružin 50. I když to není znázorněno, je zřejmé, Že je třeba použíttaké dalšího polohovacího členu, například dalšího prodlouženínebo podpěry na kartáčové desce 176 pro udržování polohy pásko-vé pružiny 50 na kartáčové desce 176. V horní stěně 186 obou kartáčových krabiček 42, 44 je vytvo- - 42 - řen od jednoho jejího konce výřez 200 pro uložení spojovacíchprostředků 180 pro každý kartáč 48, připojený potom k zástrčce98. 4 Jak je· patrno z obr. 8B, pro co největší omezení usazování . prachu, 2ejména uhlíkového prachu v kartáčových krabičkách 42, 44» ' > zejména mezi kartáči 48 a stěnami kartáčových krabiček 42, 44»mají kartáčové krabičky 42, 44» použité u elektromotoru 20 po-dle vynálezu, přední i zadní stranu volnou. Navíc mají boční stě-ny 182» 184 kartáčových krabiček 42, 44 prohnutý střední úsek202, 204» umístěný proti bočním nástavcům 194» který tvoří poobou stranách kartáčů 48 odváděči průchody. Tyto odváděči prů-chody tvoří prostor pro uložení páskových pružin 50 a jsou-li“ po-užity u kartáčových krabiček 4.2, 44 s otevřenou zadní stranou',mohou sloužit k odvádění uhlíkového prachu, který by po nahroma-dění mohl omezovat pohyb kartáčů 48. Ještě důležitější je skuteč-nost, že tyto pruhnuté střední úseky 202, 204 ztužují každouhkar-táčovou krabičku 42, 44 a omezují její vibrace a tím také omezu-jí hlučnost této části elektromotoru 20.

Spoje levé boční stěny 184 a pravé boční stěny 182 každékartáčové krabičky 42, 44 s horní stěnou 186 mají takovou přes-nost, že kartáč 48 je držen v poměrně přesné poloze vzhledem kekomutátoru 38.Jakmile je upevňovací díl 188 levé boční stěny 184 ' a pravé boční stěny 182 správně uložen ve výřezech 178 tvaru D,je vytvořena vůle mezi kartáčovou krabičkou 42, 44 a kartáčem, 48, který se tak může volně pohybovat uvnitř, kartáčové krabičky42, 44 při zachování poměrně přesné polohy vůči komutátoru 58. Při’použití různých alternativních součástí elektromotoru ’’ 20 podle vynálezu může být volena celá řada různých kombinací 'Sí 4 - y·

I É tf·: - 43 - parametrů, aby se dosáhlo optimální kombinace a subkombinacevýhodných možností. V případě kartáčové destičkové jednotky 40je možno měnit radiální délka kartáčových krabiček 42, 44, axiál-ní vůli s kartáči 48, úhlovou vůli kartáčů, radiální nakloněnákartáčových krabiček 42, 44» to znamená vedené nebo vlečené ulo-žení, vzdálenost komutátorové strany kartáčové krabičky 42, 44od jádra 28, délka kartáčových krabiček 42, 44 vzhledem k délcekartáčů 48, materiál kartáčové desky 176 a kartáčových krabiček42, 44 a tloušíka tohoto materiálu, spoj kartáčových krabiček42, 44 b kartáčovou deskou 176, posouvací vůle kartáčových kra-biček 42, 44, orientace a umístění kartáčových krabiček 42, 44,nastavení správného proudového, zatížení v, ampérech: na čtvereční.,centimetr, materiál izolátorů,, jeho tvrdost a umístění izolátorůpro tlumení vibrací a také opěrných destiček, poloha osy kartá-če 48 vzhledem-k ose permanentniho .magnetu.24 a přesazení kartá-čů 48; tyto hodnoty a parametry jsou" důležité., pro "dosažení úspěš-ného návrhu elekrtornotoru 20 podle vynálezu. _ Pokud by měla být kartáčová déska 17b výrpbéhá_vč.eíku2h-lkar-l· táčovými krabičkami 42,'44, "bylo bý třeba v tomto ďílú vytvořitpodobné průchody jako v předchozím příkladu provedení: předpoklá-dá se, že taková nová kartáčová krabička 42, 44 bez bočních ná-stavců 194, mající čtyři strany, přičemž dnem by byla přímo kar-táčová deska 176, by produkovala méně hluku a měla by podstatnětěsněji dimenzovanou kartáčovou krabičku než je v příkladu naobr, 8A a 8B.. Pásková pružina by v tomto případě byla držena vesvé poloze přímo na kartáčové desce 176.

Ve znázorněné kartáčové krabičce 42, 44 je důležité, že te-plo produkované interakcí kartáčů .48 s komutátorem 58, může být - 44 - vyzařováno do okolních oblastí a do okolního prostoru. Protožeplasty jsou spíše dobrým izolačním materiálem i pro teplo, je vý-hodnější vytvořit kartáčové krabičky 42, 44 z kovu. Je však mož-no použít i jiných materiálů, které mohou zajistit zachování po-třebných přesných;rozměrů kartáčových krabiček 42, 44 a kteréjsou schopné vyzařovat a převádět teplo.

Obr. 1, 2, 9Α» 9B zobrazují příkladné provedení kartáče 48elektromotoru 20 podle příkladného provedení vynálezu. Kartáče48 zejména obsahují směs mědi a grafitu. Kartáče 48 jsou po svémosazení do kartáčových krabiček 42, 44 vytlačovány z kartáčovýchkrabiček 42, 44 páskovými pružinami 50, které působí v podstatěkonstantní silou směrem ke komutátoru 58, přičemž konstantní" ve- likost síly se udržuje po celou dobu životnosti každého kartáče48. Tato konstantní síla je zajištěna vhodným zakřivením páskovépružiny 50 a jejím svinutím do spirálového svitku 198.

Kartáče 48 mají v podstatě pravoúhelníkový tvar. Přední ko-nec 206 kartáče 48, který kolmo dosedá na komutátor 58, je oblou-kově ^prohnuty,r^takžě“na“poČátku dosedá~cel ou ploch ou na komutá-tor 58, přičemž je také sešikmený, takže jedna -jeho koncová část208 je delší než druhá koncová část 210. Úkos 212 je umístěn nazadní straně, takže moment síly,, působící vzhledem k bodu otáčenítvořenému i20laČním.prvkem £4, je minimalizován, aby se kartáčo-vá deska 176 nesnažila ohýbat do oblouku. Úkosy 212 protilehlýchkartáčů 48 jsou .vytvořeny v opačných směrech pro zajištění hladší-ho spolupůsobení mezi kartáčem 48 a komutátorem 58, které produ-kuje méně hluku. U tohoto příkladného uspořádání zanechává jeden kartáč 48prachové oděrové částice na komutátoru 58, kde jej druhý kartáč - 45 - 48 stírá a odstraňuje s komutátoru 58 a tím se také redukujehluk produkovaný interakcí mezi komutátorem 58 a kartáčem 48«

Jak je patrno z obr. 1, 9A a 9B, přívodní prostředky ve for-mě měděného ohebného přívodu 205 jsou připojeny ke kartáči 48,takže.po vložení kartáče 48 do kartáčové krabičky 42, 44 zapad-ne· ohebný přívod 205 do výřezu 200. Složení ohebného přívodu 205a jeho průměr jsou navrhovány tak,.aby co nejvíce byl omezenvnitřní odpor, aby tak nemohl ohebný přívod 205 shořet ani připřehřátí vnějším zdrojem tepla a naopak aby sloužil k odvodupřebytečného tepla z kartáčů 48 do jiných oblastí, kde může býtteplo rozvedeno do větší plochy.. Protože kartáče 48 se také sil-ně zahřívají působením třecích sil a v důsledku značných odporo-vých ztrát, je třeba, chránit kartáčové krabičky 42, 44 a kartá-čové destičkové jednotky 40 jako celek před přehřátím, je potře-ba zajistit prostředky pro odvod tohoto nadbytečného tepla aohebný přívod 205 má být. navržen ,tak·, aby byl schopen odvádětČást tepla z těchto částí elektromotoru 20.

Protože pásková pružina 50~~půšbbí~přTbrržně~^sťe~jnou~si~lOU5je pro rychlé dotlačení kartáčů 48 jejich Šikmá koncová Část208, která přichází nejprve do styku s komutátorem 58, mírněprodloužena. Tím se vyvíjí značná počáteční síla mezi povrchemkartáčů 48 a komutátorem 58 na poměrně malé ploše, která jepočáteční styčnou plochou mezi komutátorem 58 a kartáčem 48,která se projevuje vysokým počátečním tlakem na jednotku styč-né plochy.

Protože u dosavadních řešení elektromotorků pro motorovávozidla se nechávaly kartáče dosedat na komutátor 38 bez ohleduna opotřebení, nedosedaly některé kartáče správně po' určité do- k - 46 - bě provozu v důsledku změn zatížení ů jednotlivých případů po-užití. Tyto podmínky byly ověřeny profilometrickými testy u. vel-kého počtu kartáčů, které ukázaly, že opotřebené plochy mají ně-kolik různých poloměrů zakřivení, vyskytujících se kromě základ-ního poloměru zakřivení vyduté opotřebené plochy. Tyto r.ůzné po-loměry zakřivení jsou dokladem nestability kartáčů 48 a možnéhlučnosti těchto kartáčů 48, vázaných na jejich dynamické cho-vání.

