CS276721B6 - Device for distribution of threads on machines for making cross-wound bobbins - Google Patents

Description

Zařízení pro rozvádění nití u stroje na výrobu křížových cívek

Oblast techniky

Vynález se týká zejména zařízení pro rozvádění nití u stroje na výrobu křížových cívek, které sestává z pohonu tažným ústrojím s první větví tažného ústrojí, pohybovatelnou ve směru rozvádění, a s druhou větví tažného ústrojí, pohybovatelnou v protisměru rozvádění, přičemž tažné ústrojí má nitové unášeče, upravené ve vzájemném odstupu podél tažného ústrojí, a přičemž je upraveno shazovací ústrojí niti, kterým je nit, unášená jedním nitovým unášečem k úvrati rozvádění, tímto unášečem shozena, aby potom byla převzata protisměrně se pohybujícím nitovým unášečem druhé větve tažného ústrojí a unášena v opačném směru.

Dosavadní stav techniky

Problém při rozvádění neboli traverzování nití spočívá v tom, aby se příčný pohyb niti v celé rozváděči oblasti udržoval co nej stejnoměrně jsi, aby nit na úvratích byla co nej rychleji pohybována do protisměru a aby přitom bylo pokud možno zabráněno chybám v kladení niti.

Ukázalo se však, že pomocí známých zařízeni pro rozvádění niti nelze vyrobit křížovou cívku o rovnoměrné hmotě nití. Na úvratích se na koncích rozváděči oblasti nanáší nit i při sebe rychlejší změně směru rozvádění silněji než v ostatní oblasti, takže křížová cívka nabývá v průběhu navíjení podobu hyperboloidu.

Vynález vychází z úlohy vyrobit s malými náklady při vysoké navíjecí rychlosti křížem soukanou cívku s uspokojivou konstrukcí a se zestejnoměrněnou hustotou nití popřípadě hmotou nití, při které by vypoukliny na koncích křížové cívky vznikaly bud jen ve zmenšeném tvaru, který' již nevadí upotřebení cívky, nebo aby nevznikaly vůbec.

Podstata vynálezu

Tato úloha je řešena tím, že na každé straně rozváděči oblasti je podle vynálezu upravena více než jedna úvrat rozvádění, a s rozváděcím zařízením je spojeno jednak volicí ústrojí úvrati, spolupůsobící se shazovacím ústrojím niti a jednak disaktivační ústrojí nitového vodiče, spolupůsobící jak s nitovým shazovacím ústrojím, tak i s volicím ústrojím úvrati a obsahující řídicí ústrojí pro změnu úvrati.

Od jednoho zdvihu ke druhému mohou se úvrati měnit, takže se na koncích cívky již nevytvářejí nevítané velké vypoukliny.

Aby nit po opuštěni jednoho nitového unášeče mohla být co nejrychleji uchopena jiným nitovým unášečem a unášena v protisměru rozvádění, je podle dalšího vytvoření vynálezu taková úprava, že různé úvrati rozvádění jsou přiřazeny různým setkávacím místům nitových unášečů a že setkávacl místa nitových unášečů jsou určena uspořádáním těchto nitových unásečů na tažném ústrojí v nestejně velkých vzájemných vzdálenostech.

Podle dalšího vytvoření vynálezu sestává nitové shazovací ústrojí z mechanických nebo pneumatických nadzvedávacích členů pro nit. Nit může být napřiklad z nitového unášeče zvednuta nárazem stlačeného vzduchu. To lze také provést mechanickým zdvihačem niti, který může být ovládán například elektromagneticky. Spuštění mechanického nebo pneumatického nitového zdvihače se může provést zachycením okamžiku setkání nitových vodičů, přičemž lze vzít ohled na určitý předstih zvednutí niti, aby se předání niti stalo spolehlivějším. Zachycení okamžiku setkání nitových unášečů se může provést například čidly, pozorujícími nitové unášeče nebo sejmutím úhlu otočení tažného pohonu.

Podle jiného provedení vynálezu sestává nitové shazovací ústrojí nejméně z jednoho nitového vodiče upraveného rovnoběžně s tažným ústrojím a opatřeného vydutým vodicím obrysem, který je ve styku s postupující nití.

Podle zvláštního provedení vynálezu je desaktivační ústrojí nitového vodiče vytvořeno jako řiditelné zdvihací ústrojí nebo sklápěcí ústrojí pro nitový vodič, umístěný rovnoběžně s tažným ústrojím. Tím se způsobí změna relativní polohy tažného ústrojí, popřípadě jeho nitového unášeče vůči obrysu vedení niti tím způsobem, že na předcházející předem určené úvrati rozvádění se vodicí obrys niti nadzdvihne nad nitový unášeč vedoucí nit. Nitový unášeč vedoucí nit ztrácí tuto nit na vhodném místě, potom nit pod vlivem napětí niti klouže na vodicím obrysu niti proti směru rozvádění, až ji dohoní nitový unášeč postupující proti směru rozvádění a ji unáší. Strmost vodícího obrysu niti určuje také rychlost, kterou se uvolněná nit pohybuje v protisměru rozvádění, až ji dohoní nitový unášeč.

Nitový vodič může mít takovou základní polohu, že jeho vodicí obrys nadzdvihne postupující nit na vnějších úvratích rozvádění bez dalšího opatření nad horní konec nitového unášeče, který právě vede nit a opouští rozváděči oblast, takže nit, klouzající podél vodícího obrysu, může být unášena nitovým unášečem postupujícím v opačném směru. Na ostatních úvratích rozvádění vyvolávají zvedací ústrojí relativní pohyb mezi vodicím obrysem niti a nitovým unášečem, vystupujícím z rozváděči oblasti, takovým způsobem, že vodicí obrys niti se zvedne nad nitový unášeč.

