CZ299933B6 - Kobercový tkací stav - Google Patents

Abstract

Kobercový tkací stav zahrnuje alespon jednu žinylku tvorící jednotku (1) pro postupné vytvárení prízových žinylek (7) z více ruzných barev, prostredek pro prijímání a pridržování prízových žinylek (7) dodávaných postupne tvorící jednotkou (1) v pridržovacích místech (8, 73) a premistovací prostredek (10, 72) pro premístení všech prízových žinylek (7) pridržovaných pridržovacími místy (8, 73) soucasne do jejich odpovídajících tkacích bodu. Každá žinylku tvorící jednotka (1) je uzpusobená pro dodávání prízové žinylky (7) do alespon dvaceti pridržovacích míst (8, 73) strídave s následným striháním prízových žinylek (7) mezi po sobe následujícími cinnostmi premistovacího prostredku (10, 72).

Description

Vynález se týká kobercového tkacího stavu obsahující alespoň jednu žinylku tvořící jednotku pro postupnou tvorbu přízových žinylek z více různých barev.

Dosavadní stav techniky

Při výrobě koberce, zejména vzorovaného axminsterového koberce je používána jednotka pro tvorbu přízových žinylek pro dodání příze určité barvy do každého vazbového bodu koberce. U běžného axminsterového tkaní existují dva základní způsoby, kterými je prováděno utváření pří15 zové žinylky. První způsob je na žakárovém axminsterovém stavu a druhý na cívkovém axminsterovém stavu.

Na skřipcovém žakárovém axminsterovém stavu každý vazbový - tkací bod obsahuje vodič příze, do kterého je normálně přiváděno osm přízí obvykle různých barev a žakárový mechanizmus pohybuje vodičem, aby přivedl vybranou přízi do výběrové polohy. Směrem k vodiči se pohybuje skřipec, který uchopí přízi ve výběrové poloze příze, pak vykoná relativní pohyb od skřipce a vytáhne předem stanovenou délku příze z vodiče. Příze je pak odříznuta pro vytvoření žinylky a přenesena skřipcem do vazbového bodu. Žinylka nesená skřipcem má příslušnou barvu žinylky dodávané do další tkané řady koberce. Pro 12 stop 4 m široký stav existuje přes 1000. vazbových bodů napříč stavu a tak cívečnice dodávající přízi do stavu, musí mít možnost nést přes 8000 přízových potáčů. Když cívečnice obsahuje měřená množství příze na každém potáči, existuje běžně na každém potáči přídavek dalších osmnácti metrů příze. Podle toho, čím větší je počet potáčů, tím větší je odpad. Navzdory tak velké velikosti cívečnice návrhář takových koberců je poměrně omezen, protože počet barev, který je k dispozici pro každý sloupec žinylek probíhající ve směru osnovy dokončeného koberce a odpovídající jednomu vazbovému bodu, je omezen na pouze osm v každém opakování vzoru. Jsou známy také žakary, ve kterých vodič příze může přidržovat šestnáct různých přízí. To vyžaduje ještě větší cívečnici.

Cívkové axminsterové stavy poskytují návrháři větší pružnost. V cívkových axminsterových sta35 věch je pro každou řadu opakování vzoru samostatná cívka a každá cívka má oddělené vinutí příze pro každý vazbový bod podél každé řady. Proto, alespoň teoreticky, návrhář má nekonečný počet výběrů barev pro každý sloupec a řadu každého opakování vzoru. Ve skutečnosti však, jak počet výběrů barev použitých pro každý sloupec a řadu roste, počet přízových potáčů potřebných pro operaci navíjení cívek také roste. Dále navíječ cívek musí být různě nastaven pro navíjení každé cívky, což je náročné na čas. Když je používán velký počet různých barev jak ve směru sloupců, tak ve směru řad či ve směru osnovy a útku každého opakování vzoru, počet různě barvených potáčů zásobujících navíječ cívek může být dokonce větší než počet na cívečnici běžného žakárového axminsterového stavu. Opakování vzoru na cívkových stavech je omezeno počtem cívek, které jsou k dispozici v cívkovém řetězu. Dále cívkový axminsterový stav má podstatně větší odpad příze než skřipcový axminsterový stav, protože na konci běhu je produkován odpad z každého vazbového bodu každé řady opakování vzoru.

Jak v žakárových, tak cívkových axminsterových stavech je řada žinylek pro úplnou řadu koberce vytvářena současně a přenesena do vazbového bodu, ve kterém jsou vetkány do podložky pro vytvoření koberce. Nedávno byl v přihlášce WO 95/3 1594 navržen zcela odlišný přístup k výběru příze pro výrobu koberce. Zde je navrženo, aby přízové žinylky pro vytvoření řady koberce byly vytvořeny nejprve naložením přízových žinylek do podavače žinylek a pak přemístěním přízových žinylek z podavače žinylek do vazbových bodů. Aby se toho dosáhlo, je běžně velký počet různých jednotek vytvářejících žinylky. běžně jedna na vazbový bod, umístěn po délce

- 1 CZ 299933 B6 dráhy, přičemž každá z jednotek vytvářejících žinylky je běžně zásobována přízí pouze jedné barvy. Jak se podavač žinylek pohybuje podél dráhy, přijímá do každé své jímací polohy po žínylce příslušné barvy. Podavač žinylek je pak posunován tak, že všechny žinylky pro každou řadu mohou být zachyceny skřipci a přeneseny současně do vazbového bodu. Tak žinylky nejsou obvykle všechny vytvářeny současně, a tudíž vytváření žinylky je, alespoň v určitém rozsahu, odpojeno od tkací operace. Tudíž vytváření žinylek může nastat současně s tkací operací a tudíž vytváření žinylek může nastat v podstatě plynule během činnosti stavu. To je odlišné od běžných stavů cívkového nebo skřipcového typu, kde vytváření žinylek nastává během pouze přibližně poloviny každého tkacího cyklu.

io

V příkladech uvedených v přihlášce WO 95/31594 se naznačuje, že částečně jako výsledek vytváření žinylek během celého tkacího cykluje možné, například zvýšit rychlost operace vytváření žinylek čtyřikrát. Je také vysvětleno, že jestliže je toto možné a bylo zamýšleno provozovat stav při stejné rychlosti jako běžný stav, pak by bylo možné zmenšit velikost jeho cívečnice na čtvrti15 nu, jelikož každá jednotka pro vytváření žinylek by prakticky mohla zásobovat žinylkami čtyři vazbové body. Ale nikde v tomto dokumentu není uveden příklad uspořádání, ve kterém je méně přízových potáčů než je počet vazbových bodů.

