CS276341B6 - Centrifugal pendulum-type mill - Google Patents

Description

Vynález se týků. drticích mlýnů, které provádějí drceni pevných částic na menší částice, s to působením volného drtícího média.

Pbvyklv způsob drcení pevných částic, například minerálních rutí, používá drticí komoru válcovitého nebo vélcovito-kužbluvitého tvaru, uloženou a otáčející se okolo vodorovné osy a zčásti naplněnou volným drticím prostředím, které- drtí částice' při jejich průchodu komorou. Mlýny tohoto typu jsou obvykle označovány jako bubnové mlýny. Drticí prustředí může zahrnovat tvarované kusy oceli nabo jiného materiálu nebo může být tvořeno jccnoduůo hrubou složkou přiváděného materiálu, jciínú-li se o tak zvaný autogenní drticí proces.

Charakteristickým znakem bubnových mlýnů je, že dosažitelný specifický energetický příkon jo nutně omezen gravitačním zrychlením a je v typickém případů menúí než 20 kW rta :r? objemu drtící komory. Orlicí kaoscita na jednotku drticí komory je v důsledku toho malá.

Ve srovnání s výkonem bubnováno mlýnu je možné podstatné: zvýšit specifický energetický příkon a rychlost drcení tím, žo se celá drticí komora nochá obíhat okolo pevné osy, obvykle po kruhové dráze. Tímto způsobem může být drticí komora a její obsah vystaven mnohem větším zrychlení:::, než je gravitační zrychlení, a to podle vztahu , ·?

. zrychleni ΪΖ-·^!-·'·ί r kde ys je úhlová rychlost o £ je poloměr otáčení. OrtiCí mlýny pracující na tomto principu jsou obecni” popisovány jako vibrační mlýny a odstředivá mlýny, přičemž termín ''vibrační mlýn se používá většinou tehdy, když je poloměr £ veltři malý ve srovnání s průměrem komory nebo podobným typickým rozměrem drticí komory. Obvykle se používá názvu vibrační olýn pru případy, kdy jc poměr poloměru oběhu k průměru drticí komory menší než >5,05 a odstředivý mlýn pro případy, kdy jc poměr v rozmezí od 0,15 tio 0,5.

U odstředivých mlýnů se dosahuje a? 500 !<K no ra^-' objemu drticí komory, Čímž ss podstatně zvýší drticí kapacita na objemovou jednotku. Taková mlýny vSak nednznávají širokého použití v průmyslovém měřítku především proto, žo mají mechanické, geometrické, plnící a vyprazdňovací vlastnosti, které v negativním smyslu vyvažují eventuální výhody z jejich použili. '

Oosuri známé¹ odstředivé¹ mlýny mají válcovou geometrii drticí komory, přičemž podélná osa symetrie jo vodorovná a kmitá na kruhové dráze v předem určeném poloměru okolo pevné osy otáčení, forma pohybu je taková, že osa drticí komory a osa otáčení jsou rovnoběžné, Drticí komora ja v typickém případě nesuna v rámové sestavě, která může být uložena na valivých ložiscích a poháněna po požadované dráze kmitání excentrickými hřídeli, přičemž celá sestava je vyvážena protizávažími upevněnými k excentrickým hřídelům. Alternativně mohou být drticí komora a rámová sestava pružně uloženy na pružinách nebo pryžových podložkách a uváděny do pohybu nevyváženými otáčivými hmotami, poháněnými poddajně opřaženými hnacími hřítíali.

Všeobecné konstrukční Znaky obvyklých odstředivých mlýnů, jak byly popsány, neposkytují dostatečně vysoký poměr aktivní vibrující hmoty /nobo obsahu vibrační komory/ k celkové vibrující nir.otč, tj. hmotě drticí komory, rámové sestavy a hnacích prvků.

To může vytvořit 2načná omezení ve fyzické a ekonomické proveditelnosti velkorozměrových mlýnů,zsjména s ohlodem na volka pracovní zatížení na ložiska a výsledný celkový rozměr stroje.