Podle dalšího provedení vynálezu je desaktivační ústrojí nitového vodiče vytvořeno z řiditelného sklápěcího ústrojí pro 'tažné ústrojí nebo/a z nitového unášeče, spojeného s tímto tažným ústrojím.

Podle účelného provedení vynálezu má desaktivační ústrojí nitového vodiče řídicí ústrojí pro změnu úvrati sestávající z vodicích drážek, zapracovaných do bočních stěn nitového shazovacího ústrojí vytvořeného na způsob stojiny, a volicí ústrojí pro změnu úvrati sestává z vodicích kolíků, spojených s tažným ústrojím a přiřazených jeho nitovým unásečům, přičemž vodicí drážky a vodicí kolíky navzájem do sebe zapadají.

Řízení se přitom provádí například na způsob kluzátka, zabírajícího do profilované kulisy nebo na způsob kombinace a snímacího válečku, nahrazujícího vodicí kolík, řídicí drážky a snímacího válečku nebo podobně.

Podle jiného provedení vynálezu má desaktivační ústrojí nitového vodiče řídicí ústrojí pro změnu úvrati sestávající z válečkových soustav upravených v ^trojúhelníku poblíže rozváděčích úvrati a oboustranně vedoucích tažné ústrojí, přičemž volicí ústrojí úvrati sestávají z ramp spojených s tažnými ústrojími.

. ... .. Jeden řídicí člen je tedy umístěn na tažném ústrojí a druhý řídicí člen je upraven pevně. Rampa představuje například zesílení tlouštky tažného ústrojí, a když takové zesílení prochází pod válečkem, vede se tažné ústrojí například nahoru nebo dolů ze švé dráhy, přičemž tento pohyb spolu provádí nitový unášeč, spojený s tažným ústrojím.

Podle dalšího vytvoření vynálezu má desaktivační ústrojí nitového vodiče řídicí ústrojí pro změnu úvrati, jež sestávají v podstatě z vodicích pák, spojených s vodícími částmi nitového shazovacího ústrojí, přičemž volicí ústrojí úvrati sestává z nejméně jednoho křivkového převodu, a mezi křivkovým převodem a řídicími pákami je činné spojení.

Podle dalšího provedení vynálezu sestává činné spojení ze snímacího členu, který přiléhá ke křivkovému kotouči volicího ústrojí úvrati vytvořeného jako křivkový převod, a je upraven na řídicím ústrojí změny úvrati, spojeném se shazovacim ústrojím niti a vytvořeném jako řídicí páka.

Jiná možnost záleží podle dalšího vytvoření vynálezu v tom, že shazovaci ústrojí niti sestává ze dvou o sobě výkyvných vodicích členů, přičemž každý vodicí člen má činné spojení k vodicí křivce křivkového převodu.

Podle účelného provedení vynálezu je volicí ústrojí úvrati, vytvořené jako křivkový převod, synchronis ačním ústrojím v činném spojení s pohonem tažného ústrojí nebo se samotným tažným ústrojím.

Tím má být zaručena synchronizace mezi pohybem tažného ústrojí a mezi rozváděním.

Určitá značka, výřez, zářez, vyvýšenina nebo důlek tažného ústrojí může například vybavit synchronizační impuls, jehož se použije pro regulaci synchronního chodu křivkového převodu.

Vynález bude vysvětlen na příkladech provedení ve spojitosti s připojenými výkresy, kde na obr. 1 je první prováděcí zařízení pro nit podle vynálezu, na obr. 2 je řez rozváděcím zařízením pro nit podle čáry II-II, znázorněné na obr. 1, na obr. 3 je částečný výřez z obr. 2, na obr. 4 je dílčí pohled na rozváděči zařízení podle obr. 1 ve směru šipky a, na obr. 5 je částečný pohled na rozváděči zařízení podle obr. 1 ve směru šipky ”b, na obr. 6 je částečný pohled na druhý příklad provedení vynálezu, na obr. 7 je řez zařízením podle obr. 6 podél čáry VII-VII, na obr. 8 až 13 je schematicky znázorněno šest postavení obou tažných ústrojí rozváděcího zařízení pro nit podle obr. 6, přičemž tato postavení zaujímají řídicí tažná ústrojí postupně při jejich pohybu, na obr. 14 je schematický pohled na řídicí ústrojí pro nit, které sestává ze dvou částí a které je řiditelné křivkovým převodem a na obr. 15 je v pohledu ze strany řídicí ústrojí pro nit znázorněné na obr. 14.

Rozváděči zařízení 11 pro nit křížem soukaných cívek, naznačené na obr. 1 jen schematicky, má nit 22' procházející výstupním bodem 12, vést rozváděním neboli traverzováním na rotující křížovou cívku 14.

Rozváděči zařízení 11 sestává z pohonu tažným ústrojím, obsahujícím nekonečné tažné ústrojí 22' které je vedeno přes válce 16 až 19. Válec 19 je poháněný motorem 20.

Válci 16 až 19 je tažné ústrojí 15 vedeno tak, že tvoří větev 22, probíhající v rozváděcím směru 21, a větev 23, probíhající v rozváděcím protisměru 24.

Podél tažného ústrojí 15 jsou upraveny od sebe oddálené nitové unášeče 25, 26, 27.

Na obr. 1 jsou nitové unášeče znázorněny jako nápadné body. Ve skutečnosti jde u nitových unášečů o vzhůru vyčnívající výstupky tažného ústrojí 22' 3^ patrno na obr. 2, 4 a 5.