Aby se zamezilo nerovnoměrnému opotřebení dosedacích plochkartáčů 48 a odstranil se tak možný zdroj hlučnosti, jsou kartá-če 48 opracovány na přibližně přesný rozměr komutátoru 58, Tímse zkracuje doba počátečního přizpůsobovacího oděru a vibracívyvolávaných nerovnoměrným dosedáním na komutátor 58, což vedeke snížení hlučnosti motoru.

Kartáče 48 jsou navíc upraveny do téměř Čistého tvaru, abyse zkrátila doba,, po které je obrys kartáčů 48 obroušen ...do tvarus přímkovým dotykem, napomáhajícího snížit hladinu hluku produko-vanou kar tá č i _48.. '____u_______:_____________

Je.důležité, aby plocha .kartáčů 48, která přichází na počat-,ku do kontaktu s komutátorem 38, byla hladká. To zájišíuje správ-né opotřebení kartáčů 48 na povrchu komutátoru 58. Hladkosti plo-chy je možno dosáhnout broušením konců kartáčů 48,které se budoudotýkat komutátoru 38, aby střed zaoblené plochy kartáče leželna ose kotvy 26, což je možno uskutečnit nahrazením kotvy brus-ným kotoučem, který brousí kartáče 48 uložené ve svých kartáčo-vých krabičkách 42, 44, přičemž směr otáčení brusného kotoučemá být stejný jako je směr otáčení komutátoru 38 elektromotoru20,.do kterého mají být kartáče 48 osazeny. - 47 -

Obrys kartáčů 48 je takový, že jejich čelní plocha dosedáv celém rozsahu na komutátor 58. V zásadě je kartáč 48 vždybroušen s poloměrem zakřivení o něco větším než je poloměr vál-cové obvodové plochy komutátoru 58, takže k vzájemnému kontaktus komutátorem 58.dochází nejvíce bezprostředně, uprostřed, oblou-. ' I ' ku čelní plochy kartáče 48.

Jak.je patrno z obr. 9B, Šířka kartáče 48 je rovna šířcejednoho pole měděného kroužku 148 komutátoru 58 /.viz obr. 4B/plus dvě komutátorové štěrbiny 154 na každé straně. Tato šířka jevolena proto, aby okraj kartáče 48 nebyl tlačeným bodem při .-pře-skoku kartáče 48 z jednoho pole komutátoru 58 na druhé pole, přikterém se zaznamenává mírný pokles kartáče 48 při průchodu jed-noho- pole komutátoru 58 pod kartáčem 48 a potom kartáč 48 mírněnadskočí, když jeho přední hrana narazí na Štěrbinu 154 na druhéstraně pole měděného kroužku 148 po uplynutí.adekvátní doby prodokončení komutační periody definované jako změna proudu .v cív-ce, který je komutován každým kartáčem 48 v daném čase. Jestli-·že by se však kartač~48 přílTš^ozkrni^ri^vznikaly^by"vi'bra'ceikteré by se v kartáčové desce 176 projevily zvýšením hlučnosti.

Protože kartáče 48 jsou vyrobeny z měkčího a pórovítějšíhomateriálu než komutátor 58, mají snahu se stlačovat a vnikatdo štěrbin 154 komutátoru 58. Pokud* je plocha kartáče 48 vzhle-dem k ploše jednoho pole komutátoru 58 rovná nebo zejména většínež plocha jednoho pole komutátoru 56 plus šířka dvou komutáto-rových štěrbin 154, je boční stabilita' kartáče 48 zlepšena akartáč 48 potom nemá snahu dostávat se do vibrací na povrchukomutátoru 58'. - 48 - 1

Parametry kartáčů 48, které se mohou měnit a které mají ! vliv na minimální náklady a maximální výkonnost příkladného pro- ; vedení elektromotoru 20, zahrnují především délku, šířku a hloub-ku kartáčů 48, použitý materiál a jeho složení, průměr, uloženía tuhost: připojovacího, členu, poloměr zakřivení čelní styčnéplochy a úhel skosení okrajů.

Protože jedním ze základních úkolů vynálezu je snížení hluč-nosti elektromotoru 20 a protože hluk je generován mimo jiné me-zi připojovacími jazýčky 130 komutátoru 38 a kartáčovou destičko-vou jednotkou 40 s kartáčovými krabičkami 42, 44, je. třeba volitvzdálenost mezi připojovacími jazýčky 130 komutátoru 38 a. horní . ίΐ stranou kartáčových krabiček 42, 44 optimální, aby nevznikal’·hluk větrákového typu. Tento hluk vzniká při každém průchodu'připojovacího jazýčku 130 kolem kartáčových krabiček 42, 44 v * - ''. i'1 ί.·ί důsledku pohybu vzduchu, vyvolaného rotací připojovacího jazýČ-ku 130 kolem kartáčových krabiček 42, 44. Pro omezení—tohoto"zdroje hluku je kartáčová krabička 42, 44 přemístěna do dostateč-né vzdálenosti, aby tak při rotaci připojovacích jazýčků 130 bylhluk bud zcela odstraněn nebo alespoň výrazně potlačen, avšakaby ná druhé straně nedošlo k prodloužení délky elektromotoru20 nebo komutátoru 38.

Do úvah o živostnosti kartáčů 48 je třeba zahrnout také sku-tečnost, že radiální vůle mezi. kartáčovými krabičkami 42, 44 akomutátorem 38 je taková, že kartáče 48 si zachovávají volnostpohybu uvnitř kartáčové krabičky 42» 44 vzhledem k ní, avšak po-hyb kartáčů 48 směrem ke komutátoru 38 a zpět je omezen a tím"se”snižuje nebezpečí uváznutí kartáčů 48 v kartáčových krabic- - 49 - kách 42, 44, protože kartáče 48 se nemohou vysunout' z kartáčo-vých, krabiček 42, 44 tak daleko, aby mohlo vzniknout nakloněníve velkém úhlu mezi kartáčem 48 a kartáčovou krabičkou 42, 44.

Jak je patrno z obr. 1, 2, 1OA a 1OB, koncový kryt 54 je tvo-řen tvarovým, zejména kovovým štítem, opatřeným skupinou ztužu-jících členů 56 a skupinou připojovacích členů 57, 58, 59 propřipojení k čelnímu okraji 90 otevřeného konce kostry 22, spod-ním výřezem 214 pro uložení připojovacích konektorů, zejména zá-strčky 98, a středovým vyvýšením 216 pro uložení volně se do osyvyrovnávajícího ložiska 60. Koncový kryt 54 je vytvořen.tak, žepřipojovací Členy 57, 58, 59 jsou umístěny proti .doplňkovým vý-řezům 84, 86, 88 kostry 22 pro plné. uzavření skříně elektromoto-ru 20. Koncový kryt 54 je připojen ke.kostře 22 nasazením členů217 na oba její konce /obr. 12B/.

Jedním, z úkolů vynálezu,, bylo. také...vybrat vhodný materiálpro vytvoření koncového krytu- 54-, Protože koncový kryt 54 je opa- ; . třen ložiskovou, objímkou. 218 :pro uložení ložiska 60, je třeba ;.... τ....omezit zpětné dopružení výlisku volbou materiálu s nízkým obsa-hem uhlíku a malým zpětným dopruěením, například AISL 1010 AK LQ.

Jak je patrno z obr. 10A, ložisková objímka 218 je vytvořenana vnitřní straně středového vyvýšení 216 a obsahuje tři vyvýše-ná pole 220., 222, 224 pro spolupůsobení s trubkovým ložiskem 228,které je konkrétním provedením ložiska 60. Tato vyvýšená pole 220,222, 224 a jejich význam pro samovyrovnávací ložiska 60 bude po- *drobně-ji popsán v další části. Řešení samovyrovnávacího ložiska 60 pro elektromotor 20 po-dle příkladného zobrazeného provedení spočívá ve volbě materiá- - 50 - lu a volbě konstrukce, popřípadě způsobu montáže'těchto ložisek60 jak do první ložiskové objímky 71 v kostře 22; tak i dů druhéložiskové objímky 218 v koncovém krytu 54.