Uvedené nedůstatky odstraňuje vynález, jehož podstatou je odstředivý drticí mlýn obsahující drticí komoru ve tvaru komolého kužele příčného kruhového průřezu, spojenou s přívodním vedením se společnou osou symetrie, otočně uloženou do rámu, přičemž podle . vynálezu je osa symetrie drticí komory šikmá k ose rotace, přičemž se obě osy protínají ve středu nutoci? a přičemž průměr drticí komory sc Zvětšuje směrem od středu nutace,

GS 276 341 Bó

Osa rotace je s výhodou svislá a přívodní vedení jc orientováno smurcm dolů río drticí komory.

Povrch drticí komory může mít tvar komolého kužele s geometrickým vrcholem ve středu nutacc nebo v jeho blízkosti.

Konec drticí komory více vzdálený cd středu nutace má s výhodou otvory pro vypouštění rozdrceného materiálu z drticí komory. Vnitřní povrch vypouStěcího konce drticí komory může být konkávni se středem zakřivení v geometrickém vrcholu komory nebo v jeho blízkosti.

Přívodní vedení je s výhodou směrem vzhůru se rozšiřující a do něj zabíhá samostatná stacionární přívodní trubice pro přivádění materiálu, který má být drcen.

Přívodní vodění může zahrnovat poddajný úsek, který zajištuje tekutiriotěsné spojení mezi stacionárním členem a drticí komorou.

. Přívodní vedení Zahrnuje s výhodou tuhpu stacionární trubici kluzně těsně spojenou s druhou částí vedení pomocí kulových ploch se středem vs středu nutace.

Drticí komora jc s rámem neotočně propojena torznS tuhým členem jako je ozubení nsbo mechanický vazební člen.

Orticí komora může být poháněna prostřednictvím členu uloženého otočně okolo osy rotace a opatřeného ložiskem pro uložení drticí komory,.souosým s osou symetrie.

Pohon drticí komory může být tvořen sadou hydraulických válců s písty sekvenčně ovládanými. Hydraulické válce s pisty jsou v takovém případě s výhodou propojeny hydraulickými trubkami s hydraulickým čerpadlem se střídavým průtokem.

Uložení drticí komory může dále zahrnovat prstencové opěrné plochy spojené s drticí komorou o spolupůsobící s protilehlými ložiskovými plochami uloženými v rámu souose s osou rotace a tvořícími kulové ložisko určující střed nutace a kuželové nebo prstencově ložisko souosé s osou souměrnosti.

Člen uložený otočné okolo osy rotace je s výhodou společně s v ném umístěnou drticí komorou a s ostatními rotačními hmotami dynamicky vyvážen.

Rám a s .ním spojená podpěrné konstrukce mají s výhodou řádové vyšší hmotnost než kmitavě pohyblivé části mlýna.

K drticí komoře může být připojena souměrné rozložená vyvažovači hmota.

Orticí komora je s výhodou opatřena otvory ve svá postranní stěně. !< přívodnímu vedení může být připevněna rozebíratelným spojem.

Kmitový pohyb drticí komory jc v celém následujícím popise označován jako nutační pohyb pro odlišení od oběžného pohybu odstředivých mlýnů podle známého stavu techniky, v nichž se osa drticí komory stále otáčí rovnoběžně s osou otáčení. X když osa otáčení nutačního drtícího mlýnu může mít jakoukoli orientaci od vodorovné ks svislé, významné přednosti ss dosáhnou při plnění a vyprazdňování mlýnu, má-li tento svislou osu otáčení, přičemž drticí komora se plní směrem shora dolů. Všechna dále popisovaná provedení drtícího mlýnu mají takovou orientaci.