Zatímco výše uvedený dokument uvádí pouze specifický příklad podávání příze jedné barvy do každé jednotky pro vytváření žinylek uveřejňuje teoretickou možnost dodávání příze o více růz. nýeh barvách do každé jednotky pro vytváření žinylek a výběru příze příslušné barvy pro každý vazbový bod, nějakým nespecifikovaným způsobem. Jestliže by se sledovala.tato možnost, velikost cívečnice by se nijak významně nezmenšila. Dokument také rozebírá teoretickou možnost, že podavač příze je udržován nehybný, zatímco žinylková tvořící jednotka se pohybuje. Avšak žádná z těchto teoretických možností není osvětlena na příkladu, ani není vysvětleno, jak mohou být uskutečněny, ani jaké výhody z toho mohou vzejít.

Podstata vynálezu

Nedostatky stavu techniky jsou odstraněny kobercovým tkacím stavem podle vynálezu zahrnující alespoň jednu žinylku tvořící jednotku pro postupné vytváření přízových žinylek z více různých barev, prostředek pro přijímání a přidržování přízových žinylek dodávaných postupně tvořící jednotkou v přidržovacích místech a přemisťovací prostředek pro přemístění všech přízových žinylek přidržovaných přidržovacími místy současně do jejích odpovídajících tkacích bodů, jehož podstatou je to, že každá žinylku tvořící jednotka je uzpůsobená pro dodávání přízové žinylky do alespoň dvaceti přidržovacích míst střídavě s následným střiháním přízových žinylek mezi po sobě následujícími činnostmi přemisťovacího prostředku, nebo že obsahuje pouze jednu žinylku tvořící jednotku, která je uzpůsobená pro dodávání přízových žinylek do alespoň stoše40 desátí přidržovacích míst, jakož i to, že je proveden s více žinylku tvořících jednotek, nebo že žinylku tvořící jednotky jsou v podstatě rozmístěny v pravidelných vzdálenostech v příčném směru tkacího stavu.

Podstatou je pak také to, že každá žinylku tvořící jednotka je uzpůsobená pro dodávání přízové žinylky do přidržovacích míst Jejichž počet je mezi dvaceti a jedním stem dvaceti, nebo že určitá nebo každá žinylku tvořící jednotka je způsobilá tvořit přízové žinylky z alespoň osmi různých přízí a přednostně z alespoň deseti, jakož i to, že určitá nebo každá žinylku tvořící jednotka je způsobilá tvořit přízové žinylky z alespoň dvaceti čtyř různých přízí.

Dále je podstatou kobercového tkacího stavu to, že určitá nebo každá žinylku tvořící jednotka obsahuje naběrací kolo příze, okolo něhož je provedeno uspořádání pro přidržování různých přízí, kde naběrací kolo je spojeno s hnacím pro středkem pro jeho pohon do vybrané alespoň jedné z úhlových samostatných poloh k přivedení vybrané příze do zaváděcí polohy a dále obsahuje vytahovač pro zachycení vybrané příze v zaváděcí poloze a pro vytažení předem stanovené

-2CZ 299933 B6 délky vybrané příze z naběracího kola a stříhací mechanismus pro odstřižení vybrané příze k vytvoření přízové žinylky předem stanovené délky.

Rovněž je podstatou í to, že určitá nebo každá žinylku tvořící jednotka je nepohyblivá a prostře5 dek pro přijímání a přidržení přízových žinylek v žinylkových přidržovacích místech je tvořen nosičem žinylek, který je pohyblivý kolem určité nebo každé žinylku tvořící jednotky, nebo že určitá nebo každá žinylku tvořící jednotka je uspořádána pro pohyb napříč celé nebo části šířky tkacího stavu a pro provádění přízových žinylek ve vazbových bodech míjených při příčném pohybu přes tkací stav žinylku tvořící jednotky nebo jednotek.

Podstatnou je rovněž skutečnost, že prostředky pro přijímání a přidržování přízových žinylek jsou tvořeny řadou žinylkových nosičů uspořádaných kolem osy procházející napříč tkacím stavem, přičemž žinylkové nosiče jsou schopné otáčení kolem osy po naplnění všech přidržovacích míst v jednom ze žinylkových nosičů, nebo že přemisťovací prostředky obsahují skřipcovou sestavu uspořádanou pro sevření všech přízových žinylek přidržovaných žínylkovým nosičem a jejich současný přenos do vazbových bodů.

Počet žinylkových tvořících jednotek umístěných na stavu se mění se šířkou stavu a jeho požadovanou operační rychlostí. Například na stavu použitém pro výrobu kobercových vzorků bude obvykle pouze jedna žinylku tvořící jednotka a tato žinylku tvořící jednotka může dodávat žinylky do, například tří set nebo více jímacích poloh žinylek. Na typickém dvanáct i stopém - 4 m stavu může být dvanáct žinylku tvořících jednotek, přičemž každá dodává žinylky do méně než sto dvaceti jímacích poloh a běžně do přibližně osmdesáti jímacích poloh žinylek. Ale, aby takový stav mohl pracovat nejvyšší možnou rychlostí, počet žinylku tvořících jednotek může být zvýšen na dvacet čtyři nebo dokonce třicet, přičemž každá zásobuje právě přes čtyřicet nebo přibližně třicet pět jímacích poloh žinylek. V případě, že je k dispozici více nezjedná žinylku tvořící jednotka, jsou pak tyto jednotky přednostně rozmístěny ve stejných odstupech napříč stavu.

Vezměme typický výše uvedený případ dvanáctistopého - 4 m stavu obsahujícího dvanáct žinylku tvořících jednotek a předpokládejme stejný výběr různých přízí, osm, jak je používáno v typickém běžném skřipcovém axminsterovém stavu, cívečniee takového stavu vyžaduje pouze devadesát šest různých přízových potáčů. To je téměř stonásobné snížení počtu přízových potáčů proti počtu vyžadovanému v běžném tkacím stavu. Vezměme případ třiceti žinylku tvořících jednotek, ten stále ještě vede k alespoň třiceti násobnému snížení počtu přízových potáčů. Zmenšení velikosti cívečniee o taková množství vede k odpovídajícímu snížení seřizovacího času vyžadovaného k navlečení nití do stavu, stejně jako k potenciálně výrazně nižšímu odpadu v důsledku mnohem menšího počtu přízových potáčů na cívečnici.

