CS317690A2 - Methods of mineral fibres taking-up - Google Patents

Description

1 3^-7°

Vynález se týká technologií přijímání minerálních vlá-ken určených jako izolační vlákna, zejména skleněných vláken,za účelem oddělování vláken pod rozvláknovacími stroji odokolních plynů, zejména plynů vnesených pro účel vytahovánítěchto vláken, za účelem vyrábění rohože z minerální vlny. Důležitou etapou výroby produktů na bázi minerálníchvláken, jako jsou skelná vlákna, je etapa jejich shromažďová-ní pod rozvláknovacími stroji. Tato operace má zejména za cíloddělování vláken a velkých množství plynů vyvíjených rozvlá-knováním hořáky a zejména přiváděním vzduchu. Toto oddělováníse děje dobře známým způsobem nasáváním přes přijímací zaří-zení propustné pro vzduch a nepropustné pro vlákna.

Uvedený běžný typ přijímacího zařízení, nazývaný páso-vé přijímací zařízení, je popsán například v patentovém spi- s se-USA—e-i USAšp-3 220 812, kde je navrhováno přijímat vláknapocházející ze řady rozvláknovacích strojů na jediném do-pravníku typu nekonečného pásu, propustného pro plyny, podnímž je umístěna podtlaková skříň nebo lépe skupina podtla-kových nezávislých skříní. V tomto typu přijímacího zaříze-ní mohou být rozvláknovací stroje navzájem k sobe přiblíže-ny až na meze vyplývající z jejich prostorových požadavků.

To dovoluje relativně krátké linky. Toto hledisko není za-nedbatelné, je-li známo, že některé výrobní linky mohou do-sáhnout počet devět rozvláknovacích strojů nebo více, při-čemž každý rozvláknovací stroj má průměr například okolo 2 600 mm. Kromě toho jedině dolní mez gramáže ya-e^o specifickéhmoty·;/, vyrobené plsti je diktována problémy mechanické pova-hy, což tedy dovoluje vyrábět výrobky, které mají sklon býtco nejlehčí. Získávání těžkých výrobků však přináší Četné problémy. V dalším popise se těžkými výrobky nazývají výrobky, jejichž2 gramáž je například vetší než 2,5 kg/m , s výjimkou hustýchvýrobků získaných lisováním, které přímo nezasahují do rámcevynálezu. Tato obtíž získávání se snadno vysvětluje tím, ze čím těžší je rohož, která se má vyrábět, tím větší je množ- ství vláken, která se ukládají na stejné ploše nekonečnéhopásu a tedy tím větší je odpor průchodu plynů. Pro kompenzo-vání této menší propustnosti je tedy třeba vyvíjet větší pod-tlak, který má za následek drcení citelné hlavně ve spodníČásti plsti, které odpovídá vláknům sbíraným na prvním mís-tě. Z tohoto důvodu jsou mechanické vlastnosti výrobku hlavněz hlediska opětovného získání tlouštky po stlačení méně dob-ré. Zhoršení kvality výrobku, který z toho vyplývá, je dobřeznatelné od okamžiku, kdy podtlak musí přesahovat 8000 až9000 Pa, přičemž v určitých podtlakových zařízeních je již potřebné, aby podtlak byl více než 10000 Pa pro rohož, jejížo gramáž je větší než 2500 g/π .

Pro odstranění této nevýhody je zajisté možné odsávat plyny pouze částečně, čímž se omezí podtlak na hodnotu ne-poškozující plst, ale získává se tak jev vypuzování vláken 3 směrem k rozvláknovacím strojům. Kromě toho, že škodí dobrémuvytahování, toto vypuzování plynů vyvolává zvýšení teploty vrozvláknovací skříni a tedy riziko předčasného želatinovánípojivá, t.j. polymerizaci pojivá když jsou vlákna ještě v jednotkovém stavu, což je zbavuje, veškeré aktivity. Bále můževypuzování vyvolat shluky, t.j. husté soubory aglomerovanýchvláken, které škodí homogenitě výrobku, jeho vzhledu a snižu-je tepelný odpor.