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, kde na obr. 1 je osový řez odstředivým mlýnem s přívodním vedením rozšiřujícím se směrem vzhůru, na obr. 2 je osový řez jinou variantou odstředivého mlýna s pružným úsekem přívodního vedení a rotační vyvažovači hmotou, na obr. 3 je osový řez další variantou odstředivého mlýna s pružným úsekem přívodního vedení a vazbou pomocí koulí, na obr. 4 je osový řez variantou š vazbou pomocí koulí-a s hydrauliekým pohonem, na obr. 5 je osový řez odstředivého mlýna s jinou variantou hydraulického pohonu, na obr. 6 je osový řez variantou mlýna s r.utující vyvažovači hmotou, na obr. 7 je osový řez odstředivého mlýna s nutující vyvažovači hmotou ve tvaru segmentů, přičemž

GS 276 341 06 pro jasnější rozlišení funkce jednotlivých částí jsou otáčející se prvky označeny hustým Srafováním, prvky vykonávající nutační pohyb řídkým Srafováním a stacionární prvky jsou vyšrafovány křížem, na obr. 8 je schéma uspořádání drtícího mlýnu podle vynálezu při mokrém drticím procesu s uzavřeným okruhem a na obr. 9 je schéma, uspořádání drtícího mlýnu při typickém suchém drcení 3 oddělováním vzduchu.

Drticí mlýn ve všech vyobrazených provedeních vynálezu má svisou Stacionární osu 2 rotace, protínající osu 2. symetrie ve středu 3 nutace, přičemž drticí komora 4. a přívodní vedení 5_ vykonávající společně nutační pohyb, jsou symetrické vůči ose 2 symetrie. Zařízení je dále opatřeno vyprazdňovacím roštem s otvory 6. a podpěrným rámem 2 uzpůsobeným pro nesení a upevnění mlýnu tak, aby síly a momenty vyvíjené při jeho činnosti přenášel do vhodných základů.

Každý z alternativních tvarů znázorněných na obr. 1, 2 a 3 se vyznačuje tím, že y rámu 2 pomocí ložiska 9. osazen člen JJ ve formě vložky otáčivé okolo stacionární osy 2 rotace, a tento člen 8_ pohání přes ložisko 10 členy vykonávající nutační pohyb. Ložisko 10 je uloženo na členech vykonávajících nutační pohyb symetricky okolo osy 2 symetrie, přičemž clen 2 je Poháněn jakýmkoli vhodným prostředkem, například hřídelem 22, poháněným řemenem a opatřeným kuželovým ozubeným kolem.

V alternativním provedení podle obr. 2 tedy ložisko 10 ve spolupůsobení s ložiskem 2 Zajištuje uložení nulujících částí a nutí jejich osu 2. symetrie vykonávat požadovaný . nutační pohyb okolo stacionární osy 2-rotace. Nutujíoí části mohou být uloženy a nuceny vykonávat požadovaný nutační pohyb prstencovými ložiskovými plochami 12, Λ2> valícími se po jim odpovídajících protilehlých prstencových ložiskových plochách 22» 13 a kluzným a/nebo valivým záběrem obvodové plochy 16 s obvodovou plochou 17 rámu 2·

V alternativním provedení vynálezu je nutační pohyb vynucován zaoblenou prstencovou ložiskovou plochou 22· valící se po protilehlé zaoblené prstencové ložiskové ploše 19 rámu 2· Vo variantách podle obr. 3 a 4 jsou uložení a vazba nutujících částí zajištovány nejméně třemi koulemi 20, uloženými na stejných poloměrech od středu 3 nutace, přičemž každá koule 20 je uložena do odpovídajícím způsobem tvarované kulovité vodicí dutiny 21, 22 v kulovitém nutačním členu 23 a doplňková kulové plože 24 rámového členu tak, že koule 20 se'mohou odvalovat a umožňovat přitom požadovaný pohyb, přičemž přenášejí inezi nutačními a rámovými členy vyvolané síly.

Přívodní vedení 3, vykonávající nutační pohyb, může být spojeno s relativně nepohyblivým plnicím otvorem stacionárního členu 26 poddajným úsekem 25, který slouží pro usměrňování přiváděného materiálu do drticí komory, přičemž tento materiál současně izoluje oti prostoru zaujímaného pohonem a ložisky. V alternativě podle obr. 1 je poddajný úsek 25 nahrazen kuželovým, směrem vzhůru se rozvírajícím plnicím otvorem 27, vykonávajícím nutační pohyb, který je upraven pro přijímání přiváděného materiálu z pevné přívodní trubice 20.