Přednostně je každá žinylku tvořící jednotka způsobilá pro tvorbu žinylek z alespoň osmi různých přízí a přednostně alespoň z deseti. Počet různých přízí přiváděných do každé žinylkové tvořící jednotky může být až dvacet čtyři nebo dokonce třicet dvě. Zvyšování počtu různých přízí přiváděných do každé žinylku tvořící jednotky zvyšuje počet přízových potáčů v cívečnici, ale poskytuje designérovi koberce výběr většího počtu barev pro každý sloupec žinylek probíhající ve směru osnovy na běžném stavu. Navzdory jakémukoliv nárůstu v důsledku většího barevného výběru, existuje vždy výrazné snížení celkového počtu přízových potáčů v cívečnici.

Každá žinylku tvořící jednotka přednostně obsahuje přízové naběrací kolo pro přidržování množství různých přízí uspořádaných kolem něho, prostředek pro nastavení naběracího kola do vybra50 né úhlově diskrétní polohy pro přivedení vybrané příze do zaváděcí polohy, vytahovač pro zachycení vybrané příze v zaváděcí poloze a pro vytažení předem stanovené délky vybrané příze z naběracího kola a Stříhací mechanizmus pro odstřihnutí předem stanovené délky vybrané příze pro vytvoření žinylky.

-3CZ 299933 B6

Příze mohou být uspořádány kolem obvodu naběracího kola obecně rovnoběžně s osou jeho otáčení, ale přednostně příze probíhají obecně radiálně k obvodu naběracího kola. 'Typicky má takové přízové naběrací kolo provedení pro obsažení více než 10 různých přízí a běžně pro 12,

16, 24 nebo 32 různých přízí. Naběrací kolo je přednostně poháněno do svých předem stanove5 ných úhlových poloh a mezi nimi servomotorem řízeným počítačem.

Pohyby požadované pro činnost stříhacího mechanizmu, zajišťující otevírací a zavírací pohyby čelistí vytahovače a pro pohyb vytahovače dopředu a dozadu pro vytažení příze z naběracího kola a z cívečnice jsou všechny poháněny z tak zvané „převodovky“ tvořící součást žinylku tvo10 . říci jednotky. Převodovka může být poháněna servomotorem řízeným počítačem a tímto způsobem může být zajištěno, že časování pohybů vytahovače a stříhacího mechanizmu může být synchronizováno s otáčením naběracího kola.

Alternativně může být zajištěn samostatný počítač pro řízení každého pohybu stříhacího mecha15 nizmu a vytahovače, a v tomto případě, počítač zajišťuje odpovídající časování pohybů v synchronizaci s otáčením naběracího kola.

Každá žinylku tvořící jednotka také přednostně obsahuje detektor příze pro zajištění, že po pohybu vytahovače od naběracího kola je příze přítomná mezi vytahovaěem a naběracím kolem,

Tento detektor příze je běžně tvořen jednoduchým zdrojem světla a detektorovým zařízením na opačných. stranách dráhy příze. Tímto způsobem, když optický detektor detekuje přítomnost světla vysílaného zdrojem, indikuje, že není přítomna žádná příze. Běžně je taková indikace pou žívána pro zastavení činnosti stavu dokud není odstraněn jakýkoliv problém pro zajištění, že každá požadovaná žinylka je správně vytvořena.

25·

Kobercový tkací stav může být vytvořen způsobem, který je obecně podobný způsobu popsanému ve WO 95/31594, ve kterém každá žinylku tvořící jednotka zůstává obecně nehybná a prostředek pro přijímání a uchovávání přízových žinylek v jímacích polohách je tvořen nosičem žinylek, který se pohybuje kolem každé žinylku tvořící jednotky. Po úplném naplnění nosič žinylek je přenesen do polohy umožňující, aby z něho byly souběžně odebrány žinylky pro celou řadu pro zatkání do koberce. Alternativně je každá žinylková tvořící jednotka uspořádána pro příčný pohyb po celé šířce nebo části šířky stavu, pro poskytování žinylek pro vazbové body míjené při pohybu jednotky nebo žinylku tvořících jednotek napříč stavu.

Jako příklad později uvedeného uspořádání, prostředek pro přijímání a uchovávání přízových žinylek může být tvořen nosiči přízových žinylek, které se rozkládají napříč přes stav. Každá žinylku tvořící jednotka se pohybuje podéljednoho z nosičů přízových žinylek a plní každou ž jeho jímacích poloh žinylek střídavě postupně stříhanými žinylkami a jakmile jsou všechny polohy naplněny tento nosič žinylek je přesunut k přemisťovacímu prostředku a prázdný nosič přízových žinylek je přesunut do polohy sousedící s žinylkovými tvořícími jednotkami. Nosiče přízových žinylek mohou být namontovány v pravidelných úhlových odstupech kolem osy a otáčet se, jak je každý nosič přízových žinylek plněn. Alternativně mohou být montovány navzájem rovnoběžně nebo na nekonečném pásu, který pohybuje nosiči přízových žinylek ze sousedství každé žinylku tvořící jednotky k přemisťovacímu prostředku. V tomto případě pře45 misťovací prostředek odpovídá skřipcovému uspořádání běžného axminsférového skřipcového stavu a uchopují odstřižené žinylky uchovávané v nosiči přízových žinylek, přenášejí je do vazbového bodu, ve kterém jsou zatkány do koberce a uvolněny.

V dalším příkladu prostředek pro přijímání a uchovávání přízových žinylek může obsahovat kapsu, která je přiřazená každému vazbovému bodu a která přijímá přízovou žinylku po jejím vytvoření každou žinylku tvořící jednotkou. Každá žinylka může být nasměrována do své přiřazené kapsy vzduchovým proudem vytvořeným použitím vakua na danou kapsu potom, co má přijmout odstřiženou žinylku. Přednostně je vakuum použito na kapsy střídavě jak se každá žinylku tvořící jednotka pohybuje podél řady kapes. Jedním způsobem, jak, dosáhnout toto přepí-4CZ 299933 B6 nání mezi zásobou vakua a kapsami, je vytvoření podlouhlé vakuové komory s děrovanou posuvnou přední deskou, přičemž tato deska je upravena pro pohyb s žinylku tvořící jednotkou nebo jednotkami napříč přes stav tak, aby otvor nebo otvory v desce byly vyrovnány s odsávacími kanálky dané kapsy nebo daných kapes, když jsou žinylky pro tuto kapsu nebo tyto kapsy odstřiženy. Proud vzduchu sebou bere každou odstřiženou žinylku a vede jí do její příslušné kapsy.