Je rovněž možné usilovat o snížení rychlosti průchoduplynů přes plsti zvyšováním odstupu rozvláknovacích strojů odsebe. Skutečný zisk je však velmi malý, neboi zvětšení rozmě- rů skříně vyvolává zvýšení přívodu vzduchu a tedy zvětšenímnožství vzduchu, které je třeba odsávat.

Ve známé variantě bylo již navrženo rozdělit příjem na dvě části, z nichž každá přijímá vlákna vyrobenározvláknovacím strojem. Přijímací zařízení tedy obsahuje dvadopravníky orientované jeden ke druhému tak, že se shromažůu-jí oba poloviční plstěné pásy. Tento typ přijímacího zařízenípřináší výhodu v tom, že poskytuje výrobky pěkného vnějšíhovzhledu vzhledem k přítomnosti přelepených škraloupů na oboulících, které zlepšují mechanickou odolnost výrobku. Nárokyna prostor přijímacího zařízení jsou však větší, než u tra-dičního přijímacího zařízení a hlavně může v tomto případědojít k tomu, že u velkých gramáží dochází k polymerizaci pc- 4 jiva před spojením polovičních plstěných pásů, což je zárod-kem rozvrstvení výrobku.

Tato myšlenka rozdělení přijímacích zařízení byla kroměλΤ o toho rozvinuta -amcri-cfejTa patentem US-*^4 120 S76, který navrhuje přidružit každému rozvláknovacímu stroji přijímací jed-notku, takže výrobní linka je řešena tak, že se vedle sebeuloží základní moduly vyrábějící každý relativně tenký plstěný pás, přičemž jednotlivé tenké plstěné pásy jsou poslézeuloženy na sebe a tvoří tak jediný plstěný pás velké tloušt-ky.

Tato modulová koncepce dovoluje udržovat rozvláknovacípodmínky konstantní bez ohledu na to, jaký výrobek se vyrá-bí. Předpokládá věak, že nejlehčí výrobky jsou získáványlinkou používanou většinou pod její teoretickou kapacitou,což není vůbec zajímavé z ekonomického hlediska.

Jiný příklad modulování výrobních linek na výrobu mi-nerální vlny je dán přijímacími zařízeními nazývanými bubno-vými, přidruženými rounovacím strojům. V příkladě popsaném ič, v nmermakéry*patentovém spise US-^A—2785728 se příjem provádíotáčivými ústrojími typu bubnů. Připraví se výchozí poloto-var malé gramáže pomocí přijímacího zařízení ležícího protijednomu nebo dvěma rozvléknovacím strojům, tvořeného dvojicíbubnů otáčejících se opačným směrem a jejichž perforovanáplocha dovoluje odsávání plynů vhodnými ústrojími umístěný-mi v bubnech. Výchozí polotovar se tvoří mezi bubny a padá 5 ve směru svislé roviny před tím, než je uchopen rounovačem,t»j. kyvadlovitým zařízením, které ho ukládá v navzájem pře-křížených vrstvách na dopravníku, kde se získává plst o po-žadované zvýšené gramáži.

Tyto modulové koncepce přijímacích zařízení teoretickydovolují sledovat mnohem širší škálu výrobků tak, jak se sy-stematicky začne vyráběním plsti malé gramáže.

Toto však předpokládá větší počáteční investici a radoupřídavných zařízení /zejména odsávací zařízení a mycí zaří-zení/. Kromě toho vedou prostředky k oddělování přijímacíchzařízení příčkami k velkým rozestupům rozvláknovacích stro-jů a dospívá se tak k výrobním linkám mimořádně dlouhým ato tím více, jak se násobí počet rozvláknovacích strojů.

Kromě toho nedovolují rizika rozvrstvování /deiťíríTna-a nehomogenity výrobku výrobu plsti nejmenŠích gramáží. P.ounovač tak vytváří výchozí polotovar o gramáži alespoň10Cg/m^, pod níž by jeho mechanická pevnost byla nedostaču-jící zejména pro snášení kyvadlovítých pohybů, a dostatečnýpočet vrstev ukládaných na sebe pro dosazení optimalizacerozdělení tak, že v každém bodě plsti je stejný počet vrs-tev.