Poddajný úsek 23 může být nahrazen tuhou stacionární trubicí 29, která je uložena v rámu 7_ tak, že její dolní konec je kluzně spojen kulovými plochami-30 se vstupem tío přívodního vedení 2> vykonávajícího nutační pohyb. Použití poddajného trubicovítého úseku 23 pro spojení rámových členů á členů vykonávajících nutační pohyb vyžaduje, aby tento úsek dostatečně odolával kroutícímu momentu vyplývajícímu Z třecího tahu ložiska 10, anebo aby mezi rám a nutujíoí členy bylo vloženo samostatné ústrojí vzdorující kroutícímu momentu. K tomuto účelu je možno použít mechanický vazební člen 31 nebo do sebe zabírající kuželová ozubení 32· Zachycení torzních sil je zahrnuto přímo v uložení nutujících členů pomocí koulí.

Není-lí mezí rámem a členy vykonávajícími nut3ční pohyb žádný mechanismus zachycui’ jící torzní síly, jako v alternativách znázorněných no obít. 1 a 5, je kroucehí zachycováno třecím odporem vůči posunu vs valivých dotycích mezi plochami 12, 13, 13 a odpoCS 276 341 B6 vídajícími protilehlými plochami 14£5, 19, kde velmi malý rozdíl v obvodová délce těchto protilehlých ploch působí pomalé otáčeni drticí komory £ okolo ooy 2 symetrie! při práci mlýnu.

Při nutačníra pohybu mlýnu a v něm obsažená drticí náplně vznikají velké odstředivé rotační síly a momenty a prostředky použité pro zachycení nebo vyvažování tokových odstředivých účinků mají rozhodující důležitost pro účinnou práci mlýnu; i3SZ ohledu na to, jaké prostředky sc použijí pro tento účel, js prvotním pežadavke.n a důležitým znakem vynálezu snížit na minimum velikost hmoty, vykonávající riutační pohyb, a rozmístit ji s co nejmenčírn momentem okolo středu £ nutace.

f-!á-li se mlýn uložit a na tuho přišroubovat k základům nebe hmotě.'značně převyšující hmotnost částí vykonávajících nutační pohyb, přičemž tato těžká hmota je pevně uložena v zemi, je možné použít co nejúspornéjší konstrukce mlýnu pro přenášení odstředivých otáčivých sil a mo.T.cntů přes ložiska a rám přímo do základů, aniž by bylo třeba opatřit mlýn dynamickými vyvažovoefmi. prostředky.

Jetli alternativně rnlýn uložen na poddajných podporách, jc možná do Značně míry čelit odstředivým silám a momentům vyvíjeným částmi vykonávajícími nutační pohyb tím, in sc k částem rámu 7 přidá hmota, která značně přesahuje hmotu částí vykonávajících nutační pohyb, přičemž těžiště 33 této hmoty leží na ose £ rotace nebo v jojí blízkosti a v rovině pohybu tSžištč 34 hranty, vykonávající nutační pohyb. Pohyb mlýnu vůči jeho základů.'!! jako výsledek zbytkových odstředivých sil ss vyrovnává pružnými podpěrami 33.

Je-li potřebné nebo žádoucí dynamické vyvážení, jc mcžnnst volby mezi použitím prostředků vykonávájících otáčivý nebo nutační pohyb. Rotační vyvažovači prostředky jsou znázorněny na obr. 2, kdo nutační členy jsou prostřednictví!!! ložiska 10 umístěny vůči nevyváženému otáčejícímu se členu £ tak, že těžiště 34 hmoty, vykonávající nutační pohyb, a těžiště 36 členů otáčejících se okolo osy £ rotace, loží no takových poloměrech a na protilehlých stranách vůči uvedené stacionární ose £ rotace a ve společné rovině kolmé k uvedené ose, že odstředivé síly, vyvíjené notujícími a otáčejícími se hmotami jsou v podstatě shodné a navzájem opačné. Tyto·-odstředivé ^sfly sc tak v podstatě ruší, takže je pouze zapotřebí,aby ložisko £ přenášelo do rámu £ zbytkovou odstředivou silovou nebo momentovou složku, tah hnacího soukolí a gravitační nebo axiální zatížení v uložení.