Přednostně jsou kapsy připoutány na své základny zatažitelnými kolíky a když jsou žinylky tvořeny, jsou kolíky ve svých předních polohách tvořících podlahu pro každou z kapes. Kapsy, které uchovávají každou žinylku, jsou přednostně tvořeny na horním konci kanálu a když byly všechny kapsy naplněny odstřiženými žinylkami, kolíková podlaha je zatažena a pak se otočí vytlačovače, jeden pro každou kapsu, pro spojení s každou žinylkou a protlačí ji příslušným kanálkem pro její spojení s nosovou deskou stavu. Jakmile jsou vytlačovače staženy zpět jsou žinylky pak zatkány do podložky a žinylky pro vytvoření další řady jsou plněny do kapes. V tomto příkladu kanálky a vytlačovače tak tvoří přenášecí prostředek žinylek.

Pohon jehly pro zanášení útku, tvoření prošlupu v osnovních přízích a břevno bidlenu s přirážecími paprsky pro přirážecí operaci na zatkané žinylky jsou poskytovány v obou výše uvedených příkladech a obecně jsou zcela běžné uspořádáním ί funkcí.

.

Při poskytnutí přiměřených žinylku tvořících jednotek může stav pracovat tak rychtě, jako běžný skřipcový axminsterový stav a tak tkát při rychlosti přibližně čtyřicet řad žinylek za minutu. Vzhledem k času ušetřenému při navlékání stavu a eívečnice je zde velké snížení, prostojů, které vede k značnému vzrůstu výroby koberců z každého stavu, kteiý také běžně poskytuje vzrůst výběru barev na utkaném koberci s menším odpadem příze. Je také možné mít méně žinylku tvořících jednotek a mít stav pracující s nižší tkací rychlostí než běžný stav a stále dosahovat podobný objem výroby koberců jako výsledek kratších prostojů kompenzujících nižší tkací rychlost.

Jedním z nej významnějších příspěvků k zrychlení operace vytváření žinylek, a tudíž k účinnosti vynálezu je uspořádání tak zvané, převodovky, která zajišťuje pohyby vytahovače a střihače v každé žinylku tvořící jednotce. Přednostně převodovka obsahuje pouzdro nesoucí tři rovnoběžné hřídele, na kterých jsou namontovány tři do sebe zabírající pastorky. Jeden z hřídelů je poháněn, běžně servomotorem, všechny tři pastorky nebo hřídele nesou výstředné kolíky. Jeden konec vytahovače je čepově spojen s pouzdrem jeho druhý konec je rozdvojený pro vytvoření dvojice čelistí. Jeden z výstředných kolíků je spojen s táhlem kluzně uloženým podél těla vytahovače a nesoucím kolmý kolík ovládající čelist. Výstředný kolík působí otáčení vytahovače kolem čepu dozadu a dopředu a pohyb kolmého kolíku ovládajícího Čelist nahoru a dolu. Pohyb kolíku ovládajícího čelist nahoru a dolu mezi k sobě obrácenými vačkovými plochami rozdvojených čelistí působí otevírání a zavírání čelistí. Tak se vytahovač pohybuje dopředu, čelisti se zavírají, vytahovač se pohybuje dozadu, čelisti se rozevírají a cyklus se opakuje pro každou otáčku hřídele. Další z výstředných kolíků pohání nožovou čepel pomocí táhla pro odstřižení příze pro vytvoření žinylky.

Další důležitá přednostní vlastnost žinylku tvořící jednotky je přímá manipulace s žinylkami po celou dobu, takže je vždy pod kontrolou. Jeden způsob, jak toho dosáhnout, je zahrnutí dvojice lící ve vzájemném odstupu a namontovaných kolmo k nožové čepeli. Při snižování čelisti pro odstřižení příze pro vytvoření žinylky je příze pro vytvoření žinylky zachycena mezi líce tak, že i když je uvolněna z vytahovače a odstřižena je stále ještě pozitivně držena mezi lícemi. V tomto případě žinylku tvořící jednotka přednostně obsahuje vytlačovač, který prochází mezi lícemi pro vytlačení žinylky z prostoru mezi nimi. Vytlačovač je poháněn od zbývajícího výstředného kolíku prostřednictvím táhla a dvojzvratné páky uprostřed uložené na čepu. Líce mohou být uspořádány pro pohyb nahoru a dolu a také mohou být poháněny zbývajícím výstředným kolíkem nebo tím, že jsou namontovány na nožovou čepel. Výstředné kolíky jsou časovány vzhledem k sobě

-5CZ 299933 Bó navzájem, takže pak je příze přidržována mezi líci; žinylka je uvolněna z čelistí výtah ovace;

vytlačovač nejprve přijde do záběru s přízí drženou mezi lící; pak je příze odstřižena pro vytvoření žinylky; a pak vytlačovač konečně vytlačí odstřiženou žinylku z prostoru mezi lícemi.

Přehled obrázku na výkresech

Příkladné provedení kobercového tkacího stavu podle vynálezu je znázorněno na přiložených výkresech, kde představuje obr. 1 bokorys prvního příkladu stavu v řezu během postupu tvoření io žinylky a znázorňuje vytlačovač v první poloze, obr. 2 bokorys prvního příkladu stavu v řezu během operace přenosu žinylky a znázorňuje vytlačovač v druhé poloze, obr. 3 částečný nárys prvního příkladu stavu z obr. 1, obr. 4 e pohled zdola na naběrací kolo ve zvětšeném měřítku, obr. 5 bokorys prvního příkladu žinylku tvořící jednotky v řezu a ve zvětšeném měřítku a z opačného směru, obr. 6 nárys prvního příkladu žinylku tvořící jednotky ve zvětšeném měřítku zná15 zorňující střihač, obr. 7 nárys podobný obr. 6, ale s odříznutou částí střihače pro podrobnější znázornění vytlačovače, obr. 8 bokorys druhého příkladu stavu v řezu během postupu tvoření žinylky, obr. 9 zjednodušený bokorys druhého příkladu žinylku tvořící jednotky v řezu a ve zvětšeném měřítku a z opačného směru na začátku operace tvoření žinylky, obr. 10 zjednodušený bokorys druhého příkladu žinylku tvořící jednotky v řezu a ve zvětšeném měřítku a z opačného směru na konci operace tvoření žinylky a obr. 11 zjednodušený nárys znázorňující dva z druhých příkladů žinylku tvořících jednotek.