Jak je zobrazeno na obr. 1, 2A, 11A a 11B, ložiska 60 použi-tá v koncovém krytu 54 a v první ložiskové objímce.71 ve všechpřípadech kromě jednoho jsou volně se vyrovnávajícími ložiskový-mi jednotkami, které se lisí od konvenčních ložiskových jednotek.Volně se vyrovnávající ložiskovou jednotkou se rozumí v podstatětaková ložisková jednotka, u které se při působení velmi maléhozatížení na ložiskovou jednotku ložiskový čep přemísíuje sám dotakové polohy, že je dosaženo v podstatě výhodné rovnoměrné vů^le mezi ložiskovým Čepem na hřídeli 52 a vlastním ložiskem 60.·Protože u elektromotorů je vyžadován takový ložiskový systém,který vyžaduje velmi malou sílu k vyrovnání ložiskových jednotekdo přímky^ platí, že Čím,je menši díla potřebná pro správné vy-rovnání ložisek 60 do přímky, tím je rovnoměrnější rozložení ^·olejového filmu na celé styčné ploše hřídele 52, protože je-liolejový film rovnoměrný, je unikání oleje z ložiska minimálnía je závislé na konkrétním měrném tlaku ve styčných plochách.Jedna z výhod volně se vyrovnávajících ložisek 60 spočívá veznačném omezení úniku maziva a tím také v prodloužení životnos-ti ložiska 60.

Jak již bylo řečeno v předchozí části, jedním ze základníchrozdílů mezi konvenčními samovyrovnávacími ložisky a volně se vy-rovnávajícími ložisky 60 podle vynálezu, určenými pro příkladnéprovedení elektromotoru 20, je materiál použitý pro zhotoveníklece 250 ložiska 60. Dosud se k tomuto účelu užívá pružinováocel, avšak klec 250 ložiska 60 elektromotoru 20 podle vynálezu - 51 - je velmi tuhá a pevná a je pro elektromotor 20 podle přílčTaagehb ” provedení vyrobena z konstrukční oceli AISI .1010 AK DQ, který ?' po vyformování zachovává podstatně rovnoměn^jší tvar, který za- I- jišíu.je opakovatelnou rovnoměrnost ložiska 60.

Jiným klíčem ke zdokonalení funkce volně se vyrovnávajícíchložisek 60 je stanovení soustavy známých podmínek u každého lo-žiska 60, která jsou udržována v libovolné poloze, odpovídajícípožadovaným podmínkám. Tato skutečnost .je opakem dosud známých lo-ziskových jednotek,’ u kterých je relativní poloha ložiskové jed-'notky v koncovém krytu nebo ve dně'kostry je určena"a nastavenajako první opatření a další podmínky, vyplývající z relativníchpoloh, navazují na'tuto výchozí, polohu. Zkušenosti ukazují; žeu konvenčních, ložiskových jednotek, je, velká řada; různých, podmí-nek vázána na stejné výchozí relativní polohy především z toho V

důvodu.,, že se; přihlíží .k takovým..;faktorům; jako ..je. geometrie, lo-žisek, geometrie ložiskových objím.ek,-,.-excentricita..a geometrie,klece ložiska, přičemž všechny tyto parametrymají určité tele- , J - rance a rozměrové odchylky.· -........... - -— ----------------- ........... <

Volně se vyrovnávající ložisko 60'podle příkladného" provedeníelektromotoru 20 podle vynálezu obsahuje trubkové ložisko 228,které je uloženo v první objímce 71. nebo v druhé objímce 218 akteré je uloženo v kleci 230. Tato konstrukce, jak je patrno zvýkresů, je volně se vyrovnávající do osy, avšak je u ní zabrá- ; něno' otáčení tím, že jak ložisková klec 230 tak i trubkové lo-žisko 228 jsou opatřeny skupinou zajišfovacích členů 232 v trub-kovem ložisku 228 a skupinou odpovídajících'západkových Členů234 v kleci 230 ložiska 60, kterými se zamezuje otáčení ložisko- - 52 - vých dílů, ale nebrání se volnému vyrovnávání dílů trubkovéholožiska 228. ložisková klec 250 je opatřena rovněž třemi vyvýšenými poli' 256, 258, 24Ο, která jsou zrcadlovým obrazem vyvýšených polí 220, 222, 224 a jsou umístěna ve dnu druhé ložiskové objímky 218, kte-rá nese trubkové ložisko 228. Zkouškami bylo prokázáno,' že je dů-ležité, aby byla vyvýšená pole. 25.6., . 258., 240 lo.žiskové klece 250a vyvýšená pole 220, 222, 224 na konci druhé ložiskové objímky 2.18 nebyla axiálně vyrovnána, aby se umožnil větší pohyb ložis-kových jednotek. Těchto šest vyvýšených polí 256, 258, 240, 220,222, 224 zajišíuje, že do'tyková plocha mezi trubkovým ložiskem 228 a druhou ložiskovou objímkou 218 a dotyková plocha mezi trub- —' -.1 kovým ložiskem 228 a ložiskovou klecí 250 umožňuje snadné vyrov-návání ložisek 60 do osy při současném udržování polohy ložiska . 60 při působení zatížení na hřídel 52. V.zásadě těchto šest vy-výšených polí 256» 258, 240, 220, 222, 224 zajišťuje, že je: zdetrvale zachován kontakt s trubkovým ložiskem 228 á že síly jsourozloženy rovnoměrně z ložisek 60 na ložiskovou klec 250 a čelníkryt 54. , Zobrazená volně se vyrovnávající ložiska 60 jsou uložena do ložiskových objímek 71 > 218 kostry 22-, popřípadě koncového ští-tu 54 a jsou udržována na svém místě epoxidovým, lepidlem. Po ulo-žení ložiska 60 bu3. do ložiskové objímky 71, 218 s epoxidovým le-pidlem bud na koncovém krytu 54 nebo na kostře 22 a na povrchuložiskové klece 2J0 se na soustavu působí silou postačující kosazení ložiskových klecí 250 a trubkových ložisek 228 do ložis- ' kových objímek '71, 2Ϊ8, načež se působí druhou silou. V průběhutohoto Časového úseku epoxidové lepidlo částečně zesiluje a může - 53 - se nechat vytvrdnout. Jakmile došlo k počátečnímu ztuhnutílepidla, hýla již zajištěna poloha ložiskové klece 230 a trub-kového ložiska 228 v ložiskových objímkách 71 » 218, majícíchpředem stanovené podmínky, vyplývající z působící síly. Počá-teční iepidlová vazba mezi povrchem ložiskové klece 230 a povr-chem ložiskových objímek 71, 218 je postačující pro udržovánípředem stanovených podmínek a pro umožnění provádění dalšíchmontážních operací na koncovém krytu 54 nebo na: kostře 22, za-tímco epoxidové lepidlo, které zajištuje polohu; ložisek 60 vobou těchto dílech·, mezitím tvrdne na konečnou pevnost.- Předpokládá se, že předem stanovené podmínky je možno na-stavit a udržovat, . protože vazba zesítěným epoxidovým lepidlem

I mezi ložiskovou· klecí 250 a ložiskovými objímkami 21» -216 volněpodepírá ložiskovou klec 230, dokud na ložiska nepůsobí před-běžné zatížení:, a tak kompenzuje všechny: rozměrové Odchylky uvšech' konstrukčních, dílů,r zejména, u ložisek60, ložiskových .klecí.,250 a dílů pro uložení ložisek 60, zejména ložiskových objímek_7ΐ-«_-2-18·.2ίοζί6ΚΗΞ6·0_ι35θύ umístěhá v "ložiskových objímkách 71, '218, takže še‘ mohou vyrovnávat do společné' osy na hřídeli 52,protože celý ložiskový systém je pohyblivý, dokud lepidlo ne-ztvrdne, přičemž v této fázi nepůsobí mezi ložiskem 60 a ložis-kovou klecí 250 žádné velké síly a lepidlem je vyplněna, spáramezi oběma těmito prvky, přičemž lepidlo tvrdne za působení pře-dem stanovené síly pro přesné zajištění předem stanovených pod-mínek.

Ve znázorněném příkladném provedení elektromotoru 20 podlevynálezu není třecí síla mezi ložisky 60 a otočným hřídelem 52 54 - natolik velká, aby odolávala kroutícímu momentu, takže trubkovéložisko 228 bez protirotačních západkových členů 254 by se mohlootáčet v ložiskové kleci 230 a odírat vnější plochu ložiska 60.Ložisko 60 je volně drženo v ložiskové objímce 71» 218 ložisko- «vou klecí 2.50, avšak dostatečně těsně, pro účely volného vyrov-návání do osy.

Volně se vyrovnávající ložiska 60, jsou sestavena v ložisko-vých objímkách 71» 218 následujícím postupem. Nejprve se ložis-ková objímka 71, 218, trubkové ložisko 228 a ložisková klec 230očistí a zbaví prachu, nečistot a odmastí se. Na vnější plochuložiskové klece 250 se nanese aktivátor lepidla, například D-y-max activator 535, přičemž tento aktivátor se nanese také nastyčné plochy kostry 22 nebo koncového krytu 54, Potom se nane-sou housenky lepidla, například Djnnax 628 VT adhesive, na vnější plochu klece 230 a na uzavřený konec. Bezprostředně po nanesení r „ lepidla se spojované díly sestaví dohromady a klec 230 ložiska. se natočí o přibližně'60° vzhledem k ložiakové objímce 71 , abyse lepidlo smíchalo s aktivátorem. Na klec se potom působí si- lou asi 200 N po dobu dvou až tří sekund a zejména tlakem 17,5 Npo zbývajících pět minut z celkové doby tvrdnutí. Na konci pěti-minutového časového intervalu se sestavený ložiskový systém ulo-ží pod zdroj ultrafialového záření po dobu asi dvou minut, abyse vytvrdily všechny zbytky lepidla, které se nestačily vytvrditpůsobením aktivátoru..