Kromě toho práce systematicky se stálým množstvím roz-vlákněné hmoty vede k tomu, že se získávají příznivé para-metry schopnosti reprodukování parametrů rozvlákňování a do-konce pro jejich optimalizaci, ale dochází k tomu při zbavení 6 se výhod mimořádné kapacity rozvlákňovacích strojů, schop-ných fungovat podle průtoků rozvkláknované hmoty v rozpětíod 1 Jo 10.

Konečně je třeba poznamenat, že při stejné kvalitě vlák-en je výrobek na trhu prodáván za nižší cenu, když se jehogramáž zmenšuje. Zdá se tedy málo vhodné orientovat se právě na případ, kdy výrobní linka vyrábí nejmenší tonáže.

Vynález se klade za cíl vytvořit novou koncepci přijí- macích zařízení jednotek na výrobu plstí z minerálních vláken,zejména sleněné vlny, mající sklon rozšířit škálu výrobkůschopných být vyráběny stejnou výrobní linkou. Toto rozšíře-ní škály se orientuje současně na malé a současně na velkégramáže tak, aby se zvýšila polyvalence výrobní linky přisouČsném zachovávání nebo dokonce zlepšování kvality získa-ných výrobků. Skála vyráběných produktů sahá například od 2 3C0g do 4CC0 g/n nebo více při eventuelním sdružení s rou- novacem.

Vynález navrhuje způsob přijímání pro oddělování vlákenvyrobených několika rozvlákňovacími stroji od plynu za úče-lem získání rohože z minerální vlny, při kterém se vláknashromažďují odsáváním plynů, přičemž každý rozvlákňovacístroj má svou vlastní sběrnou oblast S±, přičemž vlákna shro-mažďovaná v různých sběrných oblastech Si- jsou odváděna mimosběrnou oblast jedním nebo více dopravními pásy, přičemž ten-to způsob se podle vynálezu vyznačuje tím,že plochy sběrných 7 oblastí vzrůstají ve směru vzrůstajících gramáží na uvedenýchdopravních pásech.

Jinými slovy, čím blíže je rozvlákňovací stroj místu ko-nečného vytváření, tím větší je jím ovlivňovaná sběrná oblastZi, což dovoluje kompenzovat největší odpor průchodu plynůvyplývajících z toho, Že na stejných dopravních pásech jsouuložena vlákna pocházející z nejvzdálenějsich rozvláknovacíchstrojů. S výhodou se pracuje s konstantní mírou vypuzování. ká-rou vypuzování se rozumí procentuelní podíl plynu neodsáva-ného v úrovní přijímání. S výhodou je tato míra nulová, a todokonce i pro poslední rozvlákňovací stroje umístěné ve smě-ru pohybu dopravního pásu. Sběrné plochy jsou s výhodou vy-mezovány na jedné straně samotnými dopravními pásy, které taktvoří přijímací pásy. Kompenzuje se zvyšování odporu průcho-du plynů vyplývající z toho, že jsou zde uložena vlákna po-cházející z rozvláknovacích strojů umístěných nejdále protisměru dopravy. Je třeba poznamenat, že přijímací zařízenípodle vynálezu jsou přijímací zařízení společná několika roz-vlákňovací cm strojům a s výhodou třem nebo více rozvlákňova-cím strojům. Počet přijímacích zařízení na výrobní linku te-dy všeobecně nepřesahuje dvě, což dovoluje vyloučit nevýhodynadměrného modulování.

Naproti tomu vzrůst sběrné plochy v oblastech velké gra-máže dovoluje udržovat v těchto plochách úrovně podtlaku na 8 relativně malé hmotě, například s výhodou pod 4C00 Pa, t.j.úrovni značně nižší, než je úroveň, na níž se pozorují prvníškody pro vlákna velké kvality, jako jsou skleněná vlákna je-jichž mikronáž je například 3 na 5 g. S výhodou se volí práce se stejnou hladinou podtlaku navšech sběrných plochách. Jinak řečeno, zcela se kompenzuje odjedné sběrné oblasti ke druhé menší propustnost plsti vyplý-vající z tlouštky plsti již uložené jinými rozvlákňovacímitroji, a to bez újmy na odsávaní, neboí jak již bylo uvedenovýše, vedlo by pouze Částečné odsávání plynů k vypuzovánívláken hlavně s tvorbou chomáčů a tedy k získání výrobku sméně dobrou kvalitou.