Příklady provedení vynálezu

Oba příklady axmisterového stavu jsou způsobilé pro tkaní 12 stop tj. 4 m širokého axminsterového koberce s roztečí sedm žinylek na palec tj. 25,4 mm. Žinylková příze je dodávána z neznázorněné cívečnice do dvanácti žinylku tvořících jednotek 1, rozmístěných v pravidelných odstupech napříč stavu. Žinylku tvořící jednotky i jsou namontovány na společném rámu. Rám a žinylku tvořící jednotky i jsou pohyblivé příčně dozadu a dopředu přes stav pomocí sestavené matice 5 s obíhajícími kuličkami poháněné servomotorem 6 znázorněným na obr. 3 a 11.

V prvním příkladu rám obsahuje desku 2, hřídel 3 a závěsy 4 a může být také otáčen kolem hřídele 3 neznázorněným pneumatickým pístem, takže přenašeči jednotky příze se pohybují mezi polohami znázorněnými na obr. 1 a 2. Žinylku tvořící jednotky 1, které budou podrobněji popsány níže, tvoří žinylky 7, které padají do kapes 8 vytvořených ve vršku sestaveného lamelového svazku 9. Sestavený lamelový svazek 9 sestává z množství rovnoběžných desek oddělených tvarovanými rozpěrkami pro vytvoření mezery mezi sousedními deskami pro průchod vytlačovačů JO a přirážecích paprsků 11. Rozpěrky také vymezují vzduchový kanál J2 mezi každou kapsou 8 a podtlakovou komorou JJ. Vzduchové kanály J2 končí řadou zaoblených otvorů J4 umístěných po straně každé z kapes 8. Lamelový svazek 9 také obsahuje otvor J5 pro jehlu J6 a útkové nitě.

Potom co žinylku tvořící jednotky i naplnily žinylky 7 do každé z kapes 8, jsou žinylku tvořící jednotkyJ naklopeny do polohy znázorněné na obr, 2 a pak se vytlačovače JO otáčejí ve směru hodinových ručiček, jakje znázorněno na obr. 1 pro přenesení odříznutých žinylek 7 z kapes 8 do polohy proti nosové desce 17, kde jsou. zatkány do podložky koberce J8 útkovými nitěmi vloženými jehlou 16. vytlačovače 10 se vrátí do své výchozí polohy, aby umožnily žinylku tvořícím jednotkám 1 naklopit se zpět a začít s plněním kapes 8 dalšími žinylkami 7 pro vytvoření nové řady, mezitím co přirážecí paprsky JJ. provádějí přirážecí operací na řadě žinylek 7, která byla právě zatkána pro vytvoření ukončeného koberce J_8. Nakládací a řetězcové osnovní příze J9 procházejí běžným prošlupním uspořádáním pro utvoření proslupu mezi osnovními přízemi J9 mezi každým náběrem jehly J6.

Každá žinylku tvořící jednotka I obsahuje otočné naběrací kolo 20, nejjasněji znázorněné na obr. 4, které je namontované na hřídeli poháněném servomotorem 21. Naběrací kolo 20 obsahuje dvacet čtyři obecně radiálně probíhajících kanálků 22, z nichž každý nese přízi 23 pro tvorbu žinylek 7 odlišné barvy. Příze 23 pro tvorbu žinylek 7 jsou vedeny z cívečnice do žinylku tvoří5 cích jednotek 7 za použití zcela běžných přízových trubek a vodítek a pak procházejí víceotvorovými vodítky 24, 25 a 26 před průchodem řadou otvorů 27 vytvořených v části naběracího kola 20. Příze 23 jsou přidržovány v kanálcích 22 neznázoměnými pružinovými prsty.

Každá žinylku tvořící jednotka 1 také obsahuje střihač 28 a vytahovač 29, který jsou nejjasněji io znázorněny na obr. 5, 6 a 7. Střihač 28 obsahuje pevnou čepel 30 s otvorem 31 a pohyblivou čepel 32. Otvor 31 ie přilehlý k okraji naběracího kola 20 a volné konce přízí 23 vystupujících radiálně ven z naběracího kola 20 vystupují do otvoru 31. Pohyblivá čepel 32 je otáčena kolem čepu 33 a poháněna přičepovaným táhlem 34 otočně spojeným s klikou 35 tvořící část pohyblivé čepele 32 a klikou 36 namontovanou na hřídeli 37. Vytahovač 29 obsahuje obecně do písmene U tvarovanou část 38 s podlouhlými rovnoběžnými rameny 39 a 40 a svěrací čelisti 41 a 42 upevněné k jejich volným koncům. To je znázorněno nejjasněji na obr. 5 a 7. Svěrací čelisti 44 a 42 jsou normálně drženy uzavřené vlivem pružností do písmene U tvarované části 38. Avšak pohybem kolíku 43 dolů, jakje znázorněno na obr. 7, mezi dvojicí vyvýšených vačkových ploch 44 a 45 se ramena 39 a 40 pohybují od sebe a tak otevírají čelisti 41 a 42. Vytahovač 29 je také namontován otočně kolem hřídele 46, znázorněného na obr. 5, mezi polohou znázorněnou na obr. 5 a dopřednou polohou znázorněnou na obr. 1 se svěracími čelistmi 41 a 42 zasahujícími do otvoru 21 v pevné čepeli 30 stříhacího nože do sousedícího naběracího kola 20.

Pohyby kolíku 43 nahoru a dolů a střídavé pohyby hřídele 46 jsou poháněny otáčením hřídele 37 . přes převodovku 47, která bude podrobněji popsána níže. Převodovky 47 jsou všechny poháněny ozubenou řemenicí 48 namontovanou na neznázorněném hřídeli. Řemenice 48 všech žinylku tvořících jednotek 1 jsou poháněny pomocí ozubených řemenů 50 z řemenic 51 namontovaných na hřídeli 52 poháněném servomotorem 53 znázorněném na obr. 3. Hřídel 52 a servomotor 53 jsou namontovány na rámu 2, 3 a 4 a tak se pohybují napříč s žinylku tvořícími jednotkami 1.

³⁰

V otvorech 54 umístěných mezi čelistmi 41 a 42 a střihačem 28 jsou umístěna optická vlákna, k jejichž koncům jsou připojeny neznázoměné svítivá dioda a fotodetektor. Když vytahovač 29 sevře volný konec jedné z přízí 23 a vytáhne ho, před tím než střihač 28 vstoupí v činnost, je příze 23 umístěna mezi optické vlákno spojené s fotodetektorem a optické vlákno spojené se světelným zářičem a tak zahradí cestu světlu ze světelného zářiče do detektoru. Za předpokladu, že světlu ze světelného zářiče je zabráněno dosáhnout fotodetektoru předpokládá se v tomto okamžiku, že příze 23 byla úspěšně vytažena vyťáhovačem 29 ž naběracího kola 20. Avšak jestliže v tomto okamžiku provozního cyklu žinylku tvořící jednotky 1 je světlo ze světelného zářiče detekováno přijímačem světla, pak se předpokládá, že žinylka 7 nebyla správně vytvořena aje stavu předán stop signál pro zabránění jeho další činnosti dokud situace nebude napravena.