Nitové unášeče 25, 26 a 27 mají navzájem nestejné odstupy, takže úvrati traverzování se mohou co do místa měnit. Vzdálenost nitového unášeče 25 od nitového unášeče 27 činí třetinu obvodové délky tažného ústrojí 22· Vzdálenost nitového unášeče 25 od.nitového unášeče 26 je poněkud větší než třetina obvodové délky tažného ústrojí 22' ^v praxi je například větší o 15 milimetrů. Odstup nitového unášeče 26 od nitového unášeče 27 je poněkud menší než třetina obvodové délky tažného ústrojí 22' ^v ptaxi je například o 15 milimetrů menší.

Tažné ústrojí 15 samotné sestává z pásu, který je postaven nastojato a který v rozváděči oblasti je podle obr. 2 a 3 veden v podélných výřezech 29 a 30 přídržné lišty 31.

Podle obr. 2 a 4 je upraveno desaktivační ústroji 28.' které v daném okamžiku pohybu nitových unášečů odstraní z funkce nitový unášeč, právě vedoucí vlákno, popřípadě jej učiní neúčinným, aby nit mohl převzít jiný nitový unášeč. Na obr. 4 je to právě nitový unášeč 25, vedoucí vlákno 22' jenž má být zbaven funkce.

Na každé straně rozváděči oblasti niti 13 je upravena více než jen jedna úvrat.traverzování, popřípadě rozvádění. Podle obr. 4 jsou vlevo upraveny úvrati 22' 47 a 48, vpravo úvrati 49, 50 a 22· Jsou dále upravena dvě volicí ústrojí 40 a 41 pro volbu úvratě, přičemž tato ústrojí spolupůsobí s nitovým shazovacim ústrojím 22· Kromě toho je s rozváděcím zařízením 11 niti spojeno již uvedené desaktivační ústrojí 28 pro nitový vodič, které spolupůsobí jak s nitovým shazovacim ústrojím 32, tak * ^s volicími ústrojími 40 a 41 pro volbu úvrati. Desaktivační ústrojí 28 nitového vodiče obsahuje samo řídicí ústroji 42, 43 pro výměnu úvrati.

Desaktivační ústroji 28 nitového vodiče sestává ze zdvihacího členu pro nitové shazovací ústrojí 22' jež bude níže vysvětleno.

Nitové shazovací ústrojí, vytvořené jako deskovité shazovací ústrojí 32, je uloženo pohyblivě v širším podélném výřezu 33 přídržné lišty 31 tak, že může být sice sklopen, popřípadě jednostranně nadzdvižen, nemůže však být délkově posouván. Za tim účelem má nitové shazovací ústrojí 32 uprostřed dole nástavek 34, který s malou vůlí zapadá do prohloubení 35, které od středu podélného výřezu 33 probíhá do hloubky v přídržné liště 31. Pokud na nitové shazovací ústrojí 32 nepůsobí žádné vnější síly, je ústrojí 32 pod působením tíhy a kromě toho pod působením rozváděné, popřípadě traverzující niti 13 a dosedá svou dolní plochou 36 na dno podélného výřezu 33.

Nitové shazovací ústrojí 32 má na své horní části vydutý vodicí obrys 37, kterého se dotýká postupující nit 13 a který postupující nit 13 na vnějších úvratích 38 a 39 rozvádění bez dalších opatření zvedá nad horni konec hitového unášeče, který právě vede nit a opouští rozváděči oblast, například nitového unášeče 26 podle obr. 5, takže nit, která klouže po vodicím obrysu 37, může být unášena protisměrně se pohybujícím nitovým unášečem podle obr. 5, například nitovým unášečem 27. K tomu není zapotřebí žádných zvláštních zdvihacích ústrojí pro nit. Setkají-li se nitové unášeče na vnějších úvratích 38 a 39 rozváděni, sklouzne nit 13 nejdříve z jednoho nitového unášeče, dříve než je zachycena druhým nitovým unášečem a přesouvána v opačném směru.

Uvedené desaktivační ústrojí 28 nitového vodiče je vytvořeno jako zdvihací ústrojí, která na ostatních úvratích rozvádění vyvolávají relativní pohyb mezi vodicím obrysem 37 niti, popřípadě nitovým shazovacím ústrojím 32 a mezi právě nit vedoucím, z rozváděči oblasti vystupujícím nitovým unášečem, podlé obr. 4 například nitovým unášečem 25, tím způsobem, že se vodicí obrys 37 niti zvedne nad nitový unášeč 25, přičemž nit 13 potom již před dosažením krajní úvrati 39 rozvádění musí opustit nitový unášeč 25. Tam potom může být zachycena jiným nitovým unášečem, u příkladu podle obr. 4 nitovým unášečem 26.

To nastává opět na potkávacím místě obou nitových unášečů, avšak toto místo nyní není na vnější úvrati rozvádění, ale v odstupu od ní.

Uvedené desaktivační ústrojí 28 nitového vodiče, vyvolávající nadzvednutí vodicího obrysu 37 pro nit, spolupracuje u tohoto příkladu provedení vynálezu s řídicími členy, jež do sebe zabírají ve tvarovém styku, a z nichž při chodu tažného ústrojí jeden řídicí člen vede druhý řídicí člen podél řídicí křivky, jak bude níže vysvětleno.

Různé úvrati £8, £9, 47, 48, 49, 50 rozváděni jsou přiřazeny různým potkávacím místům nitových unášečů 25, 26, 27. Potkávací místa nitových unášečů 25, 26, 27 jsou určena tím, že nitové unášeče 25, 26, 27 jsou na tažném ústrojí 15 upraveny v nestejně velkých vzájemných vzdálenostech.

Řídicí ústrojí 42 a 43 pro změnu úvrati u desaktivačního ústrojí 28 nitového vodiče sestávají, jak již uvedeno, z vodicích drážek zapracovaných do bočních stěn nitového shazovacího ústrojí 32, vytvořeného na způsob stojiny.