Vynález se omezuje konkrétněji na případ rovinných do-pravních pásů, používaných ve většině současně existujícíchzařízení. Rovinným pásem se rozumí konkrétněji to, že částdopravního pásu schopná být pokryta vlákny je tvořena Částíroviny a má rovinnou dráhu. Je samozřejmé, že dopravní pásopisuje uzavřenou dráhu a je typu nekonečného pásu. Jehovratná část však nehraje přímo roli v tom, jak jsou přijímá-na vlákna. Použije-li se jediný pás, zvyšování gramáže odpo-vídá směru posunu dopravního pásu. V tomto případě je mož-no očíslovat n rozvlákňovacíchstrojů od 1 do n, takže vlák-na vycházející z prvního stroje jsou první, která se uklá-dají na dopravním pásu. Podle vynálezu i^ i^ vede kZi \Zi2. Je třeba poznamenat, že je zapotřebí, aby křivka 9 Z = f/i/ měla přísně rostoucí průběh, přičemž dvě vedle sebeležící plochy, hlavně leší-li na začátku linky a odpovídají-lidosti malým gramážím, mohou eventuelně mít stejnou plochu. Jevšak výhodné, aby toto zvyšování ploch platilo i pro oblastiZi s malým indexem.

Podle prvního příkladu provedení vynálezu je zvyšováníplochy oblastí Zi dosahováno zvyšováním roztečí mezi rosvlák-ňovacími stroji. Čím je tak stroj blíže místu konečné tvorbyplsti, tím více je vzdálen od sousedního stroje nebo strojů.

Podle druhého příkladu provedení vynálezu se zvětšováníplochy oblastí Zi dosahuje postupným nakláněním os otáčenírosvlákňovacích strojů pro dosahování nárazových bodů na sběr-né ploše rozmístěných v čím dál tím větších vzájemných odstu-pech.

Zvětšováním rozestupů rosvlákňovacích strojů není samoz-řejmé bez určitého počtu negativních druhotných účinků, mezinimiž figuruje samozřejmě prodloužení výrobní linky do délkya hlavně zvýšení množství přiváděného vzduchu, takže zvětšo-vání sběrné plochy je částečně kompenzováno zvětšením množstvíodsávaného vzduchu.

Je rovněž možné kombinovat naklonění rozvlákňovacích stro-jů a zvětšování rozestupů, což dovoluje vyloučit příliš velképrodloužení linky do délky, nebo výrazné naklonění posledníhorozvlákňovacího stroje. S výhodou jsou rosvlákňovací stroje rozděleny ve skupinách 10 například 3 nebo 4 a tvoří tolik přijímacích modulů jako sku-pin: každému modulu tak odpovídá výchozí polotovar a všechnyvytvořené výchozí polotovary jsou potom shromažďovány předtím, než jsou vedeny ve formě jediného plstěného pásu do pecena polymerizaci pojivá. Všeobecně jsou zapotřebí nanejvýš dvapřijímací moduly i pro výrobní linky velké tonáže. Jde tedyo modulování přijímacího zařízení, ale o modulování, které jeomezeno v podstatně menších proporcích než podle známého stavutechniky.

Podle případů mohou být moduly přijímacího zařízení uspo-řádány sériově jeden za druhým s jediným přívodním kanálemskloviny pro všechny rozvláknovací stroje nebo paralelně sestejným počtem napájecích kanálů roztavené skloviny, jako jepočet modulů přijímacího zařízení. Následně se spojování vý-chozích polotovarů děje superpozicí rovnoběžných vrstev nebopřekřížených vrstev, přičemž volba mezi těmito dvěma způsobysuperpozice se děje zejména v závislosti na požadovaných hus-totách definitivních výrobků. Může být robněž výhodné použít pro každý přijímací modulne jeden ale dva sbíhající se pásy umístěné proti sobě a vzá-jemně symetrické, přičemž vlákna ukládaná na jednom nebo dru-hém pásu se shromažďují do jediného plstěného pásu na společ-ném konci přijímacích pásů. V tomto případě je místo konečnétvorby plsti uloženo do bodu sbíhání obou přijímacích pásů.