Alternativně jo možno dynamicky vyvažovat nutační pohyb podle řešení, kdy nutační vyvažovači hmota 37 ja symetricky uložena okolo osy £3, která jí prochází a vykonává neteční pohyb sc středem (3) nutace na stacionární oso £ rotace.

Vyvažovači hmota 37 má s výhodou takové rozměry a uspořádání, že hmotnost o poloměr od oedu £ nutace k těžišti jsou v podstatě stojné, jako má drticí komora, jojí podpůrné prostředky a její obsah. Vyvažovači hmota 3? může mít spojitý prstencový průřezový tvar vzhledem k ose ££, nebo se může dělit ns několik směrem dolů vybíhajících prstencových segmentů £9, s mezilehlými mezerami, které dovolují vhodný přístup zevně k drticí komoře £ a k jejímu Spoji 40 pro výměnu nebo opravu.

Nutační vyvažovači hmota £7 je opatřena přírubou 41 s prstencovitou kuželovou plochou 42, která má vrchol ve středu £ nutace, a odvaluje se po protilehlé kuželové ploše 43 rámu, a s obvodovou kulovou plochou 44, klouzající po protilehlé kulové ploše £5.rámu. Příruba 41 je také opatřená prstencovitou rovinnou ložiskovou plechou 46, kolmou e symetrickou vůči ose 311 nutačního vyvažovacího prostředku, uzpůsobenou pro záběr s podobnou protilehlou ložiskovou plochou 47 na otáčivém vačkovém, členu £8, a prstencoTvitou kuželovou plechou 49 s vrcholem .ve středu £ nutace, upravenou pro odvalování na podobné protilehlé prstencové kuželové ploše 50, vykonávající nutační pohyb.

Otáčivý vočkevý člen 43 je opatřen horní rovinnou prstencovou ložiskovou plochou ££, která-je v kluzném záběru s podobnou protilehlou ložiskovou plochou £2, vykonávající

CS 276 341 36 nutační pohyb a ložící na přírubě 53 nulující sestavy, kolmě k ose 2 symetrie tak, že vyvolává požadovaný nutační pohyb č.lcnů uložených okolo této osy. Otáčivý vačkový člen 43 je také opatřen pohčnčci.f: prostředkem, jako je kuželové ozubené kolo a hnací hřídel 1l o pastorkem, anebo řemenem poháněná kladka 54. Příruba 53, vykonávající nutační pohyb, je také opatřena prstencovitou kuželovou plochou 55 s vrcholem ve středu 3 nutace a odvalující se po protilehlé pevné ploše 56, a obvodovou kulovou plochou 57, klouzající po protilehlé kulové ploše 53. Tyto dotýkající se protilehlé valivé kuželové a kluzné kulová plochy slouží pro určování protiběžnýcn nutačních pohybů drtici komory a vyvažovači hmoty 37, a pro přenášení jakýchkoli zbytkových otáčivých sil a momentů, na rám £.

hydraulický pohon obsahuje nejméně tři písty 59, posouvající se ve válcích 60. uložených v rámu 7.. Písty 59 jsou připojeny ke členu 23, vykonávajícímu nutační pohyb, kulovými ložisky 61. Hydraulická tlaková kapalina, přiváděná a vypouštěná z válců ve vhodném sledu a ovládaná vhodnými neznážornčnými ventily působí, že člen 23 a drticí komora £ vykonávají požadovaný nutační pohyb, jehož amplituda je určována podpůrnými koulemi 20, valícími se ve vodicích dutinách 21, 22. Alternativně mohou být písty £9 opatřeny samovyrovnávacimi botkami 62. na styku s prstencovitou rovinnou ložiskovou plochou 61 členu 64 s přírubou, .vykonávajícího nutační pohyb. Proměnný tok tlakové kapaliny, dodávaná hydraulickým čerpadlem-.65, je přiváděn ke každému z válců 60 ve vhodném ,1η· sledu hydraulickou trubkou 66, takže člen' 64 a drticí komora £ vykonávají požadovaný- nutační pohyb, jehož amplituda je určována valivým záběrem ložiskových ploch 13, 13 o jim odpovídá jícími protilehlými plochami £5, 19 rámu 7_.