Ostrojí 40 a 41 pro volbu úvrati sestávají z vodicích kolíků spojených s tažným ústrojím 15 a přiřazených nitovým vodičům. Vodicí drážky a vodicí kolíky jsou upraveny pro vzájemné lícování.

Ostrojí 40 a 41 pro volbu úvrati vytvořené jako řídicí kolíky, jsou upravena ná vnitřní straně tažného ústrojí 15. Ostrojí 40 je podle obr. 2 a obr. 4 pod nitovým unášečem 25, ústrojí 41 je pod nitovým unášečem 27, jak je čárkou naznačeno na obr. 1. Z obr. 1 je také patrno, že ústrojí 40 a 41 pro volbu úvrati jsou upravena nad válci 16 až 19. Nemohou proto rušit .chod tažného ústroji ££. Řídicí ústrojí 42 změny úvrati vytvořené jako vodicí drážka, je upraveno na přední straně, řídící ústrojí 43 změny úvrati, vytvořené jako vodicí drážka, je upraveno na zadní straně nitového shazovacího ústrojí 32, jak je znázorněno na obr. 2, 4 a 5.

Z obr. 2 a 4 je patrno, že řídicí ústrojí 42 a podobně drážky, sledujeme-li rozváděči směr 21, je nejdříve dosti široké, aby nebránilo vstupu vodicího kolíku £0, a aby přitom nevadilo také řídícímu pohybu nitového shazovacího ústrojí 32.· Uprostřed je řídicí ústrojí 42 v podobě drážky potom užší, má stupňovitý oblouk směrem dolů a prochází potom rovnoběžně s jejím předcházejícím průběhem až na konec. Pozorujeme-li zadní stranu nitového shazovacího ústrojí 32, potom tam má řídicí ústrojí 43 v podobě drážky stejný průběh jako na přední straně vodicí drážky 42.

Z obr. 4 a 5 je ještě patrno, že nad krajními úvratěmi 38 a 39 rozvádění jsou upraveny zachycovací výstupky 44 a £5, které mají pouze zabránit náhodnému odmrštění traverzující niti 13 z rozváděči oblasti.

Zařízení pro rozvádění niti, znázorněné na obr. 1 až 5, pracuje takto:

Vyjdeme-li od obr. 4, přesouvá se nit 13 právě do prava. Volicí ústrojí 40 úvrati nitového unášeče 25 prošlo právě stupňovitým obloukem vzadu ležící vodicí drážky 43, a tím vykývlo do výšky celé nitové shazovací ústrojí 32 kolem rohového bodu 46, takže přicházející nitový unášeč 26 nezačne přesahováním vodícího obrysu 37 na vnější úvrati 49 na vnější úvrati 39 traverzování, ale na dále uvnitř ležící úvrati £9. Nejpozději na úvrati 49 ztratí však již nitový unášeč 25, vystupující z rozváděči oblasti, nit £3' Protože se zvednutým vodicím obrysem 37 stane neúčinným,'popřípadě pozbude své funkce.

Když nitový unášeč 27 uchopí nit 13, probíhá šanžírovací pohyb niti zprava do leva a příští setkáni nitových unášečů nastane na krajní úvrati 38 rozvádění, jak to znázorňuje obr. 5 v pohledu ze zadu. Zvednutí, popřípadě sklopení nitového shazovacího ústrojí 32 přitom nenastane, protože nitový unášeč 26 nemá žádný vodicí kolík a protože volicí ústrojí 41 úvrati nitového unášeče 27 ještě nedosáhl stupňovitého oblouku řídicího ústrojí £3 změny úvrati.

Po převzetí niti 13 nitovým unášečem 27 přejde přesouvání niti opět do protisměru 24, až se nitové unášeče 27 a 25 podle obr. 4 setkají na úvrati 50 rozváděni. Aby nit £3 byla odevzdána také na této úvrati, je volicí ústrojí 41 úvrati nitového unášeče 27 nahoře zploštěno, jak znázorňuje obr. 5. V důsledku tohoto zploštění nemůže po proběhnutí stupňového oblouku vodicí drážky zvednout nitové shazovací ústrojí 32, a tím vodicí obrys 37 tak vysoko, jak by tomu bylo, kdyby zde nebylo zploštění.

Po opětném předání niti probíhá nyní rozvádění dále v rozváděcím směru 21, až nastane příští setkání nitových unášečů podle obr, 4 na úvrati 48 nit a přesouvá ji v rozváděcím protisměru 24, až nastane nejbližší setkání nitových unášečů mezi nitovými unášeči 26 a 27 na krajní úvrati 39 rozvádění. Tam převezme nit nitový unášeč 27 a pohybuje jí v rozváděcím směru 21, až nastane příští setkání nitových unášečů mezi nitovými unášeči 25 a 27 podle obr. 4 na úvrati 47 rozvádění, kde opět nitový unášeč 25 převezme nit 13 a přesouvá ji v rozváděcím protisměru 24. Potom se znovu opakuje vylíčený pracovní cyklus.

Rozvádění se trvale mění, takže teprve po šesti přesunech se dosáhne stejné úvrati rozvádění. Takové rozvádění vede již ke kvasihomogenní konstrukci cívky. Níže budou vysvětleny ještě další možnosti..

U výhodného provedení vynálezu podle obr. 14 a 15 sestává desaktivační zařizeni 28' nitového vodiče ze řiditelného sklápěcího ústrojí pro nitové shazovací ústroji 32', upravené rovnoběžně s tažným ústrojím 15.

Řídicí ústrojí 86 a 87 pro změnu úvrati u desaktivačního ústrojí 28¹ nitového vodiče sestává v podstatě z řídicích pák, které jsou spojeny s částmi 84 a 85 nitového shazovacího ústrojí 32'.