Jak je patrno z obr, 2B, ložiskový systém může obsahovat ku- ličková ložiska 60' t jestliže je elektromotor 20 použit pro chlazení"motorového vozidla. V tomto příkladu je kuličkový lo- žiskový člen 228' uložen v ložiskové objímce 71 a zajištěn ve své poloze čtyřmi jazýčky 231» vyhnutými v úhlu 30° ± 5°vzhledero k - 55 - s vnitrní stěně středové vyvýšeniny 68.

Po zajištění kuličkového ložiskového členu 228' v jeho po-loze v ložiskové objímce 71 je důležité, aby všechny čtyři ja-zýčky 231 byly vyhnuty současně, aby se zamezilo jakémukolivradiálnímu nebo axiálnímu: posuvu ložiska 60' nebo ložiskové kle-.ce 25Ο' · Pokud se týká volně se do osy vyrovnávajících ložisek60' podle vynálezu, při'zasazování ložiskové klece 230' do poža-dované polohy je soustava citlivá na tlak, takže na kuličkové ložisko 60" a na klec 230' působí před začátkem osazování sílaurčité velikosti. Při této operaci se dosahuje podobného účinkujako při působení tlaku na trubkové ložisko 228 volně se vyrovná-vajících ložisek 60, které je zajištěno v ložiskové objímce.71vlepením. Po. zasazení kuličkového ložiska 60' se na nej působilo .silou asi 25 N, směřující na vnitřní stranu kuličkového ložiska60' směrem k otevřenému konci kostry 22, aby se zjistilo, že ta- 'kove zajištění kuličkového.ložiska 60 'je dostatečně, účinné.

Na obr. 1, 12A a 12S jsou zobrazeny dvě upevňovací.příruby —64-r~64~-ze—skup-i-ny-upevňovac-í-ch-p-ř-í-rub—použ-ívaných-u—e-l-ek-tromo-- toru 20 podle vynálezu, které jsou upevněny na vnější ploše kos-try 22 pomocí epoxidového lepidla. Upevňovací příruby 64,.64 *jsou jedinou součástí elektromotoru 20, která se vyskytuje vevšech aplikacích. Protože u dosud známých aplikací jsou elektro-motory 20 upevňovány ke konstrukcím.různého provedení, je třebamít k dispozici různé upevňovací příruby 64, 64* pro různá po- ..· užití.

Obecně je každá upevňovací příruba 64, 64" tvořena tvarovým ko- vovým dílem sé soustavou ztužujících žeber 66, jak je patrno z obr. 12A a 12B, která jsou v ni vytvarována pro zvýšení vlastní f •Λ’ ·. · ·/, :-: í'·

- 56 - frekvence kmitání, takže konstrukční hlučnost se tím omezuje.

Upevňovací příruba 64 pro použití u chladicího ústrojí neboupevňovací příruba 64' pro klimatizační jednotku nebo topnéústrojí obsahuje upevňovací Část 242 s upevňovacími.prostředky ; 244, které jsou! vytvořeny na upevňovací části 242, a miskovoutvarovanou část 246, vytvořenou po obvodu kolem středového otvo-ru 248/ ve kterém je uložena kostra 22 elektromotoru 20. Tatomisková tvarovaná část 246 má na jednom svém okraji 250 většípoloměr od středu středového otvoru 248 .a plynule se zužuje namenší poloměr v bodě 252 průřezu miskové tvarované části 246,který se nachází přibližně na obvodu kostry 22, jak je patrnoz obr. 12A.

Jedním ze základních znaků spoje upevňovací příruby 64, 64’s kostrou je jednotné provedení vlastního spojení. Jak je patrnoz obr. 12A, po nasazení '.upevňovací příruby 64, 64' na kostru22 vzniká mezi vnější plochou kostry 22, která je obvodovou plo-chou 256, a vnitřní plochou 258 miskovitě tvarované části 246 « upevňovací příruby 64, 64/ prstencový zásobní prostor 254 pro-epoxidové lepidlo /obr, 12A/. Tato úprava konstrukce napomáháudržovat epoxidové lepidlo v prstencovém zásobním prostoru 254po dobu natáčení kostry 22 vzhledem k miskové tvarované Části246 v průběhu montážního procesu, při kterém se upevňuje upev-ňovací příruba 64, 64" na kostru 22 elektromotoru 20 a při kte-rém se vytvrzuje lepidlo.

Každá příruba 64, 64" je opatřena vyrovnávacími prostředky 260 pro nastavení správné polohy upevňovací příruby 64, 64' nakostře 22 u každého konkrétního použití. Tím se zajišřuje správ-ná poloha upevňovacích prostředků 244 u každého konkrétního po- - 57 - užití. V průběhu této montážní operace se na obvodovou plochu 256kostry 22 a/nebo na vnitřní plochu 258 přírubové miskové tvarova-né části 246 nanese aktivátor lepidla. Po vzájemném natočení ananěseníepoxidového lepidla do prstencového zásobního prostoru254 se epoxidové lepidlo dostane do kontaktu s obvodovou plochou .256 kostry 22, sousedící s vnitřní plochou 258 miskové tvarovanéČásti 246. Po vytvrzení lepidla bylo zjištěno, že lepený spojje dostatečně pevný pro plnění požadované f.unkce. V průběhu upevňování upevňovací příruby 64, 64' na kostru22 jsou styčné plochy kostry 22 a upevňovací, příruby 64, 64' očištěny od nečistot a potom.se. nanese.....aktivátor, lepidla,...na-. . příklad Dymax activator 555 na vnitřní plochu 258 upevňovací pří-ruby 64, 64' a na část obvodové plochy 256 kostry 22, která mápřijít'do styku" s upevňovací'. přírubou' 64, 64*, načež: se'nechá'po určitou' dobu odpařovat rozpouŠtědlO_aktivátoru'. Potom se na-nesou housenky lepidla, například Dymax 602 gel, na kostru 22do místa, kam přijde lem miskové tvarované části 246 upevňovací příruby 64, 64' * Bezprostředně po nanesení housenek lepidla seupevňovací příruba 64, 64* navlékne na kostru 22 při současnémotáčení upevňovací přírubou _64, 64* o asi 90° vůči kostře 22,aby se lepidlo smíchalo s aktivátorem, načež se obě Části udržu-jí bez pohybu ve správné vzájemné poloze, určené podle konkrétníchpožadavků místa použití, po dobu dostatečnou k počátečnímu ztuhnu-tí směsi lepidla a aktivátoru, zejména po dobu asi tří minut)potom se celá tato sestava uloží pod vytvrzovací lampu, aby se do- - 58 - sáhlo vyťvrzení i zbytků lepidla, ..které se ňevytvrdily aktivá-torem. Příkladná provedení elektromotoru 20 podle vynálezu obsahujízákladní výhodná provedení jeho jednotlivých stavebnicových Čás-tí, přičemž'podle konkrétních, požadavků· je .možno příkladná pro-vedení dále obměňovat v rozsahu předmětu vynálezu.

Claims (53)

1. 5.5L_-* S T)X > <=> PATENTOVÉ NÁROKU o "J X o c_ r íj ,c ··-; l··.