Použití vynálezu a činnost Zařízení budou nyní vysvětleny s odvoláním na Schematické uspořádání podle obr. 3 r.a typickém příkladě mokrého drtícího procesu s uzavřeným okruhem a potilo obr. 9 na typickém příkladě suchého drtícího procesu s oddělováním vzduchu.

drticí komora £ ja naplněna dávkou drtícího media 67, zaujímajícího v klidovém stavu komory svým sypkým objemem přibližně 50 % obsahu komory. Drticí mlýn jo udržován v nutační!!·. pohybu s požadovanou rychlostí. Kusový pevný materiál 6S, ktorý se má drtit na menší částice, voda 69 a z uzavřeného okruhu sc vracející materiál o nadměrné velikosti částic 70 jsou vedeny k plnicímu otvoru 27, vykonávajícímu nutační pohyb, a to pevnou přívodní trubicí 20, vstupují do něj samotížně a v podstatě vertikálním směrem a procházejí notujícím trubicovým průchodem do drticí komory £. Průtok výše uvedených složek jo řízen tak, že hustota nebo viskozita směsi a její objem v drticí komořeejg v podstato konstantní a je optimální pro Zajištění účinnosti drcení.

Hutnění pohyb drticí komory vyvolává rozprostření náplně po.komoře a její narážení v podstatě kolmo na kuželovité stěny 71 komory. Sklon kuželovitého povrchu 71 drticí komory k use £ rotace působí, že tlak na tuto plochu, vyplývající z odstředivé síly náplně, svojí podstatnou složkou směřuje radiálně ke konkávnímu roštu s otvory £. Dochází tak k protichůdnému působení vůči roztahování náplně, což vede k účinnému poutání drtícího média a zlepšování průchodu drceného materiálu drticí komorou velkou rychlostí. Dynamika narážení o tvar a kompaktnost náplně drticí komory společně napomáhají optimálnímu drtícímu výkonu, když se poměr nutace k poloměru drticí komory blíží 0,4. Když vrchol kuželové plochy povrchu 71 leží blízko středu £ nutace, je hodnota tohoto poměru v podstatě konstantní ve všech průřezech a po celém aktivním objemu drticí komory se dosahuje optimálního drtícího výkonu. Funkce konkávně tvarovaného roštu a jeho otvo,,rů 72 je zadržovat v drticí komoře všechny volné částice drtícího média nad stanovenou velikostí a společně zajišťovat velkou otevřenou plochu pro rychlé vyprazdňování drceného materiálu z drticí komory. Tím, žc js umístěn na základně komory, vykazuje vyprazdňovací rošt maximální plochu na jednotku účinného objemu komory pro tento účel. Kombinace v podstatě svislého směru somotířného vedení materiálu drticí komorou, významCS 276 341 86 ná složka reakce kuželová stěny na velkou odstředivou sílu náplně, působící směrem dolu a velká plocha otvorů v roštu pro vyprazdňování drticí komory dovoluje velkou rychlost průchodu přiváděných a cirkulujících složek, přičemž tai< l,:o snadno dosáhnout poměrů obíhající náplně i větších než dvacet ku jacné.

Rozdrcený materiál vypouštěný z mlýnu otvory roštu 6 je shromažiíován vc vhodné násypce 73, z níž ja vaden při vhodném ředění vedou k Čerpadlu 7' 4 , odkud jc dopravován potrubím 75 do třídicího zařízení, jako jc hydraulický cyklon 76, jehož přepad 77 tvoří konečný výrobek a spodem odebíraná složka s částicemi 70 náplň pro recirkuldci, obsahující nedostatečně rozdrcený materiál, který je veden i< pevné plnicí trubici 2:3 a vracen do mlýnu.