Ostrojí 94 a 95 pro volbu úvrati sestává zde ze dvou křivkových převodů. Mezi těmito křivkovými převody a řídicími pákami řídicího ústrojí 86, 87, jsou činná spojení 88 a 89. Tato činná spojení 88 a 89 sestávají ze snímacích ústrojí, která přiléhají na křivkové kotouče 96, 97 křivkového převodu 94, 95 a jsou upravena na řídicích pákách řídicího ústrojí 86, 87, spojených s vodícími členy 84, 85 nitového shazovacího ústrojí 32¹ .

Vodicí členy 84, 85 niťového shazovacího ústrojí 32' jsou osobě výkyvné. Každý člen 84, 85 má činné spojení k vodicí křivce 92, 93 křivkového převodů ústrojí 94, 95 pro změnu úvrati.

Křivkové převody ústrojí 94, 95 jsou synchronizačním zařízením 102 v činném spojení s tažným ústrojím 15.

Vodici člen 84 má řídicí páku ústrojí 86 pro změnu úvrati, vodicí člen 85 má řídicí páku ústroji 87 pro změnu úvrati. Řídicí páka ústrojí 86 nese činné spojení 88 v podobě válečku. Řídicí páka ústrojí 87 pro změnu úvrati nese činné spojení 89 v podobě válečku.

Pod tažnou silou tažné pružiny 90 přiléhá válečkové činné spojení 88 na řídicí křivce 92 křivkového kotouče 96 řídicího ústrojí 94 volby úvrati a tak tvoří činné spojení mezi řídicí pákou řídicího ústrojí 86 pro změnu úvrati a mezi volicím ústrojím 94 úvrati. Pod tažnou silou tažné pružiny 91 přiléhá stejným způsobem činné spojení 89 v podobě válečku na řídicí křivku 93 křivkového kotouče 97 volicího ústrojí 95 úvrati. Každý z obou křivkových kotoučů má průběh křivky se třemi přednostními polohami rl, r2, r3 podle žádaného výškového nastavení řídicího obrysu 37¹, popřípadě 37 na úvratích rozvádění, které jsou v tomto případě upraveny v různé podobě po třech na každé straně.

Deska 98 upevněná na chasis má nést obě volicí ústrojí 94 a 95 úvrati, osu 99 vykyvování vodicích členů 84, 85 a držáky 100, 101 tažných pružin 90 a 91.

Obr. 14 naznačuje, že každé z volicích ústrojí 94, 95 úvrati může mít vlastní motor M. Může však přitom také jít o jeden jediný motor, který může být současně hnacím motorem tažného ústrojí, čím by potom samočinně byla dána synchronizace. Podmínkou by při tom bylo, aby tažné ústrojí bylo poháněno beze skluzu. Tomu tak je v tom případě, je-li tažné ústrojí vytvořeno jako ozubený řemen. Jiná možnost je upravit pro motor M například synchronizační zařízení 102, které je řiditelné například optickým snímačem 103, jehož optická osa 104 je namířena na otvor provedený v niťovém unášeči 27 nebo na reflektor 105 upravený místo otvoru. Pokaždé, když otvor nebo reflektor 105 kříží optickou osu 104, dojde synchronizační impuls na synchronizační zařízení 102, které řídí motor M tak, že od jednoho synchronizačního impulsu ke druhému synchronizačnímu impulsu provede předem určený počet otáček.

U dalšího příkladu provedení vynálezu podle obr. 6 až 13 je rozváděči zařízení pro nit jako celek označeno vztahovou značkou 51. Přichází na místo traverzačního zařízení 11 pro nit podle prvního příkladu provedení.

Převod tažným ústrojím obsahuje zde dvě navzájem oddělená tažná ústrojí 52 a 53, která jsou vytvořena jako nekonečné ozubené řemeny. Tažná ústrojí 52 a 53 jsou poháněna stejnou rychlostí, a sice je větev tažného ústrojí 52., viditelná na obr. 6, poháněna ve směru 54 rozvádění, větev tažného ústrojí 53 je poháněna v protisměru 55 rozvádění.

Pro všechna podobná znázornění na obr. 8. až 13 je třeba na obr. 8 uvažovat spíše vzadu ležící větev tažného ústrojí 53 v důsledku lepšího znázornění, a nikoliv vpředu ležící větev tažného ústrojí 52.· Tažné ústrojí 52 běží přes válce 56 a 57, tažně ústrojí 53 běží přes válec 58 a 59.. Válec 56 je ve směru šipky 60 poháněn do leva, válec 58 je ve směru šipky 61 poháněn doprava.

Obr. 8 stejně tak jako ostatní obr. 9 až 13 ukazuje, že každé z obou tažných ústroji má tři niťové unášeče. U tažného ústroji 53 jsou to niťové unášeče 1, 2 a 3, u tažného ústrojí 52 niťového unášeče 1', 2 ¹, 3'.

I u tohoto příkladu provedení jsou niťové unášeče od sebe oddáleny v nestejných vzdálenostech. Mezi niťovými unášeči 1. a 2 činí vzdálenost třetinu obvodové délky tažného ústrojí 53. Niťové unášeče 2 a 2 jsou od sebe oddáleny poněkud více než o jednu třetinu obvodové délky tažného ústroji 22/ niťové unášeče 2 a 2 jsou od sebe oddáleny o necelou třetinu obvodové délky tažného ústrojí 53.

Niťové unášeče 1¹ a 3¹ tažného ústrojí 52 jsou od sebe oddáleny o třetinu jeho obvodo7 vé délky. Mezi nitóvými unášeči 2¹ a 3' činí vzdálenost poněkud méně než třetinu obvodové délky tažného ústrojí 52. Nitové unášeče 1' a 2¹ jsou od sebe oddáleny poněkud dále než o třetinu obvodové délky tažného ústrojí 52.