   1. Elektromotor sestavený z minimálního počtu stavebnic©- ž vých dílů pro skupinu použití, vyznačující se tím, že obsahujekostru f22l s prostředky pro uložení ložisek /60, 60*/ a nejmé-ně dva magnety /24/, uložené uvnitř kostry /22/ a připojené kjejí vnitřní stěně, kotvu /26/ uloženou na hřídeli /32/, na kte-rém je také uložen komutátor /38/ se štěrbinami./154/, přičemžkotva /26/ je opravena pro spolupráci s magnety /24/, kartáčo-·.vou deskovou jednotku /40/, upevněnou ke kostře /22/ pro přes-né umístění nejméně dvou kartáčů /48/ vůči komutátoru /38/, vo- dičové prvky, připojené ke kartáčům /48/ pro přívod elektrické * ' energie, koncový kryt /54/ s prostředky pro uložení ložisek /60, 60'/, upevněný ke kostře /22/ pro uzavření její otevřené stra- * ;·· ny, nejméně jednu volně se vyrovnávající do osy ložiskovou, jed-. r:‘.' notku s ložiskem /60, 60#/ a klecí /230/ ložiska, uloženými ve p “---Rtanovených-polohách_a-udřžóvánýml v. těchto'polohách lepidlem, _' ~ které jsou také uloženy operativně’alespoň v koncovém krytu - í • ’ ... /54/ v úložných prostředcích pro uložení ložisek /60, 60V, •4 upravených pro volné vyrovnávání hřídele /32/, a upevňovací pro- í- ΐ, středky pro adhezní připevnění ke kostře /22/ a upevnění elektro- motoru /20/ na jednom z možných míst použití. iy ¥ *?'
2. 2. Elektromotor podle bodu 1, vyznačující se tím, že kartáčovádesková, jednotka /40/ obsahuje kartáčovou desku /176/, kartáčo-vé krabičky /42, 44/, přesně umístěné a upevněné na kartáčovédesce /176/, izolační prvky /94/ pro vzájemné spojení kartáčové 'ff- ‘-šř? - 60 - desky /176/ s kostrou /22/ a pro tlumení vibrací přenášených z kartáčové desky /176/ do kostry /22/, připojovací prostředky pro · : .-1.3 , . •.iř.ií:; připojení kartáčů /48/ k elektrickým vodičům a prostředky pro ~ · · í - ’·χ> :·ϊ-Λ vyvozování téměř konstantní síly na kartáče /48/ pro jejich ·"'·" přitlačování;-naL.komutátor /38/.. \3. Elektromotor podle bodu 2, vyznačující se tím, žekartáče /48/ jsou po celém obvodu uloženy a prostředky pro vy- ;/,/i r · 1 vozování síly tlačí kartáče /48/ proti komutátoru /38/ konstant- ní silou. í.--<-d
3. 4. Elektromotor podle bodu 2, vyznačující se tím, že pro-středkem pro vyvozování konstantní síly na kartáče /48/ jsou pás-kové pružiny /50/. 5· Elektromotor podle bodu 4, vyznačující se tím, žekartáčové jednotky obsahují nejméně dva kartáče /48/, upravené pro počáteční kontakt s komutátorem /38/ jen částí své podélnéplochy.
4. 6. Elektromotor podle bodu 5, vyznačující se tím, že po-čátečním dotykovým bodem mezi každým kartáčem /48/ a komutáto-rem /38/ je přibližně místo v ose souměrnosti a pásková pružina/50/ vyvozuje poměrně značnou počáteční sílu pro rychlé usazeníkaždého kartáče /48/.

   ti “I %. ’ vZ I -I - 61 - '7- Elektromotor podle bodu 5» vyznačující se tím, že je-den z kartáčů /48/ má snahu zanechávat materiál na povrchu ko-mutátorových prvků a druhý kartáč /48/ má snahu stírat zanecha-ný materiál.s povrchu komutátorových prostředků.
5. 8. Elektromotor podle bodu 6, vyznačující se tím, že kar-táče /48/ mají delší podélný povrch než je vnější šířka komu-tátorových prvků plus dvě šířky komutátorových Štěrbin /154/»takže v průběhu činnosti nepřicházejí vnější okraje kartáčů ’ /48/ do kontaktu, se štěrbinovými mezerami mezi komutátorovýmiprvky.
6. 9. Elektromotor podle bodu 8, vyznačující se tím, že kaž-dý kartáč /48/ je opatřen tvarovanou plochou pro interakci skomutátorovými prvky.
7. 10. Elektromotor, podle bodu 2, vyznačující se tím, že kar-táčová deska /176/ je opatřena čtyřmi výřezy /178/ tvaru L pro ^připojení-kartáč ov-ých-kr-abi č ek—/42-,—44/-k-€-fca3?táČ ové-d-e-ec e-/-1-76/r
8. 11, Elektromotor podle bodu 10, vyznačující se tím, žekartáčové destičky /42, 44/ jsou upevněny ke kartáčové desce/176/ pomocí výřezů /178/.tvaru L spojem zajištujícím přesnoupolohu vůči komutátoru /58/ při minimálním? zatížení kartáčové'desky /176/.
9. 12. Eléktromotor podle bodu 1, vyznačující sě tím, žekartáčová deska /176/ obsahuje nejméně dvě kartáčové krabičky/42, 44/, upevněné na kartáčové deskové jednotce /40/, pro ulo- 62 - žéní a přesné polohování kartáčů /48/ vzhledem ke kartáčovédeskové jednotce /40/.a komutátoru /58/.
10. 15. Elektromotor podle bodu 1, vyznačující se tím,. že.· kon-cový kryt /54/ obsahuje část vytvarovanou z tuhého plechu, opa-třenou prostředky pro připojení elektrických vodičů, prostředkypro uložení a upevnění izolačních prvků /94/ a prostředky prouložení kluzných ložiskových jednotek, přičemž koncový kryt je připojen ke kostře /22/ nasazením. 14· Elektromotor podle bodu 1, vyznačující se tím, že kos··?,tra /22/má hrncový tvar s otevřeným koncem a uzavřeným koncem,jehož otevřený konec je opatřen prostředky pro připojení konco-vého krytu /54/ a prostředky pro připojení k izolačním prvkům/94/» vytvarované v otevřeném konci, přičemž uzavřený konec ob-sahuje chladicí otvory jlZl, ložiskovou objímku /71/ a otvorem/70/ pro uložení hřídele /52/.