V provedení pcdlc obr. 9 so mlýn otáčí nutačním pohybem a požadovanou rychlostí o drticí komora £ obsahuje vhodnou náplň drtícího média 67 jako no obr. 3, přičemž se do něj přivádí v podstatě suchý kusový materiál ££, který se má drtit na menší částice. Materiál je veden k plnicímu otvoru stacionárního členu 2'1 tak, aby vstupoval do pmldaj něho trubicovítého úseku 25 v podstatě svislým směrem a procházel přívodním vedením £, vykonávajícím nutační pohyb, do drtiči komory £, která je obklopena pláštěm 73, do něhož jo přiváděn trubkou 79 proud vzduchu od ventilátoru 811. Základna drtící komory £ je uzavřena deskou 31, jejíž vnitřní povrch js konkávně profilován a na obvodě kolmý ke kuželovému povrchu 71 drticí komory. Tato drticí komora má v dolní části kuželovité steny řadu otvorů 32 protáhlého a vinutého tvaru, nakloněných směrem dolů a ve směru nutačního pohybu, které tak dovolují přístup vzduchových proudů 03 z pláště 70 do drticí komory £.

Působením tlakového spádu mezi-otvory 82. a přívodním vodění.-.! £ vzniká vzestupný vzduchový. proud v drticí komoře £, přičemž v důsledku narážení rozprostřené drcená népl ně při otáčení mlýnu se vzestupný vzduchový utouri rozvíří a strhuje jemnější frakce rozdrcených částic z drticí komory £ do přívodního vedení .5, vykonávajícího nutační pohyb, v protiproudu ks směrem dolů se pohybujícím hrubým přiváděným částicí:;: materiálu 63. Vzduchový proud £4, obsahující, roddrcený materiál, je odváděn směrem k prstencovítému průchodu 55 nepřímým sáním ventilátoru 80, a jo přes potrubí 36 vsdon ko vhodnému třídicímu ústrojí, jako je vzduchový třídič 37, a z něho vystupující jemná frakce je obvyklým způsobem odloučena ze vzduchového proudu cyklónovým sběračem 3£ a tvoří konečný produkt. Hrubá frakce nedostatečně rozdrceného materiálu 9'i so vado k plnicímu otvoru stacionárního členu 26 a tak se vrací do mlýna.

Použití a činnost drtícího mlýnu ss zlepší a usnadní, jscu-li části vystavené abrazivnímu opotřebení v drticím procesu snadno přístupné a způsobilé snadného a rychlého odmontování a výměny. Umístční drticí komory vně samostatně a těsně uzavřených pohonů a nosných ústrojí, jakož i vybavení vnějšími účinnými prostředky nro rozebíratelná připojení 40 k nutujicí.mu přívodnímu průchodu, tvořené přírubovým spojem, svorným přírubovým spojem, šroubovým spojem s osazením nabo šroubovým spojem s osazením a klínem nebo šroubovým spojem s osazením a nalisovanou objímkou pinč uspokojuji tuto kritéria a tvoří důležité znaky řešení podle vynálezu.

Claims (14)

1. Odstředivý drticí mlýn, obsahující drtici komoru va tvaru komolého kužele pi-íčného kruhového průřezu spojenou s přívodním vedením se společnou osou symetrie otočně uloženou i!o rámu, vyznačující se tím, že osa symetrie /2/ drticí komory /4/ je šikmá !< ose /1/ rotace, přičemž se obč osy protínají ve středu /3/ nutace a přičemž průměr drticí komory /4/ se zvětšuje směrem od středu /3/ nutace.

CS 276 341 86

2. Odstředivý drticí mlýn podlá bodu l, vyznečujíci sc tím, 2c osa /1/ rotace je svislá a přívodní vedení /5/ jo orientováno směrem dolů do drticí komory /4/.

3. Odstředivý drticí mlýn pod i o bodu 1, vyznačující se tím, že vnitřní povrch /71/ drti cí Iwwy /

4/ mé tvar komulčh: kužel;: s nccT-ctrickým vrchole,^-» ve středu /3/ notace nebo v jeho blízkosti.