Jelikož výkon potřebný pro pohánění přijímacích pásů 11 je funkcí hmoty vláken ukládaných na každém a nich, je výhod-né rozdělit počet rozvialmovacích strojů na stejné díly prokaždý přijímací pás, což zjednodušuje synchronizaci rychlostíobou přijímacích pásů, t.j. synchronizaci potřebnou k vylouče-ní toho, aby oba vytvářené výchozí polotovary neklouzaly jedenpo druhém. Jestliže jsou rozvláknovací stroje v lichém poctu,má s výhodou poslední rozvláknovací stroj sběrnou plochu roz-dělenou mezi oba přijímací pásy, přičemž symetrie rouna vystu-pujícího z rozvláknovacího stroje dovoluje rozdělení na dvěstejné Části, pokud se přijímací pásy osadí tak, že jejich ro-vina symetrie obsahuje osu symetrie rouna centrálního stroje. V tomto případě se vlákna vyráběná centrálním rozvlákňovacímstrojem ukládají přímo okolo bodu sbíhání, což pomáhá tvorbějediné a homogenní plsti, přičemž je samozřejmé, že i v ne-přítomnosti centrálního stroje se nemusí vyrábět dva odlišnévýchozí polotovary v úrovni téhož přijímacího modulu.

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na pří-kladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kte-rých znázorňuje obr.1 schéma provedení vynálezu pro linku sečtyřmi rozvláknovacími stroji s roztečemi vzrůstajícími vesměru posunu přijímacího pásu, obr.2 schéma provedení vyná-lezu pro linku.se čtyřmi rozvláknovacími §roji, přičemž bodydopadu vláken se postupně od sebe oddalují vzrůstajícím na-kláněním strojů ve směru posunu přijímacího pásu a obr.3 pů-dorysný pohled na linku se dvěma přijímacími moduly podle 12 obr.1 a s paralelním shromažďováním výchozích polotovarů.

Obr.1 odpovídá prvnímu provedení přijímacího zařízenípodle vynálezu pro výrobní linku skleněné vlny obsahující čty-ři rozvlákňovací stroje 1_ uložené v jedné a též řadě. Tytorozvlákňovací stroje J_, tvořené například odstředivkami otá-čejícími se velkou rychlostí, opatřenými na jejich obvodě vel-kým počtem otvorů, kterými roztavený materiál, s výhodou sklo,vystupuje ve formě tenkých vláken, která jsou potom vytaho-vána soustřednými plynným proudem, rovnoběžným s osou odstře-divky, vysílaným se zvýšenou teplotou a rychlosti prstenco-ví tým hořákem. Eventuelně mohou být rovněž použita jiná dob-ře známá rozvlákňovací zařízení, která všechna dovolují tvor-bu vlákenného prstence z vláken středěných vůči ose, vytvá-řeného vytahovacími plyny a hlavně plyny přiváděnými ve vel-kém množství, Přijímání vláken, určených k jejich oddělování od plynů,je získáváno pomocí nekonečného pásu 3, propustného pro plynya plynule poháněného. Vrchní skříň 4 vymezuje po stranáchoblast sbírání vláken. Odsávání plynů je získáváno nezávis-lými podtlakovými skříněmi 5, Ke každému rozvlákňovacímu stro-ji je zde přidružena jedna podtlaková skříň 5. Dále jsouzde použity prvky dobře známé z tradičního přijímacího páso-vého zařízení, přičemž přítlačný válec 6 zajisfuje přítlakna plst vystupující z přijímacího zařízení.