    15. Elektromotor podle bodu 1, vyznačující se tím, že komu- tátor /58/ obsahuje vnitrní izolační jádro ve formě izolátoru/150/ se středovým otvorem/152/ a vnější elektricky vodivouČást s výstupky připojenými k izolačnímu jádru, které je adhez-ně upevněna na úsek hřídele /52/, přičemž vnější část komutáto-ru /58/ je nejprve opracována nahrubo, potom je vyvážena kotva/26/ a nakonec je vnější část komutátoru /58/ přesně opracována.
11. 16. Elektromotor sestavený z minimálního počtu stavebnico-vých dílů pro různá použití, vyznačující se tím, že obsahujekostru /22/ s otevřeným a uzavřeným koncem, z nichž otevřený - 65. - konec je opatřen prostředky pro připojení koncového krytu /54/a prostředky pro připojení izolačních prvků /94/, uzavřený koneckostry /22/ je opatřen chladicími otvory /72/, prostředky prouložení ložiskových jednotek a otvor /70/ pro uložení hřídele/52/'V první ložiskovou jednotku, uloženou v prostředcích kostry/22/ pro uložení ložiskové jednotky, ve které je uložen hřídel/52/, nejméně dva permanentní magnety /24/ s mezerou mezi sehou,upevněné adhezně ke kostře a uložené v kostře /22/ tak, ze hlukvznikající uvnitř kostry /22/ a přenášený mezerou /78, 80/ mezipermanentními magnety /24/ směrem k uzavřenému konci kostry/22/ nemůže unikat z. vnitřního prostoru kostry /22/ chladicímiotvory /72/, dále obsahuje kotvu /26/'sestávájící z v podstatěrovnoměrného hřídele /52/, opatřeného ložiskovou plochou na jed-nom konci a připojovacími prostředky na druhém konci, se sou-stavy elektroplechů /50/ s podélnými drážkami /128/ a vytváře-jícími . jádro. /28/, které jsou před nasazením na hřídel. /52/ in-dukčně zahřátý, z distanční vložky /1.26/, nasazené na hřídeli ·. y5-2/^ezi“l-oži~skovou-plx)chou—a-el-ek-t-ropl-ech-y-/-50/-,—z—i-zo-l-ač--- nich prostředků, rovnoměrně nanesených ma jádro /28/, distan-ční vložku /126/ a alespoň Část délky hřídele /52/, z komutáto-ru /58/ obsahujícího vnitřní izolační jádro ve formě izolátoru/150/ a vnější elektricky vodivou Část, zejména měděný kroužek/148/, s výstupky adhezně spojenými s izolačním jádrem na hří-deli /52/ mezi ložiskovou plochou a .jádrem, z elektrických vo-dičů, navinutých, na jádru /28/ a připojených ke komutátoru /58/,z nejméně dvou olejových odstřikovacích kroužků /156, 158/, ob-sahujících kalíškovite tvarovanou část a uložených v blízkostiobou konců hřídele /52/, jeden vedle distanční vložky /126/ a - 64 - druhý vedle komutátoru /38/, přičemž mezi kalískovitě tvarova-nou částí /160/ odstřikovacího.kroužku /156/ a komutátorem /38/je uložen prostředek pro vymezování, osové vůle hřídele }y£j vestanovených mezích a kartáčová desková jednotka /40/ sestáváz nejméně dvou kartáčů /48/, k nimž jsou připojeny elektricképřipojovací prostředky, z kartáčové desky /176/ ε nejméně osmivýřezy /178/ tvaru D a s nejméně třemi izolačními prvky /94/,připojenými ke kartáčové desce /176/, z nejméně dvou kartáčovýchkrabiček /42, 44/, upevněných na kartáčové desce /176/ pomocíspojovacích prvků, upevněných ve výřezech /178/ tvaru D, přičemžkartáčové krabičky /42, 44/ obsahují přesně uložené kartáče /48/, .nastavené polohově vůči vnějšímu povrchu komutátoru /38/, z pás-kové pružiny /50/, upevněné ka každému kartáči /48/ pro jehopřitlačování k vnějšímu povrchu komutátoru /38/ přibližně kon-stantní silou na jednotku dotykové plochy, a z elektrických vo-diČových prvků, připojených k připojovacím prostředkům kartáčů/48/. pro přívod elektrického proudu do elektromotoru /20/ ♦ obsa- ---hu jíčího dále^koncový kryt /54/ s připojovacími prostředky pro připojení elektrických vodičových prvků, přiřazenými k poloho-vacím prostředkům pro zajištění polohy vodičů v kostře /22/,s prostředky pro přidržování izolačních prvků /94/, odpovídají-cími přidržovacím prostředkům na kostře /22/, a s prostředkypro uložení ložiska /60/, v koncovém krytu /54/ jsou uloženyúložné prostředky ložiska /60/ s ložiskovou objímkou /218/ aložiskovou klecí /230/, upravené pro spolupráci s úložnou plo-chou na konci hřídele /32/, ložisková klec /230/ je adhezněupevněna v nastavené poloze v úložných ložiskových prostřed-cích po předchozím ustavení předem stanovených polohových pod- - 65 - mínek mezi jednotlivými Částmi ložiskové jednotky, přičemžstejné předběžné polohové podmínky se opakovaně uplatňují uskupiny jednotlivých ložiskových prostředků u skupiny jedno-tlivých ložiskových úložných prostředků bez ohledu na rozmě-rové zrněný u každého jednotlivého ložiska /60, 60*/» u každéjednotlivé klece /25/ a u každého jednotlivého úložného ložis-kového prostředku, omezovači prostředky pro omezování axiálníchvibrací obsahují axiální vyrovnávací prostředky /177/, uloženémezi každým odstřikovacím kroužkem /156, 158/ a ložiskovou jed-notkou, pro omezení axiálních vibrací kotvových částí, kteréjsou předepnuty směrem k uzavřenému konci kostry /22/ tak, žeaxiální pohyb kotvových dílů me2i první ložiskovou jednotkou adruhou ložiskovou jednotkou je omezen na minimum, ke kostře /22/je připevněna jedna ze skupiny stavebnicových upevňovacích pří-rub /64, 64'*/ pro nastavení polohy elektromotoru /20/ vzhledemk jedné z různých podpěrných konstrukcí, přičemž upevňovací pří-ruba /64, 64*/ obsahuje upevňovací část /242/ se středovým ot- 'Íó.ř.ěm_/248./—áJie-jméně_dv-ěma—v-y-tvarov-anými— upevňovacími— prostřed-—ky /244/ á miskově tvarovanou část /246/ s horním a spodnímkoncem a s vnitřní'plochou /258/ a vnější plochou, připevněnouna středový otvor /248/ na svém spodním konci, přičemž poloměrhorního konce je vetší než poloměr spodního konce a plocha mis-kové tvarované části /246/mezi horním a spodním koncem postup-ně klesá z maxima na horním poloměru do minima na spodním kon-covém poloměru, horní konec je opatřen břitovou částí, takžepři uložení jedné ze skupiny upevňovacích přírub /64, 64*/ nakostře /22/ vytvoří misková tvarovaná část /246/ zásobní pros-tor pro uložení lepidla, které reaguje s aktivátorem le- - 66 - pidla, naneseným na vnitrní plochu /258/ miskové ťv ar ovánéČásti /246/ a na vnější plochu /256/ kostry /22/, přičemž upev-ňovací příruba /64» 64 i je spojena s kostrou /22/ pomocí tohotolepidla. ·*»·,·
12. 17. Elekrtoraotor podle bodu 16, vyznačující se.tím, Žekartáčová jednotka obsahuje nejméně dva kartáče /48/ vytvořenétak,, že zpočátku je v kontaktu s komutátorem /58/ jen Část je-jich podélných ploch.
13. 18. Elektromotor podle bodu 17, vyznačující se tím, že po-čáteční bod dotyku mezi každým kartáčem /48/ a komutátorem /38/je přibližně v ose souměrnosti kartáče /48/ a pásková pružina/50/ vyvíjí poměrně značný počáteční tlak'pro rychlé dosednu- tí kartáčů /48/. }