Během každého cyklutvorby žinylky 7 servomotor 21 uvede naběrací kolo 20 do předem stanovené úhlové polohy tak, že s výtahovaěem 29 sousedí buď mezera 55 ve střední poloze, nebo jedna z přízí 23. Během každého cyklu tvorby žinylky 7 se vytahovač 29 otáčí proti směru pohy45 bu hodinových ručiček, jakje znázorněno na obr. 5, kolem osy hřídele 46 tak, že čelisti 41,42 se pohybují dopředu a sevřou se, pak se vytahovač 29 otáčí ve směru hodinových ručiček kolem osy hřídele 46 tak, že se čelisti 41, 42 pohybují dozadu a pak se čelisti 41 a 42 otevřou. Tak během každého cyklu tvorby žinylky 7 je v poloze sousedící s vytahovačem 29 buď střední mezera 55, když nemá být tkán žádný koberec 18, nebo je vytahovací 29 předložena příze 23 vybrané barvy po pootočení naběracího kola 20 do požadované úhlové polohy. Nato vytahovač 29 uchopí předložený mu konec příze 23, vytáhne předem stanovenou délku příze 23, běžně polovinu palce tj. 12,5 mm, ze zásoby v cívečnici a pak je příze 23. oddělena střihačem 28 pro vytvoření přízové žinylky 7. Naběrací kolo 20 je volně otočné do jiné úhlové polohy pro zajištění tvorby další

-7CZ 299933 B6 žínylky 7. Vytahovač 28 pak uvolní přízi 23 před opětným pohybem vpřed pro vytvoření další přízové žínylky 2Činnosti servomotoru 21, servomotoru 6 a servomotoru 53 jsou všechny ovládány počítačem řízeným ovladačem pro zajištění, že pro každý vazbový bod jsou poskytovány příslušně barevné příze 23 pro zajištění požadovaného vzoru na výsledném koberci JJ. Komputer i zovaný ovladač má vstupy odpovídající příčné poloze žinylku tvořících jednotek J_ po šířce stavu a pro jakoukoliv jednotlivou řadu vzoru, který má být tkán v kterémkoliv okamžiku pro umožnění účinného ovládání žinylku tvořících jednotek 1_.

Po vytvoření žínylky 7, odstřižení střihačem 28 a uvolnění z čelistí 41, 42 vytahovače 29 je vtažena dolů do požadované polohy v kapse 8 vzduchovým proudem vytvořeným podtlakovou komorou 13. Přední část podtlakové komory je uzavřena posuvnou uzavírací deskou 51 obsahující dvanáct štěrbin, jejichž počet odpovídá počtu žinylku tvořících jednotek J_. Posuvná uzavírací deska V7 je spojena s rámem a tak se pohybuje s žinylku tvořícími jednotkami J.. Každý z otvorů v posuvné uzavírací desce 57 je obecně vyrovnán se svou odpovídající žinylku tvořící jednotkou i, takže když je žinylku tvořící jednotka i v místě nad určitou kapsou 8, otvor v uzavírací desce 57 je vyrovnán se zadním okrajem obloukovitého vzduchového kanálu 12 pro použití podtlaku na zadní část vzduchového kanálu J2 a tudíž na zaoblené otvory 14 tak, že vzduch je nasáván do kapsy 8 zaoblenými otvory 14 přes obloukovitý vzduchový kanál 12 a do podtlakové komory 13. Je to tento vzduchový proud, který sebou unáší žinylku 7 po odstřižení střihačem 28 a uvolnění vytahovačem 29 pro vtažení žínylky 7 dolů do kapsy 8. Dno každé kapsy 8 je omezeno neznázorněným zatažitelným kolíkem. Jak se žinylku tvořící jednotka 1 pohybuje podél, tak posuvná uzavírací deska 57 přepíná podtlak z podtlakové komoiy 13 do další kapsy 8 a tak dále napříč šířky stavu.

Jakmile všechny kapsy 8 byly naplněny žinylkami 7 žinylku tvořící jednotky I jsou naklopeny do polohy znázorněné na obr. 2 a kolíky tvořící dno každé z kapes 8 jsou zataženy. Vytlačovače JO se pak otáčejí ve směru hodinových ručiček, tak se pohybují dopředu a dolů. Skloněné dotykové čelo 58 každého z vytlačovačů 10 zabere se svou odpovídající žinylkou 7 tlačí ji dolů mezi sousedními lamelami lamelového svazku vytlačovače JO, Opatřením předem stanoveného úhlu na dotykovém čele 58 vytlačovače 10, a zejména zářezu 59 na konci dotykového čela 58, mezitím co vytlačovač 10 tlačí žinylku 7 mezi sousedními lamelami lamelového svazku, žinylka 7 se pohybuje podél skloněného dotykového čela 58 vytlačovače JO dokud její konec není zastaven zářezem 59. To přesně umístí žinylku 7 v předem stanovené poloze, takže když dosáhne vazbový bod určený nosovou deskou JJje ve správném umístění. Ve vazbovém bodě vytlačovače 1.0 tlačí odstřiženou žinylku 7 proti nosově desce Γ7 a pak je žinylka 7 zatkána do své polohy použitím útkových nití s použitím jehly JJ jak se vytlačovač JO vrací proti směru hodinových ručiček do své počáteční polohy. Pro dokončení formování koberce JJ břevno bíd lénu s připojenými paprs40 ky přirazí žínylky 7 a útkové příze 23 pro dokončení formování té řady koberce JJ, zatímco žinylky 7 pro další řadu jsou umisťovány do kapes 8.