V důsledku nestejně velkých vzdáleností nitových unášečů navzájem leží i u tohoto příkladu provedení úvrati rozvádění na různých místech.

Podle obr. 7 sestává u tohoto příkladu provedení desaktivační ústrojí 62 nitového vodiče z řiditelného snižovacího ústrojí pro tažná ústrojí 52 a 63, a tím zároveň pro některé nitové vodiče JL, 1¹ , 2/ 3' , spojené s tažnými ústrojími 52, 53.

Řídicí ústrojí j3, Ti, 72, 2, 22, 74 pro změnu úvrati u desaktivačního ústrojí 62 nitového vodiče sestávají zde z válečkových, v trojúhelníku upravených sestav, umístěných v blízkosti úvrati přesouvání a vedoucích po obou stranách tažná ústrojí 52, popřípadě 53. Volicí ústrojí 67, 68, 69, 70 pro volbu úvrati sestávají zde z ramp spojených s tažnými ústrojími 52, 53.

Deskovitě vytvořený pevně upravený nitový vodič 4. má vydutý vodicí obrys 5, který je ve styku s postupující nití 13 a zvedá postupující nit 13 na krajních úvratích 6 a 7 rozvádění bez dalších opatření nad horní konec nitového unášeče, právě vedoucího nit a opouštějícího rozváděči oblast, podle obr. 6, nitového unášeče 2, takže nit 13 potom při klouzání podél vodicího obrysu 5 může být unášena protisměrně postupujícím nitovým unášečem, podle obr. 6 nitovým unášečem 2·

Řídicí ústrojí 2, 71, 72, 2/ 73, 74 pro změnu úvrati, upravená v trojúhelníku, jimiž procházejí tažná ústrojí 52.» 22, vyvolávají na ostatních úvratích rozvádění, totiž na úvratích 80 až 83, relativně pohyb mezi vodicím obrysem 5 a mezi nitovým unášečem, vedoucím nit a vystupujícím z přesouvací oblasti, například nitovým unášečem 1¹ podle obr. 6, tím způsobem, že nitový unášeč 1' se ponoří pod vodicí obrys 5 pro nit.

Tři válečky řídicího ústrojí pro změnu úvrati a rampy tvoří u tohoto příkladu provedení řídicí, do sebe zabírající členy, z nichž jeden řídicí člen při chodu tažného ústrojí vede druhý řídicí člen podél řídicí křivky, vytvořené tlouštkou rampy. Jeden řídicí člen, totiž rampa, je vždy upevněn na tažném ústrojí a druhý řídicí člen, totiž řídicí ústrojí pro změnu úvrati, je upraven nepohyblivě.

Podle obr. 8, který je typický i pro obr. 9 až 13, jsou kromě nitových unášečů 2 ¹ a 3¹ tažného ústrojí 52 upravena volicí ústrojí 67 a 68 úvrati, vytvořené jako rampy, a vedle nitových unášečů 2 ^a 2 tažného ústrojí 53 jsou upravena volicí ústrojí 69 a 70 úvrati, vytvořená jako rampy. Na náběžné straně rampy vždy poněkud delší než na výstupní straně. Jde o ohebné rampy, které konají spolu každý pohyb příslušných tažných ústrojí, aniž by kladly nějaký zvláštní odpor.

Pevně upravená řídicí ústrojí 2» 71 a 72 pro změnu úvrati u tažného ústrojí 52 sestávají z válečků na přední straně nitového vodiče 4.· Podle obr. 6 a 8 doléhá váleček řídicího ústrojí 2 shora na tažné ústrojí 52, popřípadě jeho volicí ústrojí 67 a 68 úvrati vytvořená jako rampy.

Pevně upravená řídicí ústrojí 2r 73 ^a 74. P^ro změnu úvrati u tažného ústrojí 53 sestávají z válečků na zadní straně nitového vodiče £. Podle obr. 6 a 8 doléhá váleček ústrojí 2 shora na tažné ústrojí 52, popřípadě na jeho volicí ústrojí 67 ’a 68 úvrati, vytvořená jako rampy. Podle obr. 8 doléhá váleček řídicího ústrojí 9. také shora na tažné ústrojí 53 na jeho volicí ústrojí 69 a 70 úvrati, vytvořená jako rampy. Řídicí ústrojí 2 změny úvrati spolupůsobí s řídicími ústrojími 71 ^a 72 změny úvrati, řídící ústrojí 9/ změny úvrati spolupůsobí s řídicími ústrojími 73 a 74 změny úvrati. Řidiči ústroji 71 a změny úvrati v podobě válečků podpírají tažné ústrojí 52 vlevo a vpravo vedle řídicího ústrojí 2 ^v podobě válečku zdola. Válečková řídicí ústrojí 73 a 74 úvrati podpírají tažné ústrojí 53 vlevo a vpravo od válečkového řídicího ústrojí 2 úvrati zdola.

Z obr. 7 je patrno, že válečková řídicí ústrojí 2 změny úvrati, jakož i podpěrná váCS 276721 B6 lečková řídicí ústrojí 71 a 73 jsou otočně uložena na pevných stojanech 75,.popřípadě 76 stroje. Totéž platí o podpěrných válečkových ústrojích 72 a 74 změny úvrati.

Kombinace válečkových řídicích ústrojí slouží tam, kde tažná ústrojí nemají žádné rampy, pouze pro vedení tažných ústrojí. Avšak na místech, na kterých tažná ústrojí mají rampy, slouží uvedené kombinace pro vychylování tažného ústrojí směrem dolů, jak to příkladem ukazuje obr. 6.