14. 19. Elektromotor podle bodu. 16, vyznačující se tím, že je-den z kartáčů /48/ má snahu zanechávat materiál uvolněný oděremna povrchu komutátoru a druhý kartáč /48/ má snahu stírat ten-to usazený materiáls povrchu komutátoru /38/.
15. 20. Elektromotor podle bodu 19, vyznačující se tím, žekartáče /48/ mají větší délku své podélné plochy než je vněj-ší šířkový rozměr komutátorových polí, zvětšený o dvě šířkykomutátorových štěrbin /154/, takže přední okraje kertáčů /48/nepřicházejí do styku se Štěrbinami /154/ komutátoru /38/.
16. 21. Elektromotor podle bodu 20, vyznačující se tím, žekaždý kartáč /48/ má tvarovanou čelní plochu pró interakcis komutátorem /38/.
17. 22. Elektromotor podle bodu 21, vyznačující se tím, že •š '''kar'tá'Čová"'krabička"/42, 44/ je připojena^ke·kartáčové"desce--------=-——=* v fr · /176/ přes výřezy /178/ tvaru D tak, že kartáčové krabičky /42, 44/ mají přesně nastavenou polohu vůči komutátoru /38/ při mi- ” . nimálním vnášení napětí do kartáčové desky /176/.
18. 23. Elektromotor podle bodu 16,. vyznačující se tím,; ze jeho kostra'/22/ obsahuje materiál nesoucí dostatečný magnetic- .ký indukční tok, jehož velikost odpovídá prostoru,, který je k.disposici při zajištění dostatečného materiálu pro dosaženíhranice magnetického nasycení,
19. 24. Elektromotor podle bodu 16, vyznačující se tím, žepermanentní magnety /24/ obsahují prostředky pro zajištění nej-méně dvou dotykových míst /110, 112/ s kostrou /22/ a pro zame-zení kolébavého pohybu mezi permanentním magnetem-/24/ a-kos- ·trou /22/ a pro stabilizaci permanentních magnetů /24/ v kos-tře /22/.
20. 25. Elektromotor podle bodu 24, vyznačující se tím/ žekaždý permanentní magnet /24/ má větší tloustku ve své středníčasti a zužuje se směrem k- oběma koncovým částem /102, 104/ prosnížení reluktanňního momentů. 68 -
21. 26. Elektromotor podle bodu 24, vyznačující se tito, ževzduchová mezera mezi elektroplechy /30/ a permanentními mag-nety /24/ má menší šířku proti střední části každého perma- ; nentního magnetu /24/ a její šířka se postupně zvětšuje směrem k oběma koncovým·.částem /102, 104/. . ϊ
22. 27. Elektromotor podle bodu 26, vyznačující se tím, že -j zužující se vzduchová mezera je vytvořena použitím dvou různých ·?. ohniskových bodů /115» 114/ pro zakřivenou vnější plochu /106/ a zakřivenou vnitřní plochu /108/ každého permanentního magne- . * tu /24/, takže vzdálenost mezi vnitřním poloměrem permanentní- / ho magnetu /24/ a jádra /28/ a vnějším poloměrem jádra /28/ z :-r' W ?í: elektroplechů /30/ narůstá z minimální hodnoty ve středu per- 1manentních magnetů /24/ na maximální hodnoty proti koncovýmčástem /102, 104/ permanentních magnetů /24/. X ó · ....... '.·? < < ó
23. 28. Volně se vyrovnávající ložisko pro elektromotor, vy-. . j značující se tím, že obsahuje trubkové ložisko /228/ a klec £ i? -- ---/2-5 0/-ÚL-O z isk a ,—u l o ž en o u -v—loži sk o v ých ú 1o žnýc h—p r o střede í c h,-1 pro'uložení hřídele /32/, přičemž klec /250/ ložiska je adhezně ' “i upevněna ve své poloze v ložiskových úložných prostředcích po .? předchozím ustavení vzájemných polohových podmínek, které jsoupotom opakovaně ustaveny u dalších jednotlivých ložiskových ·> jednotkách v jednotlivých ložiskových úložných prostředcích ř bez ohledu na rozměrové odlišnosti u každého jednotlivého lo- í šiškového dílu, každého jednotlivého ložiska /228/, každé jed- . notlivé klece /230/ a každých jednotlivých ložiskových úložnýchprostředků, - 69 -
24. 29. Volně se vyrovnávající ložisko podle bodu 28, vyzna-čující se tím, že klec /230/ ložiska obsahuje střední část prouložení trubkového ložiska /228/ a pro udržování trubkového lo-žiska /228/ v ložiskových úložných prostředcích a komplemen- ,ί Ί A XiR t τη Λ a« &amp; η 1γΛ»»τ · “ UTU Ul'- Ρ’Χ· <J ů 1/1 C Li Λ1 Li. LU ycxivw-cc· r-· rt “i Λ*» Λ n . řl *+ ·ν» <1 zí _“O ní částí, pro interakci s ložiskovými úložnými prostředky. 30. ložisko podle bodu 29, vyznačující se tím, že středníčást-klece /230/ je opatřena západkovými členy /234/ pro zame-zení otáčení, spolupracujícími s komplementárními Členy na trub-kovém ložisku /228/ pro zamezení otáčení trubkového ložiska /228/v ložiskové kleci /230/. 31. ložisko podle bodu 29, vyznačující se tím, že obsahujel.ošiskov.ou .objímku./218/,. uloženou .v. ložiskových .úložných pro-středcích a mající nejméně tři vyvýšená pole /220, 222, 224/pro dotyk s povrchem ložiska /228/ a nejméně třemi, vyvýšenými poli- /236, 238, 240/, připojenými ke střední části klece-/230/-..... - i _pro. dosednutí na přivrácený. povrch trubkového.-ložiska../228/.. ~
25. 32. Ložisko podle bodu 29, vyznačující se tím, že mezi lo-žiskové úložné prostředky a vnější část ložiskové klece /230/je naneseno lepidlo pro zajištění a upevnění ložiskové klece /2^0/ v ložiskových úložných prostředcích. ,it ' , «I 33· ložisko podle bodu ,32-, vyznačující se.tím, že lepidlozákladní látku a aktivátor lepidla, spolupůsobící se základnílátkou. 70 - 34. ložisko podle bodá 33, vyznačující se tím, že základnílátkou lepidla je lyroax 627 VT. 35. ložisko podle bodu 34, vyznačující se tím, že aktivá-torem, je Dymax 535· 36. ložisko podle bodu 29, vyznačující se tím, že jehoklec /230/ je vytvořena z tuhé pevné konstrukční oceli. 37. ložisko podle bodu 29, vyznačující se tím, že v ložis-ku /228/ je uložena ložisková plocha hřídele /32/ a mezi obě-ma styčnými ložiskovými plochami je vytvořena správná a rovno—měrná vůle, která je udržována mezi ložiskovými čepy /144, 146/na hřídeli /32/ a vnitřní plochou trubkového ložiska /228/. 38. ložisko podle bodu. 37» vyznačující se tím, že síly i působící v trubkovém ložisku /228/ jsou rovnoměrně rozloženyna celou plochu olejového, filmu pro omezení úniku oleje z lo- -žiskové jednotky. 39· ložisko podle bodu 36, vyznačující se tím, Že pro vy-rovnání ložiska do osy ložiskového Čepu /144, 146/ hřídele /32/je vyžadováno minimální množství síly. 40. ložisko podle bodu 29, vyznačující se tím, že sousta- i va předem stanovených polohových podmínek mezi klecí /230/ aložiskovými, úložnými prostředky je ustavena působením nejménějedné síly na tyto díly. - 71 -
26. 41. Ložisko podle bodu 40, vyznačující se.tím, že síla v' ustavující předem stanovené polohové podmínky mezi ložiskovýmiúložnými prostředky a klecí /250/ je minimální silou pro ústa- / vení těchto vzájemných podmínek.
27. 42. Ložisko podle bodu 29, vyznačující se tím, že adhezní'prostředky volně podpírají klec /250/ v ložiskové objímce /218/ po dobu působení předpětí a tím vyrovnávají rozměrové odchylkyjednotlivých ložiskových dílů.
28. 45. Ložisko podle bodu 51, vyznačující se tím, že vyvýšenápole /220,222, 224/· ložiskové objímky ,/2..18/ ne jsou.axiálně, vy-rovnána s'vyvýšenými-'poli /256,. .258, 240/.klece /250/.