Druhý příklad stavu znázorněný na obr. 8 je obecně podobný prvnímu, zejména činností, ale místo lamelového svazku a vytlačovačů JO pro přenášení odstřižených žinylek 7 do vazbového bodu obsahuje dvojici žinylkových nosičů 70 namontovaných otočně kolem osy 21 a sadu běžných skřipců 72, které jsou zcela běžné konstrukcí i užitím. Jak se žinylku tvořící jednotky 1 pohybují napříč stavem, žinylky 2 jsou umisťovány do žinylkových přidržovacích míst 21 vytvořených podél horního okraje žinylkového nosiče 2Q. Když byla všechna'žinylková přidržovací místa naplněna, žinylkový nosič 20 se otočí ve směru hodinových ručiček - viz obr. 8, kolem osy

71, aby přesunul naplněný žinylkový nosič 70 do nej nižší polohy a aby přesunul prázdný žinylkový nosič 20 do nejvyšší polohy. Žinylku tvořící jednotky i pak plní žinylky 2 do horních žinylkových nosičů 70 při svém zpětném pohybu napříč stavu. Skřipce 72 se pohybují nahoru ve směru hodinových ručiček jak je znázorněno na obr. 8 s otevřenými čelistmi a pak zavřenými pro sevření všech z žinylek 2 přidržovaných spodním žinylkovým nosičem 70. Skřipce 72 se pak

-8CZ 299933 Bó otáčejí v opačném směru pro přenesení žinylek 7 do vazbového bodu, kde jsou žinylku 7 zatkány do koberce a skřipce 72 se otevřou aby uvolnily žinylky 7. Přirážecí paprsky a jehlový mechanizmus pro vkládání útku byly na obr. 8 vynechány z důvodu jasnosti, ale jsou zcela běžné a podobné těm, které jsou užívány na běžných skřipcových axminsterových kobercových stavech.

Další, rozdíl mezi prvním a druhým příkladem je uložení žinylku tvořících jednotek 1. V druhém příkladě jsou žinylku tvořící jednotky 1 namontovány na rámu 80 obsahujícím drážkové kladky 81, které běhají na zkosených kolejnicích 82. To umožňuje žinylku tvořícím jednotkám J_ a rámu 80 pohybovat se napříč přes stav a opět jsou poháněny pomocí mechanizmu 83 s maticí s oběžio nými kuličkami a šroubem hnaného servomotorem 5.

Druhý příklad žinylku tvořící jednotky znázorněný zjednodušeně pro snadnější vysvětlení na obr. 8 až 11, zajišťuje přímou manipulaci s každou přízovou žinylkou 7 během jejího vytváření a při vložení do každého přidržovacího místa žinylky na žinylkových nosičích 70 nebo do každé kapsy 8 a tak se vyhýbá potřebě dříve popsané vakuové komory _13 a uspořádání průtoku vzduchu. Každá žinylku tvořící jednotka 1 obsahuje převodovku znázorněnou zjednodušeným způsobem na obr. 9 až 11. Ta sestává ze tří rovnoběžných hřídelů 90, 91, 92 na kterých jsou namontovány tři pastorky 93, 94, 95 o stejné velikosti, které spolu zabírají. Jeden z hřídelů 90, 91, 92 je poháněn servomotorem 53 přímo nebo pomocí ozubeného řemenu a již popsaného uspořádání řemenic nebo dalšího pastorku 96, jak je znázorněno na obr. 11. Všechny tři hřídele 90, 91, 92 jsou navrtány, aby nesly výstředné kolíky. Kolík 97 je namontován v hřídeli 90 a je spojen s tyčí 98 a kolíkem 99. Tyč 98 je uložena v tělese 100 vytahovače 29 tak, že může klouzat nahoru a dolů, jak je znázorněno na obr. 9 a 10. Těleso 100 je otočně uloženo na svém horním konci na čepu 101. V důsledku toho jak se hřídel 90 otáčí proti směru hodinových ručiček, jakje znázor25 něno na obr. 9, kolík 97 a tyč 98 se pohybují nahoru a dolů vzhledem k tělesu 100 a těleso 100 se vykyvuje dozadu a dopředu kolem svého čepu 101. V tomto příkladu obsahuje dvojici na čepu uložených ramen 102, 103 s čelistmi 104, 105' upevněnými na jejich spodních koncích. Horní konce ramen 102, 103 jsou tlačeny k sobě pružinou 106 působící otočení ramen a otevření čelistí 104, 105. Kolík 99 se pohybuje nahoru a dolů vzhledem k vačkovým plochám 107, 108 na rame30 nech 102, 103 pro přitlačení čelistí 104,105 k sobě, když je ve své nej hořejší poloze a ve své nej nižší poloze umožňuje ramenům 102, 103 reagovat na předpětí vynakládané pružinou 106 a otevřít čelisti 104, 105.

Pohyblivá čepel 32 nožové sestavy je poháněna nahoru a dolů táhlem 109 zapojeným mezi pohyblivou čepelí 32 a výstředným kolíkem 110 namontovaným v hřídeli 91_. Zadní čelo pohyblivé nožové čepele 32 nese dvojici vodicích ploch 112, které umisťuje mezi ramena 102, 103, když jsou ve své přední poloze. Výstředný kolík 1Í3 ve třetím hřídeli 92 pohání jeden konec dvojzvratné páky 114 pomocí táhla 115. Posunovač 116 umístěný na druhém konci dvoj zvratné páky 114 se pohybuje nahoru a dolů mezi vodícími plochami 112.

Pro vytvoření každé žinylky 7 motor 21 voliče příze 23 otáčí naběracím kolem 20 pro přivedení vybrané příze 23 do místa v blízkosti vytahovače 29, Těleso100 vytahovače 29 je nakloněno dopředu s kolíkem 99 směrem kjeho nejspodnější poloze tak, že čelisti 104, 105 jsou otevřeny. Jak hřídel 90 pokračuje v otáčení, kolík 99 se zvedá aje posunut mezi vačkové plochy 107, 108 a tak zavírá čelisti 104 105 a svírá volný konec příze 23 mezi nimi. Další otáčení hřídele 90 způsobuje naklápění tělesa 100 vytahovače 29 dozadu, takže vytahuje přízi 23 z naběracího kola 20. Otáčení hřídele 94 působí pohyb pohyblivé čepele 32 nožové sestavy dolů. Jak se pohyblivá čepel 32 pohybuje dolů, délka příze 23 vytahované vytahovačem 29 je zachycena mezi vodicí plochy JJ_2. Jakmile se vytahovač 29 pohnul dozadu ve svém plném rozsahu, pokračující pohyb nožové pohyblivé čepele 32 odstřihne přízi 23 pro vytvoření žinylky 7, která je držena mezi vodícími plochami 112, jak nožová pohyblivá čepel 32 pokračuje v pohybu dolů při doběhu. Mezitím otáčení hřídele 92 působí pohyb posunovače 116 dolů mezi vodicí plochy 112. Další otáčení hřídele 90 působí snížení kolíku 99 z vačkových ploch 106, 107 tak, že čelisti 104, 105 se otevřou působením pružiny 106. Další otáčení hřídele 92 přivede posunovač 116 do dotyku s