1. fldstřcflivý drticí mlýn pccío hodů i naho 2, vyznačující se tím, že konce drticí kox.ó rv /4/ více vzdálený od střed': /3/ nutaco má otvory /6/ pro vypouštění rozdrceného mate riáln z drticí komory /4/.

5. Odstředivý drticí mlýn pecte bodu 4, vyznačující sa tím, že vnitřní povrch vypoučtěci.bc konce drticí komory /4/ je konkávní se středem zakřiveni v geometr íčkům vrcholu kcwory nebo v jebe blízkosti.

6. Odstředivý drticí u-lýn podle bodu 2, vyznačující sc tím, že přívodní vedení /5/ se .'i.itúrcm vzhůru rozšiřuje a ch,· něj zabíhá samostatná stacionární přívodní trubice !ΐ3ί pro přivádění materiálu, který má být drcen.

7. Odstředivý drticí :»jýn ocele bodu l, vyznačující se tím, že přívodní vedení /5/ zahr nu jo poddajný úsek /?’>/, který zajištuje tekutinotěsné spojení mezi stacionárním Členem /25/ a drticí komorou /”!/.

3. Odstředivý drticí mlýn perle bodu 1, vyznačující ss tím, že přívodní vedení /5/ zahrnuje tuhou stacionární trubici /27/ kluzně těsně spojenou s druhou částí vedení pomocí kulových ploch /30/ sc středem ve středu /3/ nutaco.

9. odstředivý drticí mlýn posle boču l, vyznačující se ti·», 2« drticí komora /1/ jo s rá-T,Rrr. /7/ rieotočnS propojen:: torzní· tuhým členem jako je ozubeni /32/ nebo mechanický vazební člen /31/,

10. Íidstřodivý drticí mlýn ρ·.·.ι1ΐ0 bodu 1, vyznačující sa tím, že drticí komora /4/ je poháněna prostřednictvím CJopu /3/, uloženého otočně okolo osy /1/ rotace a opatřeného ložiskem /10/ pro uložení drticí komory /4/ souosým s osou /2/ symetrie.

.li. Odstředivý drticí mlýn podle bodu i, vyznačující sc tím, že pohon drticí komory /4/ je tvořen sodou hydraulický::.! válců /5/ s písty /59/ sekvenčně ovládanými.

12. Odstředivý drticí mlýn podle bodu 11, vyznačující se tím, že hydraulické válce /63/ s písty /59/ jsou propojeny hydraulickými trubkami /65/ s hydraulickým čerpadlem /65/ se střídavým průtokem.

13. Odstředivý drticí mlýn pudle bodu l, vyznačující se tím, Že uložení drticí komory /4/ zahrnuje prstencová opěrná plochy /12, 13, 13/ spojené s drticí komorou /4/ a spolu působící s protilehlými lečiokevými plochami /14, 15, 15/ uloženými v rámu /7/ souose s tibou /1/ rotace a tvořící':,! kulové ložisko určující střed /3/ nutaco a kuželové nebo prstencová ložisko /13/ souosé s oscu /2/ souměrnosti.

14. Odstředivý drticí mlýn podle bodu 10, vyznačující se tím, že člen /8/ je společně o v ηδ,η umístěnou drtici komorou /4/ a s ostatními rotačními hmotami dynamicky vyvážen.

15. Odstředivý drticí mlýn podle bodu 1, vyznačující se tím, že rám /7/ 2 š ním ápojanó podpěrně konstrukce mají íái. ovů vyšší bmutnost než kmítevč pohyblivá části mlýna.

15. odstředivý drticí :ι·1νη podle bodu l, vyznačující se tím, že k drtici komoře /4/ jc připojena souměrně rozložen:' vyvažovači hmota /37/.

17, Odstředivý drticí mlýn podle bodů 1 až 16, vyznačující se tíra,?.e drticí komora /4/ je opatřena otvory /32/'ve své postranní stěně. ·· ^; ‘ ··''· , .

-13. Odstředivý drticí miýn podle bodů 1 až 17, vyznačující se tím, žo drticí komora /4/ je k přívodnímu vedení /5/ připevněno rozebíratelným spojením /43/.