    44. Způsob výroby volně se vyrovnávajícíholožiska, obsahu-jícího trubkové ložisko a ložiskovou rkl.ec; v. ložiskové^objímce,vyznačují.cí se tím/ že se -ne jpr.v e očistí povrchy-ložiskové ob-jímky, trubkového ložiska a ložiskové klece, načež se nanese —úč-i-nné-množství--ak-ti-vá-toru—lepid-l-a-na-vně-jší-obvodovou-plochu------ klece ložiska a na ložiskovou objímku a potom potřebné množství í lepidla na vnější obvodovou plochu klece ložiska, načež se bez- ,i f' prostředně nato tyto díly sestaví otáčením klece ložiska vůči lo-žiskové objímce, dostatečným k promíchání lepidla s aktivátorem,a potom, se působí po dostatečně dlouhou dobu axiální silou pro 1- í počáteční upevnění klece ložiska v ložiskové objímce v předemstanovených polohových vztazích. " 45· Způsob podle bodu 44, vyznačující se tím, že se dodá- ; tečně vytvrdí zbytek lepidla, který se nevytvrdil účinkem akti- vátoru . - 72 -
29. 46. Kartáčová desková jednotka pro elektromotor, vyzna-čující se tím, že obsahuje kartáčovou desku /176/, nejméně dvěkartáčové krabičky /42, 44/, upevněné na kartáčové desce /176/a obsahující v každé z nich nejméně jeden kartáč /48/, přičemžkartáčové krabičky /42, 44/ jsou na kartáčové desce /176/ upev-něny v přesně stanovené poloze bez vnášení napětí do kartáčovédesky /176/ a při zachování vnitřních rozměrů kartáčové kra-bičky /42, 44/ pro zamezeni chrastění kartáčů /48/ v kartáčo-vých krabičkách /42, 44/ v důsledku velké vůle mezi kartáčem/48/ a kartáčovou krabičkou /42, 44/ nebo pro zamezení uváznu-tí kartáčů /48/ v důsledku malé vůle, dále obsahuje nejméně třiizolační prvky /94/, upevněné ke kartáčové desce /176/, připo-jovací prvky pro propojení kartáčů /48/ s připojovacími prvky,zejména se zástrčkou /98/, a prostředky pro vyvození síly nakaždý kartáč /48/, takže kartáče /48/ jsou přitlačovány při-bližně konstantní silou na komutátor /38/.
30. 47. Kartáčová desková jednotka podle bodu 46, vyznačující _ . s e tím e-po-plném do s ednu-t-í—k-ar-táčů /48/—na-k omu táto r-/38/—— přitlačují prostředky pro vyvození síly kartáče /48/ na komutá-tor /58/ konstantní silou po celou dobu životnosti kartáčů /48/.
31. 48. Kartáčová desková jednotka podle bodu 46, vyznačujícítím, že prostředky pro vyvození síly jsou páskové pružiny /50/, - působící přibližně konstantní silou na kartáče /48/.
32. 49. Kartáčová desková jednotka podle bodu 46, vyznačujícíse tím, že zpočátku dosedá na komutátor /38/ pouze Část podél-né plochy kartáčů /48/. - 73..-
33. 50. Kartáčová desková jednotka podle bodu 49» vyznačující se tím, že počáteční dotykový bod mezi kartáčem /48/ a komutá-torem /38/ je v ose souměrnosti dosedací plochy a pásková pru-žina /50/ vyvíjí poměrně značnou počáteční sílu pro rychlé do-sednutí .kartáčů../48/.·.:......... .T . .
34. 51. Kartáčová desková jednotka podle bodu 46, vyznačujícíse tím, že jeden z kartáčů /48/ má snahu zanechávat částice ma-teriálu, uvolněné oděrem, na povrchu komutátoru , zatímcodruhý kartáč /48/ iná snahu stírat s komutátoru /58/ tyto mate-·riálové částice.
35. 52. Kartáčová desková jednotka podle bodu 50, vyznačujícíse tím, že kartáče /48/ mají svou podélnou plochu o něco většínež je vnější rozměr komutátoru /58/, takže přední okraj kartá-če /48/ nezachycuje za komutátor /58/.
36. 55. Kartáčová deska podle bodu 46, vyznačující se tím, žekaždý_kartác^/48/’Tra’tv ar ovanou plochu pro iht^rakci^^s^komuťáW-rem /58/. 54· Kartáčová desková jednotka podle bodu 46, vyznačujícíse tím, že kartáčová deska /176/ obsahuje nejméně čtyři výřezy/178/ tvaru D pro připojení každé kartáčové krabičky /42, 44/na kartáčovou desku /176/. , 55.'Kartáčová desková jednotka podle bodu 54, vyznačujícíse tím, že kartáčové krabičky /42, 44/ jsou upevněny na kartá-čové desce /176/ prostřednictvím výřezů /178/ tvaru D a polohakartáčových krabiček /42, 44/ je přesně nastavena vzhledem kekomutátoru /38/. - 74 -
37. 56. Kartáčová desková jednotka podle bodu 46» vyznačující se tím, že kartáčová’deska obsahuje nejméně dvě kartáčové krabičky /42, 44/» upevněné na kartáčové deskové jednotce /40/,pro uložení a přesné polohování kartáčů /48/ vzhledem ke kartá-čové deskové jednotce /40/ a komutátoru /38/.
38. 57. Kartáčová desková jednotka podle bodu .56, vyznačujícíse tím, že každá kartáčová krabička /42, 44/ obsahuje členy opa-třené vkládacírai konci /192/ pro vložení do nejméně čtyř výřezů./178/ tvaru D a přesné polohování na kartáčové desce /176/, tak-že každá kartáčová krabička /42, 44/ je. upevněna v předem sta-novené poloze na kartáčové desce /176/ a do kartáčové desky /í'76/je vneseno minimální napětí. $
39. 58. .Kartáčová desková jednotka podle bodu 57» vyznačujícíse tím, že každý upevňovací čleň alespoň částečně proniká povr-chem kartáčové desky /176/ v bezprostřední blízkosti kartáčo-vé. krabičky /42, '44/» přičemž každý upevňovací člen je zalemo- ván v upevňovací poloze svým ohnutím směrem k druhé ološe kar-__ tácové desky /176/.
40. 59. Upevňovací příruba pro upevnění elektromotoru v jednomz možných míst použití, vyznačující se tím, že obsahuje upevňo-vací Část /242/ se středovým otvorem /248/ a se skupinou upev-ňovacích prostředků /244/» vytvořených v upevňovací Části /242/,miskovou tvarovanou Část /246/ mající horní a spodní konec a .vnitřní plochu a vnější plochu a obklopující středový otvor /248/alespoň na svém spodním konci., přičemž .poloměr zakřivení horní-1- - 75 - koncové části je větší než poloměr zakřivení spodní koncovéČásti, přičemž horní koncová Část má zvednutý okraj /250/, je-hož navazující plocha postupně klesá z maxima horního okrajo- '· vého poloměru zakřivení k minimálnímu spodnímu okrajovému za-·. .. -.křív-ení-,- -takže-:po .nasazení..jedné.,..z.e.,.skupiny· upevňovacíchpří___, rub /64, 64'/ na kostru /22/ vytváří zvednutá okrajová část * příruby zásobní prostor /254/ pro uložení lepidla.
41. 60. Upevňovací příruba podle bodu 59, vyznačující se tím,že je opatřena prostředky, připevněnými k upevňovací přírubě/64, 64'/ pro přesné polohování upevňovací příruby /64, 64*/vzhledem ke kostře /22/, takže upevňovací příruba./64, 64V jesprávně-umístěna vzhledem k upevňovací.konstrukci konkrétníhomísta použití.
42. 61. Kotva elektromotoru s-ložiskovými prvky v kostře a s .'Ť ‘ . * ložiskovými prvky "V koncovém krytu, vyznačující se tím, žeobsahuje přibližně rovnoměrný hřídel /32/ s ložiskovou plochou —--;--—na—jeďnom-kOnc.ř-a—s-pM-poýov-ací-mi—p-ros-tředk-y—na-dru-hém-,—skupil---- nu elektroplechů /30/ tvořících podélné drážky /128/ a jádro/28/, přičemž jádro /28/ je před nasazením na hřídel /32/ in- ·.£ dukčně ohřáto, distanční vložku /126/ uloženou na hřídeli /32/ mezi ložiskovou plochou a elektroplechy /30/, izolační pro-středky, ;rozprostředné přibližně rovnoměrně na ploše elektro- í" plechů /30/, distanční vložky /126/ a alespoň část hřídele /32/,komutátor /38/ obsahující vnitřní izolační jádro ve formě izo- V,. - látoru /150/ a vnější elektricky vodivou-Část, opatřenou výstup-ky adhezně spojenými s hřídelem /32/ mezi ložiskovou plochou a • 76 - elektropíechy /30/, v drážkách /128/ elektroplechů /30/’jsounavinuty dráty vinutí, připojené ke komutátoru /38/, přičemžv blízkosti obou konců hřídele /32/ jsou umístěny dva odstři-kovací kroužky /156, 158/ s kalíškovítou částí /160/, z nichžjeden je umístěn vedle distanční vložky /126/ a druhý vedlekomutátoru /38/ a mezi kalíŠkovitou částí /160/ druhého odstři-kovacího kroužku /156/ a komutátorem jsou umístěny prostředkypro vyrovnávání osové vůle a pro vyrovnávání rozdílů v osovévůli hřídele /32/ v kostře /22/ do stanovených mezí.
43. 62. Způsob sestavování komutátoru, obsahujícího středovýotvor a zajišíovací výstupky a připojovací jazýčky, vyznačují-cí se tím, že do středového otvoru /152/ komutátoru /38/ se nej-prve nanese aktivátor lepidla a nechá se odpařit rozpouštědlo, načež se nanese potřebné množství lepidla na jazýčkový konec ko-mutátoru /38/ a díly komutátoru /38/ se nasunou na hřídel /32/tak, že lepidlo se rozprostře po celé délce jádra komutátoru/38/, avšak nepřesáhne mimo středový otvor /152/ komutátoru /38/,potom se otočí komutátor /38/ vůči hřídeli /32/ pro smíchání ak-tivátóru s lepidlem a lepidlo se nechá ztvrdnout po dobu nejmé-ně jedné minuty.
44. 63. Způsob podle bodu 62, vyznačující se tím, že nejprvese očistí plocha hřídele /32/ a povrch komutátoru /38/, kterépřijdou do vzájemného styku.
45. 64. Způsob podle bodu 63, vyznačující se tím, že lepidlose vytvrzuje nejméně další dvě minuty uložením komutátorové ahřídelové jednotky pod zdroj ultrafialového záření. - 77- 65· Způsob montáže dvojice permanentních magnetů dokostry elektromotoru, vyznačující se tím, že nejprve se naneseodměřené množství aktivátoru lepidla na povrchovou plochu kos-try, která přijde do styku s permanentními magnety, načež se —' - >--"nanese^ůčinné-množs-tv-í—1-ep-í-dla-na-plochu .magnetů,. které..při jdou, __do styku s kostrou, potom se přivedou do vzájemného kontaktuspojovací plochy magnetu a kostry, na které mají hýt magnetypřilepeny, lepidlo se smíchá s aktivátorem a magnet se přidržív poloze na kostře po dobu nejméně postačující k dosažení upev-ňovací pevnosti lepidla.
46. 66. Způsob podle bodu 65» vyznačující se tím, že před na-nesením aktivátoru a lepidla se styčné plochy na vnější straněmagnetů a na vnitřní straně kostry očistí.
47. 67. Způsob spojování upevňovací příruby s kostrou, vyznaču-jící se tím, že na vnitřní plochu upevňovací příruby se naneseodměřené množství aktivátoru lepidla, který se nanese také na ^vně'jší~prochu—kostry-do-míst—k-am-má—být-p-říruba-upevněna,_ne=_——chá se po nezbytnou dobu odpařovat rozpouštědlo, načež sě nane-se účinné množství lepidla do zásobního prostoru, kde přecházímisková tvarovaná část příruby do vnitřního lemu, bezprostředně po nanesení lepidla se příruba nasadí na kostru a otočením pří-. 1 ruby vůči kostře se dostatečně promísí lepidlo s aktivátorem λ a soustava obsahující přírubu a kostru se podrží v pevné polo-ze po oobu dostatečně dlouhou k počátečnímu zesítění lepidla.
48. 68. Způsob podle bodu 67, vyznačující se tím, že po počá-tečním zesítění lepidla se kostra,s připojenou přírubou uloží - 78 - pod vytvrzovací lampu pro vytvrzení lepidla, které nebylovytvrzeno účinkem aktivátoru.
49. 69. Způsob podle bodu 68, vyznačující se tím, že před na-nesením aktivátoru lepidla nebo lepidla se slepované částipříruby a kostry očistí.
50. 70. Omezovači systém pro omezování axiálních vibracíelektromotoru, opatřeného permanentními magnety, upevněnýmiv kostře, kotvou s jádrem z plechů, uloženou na hřídeli, advěma ložiskovými systémy, uloženými ve stanovené poloze-vzhledem k hřídeli, vyznačující se tím, že obsahuje pružné ' prostředky, uložené na hřídeli /32/ v blízkosti .každého lo-ziskového systému pro brzdění pohybu kotvy vzhledem ke kostře /22/, přičemž kotva /26/ je uložena v kostře /22/ tak,že vrstvené jádro /28/ není axiálně vystředěno vzhledem k per-manentním magnetům /24/ a na pružném prostředku, nejbližěímke konci vrstveného jádra /28/, bližšího k axiálnímu, středupermanentních magnetů /24/, je generována síla.
51. 71. Omezovači systém podle bodu 70, vyznačující se tím, Že pružné prostředky obsahují nejméně jednu elastomerní pod-ložku /162/ a nejméně jednu nylatronovou podložku /164/, při-čemž nylatronová podložka /164/ je v kontaktu s ložiskem /60/.
52. 72. Omezovači systém podle bodu 71, vyznačující se tím,že plocha ložiska /60/, která je v dotyku s nylatronovou pod-ložkou /164/ a na kterou je přenášena síla, je sesikmena. - 79 -
53. 75. Omezovači systém podle bodu 72, vyznačující se tím,že plocha ložiska /60/, která je v dotyku s nylatronovou pod-ložkou /164/, je sešikmena v úhlu 4° k rovině kolmé na osuhřídele ly2j. ϊ--,. «,7λ-αΛ