Nitové vodiče £ mají ještě následující rysy:

Záchytné výčnělky 77 a 78 jsou zde k sobě přiblíženy až na štěrbinu 79 o šířce menší než je šířka prstu, takže nit 13 se přesouvá v drážce probíhající konkávně. Štěrbinou 79 může být nit 13 navlékána a vyvlékána.

Na obr. 8 až 13 bude vysvětlena funkce zařízení podle třetího příkladu provedení:

Podle obr. 8 byla nit 13 na úvrati 82 právě nitovým unášečem £ odevzdána nitovému unášeči 2¹. Za tím účelem byl nitový unášeč £ sestupem jeho vodícího ústrojí 69 úvrati, vytvořeného jako rampa, snížen pod řídicí ústrojí £ změny úvrati, vytvořené jako váleček, a to až pod vodicí obrys £. Nit 13 se přesouvá nyní zprava doleva v rozváděcím směru 54, až ηίΕονγ unášeč 2¹ dosáhne postavení podle obr. 9. Tam nastane setkání s nitovým unášečem £, a sice na levé krajní úvrati £ rozvádění.

Když nitový unášeč £ převzal nit £3, jak to znázorňuje obr. 9, nastává další přesouvání niti zleva doprava v rozváděcím protisměru 55, až nitový unášeč £ dosáhne postavení podle obr. 10. Jeho volicí ústrojí 70 úvrati, vytvořené jako rampa, proběhlo nyní pod volicím ústrojím £ úvrati, vytvořeným jako váleček a nitový unášeč £ byl tím snížen, a sice na úvrati 83 rozvádění. Zde převezme nit 13 opět nitový unášeč 1' a přesouvá ji zprava doleva, až nitový unášeč 1¹ dosáhne postavení znázorněného na obr. 11. K tomu dojde na úvrati 81 rozvádění. Nitový unášeč 1¹ je zde již snížen, protože jeho volicí ústrojí 67 úvrati, vytvořené jako rampa, proběhlo pod řídicím ústrojím £ úvrati, vytvořeným jako váleček.

Když nitový unášeč £ podle obr. 11 převzal nit 13 na úvrati 81, probíhá další přesouvání opět zleva doprava, až nitový unášeč £ dosáhne postavení znázorněného na obr. 12.

To nastává na pravé krajní úvrati £ rozvádění. Na tomto místě se nit 13 uchopí nitovým unášečem 3', jak to znázorňuje obr. 12. Nit 13 se přesouvá nyní opět zprava doleva, až nitový unášeč 3¹ dosáhne postavení znázorněného na obr. 13. Tento unášeč je nyní na úvrati 80 rozvádění. Nitový unášeč 3¹ byl snížen, protože jeho volicí ústrojí 68 úvrati, vytvořené jako rampa, proběhlo pod řídicím ústrojím £ úvrati, provedeným jako váleček. Nitový unášeč £ přesouvá nit 13 nyní opět zleva doprava, až dosáhne postavení znázorněného na obr. 8, čímž je pracovní cyklus ukončen a začne nový stejnorodý pracovní cyklus.

Aby nitové unášeče na příslušných úvratích rozvádění mohly být sníženy o příslušně přesnou míru, mají rampy různou tlouštku, a sice jsou volicí ústrojí 67 a 69 úvrati, sestávající z ramp a příslušející k nitovým unášečům 1¹ a £, silnější než volicí ústrojí 68 a 70 úvrati, která sestávají z ramp a příslušejí k nitovým unášečům 3¹ a £. Rozdíl v tlouštce není však tak značný, aby mohl být zřetelně znázorněn na výkresu., Kromě toho závisí tlouštkový rozdíl na poloměru vodícího obrysu 5 a na vzdálenosti úvrati rozvádění střídavě na obou stranách.

Průmyslová využitelnost

Vynález není ovšem omezen na znázorněné a popsané příklady provedení.

K tomu budiž výslovně poukázáno na to, že počet volitelných úvrati rozvádění není číselně omezen. Počet úvrati, jež mají být v daném případě uvažovány, nemusí být v jednotlivých případech bezpodmínečně znám. Řídicí ústroji, která vyřazují nitový unášeč z činnosti nebo jej přinutí k odevzdání niti, nemusí také pracovat podle určitého programu nebo synchronně s pohybem tažných ústrojí. Například může být pohyb nitového vodiče nahoru a dolů vůči tažnému ústrojí úplně nezávislý na pohybu tažného ústrojí a může se dít tak pomalu, že například frekvence pohybu nitového vodiče je jenom zlomkem rozváděči frekvence.

Počet rozváděčích úvratí je opět závislý na tomto poměru frekvenci. Podle toho mohou křivkové kotouče 96 a 97, znázorněné na obr. 14, střídavě mít řídicí křivku bez přednostních poloměrů. Mohou také být poháněny do pomalého otáčení úplně nezávislými pohony, například převodovými motory nebo šnekovými převody. Přitom se může stát, že se obdrží dobrý tvar cívky s nepříliš tvrdými nebo s příliš měkkými okrajovými oblastmi, když řídicí křivky mají zcela určitý profil, který se zjistí pokusy a který potom může také obsahovat křivkové úseky s přednostními poloměry. Změna úvratí rozvádění může se také provést zastavením a opětným spuštěním pohonu křivkových kotoučů. Místo křivkového pohonu může ke zvedání a snižování nitového vodiče sloužit také jiné vhodné řídicí ústrojí, například čtyřkloubový převod, klikový převod nebo podobně.