Podle vynálezu jsou rozvlákňovací zařízení J_ vzdálena 13 od sebe s tím většími odstupy, čím jsou blíže k výstupu. Cd-

a , kde —2 -3 “C -4* nekonečného pásu je

tak dovoluje nezvyšovat, nebo alespoň zvyšovat, po malýchkrocích hodnoty podtlaku v pravých skříních v oblasti vel-

ni jako rozvlákňovacích strojů, ale jelikož vynález dovolu-je homogenizaci hodnot podtlaku, je samozřejmě možné bezopuštění rozsahu vynálezu použít společných skříní pro ně-kolik rozvlákňovacích strojů. V krajním případě je možnépoužít jedinou skříň pro celou řadu strojů J,.

Varianta tohoto provedeni je schematicky znázorněna naobr.2. V tomto případě se vzrůst odpovídajících délek L1,

Lpj L-j a £4 sběrných oblastí dosahuje nikoliv zvětšovánímvzájemných odstupů rozvlákňovacích strojů, v daném případěv počtu čtyř, ve směru posunu přijímacího pásu, ale naklá-něním osy 2 otáčení uvedených strojů o úhel X 1 < cCg <4.3»přičemž rozteč E^mezi stroji zůstává konstantní.

Tato varianta vynálezu může být s výhodou použita na již existující výrobní lince, bez významné modifikace pří- vodních okruhů roztaveného skla. 14 S výhodou je počet rozvláknovacích strojů pro přijímacízařízení roven 3 nebo 4, takže pro linku s velkou výrobní ka-pacitou se použijí dva přijímací moduly.

Obr.3 odpovídá výrobní lince obsahující δ rosvláknovacíchstrojů, rozmístěných do dvou modulů podle obr.l. Těchto 6 strojů 21 je napájeno roztaveným sklem potrubími 22 z centrálníhokanálu 23 na výstupu z pece F. Vytvářejí se paralelně dva vý-chozí proudy 24.25, které jsou přeskupovány pomocí neznázomč-ných úhlových dopravníků, reprezentujících výchozí proudy dosměru 26, do jediného plstěného proudu 27 před tím, než vstou-pí do sušicí pece E.

Vlastnosti přijímacích zařízení podle způsobu podle vyná- lezu vyplývají z výsledků sestavených do následující ta Pokus č. 1 2 3 4 Počet strojů 6 6 6 6 min.rozteč mm 2000 1300 1 300 1 500 max.rozteč mm 2000 1300 2000 2000 délka hlavy n°3 /mm/ 2C00 1300 2650 2650 Kouřový průtok % 100 83 103 1 04 max.podtlak /Pa/ 131 40 14960 4890 81 40

Tyto pokusy byly provedeny na výrobní lince obsahujícíšest rozvláknovacích hlav odstředivého typu s kapacitou 20t/denně roztaveného skla, přičemž tyto rozvláknovací strojejsou osazeny paralelně a vytvářejí dvě nezávislá přijímací za-řízení pro výrobu každé jednoho výchozího proudu, přičemž oba 15 výchozí proudy jsou shromažďovány do jediného proudu ukládá-ním rovnoběžných vrstev na sebe. Základ 100 kouřového průtoku odpovídá průtokovému mnoš-

to strojům s rovněž konstantními rozestupy, což znamená, že

složek /míra vypusováni nulová/, je tedy zapotřebí disponovatvelmi vysokými podtlakovými hladinami^/rovnými ve studovanýchpřípadech 13140 a 14960 Pa, přičemž tyto hodnoty odpovídají

Jak je uvedeno v úvodu popisu, takové hladiny podtlakumohou vyvolat škody zejména v úrovni mechanických vlastnostíizolačních výrobků. Kromě toho ukazují srovnáni pokusů 1 a 2obtížnost konstruování kompaktní linky s rozvláknovacími stro-ji s malými odstupy.

Pokusy 3 a 4 odpovídají použití vynálezu podle příkladuschematicky znázorněného na obr.3, avšak s linkou redukovanouna počet šesti rozvláknovacích strojů. Zvýšení rozteče dovo-

16 než je v předchozích příkladech. V těchto podmínkách je maxi - 2mální podtlaková úroveň nejvýše 4890 Pa pro gramáž 2500 g/m 2 /pokus č. 3/ a nejvýše 8140 Pa pro gramáž 4000 g/m /pokusč.4/, což zůstává na tolerovatelné úrovni.