-9CZ 299933 B6 vrškem žinylky 7 přidržované mezi vodícími plochami 112 a pokračující otáčení hřídele 92 působí, že žinylka 7 je zatlačena do přidržovacího místa 73 žinylky na žinylkovém nosiči 71 nebo do kapsy 8 podle prvního příkladu. Pokračující otáčení hřídele 91 pohybuje pohyblivou nožovou čepelí 32 nahoru. Mezitím motor 21 selektoru příze 23 pohybuje naběracím kolem 20 pro přivedení další vybrané příze 23 do její polohy. Pokračující otáčení hřídelů 90 a 92 pohybuje vytahovačem 29 dopředu do polohy pro sevření další příze 23 a pohybuje posunovačem 116 nahoru v přípravě pro další cyklus činnosti.

U tohoto druhého uspořádání žinylku tvořící jednotky 1, protože žinylka 7 je držena přímo po io celou dobu, buď čelistmi 104, 105, vodícími plochami 112 nebo posunovačem 116 je žinylka 7 vždy ve známé a pevné poloze. To vede k zlepšení umístění žinylky 7 v koberci J_8 a tudíž k menšímu odpadu žinylkové příze jako výsledek toho, že je odebíráno méně materiálu během následujícího střihového kroku. Přímá manipulace s odstřiženou žinylkou 7, zejména posunovačem 116 také umožňuje, aby čelisti 104, 105 měly do sebe zapadající pilovité zuby takže svírají přízi 23 jistěji při jejím vytahování přes naběrací kolo 20 z cívečnice. Přednostně jsou pilovité zuby podobné zubům užívaným na skřipcích běžného axmin stero vého stavu.

Claims (11)

1. Kobercový tkací stav zahrnující alespoň jednu žinylku tvořící jednotku (1) pro postupné

25 vytváření přízových žinylek (7) z více různých barev, prostředek pro přijímání a přidržování přízových žinylek (7) dodávaných postupně tvořící jednotkou (1) v přidržovacích místech (8, 73) a přemisťovací prostředek (10, 72) pro přemístění všech přízových žinylek (7) přidržovaných přidržovacími místy (8, 73) současně do jejich odpovídajících tkacích bodů, vyznačující se t í m , že každá žinylku tvořící jednotka (1) je uzpůsobená pro dodávání přízové žinylky (7)

30 do alespoň dvaceti přidržovacích míst (8, 73) střídavě s následným střiháním přízových žinylek (7) mezi po sobě následujícími činnostmi přemisťovacího prostředku (10, 72).

2. Kobercový tkací stav podle nároku . 1, v y z n a č u j í c í se tí m, že obsahuje pouze jednu žinylku tvořící jednotku (1), která je uzpůsobená pro dodávání přízových žinylek (7) do

35 alespoň stošedesáti přidržovacích míst (8, 73).

3. Kobercový tkací stav podle nároku T, Význáčuj ící se tím, zeje proveden s více žinylku tvořících jednotek (1).

40

4. Kobercový tkací stav podle nároku 3, vyznačující se tím, že žinylku tvořící jednotky (4) jsou v podstatě rozmístěny v pravidelných vzdálenostech v příčném směru tkacího stavu.

5. Kobercový tkací stav podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že každá žinylku

45 tvořící jednotka (1) je uzpůsobená pro dodávání přízové žinylky (7) do přidržovacích míst (8,

73), jejichž počet je mezi dvaceti a jedním stem dvaceti.

6. Kobercový tkací stav podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 5, vyznačující se t í ni, že určitá nebo každá.žinylku tvořící jednotka (1) je způsobilá tvořit přízové žinylky

50 (7) z alespoň osmi různých přízí a přednostně z alespoň deseti.

-10CZ 299933 B6

7. Kobercový tkací stav podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 6, vyznačující se t í m , že určitá nebo každá žinylku tvořící jednotka je způsobilá tvořit přízové žinylky (7) z alespoň dvaceti Čtyř různých přízí.

5

8. Kobercový tkací stav podle kteréhokoliv z předchozích nároků I až 7, vy z n a č u j í c í se t í m, že určitá nebo každá žinylku tvořící jednotka (1) obsahuje nabčrací kolo (20) příze, okolo něhož je provedeno uspořádání pro přidržování různých přízí, kde naběrací kolo (20) je spojeno s hnacím prostředkem (21) pro jeho pohon do vybrané alespoň jedné z úhlových samostatných poloh k přivedení vybrané příze do zaváděcí polohy a dále obsahuje vytahovač (29) pro io zachycení vybrané příze v zaváděcí poloze a pro vytažení předem stanovené délky vybrané příze z naběracího kola (21) a střihači mechanismus (28) pro odstřižení vybrané příze k vytvoření přízové žinylky (7) předem stanovené délky.

9. Kobercový tkací stav podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 8, vyznačující

15 se t í m , že určitá nebo každá žinylku tvořící jednotka (1) je nepohyblivá a prostředek pro přijímání a přidržení přízových žinylek (7) v žinylkových přidržovacích místech (9, 73) je tvořen nosičem žinylek, který je pohyblivý kolem určité nebo každé žinylku tvořící jednotky (1).

10. Kobercový tkací stav podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8, vyznačující se t ím, že

20 určitá nebo každá žinylku tvořící jednotka (1) je uspořádána pro pohyb napříč celé nebo části šířky tkacího stavu a pro provádění přízových žinylek (7) ve vazbových bodech míjených při příčném pohybu přes tkací stav žinylku tvořící jednotky nebo jednotek (1).

11. Kobercový tkací stav podle nároku 10, v y z n a č u j í c í se t í m , že prostředky pro při25 jímání a přidržování přízových žinylek (7) jsou tvořeny řadou žinylkových nosičů (70) uspořádaných kolem osy (71) procházející napříč tkacím stavem, přičemž žinylkové nosiče (70) jsou schopné otáčení kolem osy (71) po naplnění všech přidržovacích míst (73) v jednom ze žinylkových nosičů (70).

30 12. Kobercový tkací stav podle nároku 11, vy zn aču j ící se t í m , že přemisťovací prostředky obsahují skřipcovou sestavu (72) uspořádanou pro sevření všech přízových žinylek (7) přidržovaných žinylkovým nosičem (70) ajejich současný přenos do vazbových bodů.