Claims (13)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení pro rozvádění nití u stroje na výrobu křížových cívek, sestávající z pohonu tažným ústrojím s první větví tažného ústrojí, pohybovatělnou ve směru rozvádění, a s druhou větví tažného ústrojí, pohybovatelnou v protisměru rozvádění, přičemž tažné ústrojí má nitové unášeče, upravené ve vzájemném odstupu podél tažného ústrojí, a přičemž je upraveno shazovací ústrojí pro nit, unášenou jedním nitovým unášečem k úvrati rozvádění, tímto unášečem shozenou, potom převzatou protisměrně se pohybujícím nitovým unášečem druhé větve tažného ústrojí a unášenou v opačném směru, vyznačující se tím, že na každé straně rozváděči oblasti je upravena více než jedna úvrat (38, 39, 47, 48, 49, 50, 67,

   80, 81, 82, 83) rozvádění, a s rozváděcím zařízením (11, 51) je spojeno jednak volicí ústrojí (40, 41, 67 až 70, 94, 95) úvrati, spolupůsobící se shazovacím ústrojím (4, 32, 32') niti, a jednak desaktivační ústrojí (28, 62, 28') nitového vodiče, spolupůsobící jak s nitovým shazovacím ústrojím (4, 32, 32'), tak i s volicím ústrojím (40, 41, 67 až 70, 94, 95) úvrati a dále zařízení obsahuje řídicí ústrojí (42, 43, 8, 9, 71 až 74, 86, 87) pro změnu úvrati.
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že různé úvrati (38, 39, 47, 48, 49, 50, 6, 7, 80, 81, 82, 83, rozvádění jsou přiřazeny různým setkávacím místům nitových unášeČů (25, 26, 27, 1, 2, 3, 1', 2', 3'), a že setkávací místa nitových unášečů (25, 26, 27, 1,

   2. 3, 1’, 2', 3') jsou určena uspořádáním těchto nitových unášečů na tažném ústrojí (15, 52, 53) v nestejně velkých vzájemných vzdálenostech.
3. 3. Zařízeni podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že nitové shazovací ústrojí (4, 32, 32') sestává z mechanických nebo pneumatických nadzvedacích členů pro nit.
4. 4. Zařízeni podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že nitové shazovací ústrojí (4, 32, 32') sestává nejméně z jednoho nitového vodiče upraveného rovnoběžně s tažným ústrojím (15, 52, 53) a opatřeného vydutým vodicím obrysem (37, 37', 37”, 5), který je ve styku s postupující nití (13) .
5. 5. Zařízení podle kteréhokoliv z bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že desaktivační ústrojí (28) nitového vodiče je vytvořeno jako řiditelné zdvihací ústrojí pro shazovací ústroji (32) niti, umístěné rovnoběžně s tažným ústrojím (15).
6. 6. Zařízení podle bodu 5, vyznačující se tím, že desaktivační ústrojí (28) nitového vodiče obsahuje řídicí ústrojí (42, 43) pro změnu úvrati, které sestává z vodicích drážek, zapracovaných do bočních stěn nitového shazovacího ústrojí (32) niti, vytvořeného na způsob stojiny, a že volicí ústrojí (41, 41') úvrati sestávají z vodicích kolíků, spojených s tažným ústrojím (15) a přiřazených jeho nitovým unášečum, přičemž vodicí drážky a vodicí kolíky navzájem do sebe zapadají.
7. 7. Zařízení podle kteréhokoliv z bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že desaktivační ústrojí (62) niEového vodiče je vytvořeno jako řiditelné snižovací ústrojí pro tažné ústrojí (52, 53) nebo/a pro niEový unášeč (1, 1', 3, 3 '), spojený s tímto tažným ústrojím (52, 53).
8. 8. Zařízení podle bodu 7, vyznačující se tím, že desaktivační ústrojí (62) niEového vodiče je opatřeno řídicími ústrojími (8, 71, 72, 9, 73, 74) pro změnu úvrati sestávají z válečkových soustav, upravených v trojúhelníku poblíž rozváděčích úvrati a oboustranně vedoucích tažné ústrojí (52, 53), přičemž volicí ústrojí (67 až 70) úvrati sestávají z ramp, spojených s tažným ústrojím (52, 53).
9. 9. Zařízení podle kteréhokoliv z bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že desaktivační ústrojí (28') niEového vodiče je vytvořeno jako řiditelné sklápěcí ústrojí pro shazovací ústrojí (32) niti, umístěné rovnoběžně s tažným ústrojím (15).
10. 10. Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že desaktivační ústrojí (28') niEového vodiče obsahuje řídicí ústrojí (86, 87) pro změnu úvrati, která sestávají z řídicích pák, spojených s vodícími členy (84, 85) niEového shazóvacího ústrojí (32*), a volicí ústrojí (94, 95) úvrati sestává z nejméně jednoho křivkového převodu, přičemž mezi křivkovým převodem a řídicími pákami je činné spojení (88, 89).
11. 11. Zařízení podle bodu 10, vyznačující se tím, že činné spojení sestává ze snímacího členu, který přiléhá ke křivkovému kotouči (96, 97) volicího ústrojí (94, 95) úvrati a je upraven na řídicím ústrojí pro změnu úvrati (86, 87) spojeném s niEovým vodičem (84, 86).
12. 12. Zařízení podle bodů 10 nebo 11, vyznačující se tím, že shazovací ústrojí (32') niti sestává ze dvou výkyvných vodicích členů (84, 85), přičemž každý vodicí člen (84, 85) má činné spojení (88, 89) k vodicí křivce (92, 93) volicího ústrojí (94, 95) úvrati.
13. 13. Zařízení podle bodů 10 až 12, vyznačující se tím, že volicí ústrojí (94, 95) úvrati je synchronizačním ústrojím (102) v činném spojení s pohonem (20) tažného ústrojí (15) nebo se samotným tažným ústrojím (15).