Claims (14)

1. PATENTOVÉ N/rOKY Ϊ15 04 PRAHA Ι, Κη/25"

   1. Způsob p ři jí máníMI^ken, vyrá b ěný c h skupinou rozvlá-knovacích strojů, a jejich oddělování od plynu za účelem vy-tváření rohože z minerální vlny, při kterém se vlákna shro-mažďují odsáváním plynů, přičemž každý rozvlákňovací strojmá svou sběrnou oblast M přičemž sbíraná vlákna jsou odvá-děna mimo sběrnou oblast jedním nebo více společnými doprav-ními pásy v několika sběrných oblastech.' vyznačený tím,že plochy sběrných oblastí vzrůstají ve směru vzrůstají-cích gramáží na uvedených dopravních pásech.
2. 2. Způsob přijímání podle bodu 1 vyznačený tím, že uve-dené dopravní pásy jsou rovinné.
3. 3. Způsob přijímání podle bodu 1 vyznačený tím, že míravypuzování je konstantní.
4. 4. Způsob přijímání podle bodu 1 vyznačený tím, že míravypuzování je nulová.
5. 5. Způsob přijímání podle bodu 1 nebo 2 vyznačený tím,že sběrné plochy jsou vymezovány na dolní straně dopravnímipásy.
6. 6. Způsob přijímáni podle kteréhokoli z bodů 1 až 3 vy-značený tím, že podtlak vyvíjený pro získání plsti je stej-ný pro všechny sběrné oblasti Zi,
7. 7. Způsob podle kteréhokoli z bodů 1 až 6 při kterémjsou vlákna shromaždována nekonečným pásem procházejícím podcelou řadou "n" rozvlákňovacích strojů, vyznačený tíij, ževzrůst ploch sběrných oblastí Zi je žíiíkš^áirpvySováním ro

   5> C3 ro O < C· cn 0 ro cn 50 c c <_ -í > F n >· σ 1— < n ΙΌ N j o I O 18 teče mezi dvěma rozvlákňovacími stroji v oblasti velké gramá-že*
8. 8. Způsob přijímání podle kteréhokoli z bodů 1 až 6, pod-le kterého jsou vlákna shromažďována nekonečným pásem prochá-zejícím pod celou řadou rozvlákňovacích strojů, vyznačený tím,že vzrůst ploch sběrných oblastí je získáván postupným naklá-něním os otáčení rozvlákňovacích strojů ve směru posouvání u-vedeného nekonečného pásu.
9. 9. Způsob přijímání podle kteréhokoli z bodů 1 až 6 pod-le kterého jsou vlákna shromažďována nekonečným pásem prochá-zejícím pod celou řadou rozvlákňovacích strojů, vyznačený tím,že vzrůst ploch sběrných oblastí je získáván postupným zvětšo-váním rozteče mezi dvěma rozvlákňovacími stroji při postupnémnaklánění os otáčení rozvlákňovacích strojů ve směru uvedené-ho posunu nekonečného pásu.
10. 10. Způsob přijímání podle kteréhokoli z bodů 1 až 9 vy-značený tím, že rozvlákňovací stroje jsou rozmístěny po sku-pinách například 3 nebo 4 strojů, přičemž každé skupině strojů odpovídá jeden přijímací modul.
11. 11. Způsob přijímání podle bodu 10 vyznačený tím, že uve-dené přijímací moduly jsou uloženy sériově,
12. 12. Způsob přijímání podle bodu 10 vyznačený tím, že uve-dené moduly jsou uloženy paralelně,
13. 13. Způsob přijímání minerálních vláken podle bodu 11nebo 12 vyznačený tím, že výchozí proudy tvořené každými při- 19 jímacím modulem jsou shromaš&amp;ovény superpozicí v rovnoběžnýchvrstvách.
14. 14. Způsob přijímání minerálních vláken podle bodu 11nebo 12 vyznačený tím, že výchozí proudy tvořené každým při-jímacím modulem jsou shromažďovány superposicí nejméně šestivrstev navzájem překřížených výchozích proudů. Lr

    ečka 59 496/Vš